Politická situace v R v oblasti využití obnovitelných zdroj energie Kvten 2004 European Renewable Energy Council Námstí Pemysla Otakara II. 87/25 26, rue du Trone CZ - 370 01 eské Budjovice B-1000 Brussels Tel.: (+420) 38 731 25 80 Tel.: (+32) 2 546 1936 Fax: (+420) 38 731 25 81 Fax: (+32) 2 546 1934 www.eccb.cz www.erec-renewables.org eccb@eccb.cz erec@erec-renewables.org 1
Obnovitelné zdroje energie v EU a kandidátských zemích 1. Obecné informace 1-1. Obyvatelstvo a místopis je vnitrozemský stát ležící ve stední Evrop. Patí do mírného podnebného pásu severní zemské polokoule. esko sousedí se tymi státy. Nejdelší hranici má s Nmeckem (810,3 km), dále s Polskem (761,8 km), s Rakouskem (466,3 km), nejkratší je hranice se Slovenskem (251,8 km). eskou republikou prochází hlavní evropské rozvodí a rozdluje povodí Severního, Baltského a erného moe. Nejdelší eky jsou Vltava (433 km) a Labe (370 km) v echách, Morava (246 km) a Dyje (306 km) na Morav a Odra (135 km) s Opavou (131 km) ve Slezsku se nachází na hranici dvou horských systém. Na jejím západ a ve stedu se zvedá eská vysoina a vtšina hranic je pirozen tvoena pohoími Šumavy, eského lesa, Krušných hor, Orlických hor a Jeseník. Na východ již zaíná horský etz Karpat (Beskydy, Malé Karpaty). Podnebí eské republiky je ovlivnno oceánskými i kontinentálními atmosférickými procesy. Pevládají západní vtry a celkem asté zmny poasí doprovázené vydatnými srážkami. Oceánský atmosférický vliv pevládá spíše v echách, kdežto Morava a Slezsko mají již více kontinentální podnebí. Poasí je také ovlivnno nadmoskou výškou a rázem krajiny. 52 817 km² z celkové rozlohy se nachází v nadmoské výšce pod 500 m.n.m. (66,97%), 25 222 km² leží ve výšce od 500 do 1000 m.n.m. (31,68 %) a pouze 872 km² je výškách vyšších než 1000 m.n.m.. Prmrná nadmoská výška eské republiky je 430 m. eská fauna a flora jsou výsledkem kížení základních biologických tah rozšíených v Evrop. Lesy, pevážn jehlinaté pokrývají 33 % celkové rozlohy. Pdní typy jsou také rozliné, pevládá hndozem. základní údaje Rozloha (tis. km 2 ) 1) 79 Stední stav obyvatelstva (mil. osob) 10,2 Hustota obyvatelstva na 1 km 2 1) 130 Hlavní msto Praha (mil. osob) 1, 16 Živ narození na 1 000 obyvatel 8,8 Zemelí na 1 000 obyvatel 10,5 Kojenecká úmrtnost na 1 000 živ narozených 1) 4 Míra nezamstnanosti (%) (ILO) 8,1 Sklize obilovin na 1 ha (t) 4,51 Stav skotu (mil. ks) 1,6 Výroba masa na 1 obyvatele (kg) 78 Výroba mléka na 1 obyvatele (kg) 272 Výroba cementu na 1 obyvatele (kg) 351 Výroba elektiny na 1 obyvatele (KWh) 7 058 Spoteba energetických zdroj na 1 obyvatele (GJ) 3) 144 1) rok 2000 3) rok 1999 Zdroj informací: SÚ 2
1-2. Politický systém a ekonomití initelé je demokratická zem. Její výkonná moc se ídí Ústavou eské republiky. Vrcholným orgánem výkonné moci je vláda, která se skládá z pedsedy vlády, místopedsed vlády a ministr. V ele státu je prezident. Vláda je odpovdna Poslanecké snmovn. je rozlenna na kraje. Jejich innost ídí orgány územní samosprávy. Základní prioritou vlády je vstup eské republiky do Evropské unie. K dosažení lenství jsou vytvoeny vhodné podmínky; vláda stojí ped úkolem dokonit domácí pípravu na vstup a pístupová jednání a zabezpeit úinné psobení eské republiky v Unii. Rozlenní eské republiky na kraje zkratka název kraje zkratka název kraje PHA Hl. m. Praha HKK Královéhradecký ST Stedoeský PAK Pardubický JH Jihoeský VYS Vysoina PLK Plzeský JHM Jihomoravský KVK Karlovarský OLK Olomoucký ULK Ústecký ZLK Zlínský LBK Liberecký MSK Moravskoslezský 3
