NÁVRH SPOJENÍ PRAHA LETIŠTĚ PRAHA - KLADNO A PROJECT OF THE HIGH SPEED CONNECTION PRAHA PRAHA AIRPORT - KLADNO



Podobné dokumenty
PRAHA LETIŠTĚ KLADNO STUDIE PROVEDITELNOSTI AKTUALIZACE STUDIE PROVEDITELNOSTI 2015

8. České dopravní fórum

SROVNÁNÍ JÍZDNÍCH DOB VLAK VS. MHD

IDS V ČESKÉ REPUBLICE - SROVNÁNÍ A ZVLÁŠTNOSTI INTEGRATED TRANSPORT SYSTEMS IN THE CZECH REPUBLIC COMPARISONS AND PECULIARITIES

ského metra

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna

ŽELEZNICE V PRAŽSKÉ INTEGROVANÉ

Přínos VRT pro regionální železnici v Praze a okolí. Ing. Jiří Prokel

20 let projektu Historie a výhledy kolejového napojení Letiště Václava Havla Praha

Trasa D pražského metra

Modernizace trati Praha Kladno s připojením na letiště Ruzyně, I. etapa

Kolejové napojení Letiště Václava Havla Praha Trendy evropské dopravy

Schéma tratí v okolí Prahy

trasa D pražského metra

Současnost a budoucnost železničního spojení Praha - Mnichov

Železniční spojení Prahy, Letiště Václava Havla Praha a Kladna. Bc. Marek Binko ředitel odboru strategie

Blízká budoucnost kolejí a stanic v Praze a okolí

ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ PRAHY, LETIŠTĚ RUZYNĚ A KLADNA

5. ČESKÉ DOPRAVNÍ FÓRUM. AKTUÁLNÍ ŘEŠENÍ DOPRAVY V METROPOLÍCH EVROPY Praha

Modernizace železnice

Integrované dopravní systémy-m

Železniční stavby zlepšující dopravní obslužnost Prahy a Středočeského kraje

Rychlíkem do Berouna, Rakovníka nebo Příbrami na jízdenku Pražské integrované dopravy. Cestující od února ušetří

VLIV PŘIPRAVOVANÝCH DOPRAVNÍCH STAVEB NA DOPRAVNÍ SITUACI V MĚSTSKÉ ČÁSTI PRAHA 6

Ing. Josef Sadílek Organizace Sekce Útvaru rozvoje města hl. m. Prahy Název textu Městská hromadná doprava - doplněk

Praha olympijská a železnice

Koncepce pražského. foto Bc. Marek Binko vedoucí skupiny dopravního plánování O16 GŘ ČD, a.s.

Optimalizace dopravní obslužnosti Vilémovska. Konzultační dopravní společnost

INTEGROVANÉ DOPRAVNÍ SYSTÉMY

# Závěry / Témata / Úkoly

EXTENSION OF METRO LINE "A" IN PRAGUE - SECTION V.A DEJVICKÁ (EXCLUDING) MOTOL. EIA Non Technical Summary

Integrované dopravní systémy-m

MAPOVÉ PODKLADY A VYUŽITÍ VÝPOČETNÍ TECHNIKY A GISU PRO TVORBU TRAS LINEK MAP BASIS AND USING OF COMPUTERS AND GIS FOR TRANSPORT LINE DESIGN

Rozvoj příměstské a městské železnice v pražské aglomeraci

Společný dopravní systém pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Martin Jareš, Ph.D. ROPID

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

Moravskoslezský kraj a regionální železniční doprava.

Semestrální práce: Vysokorychlostní tratě. Železniční tratě, Argentina

Spojení Letiště Václava Havla Praha se spádovou oblastí Praha, ČR

Pražská integrovaná doprava. Pavel Procházka pověřený řízením organizace ROPID

Časová dostupnost krajských měst České republiky

DEVELOPMENT OF THE RAILWAY NODE BRNO. CH4LLENGE University, BRNO,

STAVEBNÍ INTEGRACE. Propojovací tratě a přestupní uzly

trasa D pražského metra STUDIE VARIANTNÍHO ŘEŠENÍ 08 / 2012 Z Á K L A D N Í I N F O R M A C E

Ing. Josef Sadílek Organizace Sekce Útvaru rozvoje města hl. m. Prahy Název textu Městská hromadná doprava - vyhodnocení, vývoj a předpoklady

Integrované systémy HD

připravit nový návrh Územního plánu Prahy

Přestupní terminál vlak-bus Milevsko

City-HUB Project. Evropský projekt City-HUB Ověřovací případová studie PRAHA - DEJVICKÁ

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

HISTORIE PŘÍPRAVY NOVÉ TRASY D PRAŽSKÉHO METRA. Ing. David Krása METROPROJEKT Praha a.s.

