VARIABILITY OF ESSENTIAL OIL CONTENT IN CULTIVATED HOPS VARIETIES

VARIABILITY OF ESSENTIAL OIL CONTENT IN CULTIVATED HOPS VARIETIES Pluháčková H. 1, Ehrnrgrová J. 1, Fojtová J. 2 1 Dprtmnt o Crop Sin, Bring n Plnt Miin, Fulty o Agronomy, Mnl Univrsity in Brno, Změělská 1, 613 00 Brno, Czh Rpuli 2 Dprtmnt o Chmistry n Biohmistry, Fulty o Agronomy, Mnl Univrsity in Brno, Změělská 1, 613 00 Brno, Czh Rpuli E-mil: shll@ntrum.z ABSTRACT Th im o th work ws to vlut th proprtis o hop ons o vritis rom Trši growing rgion rom th hop grns o irnt g. Vritis Sz hops strngthn orm (Ž), Prmint n Slák wr took into th ssssmnt. Hop ons wr smpl in th hrvst in 2009 n 2010. Rgring th irnt g o hop grns, th iniviul vritis wr tst sprtly. Th rsults show tht vrity Sz hops h th highst ontnt o ssntil oil in th smpls rom th grns oun in 2007 in oth tst yrs. Also, highr ontnt o rnsn in ssntil oil ws onirm t this vrity, s it is th tur whih istinguishs Sz hops rom th othr vritis. Vrity Slák h lso th highst ontnt o ssntil oil in th smpls rom hop grns oun in 2007 in oth yrs. Ths smpls h lso th highst ontnt o myrn. Cryophylln n humuln ontnt ws ompltly irnt t this vrity. Th ontnt o th ssntil oil n its ompouns t vrity Prmint ws irnt in th osrv yrs. Two yrs t show tht th most snsitiv vrity to th ours o th yr in th ssntil oil ontnt n its omposition is Prmint. Ky wors: hops, ssntinl oils, myrn, kryoyln, humuln, rnsn Aknowlgmnt: This rsrh ws support y th projt 1M0570 Rsrh Cntr o Extrt Compouns o Brly n Hops o th Ministry o Eution, Youth n Sports o th Czh Rpuli. 116

ÚVOD Sili jsou v hmlovýh hlávkáh přítomny v lupulinovýh zrnh v množství o 0,5 o 3,0 %. Jsou složitou směsí několik st příroníh látk trpnikého hrktru různého hmikého složní. Něktré jsou zstoupny v větším množství, něktré jn v stopáh (ČEPIČKA, 2008). Složky hmlovýh sili j možno rozělit o tří skupin. Njvětší poíl připá n uhlovoíkovou rki, ktrá u črstvého hml tvoří 70-80 % lkové hmotnosti sili. Zývjíí poíl připá n látky oshujíí kyslík. Jno pronto tvoří sirná rk, ktrá j snzoriky vlmi ktivní nní v silii hml zntlná. Nůlžitější všk jsou složky uhlovoíkové rk to myrn, kryoyln, humuln rnsn. Otázkmi oshu složní hmlovýh sili s zývl ř utorů, v poslní oě, přvším KROUPA (2007). Tnto utor uváí, ž hmiké složní hml j závislé n orůě, pomínkáh počsí ného pěstitlského roku, l i klimtiké pomínky né pěstitlské olsti. Vlmi hrktristiké j složní sili u orůy Žtký polorný črvňák, ktrou lz pol oshu složní sili intiikovt. Složní sili osttníh orů j vlmi pooné, l xistují složky sili, pol ktrýh j možné jnotlivé orůy olišit. KROUPA (2007) prokázl závislost iosyntézy sili n klimtikýh pomínkáh ného roku. Dál prokázl i rozíly v složní sili čskýh orů pol způsou sklování. Z jho prá ál vyplynulo, ž ssvitrpn