Část první Urbanistická koncepce

Příloha č. 1 REGULATIVY FUNKČNÍHO A PROSTOROVÉHO USPOŘÁDÁNÍ ÚZEMÍ MĚSTA ROKYCANY Část první Urbanistická koncepce (1) Město Rokycany je přirozeným těžištěm subregionu s širokým kulturně společenským potenciálem, který je třeba dále rozvíjet. Má výhodnou geografickou polohu v národním i mezinárodním měřítku, s vazbou na nejdůležitější dopravní cesty. Z hlediska regionálních vztahů Plzeňské aglomerace nemá ve své velikostní kategorii konkurenci. Město má výrazně průmyslový charakter, zatím s dobrou demografickou strukturou. Má předpoklady stabilizace a rozvoje všech sídelních funkcí a ve své kategorii též všech střediskových funkcí. (2) Základními principy urbanistické koncepce jsou: a) revitalizace sociálně kulturních hodnot města a jeho významu ve struktuře osídlení b) vyváženost všech funkčních složek města s významnou tradicí průmyslové výroby c) ochrana a obnova kulturních a historických hodnot města d) dostatečné rezervy ve všech funkčních systémech, t.j. v bydlení, výrobě, ve službách i ve veřejném vybavení, které vytvoří předpoklady pro stabilizaci trvalého obyvatelstva i dostatek příležitostí pro vznik nových pracovních míst e) kontinuální rozvoj osídlení, založený na principu tvorby a ochrany životního a přírodního prostředí f) doplnění a úprava dopravního skeletu města tak, aby se minimalizovala průjezdná, zejména nákladní doprava v centru města a v obytných částech města g) ochrana a regenerace přírodního prostředí ve městě a jeho bezprostředním okolí. (3) Osídlení města tvoří tři základní druhy území: a) Stabilizovaná území, ve kterých zůstává zachováno stávající dominantní využití území. b) Území regenerace, dostavby a přestavby, ve kterých dojde k celkové obnově formou stavebních úprav se zkvalitněním městského a životního prostředí. c) Rozvojová zastavitelná území, určená pro novou výstavbu různých typů využití. (4) Společenským, kulturním, politickým, obchodním i správním centrem města je převážně stabilizované historické jádro a jeho bezprostřední okolí. Regenerace zde bude soustředěna především na dostavbu asanovaného území při ulici Míru, na dostavbu asanovaného území Na Děkanském rybníčku s úpravou veřejné městské zeleně podél hradeb a na úpravu východního okraje historického jádra. (5) Kolem historického jádra budou předmětem regenerace zejména bývalé továrny a dílny a jejich nové využití pro smíšená území, která budou rezervou rozvoje obchodu a služeb všeho druhu. 1

(6) Na městské centrum navazuje převážně stabilizovaná obytná zástavba. Průmyslová výroba se bude rozvíjet výhradně na jižním okraji města. (7) Hlavní rozvojové lokality bydlení v rodinných domech budou pod Čilinou, pod nemocnicí a podél Pražské ulice, menší rezervy jsou v Borku a na Příbramské ulici. Nová bytová výstavba je přípustná jen pod Čilinou v nízkopodlažních bodových domech. (8) Hranice zastavitelného území tvoří vnější hranice funkčních ploch rozvojových lokalit č. 1 až 18 spolu s plochami příslušné zeleně, komunikací a technické infrastruktury. Vnější hranice rozvojových lokalit a podíl funkčních ploch jsou závazným prvkem územního plánu, vnitřní hranice ploch jsou směrné. (5) Území výhledová, orientačně vymezená pro výstavbu ve vzdálenější budoucnosti, nejsou závaznou částí územního plánu. Část druhá Prostorové uspořádání (1) Určujícím limitem prostorového uspořádání Rokycan je výška zástavby ve vztahu k historickému jádru a ke krajinnému reliéfu. Město nemá žádný rozvojový prostor, který by nebyl v pohledovém kontaktu s historickým jádrem a kde by větší výška zástavby, nebo hmotová forma nerušila vzhled města a příměstské krajiny. Proto je výška zástavby limitována a zároveň se budou uplatňovat výhradně klasické tvary střech, nebo tvarově odpovídající podkroví či ustupující patro. V památkové zóně a v bezprostředně přilehlých lokalitách se bude respektovat historická výška zástavby. (2) Na celém území města platí tyto regulativy prostorového uspořádání: a) Veškerá nová výstavba, nástavba a přístavba nebude vyšší než čtyři nadzemní podlaží, popř. s podkrovím. U zástavby na svahu se počet podlaží počítá od nejnižší úrovně terénu. Pouze u domů č.p. 65, 66, 70, 71, 953 a 954 o výšce 6 podlaží s rovnou střechou v ulici Pod ohradou je přípustná podkrovní nástavba. b) Výška římsy od terénu bude max. 14 m. U staveb s rovnou střechou bude max. výška střechy nebo atiky 14 m od terénu. U staveb s ustupujícím nejvyšším patrem je povolena výška 4 nadzemní podlaží nebo 14 m od terénu a jedno ustupující podlaží, vepsané do obrysu valbové střechy. c) Výstavba, nástavba a přístavba všech neobytných budov na obytném území rodinných domů bude hmotou a tvarem odpovídat izolované rodinné výstavbě. d) Výstavba, nástavba a přístavba všech neobytných budov na obytném území bytových domů bude hmotou a tvarem odpovídat bytové výstavbě dané lokality, objekty většího půdorysu budou členěny na hmoty odpovídající tomuto požadavku. e) Výstavba, nástavba a přístavba všech neobytných budov na ostatních druzích využití území bude hmota a tvar přizpůsoben charakteru dané lokality. f) Všechny nové stavby na volných plochách i v prolukách stávající zástavby budou mít samostatný přístup z veřejné komunikace po vlastním pozemku. g) Při rozšiřování výstavby na zastavitelná, dosud nezastavěná území bude zachován přístup na zbývající zemědělské pozemky. 2