Co je kraj Základním pedpisem odvodujícím vznik kraje je ústavní zákon. 347/97 Sb. o vytvoení vyšších územních správních celk a o zmn ústavního zákona NR. 1 /1993 Sb., Ústava R. Kraj a jeho orgány vymezuje zákon. 129/2000 Sb. o krajích, který nabyl úinnosti dnem voleb do zastupitelstev v krajích, respektive dnem 1.ledna 2001. Kraj je územní spoleenství oban; náleží mu právo na samosprávu, které vykonává v rozsahu stanoveném v souladu s potebami kraje. Kraj je veejnoprávní korporací; vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovdnost z tchto vztah vyplývající. Kraj v samostatné psobnosti peuje ve svém územním obvodu v souladu s místními pedpoklady a s místními zvyklostmi o komplexní rozvoj svého území a o poteby svých oban, zejména o vytváení podmínek pro rozvoj sociální pée, o uspokojování poteby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, dopravy a spoj, poteby informací, výchovy a vzdlávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veejného poádku. Pi výkonu samostatné psobnosti kraj spolupracuje s obcemi; nesmí pitom zasahovat do jejich samostatné psobnosti. Orgány kraje jsou povinny zámry rozvoje kraje vždy konzultovat s píslušnými orgány obcí, jichž se dotýkají. Kraj je oprávnn vyjadovat se k záležitostem, které se dotýkají jeho samostatné psobnosti. Orgány státu jsou povinny pedem projednat s orgány kraje opatení dotýkající se samostatné psobnosti kraje. Státní orgány a orgány obcí poskytují orgánm kraje na požádání bezplatné údaje a informace pro výkon jejich psobnosti. Tuto povinnost má i kraj vi státním orgánm a orgánm obcí. Ochrana osobních údaj podle zvláštních pedpis zstává nedotena. Pi výkonu samostatné psobnosti se kraj ídí: 1. pi vydávání závazných vyhlášek zákonem, 2. v ostatních záležitostech též jinými právními pedpisy vydanými na základ zákona. Kraj vykonává na svém území státní správu ve vcech, které stanoví zákon. Psobnost v tchto vcech je penesenou psobností kraje. Analýza vývoje prmyslu v roce 2003 Prmysl v roce 2003 navázal na úspšný vývoj v pedcházejících letech. Prmyslová produkce se zvýšila o 5,8 %, tržby prmyslových podnik vzrostly o 5,4 %. Vývoj byl tém rovnomrný v prbhu celého roku. Vývoj v prmyslu v roce 2003 ovlivnily tyto faktory: - zprovoznní nových výrobních kapacit ve výrob autodíl, ve výrob plastických hmot, v elektrotechnickém prmyslu, - výrazný rst objemu produkce urené na vývoz, - pokraující oživení v hutním a strojírenském prmyslu, - vstup dalších zahraniních investor, - pokraující strukturální zmny v prmyslu, - zázemí stabilního vývoje v tžebním a energetickém sektoru. Rst prmyslové produkce byl doprovázen výrazným rstem produktivity práce a redukcí mzdových náklad. Produkce Mezironí index prmyslové produkce v roce 2003 dosáhl 105,8 %. Nejvyšší rst byl zaznamenán v odvtvích: - výroba pryžových a plastových výrobk (o 13,8 %) - výroba dopravních prostedk a zaízení (o 12,4 %) - výroba koksu, rafinérské zpracování ropy (o 9,5 %) 4
Pokles prmyslové produkce byl zaznamenán v odvtvích: - výroba usní a výrobk z usní (o 19,3 %) - výroba textilií, textilních a odvních výrobk (o 2,8 %) - tžba energetických surovin (o 0,4 %) Tržby Tržby z prmyslové innosti (ve stálých cenách) byly v roce 2003 meziron vyšší o 5,4 %. Nejvíce vzrostly tržby v odvtví výroba pryžových a plastových výrobk (o 15,8 %), tžba ostatních nerostných surovin (o 15,5 %), a výroba základních kov, hutních a kovodlných výrobk (o 9,9 %). Pokles tržeb byl v odvtví výroba usní a výrobk z usní (o 16,9 %), zpracovatelský prmysl jinde