rnsn tnto hrktristiký znk sili Žtkéko polorného črvňáku - j vlmi nstilní ěhm stárnutí hml, přípně vlivm nsprávného sklování ohází k jho ryhlému úytku. MATERIÁL A METODIKA Pro tuto prái yly v změělské orgnizi Morvská změělská. s. s sílm v Prosniíh v Tršiké hmlřské olsti orány vzorky z sklizně roku 2009 2010 orůy Žtký polorný črvňák (ál jn Ž) z mristmového množní tzv. ozrvná orm z orů Prmint Slák. Vzorky yly orány z různě strýh hmlni s ohlm n orůu, o ppírovýh olů při sklizni po očsání, vysušní náslné klimtizi n vlhkost 11 12 %. Osh sili v ornýh vzoríh hlávk hml z sklizně roku 2009 2010 yl stnovn stilí voní prou l mtoiky, ktrou uváí KROFTA (2008). Vzhlm k možnostm stnovní yl tto mto pro nš potřy moiikován využívá s stilční prtur pol Čského lékopisu 2009 n stnovní sili v rostlinnýh rogáh. Složní sili ylo stnovno n Ústvu hmi iohmi MENDELU v Brně plynovou hromtogrií s náslnou tkí (GC/FID). Pro intiiki stnovní poměrů zkoumnýh látk yl použit plynový hromtogr HP-4890D s plmnově ionizčním tktorm. Spr proíhl n koloně HP-INNOW x (30 m x 250 µm x 0,5 µm ilmu polytylnglykolu). N kolonu yl ávkován 1 µl sili nřěné hxnm s splitm 50:1. Průtok hli yl 1 ml/min, tplot nástřiku 240 o C tplot tktoru 250 o C. Tplotní progrm pro hmlovou silii yl T 1 = 60 o C, t 1= 0,01 s, 1,5 o C z min., T 2 = 80 o C, 117

t 2 =0,01 s, 40 o C z min. T 3 =240 o C, t 3 = 8 min. Clkový čs 25,33 min.. Z složk sili jsm honotili: humuln, rnsn, kryoyln, myrn, vžy v vou opkováníh. Pro hononí výslků yl využit sttistiký progrm STATISTICA (SttSot, In. 2009) (t nlysis sotwr systm), vrsion 9.0. Výslky yly vyhonony víktorovou nlýzou vrin s náslným tstováním LSD tstm. VÝSLEDKY A DISKUZE Z t. 2 j ptrné, ž mzi lkovým oshm sili v hlávkáh hml Ž z hmlni různého roku výsy jsou průkzné rozíly. Z sklizně roku 2009 yl njnižší osh sili zjištěn v vzoríh z roku výsy 1998 (674 mg.100g -1 ), ktrý s význmně lišil o ruhé njnižší honoty z roku sklizně 1996 (879 mg.100g -1 ). Njvyšší honot lkového oshu sili yl zjištěn v ro sklizně 2009 v vzoríh z roku výsy 1995 1997 (1164 1083 mg.100g -1 ), ktré s sttistiky význmně nlišily o vzorků z roku sklizně 2010, z roku výsy 1997 (1030 mg.100g -1 ). Dlší honoty z roku sklizně 2010 s o s sttistiky význmně nlišily yly lkově v oou lth sklizně njnižší. Osh sili v vzoríh z lt výsy 1995, 1996 1998 yl v rozmzí o 183 o 277 mg.100g -1. Osh myrnu v vzoríh z sklizně roku 2010 (o 42,48 o 58,95 %), yl v průměru vyšší nž u vzorků z roku sklizně 2009 (o 30,56 o 41,45 %). V oshu ryoylnu u orůy Ž yl trn v jnotlivýh lth výsy opčný jko u oshu myrnu. Oshu ryoylnu yl v průměru vyšší v ro sklizně 2009 (o 8,20 o 9,08 %), oproti vzorkům z roku sklizně 2010 (o 5,58 o 8,09 %). Tké osh humulnu yl v ro sklizně 2009 (o 32,37 o 39,41 %) průměrně vyšší nž