Railhuc Newsletter Č. 02

Podobné dokumenty
Role autobusu a vlaku v mobilitě obyvatelstva

Projekt Přeshraniční spolupráce pro rozvoj železniční dopravy Sasko ČR. Konference

Časová dostupnost krajských měst České republiky

Spojení Evropy! Projekt RAILHUC zajistil dohody směřující ke zlepšení železniční dopravy v regionu střední Evropy.

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

Příloha 4 Synergie a komplementarity s ostatními operačními programy

Úvod. o Ing. Blanka Brožová brozova.blanka@centrum.cz

Příprava kohezní politiky pro období Výroční fórum ACRI Štiřín 8. listopadu 2012

aktualizace dopravního plánu

Kristýna Rybová Univerzita J.E.Purkyně v Ústí nad Labem Viktor Květoň Univerzita Karlova. Správa železniční dopravní cesty, Praha,

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

Integrace řešení pro mobilitu zítřka

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY A JEJICH VLIV NA ROZVOJ ŽELEZNIČNÍ SÍTĚ V ČR

Úvod. o Ing. Blanka Brožová

Vliv vysokorychlostní železnice na mobilitu

Část dle zadávací dokumentace veřejné zakázky RAILHUC přestupní terminály a páteřní síť veřejné dopravy Kraje Vysočina

Možnosti financování projektů dopravní infrastruktury. Ing. Jiří Fuchs Semily

Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Integrované dopravní systémy-m

Dosahování udržitelné mobility prostřednictvím integrovaného plánování dopravy. Rafael Cuesta Vedoucí zastoupení Centro, Velká Británie

ČR a transevropská dopravní síť (TEN-T) Ing. Luděk Sosna Ph.D. ředitel odboru Strategie Ministerstvo dopravy

Vysokorychlostní železnice větší kvalita života

11254/14 in/zc/kno 1 DGG 2B

POLITE - INFORMAČNÍ SYSTÉMY V REÁLNÉM ČASE - ZAHRANIČNÍ PŘÍKLADY

Česká železnice na křižovatce

NAPOJENÍ TROJZEMÍ cz/d/pl NA EVROPSKOU ŽELEZNIČNÍ SÍŤ

Railhuc Newsletter Č. 3 Říjen 2013

Modernizace a rekonstrukce tramvajové trati Most - Litvínov. registrační číslo projektu CZ /0.0/0.0/18_058/

Rámce pro zavádění ITS na evropské i národní úrovni

Newsletter. Č. 4 Prosinec 2014

Integrovaný plán mobility Ostrava průzkumy

Programové období EU

Operační program Doprava

Váš vlak jede každou hodinu aneb integrovaný taktový jízdní řád. Michal Drábek

Integrovaný dopravní systém Jihočeského kraje (IDS JK)

Integrované systémy HD

AUTOBUS A VLAK: KONKURENCE NEBO SPOLUPRÁCE? 8. Října 2015, Louny AUTOBUS NEBO VLAK: FAKTORY PRO MULTIMODALNÍ VÝBĚR

- Referát na konferenci CZECH RAILDAYS -

Páteřní infrastruktura

STAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly

Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování

Vize ERRAC do roku 2050 Rail 2050 Vision Ing. Jaroslav Vašátko

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Realizace dopravně-provozních opatření

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

Geografie České republiky. Doprava

Regionální stálá konference Královéhradeckého kraje

Integrované dopravní systémy-m

Pražská integrovaná doprava. Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID

Stanovení ekonomických dopadů vstupu MHD do integrovaného dopravního systému

Plán udržitelné mobility v Ostravě Zkušenosti a srovnání

Multimodální přeprava cestujících

Podpora veřejné dopravy z ROP Moravskoslezsko ( )

Sdružení pro rozvoj Moravskoslezského kraje The Union for the Development of the Moravian-Silesian Region

Hodnocení implementace

Zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje. konané dne

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Příprava na kohezní politiku EU nadnárodní, národní a krajská úroveň. Workshop pro zástupce ORP Olomouckého kraje,

Vážení žadatelé,

Posouzení provozní náročnosti

PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015

Možnosti zvyšování rychlostí

Rychlá spojení. aktualizovaná koncepce VRT pro ČR. Ing. Jindřich KUŠNÍR Ředitel odboru drážní a vodní dopravy Ministerstvo dopravy ČR

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha Trendy evropské dopravy

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky vyhlašuje 20. výzvu k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program

