VŠB-TU Ostrava, Fakulta elektrotechniky a informatiky Katedra elektrických strojů a přístrojů KAT 453 TECHNICKÁ DOKUMENTACE (přednášky pro hodiny cvičení) Zobrazování Petr Šňupárek, Martin Marek 1
Co je to zobrazování??? definuje postupy a metody jak: (jednoduše řečeno) a) dostat dané objekty na výkres b) Obráceně jak si daný předmět zakreslený na výkrese představit v reálu 2
Zobrazování Technické normy (ČSN ISO) definují zobrazení jako: Graficky vyjádřenou informaci zpracovanou za příslušné metody: a) promítání b) nebo schématického znázornění. Promítací metoda je soubor pravidel jak: reálný-třírozměrný (3D) předmět zobrazit v dvourozměrné dimenzi (výkrese) Promítací metoda Poznámka: Pokud se v technické praxi nepracuje přímo s třírozměrným (3D) modelem zpracovaným s počítačovou podporou je dvourozměrné zobrazení základním nosičem informací o tvaru technického předmětu. 3
Základní pojmy zobrazování: Jednotlivé typy zobrazení vznikají promítáním objektu pomocí pomyslných sledovacích paprsků tzv. promítacích přímek. Základní pojmy: 1- Zobrazovaný objekt 2- Promítací rovina (průmětna) 3- Promítací přímky 4- Obraz 5- Střed promítání (u středového promítání) 3 2 4 5 1 a) princip středového promítání b) princip pravoúhlého promítání (nejčastěji používaný způsob promítaní) 4
Přehled promítacích metod: Pravoúhlé promítání Metoda 1. kvadrantu Metoda 3. kvadrantu Topografické promítání Axonometrické promítání Středové promítání Isometrie Dimetrie Kavalírní axonometrie Kabinetní axonometrie Planometrie Jednoúběžníková metoda Dvojúběžníková metoda Trojúběžníková metoda 5
Promítání rozdělujeme podle směru promítacích přímek a středu promítání do tří základních skupin: Rovnoběžné promítání -myšlené promítací přímky jsou rovnoběžné vzájemně a současně rovnoběžné se směrem promítání, který nesmí být rovnoběžný s průmětnou. -nejběžnější je pravoúhlé promítání -střed promítání nelze určit Kosoúhlé promítání -promítací přímky svírají s průmětnou jiný než pravý úhel -promítací rovina je rovnoběžná s jednou ze souřadných rovin a čelní stěnou zobrazovaného předmětu -rozměry předmětu zůstávají zachovány -střed promítání nelze určit Středové promítání -promítací přímky vycházejí ze společného středu promítání (S neleží v průmětně) -polohu středu lze přesně určit 6
Pro zobrazování na výkresech se přednostně užívá PRAVOÚHLÉHO PROMÍTÁNÍ. Objekt je promítán na zpravidla 3 6 (max.) navzájem kolmých průměten. Zobrazovaný předmět promítáme rovnoběžnými promítacími přímkami, jejichž směr svírá s průmětnou pravý úhel. 7
Dvě základní metody pravoúhlého promítaní: A) Metoda pravoúhlého promítání v 1. kvadrantu (ISO E) tzv. EVROPSKÉ Promítání touto metodou vychází z principu Mongeova promítání. Objekt leží mezi pozorovatelem a průmětnou. značka na výkrese B) Metoda pravoúhlého promítání ve 3. kvadrantu (ISO A) tzv. AMERICKÉ Tato metoda se v ČR běžně nepoužívá. Lze se s ní setkat na některé dokumentaci zpracované v zahraničí nebo dokumentaci zpracované na vyžádání zahraničního partnera. Objekt leží pro pozorovatele za průmětnami. značka na výkrese 8
Jak nakreslit značku promítací metody na výkrese Doporučené rozměry značky 9
Definice pohledů na objekt: Za hlavní pohled se snažíme volit vždy ten, který obsahuje nejvíce informací, zpravidla orientovaný ve výrobní poloze Zobrazovaný předmět se v hlavním pohledu umisťuje do průčelné polohy, tj. polohy, kdy rovinné stěny, popřípadě osy předmětu (nebo jejich většina) leží rovnoběžně s průmětnou nebo jsou na ni kolmé. 10
ISO E evropské promítaní Po rozložení jednotlivých promítacích rovin do jediné získáme soustavu sdružených obrazů. Tyto obrazy jsou rozloženy vzhledem k hlavnímu pohledu (zepředu) 11
Rozložení na výkrese ISO-E 12
Pravidla: Pohled zezadu můžeme umístit úplně vpravo, nebo úplně vlevo vedle pohledu zprava Pokud na výkresové ploše není dostatek místa, lze sdružené pohledy umístit i na jiném místě výkresu, případně jiném listu. Takové obrazy musím náležitě označit, aby bylo jasné, o jaký obraz se jedná. Tyto obrazy mohou být posunuty, nebo posunuty a otočeny. Velmi používaná kombinace sdružených obrazů je kombinace pohled zepředu, pohled shora a pohled zleva. Při volbě počtu obrazů je nutné zvážit optimální počet pro plné zobrazování objektů Viditelné obrysy se kreslí souvislou tlustou čarou. Zakryté obrysy a hrany se kreslí tenkou čárkovanou čarou a to jen tehdy, je-li jejich zakreslení funkční (zmenšení počtu obrazů předmětu, zvýšení názornosti zobrazení, definování tvaru předmětu apod.). 13
ISO A americké promítaní 14
Rozložení na výkrese ISO-A 15
Metoda promítání v daném směru Pokud není možné sdružené obrazy umístit podle pravidel výše, můžeme pro jejich posun nebo umístění na jiném listě využít této metody. Pro označení obrazů s výjimkou hlavního se používá písmen a pro vyznačení směru pohledu na hlavní obraz šipek. 16
Pravidla: Souměrnost předmětů (děr, zářezů apod.), zvláště rotačních, se v obrazu předmětu označuje osou, která se kreslí tenkou čerchovanou čarou a je přes obrys předmětu přetažena (pro formát A3, A4 cca 3 až 5 mm). Zobrazení předmětu musí být jednoznačné, přehledné a musí umožnit doplnit zobrazení o další potřebné údaje jako jsou kóty, geometrické tolerance, značky drsnosti, atd. 17
Pravidla: Při grafickém definování předmětu se ze šesti základních pohledů použije pouze nezbytný počet pohledů, přičemž hlavní pohled se kreslí vždy. Počet použitých pohledů může být často redukován použitím dalších výrazových prostředků, které v kombinaci se základními pohledy zvyšují efektivnost grafického vyjádření. -zobrazení v pomocných pohledech -zobrazení v řezech a průřezech -zobrazení v rozvinutém pohledu -zobrazení místního (částečného) pohledu -přerušování obrazů a zobrazení detailu (podrobností) -smluvní zobrazení 18
Příklad: Volba pohledu na objekt 19