v ro sklizně 2010 (o 22,87 o 23,73). T. 1 Anlýz vrin pro osh hmlovýh sili orůy Ž jnotlivýh složk sili Zroj n-1 proměnlivosti osh sili myrn t-ryophylln t--rnsn -humuln rok sklizně 1 1083785*** 678,78*** 12,90*** 151,36*** 155,39*** rok výsy 3 272913*** 113,40*** 2,24*** 12,13*** 38,65*** rok sklizně * rok výsy 3 147726*** 25,44* 0,58* 1,01 16,24** hy 8 4274 6,49 0,10 0,77 2,13 Pozn.: * - p 0,05; ** - p 0,01; *** - p 1; = průměrný čtvr; osh sili v mg.100g -1 T. 2 Průměrný osh složní hmlovýh sili orůy Ž (pol roku zložní hmlni) rok rok sklizně výsy osh sili myrn t-ryophylln t--rnsn -humuln 2009 1995 1164 41,45 8,20 16,55 32,37 2009 1996 879 30,56 9,37 19,32 39,41 2009 1997 1083 35,50 9,08 17,75 36,61 2009 1998 674 39,34 8,49 16,15 34,57 2010 1995 183 48,84 6,88 10,20 31,21 2010 1996 277 42,48 8,09 13,26 33,87 2010 1997 1030 48,67 7,39 12,88 29,22 2010 1998 227 58,95 5,58 8,84 23,73 Pozn.: Průměrné honoty oznčné olišnými písmny v sloupíh s o s sttistiky význmně liší při P=0,05; osh sili v mg.100g-1, jnotlivé složky sili jsou v prontikém zstoupní 118

Vzorky orůy Slák yly orány z hmlni pěti rozílnýh stáří, z t. 4 vyplývá, ž mzi vzorky yly v oshu lkovýh jnotlivýh složk sili vyso průkzné rozíly. Njvyšší osh lkovýh sili yl v vzoríh z roku výsy 2007 v oou lth sklizně. Njnižší honoty yly zjištěny u vzorků z roku výsy 2003 u oou lt sklizně. Osh myrnu yl pooně jko u lkového oshu sili njvyšší u vzorků z roku sklizně 2007 (53,62 61,72 %). Njnižší honoty všk yly zjištěny v ro sklizně 2009 u vzorků z roku výsy 2005 (19,48 %). V ro sklizně 2010 yly njnižší honoty nměřné u vzorků z roku výsy 2003, ož yl lkově njnižší nměřná honot u orůy Slák v oshu myrnu v oou lth sklizně. Njvyšší osh ryoylnu yl zjištěn v vzoríh z sklizně 2009, z roku výsy 2001 (17,07 %), 2005 (17,07 %), 2003 (16,51 %) v vzoríh z roku sklizně 2010 roku výsy 2003 (16,55 %). Oshy v těhto vzoríh s o s sttistiky význmně nlišily. Oproti tomu yly njnižší honoty ryoylnu zjištěny v vzoríh z sklizně 2010 roku výsy 2007 (9,19 %). Orů Slák oproti orůě Ž s vyznčuj vlmi nízkým ž ntkovtlným množstvím rnsnu. Osh rnsnu j nopk pro orůu Ž typikým ukztlm. U orůy Slák yly zjištěny nízké honoty pouz v ro sklizně 2010 oproti vzorkům skliznýh v ro 2009, k osh rnsnu nyl zjištěn. Njvyšší honot yl zjištěn v vzoríh z sklizně 2010 z roku výsy 2004 (0,11 %). Njví zstoupnou složkou sili yl osh humulnu, njvyšší honoty yly zjištěny v vzoríh z sklizně 2010 roku výsy 2003 (67,37 %). Njnižší osh humulnu yl zjištěn v vzoríh z sklizně 2010 roku výsy 2007 (27,56 %). T. 3 Anlýz vrin pro osh hmlovýh sili orůy Slák jnotlivýh složk sili Zroj n-1 proměnlivosti osh sili myrn t-ryophylln t--rnsn -humuln rok sklizně 1 100809*** 654,11*** 38,34*** 0,01*** 169,65*** rok výsy 4 645792*** 