Politické strany a systémy politických stran

HTML
DOWNLOAD

Rozměr: px

Začít zobrazení ze stránky:

Download "Politické strany a systémy politických stran"

Romana Slavíková
před 10 lety
Počet zobrazení:

1 Politické strany a systémy politických stran

2 Politické strany jsou zprostředkuj edkujícím článkem mezi společnost ností a státem tem umožň žňují fungování demokratického politického systému ve stranách se sdružuj ují politicky aktivní občan ané na základz kladě společných zájmz jmů,, cílůc a názorn zorů strany odrážej ejí politickou vůli v lidu prostřednictv ednictvím m voleb usilují o získz skání co největší šího podílu na státn tní moci snaží se hájit h zájmy z svých stoupenců a uskutečň čňovat jejich cílec představují důležitý nástroj n integrace společnosti

3 Historické aspekty politického stranictví v Evropě a USA politické strany existovaly již ve starověku a středov edověku rozmach za novověkých revolucí Anglie 2. pol st. whigové a toryové,, v 19. st. na něn navázali liberálov lové a konzervativci po vzniku USA republikáni a federalisté za francouzské revoluce girondisté, jakobíni, montagnardi

4 Rozší šíření politického stranictví politické stranictví se rozší šířilo v 19. století vznik politických stran souvisel s rozmachem kapitalistického podnikání, převratnými hospodářskými skými a společenskými enskými procesy, diferenciací zájmů ve společnosti i s procesy národnn rodního sebeuvědomov domování tehdejší strany se ještě významně lišily ily od politických stran 20. století

5 Vznik moderních politických stran začaly aly se formovat v Evropě koncem 19. a začátkem 20. století vstup dělnictva d na politickou scénu koncentrace dělnictva d v průmyslových centrech vznik odborových organizací a masových politických stran se sociáln lně demokratickou orientací všeobecné volební právo změnilo podmínky politického zápasu z (růst vlivu masových politických stran)

6 Sociáln lně demokratické strany rozvětven tvená stranická struktura, masová členská základna vhodné dispozice pro nové podmínky volebního boje (vznik početných poslaneckých frakcí) staly se příkladem p pro strany, které dříve dominovaly na základz kladě nerovného volebního práva (nuceny reorganizovat vlastní stranické struktury)

7 Americké politické strany vznikaly v odlišných podmínk nkách nebyly ovlivněny ny revolucemi, zápasem z s feudalismem, konfrontací mezi liberalismem a konzervatismem,, ani třídními konflikty proto nikdy neinklinovaly k ideologickým doktrínám m a politickým programům soustřeďuj ují se předevp edevším m na podporu kandidátů ve volebním m boji

8 Znaky moderní evropské strany vlastní politický program vysvětluje základní hodnoty, cíle, c zájmyz účast ve volbách působení na veřejnost, ejnost, získz skávání členů a voličů stálá,, demokraticky volená organizační struktura nezávislost na státu tu financovány ny z členských příspp spěvků, příjmů z vlastní hospodářsk ské

9 Typologie politických stran

10 Liberáln lní strany pokrokovost kritické hodnocení minulosti a přítomnostip budoucnost spatřov ována v možnosti spravedlivější šího uspořádání společnosti optimismus pramenící z víry v pokrok a v nevyhnutelnost změny společensk enského uspořádání překonaného vývojem snaha omezit zasahování státu tu do práv v a svobod jednotlivce rovnostářstv ství

11 Konzervativní tradicionalismus a konzervativnost ideáln lní společensk enské poměry spatřov ovány v minulosti, případnp padně přítomnosti pesimismus pramenící z tradicionalismu, nevíra v možnost lepší šího uspořádání společnosti v budoucnu apologetický postoj ke státu tu a k tradičním institucím obrana stavovských výsad

12 Levice a pravice historický vývoj toletí levice střed pravice whigové toryové 9. liberálov lové konzervativci 0. labouristé liberálov lové konzervativci

13 Typologie A. Siegfrieda dělení na levici a pravici doplnil o genetické hledisko: strany pocházej zející z francouzské revoluce strany pocházej zející z průmyslov myslové revoluce

