Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled

Pohled ČNB na aktuální makroekonomický vývoj a střednědobý výhled Jiří Rusnok Člen bankovní rady Česká národní banka Business and Investment Forum Ostrava, 8. října 2014

Hlavní role centrální banky V rámci měnové politiky ČNB zabezpečuje cenovou stabilitu a podporuje obecnou hospodářskou politiku vlády vedoucí k udržitelnému hospodářskému růstu (pokud tím není dotčen hlavní cíl ČNB). V rámci péče o finanční stabilitu ČNB sleduje a posuzuje rizika ohrožení stability finančního systému a v zájmu předcházení vzniku nebo snižování těchto rizik přispívá prostřednictvím svých pravomocí k jeho odolnosti. 2

Plán prezentace Makroekonomický vývoj a měnová politika ČNB Moravskoslezský kraj 3

Oživení ekonomiky Příspěvky jednotlivých složek reálného HDP do meziročního růstu (v p.b.) 5 4 3 2 1 0-1 -2-3 -4-5 I/12 I/13 I/14 Zahraniční obchod Investice Spotřeba vlády Spotřeba domácností HDP Zdroj: ČSÚ Česká ekonomika se v polovině roku 2013 vynořila z recese, díky oživení spotřeby domácností, investic a exportů. 5

Očekávaný vývoj HDP a jeho složek Růst HDP (meziročně v %) Prognóza složek HDP (v %) 5 4 3 12 10 8 11,0 9,5 7,7 2 1 0-1 -2-3 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Zpráva o inflaci III/2014 Zpráva o inflaci IV/2013 (alt.) 6 4 2 0-2 -4-6 5,1 4,9 2,9 3,0 2,8 1,9 1,9 2,0 3,4 2014F 2015F 2016F HDP Domácnosti Investice Exporty Zdroj: ĆNB Zdroj: ČNB, Zpráva o inflaci III/2014 Tempo oživení domácí poptávky a ekonomického růstu je v porovnání s prognózou z listopadu 2013 (kdy ČNB zahájila devizové intervence) více proinflační. Hlavními tahouny ekonomického růstu pravděpodobně zůstanou i v následujících čtvrtletích vývozy a investice. Předpokládané zrychlení růstu mezd a posílení ekonomické důvěry domácností podpoří pokračující růst soukromé spotřeby. 6

Hlavní exportní trhy Hlavní exportní trhy (úhrn za srpen/13 červenec/14, v %) Příspěvky k růstu exportů v p.b. (mzr. v %) Ostatní; 18 USA; 2 Maďarsko.; 3 Rusko; 3 GB; 5 Polsko; 6 Eurozóna; 63 25 20 15 10 5 0-5 -10-15 -20 06 07 08 09 10 11 12 13 1H14 GB+USA RU EU26 Ostatní Zdroj: ČSÚ Zdroj: ČSÚ; EU26 = EU28 bez zahrnutí ČR a Chorvatska Hlavním trhem pro české exporty nadále zůstávají země eurozóny, tzv. nové země EU (Polsko, Maďarsko) a Velká Británie. Význam ruského trhu pro české vývozce sice v posledních letech stoupal, avšak s podílem 3 % na celkových českých exportech nadále zůstává marginální (např. oproti Velké Británii s 5 %). Vývozy na Ukrajinu představují méně než 1 % českých exportů. V letech 2010 2012 růst exportů ro Ruska (hlavně stroje a dopravní prostředky) přispíval k dynamice celkových českých exportů kolem 1 p.b., tedy přibližně jako vývozy do oživujících ekonomik Velké Británie a USA. 7

(meziročně v %) 80 60 40 20 0-20 -40-60 Zdroj: ČSÚ, Bloomberg Vývoj exportů do Ruské federace České exporty do Ruska a ruský HDP (mzr. v %) -80 1Q06 1Q07 1Q08 1Q09 1Q10 1Q11 1Q12 1Q13 1Q14 1Q15 České exporty do RF (levá osa) HDP RF (pravá osa) Čeští exportéři využili výrazného oživení ruské konjunktury v letech 2010 2012. Citelné ochlazení růstu ruské ekonomiky počátkem roku 2013 (společně s ostatními státy BRICS) se však promítlo i do prudkého zbrzdění českých exportů na ruský trh; tedy již před vypuknutím ukrajinsko-ruské krize. Potenciální výpadek vývozu produktů zasažených ruskými sankcemi (potraviny) se může pohybovat do 0,1 % z celkových českých exportů. Významnější však mohou být nepřímé dopady, např. kvůli zpomalení růstu eurozóny. 15 10 5 0-5 -10-15 8

