Regionáln lní rozvoj v demokratické perspektivě
Otázky Jaký je vztah mezi regionalizací a demokratickou transformací? Jde o souběž ěžné procesy? To by znamenalo, že e prohlubování demokracie otvírá prostor pro regionáln lní rozvoj a že regionalizace naopak usnadňuje uje demokratický proces na subnacionáln lních úrovních politického rozhodování.
Tři i demokratické transformace První transformace (Robert Dahl) antické městské státy, ty, přímáp demokracie 5. století př.. n. l. Druhá transformace zastupitelská demokracie v USA a Evropě od 19. století Třetí transformace globáln lní rozší šíření zastupitelské demokracie
Druhá demokratická transformace - zakotvena v historickém m kontextu vývoje národnn rodního státu tu Teritoriáln lní stát, t, národ n a ekonomika konstituovaná v národnn rodních hranicích ch vytvořily historickou konstelaci, v nížn mohl demokratický proces přijmout p přesvědčivou institucionáln lní podobu. (J. Habermas)
Regionáln lní rozvoj v institucionáln lním rámci národnn rodního státu tu národní státy ty vznikaly centralizací oslabováním m regionáln lní identity centralizovaný stát t není v principiáln lním rozporu s politikou regionáln lního rozvoje tato politika je však v mnohem více v založena na centráln lně definovaných cílech c než na regionáln lně či i lokáln lně artikulovaných zájmech z
Regionáln lní rozvoj v podmínk nkách globalizace méně odkázán n na státn tní přerozdělování, využívá možnost ností,, jež nabízí globalizace mnohem více v vychází z autentických místních zájmz jmů svými aktivitami můžm ůže e dokonce překračovat hranice národnn rodního státu tu může e se dostat i do konfliktu s politikou koncipovanou na národnn rodní úrovni
Dva historické kontexty regionáln lního rozvoje kontext vývoje národnn rodních států a druhé demokratické transformace X kontext globalizace regionáln lní politika spjatá s globalizací může limitovat politické rozhodování na národnn rodní úrovni regionalizace se stává trojským koněm, jímžj aktéři globalizace prorážej ejí hradby národnn rodních států a rozbíjej její jejich mechanismy politické kontroly
Globalizace spojená s oživeno ivením regionáln lního úsilí zasahuje do kompetencí i do suverenity národnn rodních států narušuje uje institucionáln lní vazby a procesy legitimizace politického rozhodování (reakcí je antiglobalizační hnutí, jež signalizuje otřesenou legitimitu politického procesu) aktualizuje problematiku participace občan anů a zprostředkov edkování zájmů v politickém m procesu Nabízí se otázka, zda regionalizace spjatá s globalizací může e vytvořit půdu p pro novou institucionáln lní podobu demokratického procesu a novou politickou transformaci.
Globalizace jako rétorika r diskontinuity (V. Bělohradský) B manažersk erská revoluce (Burnham( Burnham) společnost hojnosti (Galbraith( Galbraith) společnost znalostí (Drucker) technotronická společnost (Brzezinski( Brzezinski) postmaterialistická společnost (Inglehart( Inglehart) postindustriáln lní společnost (Bell) globalizace vyvrcholení rétoriky diskontinuity
Dvě pojetí globalizace apologetické revizionistické
Apologetické pojetí globalizace obhajoba růstu r a celoplanetárn rní moci zemí G-8 globalizace jako deteritorializace ekonomiky, urychlení toků informací, snížen ení nákladů na interakce na velké vzdálenosti, liberalizace kapitálových toků vedlo to k zhroucení všech moráln lních, politických, kulturních a sociáln lních bariér omezujících ch růst r kapitálu
Revizionistické pojetí globalizace ekonomie se vymkla politické moci a demokratické kontrole řešení vznikajících ch problémů vyžaduje revizi základnz kladních civilizačních ch východisek a integrovat do procesu politického rozhodování globáln lní pohled
Třetí demokratická transformace 200 let trvalo, než se zformovalo 40 vyspělých demokracií.. MůžM ůže e se demokracie dále d rozšiřovat? ovat? Dahl byl dosti skeptický. Dnes se uvádí, že e existuje více v než 100 demokratických států. Lze však v mluvit o další demokratické transformaci?
