OBDOBÍ V LETECH 1939 1945

OBDOBÍ V LETECH 1939 1945 Protektorát Je to období Protektorátu echy a Morava, období druhé svtové války. Nmci omezili svobodu tisku, svobodu shromáždní a zavedli vázané hospodáství. Pivedli Gestapo t. j. tajnou státní policii. Autonomní stát v rámci Velkonmecké íše Protektorát echy a Morava se státním presidentem Emilem Háchou a s vdcovským zízením byl pímo ízen nmeckými úedníky : íšským protektorem, Landespräsidentem (v Brn) a Oberlandrátem (v Moravské Ostrav). Nmina, politický život Nmina se stala povinným pedmtem i na obecné škole, zavedeny dvojjazyné nápisy. K tomu všemu pocioval náš lid nepekonatelný odpor. Hned po 15. beznu 1939 bylo možno pozorovati neznámé osoby, které smovaly k polským hranicím. Byly to osoby hledané a pronásledované Gestapem a unikaly do bezpeí za hranice. Brzy na to byla zízena jediná a bezvýznamná politická organisace ech : Národní souruenství. Byli v nm povinn organisováni tém všichni dosplí obané naší obce. Válka s Polskem V srpnu 1939 proudily pes naší obec kolony tank na Slovensko proti Polsku. Lidé tomu íkali plechový cirkus. Bylo také slyšet úsloví : Než pijde malina budem mít Stalina. II. svtová válka, ízené hospodáství Když 1. záí Nmci zaútoili na Polsko a 3. záí Anglie vypovdla válku Nmecku, zažat byl trvalý válený požár. Hned na poátku války bylo naízeno zatemování a zavedeny potravinové lístky k malému nadšení našeho lidu. Obecní úad byl umístn v najatých svtnicích Jana Juíka. 40 na ulici a jako zamstnanec byl pijat František Valchá, nebo agenda s vázaným hospodástvím, vydáváním lístk na potraviny, šaty a obuv toho vyžadovala. Oldich Divín. 45 byl jmenován pedsedou Svazu zemdlství a lesnictví. Úad práce, sociální pée V Rožnov p. R. byl zízen Úad práce. Pro pomoc sociáln slabým byla zízena eská sociální pomoc. Místním vedoucím, který podpory navrhoval Okresnímu povenci a povolené udílel, byl Bedich Vašek, správce školy v Bacov. Pracující pispívali na ni 1% mzdy a rolníci dobrovolnými sbírkami. ízení obce

Obec ídil autoritativn starosta, kterým byl Josef Krištof. 97. Lidé nevili zprávám v tisku a rozhlase a pátrali po vrohodnjších pramenech, kterými byl zahraniní rozhlas a šeptanda. Nepomohlo ani povinné odstranní krátkovlnných cívek z rozhlasových pijíma. Úspchy Nmc Nmecká Wehrmacht se pevalila pes Francii, Ma arsko, Rumunsko, Jugoslavii, Bulharsko, ecko, až do severní Afriky, a v roce 1941 zaútoila na SSSR. Byly tu poátení úspchy Nmc, ale Moskvy nebylo dle stanoveného plánu dobyto. Nmci pekali v Rusku krutou zimu 1941 42. Ale pak pišel Stalingrad a s ním obrat ve válce. Obrat ve válce, vzni Nmci stanovili trest smrti za držení zbraní a tžké tresty za poslech zahraniního rozhlasu. Hned na poátku války zaten byl ídící uitel Robert Malina U Mostu a uitel Ludvík Buš. Jednou z rána objevili se tu nmetí vojáci a kontrolovali stav obyvatel podle policejních pihlášek. Bylo to po atentátu na íšského protektora Heydricha. Pomry dlník Dlnické tíd vycházel režim všemožn vstíc, chtje si ji naklonit. U autobus i v jiné doprav to byla pednost dlník ped ostatními (pracujícími) cestujícími. Dlníci pobírali lístky potravinové pro tžce pracující, nebo velmi tžce pracující, na které byly pídly nepomrn vtší než pro obyejné spotebitele. Pro dlníky byla také rekreace. Když jsem navštívil jednou Zavadilku, vidl jsem v prelí sálu velký obraz Heydricha a vidl jsem, kterak dlníci byli podíleni fíky. Pracovní disciplina však byla písná a smrtí se trestala sabotáž. Úad práce byl u lidí velmi aktuelní, nebo donucoval lidi do zamstnání (totální nasazení), zvlášt mládež. Obávané bylo zvláš v posledních letech války nasazení do Nmecka. Ml tam být nasazen celý roník narození 1924. V naší obci Oldich Divín. 45 navázal s initeli Úadu práce nmecké národnosti známost a naturálními úplatky dosahoval toho, že lidé se pracovnímu nasazení vyhnuli. Tak se také stalo, že z roníku 1924 nebyl z naší obce pracovn nasazen ani jeden. Využití pracovních sil Pídl pracovních sil se ídil dležitostí podniku pro válku. Naši obané pracovali ve Zbrojovce na Vsetín, v Ostrav a jinde. Mnoho se také kácelo v lesích. Automobily byly pohánny devoplynem a tak bukové devo bylo vlastn pohonnou látkou. Letní as Aby se více asu využilo k práci, byl zavádn t. zv. letní as, kdy poledne bylo o 1 hodinu dív, a v posledním roce dokonce o 2hodiny dív. Velikou odpovdnost mli také lékai pi uznávání neschopnosti k práci. Tak se dostal do vzení náš obvodní léka Josef Tomášek v Hutisku.

Pomry rolník Protektorát zaal nedostatkem zemdlských produkt. Tento se stále stupoval až do pádu nmecké nadvlády. Nmecko již v dob míru bylo odkázáno na dovoz zemdlských produkt ze zahranií. 60% našeho vývozu obilnin šel do Nmecka. Hitler sice okupoval zemdlské balkánské státy, ale všude se setkával s odporem a neochotou podporovat nacistický systém. A tak se stalo, že jakost i množství se zhoršovala a zmenšovalo, ba mnohé zemdlské výrobky vbec z obchod zmizely. Hlad, erný obchod Msta zaala hladovt a obrátila se na venkov. Byly nabízeny zemdlcm stále vyšší ceny (erné), až ke konci války stál 1kg slaniny (špeku) až 1000 K (korun), 1kg másla 500 800 K, 1kg masa až 800 K. Zemdlci mli tu píležitost k oddlužení, o kterém se ke konci první republiky jen bezvýsledn uvažovalo. ízené hospodáství-zemdlství ízené hospodáství se projevilo tím, že byla zavedena evidence rostlinné i živoišné výroby. Zemdlci obdrželi statkové knížky, kde byl popsán a výmrou uveden zemdlský závod. Pipojen byl záznam o potu slepic a jejich snšce vajec. Mléná produkce a povinné dodávky mléka, byly zemdlci zapisovány do záznam, které nazývali mléné knížky. Msín je nosili ke kontrole Františku Janíkovi. 47, který byl též úedním zpravodajem státního úadu statistického v Praze. Povinné dodávky Dodávky vajec a mléka se vymovaly z kus zvíectva nebo z výmry zemdlské pdy pi emž se odpoítávalo 2/3 pastvy. Dodávku vajec pebírala Josefa Válková. 20 na Gálce. O vykoupených vejcích pedala zemdlci lístek, který pak pedkládal ke kontrole F. Janíkovi. 47 Dle výpovdi jmenovaného odevzdávalo se ze slepice 60 kus a ve zdejší obci bylo evidenn 816-830 slepic. Jmenovaný asto sepisoval protokol o únosu slepic dravou zví a tím se dodávka vajec ješt snížila. Z téhož informaního pramene uvádím data o dodávce mléka. V letech 1940 1945 bylo zdejšími zemdlci (v naší obci) dodáváno ron 70 000 l mléka. Mléko se dodávalo místním spotebitelm, nebo se dodávalo do sbrny v obchod máslo. Na 1kg másla se odpoítávalo 25 l mléka. Podmáslí zstalo zemdlci. Zemdlec si mohl odpoítat z dojivosti samozásobitelskou dávku ½ l na osobu. Ml-li krávu bezí, obdržel lístky na mléko. Pídly mléka