Tramvajová výluka Želivského Vozovna Strašnice

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Na nádraží v Brně-Horních Heršpicích se staví, vlaky dočasně nahradí autobusy

Podklad k zadání územně technické studie možnosti propojení VRT a Letiště Václava Havla

Regionální železniční doprava

STAVEBNÍ INTEGRACE. Společné zastávky a záchytná parkoviště

Praha - Beroun, nové železniční spojení

Modernizace trati Praha Kladno

Jízdní řád Praha a Středočeský kraj

Integrované systémy HD

Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno pro diskuzi se starosty , Brno

Parametry a priority přestavby železniční sítě ČR

Program rozvoje Rychlých železničních spojení v ČR dopravní modelování

Modernizace železniční infrastruktury v aktuálním programovacím období. Ing. Petr Hofhanzl Odbor přípravy staveb GŘ SŽDC

Vysokorychlostní trať Peking-Šanghaj, Čína

Česká železnice na křižovatce

Podobně jako v předcházejících letech bude během letošních Vánoc a Silvestra upraven provoz Pražské integrované dopravy, a to následujícím způsobem:

Váš vlak jede každou hodinu aneb integrovaný taktový jízdní řád. Michal Drábek

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA INTEGROVANÝCH DOPRAVNÍCH SYSTÉMŮ A KONTROLNÍ SYSTÉM DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI

trasa D pražského metra

A/ URBANISTICKÉ VSTUPY A PŘEDPOKLADY

Metro jako základní osa dopravy v Praze - příprava výstavby trasy D -

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

Vysokorychlostní trať Wuhan-Guangzhou FILIP HOLENDA 257

PROBLEMATIKA VEDENÍ TRAS LINEK LINE ROUTING PROBLEMATIC

PROJEKT PRAHA LETIŠTĚ RUZYNĚ KLADNO ŽELEZNIČNÍ SPOJENÍ

Regionální osobní doprava v obvodu KCOD Praha

Integrace veřejné dopravy ve Středočeském kraji. Ing. Martin Jareš, Ph.D. Zástupce ředitele pro dopravu, IDSK

Ochrana ovzduší ve státní správě XII. Role regionální železnice ve 21. století. Miroslav Vyka // Svaz cestujících ve veřejné dopravě, z.s.

ského metra 03 / 2012

Zvládnutí růstu přepravní náročnosti a vlivu globalizace v dopravě. Harmonizace podmínek přepravního trhu a zpoplatnění uživatele

Návrh koncepce železnič ní dopravy v Praze a okolí. Gymnázium J. S. Machara, Brandýs nad Labem - oktáva

METODY HODNOCENÍ MĚSTSKÉ HROMADNÉ DOPRAVY

Velikonoční prázdninový a sváteční provoz PID 2013

Požadavky na vysokorychlostní železniční systém z pohledu dopravce

Průvodní zpráva. Studie nového železničního spojení Plzeň České Budějovice s odbočkou Ražice Písek

Renáta Slabá Odbor strategie Oddělení dopravní politiky a čisté mobility

Požadavky cestujících na železniční dopravu v současnosti a v roce 2030

III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice

ANALÝZA PLÁNŮ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI KRAJŮ A NÁVRHY ZMĚN PLÁNŮ DOPRAVNÍ OBSLUŽNOSTI KRAJE

KRITICKÁ MÍSTA V NÁKLADNÍ ŽELEZNIČNÍ DOPRAVĚ CRITICAL POINTS IN CARGO RAILROAD TRANSPORT

Zelená a čistá Ostrava 2025

DOPRAVNÍ PODNIK MĚSTA PARDUBIC a. s.

