IES FSV UK Domácí úkol Pravděpodobnost a statistika I Cyklistův rok Radovan Fišer rfiser@gmail.com XII.26
Úvod Jako statistický soubor jsem si vybral počet ujetých kilometrů za posledních 1 dnů v mé vlastní cyklistické sezóně 1. Při vypisování z tréninkového deníku se ukázalo, že počet jízd byl pouze 75 2. K dispozici mám tyto veličiny: Spojitá: počet ujetých kilometrů; Nespojitá číselná: hodnocení náročnosti jízdy na stupnici od 1 do 4; Nespojitá nečíselná: typ jízdy 3 ; slouží k rozdělení spojité veličiny do skupin. Typy typy jízd (nespojitá nečíselná veličina) MT závod v maratonu horských kol (MTB), XC závod v cross-country horských kol (XC, jízda na okruhy), TT závod v triatlonu, S trénink na silnici, M trénink na horském kole. Náročnost jízdy (nespojitá číselná veličina) 1 - odpočinek nebo lehký trénink, 2 - klasický trénink, 3 - závod, extrémně těžký trénink, 4 - extrémně náročný závod. Obsah Úvod...2 Obsah...2 Analýza spojité veličiny...3 Analýza nespojité veličiny...4 Analýza spojité veličiny rozdělené do skupin...5 Dodatek...7 1 Výsledky za sezónu jsou dostupné na <http://radekf.net/clanky/sportovni-vykriky-26/> 2 Tento nižší než požadovaný počet prvků v datovém souboru (1) mi schválil Tomáš Václavík 2
Analýza spojité veličiny UJETÉ KILOMETRY V SEZÓNĚ 26 Počet jízd 75 Minimum 5 Maximum 17 Variační rozpětí 165 Průměr 65,8 Medián 7 Modus 61-8 Dolní kvartil 36,5 Horní kvartil 88 Kvantil 7 Rozptyl 113,7 Střední hodnota 65,8 Směrodatná odchylka 33,6 Variační koeficient 51,1 INTERVALOVÁ ČETNOST UJETÝCH KILOMETRŮ Počet km Četnost -2 5 21-4 17 41-6 11 61-8 18 81-1 14 11-12 7 121 a více 3 Četnost různě dlouhých tréninků 2 15 četnost 1 5-2 21-4 41-6 61-8 81-1 11-12 121 a více Četnost 5 17 11 18 14 7 3 km Během sezóny 27 závodník odjel 75 tréninků. Výrazně nejvíce tréninků se odehrávalo v délkách 21-4 km a 61-8 km s přesahem ke 1 km. Jezdec tedy nejvíce trénoval na dlouhých trasách a následně je kompenzoval kratšími tréninky. O převaze dlouhých tréninků svědčí to, že na trénink dlouhý 7 km a více se jezdec vydal v každém druhém případě. Nejdelší trénink byl dlouhý 17 km. 3
Analýza nespojité veličiny NÁROČNOST TRÉNINKŮ A ZÁVODŮ V SEZÓNĚ 26 Počet jízd 75 Minimum 1 Maximum 4 Variační rozpětí 3 Průměr 2,48 Medián 2 Modus 2 Dolní kvartil 2 Horní kvartil 3 Kvantil 2 Rozptyl,76 Střední hodnota 2,48 Směrodatná odchylka,87 Variační koeficient 35,7 ČETNOST JÍZD TŘÍDĚNÝCH DLE NÁROČNOSTI Náročnost Četnost 1 9 2 31 3 25 4 1 Četnost různě náročných tréninků 4 3 Četnost 2 1 1 2 3 4 Četnost 9 31 25 1 Stupeň náročnosti Průměrná náročnost tréninku leží uprostřed mezi stupni 2 a 3, tj. mezi normálním tréninkem a závodem. To svědčí o náročné sezóně a dobré přípravě na závody. O správné skladbě sezóny svědčí to, že nejčastějším jízdním režimem závodníka byl klasický trénink. Zajímavé je, že počet tréninků a relaxačních jízd je téměř stejný jako počet závodů a velmi náročných tréninků. 4
Analýza spojité veličiny rozdělené do skupin Počet ujetých kilometrů v jednotlivých dnech jsem hodnotil dle jejich náročnosti. Škála od 1 do 4 se vzrůstající náročností je popsána v úvodu tohoto domácího úkolu. UJETÉ KILOMETRY DLE NÁROČNOSTI M S XC MT TT Počet jízd n 22 31 9 9 4 Celkem kilometrů 1 54 2 357 26 764 13 Střední hodnota 4 E(X) 68,4 76, 22,9 84,9 25,8 Rozptyl s 2 78,2 974,9 59,4 92,5 129,7 Směrodatná odchylka s 26,6 31,2 7,7 3,3 11,4 Variační koeficient v 38,9 41,1 33,7 35,7 44,2 Počet jízd XC 12% MT 12% TT 5% M 29% S 42% M S XC MT TT Ujeté kilometry dle typu jízdy 2 5 2 357 km 2 1 5 1 1 54 764 km 5 26 13 M S XC MT TT Typ jízdy 4 V tomto souboru jde jinak řečeno o průměr x. 5