Spotebitelské dávky byly ovšem nižší : Pro dosplou osobu 1/16 l egalisovaného mléka, pro dti od 6 14 let 1/8 l mléka, pro dti do 6 let ¼ l mléka denn. Dodávky masa inily v naší obci ron vepového, hovzího. Pro domácí samozásobitelské porážky byl ustanoven ohližitel. Nutné porážky Velmi se rozšíily nutné porážky. Proto bylo ke konci války zízeno na pozemku Filipa Vaka mrchovišt, aby byl dkaz o uhynutí domácích zvíat. Bylo jich vtší množství, ovšem neskutené. Dodávky zvíat Dodávky jateních zvíat pebíral na Horní Bev bývalý kapitán Svainka. Nebyl-li zemdlec sobstaný v produkci masa, obdržel lístky na maso pro spotebitele. Chov domácího zvíectva na erno se stíhal. Dodávka obilnin, mlýn, šroáky - mlýnce Dodávka obilnin inila v naší obci v roce 1944 30 q tvrdého zrna a 22 q mkkého zrní (ovsa, smsek). Obilí se dodávalo do nov zízeného skladišt u Janíka Josefa. 170. Samozásobitelské dávky si zemdlci mleli v místním mlýn u fojta Františka Mikulenky. Tento podnik byl ve stálém a pekotném provozu a velmi mnoho i v erném provozu, protože domácí runí šroáky kamenné byly zapeetny. Pee byla zaízena tak, že bhoun byl obepjat drátem s peetí. Lidé však umli drát na as poteby odstranit a tak se šrotilo na chleba a na krupicu dál. O mouku byla veliká nouze. Moje manželka jezdila na mouku na Hanou, kde ji obdržela za punochy. Já jsem chodil pracovat do Klokoí u Hranic k zemdlci, abych získal zrní. Výmnný obchod Ponvadž inflace zpsobila pebytek penz a materiální zásobování bylo stále nedostatenjší, ztratily peníze cenu. I ve zdejší obci dluh nebylo a penz bylo hojnost. Stroje, nástroje, obleky, obuv, stavební materiál, cukr to všecko se získávalo za masové lístky, máslo, slaninu, maso, nebo za cukrové i mouné lístky a za mouku. I pi koupi za peníze na lístky bylo nutno pomastit aspo masovým lístkem, jinak zboží nebylo, nebo ješt nepišlo. Vidíval jsem množství mstských lidí, kteí navštvovali i naši zemdlce. asto se stávalo, že kontrola v autobuse nebo vlaku zakoupené produkty odala. Zásobování na lístky bylo nedostatené. Proto lidem, kterým režim nepál, se žilo špatn. Našli se nezištní, soucitní vlastenci, kteí takové lidi podpoili, ale byli tu též lidé sobetí a ziskuchtiví, kteí vidli jen svj prospch a hromadní svého majetku. Pomry politické, starosta

Autoritativní systém dal moc, rozhodování a odpovdnost jedné osob v obci starostovi, kterým byl Josef Krištof. 97. Ve styku s obany byl vždy vlídný, usmvavý, žertovný a nikdy jsem jej nevidl hnvivého. JSZ Pedsedou svazu zemdlství byl Oldich Divín. 45, obratný diplomat a obchodní talent, který dovedl všecko zaídit, a všechny nadízené osobnosti si naklonit. Obecním pokladníkem byl uitel František Haša, který odešel k partyzánm a místo nj nastoupil František Mikulec, bývalý rotmistr. Pídlový systém Potravinové lísky a lístky na šaty a obuv vedli v evidenci stálí obecní zamstnanci František Valcha a pozdji ješt Isidor Glinc, bývalí píslušníci finanní stráže na hranicích. Tito byli íznjší lidé a pi uznávání nárok na lístky byly tu i hlunjší kontraverse. Ke konci války pibyl tu kapitán etnictva Josef Mäuthner a pevzal po jmenovaném Glinci. Nadlesní Zecha Nejpopulárnjší osobou byl Ignác Zecha, nadlesní v Horní Bev,nmecké národnosti, který jako komisa ídil obec Horní Beva a jehož dozoru a rozhodování podléhaly obce : Prostední Beva, Hutisko, Solanec. Byl robustní, stízlivého rozumu, bystrého postehu i úsudku. Ve výraze byl pímý, hrubý až sprostý. S píchodem Hitlera ponkud zhrdl nosil kulatý odznak s hákovým kížem, jezdil na Tagy Nmc do Rožnova p. R. Pišly-li ženy na souseda žalovat, že šrotí na mlýnci na erno, nebo že má slepici na erno zavšenou v koši na smrku, vyhnal je ekanem se slovy : Ty máš též. Každou nedli dlával na Horní Bev ped kostelem po ranní mši e o obecních záležitostech. Neomalené kritiky oban, které jmenoval, psobilo humorn. Ku konci války odhodil odznak a odcestoval do Vídn. Národní souruenství Politická organisace Národní souruenství, jehož vedoucím byl starosta obce Josef Krištof se omezila jen na vybrání píspvk 10 K za rok. Jinak byla bez innosti. Organisace Vlajka zde nebyla. Gestapo