753,48*** 17,09*** *** 490,91*** rok sklizně * rok výsy 4 360620*** 254,02*** 6,66*** *** 200,38*** hy 10 3236 6,02 0,14 5,38 Pozn.: * - p 0,05; ** - p 0,01; *** - p 1; = průměrný čtvr, osh sili v mg.100g -1 T. 4 Průměrný osh složní hmlovýh sili orůy Slák (pol roku zložní hmlni) rok rok osh sili myrn t-ryophylln t--rnsn -humuln sklizně výsy 2009 2001 870 34,86 17,07 46,34 2009 2003 675 24,48 16,51 53,10 2009 2004 981 27,10 14,73 51,64 2009 2005 1113 19,48 17,07 58,11 2009 2007 2433 g 53,62 12,67 31,33 2010 2001 1319 46,35 13,14 0,01 38,89 2010 2003 1197 14,86 16,55 0,05 67,37 2010 2004 1357 39,18 14,36 0,11 45,05 2010 2005 1396 54,62 10,96 0,03 32,53 2010 2007 1512 61,72 g 9,19 0,01 27,56 Pozn.: Průměrné honoty oznčné olišnými písmny v sloupíh s o s sttistiky význmně liší při P=0,05; osh sili v mg.100g -1, jnotlivé složky sili jsou v prontikém zstoupní 119

Z t. 6 vyplývá, ž lkový osh sili yl njvyšší v vzoríh orůy Prmint roku sklizně 2010 z roku výsy 1998 (1290 mg.100g -1 ), ktré s všk sttistiky význmně nlišíly o vzorků z sklizně 2010, roku výsy 1997 (1229 mg.100g -1 ). Njnižší honoty yly zjištěny tké z sklizně 2010, v vzoríh roku výsy 2001 (321 mg.100g -1 ). Osh myrnu orůy Prmint yl pooně jko u lkového oshu sili njvyšší u vzorků z sklizně 2010 roku výsy 1998 (78,82 %). Osh ryoylnu yl v průměru vyšší z sklizně roku 2009 (o 10,51 o 17,56 %) oproti sklizni 2010 (o 5,01 o 13,87 %). Složk sili rnsn yl v njvyšším množství zjištěn v vzoríh skliznýh v ro 2010 roku výsy 1997 (1,06 %), njnižší množství ylo zjištěno v vzoríh z roku sklizně 2009 roku výsy 1998 (0,33 %). Njvyšší prontiké zstoupní humulnu ylo zjištěno v vzoríh z roku sklizně 2009, roku výsy 2001 (81,31 %). Njnižší osh humulonu yl z sklizně 2010, roku výsy 1998 (14,38 %). T. 5 Anlýz vrin pro lkový osh hmlovýh sili orůy Prmint jnotlivýh složk sili Zroj n-1 proměnlivosti osh sili myrn t-ryophylln t--rnsn -humuln rok sklizně 1 23678 3182,90*** 66,80*** 0,08*** 1981,70*** rok výsy 2 146507*** 2311,03*** 64,04*** 0,21*** 1832,37*** rok sklizně * 2 586704*** 52,74* 0,87* 0,14*** 11,78* rok výsy hy 6 3400 6,29 0,23 5,65 Pozn.: * - p 0,05; ** - p 0,01; *** - p 1; = průměrný čtvr, osh sili v mg.100g -1 T. 6 Průměrný osh složní hmlovýh sili orůy Prmint (pol roku zložní hmlni) rok rok sklizně výsy osh sili myrn t-ryophylln t--rnsn -humuln 2009 1997 572 23,98 13,45 0,49 57,18 2009 1998 899 41,24 10,51 0,33 42,02 2009 2001 1103 0,29 17,56 0,81 81,31 2010 1997 1229 59,87 8,47 1,06 29,46 2010 1998 1290 78,82 5,01 0,39 14,38 2010 2001 321 24,53 13,87 0,66 59,57 Pozn.: Průměrné honoty oznčné olišnými písmny v sloupíh s o s sttistiky význmně liší při P=0,05; osh sili v mg.100g -1, jnotlivé složky sili jsou v prontikém zstoupní Pro porovnání orů ylo možné