(3) Pro území památkové zóny a funkčních ploch bezprostředně sousedících s památkovou zónou platí tyto upřesňující regulativy: a) Veškerá nová výstavba, nástavba a přístavba nebude vyšší než tři nadzemní podlaží, popř. s podkrovím; u zástavby na svahu se počet podlaží počítá od nejnižší úrovně terénu. b) Výška římsy od terénu bude max. 11 m. c) Veškerá nová výstavba s výjimkou přístavby garáží a přístavby drobné stavby bude mít klasickou sedlovou, valbovou nebo polovalbovou střechu o sklonu minimálně 38 o, nebo střechu mansardovou. Rovné, pultové, nebo stanové (jehlanové) střechy jsou nepřípustné. d) Hmotové a architektonické řešení budov bude odpovídat historickému charakteru a parcelaci dané lokality. e) Všechny novostavby a všechny stavební úpravy stávající zástavby budou povoleny jen za předpokladu schválení orgánem památkové péče. Část třetí Aktualizace územního plánu (1) Územní plán bude aktualizován nejpozději v r. 2010. Část čtvrtá Vymezení regulativů (1) Regulativy jsou závazné pro budoucí stavební vývoj a využití území, tj. pro novou výstavbu, nástavbu a přístavby, pokud stavba vyžaduje vydání územního rozhodnutí, pro změnu v užívání stavby, pro stavby nevyžadující územní rozhodnutí, tj. pro drobné stavby, pro stavby umísťované v uzavřených prostorech existujících staveb, pokud se nemění vnější půdorysné ohraničení a výškové uspořádání prostoru, pro dělení a scelování pozemků, pokud podmínky pro ně jsou stanoveny jiným rozhodnutím nebo opatřením, pro stavební a udržovací práce, pokud by na jejich základě došlo ke změně v užívání stavby. (2) Poloha liniových staveb v území, tj. komunikací a inženýrských sítí může být upřesněna v územním řízení. (3) Regulativy se nevztahují na současné využití území, na existující povolené stavby a na stavby, o nichž bylo rozhodnuto v územním nebo stavebním řízení před schválením závazné části územního plánu. (4) Regulativy neřeší majetkoprávní vztahy s výjimkou veřejně prospěšných staveb. Část pátá Regulativy využití území (1) Regulativy využití území vymezuje výkres č. 1 územního plánu, tj. komplexní urbanistický návrh. Druh využití území je graficky vyznačen a rozlišen legendou tohoto výkresu. (2) Využití území se člení na polyfunkční a monofunkční. Polyfunkční území je možno využít pro více druhů funkcí, které jsou jmenovitě uvedeny u příslušného druhu území. 3

