ELEKTRONICKÁ KOMUNIKACE A MOŽNOSTI AKTIVIZACE DISTANČNÍCH STUDENTŮ ELECTRONIC COMMUNICATION AND POSSIBILITIES FOR ACTIVITY AND MOTIVATION OF DISTANCE STUDENT Rostislav Fojtík Ostravská univerzita v Ostravě Přírodovědecká fakulta, Katedra informatiky a počítačů, rostislav.fojtik@osu.cz Abstrakt Článek popisuje základní typy komunikací, které lze využívat při distanční a kombinované výuce. Jsou popsány jejich klady a zápory. Abstract This paper is about basic approaches communication in distance and blended education. The contribution refers their strengths and disadvantages. Klíčová slova Distanční výuka, elektronická konference, synchronní a asynchronní komunikace Keywords Distance education, electronic conference, synchronous and asynchronous communication 1 Úvod Distanční a kombinovaná forma výuky vyžaduje jiné formy aktivizace studentů. Absence přímého kontaktu mezi účastníky výuky vede mnohdy k méně soustavné práci studentů a následně k problémům se zdárným ukončením kurzu. 2 Komunikace v distanční výuce Jako velmi důležitý prvek při aktivizaci studentů a podporu jejich soustavné práce se jeví komunikace mezi tutorem a studenty, ale i mezi studenty samotnými. Vzhledem k formě distanční či kombinované výuky nelze příliš využít přímou kontaktní komunikaci. Je však potřeba najít jiné formy a metody a nabídnout všem účastníkům studia alternativní prostředky. 44
2.1 Druhy komunikace V rámci distanční a kombinované formy můžeme využít například následující druhy komunikačních prostředků: Prezenční konzultace jedná se o vysoce účinnou formu vzájemné komunikace, která probíhá během přímého kontaktu mezi vyučujícím a studenty. V rámci distanční a kombinované formy vzdělávání ji lze realizovat buď pomocí individuálních konzultací nebo prezenčních tutoriálů. Individuální konzultace jsou problematické z hlediska zajištění potřebného času pro větší počet studentů. Naproti tomu prezenční tutoriály jsou pro celou studijní skupinu a tudíž informace najednou dostávají ke všem zúčastněným. Nevýhodou obou způsobů realizace je nutnost fyzické přítomnosti studentů ve vzdělávací instituci. A to může být velmi problematické pro některé studenty, jak z důvodů velké vzdálenosti mezi bydlištěm a školou, tak z hlediska časových možností studentů. Na prezenční a kombinovanou formu studia se hlásí převážně lidé již pracující. + velmi účinná + přímý kontakt mezi účastníky výuky + podpora sociálních aspektů výuky - náročná na organizaci - překážkou je vzdálenost a omezené časové možnosti studentů Elektronická komunikace student vyučující tato forma se velmi často vyskytuje u začínajících a méně zkušených tutorů distanční výuky. Její výhodou je přímá adresnost dotazů a odpovědí. Na druhé straně velmi zatěžuje tutora, který je často nucen odpovídat opakovaně na stejné nebo podobné otázky a problémy studentů. Navíc je pro tutora velmi obtížné udržovat přehled v elektronické komunikaci. To vede velmi často k nevyřízení některého z dotazů, ztracení e-mailů apod. + přímá adresnost - nevhodná, příliš zatěžuje tutora - působí jen na jednotlivce - duplikace dotazů a odpovědí - špatně se udržuje přehlednost v elektronické komunikaci Elektronická konference ideální je, když probíhá přímo v LMS. Mezi výhody patří jednoduchá a přehledná správa elektronické konference a neustálý přehled o aktivitách jednotlivých studentů v daném kurzu. Tato aktivita se dá následně hodnotit. Veškerou korespondenci navíc vidí všichni studenti. Zodpovězený dotaz je tím určen všem a nejen dotazovanému. Na dotazy navíc nemusí odpovídat jen vyučující, ale i jiní studenti. Při vysvětlování si zároveň upevňují své znalosti. Je to vlastně analogie klasické výuky, kdy studenti mezi sebou komunikují, radí si a pomáhají při řešení konkrétních problémů. + dotazy a odpovědi vidí všichni účastníci výuky + všichni se mohou zapojit + nahrazuje prostředí klasické třídy - asynchronnost - může dlouho trvat, než se student dozví odpověď na svůj dotaz 45