Nejvíce hrzy obyvatelm nahánlo auto se znakou Pol, kterým jezdilo Gestapo. Nejbližší stanice Gestapa byla na Vsetín. Povstné byly ukrutnosti, kterých se dopouštlo Gestapo na zatených. Ke konci války byly obavy ped gestapem zvýšeny, protože lidský život se moc necenil a velmi snadné bylo ztratit hlavu. Ve sváru si také nkteí lidé vyhrožovali : Hne pjdu na Destapo. Skutených udání bylo však miziv málo. Spolupracovník s Nmci t. j. kolaborant tu takka nebylo, až na pípad v Knhyních. Školství Ponvadž se nacisté o svou nadazenost obávali, nepáli v okupovaném území školství. Žáci nesmli na tlocvik chodit v ukáznném útvaru, nýbrž po hloucích. Nmina, uitelstvo, soupisy Ke konci války byla nmina zavedena i do 1. tídy obecné školy. Uitelé navštvovali kurs nminy v mšanské škole v Horní Bev. Jazykových zkoušek bylo nkolik. Kdo neprošel, byl totáln nasazen. Metodj Pur, ídící uitel U mostu byl ke konci války nasazen pracovn u stavby dráhy na Vsetín. eští uitelé byli nazváni ved na tle národa. Podle toho vypadal plat služební i zásobování potravinovými lístky. Mé nejstarší dti trply podvýživou. Uitel Stanislav Bayer asto jídal jen suché brambory. Uitelé asto provádli rzn soupisy na obecním úad, pi emž žáci mívali prázdno. Nebylo uebnic a sešit. Po dobu výjimeného stavu v roce 1944 se nevyuovalo. Na jae 1945 již pro stálé nálety a válená tažení vyuovalo málo až v dubnu poaly již prázdniny. U školy U mostu jsem vídal protiletadlové nmecké dlostelectvo. Kultura Nepatrný byl kulturní život. Ve škole U mostu byla obecní knihovna, kterou vedl ídící uitel Metodj Pur. Z ní byly vyazeny všecky knihy nacistm nepíznivé. Mládež chodila do kina na Hutisko a na Horní Bevu, nebo na tanení zábavy. Tyto byly ke konci války zapovzeny a proto se mládež sešla nkde v chalup a tancovala pi harmonice, což bylo velmi písn stíháno. Na Horní Bev bylo založeno Kuratorium, které mlo nahradit naše tlocviné spolky. Cviitelkou žaek z naší obce byla Imke Chrbjátová, která na Horní Bevu docházela. V naší obci se tato organisace neuchytila. Rozhlasových pijíma tu bylo mnoho. Všichni poslouchali Kromíž t. j. zahraniní rozhlas, na což byly velmi písné tresty. Životní úrove Životní úrove za okupace stoupla. Zaaly se vyrovnávat rozdíly v oblékání mezi mstem a venkovem, dlníky a pány. V prbhu se lépe jedlo. Kdo nap. díve nekupoval cukr, nyní jej na lístky odebíral a tak se stalo, že v chalupách se zaalo péci cukroví, což díve bylo neslýchané. Rovnž jiné potraviny na lístky každý vybíral a tak se obrat v obchodech zvýšil.

Obchody V naší obci byly bhem války tyto obchody : Klestil Vlastimil, František Kenek, Ondryáš, V Knhyních pak : Šimurda Oldich, a Oadlíková Helena. Židé Oadlíková, manželka ídícího uitele Loedakara Oadlíka byla jako židovka zatena a odvezena do koncentraního tábora, a již se nevrátila. Její nete Helena Svobodová, uitelka, byla úady eskými ukryta na dvojtídní škole v Bacov. Pozdji jako položidovka byla piazena do jiného zamstnaní. Její matka se z Terezína vrátila. Žijí v Ostrav. Umlá hnojiva Ve snaze po vyšším výnosu nauili se za války naši zemdlci používat umlých hnojiv. Každý se snažil zakoupiti si stroje, pokud byly k dostání. Zapoato bylo s elektrifikací zdejší obce. Postaveny byly 2 transformátory. Sabotáže Vlastenectví našich lidí však bylo tak pevné, že se nedali koupit a nenávidli Nmce jako pvodce neklidu a nejistoty i ohrožení, že eský národ bude vysthován do Ruska. Proto hospodáství nacist bylo sabotováno. Do naší obce bylo dodáno až 3 vagony osiva za menší cenu než výkupní, prý na vymrznutí, což natolik pravd neodpovídalo. Nebo tu bylo dodáno lnné semeno, které vbec naseto nebylo. NÁRODNÍ ODBOJ V NAŠÍ OBCI Pírodní podmínky Po okupaci našeho území nmeckým vojskem a po zízení Protektorátu echy a Morava v roce 1939 stal se náš kraj pohraniním územím Slovenska. Též polské hranice se piblížily. Tato geografická poloha, veliké souvislé plochy les a hlavn vlastenecky uvdomlý lid tohoto kraje peduril Rožnovsko k podzemnímu odbojovému hnutí proti Nmcm. Útk za hranice Již v roku 1939 spolupracovalo nkolik oban obce Prostední Beva v pevádní osob do zahranií. Za hranice odešli z naší obce 2 mužové : uitel Jaromír Dank (rodák ze Zašové) a Kenek. Odešli do Ruska, pak pes Turecko do Anglie a Kanady, kde se Dank vycviil na leteckého dstojníka a bojoval proti Luftwafe. Že byli obané uvdomlí národn, dokazuje to, že se zahraniní rozhlas (Londýn) poslouchal i ve vtších skupinách a nkdy i ve veejné místnosti a nikdy to nebylo prozrazeno. Zprávy byly rozšiovány mezi tmi, kteí pijímae nemli.

Obrana národa, MONJ Na podzim 1939 utvoila se tajná organisace, která pipravovala ozbrojený odboj, starala se o opatení zbraní a jich uschování a byla ve spojení s ústedním vedením celonárodní organisace Obrana národa. Pro tuto innosti byli zateni Robert Malina, ídící uitel školy U mostu, ruský legioná a uitel odborný bydlící v Knhyních Ludvík Buš, který se již nevrátil. Robert Malina byl odsouzen pro pípravu velezrady na více let žaláe. Byl v roce 1943 propuštn, v roce 1944 opt zaten byv na útku ped Gestapem porann do nohy a jen o vlas ušel smrti v Kounicových kolejích v Brn. Tam byl osvobozen Rudou armádou. V roce 1940 byl rozpuštn spolek Místní odbor Národní jednoty a jmní konfiskováno. Zaátkem roku 1944 zaalo se obanstvo organizovat k ozbrojenému odboji ve vtším mítku za vedení Františka Haše, uitele v Knhyních, který byl ve spojení s ústedním vedením organisace Obrana národa. Na obecním úad byla vedena evidence všech voják v obci a pro ásti obce ustanoveny osoby povené další organisací. Navázáno bylo taktéž spojení s odbojovým hnutím v Horní a Dolní Bev, obstarány výbušniny a vyrábny runí granáty. SNP, štáb partyzán Za slovenského národního povstání vytvoila se z ruských paradesant, uprchnuvších ruských zajatc a eských i slovenských lidí I. partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova, která pešla Javorníky, bojovala s Nmci u Velkých Karlovic a byla pevedena Františkem Hašou a Františkem Bílem. 1 na Moravu na kótu 1257 Knhyn, kde byl vybudován bunkr pro štáb. Velitel brigády byl slovenský poruík Ján Ušiak a pozdji ruský major Murzin (23letý). Po píchodu této brigády zapojila se naše obec inn do partizánského hnutí. Podporování partyzán, zrada, vražda, erné dny listopadové Avšak i do píchodu tchto partyzán obané pechovávali a podporovali osoby stíhané a opatovali jim zbran. Jedna taková skupina za vedení ruského dstojníka zdržovala se stídav u Jana Bíla. 58 a eka Divína. 133. Partyzánské brigád byla poskytnuta všestranná podpora potravinami, odvem, obuví, léky a dodáno jim i nkolik kus dobytka, partyzáni byli pechováváni v chalupách a podporováni. Poet partyzán : 60. Ranným bylo obstaráno lékaské ošetení ( MUDr. Kamená, MUDr. Kolá). Pro jejich úderné ásti byla vykonávána spojovací služba. Všechna pomoc partyzánm byla vykonávána pesto, že Nmci podporování partyzán trestali smrtí a nahlášení vzením. Štáb brigády ml vlastní vysílací stanici a udržoval spojení s Rudou armádou, která ji dodávala letadly zbran a jiné poteby. Bylo stanoveno, že ozbrojené povstání bude provedeno za souinnosti partyzán. Navázáno spojení se Zbrojovkou na Vsetín, odkud pomocí zamstnaných tam osob mly býti dodány do obce Prostední Beva zbran ve vtším množství. Bohužel zrada vše, co bylo pipraveno zmaila. Mezi partyzány se vloudil zrádce Dvoák, nadlesní ezníek z Horní Bevy a jiní vyslovili na Martinaku ve štábu své podezení. Dle výpovdi Jana Bíla pedsedy MNV. Tenkráte, na podzim roku 1944, Dvoák chtje zamaskovati své pravé poslání, vypravil se v noci do Knhy na Viktora Janíka z trafiky, pisluhovae Nmc, kterého pobodal a obsil. Dle výpovdi pracovníka vlastivdného ústavu partyzán Molo. Janíek pišel k sob, doplazil se ze Zoly do blízkého chléva, byl odvezen do nemocnice, kde svému zranní podlehl. Dvoák však

