MENDELOVA ZEMDLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRN Fakulta lesnická a devaská BAKALÁSKÁ PRÁCE Projekt zalesnní zemdlských pd v katastrálním území obce Dobenice The project of agricultural land afforestation at the cadastral area of Dobenice. Vypracoval: Maxa Václav Vedoucí práce: Prof. Ing. Oldich Mauer, DrSc. Pracovišt: Ústav zakládání a pstní les 2005 2006 1
Abstrakt Maxa V., Projekt zalesnní zemdlských pd v katastrálním území obce Dobenice. V katastrálním území obce Dobenice je plánováno zalesnní zemdlských pd o celkové výme 27,17 ha a vytvoení soustavy mysliveckých políek na ploše 1,1 ha. Dvodem zalesnní tchto pozemk je výstavba dálnice D11. Hlavní cíle budoucích lesních porost jsou produkce devní hmoty, tlumení hluku, vytvoení píznivého prostedí pro zv. Realizací projektu se pedpokládá zlepšení životního prostedí v dané lokalit. Projekt je zpracován vetn ekonomických kalkulací. zalesnní zemdlských pd protihluková ochrana zv životní prostedí Abstract Maxa V., The project of agricultural land afforestation at the cadastral area of Dobenice. At the cadastral area of Dobenice the afforestation of agriculture soils is planned at total area 27,17 ha together with introduction of gamekeepers fields system at area of 1,1 ha. The reason for afforestation of these forest stands is a construction of the highway number D11. The main purpose of the forest stands is to produce wood, muffle noise, create positive environment for wildlife. The realization of this project supposes the improvement of environment at the given locality. The project also includes economical calculation. the afforestation of agricultural land the protection against noise wildlife environment 2
Podkování Za odbornou spolupráci pi zpracování mé bakaláské práce dkuji: Ing. Nehyba Jaromír, Lesprojekt s. r. o. Polívka Martin, DiS., UHÚL Brandýs nad Labem, poboka Hradec Králové Ing. Voltr Radek, Agrodružstvo Lhota pod Libany Ing. Heman Ladislav, OSEVA UNI, a.s. Prouza Michal, DiS., Lesní hospodáství Kinský dal Borgo, Chlumec nad Cidlinou Ing. Hrza Petr, MZLU v Brn, Fakulta lesnická a devaská, Ústav lesnických staveb a meliorací Mgr. Pourová Ilona, Magistrát msta Hradec Králové Zvláštní podkování za odborné vedení pi zpracovávání práce a za poskytnuté cenné rady a pipomínky patí vedoucímu bakaláské práce Prof. Ing. Oldichu Mauerovi, DrSc. 3
Prohlašuji, že jsem bakaláskou práci na téma: Projekt zalesnní zemdlských pd v katastrálním území obce Dobenice zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveejnna v souladu s 47b Zákona. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovn Mendelovy zemdlské a lesnické univerzity v Brn, zpístupnna ke studijním úelm ve shod s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závrených prací. Autor kvalifikaní práce se dále zavazuje, že ped sepsáním licenní smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že pedmtná licenní smlouva není v rozporu s oprávnnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit pípadný píspvek na úhradu náklad spojených se vznikem díla dle ádné kalkulace. V Dobenicích, dne: 13. 4. 2006 Maxa Václav 4
1. Úvod a cíl práce Projekt zalesnní zemdlských pd v katastrálním území obce Dobenice se zabývá zalesnním zemdlsky intenzivn obhospodaovaných pozemk. Poteba zalesnní tchto pozemk vyvstává zejména v souvislosti s výstavbou dálnice D11, jejíž trasa povede ve vzdálenosti 150 m od jižního okraje obce Dobenice. Výstavbou dálnice se nepochybn zhorší životní podmínky obyvatel obce. V dsledku automobilové dopravy se pedpokládá zvýšení hladiny hluku a zvýšení podílu prachových ástic a výfukových plyn v ovzduší. Dále nepochybn dojde ke zhoršení životního prostedí zve. Cílem projektu je zalesnní souvislých zemdlských pozemk o rozloze 27,17 ha a vytvoení hospodáského typu lesa, který bude snižovat hladinu hluku a zplodin z automobilové dopravy, a dále povede ke zlepšení životního prostedí ve prospch zve. V hodnoceném území bude navrženo k zalesnní souvislými lesními porosty 27,17 ha, bude navržena sí mysliveckých políek 1,10 ha spolu s jejich využitím. Celková plocha hodnoceného území bude rozdlena do tech oddíl. Každý z tchto oddíl bude svým funkním zamením odlišný od ostatních zejména v koncepci prostorové a druhové skladby devin. První oddíl, který se rozkládá na jih od obce a jehož jižní okraj sousedí se severním okrajem dálnice a východní partie piléhají k hospodáskému lesu, má za cíl snížit psobení hluku, prašnosti a emisí výfukových plyn. Z druhého oddílu, který je situován jižn od trasy dálnice a napojuje se svou jižní a východní hranicí na již existující hospodáský les, bude vytvoen klasický typ lesa hospodáského s ochrannou funkcí pilehlých lesních porost. Na tetím oddíle, který svým severním okrajem navazuje na jižní okraj obce, západním a severozápadním okrajem sousedí s hospodáským lesem a jehož jižním okrajem prochází trasa dálnice, bude založen typ hospodáského lesa se zamením na zkvalitnní životních podmínek zve, a dále zde bude založena soustava mysliveckých políek. V rámci zpístupnní celého území bude navržena dopravní sí vycházející 5
z využití pvodního stavu dopravní sít, s napojením na již stávající lesní dopravní sí, s doplnním dopravní sít cestami novými. Na projektové úrovni budou ešeny výše uvedené úpravy, pouze stav dopravní sít bude ešen na obecné úrovni optimalizaních návrh. Zalesování souvislých zemdlsky intenzivn obhospodaovaných pozemk bude pedevším vycházet ze stanovištních podmínek. Do druhové skladby budou navrženy deviny, které svou prostorovou skladbou povedou k výše stanoveným cílm a budou vyhovovat stanovištním podmínkám. V neposlední ad budou vyísleny celkové náklady na realizaci celé akce. 6