Telefonní hovory vzhledem k tomu, že pro mnohé studenty je obtížné navštěvovat vzdělávací instituci, jsou pro ně telefonní hovory určitou volbou synchronní komunikace. Výhodou je okamžitá reakce vyučujícího. Tento způsob komunikace vzhledem k finanční náročnosti však není vhodný pro komunikaci v delším časovém rozpětím. Jistou alternativou může být rychle se rozvíjející hlasová komunikace přenášená pomoc služeb internetu VoIP. + okamžitá reakce - nákladnost při delší konzultaci - vhodnější pouze pro organizační dotazy Virtuální třída chat, whiteboard, videokonference apod. Obrovskou výhodou této formy komunikace je její synchronní povaha. Všichni mohou okamžitě reagovat na dění ve virtuální třídě, a to ať již aktivně či pasivně. + synchronnost možnost okamžité reakce všech účastníků - organizačně velmi náročné - obtížně se hledá společný čas - náročné pro učitele po stránce organizační i technické - náročnější technické zabezpečení Synchronní komunikace pomoci ICQ, Windows Live Messenger, Skype atd. + synchronnost okamžitá reakce - jen pro komunikující - hůř se zajišťuje historie komunikace Oznámení a krátké zprávy v rámci LMS - většina moderních LMS poskytuje velké množství prostředků pro komunikaci se studenty. Mohou to být krátké zprávy a oznámení, které se studentům objeví ihned po přihlášení do systému, informace v kalendáři, hodnocení korespondenčních úkolů, upozornění na důležité informace a data a podobně. Tato komunikace je většinou pouze jednosměrná. Výhodou je její integrace do řídícího systému. Tutor i student má neustálý přehled o veškeré takto vedené komunikaci. Samozřejmě je možné využít další způsoby hlavně v oblasti synchronních komunikací. Ty však se zatím moc nevyužívají, a to hlavně z technických důvodů. Z dosavadních zkušeností se jeví jako výhodné využívat více typů komunikací, aby si každý ze studentů mohl vybrat ten, který mu nejvíce vyhovuje. Aby se však studenti do komunikace zapojili, je potřeba studenty motivovat a aktivizovat. To je možné například pomocí ohodnocení aktivity studentů v rámci komunikací. Další možností je neustálá podpora ze strany tutora. Ten by měl vytvářet atraktivní otázky a problémové úkoly, které studenty budou zajímat a zapojí se do diskuze. Jako příklad může sloužit výsledek komunikačních aktivit studentů v předmětu Programování v C, kterého se v zimním semestru akademického roku 2006-2007 zúčastnilo 25 studentů. Díky bodům za krátké doplňkové úkoly a aktivitu v elektronické diskuzi nebyla většina studentů během celého semestru pasivní a pracovala průběžně. Velmi významnou roli v úspěšnosti studentů hrála elektronická komunikace. V LMS byla bohatá diskuze, která vznikala nejen z popudu tutora kurzu, ale hlavně samotných studentů. Ti si vyměňovali své názory, nápady a náměty k řešení. Intenzita diskuze byla dobrá během celého semestru a díky 46