Vymezené funkce na sebe mohou navazovat horizontálně či vertikálně za předpokladu splnění příslušných předpisů. Monofunkční území má stanoveno využití pro přesně definovaný účel. (3) Polyfunkční území obytná, výrobní, sportovní a rekreační mají závaznou dominantní funkci, která je svým rozsahem převažující nad ostatními přípustnými či výjimečně přípustnými funkcemi. Smíšené území závaznou dominantní funkci nemá. (4) Výjimečně přípustné stavby a zařízení jsou ta, která neodpovídají dominantní funkci a lze je v území umístit pouze výjimečně na základě posouzení všech urbanistických, hygienických a ekologických aspektů. Část šestá Polyfunkční území (1) OBYTNÉ ÚZEMÍ RODINNÝCH DOMŮ slouží převážně bydlení v rodinných domech městského nebo venkovského charakteru s přidruženými zahradami. Stavby a zařízení přípustné: a) integrovaná zařízení pro podnikatelskou činnost v rodinném domě či jedna stavba na pozemku se stavbou rodinného domu pro podnikatelskou činnost, jako jsou zařízení obchodní, veřejného stravování, služby a drobné provozy sloužící k uspokojování denní potřeby obyvatel území. b) drobné stavby pro chov drobného zvířectva, pokud nebudou mít negativní vliv na životní prostředí a budou splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb. c) odstavná stání a garáže sloužící potřebě dané plochy d) nezbytné plochy technického vybavení e) příslušné komunikace pěší, cyklistické a obslužné f) dětská hřiště, sportovní plochy a zařízení pro rekreační sporty 7) zeleň liniová a plošná. Stavby a zařízení výjimečně přípustné, která objemem a tvarem stavby odpovídají typu zástavby rodinného bydlení dané lokality a nebudou mít negativní vliv na životní prostředí a budou splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb: a) samostatná obchodní zařízení, veřejné stravování a služby, ubytovací zařízení, živnostenské provozy, zařízení církevní, kulturní, zdravotní, sociální, správní, sportovní a školská pro obsluhu území. (1) OBYTNÉ ÚZEMÍ RODINNÝCH DOMŮ slouží převážně bydlení v rodinných domech městského nebo venkovského charakteru s přidruženými zahradami. 4

a) minimální podíl nezastavitelné zeleně na rostlém terénu u pozemků náležejících izolovanému (samostatně stojícímu) rodinnému domu bude 60% plochy příslušných pozemků. b) minimální podíl nezastavitelné zeleně na rostlém terénu u pozemků náležejících polovině rodinného dvojdomku bude 50% plochy příslušných pozemků. c) minimální podíl nezastavitelné zeleně na rostlém terénu u pozemků náležejících řadovému rodinnému domu bude 40% plochy příslušných pozemků. d) umístění skupiny staveb kobercového typu zástavby rodinného domu s menším podílem zeleně (např. atriové domy, kompaktní řadové domy) v ucelené lokalitě o počtu nejméně 4 rodinné domy bude posuzováno individuálně jako stavby výjimečně přípustné. e) u stávajících rodinných domů zkolaudovaných před účinností této vyhlášky je přípustné umístit stavbu garážového stání nebo plochu pro odstavení automobilu na pozemku rodinného domu tak, aby na každý samostatný byt v rodinném domě připadalo jedno garážové nebo odstavné stání (vč. vestavěných garáží) i v případě, že nebudou dodrženy limity uvedené v bodě a) nebo b). Umístění nové garáže či odstavného stání včetně příjezdu bude situováno tak, aby zabíralo minimální nezbytně nutnou plochu stávající zeleně. f) ve zvlášť stísněných územních podmínkách, které neumožní dodržet limity uvedené v bodech a), b) nebo c) bude možno umístit stavby pouze po posouzení místních podmínek jako stavby výjimečně přípustné. g) výška nové výstavby, nástavby a přístavby na obytném území rodinných domků nebude vyšší než dvě nadzemní podlaží, popř. s podkrovím. U zástavby na svahu se počet podlaží počítá od nejnižší úrovně terénu. (2) OBYTNÉ ÚZEMÍ BYTOVÝCH DOMŮ slouží převážně pro bydlení v bytových domech s plochami příslušné zeleně, sportovně rekreačními plochami a dětskými hřišti, s možností umístění potřebné vybavenosti za předpokladu, že bude objemem a tvarem stavby odpovídat typu zástavby bytových domů dané lokality a nebude mít negativní vliv na životní prostředí a bude splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb. Stavby a zařízení přípustné: a) obchodní zařízení, veřejné stravování, služby, živnostenské provozy b) zařízení církevní, kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská c) ubytovací zařízení - hotely a penziony s kapacitou do 20 lůžek d) odstavná stání a garáže sloužící potřebě funkčního využití e) nezbytné plochy technického vybavení f) příslušné komunikace pěší, cyklistické a obslužné g) zeleň liniová a plošná. Stavby a zařízení výjimečně přípustné: obchodní a administrativní budovy, hotely a penziony s kapacitou nad 20 lůžek, zařízení veřejné správy. a) V bytových domech bude minimálně 75% celkové podlažní plochy sloužit trvalému bydlení. 5

