Praktické výpočty s komplexními čísly (především absolutní hodnota a fázový úhel) viz např. vstupní test ve skriptech. Neznalost amplitudové a fázové frekvenční charakteristiky dolní a horní RC-propusti bezchybné nakreslení jejich asymptot a zlomových kmitočtů. mezní kmitočet: 1 / RC Neznalost, kde leží nulový kmitočet na logaritmické kmitočtové ose!!! (na to jsem alergický). nulový - v mínus nekonečnu, jednotkový - nula, kmitočet nekonečno - v nekonečnu Neznalost číselných vztahů mezi hodnotou napěťového přenosu a jemu odpovídajícího logaritmického zisku pro následující hodnoty zisku: ±3dB, ±6dB, ±20dB, ±40dB. Vztah -viz. výše; hodnoty: -40dB = 0,01, -20dB = 0,1, -6dB = 0,5, -3dB = 2/2 (polovina výkonu), 3dB = 2, 6dB = 2, 20dB = 10, 40dB = 100
Neznalost dvanácti základních pravidel pro řešení lineárních elektrických obvodů. 1. První Kirchhof - suma I je nula 2. Druhý Kirchhof - suma U je nula 3. Ohmův zákon 4. Paralelní kombinace odporů 5. Napěťový přenos děliče 6. Přepočet zdroje napětí a proudu 7. Ideální zdroj napětí - (zkratuje se u Nortona a Thevenina) 8. Ideální zdroj proudu - (odstraní se u Nortona a Thevenina) 9. Theveninova věta - na napěťový zdroj (U = napětí naprázdno na svorkách, R = odpor mezi svorkami) 10. Nortonova věta - na proudový zdroj (I = proud nakrátko na svorkách, G = vodivost mezi svorkami) 11. Superpozice 12. Transfigurace (T H: Z = součin co vede do uzlu/suma všech; H T: Z12 = Z1Z2/Z3 + Z1 + Z2 Neznalost základních pravidel pro činnost tranzistoru v aktivní oblasti. 1. Prahové napětí přechodu BE je (téměř) konstantní - 0,6V při libovolné hodnotě bázového I 2. Tranzistorový zesilovací jev: β = Ic/Ib, h21e = d Ic/d Ib (β = h21e = 100 až 400) 3. Vždy platí Ib + Ic = Ie, Ib je však malý, takže Ic je skoro Ie 4. Uce = Ucb + Ube = Ucb + 0,6V 5. Pro okolní odpory platí samozřejmě Ohmův zákon OZ v zapojení jako invertující zesilovač a neinvertující zesilovač: obecně Z vst, Z výst, K U. U invertujícího zapojení znát a rozumět zapojením P, I, D. Invertující zapojení zpětná vazba dělá virtuální zem => Δu = 0 vstupní proudy nulové => I 0 = -I 1 => U 0 /Z 0 = -U 1 /Z 1 K u = U 0 /U 1 = -Z 0 /Z 1 Z vst = Z 1 Parametry OZ jsou nezávislé na zátěži. V reálu vst. proudy nelze zanedbat => kompenzace symetrie - vstup + je připojen na zem přes R 2 = R 1 R 2 dolní propust lepší na vstupu než ve zpětné vazbě (kmitání kvůli zpoždění) když R propusti = Z 1, pak stačí nejmenší kondenzátor v propusti když dolní propusť vstupní i zpětnovazební, pak kritické tlumení v f mez. pokles -6dB, pak -40dB. Musí R 1 = R 2 na vstupu a R 1 C/2 = R 0 C 0 parazitní kapacity OZ neovlivňují (velká výhoda oproti neinvert. zapojení) Zapojení P (proporcionální člen): Z 0,Z 1 jsou rezitory