vyrt jn vzorky, ktré yly vysázny v stjném ro (2001). Z t. 8 vyplývjí, ž yly průkzné rozíly mzi orůmi Slák Prmint. Clkový osh sili yl njvyšší u orůy Slák, z roku sklizně 2010 (1318,520 mg.100g -1 ), sttistiky význmně s lišil o vzorků orůy Prmint, z roku sklizně 2009 (1103,500 mg.100g -1 ). Njnižší lkový osh sili yl zjištěn v vzoríh orůy Prmint, z roku sklizně 2010 (321,320 mg.100g -1 ). Osh myrnu yl v průměru vyšší u orůy Slák v oou lth sklizně (o 34,859 o 46,353 %). V oshu yroylnu yly v průměru nměřny vyšší honoty v ro sklizně 2009 u oou orů (o 17,073 o 17,556 %). Složky sili rnsn humulon yly zjištěn v vyšším prontikém zstoupní v vzoríh orůy Prmint v oou lth sklizně, oproti orůě Slák. 120

T.7 Anlýz vrin pro lkový osh jnotlivýh složk sili v porovnání orů Slák Prmint Zroj n-1 proměnlivosti osh sili myrn t-ryophylln t--rnsn -humuln rok sklizně 1 55664** 638,602*** 28,985*** 0,010** 426,159*** orů 1 291619*** 1589,831*** 0,737** 1,056*** 1548,350*** rok sklizně*orů 1 757311*** 81,288** 0,031 0,013* 102,016** hy 4 1307 3,676 0,030 0 3,313 Pozn.: * - p 0,05; ** - p 0,01; *** - p 1; = průměrný čtvr;osh sili v mg.100g -1 T. 8 Porovnání orů Prmint Slák n hmlniíh zložnýh v ro 2001 rok sklizně orů osh sili myrn t-ryophylln t--rnsn -humuln 2009 Prmint 1103,500 0,290 17,556 0,807 2009 Slák 870 34,859 17,073 0 2010 Prmint 321,320 24,534 13,873 0,657 2010 Slák 1318,520 46,353 13,142 0,010 81,309 46,343 59,570 38,888 Pozn.: Průměrné honoty oznčné olišnými písmny v sloupíh s o s sttistiky význmně liší při P=0,05; Osh sili v mg.100g -1,jnotlivé složky sili jsou v prontikém zstoupní V t. 10 jsm porovnávli orůy Ž Prmint v stjnýh lth zložní (stáří) 1997 1998. Z porovnání vyplývá, ž yly zjištěny průkzné rozíly. Njvyšší lkový osh sili yl zjištěn v vzoríh orůy Prmint z roku sklizně 2010 z oou lt výsy (1229,880 1290,820 mg.100g -1 ). Pooně jko u lkového oshu sili tomu ylo v zstoupní složky sili myrnu, k yl njvyšší honot u orůy Prmint, z roku zložní 1998 z roku sklizně 2010. Osh ryoylnu yl njvýznmnější tké u orůy Prmint z roku zložní 1998, l z roku sklizně 2009. Osh rnsnu yl v průměru vyšší u orůy Ž oproti orůě Prmint. V ro sklizně 2009 yl vyšší osh humulnu u oou orů i roku výsy (o 34,567 o 57,182 %), nž v ro sklizně 2010 (o 14,377 o 29,457 %). T.9 Anlýz vrin pro lkový osh sili jnotlivýh složk sili v porovnání orů Ž Slák Zroj proměnlivosti n-1 osh sili myrn t-ryophylln t--rnsn -humuln rok sklizně 1 75427** 2823,023*** 56,746*** 33,427*** 1353,936*** rok výsy 1 169892*** 633,170*** 19,362*** 10,455*** 356,875*** orů 1 239180*** 115,130*** 11,965*** 711,669*** 89,272** rok sklizně* rok výsy 1 109019*** 16,509 0,756 2,169*** 2,815 rok sklizně*orů 1 599169*** 413,761*** 8,647*** 41,115*** 344,822*** rok výsy*orů 1 640192*** 121,901*** 4,015*** 5,795*** 128,916*** rok sklizně* rok výsy*orů 1 4111 5,612 0,125 0,940*** 3,109 hy 8 3669 5,107 0,178 0,030 4,384 Pozn.: * - p 0,05; ** - p 0,01; *** - p 1; = průměrný čtvr;osh sili v mg.100g -1 121