b) V obytném území bytových domů bude minimálně 80% celkové podlažní plochy sloužit trvalému bydlení. c) Minimální podíl zeleně na rostlém terénu bude 35 % plochy pozemku. (3) VŠEOBECNÉ SMÍŠENÉ ÚZEMÍ slouží pro bydlení, vybavenost, služby, veřejné vybavení, řemeslnou výrobu a živnostenské provozovny za podmínky, že neobytné funkce nebudou mít negativní vliv na životní prostředí a budou splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb. Stavby a zařízení přípustné: a) stavby pro bydlení b) administrativní a obchodní budovy c) obchodní zařízení, služby, veřejné stravování, hotely a penziony d) řemeslnické dílny a jiné služby a zařízení drobné výroby e) stavby a zařízení veřejné správy, církevní, kulturní, sociální, zdravotní, sportovní a školská f) odstavná stání a garáže sloužící potřebě daného území g) nezbytné plochy technického vybavení h) příslušné komunikace pěší, cyklistické a obslužné i) zeleň liniová a plošná. Stavby a zařízení výjimečně přípustné: zábavní zařízení, odstavná stání a garáže širšího spádového území, čerpací stanice pohonných hmot a) v bytových domech bude minimálně 50% celkové podlažní plochy sloužit trvalému bydlení. b) minimální podíl zeleně na rostlém terénu bude 30 % plochy pozemku. (4) KOMERČNÍ SMÍŠENÉ ÚZEMÍ slouží převážně pro umísťování staveb a zařízení obchodních, kulturních, správních, pro skladování a technické služby a pro řemeslnou výrobu nebo hygienicky nezávadnou výrobu malého rozsahu, pokud nebudou mít negativní vliv na životní prostředí a budou splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb. Stavby a zařízení přípustné: a) administrativní a správní budovy b) obchodní zařízení, veřejné stravování, ubytovací zařízení všech typů, zábavní podniky, služby, nákupní střediska c) provozy řemeslné výroby a technických služeb d) hygienicky nezávadná výroba malého rozsahu, sklady e) zařízení kulturní, sociální, zdravotní, církevní a školská f) čerpací stanice pohonných hmot jako součást garáží a parkingů g) byty služební a majitelů zařízení h) odstavná stání a garáže sloužící potřebě funkčního využití 6

i) nezbytné plochy technického vybavení j) příslušné komunikace pěší, cyklistické, motorové a MHD k) zeleň liniová a plošná. Funkční využití výjimečně přípustné: a) ostatní byty. a) minimální podíl zeleně na rostlém terénu bude 25 % plochy pozemku. (5) ÚZEMÍ PRŮMYSLOVÉ VÝROBY slouží pro umístění staveb pro výrobu a skladování všeho druhu, které nejsou přípustné v jiných územích. Stavby a zařízení přípustné: a) zařízení výroby a služeb všeho druhu, sklady, skladovací plochy b) stavební dvory a zařízení pro údržbu inženýrských sítí a komunikací. c) odstavná stání a garáže d) čerpací stanice pohonných hmot e) nezbytné plochy technického vybavení f) příslušné komunikace pěší, cyklistické a obslužné g) zeleň liniová a plošná. Funkční využití výjimečné přípustné: byty služební a majitelů zařízení, zařízení pro obsluhu území obchodní, kulturní, sociální, sportovní a zdravotní. a) minimální podíl zeleně na rostlém terénu bude 25 % plochy pozemku. (6) ÚZEMÍ NERUŠÍCÍ VÝROBY A SLUŽEB slouží převážně pro umístění staveb a zařízení výroby, služeb a skladování, která nesmí mít negativní vliv na životní prostředí v okolí a budou splňovat územně technické požadavky na umisťování staveb. Stavby a zařízení přípustné: a) nerušící stavby pro výrobu a skladování všeho druhu b) obchodní, kancelářské a správní budovy c) byty služební a byty majitelů zařízení d) čerpací stanice pohonných hmot e) odstavná stání a garáže f) nezbytné plochy technického vybavení g) příslušné komunikace pěší, cyklistické, motorové a MHD h) zeleň liniová a plošná 7

