TISKOVÁ KONFERENCE 19. 3. 2013 KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK
Ing. Miroslav Toman, CSc. Prezident Potravinářské komory ČR
Ing. Miroslav Koberna, CSc. Ředitel pro programování a strategii PK ČR
KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK ZÁKLADNÍ INFORMACE: - V rejstřících zapsáno více než 1100 produktů - 3 druhy označení - Chráněné zeměpisné označení - Chráněné označení původu - Zaručená tradiční specialita
KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK ÚVODNÍ VÝZKUM POVĚDOMÍ O ZNAČENÍ POTRAVIN Termín dotazování: 1. 2. 11. 2. 2013 Cílové skupiny: - Obecná populace ČR ve věku 15 a více let - Ženy hospodyně ve věku 20 a více let - Muži ve věku 20 a více let - Mládež ve věku 15 19 let
KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK ÚVODNÍ VÝZKUM POVĚDOMÍ O ZNAČENÍ POTRAVIN - Polovina respondentů deklaruje alespoň obecné povědomí o značkách a oceněních kvality potravin - Všeobecně je známá značka Klasa, druhé místo patří označení Český výrobek, Chráněné označení si vybavilo 1% dotazovaných
KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK ÚVODNÍ VÝZKUM POVĚDOMÍ O ZNAČENÍ POTRAVIN - Znalost značek je přímo úměrná výši vzdělání. Jiné sociodemografické faktory mají na znalost značek potravin kvality potravin zanedbatelný vliv - Drtivá většina dotázaných zná značky kvality přímo z obalů potravin. Polovina si je vybavuje z televizních kampaní (např. Klasa) - Respondenti většinou správně rozlišují mezi označeními kvality zřízeními národními institucemi a označeními, které zřídila EU
KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK ÚVODNÍ VÝZKUM POVĚDOMÍ O ZNAČENÍ POTRAVIN - Dotazovaní důvěřují spíše národním značkám kvality potravin
KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK ÚVODNÍ VÝZKUM POVĚDOMÍ O ZNAČENÍ POTRAVIN - Většina respondentů soudí, že větší informovanost o evropských značkách kvality by vedla k většímu spotřebitelskému zájmu o označované potraviny
KVALITNÍ EVROPSKÝ VÝROBEK ÚVODNÍ VÝZKUM POVĚDOMÍ O ZNAČENÍ POTRAVIN - Většina respondentů deklaruje zájem kupovat přednostně potraviny se značkou kvality. Nicméně kategoricky preferuje tyto potraviny jen desetina respondentů. Lze soudit, že na potraviny s garancí kvality se programově orientuje tato desetina, ostatní se při nákupu řídí značkami kvality jen příležitostně - Ženy hospodyně se ukazují jako specifický segment cílové skupiny, nechávají se při nákupu ovlivnit značkami kvality, silněji důvěřují národním značkám kvality a více důvěřují v pozitivní účinek informační kampaně o evropských označeních kvality
Jan Teplý ředitel obchodu, marketingu a nákupu MADETA a. s.
Historie Madety 1901 založeno Mlékařské družstvo táborské, jedno z nejstarších na jihu Čech i v celých českých zemích (úplně první vzniklo v Horní Pěně na Jindřichohradecku r. 1900) 1906 otevření nové mlékárny s máslárnou a sýrárnou s denním příjmem 3 000 litrů mléka v Táboře 1939 zahájení provozu mlékárny v Řípci 1940 zprovoznění mlékárny v Českém Krumlově 1941 ustaveno Mlékařské družstvo v Českých Budějovicích
Historie Madety 1945 oficiálním názvem družstva se stala Madeta 1951 v Českém Krumlově startuje výroby nivy 1958 po reorganizaci mlékárenských podniků byly na jihu Čech ustanoveny dva: Jihočeské mlékárny, n. p. České Budějovice a Madeta, n. p., Tábor (sloučeny byly 1960 do subjektu Jihočeské mlékárny, národní podnik, České Budějovice) 1968 zahájena výroba v novém závodě v Plané nad Lužnicí 1992 po privatizaci se Jihočeské mlékárny staly akciovou společností 2003 po více než půlstoletí se název společnosti mění na Madeta a. s.
Tradice výroby 1951 - zahájení výroby sýru Jihočeská niva (cca 1,5 2 tuny/měsíčně) 1952 - zvýšení produkce až na 30 tun sýra/měsíc 2/3 produkce putovaly v prvních dvou letech výroby do Velké Británie Obliba sýru niva nebyla v té době tak vysoká jako dnes Jihočeská Zlatá niva (60 % tuku v sušině) 70. léta 20. století zahájení výroby Porcování na trojúhelníky
Tradice výroby 1974 1981 ražení nových štol ve skále vedle mlékárny tzn. 800 metrů dlouhá štola 2004 výstavba nových nadzemních sklepů s kapacitou 4 000 tun sýrů Českokrumlovský závod Madety se stal jedním z nejmodernějších výrobců plísňových sýrů v republice 2010 Jihočeská niva a Jihočeská Zlatá niva získaly Chráněné zeměpisné označení Označení přiděleno bez jakýchkoli úprav receptury či technologických postupů Denně opouští brány závodu až 15 tun sýrů (Jihočeská niva, Jihočeská Zlatá niva, Niva Premium a Caesar Bleu)
Jihočeská niva a Jihočeská Zlatá niva Jihočeská niva (50 % t. v sušině), Jihočeská Zlatá niva (60 % t. v sušině) - Plísňové sýry typu rokfór - Vzájemně se liší obsahem tuku v sušině a dobou zrání - Nezaměnitelnou chuť dodává kultura Penicillium rocqueforti, pěstovaná pečlivě střeženým postupem přímo v závodní laboratoři
Jihočeská niva a Jihočeská Zlatá niva Kvalitní český sýr v kombinaci s dobrým vínem Jihočeská niva a Jihočeská Zlatá niva mají výraznou slanou a pikantní chuť a krásně vyniknou v kombinaci s chuťově bohatými víny, nejlépe s přívlastkem. Výborné jsou k nim například výběry z hroznů nebo bobulí, zajímavé je i spojení se sladkým šumivým vínem, rovněž s tokajským a portským.
Ing. Dana Večeřová Ředitelka pro marketing a komunikaci PK ČR
Děkujeme za pozornost