INTEGRAČNÍ OPATŘENÍ. 1. provozní opatření 2. stavební opatření 3. technická opatření 4. organizační opatření

Příprava mechanizovaných ražeb tunelů v ČR

PENĚŽNÍ VYDÁNÍ NA DOPRAVU V ČR MONETARY TRANSPORT EXPENSES IN CZECH REPUBLIC

INFORMACE Občanského sdružení Veleslavín- Vokovice k životu

Transkript:

NÁVRH SPOJENÍ PRAHA LETIŠTĚ PRAHA - KLADNO A PROJECT OF THE HIGH SPEED CONNECTION PRAHA PRAHA AIRPORT - KLADNO Pavel Drdla 1 Anotace: Příspěvek se zabývá problematikou navrhovaného dopravního systému Aircon pro obsluhu části pražské aglomerace, speciálně spojením Praha Letiště Praha-Ruzyně - Kladno. Příspěvek shrnuje současnou situaci a nabízená řešení. Klíčová slova: AirCon, Praha, Kladno, rychlodráha, metro Summary: The paper deals with a problematic of propose transport system AirCon for traffic service in part of Praha s agglomeration, specially with the connection Praha Praha-Ruzyně Airport - Kladno. The paper compiles current state and propose solvings. Key words: AirCon, Praha, Kladno,high speed track, subway 1. ÚVOD Na území Prahy a Středočeského kraje existuje síť příměstských linek pod názvem Esko, která je součástí Pražské integrované dopravy. Systém pod názvem Esko je podobný S-Bahnu v německy mluvících zemích či francouzskému R.E.R. a zahrnuje linky S1 S9, S12 a S41. Hlavním cílem je rozvoj tarifní a dopravní integrace, stavba či rekonstrukce nových železničních stanic, zastávek a přestupních terminálů, které zrychlí a zkvalitní spojení vnitřní části Prahy s širší pražskou aglomerací. Vše bude doplněno o záchytná parkoviště a stojany pro uschování jízdních kol. V rámci systému, který klade důraz na periodičnost provozu, se počítá s vybudováním tzv. Nového spojení mezi Prahou hlavním nádražím a Prahou Libní, s přestavbou traťových úseků Praha Holešovice Praha Bubeneč a Praha Libeň - Úvaly a s modernizací III. a IV. koridoru ve směru do Benešova a Berouna. Taktéž se počítá se zřízením nových železničních zastávek, např. v Běchovicích a Podbabě. Navíc se uvažuje i o zahrnutí systému integrace tramvaje se železnicí, který se v praxi využívá například v aglomeracích německých měst Karlsruhe a Saarbrücken. Tento systém, hovorově označovaný je tzv. vlakotramvaj, je schopný provozu na železničních tratích a tramvajové síti města. [1] Zásadní proměnou projde také trať z Prahy do Kladna s nově vybudovanou odbočkou na ruzyňské letiště, na což je tématicky zaměřen i tento příspěvek. 1 doc. Ing. Pavel Drdla, Ph.D., Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera, Katedra technologie a řízení dopravy, Studentská 95, CZ-53210 Pardubice, Tel. +420 466036204, Fax +420 466306094, E-mail: pavel.drdla@upce.cz Drdla - Návrh rychlodráhy Praha letiště Praha - Kladno 21

2. SOUČASNÝ STAV Po zprovoznění nového terminálu na letišti v Ruzyni se počítá se zvyšováním počtu odbavených cestujících. Existuje sice snaha vzrůstající intenzitu dopravního ruchu mezi letištěm a centrem kompenzovat zvýšeným počtem expresních autobusových spojů, ale systémovým řešením je pouze metro (prodloužení trasy A ze stanice Dejvická) nebo železniční napojení (AirCon). Obecně platí, že výstavba modernizované železniční trati není v protikladu k prodloužení trasy metra A tímto směrem. Územní plán hlavního města Prahy počítá s modernizací trati Praha Kladno Rakovník (tzv. Buštěhradská dráha), nelze však pominout stanovisko Prahy 6 a Prahy 7, protože s vedením trati je totiž nutný souhlas městských částí. Uvedená trať, vedoucí přímo středem Prahy 6 (asi tři čtvrtiny trasy pro směr na letiště), může v případě nevyhovujícího technického a urbanistického řešení zhoršit hlučnost v městské části změna z dosavadní jednokolejné neelektrifikované trati na dvoukolejnou elektrifikovanou může podstatně ovlivnit podobu městské části. [2] Obr. 1 - Trasování projektu AirCon Zdroj: www.kr-stredocesky.cz 3. PROVEDENÍ A ČASOVÝ HORIZONT Modernizace železniční trati z Prahy do Kladna s odbočkou na ruzyňské letiště, bude zřejmě ukončena nejdříve v roce 2013. Cílovou železniční stanicí v Praze by mohly být všechny významné pražská železniční stanice, kdy kromě upřednostňované Prahy Masarykova nádraží to může být i například Praha hlavní nádraží, Praha Smíchov či Praha Holešovice. [2] Trať v současnosti neumožňuje periodickou dopravu na letiště, je tedy třeba postavit druhou traťovou kolej, provést elektrifikaci, modernizovat zabezpečovací zařízení a vybudovat moderní přestupní terminály (například již jsou pronajaty pozemky před žst. Kladno hlavní nádraží pro vybudování dopravního terminálu). Zcela nově je třeba Drdla - Návrh rychlodráhy Praha letiště Praha - Kladno 22