Výhled na růst HDP hlavních exportních trhů 5 4 Consesus Forecast 3 2 1 0 2010 2011 2012 2013 2014F 2015F Efektivní eurozóna GB USA Rusko Zdroj: Predikce IMF; Efektivní eurozóna (váhy zemí podle podílů na českých exportech) - výpočet ČNB vycházející z Consensus Forecast Ani v roce 2015 nelze očekávat výrazné oživení ruské ekonomiky, a tedy ani českých vývozů do RF (bez ohledu na sankce vůči českým exportérům) Výpadek růstu ruské poptávky však exportérům do jisté míry kompenzuje svižný růst poptávky USA a Británie (celkově 7% podíl na českých vývozech), jejichž HDP by (podle aktuální predikce IMF) měl v příštím roce vzrůst kolem 3 %. 9

Cenové indexy signalizují návrat k cenové stabilitě 2 1 0-1 -2-3 -4-5 -6 1/10 1/11 1/12 1/13 1/14 Zdroj: ČNB (meziroční změny v %, bez vlivu změn daní) Korigovaná inflace bez pohonných hmot (PH) Ceny neobchod. statků bez regulovaných cen Ceny ostatních obchod. statků bez potravin a PH Jádrová inflace se v dubnu vrátila do kladných hodnot. Do zřetelného růstu se z hodnot poblíž nuly vrátily ceny služeb. Na překmit cen obchodovatelných statků (zboží) do kladných hodnot mělo vliv oslabení kurzu koruny ze závěru loňského roku. Vliv kurzu však částečně tlumí pokles výrobních cen v zahraničí. 10

Obrat k růstu zaznamenaly i ceny výrobců 40 (meziroční změny v %) 8 30 20 10 0-10 -20 6 4 2 0-2 -4-30 -40 Zemědělští výrobci (levá osa) Tržní služby Zpracovatelský průmysl Stavebnictví -6-8 Zdroj: ČNB 11

Vývoj v eurozóně HDP (meziročně v %) Ceny výrobců (meziročně v %) 4,5 4,0 3,5 Září 2014 Listopad 2013 6,0 5,0 4,0 Září 2014 Listopad 2013 3,0 3,0 2,5 2,0 2,0 1,0 1,5 0,0 1,0-1,0 0,5-2,0 0,0 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16-3,0 I/10 I/11 I/12 I/13 I/14 I/15 I/16 Zdroj: Consensus Forecast Na rozdíl od rostoucí domácí poptávky, vytváří pomalejší ekonomický růst v eurozóně a pokračující pokles cen tamních výrobců významné protiinflační riziko. Obě rizika mohou posílit vlivem pokračujícího konfliktu na Ukrajině, v případě jeho další eskalace a s tím spojeného zpřísnění sankcí. 12

Prognóza inflace HDP (meziročně v %) Ceny výrobců (meziročně v %) 4,0 3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 0,5 0,0 IV/11 III/12 II/13 I/14 IV/14 III/15 Zpráva o inflaci III/2014 Zpráva o inflaci IV/2013 (alt.) Zdroj: ČNB V porovnání s prognózou z listopadu 2013 je aktuální prognóza návratu inflace k cíli pozvolnější, především díky (oproti očekávání) více deflačnímu prostředí v eurozóně. Protiinflační riziko představuje i nižší výhled na světový růst cen potravin. Obě rizika mohou posílit vlivem pokračujícího konfliktu na Ukrajině, v případě jeho další eskalace a s tím spojeného zpřísnění sankcí. Podle aktuální prognózy by se inflace měla vrátit k cíli v 2. polovině 2015. 13

Prognóza úrokových sazeb 3M PRIBOR (v %) Zdroj: ČNB Prognóza ČNB je založena na předpokladu stability tržních úrokových sazeb na stávající velmi nízké úrovni a používání kurzu koruny jako nástroje měnové politiky do třetího čtvrtletí roku 2015. 14