14 Typologie podle J. Friedricha zavádí 2 kritéria: ria: zda programy stran odrážej ejí spokojenost či i nespokojenost s existujícím m pořádkem a zda vyjadřuj ují víru v lepší budoucnost: radikálov lové jsou nespokojeni s existujícím stavem a věřv ěří v jeho zlepšen ení liberálov lové jsou spokojeni s existujícím stavem, ale věřv ěří v možnost jeho další šího zlepšen ení konzervativci jsou spokojeni s existujícím stavem a nevěř ěří v možnost jeho další šího zlepšen ení reakcionáři jsou nespokojeni s existujícím

15 Typologie podle M. Webera strany světon tonázorové strany zájmovz jmové třídní národností a regionáln lní strany umožň žňující svým členům získat úřady

16 Typologie podle M. Duvergera rozdělil strany podle zapojení členů do stranické práce masové opíraj rají se o členskou základnu (tvoří podstatnou část elektorátu tu) elitní soustřeďuj ují se přímo p na získání voličů

17 Systémy politických stran systém m politických stran je souhrn stran v interakci v daném m politickém m systému jednotlivé strany nepůsob sobí izolovaně,, ale jsou v rámci státu tu zapojeny do systému politických stran systém m politických stran je dán d n vztahy mezi politickými stranami: schopnost jedné strany získat z absolutní většinu a vytvořit jednobarevnou vládu du účinnost a efektivita vládn dní moci složen ení opozice stabilitu politického režimu způsob a četnost střídání vlád

18 Hlavní kritéria ria typologie stranických systémů počet stran ideologické charakteristiky stran a napětí mezi nimi relativní velikost stran (volební výsledek) modely opozice organizační uspořádání stran (předev edevším m jejich disciplinovanost a kompaktnost) sociáln lní původ a zázemz zemí stran

19 Monopartismus systém, ve kterém m mám trvale moc jedna strana, aniž by bylo možno dosáhnout běžb ěžnou politickou soutěž ěží změny vládnouc dnoucí strana existuje v systému jako jediná nebo jsou ostatní politické strany znevýhodněny ny monopartismus je nesoutěž ěživým stranickým systémem a je příznap značný ný pro totalitní politické systémy

20 Bipartismus je soutěž ěživý stranický systém dvě politické strany se pravidelně střídaj dají u moci, přičemp emž jedna sama vytváří vládu a druhá představuje opozici, jež je připravena p vládn dní stranu vystřídat většinou se dvě strany nacházej zejí na odlišných pólech p ideologického spektra a bojují o středov edové voliče

21 Multipartismus nejčast astější systém m v politické praxi soutěž více než dvou politických stran malá pravděpodobnost, podobnost, že e se jedné politické straně podaří po volbách sestavit jednobarevnou vládu pro multipartismus jsou příznap značné koaliční vlády menší stabilita vlád

22 Uvedená klasifikace trpí celou řadou nedostatků: do jedné kategorie bývají zahrnovány ny stranické systémy s úplně odlišným fungováním obsahuje celou řadu různr zně fungujících ch stranických systémů

23 Typologie podle J. Sartoriho systém m jedné strany - politické uspořádání,, kde ve státě existuje jenom jediná politická strana, ostatní nejsou povoleny (bývalý SSSR) systém m hegemonní strany - výsadní postavení strany zabezpečeno eno ústavou země (KSČ v letech v Československu) systém predominantní strany - strana, která má výsadní postavení ve stranickém systému země (např.. Liberáln lně demokratická strana v Japonsku)

24 bipartismus - viz výše systém m omezeného pluralismu - existence 3 5 politicky relevantních politických stran s malými ideologickými vzdálenostmi (slabá polarizace politických stran) systém m extrémn mního pluralismu - větší množstv ství politicky relevantních politických stran se silnou ideologickou polarizací atomizovaný systém - vysoký stupeň relevantních a značně polarizovaných politických stran, systém m je nestabilní

Podobné dokumenty

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie

Systémy politických stran základní klasifikace a typologie Obsah bloku Co to je systém politických stran vymezení a kritéria pro třídění Faktory ovlivňující podobu stranického systému Technické ústavní