***II NÁVRH DOPORUČENÍ PRO DRUHÉ ČTENÍ

Integrovaný dopravní systém Jihomoravského kraje. Ing. Jaromír Holec Ing. Květoslav Havlík

Strategický cíl 2 Fyzicky prostupné, dostupné a propojené město (pohyb mobilita)

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Konference k tvorbě Integrované strategie území MAS 21 na období Dolní Žandov

Integrované systémy HD

9. ročník dopravní konference Vyšší odborná škola, Střední průmyslová škola automobilní a technická České Budějovice PROJEKT RUMOBIL

Páteřní linky v Praze i v zahraničí

Dopravní politika ČR Ing. Vít Sedmidubský Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Strategie ITI pro Hradecko-pardubickou metropolitní rtd oblast

Optimalizace dopravní obslužnosti Vilémovska. Konzultační dopravní společnost

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky. vyhlašuje 24. výzvu k předkládání žádostí o podporu. Integrovaný regionální operační program

FINANCOVÁNÍ DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY ZE STRUKTURÁLNÍCH FONDŮ EU. EUFC CZ s.r.o. Popelova Brno

Příprava Operačního programu Doprava

PŘÍLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI,

(2008) Jak získat peníze z Evropy Možnosti čerpání finančních prostředků z ESF

Operační program Doprava a udržitelná městská mobilita. Mgr. Michal Ulrich Ministerstvo dopravy ČR

A/ URBANISTICKÉ VSTUPY A PŘEDPOKLADY

Nástroje financování nádraží a železniční infrastruktury. Ing. Zbyněk Hořelica, ředitel SFDI

Autobus nebo vlak? Ekonomický pohled na optimalizaci modálního splitu. Martin Kvizda

ZÁKLADNÍ PRINCIPY PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ DOPRAVY

Projekt KORIS. Setkání starostů Zlínského kraje Luhačovice Koordinátor veřejné dopravy ZK s.r.o.

ELLA Regio Přeshraniční regionální doprava Ústecký kraj/vvo Vehrkersverbund Oberelbe studie proveditelnosti. Jan Maxa Oddělení dopravní obslužnosti

Zelená a čistá Ostrava 2025

Ochrana ovzduší ve státní správě XII. Role regionální železnice ve 21. století. Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě, z.s.

Vysokorychlostní železnice již brzy také u nás doma. Ing. Jindřich Kušnír ředitel odboru drah, železniční a kombinované dopravy

DOPRAVNĚ-PROVOZNÍ INTEGRACE. Prostorová a časová integrační opatření

Železnice v IDS JMK a přestupní uzly. Ing. Jiří Horský KORDIS JMK, a.s.

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

Čerpání finančních prostředků z rozpočtu SFDI 2015 a rozpočet SFDI na rok Ing. Zbyněk Hořelica ředitel SFDI

Programy v programovém období Autor: Ing. Denisa Veselá

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

Generel dopravy města Zlína. Zlín říjen 2016

Transkript:

Railhuc Newsletter Č. 02 Vážení čtenáři, těší nás, že Vám můžeme představit druhý newsletter, o probíhajících aktivitách projektu RAILHUC, který je realizován v rámci operačního programu Interreg4B Central Europe. Jednou z hlavních výzev projektu je formulace dopravních modelů k předpovědi budoucích objemů dopravy a potřebných investic. V tomto zpravodaji najdete informace o prvních třech dopravních modelech, které byly v rámci projektu dokončeny v Brně, italském regionu Emilia Romagna a v maďarském městě Györ. Přejeme Vám příjemné čtení! Strana 1 / 7