neuvedený (o 3,1 %) a tžba energetických surovin (o 0,8 %). Zamstnanost Zamstnanost v prmyslu se v roce 2003 snížila o 38,1 tis. osob, tj. o 3,3 %. Mzdy Prmrná msíní nominální mzda v prmyslu v roce 2003 dosáhla 16 308 K a byla meziron vyšší o 5,7 %. Nejvyšší úrove mezd byla v odvtvích: - výroba koksu, jaderných paliv, rafinérské zpracování ropy - výroba a rozvod elektiny, plynu a vody - tžba energetických surovin Nejnižší úrove mezd byla v odvtvích: - výroba usní a výrobk z usní - výroba textilií a textilních a odvních výrobk - zpracovatelský prmysl jinde neuvedený Produktivita práce Produktivita práce v prmyslu se v roce 2003 zvýšila o 8,9 % a rostla rychleji než prmrná mzda. Nové zakázky za vybraná odvtví V roce 2003 byly uzaveny nové zakázky ve výši 1 104,7 mld. K a byly o 8,1 % vyšší než ve v roce 2002. V roce 2003 byly uzaveny nové zakázky ze zahranií ve výši 689,8 mld. K a byly o 8,8 % vyšší než v roce 2002 Pedbžné hospodáské výsledky v zemdlství za rok 2003 Produkce zemdlského odvtví (PZO) vyjádená v základních bžných cenách pedstavovala v pedbžných výsledcích za rok 2003 výši 92 783,9 mil. K, z toho rostlinná výroba inila 43 512,3 mil. K a živoišná produkce 48 391,1 mil. K. Zbytek do celkové PZO vedle rostlinné a živoišné produkce tvoila jednak zemdlská práce provádná dodavatelsky, tj. produkce zemdlských služeb (830,5 mil. K) a jednak nezemdlské vedlejší innosti (neoddlitelné) ve výši 50 mil. K. PZO v základních stálých cenách roku 2000 inila 97 028,9 mil. K, z toho rostlinná produkce 44 175,6 mil. K a živoišná produkce 52 072,0 mil. K. Rostlinná produkce se v roce 2003 podílela na PZO v základních bžných cenách 46,9 %, piemž nejvýznamnjší zastoupení na rostlinné produkci mly obiloviny (44,0 %) a technické plodiny (24,1 %). Živoišná produkce byla zastoupena na PZO v základních bžných cenách 52,2%, nejvýznamnjší podíl na živoišné produkci pedstavovaly výroba mléka (41,0 %) a chov jateních prasat (29,6 %). Mezispoteba (MS) se podílela na PZO v tržních cenách 70,6 %, v tom byla nejvíce zastoupena mezispoteba krmiv, a to 49,4 %. 5
2. Politika a aktivity v oblasti obnovitelných zdroj energie 2-1. Energetický profil zem Hrubá spoteba primárních energetických zdroj inila v roce 2000 v eské republice (dle SÚ /10/) - celkem 1 628,8 PJ 100,0 % z toho: pevná paliva 882,0 PJ 54,2 % kapalná paliva 309,7 PJ 19,0 % plynná paliva 319,3 PJ 19,6 % prvotní teplo a elektina 117,8 PJ 7,2 % 1 PJ = 10 15 J, 1 MJ = 10 6 J = 238,8 kcal = 0,2777 kwh Podle stejného dokumentu ve zmínném roce dovezla R minerální paliva, mazadla a píbuzné materiály za cca 120 mld. K, a to pi pasivním saldu zahraniního obchodu cca 123 mld. K (dovoz: plynná paliva 319,5 PJ, kapalná paliva 342,8 PJ). Hrubá spoteba primárních energetických zdroj 319,3 117,8 PJ J 19,6 % 7,2 882,0 309,7 19,0 54,2 Výroba a spoteba elektrické energie v R, odbytová tžba uhlí 1999 2000 2001 2002 1) Výroba elektrické energie (mil. kwh) 64 692 73 466 74 647 76 348 Dovoz (mený) 8 983 8 725 9 380 9 502 Vývoz (mený) 12 258 18 742 18 919 20 889 Tuzemská spoteba 51 895 53 041 54 331 54 148 Odbytová tžba (tis. t) erného uhlí 13 342 14 855 15 138 14 463 hndého uhlí 44 790 50 307 50 968 48 892 Brikety hndouhelné (tis. t) 288 263 280 302 Koks (tis. t) 3 332 3 411 3 522 3 537 1) pedbžné údaje 6
Zdroj: publikace Obnovitelné zdroje energie a možnosti jejich uplatnní v eské republice Vydavatel: EZ, Praha 2003, autor: Kolektiv autor Studie analyzující souasný stav, pedpoklady rozvoje do r. 2010 a výhled vzdálenjšího horizontu. 7