2. Obecn 2.1. Pírodní podmínky 2.1.1. Charakteristika pírodní lesní oblasti Polabí Pírodní lesní oblast zahrnuje úvaly pi Labi a dolním Poohí a plošiny neboli tabule okrajových pásem. Oblast Polabí je erozn nejnižší ástí eské tabule. Hydrologicky patí lesní oblast k povodí Labe Severní moe. Systém tekoucích vod i rybniní soustava jsou v oblasti dosti bohaté. V oblasti se nachází chránná oblast pirozené akumulace vod Severoeská kída (11,7 % rozlohy lesní oblasti) a chránná oblast pirozené akumulace vod Východoeská kída (4,7 % rozlohy lesní oblasti). Pevládá klima s dlouhým teplým a suchým létem, krátkou, mírn teplou, suchou až velmi suchou zimou, s velmi krátkým trváním snhové pokrývky. Prmrná roní teplota se pohybuje v rozmezí 7,5 9,1 o C a roní srážkový úhrn iní 480-700 mm. V oblasti pevládá semiaridní klima. Geologicky náleží Polabí pevážn do eské kídové pánve. Sedimenty jsou od pískovc, místy glaukonitických a vápnitých, až po jíly a bidlice, jílové nebo glaukonitické slíny, písité a vápnité slínovce i písité vápence. Znaný vliv mají kvartérní pekryvy, z nichž nejpíznivjší jsou spraše a sprašové hlíny. Mén se uplatnily váté písky, které místy tvoí pesypy. Nejvíce se uplatují íní terasy, nivy vtších ek i údolní nánosy potok. Na štrkopíscích a kídových pískovcích se vyskytují podzoly a podzolované kambizem. Zachované pararendziny (slinovatky) jsou na slínech a slínovcích. Na vápnitých opukových svazích vznikly pararendziny, pop. vápnité kambizem. Na sprašových pekryvech se vytvoily ernozem a hndozem. Na sprašových hlínách a štrkohlinitých pekryvech se vyvinuly luvizem a kambizem. Oblast patí do teplého a relativn suchého klimatického okrsku. Oblast je intenzivn zemdlsky využívaná, lesnatost se pohybuje kolem 15 %. 7
Prmrný stupe pirozenosti porost v lesní oblasti je 3,7 mírn nadprmrný. Nejrozsáhlejší a nejdležitjší funkce lesa jsou krajinotvorná, pdoochranná (proti vtrné erozi) a ist ekologicko-stabilizaní vzhledem k zatížení oblasti intenzivním zemdlstvím a prmyslovou inností a zárove malou lesnatostí této nížinné, po staletí využívané krajiny. Nejdležitjšími stety zájm jsou zde liniové a prmyslové stavby, myslivost a lesní hospodáství a ochrana pírody na celé výme les. Pevažujícím lesním typem je stupe dubový, nejvíce je zde zastoupena stanovištní ada oglejená 26,1 %, ada kyselá 16,2 %, ada živná 10,6 % a ada obohacená vodou 8 %. Zastoupeny jsou i lesní vegetaní stupn bukodubový a dubobukový. 2.1.2. Zaazení hodnoceného území do geomorfologického systému Geomorfologická jednotka, jejíž souástí je hodnocené území, je vylišena na základ morfologie, morfostruktury a geneze reliéfu do šestistupového systému. Provincie: eská vysoina Soustava: eská tabule Podsoustava: Východoeská tabule Celek: Východolabská tabule Podcelek: Chlumecká tabule Okrsek: Dobenická tabule 2.1.3. Klimatické pomry Hodnocené území je zaazeno do teplé klimatické oblasti T2 (Quitt, 1975). Bližší charakteristika klimatických pomr v oblasti T2 je uvedena v tabulce. 1. Klimatologická stanice, ze které jsou použity klimatické údaje a charakteristiky pi hodnocení daného území, je stanice Hradec Králové. Prmrné 8
teploty a prmrné hodnoty srážkových úhrn byly pevzaty z klimatické ady z období let 1901 1950. Tab.. 1 Klimatické charakteristiky v hodnoceném území Klimatické charakteristiky T2 Poet letních dn 50-60 Poet dn s prmrnou teplotou 10 o C a více 160-170 Poet mrazových dn 100-110 Poet ledových dn 30-40 Prmrná teplota v lednu (º C) -2 až -3 Prmrná teplota v ervenci (º C) 18-19 Prmrná teplota v dubnu (º C) 8-9 Prmrná teplota v íjnu (º C) 7-9 Prmrný poet dn se srážkami 1mm a více 90-100 Srážkový úhrn v zimním období (mm) 200-300 Poet dn se snhovou pokrývkou 40-50 Poet dn zamraených 120-140 Poet dn jasných 40-50 Srážkový úhrn ve vegetaním období (mm) 350-400 Prmrná teplota vzduchu bhem roku je 5,8 o C, prmrný roní srážkový úhrn iní 588 mm. 2.2. Dopravní sí v hodnoceném území 2.2.1. Posouzení souasného stavu dopravní sít Vlivem nevhodného intenzivního zemdlského obhospodaování zemdlských pozemk v hodnoceném území, zvlášt v sedmdesátých letech minulého století, došlo pi scelování jednotlivých pozemk drobných vlastník k rozorání polních cest a mezí. Do dnešní doby zstala zachována pouze ást pvodní sít lesních i polních cest. V pípad lesních odvozních cest (dále jen LOC ) v hodnoceném území se jedná o cesty, které jsou umístny pi porostním okraji stávajících lesních porost sousedících se zemdlskými pozemky urenými k zalesnní. Technický stav tchto LOC je dobrý. Tyto LOC byly v osmdesátých letech minulého století zrekonstruovány a dnes jsou intenzivn využívány lesním hospodástvím. Stav vtšiny dochovaných polních cest je pro poteby dopravy díví 9
a lesnického hospodaení naprosto nevhodný. Vtšinou se jedná o cesty málo únosné, vytvoené pojíždním zemdlské techniky po zemdlských pozemcích. 2.2.2. Návrh vytvoení sít lesních cest Rekonstrukce ásti stávajících polních cest a jejich pevedení do lesního pdního fondu, výstavba nových lesních cest a jejich zalenní i pipojení na stávající sí lesních odvozních cest, je jednou z hlavních podmínek realizace projektu zalesnní zemdlsky využívaných pd. V tomto projektu je navržení sít lesních odvozních cest ešeno pouze na úrovni studie. Vlastní rekonstrukce lesních cest by mla probíhat podle projektové dokumentace, která bude vypracována pouze za tímto úelem. Jedním z nejdležitjších úkol pedcházejících vlastnímu zalesování jednotlivých ploch je jejich dopravní zpístupnní. Pevedením dotených zemdlských pozemk na pozemky urené k plnní funkcí lesa se tyto stanou souástí lesního pdního fondu, a tudíž se pedpokládá vybudování sít lesních odvozních cest. Z ásti se bude jednat o zpevnní stávajících polních cest pevedených do lesního pdního fondu, dále se pedpokládá vytvoení odvozních lesních cest nových (viz mapová píloha. 1). Dopravní zpístupnní lesních porost bude zajištno lesními odvozními cestami typu 1L 4,0 / 30. Jedná se zpravidla o jednoproudé úelové komunikace vytváející dopravní spojení uvnit lesních komplex, umožující zpístupnní lesa silniními dopravními prostedky a rznými speciálními pracovními a dopravními mechanismy. Jsou ureny k odvozu díví, doprav osob, materiálu, pro prjezd speciálních vozidel. Z dopravního hlediska zaruuje celoroní nebo sezónní provoz (Hrubešová, 1995). Hodnocené území se nachází v rovinném terénu do sklonu spádnic 10 %. Základní zásadou je umísování odvozních cest doprosted zpístupovaného území, aby se dosáhlo jejich maximální úinnosti. Maximální rozestup odvozních cest nemá pekraovat 1000 m, ale lze jej podídit 10
optimalizaním výpotm dopravních náklad, pedevším pibližovacích, se zapoítáním finanních náklad na stavbu a údržbu odvozních cest (Hanák, 2002). Vzhledem ke sklonu a tvaru reliéfu terénu lze projektované cesty vést tak, že budou minimalizovány výkopové a násypové práce a podélné a píné pesuny hmot. Materiály jednotlivých vrstev vozovky musí odpovídat SN 736121 736130. Celková mocnost vozovky, skládající se ze tí vrstev, je navržena na 450 mm. Nejspodnjší vrstva štrkopísku o tloušce 150 mm bude rozvrstvena na niveletu zemní plán. Stední vrstva je tvoena 150 mm vibrovaného štrku a horní obrusnou vrstvu o tloušce 150 mm tvoí mechanicky zpevnné kamenivo. Násypové svahy jsou navrženy ve sklonu 1 : 1,5. Návrhové prvky lesní odvozní cesty typu 1L 4,0 / 30 jsou uvedeny v tab.. 2. Tab.. 2 Návrhové prvky lesní odvozní cesty 1L 4,0 / 30 Návrhové prvky Oznaení cesty 1L 4,0 / 30 Šíka jízdního pruhu v m 4,0 Návrhová rychlost v km / h 30 Maximální podélný sklon v % 10-12 Minimální R v trase bez snížené návrhové rychlosti 25,0 Minimální hloubka píkop pod plání v cm - trojúhelníkový 30,0 11