Stavby a zařízení výjimečně přípustné: zařízení kulturní, sociální, zdravotní, sportovní, školská, nákupní střediska, kostely a modlitebny, stavby a zařízení pro zemědělskou výrobu. a) min. podíl zeleně na rostlém terénu bude 15 % plochy pozemku. (7) ÚZEMÍ SPORTOVNÍ A REKREAČNÍ slouží rekreaci a sportu. Stavby a zařízení přípustná: a) plošná zařízení sloužící rekreaci a sportu, nenarušující podstatně přírodní charakter daného území b) provozní zařízení a příslušenství c) stavby pro tělesnou výchovu d) odstavná místa sloužící potřebě funkčního využití e) nezbytné plochy technického vybavení f) nezbytné komunikace pěší, cyklistické a obslužné g) zeleň liniová a plošná Stavby a zařízení výjimečně přípustná: drobná zařízení obchodní a veřejného stravování pro obsluhu tohoto území, malá ubytovací zařízení do kapacity 50 lůžek. a) rozsah doplňujících, souvisejících a provozních zařízení nesmí překročit 10% plochy pozemku. (1) PLOCHY VEŘEJNÉHO VYBAVENÍ Stavby a zařízení přípustná: a) veřejné správy, pošt, požární ochrany b) školství c) kultury d) církevních staveb e) zdravotnictví a sociální péče f) bezpečnosti g) komunálních služeb. Část sedmá Monofunkční území a) minimální podíl zeleně na rostlém terénu bude 35 % plochy pozemku. 8

(2) DOPRAVNÍ PLOCHY A ZAŘÍZENÍ Stavby a zařízení přípustná: a) pro silniční dopravu: garáže a rozsáhlejší parkoviště, autobusové nádraží, čerpací stanice pohonných hmot. b) železniční dopravu: železniční tratě a jejich zařízení. c) leteckou dopravu: letiště a jeho provozní zázemí. (3) PLOCHY TECHNICKÉHO VYBAVENÍ Stavby a zařízení přípustná: vodní zdroje a vodojemy, čistírny odpadních vod, trafostanice a rozvodny, zařízení telekomunikací a spojů. (4) VODNÍ PLOCHY zahrnují všechny vodoteče. Vodní toky a jejich břehové porosty jsou významnými krajinnými prvky, které jsou chráněny před poškozováním. Zásahy do nich je třeba omezit na nejnutnější míru a řádně je zdůvodnit. U vodního toku bude zachován oboustranně volný nezastavěný manipulační pruh o šíři 6 m od břehové čáry. (5) PLOCHY ZELENĚ mohou obsahovat, není-li uvedeno jinak, pouze stavby sítí technického vybavení a pozemních komunikací, stavby související s funkcí příslušného druhu zeleně a stavby nezbytně nutné pro provoz a údržbu zeleně. Plochy zeleně jsou členěny takto: a) lesy a pozemky určené k plnění funkce lesa mohou obsahovat také drobné stavby podle 139b odst. 8) písm. a) Stavebního zákona. b) rekreační krajinná zeleň zahrnuje zeleň s významnou rekreační funkcí, navazující na krajinu. Funkční využití dominantní: liniové a plošné keřové a nelesní stromové porosty významné pro ekologickou stabilizaci krajiny a současně plnící rekreační funkci. Funkční využití přípustné: - travní porosty 9

- dětská hřiště (plochy s prolézačkami a pískovišti, robinzonádní hřiště apod.) - zařízení sportovní drobná nekrytá (hřiště s nezpevněným povrchem bez speciálního vybavení) - veřejné WC - komunikace pěší - cyklistické stezky - jezdecké stezky - drobné vodní prvky (jezírka apod.) - drobná sadovnická architektura (lavičky, plastiky, informační panely, altány apod.) - drobné vodní toky (přirozené, upravené i umělé) s břehovými porosty. Funkční využití výjimečně přípustné: - stavby a zařízení technického vybavení kromě liniových vedení (trafostanice, regulační stanice, měřící stanice apod.) - drobné stavby (odpočívadla, přístřešky, klubovny) c) ostatní krajinná zeleň zahrnuje: 1) zeleň významnou pro ekologickou stabilitu (biocentra, biokoridory, interakční prvky). 2) doprovodnou zeleň podporující ekologickou stabilitu. 3) ostatní dřeviny rostoucí mimo les. Funkční využití dominantní: - liniové a plošné keřové a nelesní stromové porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny - břehové porosty vodotečí. Funkční využití přípustné: - komunikace pěší - cyklistické stezky - jezdecké stezky - drobná sadovnická architektura (lavičky, plastiky, informační panely, altány apod.) - drobné vodní toky (přirozené, upravené i umělé) s břehovými porosty - travní porosty pro ekologickou stabilizaci krajiny Funkční využití výjimečně přípustné: - stavby a zařízení technického vybavení kromě liniových vedení (trafostanice, regulační stanice, měřící stanice apod.) - drobné stavby (odpočívadla, přístřešky, klubovny) - umělé vodní plochy pro hospodářské a rekreační využití a ekologickou stabilizaci krajiny. d) parky zahrnují souvislé sadovnicky upravené plochy se schopností poskytnout rekreaci v přírodním prostředí. Nesmí obsahovat pozemní komunikace. Funkční využití dominantní: - parkové porosty okrasné a přírodě blízké Funkční využití přípustné: 10