Rozdlení použitých paliv a energií na vytápní ve mstech v R Energie pro vytápní mstských byt (Pramen: SÚ 1710-3.3h) teplo 39% zemní plyn 39% elektina 4% erné uhlí 2% hndé uhlí 10% koks 2% palivové díví 4% propan a butan 0% Rozdlení použitých paliv a energií na vytápní na venkov v R Energie pro vytápní venkovských byt (Pramen: SÚ 1710-3.3h) palivové díví 23% koks 5% propan a butan 1% hndé uhlí 32% erné uhlí 7% zemní plyn 19% teplo 3% elektina 10% Energetická náronost tvorby hrubého domácího produktu (HDP) je v eské republice ve srovnání s vysplými státy stále relativn vysoká. Energetická náronost, vyjádená jako spoteba primárních energetických zdroj na jednotku hrubého domácího produktu (pi použití pepotu paritou kupní síly), je v R 2,3 x vyšší než hodnota zemí EU, ale ve srovnání s maximální hodnotou v rámci EU je rozdíl jen 4 % (Portugalsko). Hlavní píinou vysoké energetické náronosti R ve srovnání s vysplými zemmi EU je výrazn nižší souhrnná hospodáská produktivita. Další píinou je struktura primárních energetických zdroj a konené spoteby s vyšším podílem tuhých paliv (na druhé stran však tato struktura snižuje dovozní závislost a omezuje rst pasivního salda obchodní bilance státu). Dalším dvodem vyšší energetické náronosti je historická struktura prmyslové výroby, ve které je vysoký podíl energeticky nároných odvtví (hutní výroba, prmysl stavebních hmot apod.) 8
Hlavní energetití initelé situace užití OZE v zemi Státní energetická politika eské republiky Státní energetická politika je základní dokument vyjadující cíle v energetickém hospodáství v souladu s potebami hospodáského a spoleenského rozvoje vetn ochrany životního prostedí. Státní energetická politika pedstavuje otevený dokument, který zpracovává ministerstvo prmyslu a obchodu s výhledem na 15 až 20 let. V souasné dob byla vypracována nejnovjší verze Státní energetické koncepce, jež byla schválena vládou eské republiky dne 10.bezna 2004 (usnesením vlády R íslo 211 ze dne 10.3. 2004). V nové Státní energetické koncepci R je v kapitole 3.4. uvedeno: 3.4. Dlouhodobá indikativní koncepce využití obnovitelných zdroj energie v R V souladu se zámrem EU využít optimáln obnovitelných zdroj energie k posílení nezávislosti na vnjších zdrojích, ke zvýšení spolehlivosti energetických systém, ke snížení nepíznivého vlivu energetiky na životní prostedí, k ešení problém ochrany krajiny a k ešení problém sociálních a zamstnanosti je nutné zpracovat dkladnou a prkaznou analýzu potenciálu jednotlivých druh obnovitelných zdroj energie v R. Podíl pedpokládaného využití obnovitelných zdroj energie je významný a tempa rstu výroby elektiny a tepelné energie na jejich základ jsou mimoádn vysoká. Je proto nutné stanovit konkrétní strategii vycházející z prkazného ekonomického hodnocení a navrhnout pípadn další opatení a nástroje k prosazení pedpokládaných trend. Koncepce musí zahrnout i podmínky a aktivity v zemdlství, lesnictví, petrochemii a v dalších odvtvích, které vytvoí podmínky pro pstování biomasy, produkci bioplynu, biopaliv apod. Pi píprav této koncepce spolupracovat s orgány regionální samosprávy. 4.1 Pravdpodobná výše a struktura spoteby prvotních zdroj energie PJ 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Celkem 1 672 1 730 1 775 1 782 1 787 1 810 1 797 V tom: 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Hndé uhlí 612 507 509 480 434 389 374 erné uhlí + koks 265 229 212 210 227 209 174 Ostatní tuhá paliva 11 8 9 9 8 7 7 Plynná paliva 316 373 359 353 366 366 370 Surová ropa 239 222 209 180 152 139 127 Kapalná paliva 72 51 67 76 80 82 86 Elektina -36-40 -35 1 18 18 1 Jaderné palivo 148 286 286 286 286 330 375 Obnovitelné zdroje 44 93 159 187 215 269 283 Zdroj: Státní energetická koncepce R z roku 2004 9