s materiály získanými zmizel a tak na Dušiky 4. listopadu 1944 nastalo veliké zatýkání ve všech tech obcích. ást zatených byla vzata dopoledne (byla nedle) u kostela v Horní Bev. Zatení byli : Bíl Jan. 58, Bíl Jan a František. 1, Kubá Vladimír. 17, Ladovský Arnošt. 17, Bernátek Michal. 194, Kubá Josef. 17, Kubáová Božena. 17, Šimurdová Ludmila. 301, Drozd. 4. Tito byli spolen se zatenými z Horní Bevy a jiných obcí odvezeni na Bílou, kde byli vyslýcháni a pozdji odvezeni do jiných míst. Z tchto osob se vrátili pouze Drozd. 4, Bernátek Michal. 194 a Jan Bíl. 58. Bernátkova záchrana Bernátek vypráví o svém zachránní toto : Gestapo zapomnlo od pout klíe na Starých Hamrech a proto byl pedveden k výslechu s jiným vznm. Nejsa vyslýchán, postehl, že seznam zaínal : tajemník, Pavelka atd. Uvedl v omyl Gestapo, že tajemník patí ke slovu Pavelka (uitel). Gestapáci celý týden navštvovali obecní úad, ale nikoho tam nezastihli. Jednou však tam pece mli zastihnout starostu, ten však v poslední chvíli vybhl na pdu, což nikdo z pítomných oban nezradil. Tak byl Bernátek propuštn a Gestapo hledalo tajemníka Pavelku. Po pevrat se jeden z tchto Gestapák sešel s Bernátkem a sdlil mu, že byl agentem americké špionážní služby a prý Bernátkovi k záchran nahrál. Obti na životech Z ostatních usmrcených skonili, pokud mi známo takto : Vladimír Kubá se ohnal po gestapákovi. Ten jej zastelil a nkolik ran pustil mezi vzn. Zasažen byl do lýtka Ladovský (švagr Kubán), který dodnes má s nohou potíže. František Bíl byl zastelen v Brn a Jan Bíl, jeho bratr prý zahynul v plynové komoe v Rakousku. Vojenské akce protipartizánské, záchrana V. Pavelky V dob od 19. listopadu do 23. listopadu 1944 pitáhli Nmci s vojskem v potu asi 20 000 muž a obklíili hory linií voják 10 krok od sebe vzdálených po silnicích od Rožnova na Horní Bevu, Bílou, eladnou, Frenštát a zase Rožnov. Tito se na noc v silniních píkopech zakopávali. Úelem bylo vyistiti hory od partyzán. Frontálním postupem od Frenštátu prohledávali lesy. Akci ídil sám K. H. Frank, který se ubytoval se štábem na hotelu Beva. Uitel Václav Pavelka vas pešel na druhou stranu k rolníku Jurekovi. 29 a tím se zachránil. Skrýval se tam ve sklep až do konce války, též se skrýval u p. faráe íného. Vojsko nmecké také obsadilo devné rozhledny na trigonometrech a vyškových bodech a stílelo na osoby, které se pohybovaly v terénu. Pisatelova manželka jdoucí od sestry z Ježovce byla ostelována z trigonometru Na Ján. Tak byl zastelen jda k sousedovi Jindich Frka. 261. V noci zápalnými stelami byla zapálena usedlost Josefa Fárka. 218 nad Zavadilkou, která vyhoela do základ s veškerým inventáem a dobytkem.

Skupina v Cípkové František Haša, enk Divín a jeho manželka Alžbta, její bratr Bedich Kubiš si vybudovali úkryt v Knhyních v oddílu Cípková revír Prostední Beva. Za tchto dn byli vypátráni, podle všeobecné verse prozrazeni (nmetí vojáci prý tam šli se zakresleným plánkem). Byli smluveni, že v pípad obklíení se zastelí. Když zaslechli nmecké povely, Alžbta se vrhla pod zasnžený skácený smrk do jámy, Haša se z revolveru zastelil a Divín a Kubiš byli zajati, pozdji sati sekerou na Pankráci v Praze. Alžbt Divínové se podailo uniknout a skrývala se do konce války. Dle svdectví osob v hotelu Beva pítomných ml v úmyslu K. H. Frank vypaliti všecky domy v Prostední Bev a muže postíleti. Po potení Hašovy skupiny od tohoto úmyslu upustil. Píchod K. H. Franka do hotelu Beva pozoroval také Oldich Divín. 45. V Bacov v tchto dnech padli 2 partyzáni z Brušperku : Wasserbauer Ludvík a Bujnoch. Byli ukryti u Jana Bíla. 58. Když uzeli postupující rojnice od silnice, odešli do lesa za chalupami Valentina Juíka. 62 a Mládenkou. 63, kde pak byli nalezeni pod smrkem zasteleni. Partyzánské brigáda již díve rozšíila boje na radu Františka Haše dvma smry : podél trati na Vsetín a k Vizovicím, druhý k Holešovu do Hostýnských hor. Partyzáni mli spojence i mezi Nmci, vas se o zásahu vojska dozvdli a tsn ped obklíením z kraje odešli, takže akce Nmc nedosáhla výsledku, jakého oekávali. I. partyzánská brigáda, II. partyzánská brigáda I. partyzánská brigáda Jana Žižky zmnila své psobišt a zaátkem roku 1945 pišla do obce Prostední Beva skupina majora Popova, která patila k II. partyzánské skupin Milana Rastislava Štefánika. S touto skupinou obyvatelstvo opt navázalo styky a podporovalo ji jako partyzány v roce 1944. Tato skupina byla až do osvobození ubytována ponejvíce v chalupách na Kršleném (u Mikulenc) takže v každé chalup bylo ubytováno až 24 partyzán. Nkteí místní obané odešli k tmto partyzánm a v dob válených operací na území naší obce zúastnili se boje se zbraní v ruce. Pústevny byly ke konci války obsazeny nmeckým a ma arským vojskem a bylo tu dosti potýek s partyzány. Zde padl Martinák Josef. 45. V Knhyních více oban uvedl do nmeckého vzení zrádce Muro. Obané byli vznni v hotelu Bernkop na Horní Bev, kde bylo ubytováno Gestapo a kde také byly ubytovány nmecké dti (Hitlerjungend), nebo Nmecko bylo mocn bombardováno letecky. Pochodovávaly pes Horní Bevu v útvarech a dvata byla nápadná dlouhými lelíky (copy). Slovenské národní povstání Za slovenského národního povstání byla k nám slyšitelná dlostelecká palba a pes naši obec táhlo smrem na východ mnoho nmeckých jednotek. Mnoho koích na vozech s plachtami bylo žluté tváe, t. j. Mongolové. Jednalo se asi o válené zajatce. Letecké válené akce Lidé se zájmem pozorovali také roje bílých amerických letadel, které ve veliké výšce létávaly od jihu asi z Itálie smrem na sever, kde se ozývaly pak detonace. Byla bombardována uhelná pánev se závody v Horním Slezsku, i naše Ostrava a Opava. Nmecké letectvo se již na odpor