Během sezóny jezdil jezdec častěji v terénu než na silnici. Převaha jízdy v přírodě je však způsobena vyhraněným zaměřením na závody na horských kolech. Samotné silniční tréninky totiž zabírají více než 4% jízd. Závodník odjel stejný počet maratonů jako cross-country závodů, které ale byly průměrně 3,7 krát kratší. Průměrně nejdelší vzdálenost jezdec odjel na maratonu. Silniční tréninky byly většinou o 1 km delší než horské a všobecně byly co se vzdálenosti týče nejrozmanitější. Z tréninkových záznamů vyplývá, že na jeden závodní maratonský kilometr jezdec najezdil dva kilometry v přírodě. ROZPTYL Vnitroskupinový 735,2 Meziskupinový 395,5 Celkový 5 113,7 Rozložení celkového rozptylu 35% 65% Vnitroskupinový Meziskupinový K celkovému rozptylu v typech jízd příspívá téměř dvakrát více rozptyl v rámci jednotlivých skupin určených dle typu vyjížďky. 5 Zkontrolováno jednak výpočtem celkového rozptylu v Excelu a jednak zvláštním výpočtem vnitroskupinového a meziskupinového rozptylu. 6
Dodatek K dispozici mám rovněž přehled konkrétních dnů a ujetých kilometrů v nich. Uvedu zde pouze zajímavé výsledky statistické analýzy. Měsíčně ujeté kilometry 2 15 Km 1 5 duben květen červen červenec srpen září Km 249 425 953 1657 744 98 Růst počtu kilometrů od konce zkouškového období pokračoval ve vysokém tempu až do července. V srpnu závodník přešel jednak na trénink zaměřený více na specifické složky výkonu, například sprinty, a na triatlonový trénink, který zahrnuje i běh. Kilometry v měsících 98; 18% 249; 5% 425; 9% duben květen 744; 15% 953; 19% červen červenec srpen září 1657; 34% 7
Denně ujeté kilometry v sezóně 26 Km 18 16 14 12 1 8 6 4 2 3. 24. 23. 19. 18. 16. 14. 11. 9. 9. 7. 9. 6. 9. 5.9. 2. 9. 31. 28. 22. 2. 19. 17. 16. 13. 12. 31. 29. 25. 23. 21. 2. 19. 18. 16. 15. 13. 12. 11. 1. 9. 7. 8. 7. 7. 7. 6. 7. 5. 7. 4. 7. 1. 7. 29.6. 27. 26. 24. 22. 21. 2. 19. 18. 17. 16. 15. 14. 13. 12. 11. 1. 17. 13. 7. 5. 6. 5. 5. 5. 1. 5. 3. 29. 23. 22. 21. 17. 15. 13. 8. 4. září srpen červenec červen květen duben Den Týdenní kilometry s měsíčním součtem Km 6 5 4 3 2 1 14 15 16 17 18 19 2 21 22 23 24 25 26 27 28 29 3 31 32 33 34 35 36 37 38 39 16 14 12 1 8 6 4 2 km Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Týden Součet v měsíci Kolísavost ujetých kilometrů je dáno mimojiné tím, že z fyzických důvodů nelze jezdit neustále dlouhé tréninky (a ani to není optimální řešení pro trénink). Nejvíce kilometrů za týden najel jezdec na začátku července. 8
Průměrná délka vyjížďky 1 8 Km 6 4 2 duben květen červen červenec srpen září Celý rok Km 36 53 56 79 83 7 63 Spojitost náročnosti a délky 5 4 náročnost 3 2 1 5 1 15 2 km Stupeň náročnosti 3 se vyskytl pouze u krátkých závodů v cross-country anebo u dlouhých silničních tréninků a závodů-maratonů. Naopak stupeň 2, značící klasický trénink, se vyskýtal právě v rozmezí od cross-country závodů do dlouhých tréninků. Můžeme usoudit, že jezdec nejezdil intenzivní MTB tréninky kolem 6 km délky (které jsou obvykle obtížnosti 3). To bylo dáno jeho zaměřením na dlouhé maratony (1 km). 9
Korelace délky a náročnosti vyjížďky,3,25 korelace,2,15,1,5 M S MT XC TT Celková typ Relativně nejpřesněji lze o náročnosti usuzovat dle ujeté vzdálenosti na silničním kole. Naopak u cross-country závodů to lze relativně nejhůře. To je způsobeno tím, že všechny XC závody jsou dlouhé 25 km a všechny jsou stupně 3 nebo 4. 1