Tuzemská spoteba prvotních palivoenergetických zdroj [PJ] - korigovaný zelený scéná 2 000 1 500 [PJ] 1 000 500 0-500 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Hndé uhlí erné uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Surová ropa Kapalná paliva Elektina Jaderné palivo Obnovitelné zdroje Tuzemská spoteba prvotních palivoenergetických zdroj [%] - korigovaný zelený scéná 100% 80% 60% [%] 40% 20% 0% -20% 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Hndé uhlí erné uhlí + koks Ostatní tuhá paliva Plynná paliva Surová ropa Kapalná paliva Elektina Jaderné palivo Obnovitelné zdroje Zdroj: Státní energetická koncepce R z roku 2004 Schválený dokument je založen na shodných pilíích jako energetická politika Evropské unie (dále EU), to znamená, že zdrazuje požadavky na zajištní: - cíl ochrany životního prostedí a respektování zásad udržitelného rozvoje - bezpenosti dodávek energie, - podpory konkurenní schopnosti ekonomiky. 10
V souladu s tím definuje 6 základních zámr, a to: 1. zajištní úelného a ekonomicky výhodného využití domácích prvotních energetických zdroj (umožujících omezit závislost na dovozu paliv a energie), vetn zachování pimené míry národního zacházení s domácími energetickými zdroji a píslušnou energetickou infrastrukturou, 2. vymezení závazk veejné služby, respektive služby ve všeobecném ekonomickém zájmu, 3. dosažení souladu mezi ekonomickým a sociálním rozvojem a ochranou životního prostedí eské republiky, jejích region a lokalit, 4. postupné zajištní spolených cíl a zámr EU, vetn aplikace legislativy speciáln urené pro sektor energetiky, 5. rozšíení svobody rozhodování konených zákazník o zpsobu i výbru zdroj dodávek paliv a energie a energetických služeb, 6. vytvoení prhledných a relativn stabilních vcných a legislativních podmínek pro efektivní ízení podnikatelských proces subjekty, které zajišují dodávky paliv a energie a píslušné energetické služby. Za hlavní strategické cíle státní energetické politiky je nutno považovat stanovení základní koncepce dlouhodobého rozvoje energetického prmyslu a stanovení nezbytného legislativního a ekonomického prostedí, které by motivovalo výrobce a distributory energie k ekologicky šetrnému chování. Ve spotebitelské oblasti k dlouhodobým strategickým cílm státní energetické politiky patí snížení energetické a surovinové náronosti celého národního hospodáství na úrove vysplých prmyslových stát. Tohoto cíle by mlo být dosaženo zejména podporou nových výrobních technologií s minimální energetickou a surovinovou nároností s maximálním zhodnocením použité energie a surovin národní prací. V terciální sfée by mlo být dosaženo snížení energetické náronosti pedevším podporou program, vedoucích k úsporám energie a vyššímu využívání alternativních energetických a surovinových zdroj pi zásobování obyvatelstva energií. Energetická politika je úzce provázána s hospodáskou a surovinovou politikou (gesce Ministerstvo prmyslu a obchodu, dále MPO) a respektuje Státní politiku životního prostedí (gesce Ministerstvo životního prostedí, dále MŽP). Za naplování priorit a cíl SEP R i SEK R je odpovdné MPO R. Vychází z dlouhodobých zámr vlády na zajištní trvale udržitelného rozvoje eské republiky, který je významn podmínn spolehlivými a bezpenými dodávkami energie, ekonomicky optimálním a ekologicky šetrným pístupem k píslušným nositelm energie a k její spoteb. Konkrétními opateními a zámry reaguje i na souasnou hospodáskou situaci a obsahuje zámry na její pekonání. Státní politika životního prostedí eské republiky Dalším dležitým dokumentem je Státní politika životního prostedí eské republiky (dále SPŽP), která byla schválena usnesením vlády. 