Dr. Vít V t Samek VMS CONSULTING, s.r.o. 10. prosince 2007 Praha

Důchodová reforma Reáln lné možnosti soukromých penz.systémů Dr. Vít V t Samek VMS CONSULTING, s.r.o. Vysoká škola finanční a správn vní 10. prosince 2007 Praha

WB: Vícepilířové důchodové systémy v roce 1985

WB: Vícepilířové důchodové systémy v roce 2000

WB: Vícepilířové důchodové systémy v roce 2010

Důvody pro vícepilířový DS výhodnost kombinace způsob sobů financování a správy penzí (zejm. veřejn ejné průběž ěžné a soukromé fondové) rozložen ení rizik (demografické,, investiční) kombinací různých forem financování a dávek s různou r mírou m solidarity či ekvivalence (DB a DC) více prostoru pro individuáln lní výběr a odpovědnost dnost co s nezodpovědnými? dnými?

Neexistuje ideáln lní systém Rozdílnost PAYG a FF či DB a DC vylučuje existenci ideální podoby důchodového systému Není oběd zdarma, vždy je něco za něco ( magický trojúhelník důchodový věk, sazba, výše dávky) Je třeba posuzovat nejen výši důchodu, ale také riziko s ní spojené (riziko jak pro jednotlivce, tak i pro systém, resp. stát) Stávající DS je riskantní jak pro jedince, tak i pro stát

Důchodová abeceda Restrikce PAYG či jeho privatizace (opt-out) samy o sobě nevedou k vyšším důchodům pro všechny Žádný systém nevyloučí všechna rizika úplně Stárnutí ohrožuje všechny důchodové systémy Přechodem z vyspělého PAYG na povinné spoření zaplatí tranzitivní generace své důchody dvakrát je to fair? Změna způsobu financování penzí pouze změní rozložení těchto nákladů ve společnosti, ale v zásadě nezmění jejich velikost Bez zaměstnavatelů dostatečné soukromé důchody pro všechny nebudou

relace v % Pokles podílu výše e důchodu d ke mzdě před přiznp iznáním m důchodud Příklad důchodu přiznaného z PAYG v roce 2005 při 40 letech pojištění 110 100 90 80 70 60 50 40 30 20 0,3 0,5 0,7 0,9 1,1 1,3 1,5 1,7 1,9 2,1 2,3 2,5 2,7 2,9 při výdělcích odpovídajících násobku průměrné mzdy k hrubé k čisté

25 Prodlužov ování doby dožit ití v Evropě 20 15 10 60 65 70 5 0 1995 2005 2015 2025 2035 2045

85.0 Průměrn rné doby dožit ití při i narození 80.0 75.0 70.0 65.0 60.0 55.0 50.0 45.0 40.0 1960 1965 1970 1975 1980 1985 1990 1998 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 World Low & middle income High income: OECD EU 15 EU 27 EU 12

Naděje dožit ití v 60 letech Life Expectancy at Age 60 23.0 22.0 21.0 20.0 19.0 18.0 17.0 16.0 15.0 14.0 1960 1970 1980 1990 1998 2010 2020 2030 2040 World Low & middle income High income: OECD EU 15 EU 27 EU 12

Proč ČR R nezavedla povinné spořen ení? Lidé jsou s průběž ěžným systémem spokojeni Nedostatek společné politické vůle na straně velkých politických stran Dvojí cena za důchody d pro ztracenou generaci Náklady přechodu, p na které země zřejmě nemá Volné privatizační zdroje již prakticky nejsou (ČEZ?)( Obava z rizik, která ani možná všechna ještě neznáme (státn tní garance, výše e penzí,, klesající výnosy globalizované světov tové ekonomiky) Chceme přijmout p Euro kolem roku 2010 a nemůž ůžeme si dovolit dluhy, na které nemáme me Vyšší růst mezd než kapitálov lové výnosy ještě dlouho potrvá Penzijní připojištění funguje 13 let a co ukázalo?

Bez příspp spěvků zaměstnavatele to nejde Opustí zaměstnavatel stnavatelé svoji tradiční roli v penzijních systémech mech? Spolutvůrci, plátci nebo nic?! Automatický růst r příspp spěvků i fondů Motivace zaměstnanc stnanců k účasti i vyšší šším m příspp spěvkům Jak je to s vysokými náklady n práce? vadí v I. pilíři i (PAYG)! nevadí v II. a III. pilíři?! i?!

Provozní náklady penzijních systémů Veřejnopr ejnoprávní (státn tní) ) systém m je nejlevnější - cca 2 aža 3 % ročních příspp spěvků Odvětvov tvové penzijní fondy - cca 8 % ročních příspp spěvků při i nesoutěž ěžní formě Individuáln lní penzijní systémy v soutěž ěžní formě - cca 15 a více v % ročních příspp spěvků Britská,, dánskd nská či švédská snaha o redukci nákladů jak drahé dealery a správce systém m unese? lze přestupy p účinně regulovat? MáM to smysl?