- dětská hřiště (plochy s prolézačkami a pískovišti, robinzonádní hřiště apod.) - zařízení sportovní drobná nekrytá (hřiště s nezpevněným povrchem bez speciálního vybavení) - veřejné WC - komunikace pěší - cyklistické stezky - jezdecké stezky - drobné vodní prvky (fontány, jezírka, kašny apod.) - drobná sadovnická architektura (lavičky, plastiky, informační panely, altány apod. - drobné vodní toky (přirozené, upravené i umělé) s břehovými porosty - reliktní objekty z předchozího využití (např. hroby) Funkční využití výjimečně přípustné: - nadzemní stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice, regulační stanice, měřící stanice apod.) e) ostatní městská zeleň zahrnuje: 1) sadovnicky upravené plochy veřejně přístupné zeleně (kromě parků) 2) ostatní plochy veřejně přístupné zeleně v zástavbě. Funkční využití dominantní: - liniové a plošné sadovnické porosty Funkční využití přípustné: - dětská hřiště (plochy s prolézačkami a pískovišti, robinzonádní hřiště apod.) - zařízení sportovní drobná nekrytá (hřiště s nezpevněným povrchem bez speciálního vybavení) - veřejné WC - komunikace pěší - cyklistické stezky - drobné vodní prvky (fontány, jezírka, kašny apod.) - drobná sadovnická architektura (lavičky, plastiky, informační panely, altány apod. - drobné vodní toky (přirozené, upravené i umělé) s břehovými porosty - stavby pro drobný prodej (stánky) Funkční využití výjimečně přípustné: - nadzemní stavby a zařízení technického vybavení (liniová vedení, trafostanice, regulační stanice, měřící stanice apod.) f) izolační zeleň zahrnuje: 1) liniovou a doprovodnou zeleň komunikací a sítí technického vybavení 2) izolační zeleň oddělující navzájem různé funkční plochy. g) hřbitovy h) sady a zahrady zahrnují: 11

1) ovocné sady. 2) rekreační a užitkové zahrady i) zahradnictví mohou obsahovat skleníky. Ostatní hospodářské stavby a drobné stavby mohou mít dohromady zastavěnou plochu pouze do 10% plochy pozemku a maximální výšku 4,5 m. j) zahrádkové osady zahrnují: 1) rekreační zahrádky, na kterých je přípustné zřídit jednu stavbu pro individuální rekreaci, tj. zahrádkářskou chatu maximálně jednopodlažní s podkrovím sedlové nebo valbové střechy, o zastavěné ploše včetně verand, vstupů a podsklepených teras maximálně 10% plochy pozemku, nejvýše 25 m 2 a jednu nadzemní stavbu drobnou. 2) izolační a vzrostlou užitkovou a okrasnou zeleň. k) chatové osady zahrnují: 1) pozemky pro individuální rekreaci, na kterých je přípustné zřídit jednu stavbu pro individuální rekreaci, tj. rekreační chatu maximálně jedno-podlažní s podkrovím sedlové nebo valbové střechy, o zastavěné ploše včetně verand, vstupů a podsklepených teras maximálně 10% plochy pozemku, nejvýše 80 m 2 a jednu nadzemní stavbu drobnou. 2) izolační a vzrostlou užitkovou a okrasnou zeleň. l) stromořadí budou chráněna, obnovována a v maximální míře nově vysazována. Jejich umístění v ulicích bude respektovat koordinační vzdálenosti podzemních inženýrských sítí podle platných norem. Inženýrské sítě musí být pod zem ukládány koordinovaně tak, aby nebyla poškozena stromořadí stávající a aby bylo možno vysazovat stromořadí nová. Stávající stromořadí jsou chráněna podle platných předpisů, vyznačení navržených stromořadí je směrným prvkem územního plánu. (6) PLOCHY PRO ZEMĚDĚLSKOU VÝROBU mohou obsahovat pouze stavby sítí technického vybavení a pozemních komunikací, jednoduché nebo drobné stavby pro uskladnění krmiv, steliva nebo živočišných produktů a stavby související s pozemkovými úpravami a zahrnují: a) trvalé travní porosty jsou louky, pastviny a ostatní travní porosty, které v krajině plní zejména funkci ekologické stabilizace a funkci protierozní. Způsob a rozsah zemědělského hospodaření stanoví orgán ochrany životního prostředí. b) ostatní zemědělská půda jsou ostatní zemědělské pozemky všech bonit a druhů, zemědělsky využitelné bez omezení. Část osmá Regulativy vybraných lokalit (1) Před umístěním stavby nebo před změnou využití území na lokalitách R1, R2, R4, R5, R8, R13, R16, N1, N2, N4, N5, N6, N7, N10, N11, N12, N16, N18 bude pro území celé lokality zpracováno podrobnější řešení regulačním plánem nebo urbanistickou studií, které 12