vybudovat odbočku na letiště, která dosud neexistuje. Zde půjde nejprve o traťový úsek, který bude na letišti končit, později se ale letištní terminál stane průjezdným. Kromě cestujících využijí tento dopravní systém také zaměstnanci letiště a občané Středočeského kraje, kterých denně za prací do Prahy dojíždí zhruba 100 tisíc (odhad Krajského úřadu Středočeského kraje). S ohledem na požadavky Prahy 6 bude významná část trati (úsek mezi Veleslavínem a Letnou) vedena pod úrovní terénu nebo hloubeným tunelem. 4. FINANCOVÁNÍ VÝSTAVBY O způsobu financování AirConu není zatím rozhodnuto, uvažuje se o využití soukromého kapitálu v rámci tzv. PPP projektu, tedy partnerství soukromého a veřejného sektoru. PPP asi připadá v úvahu především pro část tratě z letiště do Prahy, výstavbu úseku do Kladna bude pravděpodobně financovat stát. Vedle soukromých firem však může být zdrojem peněz i fond dopravy, krajské rozpočty nebo výnos z privatizace letiště. Pro modernizaci a dostavbu železničního spojení Praha - Kladno s odbočkou na pražské letiště lze také využít peníze z fondů Evropské unie. Ačkoliv samotná Praha nárok na tyto finanční zdroje nemá, projektu při čerpání z fondů pomůže účast města Kladna, z něhož do Prahy každý den dojíždí za prací 24 tisíc cestujících (spojení na 30 km úseku mezi Prahou a Kladnem přitom většinou zajišťují osobní vlaky s cestovní rychlostí okolo 30 kilometrů za hodinu). U investic do infrastruktury se v současnosti počítá se zhruba 30 miliardami korun, další náklady si však vyžádá investice do vozidlového parku, umožňujícího jízdu maximální traťovou rychlostí 80 kilometrů za hodinu. Paralelně s projektem AirCon se plánuje také prodloužení trasy metra A na letiště (dokončení v roce 2016), přičemž Praha potřebuje oba dva druhy dopravy. Ovšem na prodloužení metra na letiště nebude možné využít evropské fondy. Současně se prosazuje to, že úsek systém AirCon z centra Prahy na letiště zřejmě zaplatí soukromý investor v rámci projektu PPP [4]. Tento způsob financování doporučuje Ministerstvu dopravy studie, kterou pro úřad zpracovalo PPP Centrum České republiky. Jak vyplývá ze studie, projekt PPP bude pro stát výhodnější než financování stavby klasickým způsobem z veřejných rozpočtů. Projekt PPP by se týkal pouze větve na letiště, kde by zřejmě cestující platili tržní jízdné. Na úseku do Kladna, který uhradí stát, bude platit regulované jízdné v rámci Pražské integrované dopravy. 5. NAVRHOVANÝ ROZSAH PROVOZU Kromě rychlých spojů z Prahy do Kladna plánuje Krajský úřad zvýšit frekvenci rychlíků Praha - Rakovník, které by jezdily v taktu. Na trase se počítá s nasazením zcela nových motorových vlaků. U většiny osobních vlaků by se jednalo jednotky Regionova, pro rychlíky o zcela nové vozy, přičemž nejčastěji se hovoří o jednotkách Desiro od firmy Siemens. [3] Návrh rozsahu železniční dopravy pro AirCon by měl být následující: rychlý spoj Praha - Kladno hlavní nádraží Kladno město Kladno Ostrovec v hodinovém taktu, Drdla - Návrh rychlodráhy Praha letiště Praha - Kladno 23