2.3. Problematika zalesování nelesních pd Zalesování nelesních pd se velmi liší od obnovy lesa na stávajících lesních pdách. Realizace zalesnní je ovlivnna celým komplexem biotických a abiotických faktor daného prostedí. Jedním z negativních faktor je rozorání pdního horizontu, což má za následek vyvolání podstatných zmn v textue pdy, ve složení pdní mikroflóry a v pízemním bylinném pate. Oproti pvodním spoleenstvm je poet pdních mikroorganism vlivem hnojení a provzdušnní pdy nkolikanásobn vyšší. Zárove se svým složením pdní edafon liší od lesního pdního edafonu. Další výrazné zmny se týkají i bylinného a mechového patra. Zde došlo k pemn na polní i rumištní kultury. Dále výrazn stoupá acidita pdního prostedí, trofnost a fytotoxicita. Vysoká trofnost stanovišt se projevuje zejména negativním ovlivnním rstu koenového systému, zvlášt menší tvorbou biomasy (až o 40 %) jemných koen. Koenový systém je v porovnání s výškou nadzemní ásti (hodnoty Indexu p) podstatn menší. Vytváí se menší množství koenových vtví, tyto jsou i slabší a kratší (Mauer, 2006). U vtšiny devin se vytváí pouze mlký povrchový koenový systém. S rozvojem zemdlských technologií dochází k obtížn prognózovatelným zmnám v pdním profilu (napíklad zhutnní spodních vrstev nasazením tžké mechanizace, deflace jemných pdních ástic, absence mykorrhizy (Vacek, 2005). Dalším limitujícím faktorem zalesovaných ploch je bue. Vzhledem k vysoké trofnosti stanovišt dochází k pomrn rychlému zabuenní, a to zejména druhy ruderálními. Tyto druhy jsou charakteristické svými vysokými nároky na insolanci, velmi rychlým vegetativním i generativním množením a vysokou tvorbou nadzemní biomasy. Jsou to napíklad zástupci rod Atriplex, Chenopodium, Arctium, Senecio, Callamagrostis, a další. Negativní psobení buen spoívá pedevším v zástinu sadebního materiálu. Takto je ovlivnn prbh fotosyntézy a dochází ke zpomalení rstu sadebního materiálu. V letním období bue odebírá svým koenovým systémem vodu z povrchových vrstev pdy, a tím, zvlášt 12
v letních msících v období nedostatku dešových srážek, dochází k vysychání pdního profilu. Odnímání živin z pdy buení je dalším výrazným negativním psobením buen na mladý sadební materiál. V neposlední ad k negativním vlivm buen náleží alelopatické ovlivování pdního prostedí prostednictvím koenových výmšk, které psobí inhibin pro koeny ostatních rostlin. Pi zalesování zemdlských pd je teba této problematice vnovat zvýšenou pozornost a zabezpeit dostatený asový náskok sadebního materiálu ped buení. Jednou z odlišností zemdlských ploch urených k zalesnní od holin vzniklých tžbou je jejich umístní a plošná výmra. Vtšinou se jedná o plochy vtší než 0,5 ha (i nkolik ha) bez možnosti píznivého ovlivnní mikroklimatu sousedním lesním porostem. Na tchto plochách dochází ke zvýraznní negativních abiotických vliv, jako jsou vtší teplotní výkyvy, vyšší rychlost proudní vzduchu, vyšší intenzita sluneního záení apod. Velmi dležitým znakem zemdlských pd je ve vtšin pípad absence mykorrhizy, která je základem zdárného odrstání sadebního materiálu. Pi zalesování zemdlských pd pímo cílovými devinami je nutná umlá mykorrhizace koenového systému sadebního materiálu. Z výše uvedených specifických podmínek stanovišt vyplývá, že zakládání lesa na zemdlských pdách se v uritých ohledech, zvlášt pak ve volb druhové skladby devin, liší od klasické obnovy lesa na lesních pdách. 2.3.1 Volba devinné skladby pro zalesování zemdlských pd Akce zakládání lesa na nelesních pdách by se mla odvíjet v rámci pírod blízkého postupu. Mlo by se využívat pirozeného sledu devin obvyklého v sukcesi a také vhodných strukturálních prvk (Košuli, 2006). Volba druhového složení devin by mla respektovat pdní podmínky stanovišt, ekologické nároky a rstovou strategii devin, dále by mla respektovat budoucí tvar a funkce lesa. Základním aspektem výbru vhodných devin je typologické lenní. Pro zaazení 13
do souboru lesních typ jsou na pozemcích rozhodující nadmoská výška, pdní podmínky a míra ovlivnní vodou. Výbr stanovištn vhodných devin se musí ídit tmito legislativními pedpisy: Zákon. 289/2005 Sb., o lesích a o zmn a doplnní nkterých zákon (lesní zákon), ve znní pozdjších pedpis, který v 31 odst. 1 stanoví pro vlastníka povinnost obnovovat lesní porosty stanovištn vhodnými devinami a vychovávat je vas a soustavn tak, aby se zlepšoval jejich stav, zvyšovala jejich odolnost a zlepšovalo plnní funkcí lesa. Další podmínkou v souvislosti s piznáním státní dotace je dodržení minimálního podílu melioraních a zpevujících devin, který vychází z provádcí vyhlášky. 139/2004 Sb., kde je stanoven minimální podíl melioraních a zpevujících devin dle jednotlivých hospodáských soubor, které se nacházejí na zalesovacích plochách. Naízení vlády. 308/2004 Sb., o stanovení nkterých podmínek pro poskytování dotací na zalesování zemdlské pdy a na založení porost rychle rostoucích devin na zemdlské pd urených pro energetické využití. Pro zalesování zemdlských pd jsou nejvhodnjší deviny s pionýrskou strategií. Jedná se o deviny slunné, pípadn polostinné, které vytváejí bohatý koenový systém, jako napíklad borovice, modín, bíza, osika, jeáb, olše. Na velmi rozsáhlých plochách vzrstá psobení negativních abiotických faktor. Proto deviny, které jsou ekologicky citlivé (zejména vi mrazu) a klimaxové deviny by mly být kultivovány až do lehce stínivých pípravných porost pionýrských devin, resp. modínu i borovice s podobnými pionýrskými vlastnostmi, pro efektivní produkci i do lepších rstových podmínek. O jejich využití podobném pionýrm by se nemlo uvažovat (Košuli, 2005). 14