Rozhodnutí BR z 25. září 2014 Bankovní rada rozhodla nadále používat FX jako další nástroj uvolňování měnových podmínek a potvrdila závazek intervenovat v případě potřeby na trhu. Uvedený kurzový závazek je nadále jednostranný. To znamená, že ČNB bude v případě potřeby bránit přílišnému posílení kurzu koruny pod úroveň 27 CZK/EUR. Na slabší straně hladiny 27 CZK/EUR nechává ČNB kurz pohybovat dle vývoje nabídky a poptávky na devizovém trhu. Rizika prognózy zůstávají mírně protiinflační. Bankovní rada na základě toho opět konstatovala, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016. Návrat do standardního režimu měnové politiky nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. 15

Regionální srovnání (1) Regiony a jejich podíl na HDP (v %) Podíl průmyslu na HDP regionů (v %) Ostatní; 18 OLK; 5 ZLK; 5 PLK; 5 JHČ; 5 ULK; 6 PHA; 25 JHM; 10 STČ; 11 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0 Průměr ČR MSK; 10 Zdroj: ČSÚ Zdroj: ČSÚ Moravskoslezský kraj patří ke čtyřem nejvýznamnějším regionům, měřeno příspěvkem k celorepublikovému HDP. Páteř moravskoslezské ekonomiky tvoří průmysl, přičemž jeho podíl na regionálním HDP významně převyšuje průměr ČR. Moravskoslezský kraj vytváří 13 % přidané hodnoty zpracovatelského průmyslu ČR; tj. druhý nejvyšší příspěvek po Středočeském kraji (15 %). 17

Regionální srovnání (2) Vývoj regionálního HDP (rok 2007 = 100) 115 110 105 100 95 90 85 2007 2008 2009 2010 2011 2012 Zlínský kraj Středočeský kraj Jihomoravský kraj Moravskoslezský kraj Hlavní město Praha Karlovarský kraj Zdroj: ČSÚ Díky své významné průmyslové orientaci byl MSK v uplynulých letech zasažen propadem zahraniční a domácí poptávky více než ostatní regiony. Páteř moravskoslezské ekonomiky tvoří průmysl, přičemž jeho podíl na regionálním HDP významně převyšuje průměr ČR. 18

Světová investiční poptávka Zdroj: ČSÚ Zdroj: ČSÚ Díky pokračujícímu růstu investiční poptávky v předních ekonomikách je struktura ekonomického oživení světové ekonomiky je z hlediska průmyslových sektorů příznivá. Rizikem nadále zůstává vývoj v eurozóně, kde je návrat investiční poptávky k růstu jen velmi pozvolný. 19

Závěr prezentace 20

Děkuji za pozornost. Jiří Rusnok Czech National Bank Na Příkopě 28 115 03 Praha 1 Jiri.Rusnok@cnb.cz Tel: 224 412 000

Jaký může být exit z kurzového režimu? Exit = návrat k standardnímu režimu inflačního cílení, kdy hlavním nástrojem zůstávají úrokové sazby, společně s řízeným floatingem devizového kurzu (není stanoven explicitní závazek ohledně úrovně devizového kurzu. Kdy? Poslední vyjádření bankovní rady indikuje, že Česká národní banka neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016. Opuštění kurzového režimu přijde pouze v okamžiku potřeby dalšího zpřísnění měnové politiky (následného růstu úrokových sazeb), které bude dostatečné natolik, aby nehrozilo riziko opětovného návratu úrokových sazeb k nulové hranici. Rozhodnutí o oslabení koruny v listopadu 2013 vycházelo z prognózy indikující potřebu snížení úrokových sazeb do záporného teritoria nejméně o 100 bazických bodů. V případě symetrického přístupu by úvahám o opuštění kurzového režimu měla předcházet přibližně stejná potřeba růstu úrokových sazeb, pokud toto ukáže aktuální prognóza. 22

Jaký bude exit z kurzového režimu? Jak? Zahájení kurzového režimu ČNB provedly velmi transparentně, stejně transparentně byl měl být proveden i exit z režimu. V úvahu připadají dvě pravděpodobné varianty: Jednorázově ohlášený exit, následovaný růstem úrokových sazeb Fázovaný exit postupné opuštění kurzového závazku s dvěma či více mezikroky. Návrat do standardního režimu měnové politiky nebude znamenat posílení kurzu na úroveň před vstupem do intervenčního režimu, protože v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do cenové hladiny i dalších nominálních veličin. Exit z kurzového závazku bez následného prudkého posílení koruny je nejen možný, ale i žádoucí. 23