nestavlo. V beznu a dubnu 1945 pravideln v 19 hodin vyrazily 1 2 letadla ruská, která kroužila nad našimi horami. Slyšitelné byly u nás válené operace od ešova na Odru a dále do Nmecka a jižní válené operace od Hronu na Víde. Koncem dubna již táhly pes obec nmecké jednotky smrem na západ. Píprava fronty, zákopy Již v zim byla eská mládež nasazována na kopání zákop ( u hostince Nová). Na silnicích byly Nmci stavny z klad bariery, zátarasy, které se však již vbec neupotebily. Všem bylo jasno, že konec nmecké vlády je blízký. Fronta se blížila a lidi dlali v obchodech poslední nákupy. Lidé s radostí ekali osvoboditele. Osvobození, Rudá armáda, poslední ob Den osvobození naší obce je pátek 4. kvtna 1945. Lesy se zlehka zelenaly puícími bízkami, na vrcholech hor se blel erstv napadlý sníh. Mnozí obyvatelé se sthovali povozy od silnice do Bacova a na Adámky. Z Horní Bevy se ozývala palba. Též partyzáni na vrcholcích pomáhali dávkami z kulomet. Kolem 10 hodiny dopadly tu první granáty. Lidé se schovávali do sklep. Bitevní ára, fronta, se sunula na západ na Dolní Bevu od 11 do 13 hodin. Nmci odešli z naší obce a s nimi celá djinná epocha. Odešli z jevišt djin. Po nich jsme pivítali lidi nové, naše bratry Rusy, na které byl každý tak zvdav. Pinesli nám nové djiny, nový spoleenský ád bez pán a žebrák. Bylo vidt, že jejich zpsob život je jiný, nám neznámý, nebo nám tak dlouho bylo bránno stýkat se s tímto svtem. Ihned s píchodem ruských vojsk objevily se na domech rusky psané nápisy, které nikdo takka (až na uitele) neuml íst. Text byl rzný. Napíklad : Da zdravstvujet krasnaja armija. My podepišem sa na zájem. Na rozcestí u Nové byly postaveny vojáky I. bloruské fronty veliké obrazy. První byl portrét Stalina s nápisem : Veliký Stalin vás volá k pobd. A vedle obraz Hitlera, visícího za krk na provaze. Ihned po pesunu fronty na Dolní Bevu táhli pes Bacov smrem na Búov 3 partyzáni : etník Ková, Bujnoch z Brušperku a Rka. Na Búov však byli ješt nmetí vojáci a tak Bujnoch byl zasažen ránou z pušky. Proto se také stáhla zpt od školy v Bacov 3 štábní ruská vojenská auta s obrazem Stalina a s vysílakou. Padlý partizán ležel nkolik dní u Jana Bíla. 58 a ml pak poheb na Hutisku, kde pronesl nad ním e partizán uitel Pavelka. Pochován tam ale nebyl, nebo si ho píze ihned odvezla do Brušperka. V Rožnov se fronta zastavila až do nedle. Proto bylo v innosti tžké dlo tažené pásovým traktorem u Zavadilky. Z Dolní Bevy se též ozývaly ruské raketové minomety, katuše. Ješt v nedli bez ustání proudily na zablácené silnici obma smry ruská vojenská nákladní auta, a tu a tam ozývala se stelba z automat (samopal). Ruská armáda u nás ztratila 1 dstojníka a 1 vojína, kteí byli pochováni u Nové a u Drozd. 4. Pozdji byli exhumováni a odvezeni na vojenský hbitov ve Frýdku. Válené škody Celkem bylo poškozeno bhem válených operací 10 dom. Škola U mostu mla plný zásah granátem do stechy. Letecky tu byla svržena 1 bomba ruským letounem na Adámkách, a to ješt

v zim. Byla míena na kolonu vojenských aut u Zavadilky, nebo píinou bylo špatné zatemnní, nevím. Na katastru obce padlo v této válce 7 partyzán. Pro odbojovou innost bylo vznno 26 osob. Popraveno nebo zemelo v koncentraním táboe 18 osob. Obané z Prostední Bevy, kteí byli inní v odboji : Osoby zemelé : 18 Haša František, padl jako partizán 20.11.1944 v Cípkové. Bujnoch Rudolf, padl jako partizán, 4.5.1945 v Bacov Wasserbauer Ludvík, padl jako partizán,22.11.1944 v Bacov Maceek Václav padl jako partizán, 22.11.1944 Martinák Josef, padl jako partyzán Krištof Jan. 36 padl jako partyzán Divín enk. 133 popraven 13.3.1945 v Praze Šimurda Oldich, obchodník, obšen u svého domku 23.11.1944 Kubá Vladimír. 17, zastelen ve vzení 8.11.1944 Bíl František. 1 umuen v koncentraním táboe Bíl Jan. 1 umuen v koncentraním táboe Kubáová Božena 17, umuena v koncentraním táboe Buš Ludvík, odborný uitel, umuen v koncentraním táboe Skokan Jan 127, umuen v koncentraním táboe Galan Jií 253, umuen v Osvtimi jako komunista Solanský Jan. 4, umuen v koncentraním táboe Kubá Josef 17, umuen v koncentraním táboe Kubiš Bedich 311, popraven v Praze 1945 Osoby, které byly vznny a vrátily se : 14 Malina Robert, ídící uitel U mostu Bíl Jan 58 Bernátek Michal 194 Šimurdová Ludmila 361 Ladovský Arnošt 17 Bártková Kristína 33 Tkalcová Kristína 33 Galan Jan 225 Mikulec Rudolf 333 Galanová Josefa 252 Chudj Jan 86 Hoferek Josef 86 Dcký Jan 267 Dcký Cyril 267 Vašek Jaroslav 160 Další osoby zvláš inné v odboji : 48 Bártek Oldich 301 Malina Karel 119 Hašová Božena, uitelka 230 Klestil Vlastimil, obchodník 230

Kištof Josef, starosta 97 Mikulec František 232 Kantor Ludvík 182 Skalík Josef 96 Paenica Josef starší 95 Šena Štpán 83 Fárek Jan 186 Janíek Jan 193 Bártek Jaroslav 243 Kantor Josef 182 Juroška Jindich 143 Vítek Kvtoslav 247 Mikulec Josef 246 Koláek Josef 288 Juroška František 125 Kubáová Rozálie 17 Solanská Celestína 4 Vank Vojtch 195 Glinc Isidor 40 Chrbját Rudolf 163 Divínová Alžbta 133 Pavelka Václav, uitel 281 Vala Josef 22 Fiurášek Julius 39 Petek Pavel 312 Mikulec František 34 Skalík Josef 62 Galan Pavel 209 Paenica Josef mladší 95 Kubiš Josef 279 Michlík Cyril 138 Kureka Karel 167 Ondruch František 130 Kretek Bohumil 287 Juíek František 146 Vítek Robert 247 Galan Jan mladší 225 Kubá Josef 288 Kubišová Františka 311 Kubáová Amálie 17 Galanová Anna 253 Dobeš František 211 Žitník Richard 321 Holák Jaroslav 216 Osoby, které se do organisovaného odboje nezapojily, ale byly vznny pro sabotáže : Mikulec Rudolf mladší 333, usmrcen