Novinky projektu RAILHUC Návštěva města Chemnitz (Německo) Chemnitzer Model Návštěva města Chemnitz umožnila zúčastněným partnerům projektu poznat, jak funguje zdejší systém veřejné dopravy označovaný jako `Chemnitzer Model`. Základem tohoto nového modelu je napojení města Chemnitz a okolní aglomerace na celostátní železniční tratě prostřednictvím propojení železniční a tramvajové sítě. Rekonstrukcí hlavního nádraží a zavedením nových hybridních železničních vozidel, která jsou schopná provozu na tramvajových i železničních tratích, je cestujícím umožněno rychlejší a pohodlnější cestování bez přestupů. Přizpůsobení jízdních řádů zkracuje dobu čekání mezi spoji u hlavního nádraží. Od roku 2002, kdy byla uvedena do provozu první trať, se počet cestujících na této trati zvýšil o 600 % na 1,5 milionu cestujících za rok. Výstavba kompletní sítě má být dokončena do roku 2020. Návštěva města Stuttgart Integrovaný dopravní systém a rozvoj městské rychlodráhy (S-Bahn) Během návštěvy města Stuttgart byl účastníkům projektu RAILHUC představen místní integrovaný dopravní systém (VVS), který je z jedné poloviny tvořen soukromými společnostmi, a z druhé poloviny veřejným sektorem. S cílem snížit počet cest vykonaných osobní automobilovou dopravou se v rámci VVS neúčtuje jízdné dle použitého dopravního prostředku, ale podle počtu tarifních zón, kde lze cestovat jen s jednou jízdenkou. Jízdní řády jsou nyní koordinované, cena jízdného klesla o 12 %, obsazenost ve špičce je vysoká. Druhým předmětem návštěvy byla příměstská železnice S-Bahn. Síť dráhy pokrývá většinu regionu, 90 % obyvatel města a okolí má k této síti přístup. Systém S-Bahn je vytvářen prostřednictvím sítě regionálních a meziregionálních železničních tratí, které ulehčují cestování mezi městem a jeho zázemím. Díky neustálému růstu poptávky začaly být na konci roku 2012 provozovány také noční spoje a je plánováno rozšíření linek S-Bahn na nové tratě. Vytvoření katalogu příkladů dobré praxe Jedním z hlavních cílů projektu RAILHUC je sdílení zkušeností a příkladů dobré praxe mezi jednotlivými účastníky. Na webových stránkách projektu je možno najít katalog příkladů dobré praxe a postupů jednotlivých partnerů ze střední Evropy. Sdílení zkušeností se nejčastěji týká tématiky partnerství ve veřejné dopravě, systému integrovaného prodeje cestovních dokladů, managementu infrastruktury, veřejné správy a finančních modelů. Katalog je možno naleznout na www.railhuc.eu. Strana 2 / 7

Další mezinárodní setkání ve Vídni a Brně. Další mezinárodní setkání v rámci projektu RAILHUC se uskuteční 10-12 června. Program a pozvání na společné akce budou zaslány v brzké době. Dopravní modely prognóza dopravy Příspěvky partnerů projektu Dopravní modely jsou důležitým nástrojem pro dopravní plánování. Používají se pro účely prognózování dopravy, tj. pro vyčíslení počtu vozidel či lidí, kteří budou v budoucnu využívat konkrétní druhy dopravy. Modely jsou vytvářeny na základě poznání současného stavu a na řadě dalších faktorů. Musí být tak odhadnut budoucí vývoj, specifické podmínky a z toho vyplývající možnosti řešení. Dnes se uplatňují zejména modely založené na každodenních aktivitách obyvatel, které vyvolávají potřebu dopravy. Vývoj dopravních modelů a dopravního prognózování Souhrnné modely Neagregované modely Modely založené na činnostech Doprava = výsledek matematických vzorců Orientace: Cesty/trasy Uni-/bi-modální Vycházející z fyzikálních zákonů Zdroj: Gertz, Gutsche, Rümenapp (2013) Zaměřeny na skupiny lidí Orientovány na jednu cestu Rozlišují účel cesty Multimodální Více behaviorálně orientované Doprava = výsledek aktivit Zaměření: řetězec činností Individuální plánování aktivit Mezilidská interakce (např. v domácnostech) Hodnocení omezenosti modelu (společnost, prostor, čas) V současnosti jsou modely obvykle vytvořeny rozdělením regionu do několika částí s vysokou diferenciací mezi hodnotami proměnných. To však pro dopravní modely znamená jistou omezenost. Nikdy nepokryjí všechny nepředvídatelné faktory a především nikdy nezahrnou měnící se podmínky v budoucnosti, což je odlišuje od simulací. Simulace reprezentuje dynamický systém a zahrnuje budoucí vývoj, který zajišťuje platnost modelu v průběhu času. Strana 3 / 7