Vtšina devin vytváí na zemdlských pdách v dsledku vysoké trofnosti stanovišt plošn rozvinutý koenový systém, a tudíž mže docházet k nestabilit lesních porost, a proto jejich ohrožení, zejména vtrem, stoupá. Toto nebezpeí se zvyšuje se zvtšováním plošné výmry zakládaných porost. Jednou z devin, která je z hlediska stability porost velice, píznivá je dub. Nejenom zahraniní zkušenosti dokladují, že jednou z devin, která na tchto stanovištích píliš nemní architektoniku koenového systému, je dub. Jeho výsadba v žebrech, by nadzemní ást nemusí být píliš kvalitní, zajistí mechanickou stabilitu porost (Mauer, 2006). Deviny stinné a polostinné, jako jsou buk nebo jedle, nelze vysazovat na volné a nekryté plochy. Vyplývá to zejména z jejich ekologických nárok. Pi výsadb na volnou plochu se projevuje stagnace rstu, škody mrazem a u buku dochází vlivem vysokého oslunní sazenic k vidlinatosti. Tyto deviny lze vnášet do proedných porost pípravných devin podsadbami s následným dalším proeováním a odstraováním pípravných porost. Na ornou pdu není vhodné vysazovat smrk ztepilý. Na této pd bývá napadán parazitickými houbami václavkou obecnou (Armillaria mellea Kummer s. L.) a koenovníkem vrstevnatým (Heterobasidion annosus Bref.), které zpsobují ervenou hnilobu oddenkové ásti kmene a v koneném dsledku vedou ke zvyšování nestability porost a k výraznému snížení doby obmýtí. Vzhledem k výme a exponovanosti jednotlivých ploch urených k zalesnní a z poznatk nepíliš dobrého vývoje lesních porost založených na nelesních pdách v minulých letech metodou pímého osázení ploch nevhodnými cílovými devinami bude realizace tohoto projektu na nejvtší zalesované ploše v hodnoceném území vycházet z dvoufázové obnovy lesa. Ta spoívá v založení pípravného porostu v první fázi, které by mlo být v souladu s pírodním procesem, tzv. druhotnou sukcesí. V následující druhé fázi budou po vytvoení píznivého lesního prostedí pípravným porostem tvoeným pionýrskými devinami, realizovány podsadby pípravných porost cílovými devinami. Ostatní plochy urené k zalesnní budou v první etap osázeny pímo stanovištn vhodnými cílovými devinami. 15
Devinná a prostorová skladba jednotlivých ploch budou odlišné v závislosti na požadavcích, které budou kladeny na následn založené lesní porosty. Problematika devinné a prostorové porostní skladby zakládaných lesních porost je podrobn ešena v kapitole Vlastní zalesovací projekt zemdlsky využívaných pd. 2.3.2. Zalesování zemdlské pdy z hlediska ochrany pírody Z pohledu ochrany pírody je zalesování zemdlských pd v obecné rovin znaným pínosem, pedevším v oblastech krajinotvorby, stabilizace hydrologických a mikro až makroklimatických podmínek v krajin, ochrany pdy i vod. Rozšíením zalesnných ploch pedevším v zemdlské krajin dojde k posílení biodiverzity krajiny, zlepšení sociálních a ekonomických podmínek venkovského sektoru (Mack, 2006). Ekologické dopady zalesování se výrazn liší podle typu stanovišt. Pokud se jedná zalesnní orné pdy, je z hlediska zvýšení biodiverzity krajiny její zalesnní zpravidla vždy ekologicky pínosné. 2.3.3. Zalesnní zemdlských pd v závislosti na upednostovaných funkcích budoucího lesního porostu Jak již bylo eeno výše, na zalesovaných plochách vznikne hospodáský typ lesa. Mimo produkce devní hmoty, zvyšování biodiverzity prostedí, pdoochranné, vodohospodáské, a dalších mimoprodukních funkcí, má založený lesní porost splovat další kritéria. Jsou to pedevším odhlunní pilehlé dálnice a vytvoení prostedí s cílem podpory zajeí a srní zve. Z daných kritérií vyplývá, že každá z ploch by mla být ešena diferencovan na základ preference 16
odlišných kritérií. Skladba devin, prostorové uspoádání i zpsob a technologie zalesnní budou u jednotlivých ploch voleny dle tchto kritérií tak, aby se následný porost co nejvíce blížil stanovenému cíli. 2.3.4. Sadební materiál pro zalesované plochy Jedním ze základních pedpoklad úspšného založení lesního porostu je kvalitní sadební materiál a jeho pvod. Kvalita sadebního materiálu zahrnuje celý soubor znak a vlastností, které mohou být exaktn stanovené a mitelné, dále pak vlastnosti nemitelné charakterizované souborem ddiných vloh. Nejdležitjším znakem je genetická kvalita, která je daná pvodem reprodukního materiálu. Kvalita morfologická zahrnuje velmi dležité vnjší mitelné znaky. Kvalita fyziologická charakterizuje znaky vnitní, které jsou he mitelné. Pi posuzování kvality sadebního materiálu hraje velkou roli i jeho zdravotní stav. Základem pro hodnocení sadebního materiálu je státní norma SN 48 2115: Sadební materiál lesních devin, platná od roku 1998 a upravená v roce 2002, která udává hlavní morfologické charakteristiky sadebního materiálu. Jedná se o tloušku koenového krku sadebního materiálu, maximální vk, výšku nadzemní ásti, minimální pomr objemu koenového systému k objemu nadzemní ásti, minimální podíl objemu jemných koen v objemu celého koenového systému a rozptí délky klového koene. Jemné koeny jsou charakterizovány jako koeny, jejichž prmr je menší než 1 mm. Tyto koeny jsou pedpokladem pítomnosti mykorrhizy. Legislativními pedpisy upravujícími požadavky na genetickou kvalitu jsou vyhláška. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o penosu semen a sadebního materiálu lesních devin, o evidenci o pvodu reprodukního materiálu a podrobnosti o obnov lesních porost a o zalesování pozemk prohlášených za pozemky urené k plnní funkcí lesa. Touto vyhláškou se mimo jiné stanoví, že penos reprodukního materiálu lze provádt v rámci jednotlivých pírodních 17
lesních oblastí. Reprodukní materiál lze penášet mezi prvním až tvrtým LVS s výjimkou mimo jiné oblasti Polabí, ve které se nachází hodnocené území. V oblasti Polabí nelze do prvního lesního vegetaního stupn penášet reprodukní materiál ze tetího a tvrtého LVS. Požadavky na kvalitu reprodukního materiálu jsou uvedeny ve vyhlášce 29/2004 Sb., kterou se provádí zákon. 149/2003 Sb., o obchodu s reprodukním materiálem lesních devin. 2.3.5. Manipulace se sadebním materiálem Pi manipulaci se sadebním materiálem je nutné dodržení uritých pravidel, která pedevším spoívají v ochran koenového systému sadebního materiálu ped psobením negativních vliv prostedí, jako jsou vysoká rychlost proudní vzduchu a slunení záení, které mají za následek vysoušení a odumírání jemných koen. Poškození mže být pozorováno již po nkolika minutách expozice tmto podmínkám. Jemné koeny mají rozhodující vliv na úspšnou ujímavost a rst po výsadb. Proto je teba koeny sadebního materiálu chránit pi jakékoliv následné manipulaci vetn dopravy. Vhodné je pepravovat sadební materiál v PVC pytlích vyrobených ze speciální fólie, jejichž vnjší strana má pro lepší odrážení svtelných paprsk stíbrnou barvu a z vnitní ásti barvu ernou. V tchto pytlích lze sadební materiál ped vlastní výsadbou krátkodob skladovat. Doprava sadebního materiálu v pepravkách nebo uložených voln ve vrstvách na dopravním prostedku od místa jeho vyzvednutí na místo urení musí být realizována ve vhodné denní dob, napíklad veer nebo v noci. Sadební materiál musí být uložen pod plachtou, která brání vysoušení koen. Maximální výška jedné vrstvy po dobu pepravy mže být 80 cm. Pokud peprava trvá déle, je nutné vrstvu snížit na 50cm, aby nedošlo k zapaení sadebního materiálu. Vhodná je ochrana koenového systému antidesikanty. K mechanickému poškození mže dojít i bhem skládání sadebního materiálu z dopravního prostedku. Bezprostedn po dovezení sadebního materiálu je teba sadební materiál založit. 18