Juíek Jan 94, usmrcen ve vzení; rvá a pytlák Juroška František 66, usmrcen Štsek Josef 232 Hra Josef 220, usmrcen Vašek Jaroslav 235 Žitník Josef 128 Bíl Jindich 42 Kenek František 280 Maceek Vilém atd. Mohu jmenovat ješt celou adu našich oban, kteí podporovali partyzány a drobnými akcemi samostatn se piiovali o osvobození. Kéž si píští pokolení váží tchto obtí a bude vždy jednat po vzoru tchto hrdin. Vná pam jim! Pohyb obyvatelstva za druhé svtové války Narození : ROK MUŽ ŽEN MANŽELSKÝCH NEMANŽELSKÝCH MRTV NAROZENÝCH 1940 41 35 72 4 1 1941 26 30 54 2 1 1942 31 25 55 1-1943 35 33 66 2 2 1944 35 32 60 5 3 1945 29 36 62 2 2 Zemelí : ROK MUŽ ŽEN CELKEM 1940 10 14 24 1941 14 19 33 1942 16 7 23 1943 10 12 22 1944 22 12 32 1945 18 7 25 Školství v íslech za druhé svtové války : Šk. rok 40-41 41-42 42-43 Bacov Knhyn U mostu Do I. tídy nástup.žák Po.t. Chlapc Dvat Po.t. Chlapc Dvat Po.t. Chlapc Dvat 2 4 59 69 2 27 38 3 56 66 2 27 34 3 48 69

43-44 44-45 2 30 36 3 49 65 2 35 32 3 47 72 Uitelstvo Do Bacova na školu se vrátil po 5 letech z Horní Bevy uitel Bedich Vašek, který se stal ídícím uitelem po Metodji Purovi, jenž se opt stal ídícím uitelem U mostu po zateném Robertu Malinovi. V Bacov uili v tomto období : Zita Blažková, Helena Svobodová, Jan Zubek, Hynek Sekanina, Vladimír Zetek, Anežka Tvaržková, Milada Jalvková a Stanislav Bayer. Bayer do Bacova a František Haša do Knhy byli peloženi na intervenci nkterých mocných zdejších oban u okresního hejtmana pro veliký spor o distribuci šatových látek na škole U mostu. Všechny zápisy o této záležitosti vlastní X. Viatrovský t.. v Ostrav. V Knhyních se odsthoval ídící uitel L. Oadlík. Jeho manželka, židovka, rozená Steinhardtová z Valašské Bystice, majitelka obchodu v Knhyních, zahynula v koncentraním táboe v Osvtimi. ídícím uitelem se tu stal Josef Holák. Pi zízení Slovenského státu zastihl ho v Prievidze fašistický zákon : eši a židi von!, a ml manželku Slovenku. A tak prodlal hotovou Odyseu, než se dostal na Moravu. Uili s ním : Božena Frnková, Ržena Bušová, X. Švestková, Jií Hola, Zita Blažková, Václav Pavelka, Anežka Tvaržková. U mostu krom ídícího uitele Metodje Pure uili tu : Augusta Purová, František Haša, Stanislav Bayer, Helena Svobodová, Anna Helbichová, Zita Blažková, Jarmila Kerlová a X. Dobešová. Ženské runí práce vyuovala na všech tech školách : Libuše Sturmová a K. Havlínová. Úmrtí pedsedy MŠR V roce 1941 zemel zasloužilý dlouholetý pedseda místní školní rady Michal Bíl 58, syn bývalého starosty obce Vincence Bíla. Bhem války byly místní školní rady zrušeny a školské záležitosti pešly do kompetence starosty obce. Lidová škola zemdlská V roce 1943 zízena byla ve škole U mostu lidová škola zemdlská pro mládež škole odrostlou. Jejím správcem byl jmenován ídící uitel Bedich Vašek. V roce 1948 byly tyto školy zrušeny. Podprné akce Z podpory okresní pée o mládež v Rožnov vaeny byly na školách pro žáky polévky, podíleny jim vitamínové pípravky a souásti odvu (ošacovací akce). Povtrnostní pomry

Rok 1940 : tuhá zima, deštivé léto, chladný podzim, úroda špatná. Neslýchané mrazy v Rusku v roce 1941, které Nmcm zpsobily krutou ránu, mly odezvu i u nás. Byla tuhá zima, veliké závje, k jejíchž odstranní na cestách poprvé bylo nakomandováno obyvatelstvo. Tento rok byl studený a mokrý. V roce 1942 byla tuhá zima, opoždné jarní práce, v lét veliké sucho. Rok 1943 byl mírný a teplý. V roce 1944 ve dnech 25. bezna až do 2. dubna zuily neobyejné snhové boue a vánice. V horách byly úpln zaváty telegrafní tye a normální snhové závje byly 2 3m hluboké. Za mírného podzimu se objevovaly ješt v prosinci houby. Místní pranostiky, že pozdní houby jsou pedzvstí tuhé zimy, selhaly. Revoluní rok 1945 Poátek tohoto roku byl vyplnn koncem druhé svtové války a naším osvobozením Rudou armádou, což bylo již vylíeno. Tichost, nesmlost a zakiknutost oban rázem pominuly a zavládla nálada ranní svžesti. V lidech se probudil revoluní elán. Dlouho potlaované city vybuchly. Že se neobjevil uhlazený styl spoleenského jednání zavinila si i vládnoucí vrstva, jež udržovala dlnickou tídu v ponížení, nesblížila se s ní natolik, aby ji pozvedla. Pípadné je tu též Leninovo rení : Ozbrojený dlník není sentimentální. Restituní dekret Vybuchla tu zlost proti Nmcm a jejich pisluhovam z ad eských lidí. Tento citový motiv byl podepen dekretem presidenta republiky o potrestání okupant, zrádc a kolaborant. Byly zízeny oistné komise, které tyto pípady ešily. Oznaování za kolaboranta se stávalo nkdy i vítanou píležitostí k osobní mst. Sociologické zmny Historický pelom, v nmž se sutiny padal starý ád ml v myslích našich oban mocný ohlas. Již to, že náš lovk mohl lidem, ped nimiž se nedávno ješt v úct kril, íci Ty soudruhu, že na schzi jeho slovo platilo a neslo i nejtžší dsledky pro spoluobana, tebas vysoce postaveného, zvýšilo sebevdomí a bezmeznou vdnost a oddanost initeli, který tyto zmny zpsobil. Touha po vyrovnání sociálních a spoleenských rozdíl se probudila ve znaném potu našich oban. Projevila se po pijetí fronty pemístním souástí inventáe boháe Krejího do Knhy, nebo za váleného tažení vyrabováním obchodu Vlastimila Klestila. Též jsem byl svdkem již po znaném asovém odstupu líených událostí, že na schzi se jeden oban vehementn domáhal toho, aby Žitníkovi z Knhy se zakázalo jezdit do práce na motorce, ponvadž tím zpsobuje lítost jiným dlníkm, kteí motorky nemají. Revoluní národní výbor První revoluní národní výbor v Prostední Bev byl ustaven dne 6. kvtna 1945 v byt etnického strážmistra praporíka J. Kováe, v nmž se sešli lenové národního odboje a partyzáni. Pedsedou byl zvolen Josef Paenica, íslo 95, ruský legioná, který se v roce 1930 odsthoval s rodinou do Sovtského svazu, ale pak se vrátil.