Krize demokracie? koncem 20. století se znovu začalo alo hovořit o krizi demokracie byla spatřov ována předevp edevším m v její nízké funkčnosti nosti a zejména v klesající politické participaci občan anů po skončen ení studené války byly demokratické principybvuznány ny za základnz kladní civilizační hodnotu a normu demokratizace (rozšiřov ování počtu států s demokratickým zřízenz zením) můžm ůže e paradoxně nepřízniv znivě působit na kvalitu demokracie
Was Democracy just a moment? (Robert D. Kaplan) zánik SSSR neznamená, že e máme m me nutit Rwandu a jiné země,, aby vytvářely pluralitní demokracii sociáln lní stabilita je výsledkem vytvořen ení středn edních vrstev středn ední vrstvy však v nevytvářej ejí demokracie, ale monarchie a autoritářsk ské systémy Hobbes přeložil Thukydida, aby ukázal, že e demokracie byla jednou z příčin p úpadku Athén Madison předpokládal, dal, že e USA se stanou rozlehlým prostorem s vládnut dnutím m bez vlastenectví,, ale americká identita a kultura zapustila kořeny v podmínk nkách globalizace se jeho představa p asi uskuteční
Úloha korporací ze 100 největší ších ekonomik 51 nejsou země,, ale korporace 200 největší ších korporací zaměstn stnává méně než ¾ světov tové prac.. Síly, S ale dosahuje 28% světov tové ekonomické aktivity 500 největší ších korporací představuje 70% světov tového obchodu korporace jsou jako feudáln lní domény, které se vyvinuly v národnn rodní státy ty jsou předvojem p nové darwinovské organizace politiky
Krize demokracie je způsobena tím, t že sama demokracie není dostatečně demokratická. (A. Giddens) tradiční demokratické mechanismy politického rozhodování jsou vystavovány novým tlakům globalizace a růst r tzv. nové ekonomiky nové nároky společnosti na poskytování veřejných ejných služeb v odborných diskusích se projevují charakteristické terminologické posuny od local government k local governance public administration k public management.
Terminologické posuny local government pojem se vztahuje k demokraticky zvoleným orgánům m a jejich činnosti ve veřejn ejném m zájmuz local governance má širší záběr vztahuje se k procesům m a strukturám m nejrůzn znějších aktérů ve veřejn ejném, neziskovém, ale i soukromém m sektoru (V takovém m prostřed edí mají demokraticky volené orgány při i naplňov ování veřejn ejného zájmu z samozřejm ejmě obtížnější situaci, která jen podtrhuje význam politické participace občan anů.) analogicky se projevuje i posun od public administration k public management,, v němž se odráží pronikání prvků řízení z oblasti podnikání do veřejn ejné správy a do poskytování veřejných ejných služeb
Závěry Střet etávání dvou historických tendencí či i kontextů: zastupitelská demokracie jako produkt demokratické transformace politických systémů národních států,, která začíná mít t i svůj mezinárodn rodní rozměr r v podobě mezinárodn rodní spolupráce a integrace globalizace, která překonává či i ignoruje státn tní hranice, vyvolává oživení regionáln lního úsilí a stává se tak historickým kontextem procesu regionalizace V regionáln lním m rozvoji jde o zajištění místní konkurenceschopnosti, udržiteln itelného rozvoje, společensk enské integrace a participace, ale i o demokratičtější účast občan anů v rozhodovacím m procesu, o hledání nových způsob sobů kolektivní činnosti a solidarity. Odlišnost historických kontextů obou procesů staví do nového světla problematiku artikulace a zprostředkov edkování zájmů v politickém m procesu i legitimizaci politického rozhodování.. Nabízí se otázka, zda regionalizace spjatá s globalizací může e vytvořit půdu p pro novou institucionáln lní podobu demokratického procesu a novou politickou transformaci.