Nutnost chránit koeny i bhem vlastní výsadby by mla být samozejmostí. Pi nedodržení výše uvedených zásad manipulace se sadebním materiálem hrozí nadmrná ztráta vody, zásobních látek, mechanické poranní a v neposlední ad i jeho úhyn. Výbr kvalitního sadebního materiálu, jeho dobrý zdravotní stav a striktní dodržování zásad manipulace se sadebním materiálem jsou jedním z hlavních pedpoklad úspšnosti celé zalesovací akce. 2.3.6. Spon a hustota kultur Volba prostorového uspoádání sadebního materiálu neboli sponu má za úkol co nejoptimálnjší využití produkního prostoru sadebního materiálu. Použití sponu je dležité jak z hlediska rovnomrného rozmístní sadebního materiálu po ploše vedoucí ke zvýšení efektivnosti zalesovacích prací, snížení náklad na zalesování, tak výhledov z hlediska racionalizace následných ochranných i výchovných zásah. Volba sponu závisí na potu, druhu, a na technologii pstování sadebního materiálu lesních devin a na velikosti osazované plochy. Minimální hektarové poty sadebního materiálu jsou legislativn upraveny v píloze. 6 vyhlášky. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o penosu semen a sazenic lesních devin, o evidenci o pvodu reprodukního materiálu a podrobnosti o obnov lesních porost a o zalesování pozemk prohlášených za pozemky urené k plnní funkcí lesa. Pravidelné rozmístní sadebního materiálu je ekonomicky výhodné, nebo usnadní práci pi ochran a ošetování kultur, a tím sníží náklady jednotlivých prací. V tomto prostorovém rozmístní budou vysázeny porosty s pímou výsadbou cílových devin, porost pípravných devin i následné podsadby tohoto porostu devinami cílovými. Tato problematika je rozvedena hloubji v kapitole Vlastní zalesovací projekt. 19
2.3.7. Pée o založený lesní porost První roky po výsadb prochází sadební materiál stádiem adaptace na podmínky nového prostedí. V dsledku pesazení dochází k uritým anomáliím v rstu, což se projevuje zvlášt stagnací rstu vrcholových výhon. Toto stádium je oznaováno jako šok z pesazení. Adaptace sadebního materiálu bývá pomrn dlouhodobý proces, zatímco šok a jeho dsledky se projevují jen jeden až ti roky po výsadb. Za uritých situací u nkterých devin však byly následky šoku patrné ješt po dvaceti letech. Jeho délka má znaný hospodáský význam. Pro kultury jsou vtšinou rozhodující první roky po vysazení. Délka kritického období je dána dobou potebnou k tomu, aby sadební materiál odrostl nepízniv psobícím složkám prostedí. ím kratší je toto období, tím nižší jsou ztráty na kulturách i finanní náklady na jejich ochranu (Mráek, Lokvenc 1974). Opatení vedoucí k odstranní nebo zmírnní šoku z pesazení zahrnují pedevším: správnou volbu druhu deviny dle jejích ekologických nárok a podmínek stanovišt, vhodný pvod a kvalitu sadebního materiálu, úpravu stanovišt ped vlastní výsadbou, ochranu sadebního materiálu ped poškozením, správn zvolenou metodu výsadby, která odpovídá stanovištním podmínkám a nárokm jednotlivých devin. V období snížené pirstavosti sadebního materiálu je nutné vnovat zvýšenou pozornost a péi nov založeným lesním porostm s cílem zvolit taková pstebn ochranná opatení, která povedou k co nejvtšímu omezení psobení vnjších negativních vliv na sadební materiál. Volba zpsob ochranných opatení, jejich intenzita a doba provedení jsou závislé pedevším na druhu negativního faktoru, stanovištních podmínkách, druhu, kvalit a zdravotním stavu reprodukního materiálu a zvolené technologii zalesování. 20
Následnou péi o zakládané porosty lze rozdlit z hlediska psobení biotických, tj. zejména mrazu a suchu, a biotických initel, tj. zejména buen a zve. Vzhledem k vysoké trofnosti stanovišt a prmrným vláhovým pomrm v oblasti je zejmé, že jedním z faktor, který bude nejvíce ovlivovat rst sadebního materiálu bude bue. Dalším nemén významným biotickým faktorem s negativním psobením na založené kultury bude zv. Biotití initelé A) Ochrana proti bueni Na nezdaru zalesnní má nejvtší podíl bue. Proto by pi ochran kultur mla ochrana proti bueni zaujímat nejvtší podíl všech prací. Ochrana proti bueni je potebná na 90% zalesovaných ploch, piemž ožínání je nutné opakovat dvakrát až tikrát ron bhem prvních tí až pti let kultury ( Mráek, Lokvenc, 1974). Ochrana kultur proti bueni je mechanická, spoívající v ožínání buen kosou, kovinoezem nebo v ošlapávání buen kolem sadebního materiálu. Chemická ochrana kultur spoívá v tlumení buen chemickými látkami herbicidy. Tyto látky se v pevném složení aplikují pímo na pdu nebo jsou edny vodou a pomocí postikova s runím nebo motorovým pohonem aplikovány pímo na bue. Technologická ochrana proti bueni spoívá pevážn ve využití odrostk a poloodrostk, vyvýšené sadby, apod.. V pípad hodnoceného území pipadají v úvahu mechanická a chemická ochrana proti bueni. V souvislosti s velkou rozlohou pozemk urených k zalesnní je teba z hlediska úinnosti a ekonomiky provádných zásah, seznámit se s nkterými zásadami pi ochran kultur proti bueni. Nejvhodnjší dobou pro mechanické ošetení je konec kvtna a zaátek ervna, tedy ješt ped odkvtem buen. Tím dojde k nejvtšímu fyziologickému oslabení rostlin. Velmi nebezpené je zalehnutí sazenic vysokou buení v zimním období v dsledku váhy snhu. Na plochách, kde hrozí toto nebezpeí je nutné 21