Místopedsedou : Jan Bíl 58 Povenec pro vci politické : Jan Augustin (jeden ze zakladatel KS ve zdejší obci za pedmnichovské republiky). Povenec pro policii : Josef Ková, etnický strážmistr Povenec pro zásobování : Šíra Jan 52 Náhradníci : Za pedsedu : Alžbta Divínová 133, Mikuláš Mikulec 285 Za místopedsedu : Alžbta Divínová 133 Za povence pro politické záležitosti : Václav Pavelka, uitel, Za povence pro policii : Mikuda František 232 Za povence pro zásobování : Pavel Galan 204 Poradní sbor : Fiurášek Julius39, Kenek František 104 Na schzi tohoto výboru 10. kvtna 1945 bylo usneseno provést nový soupis dobytka, poskytnouti pomoc pi stavb chalupy Josefu Fárkovi 218 (jeho usedlost byla nmci vypálena v listopadu 1944). Bylo též naízeno, aby odcizené vci z obchodu Vlastimila Klestila a z bytu partyzána Františka Haše obany byly navráceny. Obané byli též vyzváni, aby si vyzvedli mlecí povolení. Dlužno také poznamenat, že staré ízení obce bylo revoluním národním výborem odstranno. Na schzi revoluního národního výboru 11. kvtna 1945 byl tento znovuzízen a rozšíen. Zvoleni byli : Pedseda : Jan Bíl 58 Místopedseda : Josef Paenica 95 Povenec pro politické záležitosti : Jan Augustin Povenec pro policii : Josef Ková Povenec pro zásobování : Jan Janíek Poradní sbor : Václav Pavelka, Pavel Galan, Michal Bernátek 194, Julius Fiurášek 39, Josef Krištof 97. Zavedena byla též strážní služba. Na schzi revoluního národního výboru 12. kvtna 1945 byly v akci oištní veejného života od živl škodlivých národu vyhoštny z obce do 24 hodin : Marie Lehnertová Kubišová jako íšskonmecká píslušnice a Marie Klimková s díttem íslo 168. Oslava osvobození V nedli 13. kvtna byla provedena oslava Osvobození u Zavadilky. Partyzáni, revoluní národní výbor a úinkující se umístili na terase zmínného hotelu, školní mládež a obanstvo na prostranství ped hotelem. Slavnostní proslov ml uitel Václav Pavelka, své básn, složené v dob okupace pednesl ídící uitel Josef Holák. Stelba a provolaní slávy velkému Stalinu ukonily oslavu. Jednání na schzi revoluního národního výboru 16. kvtna 1945. Obecní pokladník : František Mikulec, bývalý rotmistr, odešel na vojnu. Místo nho ustanoven byl obecním pokladníkem Josef Krištof 97 (bývalý starosta). Pevzal hotovost 80 823 K.

Milice Do milice jsou odesláni : Bártek Oldich 137, Pavel Petek 312, Josef Skalík 96, Ondej Vojkvka311, Cyril Paenica 90, František Vank 210, Robert Jureka 277, Vank Bohuslav 281, Bíl Cyril 230, Krumpoch Jan 193. Do zdejší milice zaazeni : Josef Vala 22, Robert Vítek, Jan Vítek, František Kenek, Josef Juíek. Vyživovací agenda Vedoucím vyživovací agendy ustanoven kapitán etnictva ve výslužb Josef Mäuthner. V domnní, že je již konec potravinovým lístkm, byla kartotéka pro vydávání potravinových lístk spálena. Proto nutno zíditi novou. Do vedení zásobovacího oddlení ustanoven Ondej Ondryáš 145. Mobilisace Dne 18. kvtna 1945 byla mobilisace vojenských osob do roníku narození 1911. Mužové eské národnosti bhem 2. svtové války nekonali vojenskou službu. Proto poet nastoupivších branc nebyl tak veliký. Nový život se rodil z chaosu, který vznikl pechodem fronty pes naše území. Také doprava byla rozvrácena. Též se oekávaly v zázemí zbytky nmecké armády. Proto bylo teba organisujícího initele. Branci se sešli u Zavadilky, kde vesele vyhrávala Bernátkova dechová hudba a ozývaly se rány ze samopal. Mužové se rozlouili se slzícími ženami a dtmi, nasedali do nákladních aut a odjeli smrem k Rožnovu. Repatrianti Bhem války odvlékli Nmci do íše mnoho polských, ukrajinských, a ruských muž i žen na práci. Nyní se tito východní národové vraceli dom. íkali jim repatrianti. Bylo to hotové sthování národ. Konaje vojenskou službu v Rožnov vidl jsem penocovávati repatrianty pod holým nebem. Muž, žen a dtí bylo plné nábeží a ohívali se u oh. Proudili na východ i pes naši obec. Bylo nutno zakroiti proti naší hlídce u Zavadilky, která repatrianty obírala o deky a jiné vci, které se sebou nesli. Za výstelek pokládám též ostíhání obanky z Knhy za to, že za okupace se pátelila s Nmci. Obnova politického života Do Prahy se vrátili naši politikové ze zahranií z východu i západu a vytvoili první vládu osvobozené republiky, jejímž pedsedou byl Zdenk Fierlinger. Presidentem republiky zstal dr. Eduard Beneš. Byl zachován systém ty stran. Ml býti provádn košický vládní program.

Politický život Též v naší obci byly obnoveny všechny 4 politické strany. Slavné bylo vzkíšení komunistické strany eskoslovenska. Poet píslušník inil naprostou pevahu, zvlášt v Knhyních. Všude bylo vidt na klopech kabát záplavu rudých hvzd, které lenové s hrdostí nosili. Hoeli ohnm nadšení, byli stran oddání na život a na smrt, byli pro ni schopni každé obti. lenská schze byla nejvtší radostí a událostí. Hromem hnvu by zkrušili každého odprce a nepítele. KS u nás povstala živeln. Bude však nutno se uit teorii nového ádu, nebo mnozí lenové si myslili na píklad, že dobrý komunista musí být dobrým kesanem a vyvíjeli snahu postavit v obci kostel. Reakce Píslušníci ostatních stran i reakce byli spádem událostí zmateni. Když však byl ád formován shora, pikroili také k organisaci. Politické strany sl. strana lidová (odznak vlajka SR s nápisem SL) mla tu starou tradici, rovnž strana sociálndemokratická (odznak ozubené kolo, z jehož stedu splývají klasy). Strana národn socialistická (odznak : koleko v národních barvách s perem a kladivem) byla tu založena na popud ídícího uitele Roberta Maliny, který se usadil na Dolní Bev (u elektrárny) po návratu z vzení. MNV Dne 13. ervna 1945 byl na základ paritního zastoupení ustaven politickými stranami první místní národní výbor. Byla na Zavadilku svolána veejná schze oban jichž se zúastnilo 310. Pítomni byli : Macurek Jan, místopedseda ONV, dr. Bulava za ONV a Havelka Bohuslav referent ONV. Obané mli aklamací schválit návrhy, které pednesl pedseda Jan Bíl. Tak byli zvoleni tito lenové místního národního výboru, který nastoupil na místo bývalého obecního zastupitelstva : Za komunistickou stranu eskoslovenska : Jan Bíl 58 Julius Fiurášek 39 Jan Janíek 193 Rudolf Bernatský 56 Ludvík Kantor 182 Štpán Šena 83 Mikuláš Mikulec 285 Pavel Bártek 277 Za stranu sociálndemokratickou : František Kenek 104 Jan Augustín 153 Mikulenka František 166 Michal Maceek 40 Oldich Divín 45 Michal Juroška 66 Za sl. stranu socialistickou : František Mikunda 302 Pavel Kubá 239 Josef Hluchá 24 Michal Bernátek 194 Karel Blažek 32