T. 10 Porovnání orů Prmint Slák n hmlniíh zložnýh v lth 1997 1998 rok rok orů sklizně výsy osh sili myrn t-ryophylln t--rnsn -humuln 2009 1997 Ž 1083,000 35,495 9,075 2009 1998 Ž 674,000 39,340 8,488 2009 1997 Prmint 572,500 23,985 13,453 2009 1998 Prmint 899,500 41,239 10,509 2010 1997 Ž 1030,440 48,675 7,390 2010 1998 Ž 227,140 58,952 5,581 2010 1997 Prmint 1229,880 59,874 8,475 2010 1998 Prmint 1290,820 78,823 5,015 17,752 16,153 0,489 0,327 12,877 8,835 1,056 0,391 36,615 34,567 57,182 42,017 29,222 23,733 29,457 14,377 Pozn.: Průměrné honoty oznčné olišnými písmny v sloupíh s o s sttistiky význmně liší při P=0,05; Osh sili v mg.100g -1, jnotlivé složky sili jsou v prontikém zstoupní ZÁVĚR Osh sili zstoupní jnotlivýh jjih složk v vyrnýh orůáh hml yl slován u vzorků ornýh při sklizni v ro 2009 2010 z různě strýh hmlni orů Žtký polorný črvňák ozrvná orm, Prmint Slák. Sttistiké vyhononí ylo provno pro kžou orůu zvlášť vzhlm k rozílnému stáří hmlni. Pro mziorůové rozíly yly vyrány srovntlné vzorky z stjného roku výsy. Orůy Slák Prmint ylo možné porovnávt v vzoríh z roku výsy 2001. Orůy Ž Prmint jsm mohli porovnt v vou lth výsy (1997 1998), i kyž yl mzi nimi rozíl pouz 1 rok. Pro sttistiké vyhononí y ylo vhonější porovnání vzorků většího rozílu mzi stářím hmlni. To ohužl nylo možné z ůvou nmožnosti získání tkovýhto vzorků. Z osžnýh výslků vyplývá, ž osh složní sili j závislé n ročníku sklizně, l i n orůě stáří hmlni. Vliv stáří hmlni u tř ověřit v lšíh lth. Z voultýh výslků vyplývá, ž orů Slák oproti orůě Ž s vyznčuj vlmi nízkým ž ntkovtlným množstvím rnsnu. Osh rnsnu j nopk pro orůu Ž typikým ukztlm. Složky sili rnsn humulon yly zjištěn v vyšším prontikém zstoupní v vzoríh orůy Prmint v oou lth sklizně, oproti orůě Slák. Mzi orůou Slák Prmint yly zjištěny význmné rozíly v oshu sili, přičmž orů Prmint měl njnižší osh sili v vzoríh z sklizně 2009 orů Slák měl vyšší osh složky sili rnsnu humulonu oproti orůě Slák. 122

LITERATURA ČEPIČKA J. in PRUGAR J: Kvlit rostlinnýh prouktů n prhu 3.tisíiltí. Výzkumný ústv pivovrský slřský.s. v spoluprái s Komisí jkosti rostlinnýh prouktů ČAZV, 2008, s.327, ISBN 978-80-86576-28-2 KROUPA F.: Ojktivní hrktristik hmlového rom čskýh hmlů hmlovýh výroků. Dizrtční prá. VŠCHT v Prz, Fkult potrvinářské iothnologiké thnologi, 172 s. Prh 2007 KROFTA K.: Hononí kvlity hml. Mtoik pro prxi 4/08, Chmlřský institut Žt, 50 s., ISBN 978-80-86836-84-3, 2008 ROSA Z., 2009: Čský hml 2009. Ministrstvo změělství, Prh, 31s., ISBN 978-80-7084-853-1 123