provést zásah ješt ped zaátkem zimy od srpna do íjna. Siln zabuenné lokality se slunnými devinami pi zvýšené vlhkosti stanovišt je nutno ošetit nejmén dvakrát v prbhu vegetaního období. Pi je zásahu v nejteplejším období bhem vegetaní sezóny, nesmí dojít k úplnému odclonní sadebního materiálu. Úplné odclonní sadebního materiálu za tchto podmínek mže vést k nevratným fyziologickým zmnám v rostlinném organismu až k odumení sadebního materiálu v dsledku pehátí rostlinných pletiv. Proto je vhodné v bezprostedním okolí sadebního materiálu bue nevyžínat a využít její stín. V tomto období je nejvhodnjší doba pro zásah, je-li zataženo. Zásady chemické ochrany lze shrnout do následujících bod: správná volba herbicidu, znalost aplikace, dodržení správné doby aplikace z dvod dosažení maximální úinnosti na bue a minimálního poškození ošetovaných devin, znalost délky ochranné lhty, zvlášt pi aplikaci herbicidu ped výsadbou. Podmínkou pro dosažení co nejvyšší efektivnosti ochranných zásah a mechanizace je pravidelné uspoádání sadebního materiálu po ploše a adové mísení devin (Mráek, Lokvenc, 1974). B) Ochrana proti zvi Škody na kulturách zpsobené zví se projevují nejvíce zimním a letním okusem terminálních pupen, dále ohryzem kmínk i odením bazálních ástí kmínk, které jsou zpsobené vytloukáním paroží srní zve. Zpsoby ochrany sadebního materiálu proti škodám zpsobeným zví lze rozdlit na ochranu mechanickou, chemickou a biologickou. Mechanická ochrana se dlí na celoplošnou a individuální. Celoplošná ochrana spoívá v oplocení celé zalesnné plochy plotem z ocelového nebo 22
devného pletiva. Individuální ochrana slouží k ochran jednotlivých kus sadebního materiálu. Jde pevážn o ochranné kryty z pletiva a PVC. Chemická ochrana proti zvi je založena na látkách odpuzujících zv, a to zvlášt svojí chutí. Tyto látky jsou nanášeny na ohrožená místa sadebního materiálu. Biologická ochrana spoívá v pstování tzv. okusových a ohryzových devin, které jsou vysazovány spolu v tsné blízkosti s devinami cílovými. Zv tyto deviny spásá pednostn a cílové deviny zstávají nepoškozené. 2.3.8. Technologie výsadby jednotlivých druh devin 2.3.8.1. Mechanizovaný zpsob zalesování Využití mechanizace pi zalesnní je podmínno vlastnostmi pdy, konfigurací terénu a druhem sadebního materiálu. Mechanizace nahrazující lidskou práci podstatn urychluje zalesování. V souasné dob existuje mnoho sázecích stroj od rzných firem. Deviny mohou být sázeny napíklad pomocí rýhovacího zalesovacího stroje RL2 019. Tímto zalesovacím strojem lze sázet obalované i prostokoenné sadební materiál s nadzemní ástí od 15 do 70 cm. Stroj je nesen na etážovém závsu UKT a je ovládán hydraulicky z místa obsluhy. Smnová výkonnost stroje, která je závislá na tvaru a velikosti plochy, terénu, typu sadebního materiálu iní ádov 4 5 tisíc kus, na plochách bez paez 6 7 tisíc kus (Neruda, 1994). Pi použití zalesovacího stoje pi výsadb je nutno zvolit optimální pojezdovou rychlost traktoru. 2.3.8.2. Runí zalesování 2.3.8.2.1. Jamková sadba. Jamková sadba je nejpoužívanjší zpsob výsadby. Je vhodný pro všechny druhy lesních devin, zejména pro vysplý sadební materiál s bohat rozvtveným 23
koenovým systémem. Vlastní technologie výsadby pomocí motyky zahrnuje vyzvedávání sadebního materiálu z místa jeho založení, donášku na místo sázení, v míst pro další kus strhnutí drnu, prokopání zeminy, vložení sadebního materiálu do jamky, rozložení koen, prosypání a zahrnutí koen zeminou a následné pitlaení a upravení povrchu. Pi vkládání sadebního materiálu do pedem pipravené jamky je nutné, s ohledem na vysplost a druh koenového systému, rozložit koeny tak, aby v pozdjší dob rstu koen nedocházelo k jejich deformacím. 2.3.8.2.2. Štrbinová sadba Štrbinová sadba má své opodstatnní u sazenic s klovým koenem, a to hlavn na lehkých humózních pdách. Štrbina se vytvoí zatlaením sazáku do zem do hloubky asi 20 cm. Následuje jeho vychýlení smrem k sob. Sadební materiál se vloží ke svislé stran štrbiny. Následuje urovnání koenového systému. Devinu ve štrbin upevníme tak, že sazák vpíchneme cca ve vzdálenosti 10 cm šikmo od sadebního materiálu a tlakem k sob a následn od sebe štrbinu uzaveme, ímž dojde k pitlaení zeminy ke koínkm sadebního materiálu. V pípad zabuenní nejprve strhneme drn na ploše 35 * 35 cm a sázíme do takto pipravené plošky. V pípad sázení runím i mechanizovaným zpsobem je nutné dodržovat kvalitu provádné práce. Sadební materiál nesmí být nasázen šikmo. Koenový krek nesmí být utopený tj. nesmí být uložen hloubji než 2 cm pod pdním povrchem. Zárove nelze tolerovat výsadbu s koenovými krky nacházejícími se nad úrovní terénu. Sadební materiál musí být zasazen tak, aby ho nebylo možné bez vynaložení vtší síly ze zem vytáhnout. Pi výsadb musí být zajištna ochrana koenového systému proti vysychání. Dležitá je prbžná kontrola prací. 24
2.3.9. Zpsob vylepšení ztrát ze zalesnní Sadební materiál uhynulý bhem prvního roku po zalesnní je nutno nahradit sadebním materiálem novým. Pro vylepšení je nutno používat sadební materiál kvalitní, s dobe vyvinutou nadzemní ástí a pedevším s kvalitním koenovým systémem. Je vhodné používat vysplejší sadební materiál, z dvod rychlejší adaptace na nové pdní prostedí a vyrovnání rstového pedstihu již zakoenného sadebního materiálu. Sadba bude provádna run a sadební materiál uhynulý nahrazen novým. Technologický postup pi sázení je uveden v kapitole Technologie výsadby jednotlivých druh devin. 2.3.10. Smr a orientace výsadby Smr a orientace výsadby má velký vliv na mikroklima zakládaných porost a jejich stabilitu v pozdjším vku. Obecn platí, že orientace ad ve smru sever jih je nejvýhodnjší. Bhem dne dochází k vytváení stínu v meziadí, což je pínosné z hlediska snížení výparu a dále omezení svtelného požitku bueni. U kultur, které jsou svými adami orientovány ve smru západ východ, mohou, zvlášt vtry východní, protékající ve smru jednotlivých ad zvýšit vysoušení, a tím negativn ovlivovat vodní režim sadebního materiálu. Silné západní vtry jsou nebezpené svými boivými úinky a jsou-li ady výsadeb orientovány v tomto smru, zvyšuje se nebezpeí nestability porost. 2.3.11. Prostorová skladba porost Prostorová skladba jednotlivých typ porost se liší, a to zvlášt na základ ekologických požadavk jednotlivých devin, stanovištních podmínek, budoucích funkcí jednotlivých porost a v neposlední ad z dvod odolnosti porost vi negativnímu psobení abiotických faktor prostedí, zvlášt boivému vtru. 25