Za sl. stranu lidovou : Josef Skalík 62 František Ondryáš 260 Josef Divín 75 Vladimír Kištof 76 Josef Kištof 97 Rada MNV : Téhož dne byla zvolena rada národního výboru : Pedseda : Jan Bíl 58 I. místopedseda : Michal Bernátek II. místopedseda : Josef Skalík 62 lenové : za KS : Jan Janíek 193, Ludvík Kantor 182 za stranu soc. dem. : František Mikulenka 166, Michal Juroška 66 za sl. stranu lidovou : Josef Kištof 97 15. ervna 1945 zvolen tajemník MNV Michal Bernátek a finanní komise. Do místní mléné komise zvoleni : Jan Janíek 193, František Janíek 47, Josef Kištof 97, František Ondryáš 111. Do zemdlské komise zvoleni : Ludvík Kantor, Josef Hluchá, Augustin Janíek, Josef Krištof 314, Josef Vašek, Jan Šíra; Pedsedou této komise byl zvolen Julius Janíek. Konfiskace Na základ dekretu presidenta republiky o vyvlastnní majetku Nmc, Ma ar a zrádc bylo uvažováno o záboru Kovalíkovy vily. 315 ukázalo se však zkoumáním, že se o takový majetek nejedná. 28. íjna 1945 vešel v platnost dekret presidenta republiky o postátnní klíového prmyslu a bank, za velké pozornosti našich oban. Obsazování pohranií Velmocemi byl dán souhlas, aby z našeho pohranií, zvlášt ze Sudet bylo vysthováno 3 miliony Nmc. Jejich majetek, zvlášt pozemky, byly za nepatrný obnos a výhodných podmínek postupovány vládou prostednictvím zemského pozemkového fondu eským a slovenským lidem. Byla to v djinách jedinená píležitost, aby naši horalové opustili své nepatrné políka ve staré domovin, kde je zaátek kamení a konec chleba a usadili se v kraji úrodném, kde píroda práci štde odmuje. Pitom byl k disposici veškerý inventá, stroje. Naši obané této výhody pln využili, zvlášt z hornatých ástí obce, z Bacova a z Knhy. Bylo dost i takových, kteí lpli na ddictví otc a nedrali se pohnout lákavými nabídkami. Celkem se z naší obce pesthovalo na 90 rodin, a to do okolí Nového Jiína a Oder. Vyjmenuji nkteré rodiny : Z Bacova : Válek 215, Prda 73, Vašut (jeho chalupa byla pak zboena), Josef Malé 271, Ondej Kretek 78, rodina Kociánova 78, Ryšica Metodj 79, Vrána 217 (Staré msto na Morav), František Stavinoha 259, Michal Juíek 59; z ostatních ástí obce : Šena 83, Stekbauer 81, Krištof 204, K. Viktor 209, Vojkvka 135, Krištof Jií 204, Krištof Melichar 149, Jan Janíek z Noíí, Osvald Janíek, Mikulec Rudolf 333, Jan Galan 225, Mikuláš Mikulec, Vank Filip 113, Ondej Bártek, Kubiš 279, Vašut Jan z Luk, Dobeš, Kubna Julius, Janíková Hermína 284, Kubá Josef 114, Fárek Josef, Fárek Bohumír, Žitník Teodor, Vank Vojtch, Slovák Josef 160, Kubiš 279, Vank Jan 85, Žitník (nad školou), Chudj Rudolf 128 a jiní. Nkteí se po ase

vrátili zpt na Bevu jako Juíek Michal 59, František Stavinoha 259 aj. Naši zemdlci získali z pohranií laciné stroje, hlavn mlátiky. Tím vším získala vláda u našich lidí velikou vdnost. Nová mna, válení zbohatlíci Až do 1. listopadu 1945 byly v obhu íšskonmecké marky, desetimarky, dvacetimarky a hliníkové mince. Toho dne pišly do obhu nové eskoslovenské peníze. Na 1 osobu se vymovalo 500 K za nmecké nebo protektorátní K. Ostatní byly zablokovány na vázaný vklad. Válená inflace zpsobila hotovou záplavu penz. I v naší obci byli válení zbohatlíci, kteí nevdli, co nyní s penzi poít. Sám jsem byl svdkem toho, jak jeden hoteliér daroval 20 000 K s lehkou myslí. I u našich zemdlc nebylo tžké uspoit vtší obnos. Byla cena 1 kg slaniny za 1 000K, 1 kg másla 500 800 K, 1 kg mouky 80 100 K, 1 l mléka 20K, 1 vajíko 15 K. Jenom že nakonec o peníze nikdo nestál. Pi tom mj služební msíní plat jako správce školy pro 4 lennou rodinu inil 2 000 K. V msíci listopadu 1945 se konal též soupis vklad a pihlašování životních pojistek na dvojích tiskopisech, jež se nesnadno vyplovaly (podvojné úetnictví). V naší obci vykonal tento soupis oficiál Matura z berní správy a Bedich Vašek, ídící uitel. Pro nezbytnost vykonal jsem tento soupis s jmenovaným úedníkem též v obcích Hutisko, Solanec a ásten Vigantice. Vázané vklady se uvolovaly nkolik let potom na zvláštní povolení a na potvrzení lékae,školy atd. Dvod uvolnní byl : stáí, nemoc, studie, špatné sociální pomry atd. eská sociální pomoc Dlužno také pipomenouti, že pi oslav Osvobození 28. íjna 1945, se vybralo na eskou sociální pomoc 11 000 K, které byly odeslány Okresnímu pomocnému výboru místním dvrníkem Bedichem Vaškem. Byla pée o sociáln slabé z dob válených zachována a reorganisována. Zdejší místní dvrník ml dobrý pehled o sociálních potebách oban. Tyto asto navštvoval a iniciativn nebo na požádání jim díve okresnímu povenci, nyní okresnímu pomocnému výboru ve Valašském Meziíí pedkládal návrhy na podpory. V prosinci 1945 byl MNV jmenován kulturním referentem obce Bedich Vašek, ídící uitel v Bacov. Navrhl plán innosti : Seznámit obanstvo s Košickým vládním programem, pstovat sborový zpv a hudbu, sbírat prostedky na zízení jevišt a pomáhat obanm pi výrob zemdlské rozšiováním obzor.