ní nebyli studenti pasivní. Pasivita je v distanční formě studia mnohem nebezpečnější než u formy prezenční, kde vyučující je schopen více a jednodušeji studenty aktivizovat. E-mailová aktivita studentů 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 22.-28.9. 29.9.-5.10. 6.-12.10. 13.-19.10. 20.-26.10. 27.10.-2.11. 3.-9.11. 10.-16.11. 17.-23.11. 24.-30.11. 1.-7.12. 8.-14.12. 15.-21.12. 22.-31.12. 1.-15.1. Graf 1 E-mailová aktivita studentů před zavedením elektronické koference Pokud se podíváme na graf, který zachycuje e-mailovou aktivitu studentů v době, kdy se nepoužívala elektronická konference, pak je vidět, že aktivita studentů nebyla moc velká a kulminovala jen v několika časových obdobích. Nejprve na začátku semestru, kdy se dotazy týkaly zahájení a organizace kurzu. Další tři vrcholy byly v období odevzdávání korespondenčních úkolů. Poslední zvýšená aktivita se opět týkala organizačních záležitostí, které byly spojené s udělováním zápočtů. Po zavedení elektronické konference v rámci LMS Moodle se aktivita studentů výrazně zvýšila. Navíc se nevyskytovaly tak výrazné výkyvy jako u komunikaci pomoci e-mailu. Aktivita studentů byla více kontinuální. Před zavedením LMS Moodle používalo ve sledovaném předmětu Programování v C nejvíce studentů pro komunikaci klasickou elektronickou poštu. Jen polovina studentů se zapojila do elektronické konference, a to ještě ve velmi nízké intenzitě. 47
Počty studentů používající různé typy komunikace 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 e-mail elektronická konference ICQ telefon Graf 2 Počty studentů používající různé typy komunikace Po zavedení LMS Moodle a změně hodnocení studentů se situace výrazně změnila. Kromě jediného studenta se všichni ostatní aktivně zapojili do elektronické konference. Prvotní motivací pro zapojení bylo stanovení bodového hodnocení aktivity v konferenci. Jakmile se však studenti do konference zapojili, zjistili, že jim přináší také nové poznatky. Odpovědi na dotazy nevytvářel totiž jen vyučující, ale i samotní studenti. Počty studentů používající různé typy komunikace 30 25 20 15 10 5 0 e-mail elektronická konference ICQ telefón prezenční konzultace Graf 3 Počty studentů používající různé typy komunikace Pro průběh studia musí tutor navrhnout časový harmonogram, který bude obsahovat i návrh období s vyšší a nižší intenzitou studia. Při jeho sestavování je potřeba mít na paměti, že výuka je vedena distanční formou a že studenti studují i další předměty. Nemůžeme očekávat 48
vysokou intenzitu práce v rámci každého týdne semestru. Distanční studenti jsou většinou již zaměstnáni a v některém z týdnů mohou být pracovně tak vytíženi (dlouhodobé služební cesty, pracovní uzávěrky ), že budou muset omezit své studijní aktivity. Proto je vhodnější v rámci semestru navrhnout několik intenzivnějších momentů, které budou střídat méně náročná období. 5 Závěr Jak se z dosavadních zkušeností ukazuje, jako nejvhodnějším způsobem komunikace v distanční a kombinované formě výuky je elektronická konference a oznámení v rámci LMS. Důležitým úkolem tutora je zajišťovat a podporovat intenzivní komunikaci mezi všemi účastníky výuky. Komunikace neslouží pouze k předávání informací. Nezastupitelnou roli hraje také v oblasti aktivizace a motivace studentů, které jsou velmi významné pro zdárné ukončení studia. Literatura Susarit V. E-learning Standard, National Science and Development Agency, Thailand, http://www.su.ac.th/html_broadcast/2.ppt, online 2003 Ceia L. E-Learning, Standards and Specifications, Escola Superior de Educação de Portalegre, Departamento de Matemática e Informática e suas Didácticas, 2003 http://www.adlnet.gov/scorm/20043ed/documentation.cfm, online 2004 O autorovi Mgr. Rostislav Fojtík, PhD. Katedra informatiky a počítačů Přírodovědecká fakulta Ostravská univerzita 30.dubna 22, Ostrava rostislav.fojtik@osu.cz 49