Zapojení I (integrační člen): Z 0 je kondenzátor, Z 1 je rezistor U poč. = napětí na které je nabit kondenzátor (počáteční podmínka integrace) K u = -Z 0 /Z 1 = -1/jωRC = -20dB/dek. Fáz. posun = -(-90 ) = 90 (sama matematická integrace posouvá fázi (druhé mínus), první mínus kvůli invertujícímu zapojení) Z vst = Z 1 = R 1 Zapojení D (derivační člen): Z 0 je rezistor, Z 1 je kondenzátor K u = -Z 0 /Z 1 = -jωrc = +20dB/dek. Fáz. posun = -(+90 ) = -90 (sama matematická derivace posouvá fázi (plus), mínus kvůli invertujícímu zapojení) Z vst = Z 1 = 1/jωC
PI - regulátor: Z 0 je C sériově s R 0, Z 1 je R Má integrační a proporcionální část: U poč. = napětí na které je nabit kondenzátor (počáteční podmínka integrace) K u = -Z 0 /Z 1 = -(R 0 /R + 1/jωRC) PD - regulátor: Z 0 je R 0, Z 1 je C paralelně s R Má derivační a proporcionální část: K u = -Z 0 /Z 1 = -(R 0 /R + jωr 0 C) Invert. OZ s děličem ve zpětné vazbě = nastavitelný integrátor, derivátor,... dělič lze realizovat potenciometrem zpětnovazební PD-regulátor Sumační zesilovač - sčítá signály, můžeme si nastavit váhu každého. Na rozdíl od pasivního jeden signál neovlivňuje jiné!
Neinvertující zapojení vstupy nejsou na virtuální zemi, ale na potenciálu u 1 když U 1 U cc, pak se bortí pracovní bod (u invert. neomezeno) K u nemůže klesnout pod 1, takže útlum toho co nechceme je nedostatečný obtížná realizace čistých matematických operací vstupní proudy nulové => I vst + = 0 => Z vst = a také I vst - = 0 => zpětnovazební dělič je nezatížený: vnitřní zesílení obrovské, zpětná vazba udržuje Δu = 0 a oba vstupy jsou u 1 od země K u = U 0 /U 1 = 1 + Z 0 /Z 1 (proto nemůže být K u menší než 1) Parazitní kapacity ovlivňují - od určité f začne derivovat. Nelze řešit nejmenšími odpory, protože na nich závisí toto f. Velké odpory zase proudově zatěžují výstup. Toto chování lze kompenzovat kondenzátory. Dolní propust lepší na vstupu než ve zpětné vazbě (kmitání kvůli zpoždění) Když dolní propusť vstupní i zpětnovazební, pak kritické tlumení v f mez. pokles -6dB, pak -40dB. Musí R 1 = R 2 na vstupu a R 1 C/2 = R 0 C 0 Zapojení P (proporcionální člen): Z 0 je R 0, Z 1 je R 1 Speciální případ - sledovač: K u = 1; R 0 = 0, R 1 = (impedanční oddělení) Zapojení I (integrační člen): Z 0 je kondenzátor, Z 1 je rezistor Zapojení D (derivační člen): Z 0 je rezistor, Z 1 je kondenzátor Převod logické pravdivostní tabulky na logickou funkci pomocí úplné disjunktivní a konjunktivní formy. hledání funkce f(a,b)=q, zadáno pravdivostní tabulkou (A=0 B=0 pak Q=1;...) úplná disjunktivní forma beru to, kde je Q=1, zapíšu to za sebe se znaménky + (+ je OR, * je AND) - kde 0 - negace např: f(a,b) = A*B +... úplná konjunktivní forma beru to, kde je Q=0, zapíšu to za sebe se znaménky * (+ je OR, * je AND) - kde 1 - negace např: f(a,b) = (A+B) *... Mezní kmitočet: kmitočet při kterém nastává pokles o -3dB, tj. výstupní napětí klesne na 0,707 ( 2/2) => výkon klesne na polovinu Dolní propusť: integrátor, na vstupu klasický RC článek, ve zpětné vazbě paralelně s odporem R 0 (u invertujícího i neinvertujícího zapojení)