Pi prostorovém uspoádání kultur bychom mli vycházet z pedpokladu, že druhová diverzita zvyšuje stabilitu ekosystému a tím snižuje riziko jeho poškozování. ím jemnji je mozaika lesa lenna, tím mén mohou vznikat velká narušení ekosystému a velkoplošn jej niit.(košuli, 2005). Obecn platí, že zakládání porostních smsí ve smíšení hloukovitém nebo skupinkovitém jak z hlediska výchovy porost, tak z pracovn technických dvod je jednodušší než tvorba smsí jednotlivých (Šindelá, 1997). Z tchto dvod je vhodné deviny vysazovat zejména ve skupinovitém uspoádání. Dle velikosti jednotlivých skupin složených z jedinc téže deviny lze rozlišit uspoádání: - hloukovité- velikost do 30 m 2, - skupinkovité velikost od 30 až 100m 2, - skupinovité velikost od 100 do 200m 2, Hloukovitého až skupinovitého smíšení cílových devin se dosáhne pi vysazení stejných druh devin vedle sebe v sousedních adách. Napíklad tyi sazenice vedle sebe v sousedních tech adách - vznikne hlouek o dvanácti sazenicích nebo pt sazenic vedle sebe v deseti adách - vznikne skupinka o padesáti sazenicích, apod. U pípravnýchho porost není nutno toto hloukovité až skupinkovité smíšení devin pesn dodržovat, protože hlavním cílem tchto porost je pouze vytvoení vhodných podmínek pro následný porost cílových devin. Po splnní tohoto úkolu budou pípravné porosty smýceny. 2.3.12. Zpsob a etnost ochrany kultur do doby zajištní Zpsob ochrany kultur do doby zajištní spoívá pevážn v ochran sadebního materiálu proti bueni a proti škodám zpsobeným zví. Ochrana kultur bude probíhat do doby jejich zajištní. Definici zajištní lesního porostu stanoví lesní zákon. 289/95 Sb., dle 2, písmeno j. takto : zajištní lesního porostu je dosažení takového stavu porostu, který po zalesnní dále nevyžaduje intenzívní ochranu a poet jedinc a 26
jejich rozmístní po zalesnné ploše a druhová skladba lesních devin dává pedpoklady pro vznik stanovištn vhodného lesního porostu. Podmínky, které je musí zajištná kultura splovat lze také shrnout do následujících bod : - na zalesnné ploše se nachází minimáln 80 % vysázených životaschopných jedinc, - reprodukní materiál použitý k zalesnní (vylepšení) je vhodného pvodu, - kultura odrostla konkurenci buen, - kultura nevyžaduje žádné další vylepšení, - kultura není výrazn poškozena, - výškový pírst se u vtšiny stromk zeteln zvtšuje a stromky jsou rovnomrn rozmístny po celé ploše kultury, - devinná skladba odpovídá obnovnímu cíli nebo cílové skladb devin (uvedeny v projektu zalesnní). 2.3.13. Hospodáský typ lesa se zamením na podporu zve Podpora zve v tomto smyslu spoívá pevážn ve zlepšování potravních píležitostí jako jsou možnosti okusu, ohryzu, zvýšené množství plod lesních devin, dále tvorba krytových píležitostí a následn i zlepšení klidových možností. Jako pastevní (okusové a ohryzové) deviny lze využít všech devin s velkou výmladností, které také dobe snášejí oezávání nebo sestih. Jejich letorosty, pupeny a kra jsou pirozenou potravou zve zejména v zim. Pastevní deviny je také nejlépe vysazovat na oslunných místech a v blízkosti stávaniš zve (Ctirad, 1982). Vhodné je vysazovat tyto deviny do porostních okraj, kde budou plnit též funkci porostního plášt. Tyto deviny lze samozejm vysazovat i do nitra porost a dle poteby okusové deviny stínat šikmo nad zemí s cílem podpoit jejich vtší výmladnost nebo kácet starší ohryzové deviny v zimním období. Vhodná je výsadba fruktifikaních devin do alejových formací podél lesních cest. Devinná skladba tchto porost by se mla co nejvíce blížit pirozené 27
devinné skladb a požadavkm zve. Zvi nejvíce vyhovuje vtší druhová etnost devin. Za uspokojivou pestrost je možno považovat alespo deset druh strom a ke. Lze vystait i s menším potem, ale v žádném pípad bychom se nemli spokojit s menším potem než pt druh devin (Hromas, 2000). K výsadbám by mlo být využito devin pvodních. Ke zvýšení fruktifikace porost lze využít i devin aklimatizovaných jako napíklad jírovec maal. 2.3.14. Hospodáský typ lesa s funkcí tlumení hluku Z poznatk, které vycházejí z dosud publikovaných prací vyplývá, že šíení hluku je lesními porosty výrazn sníženo. Obecn lze íci, že intenzita útlumu hluku porostem je závislá na zvukovém spektru, devinném složení, prostorovém uspoádání, šíce porostu, jeho vku a zpsobu pstování. Vtší schopnost tlumit hluk byla prokázána u hustých jehlinatých porost, dále u smíšených porost, což souvisí s olistním listnatých devin ve vegetaním období. Útlum hluku v této dob tmito devinami je pravidelnjší a vtší. Naproti tomu jehlinaté neopadavé deviny jako nap. smrk, borovice i jedle jsou schopny ovlivnit šíení hluku i v zimním období. Dále bylo zjištno, že vtší tlumící schopnost mají porosty mladé a zvlášt v porostních okrajích k zemi zavtvené. Na základ hlukomrných analýz provedených v pracích Mitscherlicha a Scholzeho (1977), doporuují tito autoi pro rekreaní prostory protihlukový izolaní pruh u jehlinatých porost 60 100 m, pro listnaté porosty 75 140 m, aby byla získána úrove hluku v mezích 55-60 db. Na mení útlumu hluku ve smíšeném listnato-jehlinatém hust zapojeném 8-15 letém porostu o výšce 2-6 m je založena práce Volného a Kapounka (1984). Z jejich výsledk vyplývá, že na snížení hlunosti z 85-90 db (zvukové spektrum nákladního vozu Tatra 138 pi plném zatížení) na úrove hygienicko-zdravotních norem v rekreaním nebo lázeském prostedí o 45 50 db, je teba šíka protihlukového pásma ve vegetaním období 125 m a v mimovegetaním období až 350 m. 28
Z výše uvedených poznatk vyplývá, že jehlinaté deviny jsou pro tlumení hluku vhodnjší. 2.3.15. Hospodáský typ lesa zamený na produkci devní hmoty Devinná skladba porostu by mla být sestavena dle pdních podmínek stanovišt, charakterizovaných souborem lesních typ tak, aby se svým složením co nejvíce blížila pirozené skladb. Tím bude splnna podmínka minimálního podílu melioraních a zpevujících devin, a zárove z hlediska ekologického vznikne hodnotný stabilní lesní ekosystém plnící produkní i mimoprodukní funkce lesa. 3. Problematika zakládání mysliveckých políek Navržená soustava mysliveckých políek se skládá ze tí samostatných ploch o celkové výme 1,10 ha. Využívání tchto ploch je ovlivnno cílem jejich založení-tj. podpora zajeí a srní zve a dále zpsobem hospodaení na okolních zemdlských pozemcích. Okolní zemdlské pozemky jsou intenzivn obhospodaovány. Jedná se pevážn o ornou pdu. Z hlediska zlepšení pastevních píležitostí pro zajeí a srní zv zejména po období sklizn je dležité obhospodaovat myslivecká políka zpsobem, který bude odlišný od zpsobu obhospodaování okolních zemdlských pozemk a nabídne tmto druhm zve celoroní možnosti pastvy. Z tohoto dvodu budou dané plochy využívány jako pastviny. 3.1. Složení pastevní smsi V souasné dob je na trhu velká ada osiva pastevních smsí. Tyto se liší od klasických jetelotravních smsí a to hlavn zastoupením jednotlivých rostlinných druh a dále dobou užitnosti pastevní smsi. Pastevní sms se vyznauje vyšším 29