Dopravní model v uzlu Győr V maďarském železničním uzlu Győr pracuje partner projektu RAILHUC č 7. na modelu veřejné dopravy. Model je založen na čtyřech segmentech poptávky: Městské trasy (lokální autobus); autobusové meziměstské cesty; vlakové meziměstské cesty a také individuální doprava (automobily). Vstupní data pro modelování byly různého původu, jednalo se např. o: průzkumy domácností; dotazníková šetření; počítání nastupujících a vystupujících; průměrné hodnoty z dostupných dopravních průzkumů. Základní přiřazení volby modelu záviselo na úrovni vstupních informací pro cestující. Model se sestával z celkem 819 uzlů a 1862 spojení, 44 vnitřních a 13 vnějších zón, 148 železničních úseků, 776 silničních úseků, 2920 jízd vozidel a 2252 zastávek. Model byl zpracován pomocí speciálního softwaru (VISUM PTV). Vnitřní zóny se nacházejí uvnitř administrativní hranice města Győr, zatímco vnější zóny se nacházejí v okolí města, v příměstské oblasti a také v největší spádové oblasti města Győr, která v sobě zahrnuje větší část Severního a Západního Podunajského regionu. Tyto vlastnosti umožňují modelovat současný stav i vliv informačního systému a řídícího systému na cestující, jak při normálních podmínkách provozu, tak při mimořádnostech v dopravě (zpoždění, zrušení spoje atd.). Tímto modelovým nástrojem bylo možné ověřit analýzu současných dopravních proudů. Hlavním výsledkem modelu bylo zjištění, že cestující, kteří měli k dispozici informační systém založený na informacích v reálném čase (prostřednictvím informačních panelů na zastávkách, či aplikací pro mobilní telefony) si s větší pravděpodobností vybírali veřejnou dopravu na méně frekventovaných (ale přímých) trasách. Bez informací cestující dříve volili trasy s větší četností spojů (s přestupy) anebo cestovali individuální dopravou, neboť neměli informace a obávali se dlouhých čekání na zastávkách. Pro dopravce znamená toto zjištění větší efektivitu dopravního systému s méně přeplněnými spoji na páteřních linkách a vyšší využití napaječových linek. Analýza přepravních vztahů v Brně Základem dalších aktivit projektu RAILHUC je realizace několika kvantitativních a kvalitativních výzkumů. Většina z nich je spojena s železniční dopravou. V Brně bylo provedeno rozsáhlé sčítání cestujících ve všech regionálních vlacích. Pro lepší odhad počtu cestujících v jednotlivých směrech byli do analýzy zahrnuti rovněž cestující v meziregionálních spojích. Taktéž byl proveden teoretický průzkum od stolu, jehož cílem bylo získat Strana 4 / 7

informace o cestovních časech a frekvencích mezinárodních vlaků EuroCity spojujících Brno s Vídní, Bratislavou, Ostravou (směr Polsko) a Prahou (směr Německo). Tyto průzkumy v kombinaci s daty o autobusové dopravě poskytly informace potřebné pro další fázi projektu. Na jejich základě bude možné zjistit současné nedostatky veřejné dopravy a navrhnout možná zlepšení služeb pro cestující. V oblasti integrace individuální dopravy byl proveden terénní průzkum v železničních stanicích zaměřený na současný stav parkovacích ploch a počet zaparkovaných automobilů. Výsledky jasně poukázali na jeden z nedostatků Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje chybí zde parkoviště typu Park-and-Ride, přičemž poblíž železničních stanic je velká poptávka po těchto službách. K této problematice byla vyhlášena také internetová anketa, kterou zodpovědělo více než 1000 respondentů. Pro lepší pochopení hodnocení kvality veřejné dopravy a její přijetí u cestujících byl realizován průzkum spokojenosti. Dotazníkové šetření bylo provedeno na vzorku respondentů, který zahrnoval více než 1000 cestujících z různých míst regionu. Dopravní model stanice Mediopadana Základní součástí projektu RAILHUC je činnost dopravního modelování, které má za cíl vylepšit funkčnost železniční stanice Regio-Emilia prostřednictvím její integrace s hlavními železničními koridory (TEN-T), s místními železničními spoji a všeobecně se všemi systémy veřejné a osobní dopravy. Specifické cíle dopravního modelu zahrnují analýzu aktuálního vývoje dopravních proudů na železniční a silniční síti, včetně proudů cestujících veřejnou dopravou, ve vztahu k železničnímu uzlu Reggio Emilia a tvorbu dopravních scénářů pro tento uzel. Od nové stanice se očekává, že pokryje širokou oblast Reggio Emilia, detailní studie předpokládají rozšíření dopravního modelu regionu Emilia-Romagna do jižní části regionu Lombardie (provincie Pavia, Cremona, Lodi a Mantova). Metodika této studie je založena na multimodálním dopravním modelu, který byl vytvořen ve formátu VISUM. Tento formát je využíván Generálním ředitelstvím infrastrukturních sítí, logistiky a systémů mobility regionu Emilia-Romagna. Díky projektu RAILHUC bylo možné aktualizovat dopravní proudy a analýza služeb rozšiřuje modelovací proces na jižní část regionu Lombardie pomocí nového zónového rozšíření, aktualizované železniční a silniční sítě a nové O/D matice pro definování poptávky v oblasti mobility. Strana 5 / 7