Mohou na privatizační DC důchodové reformě vydělat všichni? v Vlastníci správcovských důchodových d společnost ností mají své jisté a skoro bez rizika Dealeři nabízej zejí penzijní smlouvy a převp evádějí kmen účastníků na penzijním m trhu mají své jisté a skoro bez rizika Účastníci a jejich zaměstnavatel stnavatelé musí přechod zaplatit nevědí přitom, co účastníci získajz skají Stát musí přechod garantovat, popř.. doplatit

10 8 6 4 2 0-2 Deficit při p částe stečném m opt - out Deficit při vyvázání 2004 2008 2012 2016 2020 2024 2028 2032 2036 2040 2044 2048 2052 2056 2060 2064 Rok % H D P

10 8 6 4 2 0-2 Vývoj deficitu při p i vyvázání Deficit bez vyvázání Deficit při vyvázání 2016 2020 2024 2028 2032 2036 2040 2044 2048 2052 2056 2060 2064 2004 2008 2012 Rok % H D P

Stárnut rnutí je problémem i pro soukromé důchody (DB i DC) Náklad na pořízení doživotní penze v měsíční výši 1 000 Kč v letech 2005, 2020 a 2040 Věk v roce Pojišťovna 60 63 65 67 2005 2020 2040 2005 2020 2040 2005 2020 2040 2005 2020 2040 A B C Muž Muž Muž 228 455 237 247 248 971 210 511 219 303 230 608 198 548 206 084 216 133 184 361 191 081 201 897 197 854 206 513 218 057 180 185 188 843 199 975 168 405 175 826 185 721 155 741 167 601 171 703 167 338 174 942 185 082 151 818 159 423 169 200 141 472 147 990 156 681 130 867 141 237 144 369 Žena Žena Žena 263 591 266 418 270 187 237 601 240 211 243 690 229 623 232 496 235 934 210 340 215 747 223 460 229 581 235 083 242 419 209 109 214 188 220 959 194 913 199 627 205 865 180 435 184 798 190 589 200 928 205 717 212 101 182 107 186 527 192 420 169 808 173 874 179 283 157 991 161 540 166 267

Penzijní připojištění ukazuje možnosti 1600 1400 1200 Vývoj průměrného měsíčního příspěvku na penzijní připojištění v letech 1994-2005 v Kč měsíčně 1000 800 600 400 200 0 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Rok Průměrné měsíční příspěvky účastníka Celkem příspěvky Průměrné měsíční státní příspěvky příspěvek ve výši 8% průměrné mzdy

6 000 000 Vývoj penzijního připojip ipojištění Vývoj individuálních účtů (bez výnosů ) 5 000 000 4 000 000 v Kč 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 PPSP PP ze mzdy Rok

Vývoj penzijního připojip ipojištění Vývoj individuálních účtů (včetně výnosů) 10 000 000 9 000 000 8 000 000 7 000 000 6 000 000 v Kč 5 000 000 4 000 000 3 000 000 2 000 000 1 000 000 0 1995 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 2035 2040 2045 2050 PPSP 1% PP ze mzdy 1% PPSP 3.5% PP ze mzdy 3.5% rok

Penzijní připojištění zatím m neslouží k poskytování penzí Výplaty dávek d v roce 2004: 82,4% jednorázov zová vyrovnání 12,1% 1% odbytná Celkem za celou dobu existence systému: 85% jednorázov zová vyrovnání 12% odbytná

Cíle změn n v penzijním m připojip ipojištění: udržet současných cca 150 mld KčK v. systému a využít t je pro doživotn ivotní penze další znevýhodnění volby O a JV aktivní podpora volby penze zlepšit předpoklady p pro dostatečnost penzí zvýšit závislost z příspp spěvků na mzdě zvýšit reáln lné výnosy (3,5 % podle Bezděkovy. komise místo m 1 % dnes) dále snižovat náklady n na získz skávání účastníků a. správu systému

Kapitálov lové trhy mohou pomoci českému důchodovd chodovému systému: Potřebujeme další poskytovatele investičních služeb? Konkurence více v správc vců penzijního fondu je prospěšná. Penzijní produkty investičních společnost ností Spolehlivý vysoký výnos ve spořící fázi Garance výnosů pro dlouhodobé poskytování valorizovaných penzí Prioritou zájmy z a potřeby (výnosy, dávky) d účastníků, Více srozumitelných informací účastníkům Kdo poskytne objektivní a nezávisl vislé informace Výchova veřejnosti ejnosti není věcí jedné kampaně Žebříčky úspěšnosti investičních správc vců Opravdu nelze garantovat budoucí výnosy?

Děkuji za pozornost