potem zastoupených rostlinných druh, které zvyšují biologickou a potravní rozmanitost potravy. Oproti klasickým jetelotravním smsím je zde zastoupen vyšší podíl druh trav a menší podíl jetelovin, což vede k vyšší vyrovnanosti glycid a bílkovin v potrav zve. V neposlední ad je pastevní sms výhodná z hlediska užitné doby travního porostu. Na rozdíl od bžných jetelotravních smsí (užitná doba 1 4 roky), je užitná doba této pastevní smsi 6 8 let. 3.2. Píprava pdy a obhospodaování mysliveckých políek Píprava pdy pro myslivecká políka je totožná s pípravou pdy pro pstování zemdlských plodin. Skládá se zejména z orby, vláení, smykování a válcování. Pro tyto úely je vhodné použít zemdlskou techniku. Na rozdíl od zemdlských plodin by ml být výsev runí. Runím výsevem se oproti strojnímu ádkovému výsevu docílí rychlejšího zapojení travního porostu. Porost pastevní smsi je nutné pravideln kosit, a to v závislosti na rychlosti spásání travin zví. 30
4. Vlastní zalesovací projekt Hlavním cílem zakládaných lesních porost je vznik hospodáského lesa s podporou zve, tlumení hluku a produkci devní hmoty. Na základ typologického przkumu lokality provedeném Ústavem pro hospodáskou úpravu les Brandýs nad Labem, poboka Hradec Králové, a dle pílohy. 4 vyhlášky 83/1996 Sb., Rámcové vymezení cílových hospodáských soubor byl základní jednotkou pro hospodaení na daném území stanoven hospodáský soubor 25, Hospodáství živných stanoviš nižších poloh. Dále byly ureny soubory lesních typ (dále jen SLT) viz. Tab.. 3 a na jejich základ charakterizována pirozená devinná skladba a stanovena doporuená cílová devinná skladba a minimální podíl melioraních a zpevujících devin. Z hlediska budoucí produkce deva a zárove z hlediska ekologické stability zakládaného porostu je žádoucí, aby cílová devinná skladba vycházela z devinné skladb pírodní. Jak však bylo uvedeno výše, dvodem zalesování souvislých zemdlských ploch v daném území není jen funkce produkní, ale též ochrana proti hluku a vytvoení píznivého prostedí pro zv. Z funkního hlediska budou na lesní porosty kladeny rozdílné nároky. Jednotlivé porosty se budou lišit druhovou skladbou a zvlášt prostorovým uspoádáním devin. Proto, v závislosti na odlišnostech budoucího poslání jednotlivých porost a z nich vyplývajících rozdíl ve devinném složení a prostorovém uspoádání, jsou tyto typy porost, co se týká druhové a prostorové skladby, ve vlastním projektu ešeny samostatn. Tab.. 3 SLT nacházející se na pozemcích urených k zalesnní a stanovení pirozené druhové skladby a doporuená druhová skladba devin SLT Název Pirozená devinná skladba (desítky %) 1O Lipová doubrava DBZ 4 DBL 3 LP 2 HB 1 JV JS DBZ 1 DBL 3 JS 2 HB 1 JL 1 LP 1 JV1 Doporuená cílová skladba (desítky %) DB 8 LP 1 (HB JV SM MD T) 1 1V Vlhká habrová doubrava 2H Hlinitá buková doubrava DB 6 BK 2 HB 1 (LP JD) 1 DB 7 LP ( BK HB JV) 2 SM 1 DB 6 BK 1 LP 1 (JV JS) 1 HB 1 DB 8 (LP JV JS JD BK HB) 2 2D Obohacená buková doubrava JL JD SM POZNÁMKA : Zkratky jednotlivých devin jsou vysvtleny v píloze. 1. DB 6 JS 2 (LP JV HB OL) 2 JL 31
Jednou z hlavních podmínek pi zakládání porost je dodržení minimálního podílu melioraních a zpevujících devin (dále jen MZD). Minimální podíl MZD pro jednotlivé HS je pro jednotlivé druhy MZD uveden v píloze. 6 Minimální poty jedinc jednotlivých druh devin na jeden hektar pozemku pi obnov lesa a zalesování, k vyhlášce 139/2004 Sb.. Tab.. 4 Minimální podíl melioraních a zpevujících devin pro hospodáský soubor 25 HS Základní SLT 25 1H, 2H, 1D, 2D, 1S, 2S, 1W, 2W, 1V, 2V, 1O, 2O Devina základní DB Deviny melioraní zpevující BK, LP, JV, JS, JD, JDO, T, BK, BB, DB Deviny pimíšené vtroušené HB, MD, BO, OLL, OS, JL, DG POZNÁMKA : Celé názvy jednotlivých devin z tab.. 6 jsou uvedeny v píloze. 1. Min. podíl melioraních zpevujících devin 20% Pro následnou jednodušší orientaci mezi jednotlivými zemdlskými plochami (budoucími lesními porosty) budou jednotlivé plochy vedeny zkratkami, které zjednoduší orientaci mezi jednotlivými plochami. Oznaení, celková výmra jednotlivých ploch urených k zalesnní a zámr, za kterým budou zakládány, jsou uvedeny v tab.. 5. Tab.. 5 Výmra oznaení lesních porost a jejich funkní zamení. Název plochy Výmra v ha Hospodáský typ lesa se zamením Zv 12,88 Podpora zve Devo I. 6,38 Produkce devní hmoty Hluk I. 3,26 Odhlunní Hluk II. 4,33 Odhlunní Devo II. 0,32 Produkce devní hmoty Celkem 27,17 pod 32
4.1. Rozlenní porost Hlavním úkolem rozlenní porost velkých výmr je usnadnní následných pstebních, výchovných i tžebních zásah a snížení poškození devin, zvlášt pi operacích pibližování a vyklizování díví. Souasn se s rozlenním zlepšuje orientace v porostech. Rozlenní porost navazuje na zpístupnní jednotlivých porost lesními odvozními cestami. S rozleováním porost je vhodné zaít již ve fázi zalesování. Plochy porost v hodnoceném území budou rozlenny pomocí pibližovacích linií. Šíka jednoho pracovního pole a tedy vzdálenost mezi jednotlivými pibližovacími linkami by mla být 50m a šíka pibližovacích linek 3m. Založení pibližovací linie se docílí nejlépe výsadbou dvou ad vhodné pionýrské deviny, která se vytží až v dob poteby (za 20 30 let). Tím se zajistí dobrá orientace a mimo jiné se zabrání hlubokému zavtvení okolních okrajových strom. (Košuli, 2006). Pionýrskou devinou zvolenou k osázení ad budoucích pibližovacích linií je bíza blokorá (Betula pendula, Ehrh.). Výše popsaným zpsobem budou rozlenny plochy Devo I. a Hluk I.. Pracovní postup bude následující: po zalesnní 40 ad cílovými devinami budou následující dv ady osázeny sazenicemi bízy blokoré. Tento postup osazování ad bude opakovan proveden na celé ploše porost. Tím se dosáhne pravidelné šíky jednotlivých pracovních polí 48 m. Po vytžení dvou ad tvoených bízou blokorou v následujících letech, dojde k vytvoení pibližovacích linií o šíce 3,6 m. Odlišným zpsobem bude probíhat rozlenní plochy Zv. Rozlenní zde probhne již ve fázi výsadby cílových devin, která bude probíhat podsadbou do meziadí pípravného porostu. V pravidelných rozestupech po 40 adách nebudou dv sousední meziadí cílovými devinami osázena. Pi pozdjším proeování pípravných porost se schématickým zásahem v rozestupech po 40 adách odstraní vždy ti ady pípravných devin. Tím vzniknou v pravidelných rozestupech 48 m pibližovací linie o šíce 3,6 m (Mapový list. 2). 33