Analýza proudů veřejné dopravy byla vytvořena hlavně na základě konkrétních dopravních průzkumů provedených v Parmě, Regionu Emilia a na železniční stanici ve městě Bologna. Tyto průzkumy zahrnuly množství cestujících, kteří nastupovali do dálkových vlaků v železničních stanicích Milano Centrale, Parma, Reggio Emilia a Bologna Centrale. V Parmě, Reggiu Emilia a Bologni bylo sčítaní cestujících doplněné rozhovory s reprezentativním vzorkem cestujících. Následně byla posuzována dostupnost nové stanice Mediopadana na základě specifikací O/D pro celou oblast Emilia-Romagna a jižní Lombardie. Výsledky přiřazení dopravní trasy se tak v časových/ generalizovaných nákladových maticích vztahují na celou simulovanou oblast, která je základem pro odhad doby dopravní dostupnosti, respektive nákladů na novou stanici pro vysokorychlostní vlaky a její přímé konkurenční stanice (Milano a Bologna Centrale). ZPRÁVY Z EU Jednání o budoucí politice TEN-T Budoucí podoba evropských dopravních sítí TEN-T byla před nedávnem projednána Výborem Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch (TRAN). Na posledním zasedání před Vánoci ve dnech 18. a 19. prosince 2012 byly představeny a schváleny zprávy o hlavních směrech Unie pro rozvoj TEN-T (zpravodaj: Ismael Ertug) a Evropském Nástroji propojené Evropy (Connecting Europe Facility; zpravodaj: Dominique Riquet). Z tohoto jednání vzešla konsolidovaná zpráva, která byla předložena plénu EP k projednání v prvním čtení. Přijaté zprávy jsou nezbytným podkladem pro jednání se zástupci Evropské Komise a Rady. Výbor pro dopravu přijal následující pozměňovací návrhy Základní sítě TEN-T (s vazbou na území dotčené projektem RAILHUC): Železniční a silniční propojení Berlín - Szczecin Vysokorychlostní železniční trať Praha - Lovosice Přístavy v Ústí nad Labem a Komárně Přístavy v městech Cremona a Montova multimodální přepravní terminály ve městech Cervignano, Firenze a Verona V rámci globální sítě TEN-T byly navrženy tyto projekty: železniční trať Berlin - Küstrin-Kietz - Kostrzyn nad Odrou - Gdańsk Berlin Forst (Lausitz) Wrocław napojení železnice do globální sítě Vysokorychlostní železniční trať v úseku Ústí nad Labem Drážďany Modernizace traťového úseku Česká Kubice - Regensburg Strana 6 / 7

Výbor přijal novelu politiky TEN-T, aby zdůraznil roli koordinátorů jednotlivých koridorů. Koordinátoři musí zajistit veřejné projednávání se všemi klíčovými aktéry I širokou veřejností. Navrhují opatření k identifikaci možných problémů a navrhují také způsoby zpracování plánu koridoru a jeho implementaci vyváženým způsobem. V rámci iniciativy propojené Evropy (CEF) podpořili zástupci prodloužení prioritní osy Berlín-Norimberk. Konsolidovanou zprávu v anglickém jazyce si můžete stáhnout kliknutím na následující odkaz: TEN-T report. Výhled rozpočtu EU pro dopravní sektor: Dne 8. února 2013 uzavřeli vrcholní představitelé EU, států a vlád dohodu o nových pravidlech jednání v Radě. Celkový rozpočet se v současné době sestává z 960 miliard (908 miliard schválené výdaje). To představuje snížení o 73 miliard v porovnání s návrhem Komise, který byl předložen v červnu 2011. Z toho se škrty v rozpočtu nejvíce dotknou kapitoly 1a Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost (převážně vědecko-výzkumné programy a programy podporující malé a střední podnikání), ale také návrh rozpočtových položek infrastruktury. Finanční nástroj propojené Evropy (CEF) byl snížen ze 40 miliard (+ 10 miliard vyčleněných z Fondu soudržnosti) na 29,3 miliardy (včetně 10 miliard z Fondu soudržnosti). V rámci CEF je 23,2 miliard určeno na rozvoj sítě TEN-T. V programu Nadnárodní spolupráce INTERREG by mělo být k dispozici 6,6 miliardy, což je přibližně stejný objem finančních prostředků jako v současném rozpočtovém období. Strana 7 / 7