budou podkladem pro vydání územního rozhodnutí. U lokality R4 bude také dořešen systém dopravní obsluhy. (2) Před umístěním stavby nebo před změnou využití území na lokalitách R6.4., R12.1., R12.2., R17.1., R17.2., R17.3 bude pro území příslušné části lokality zpracováno podrobnější řešení regulačním plánem nebo urbanistickou studií, které budou podkladem pro vydání územního rozhodnutí. (3) Na lokalitách R13, N6, N7, N8, N9, N10, N11, N12, N13, N14, N15, N16 je přípustná pouze výstavba izolovaných rodinných domů. (4) Maximální výška zástavby u lokalit N4, N5, V3 je 2 nadzemní podlaží nebo 9 m k římse nebo atice. Část devátá Dopravní systém a jeho zařízení (1) Základní komunikační přístup z dálnice D5 je mimoúrovňovou křižovatkou se silnicí II. třídy č. 183, která vykonává funkci přivaděče automobilové dopravy do Rokycan i spádového regionu. (2) Nová komunikační spojení doplňují stávající uliční síť města a sledují omezení průjezdu automobilové, především nákladní dopravy obytným územím. (3) Vnější polookruh bude sloužit především transitní nákladní dopravě, zamezí průjezdu vnitřní částí města a zároveň bude rozvádět cílovou dopravu do jednotlivých částí města. Trasa polookruhu vede ulicemi Pražská - Soukenická - Dvořákova - nová severní komunikace - silnice II/183 - Arbesova - Šťáhlavská - nová jižní komunikace - obchvat Kamenného Újezda - silnice III/11733. Na tento polookruh navazují všechny dopravní vstupy do města. Po jeho uvedení do provozu bude omezen průjezd nákladní dopravy městem. (4) Městský okruh v trase ulic Jiráskova - Pražská - Soukenická kolem historického jádra umožňuje regulaci dopravy v památkové zóně, rozvádí cílovou dopravu a zajišťuje obsluhu centra města. (5) V historickém jádru zůstane omezen automobilový provoz výhradně na cílovou dopravu, s preferencí chodců a cyklistů. (6) Tam kde je to šířkově možné, budou ve městě v rámci úpravy povrchů komunikací odděleny nebo alespoň vyznačeny cyklistické jízdní pruhy. Cyklistické trasy ve městě budou navazovat na cyklistickou stezku Plzeň - Chrást - Rokycany - Strašice. (7) Závazným prvkem územního plánu jsou trasy nových automobilových a pěších komunikací zařazených do veřejně prospěšných staveb. (8) Elektrifikovaná dvoukolejná železniční trať č. 170 Praha - Plzeň - Cheb - hranice SRN bude modernizovaná ve stávající stopě včetně umístění železniční stanice v Rokycanech. Železniční trať č. 173 Rokycany - Nezvěstice je zachována jako regionální trať. Ruší se vlečka do areálu bývalého závodu Marila. 13