osobní vlak Praha - Kladno v hodinovém taktu, rychlík Praha - Rakovník ve dvouhodinovém taktu, osobní vlak Kladno - Rakovník ve dvouhodinovém taktu. Pro doplnění: U úsek z Prahy na letiště (20,3 km) se počítá s rychlostí 80 km/h a cestovní dobou 26,5 minuty a u větve z letiště do Kladna (cca 20 km) se počítá s rychlostí 100-120 km/h a cestovní dobou okolo 15 minut. [2] 6. KONKURENCE V PRODLOUŽENÍ LINKY METRA A NA LETIŠTĚ? Trasa A pražského metra by měla být v budoucnu prodloužena o 12,9 kilometrů z dnešní koncové stanice Dejvická přes Motol na letiště Ruzyně. Úsek s osmi stanicemi bude dlouhý přes 14 kilometrů, náklady na výstavbu se nyní odhadují na 38 miliard korun. Stavět by se mělo po etapách, zahájení výstavby se předpokládá kolem roku 2010 a ukončení v roce 2018. Dříve nebylo jasné, kam by měla trasa A z Vítězného náměstí vést. Bylo několik variant. Podle původní měla linka končit ve Zličíně, další předpokládaly přímější vedení trasy na ruzyňské letiště. Návrh předpokládá, že z Dejvické povede metro přes Červený vrch, Veleslavín, Petřiny, Motol, Bílou Horu, Dědinu a Dlouhou míli (zde by měl vzniknout autobusový terminál a záchytné parkoviště pro automobily, což významně zlepší životní prostředí v šesté městské části, v části Prahy 5 a na okraji města) na letiště, čímž byla opuštěna myšlenka vést trasu A nejkratším způsobem, protože hlediskem pro návrh byly rozvojové možnosti na severozápadě města a obsluha nyní zastavěných území. Praha bude chtít na výstavbu příspěvek z Evropské unie. V tomto rozpočtovém období, do roku 2013, by mohl být asi sedm miliard korun. [2] [6] 7. FINANCOVÁNÍ NOVÉ LINKY METRA D OHROZÍ PRODLOUŽENÍ TRASY LINKY A? Pražský magistrát ale nebude mít dost peněz na to, aby souběžně s prodlužováním trasy A stavěl zcela novou trasu D. Uvažuje se o možnosti financovat stavbu také prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP), pomocí úvěru a úvěrem Evropské investiční banky. Výstavba nové linky by mohla začít podle dřívějších plánů v roce 2010. První úsek by vedl z Pankráce do Nových Dvorů a stál by 20 miliard korun. Druhá etapa povede do Písnice, cena se odhaduje na 13 miliard. Poslední úsek za 14 miliard spojí Pankrác s Hlavním nádražím. Je navíc možné, že trasa se bude stavět jako takzvané lehké metro, jehož výstavba je levnější. Podle odhadů bude celá trasa D v provozu nejdříve v roce 2018. 8. ZÁVĚR Jak už v příspěvku několikrát zaznělo, tak stávající obsluha letiště Praha Ruzyně a rovněž Kladna je nevyhovující. Pro první z nich se doporučuje přijmout opatření v realizaci systému AirCon a prodloužení trasy Metra A, pro druhé potom opět v realizaci systému Drdla - Návrh rychlodráhy Praha letiště Praha - Kladno 24

AirCon. V případě spojení Prahy s jeho letištěm lze doporučit realizovat obě možnosti spojení, oba systémy se budou doplňovat. POUŽITÁ LITERATURA [1] DRDLA, Pavel. Technologie a řízení dopravy : městská hromadná doprava. 1. vyd. Pardubice : Tiskařské středisko Univerzity Pardubice, 2005. 136 s. Skripta DFJP. ISBN 80-7194-804-7. [2] AirCon [online]. C2008 [cit. 2008-09-10] Dostupné z: <http://www.financninoviny.cz> [3] Memorandum o spolupráci při řešení dopravní obslužnosti a rozvoji železniční infrastruktury v pražském metropolitním regionu a spolupráci při rozvíjení integrovaného dopravního systému pro oblast Středočeského kraje a kraje Hlavní město Praha [online]. c2008 [cit. 2008-09-10] Dostupné z: <http://skoly.prahamesto.cz/zdroj.aspx?typ=4&id=19536&sh=-973964386> [4] Studie porovnání variant realizace projektu AirCon [online]. c2008 [cit. 2008-09-10] Dostupné z: < http://www.pppcentrum.cz/res/data/003/000524.pdf > [5] informace firmy PRaK, a.s. [6] informace Ministerstva dopravy Příspěvek vznikl za podpory Institucionálního výzkumu Teorie dopravních systémů (MSM 0021627505) Univerzity Pardubice. Recenzent: doc. Ing. Jaroslav Kleprlík, Ph.D. Univerzita Pardubice, DFJP, Katedra technologie a řízení dopravy Drdla - Návrh rychlodráhy Praha letiště Praha - Kladno 25