(9) Autobusové nádraží zůstává umístěno na ploše u Jiráskovy ulice západně od přednádraží železniční stanice Rokycany. (10) Jižně podél dálnice D5 je i nadále rezervována plocha pro letiště, s možností rozšíření a dovybavení provozním zázemím. Část desátá Technické vybavení (1) Zásobování vodou je dostatečné ze dvou vodních zdrojů: úpravna vody Strašice pro skupinový vodovod Strašice - Dobřív - Rokycany a úpravna vody Janov pro skupinový vodovod Janov - Hrádek - Mirošov - Rokycany. Vodovodní síť bude postupně rozšířena tak, aby pokryla zbývající části města a rozvojová území a bude zaokruhována. Rozsah vodovodní sítě je vyznačen ve výkresu č. 3, nové hlavní vodovodní řady v seznamu a výkresu veřejně prospěšných staveb. (2) Odkanalizování bude převážně jednotnou stávající kanalizací do městské čistírny odpadních vod, která má možnost rozšíření. Nové lokality budou dle možností přednostně napojeny na městskou kanalizaci, území mimo technické nebo ekonomické možnosti napojení na městskou kanalizaci budou řešena individuálně, s preferencí domovních nebo lokálních ČOV. Rozsah kanalizační sítě je vyznačen ve výkresu č. 4, nové kanalizační řady v seznamu a výkresu veřejně prospěšných staveb. (3) Zásobování elektrickou energií má dostatečné dlouhodobé zdroje a rezervy, nové rozvody a trafostanice budou potřebné zejména při výstavbě nových rozvojových lokalit. Rozsah sítě je vyznačen ve výkresu č. 5, nové hlavní rozvody a trafostanice v seznamu a výkresu veřejně prospěšných staveb. (4) Pro vytápění rodinných domů, objekty občanského a veřejného vybavení a pro průmyslovou výrobu je nutno uvažovat i nadále s decentralizovaným způsobem zásobování teplem. Jako palivo bude ve většině případů sloužit zemní plyn. U objektů, které leží v blízkosti výtopen, případně kotelen vyšších výkonů, bude upřednostňován způsob jejich připojení na tyto zdroje. (5) Zásobování plynem se bude rozšiřovat zejména na lokalitách nové výstavby. Systém rozvodů je vyznačen ve výkresu č. 6, nové hlavní rozvody v seznamu a výkresu veřejně prospěšných staveb. (6) V Rokycanech bude počítáno se stoprocentní telefonizací bytů a s dostatečnou kapacitou telefonních linek v ostatních budovách. Nové sekundární rozvody budou kabelové s uložením do chodníků. Systém rozvodů je vyznačen ve výkresu č. 5. Část jedenáctá Vodní toky (1) Ve výkresu č.7 přírodní limity jsou zachycena zátopová území Q 100 z roku 1984. Rekonstrukcí koryta i nábřežních zdí Klabavy, výstavbou nových mostů a úpravou terénu při stavbě bytových domů se od té doby poněkud změnily výškové a průtokové poměry. Proto bude aktualizován generel Klabavy s novým vyznačením inundace. Dále budou vymezena zátopová území na Boreckém potoce a ověřeny případné rozlivy na ostatních vodotečích. 14

(2) Umístění staveb v zátopovém území a na pozemcích při vodních tocích podléhá souhlasu vodohospodářského orgánu podle 13 zák. č. 138/1973 Sb. o vodách. Každý záměr lokalizovaný do aktualizovaného zátopového území, nebo na pozemky při vodním toku bude projednán se správcem toku. (3) Správcům toku a vlastníkům vodohospodářských děl bude zachována možnost provádění údržby a rekonstrukcí ve smyslu 33, 34 a 41 zák. č. 138/1973 Sb. a vyhl. č. 19/1978 Sb. (4) Bude respektována stávající regulace vodních toků, rekonstrukce bude prováděna citlivě, s ohledem na přírodní prostředí v daném místě, s použitím materiálů odpovídajících přírodnímu prostředí dané lokality. Neregulované přírodní břehy zůstanou zachovány (5) V nezastavěném území není podle zák. č. 114/1992 Sb. dovoleno umisťování staveb, které neslouží bezprostředně provozu na tocích, do vzdálenosti 20 m od břehové čáry. Po obou březích bude zachován volný nezastavěný pruh o šířce 6 m. Část dvanáctá Odpadové hospodářství Na území města bude v provozu pouze zabezpečená skládka Němčičky, s rezervou pro její perspektivní rozšíření. Stará skládka Němčičky bude uzavřena a rekultivována. Všechny ostatní dřívější skládky budou rekultivovány, u skládek označených v POH jako potencionálně nebezpečné objekty pro biosféru bude zpracováno vyhodnocení vlivu těchto skládek na životní prostředí a zdraví lidí. Část třináctá Územní systém ekologické stability (1) Na území města se nacházejí prvky regionálního a lokálního územního systému ekologické stability. (2) Územní systém ekologické stability je vymezen ve výkresu č. 9 a v kapitole 12.6. územního plánu. Část čtrnáctá Ochranná pásma a chráněná území (1) Ochranná pásma a chráněná území jsou vyznačena ve výkresu č. 1 územního plánu. (2) Podmínky pro vymezení ochranných pásem a chráněných území a pravidla chování na jejich území vyplývají z obecně závazných předpisů. 15