38 dne 10. ledna 2001, jež je koncipována tak, aby vymezila konsensuální rámec pro dlouhodobé a stedndobé smování rozvoje environmentálního rozmru udržitelného rozvoje eské republiky, od kvtna 2004 lena Evropských spoleenství. Aktualizovaná SPŽP odpovídá na výzvy plynoucí z výsledk hodnocení implementace pedchozí SPŽP a poteb uchovat a pokud možno dále zlepšovat životní prostedí pro kvalitní život dalších generací obyvatel eské republiky. Souasn respektuje závazky, které pro eskou republiku vyplynou z nadcházejícího lenství v Evropské unii, jakož i existující povinnosti spojené se lenstvím R v Organizaci spojených národ (OSN), v Organizaci pro hospodáskou spolupráci a rozvoj (OECD) aj. Východiskem jsou zkušenosti z plnní pedchozích národních strategických dokument v oblasti životního prostedí (Duhový program z r. 1990, SPŽP z let 1995 a 2001) a úkoly formulované (krom Kjótských protokol)zejména: v 6. akním programu Evropských spoleenství pro životní prostedí (6. EAP), pijatého v Bruselu dne 22. ervence 2002 v Environmentální strategii OECD pro první dekádu 21. století, pijaté v Paíži dne 16. kvtna 2001 ve Strategii Evropské unie pro udržitelný rozvoj, pijaté v Götteborgu dne 16. ervna 2001 v Deklaraci a v Implementaním plánu, pijatých na Svtovém summitu OSN o udržitelném rozvoji v Johannesburgu dne 4. záí 2002 11
v Deklaraci z 5. konference ministr životního prostedí regionu Evropské hospodáské komise OSN Životní prostedí pro Evropu pijaté v Kyjev dne 23. kvtna 2003. Základním úelem SPŽP nadále zstává poskytovat rámec a vodítko pro rozhodování a aktivity na mezinárodní, celostátní, krajské i místní úrovni, smující: k dosažení dalšího zlepšení kvality životního prostedí jako celku i stavu jeho složek a souástí k uplatnní princip udržitelného rozvoje a k pokraující integraci hlediska životního prostedí do sektorových politik ke zvyšování ekonomické efektivnosti a sociální pijatelnosti environmentálních program, projekt a inností. Prioritní oblasti aktualizované SPŽP jsou kompatibilní s 6. EAP. Sousteují se hlavn na ešení petrvávajících a nov vzniklých environmentálních problém v oblasti: ochrany pírody, krajiny a biologické rozmanitosti udržitelného využívání pírodních zdroj, ochrany vod a ochrany ped povodnmi, optimalizace materiálových tok a nakládání s odpady snižování zátže životního prostedí pocházející z lidské innosti, zlepšování environmentálních standard pro kvalitu lidského života ochrany klimatického systému Zem a omezení dálkového penosu zneištní ovzduší zvyšování povdomí veejnosti o otázkách životního prostedí. Energetická legislativa R Základ legislativního rámce pro oblast energetiky tvoí nový zákon. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o zmn nkterých zákon tzv. energetický zákon (a jeho provádcí vyhlášky) upravující zejména: postavení, práva a odpovdnosti nezávislého regulaního orgánu pro energetiku, vytváení transparentních a nediskriminaních ekonomických podmínek a technicko-provozních pravidel pro podnikání v energetice, ve shod s existující a pipravovanou legislativou ES. S uplatnním energetické dan se uvažuje pouze v pípad, že bude zavedena ve všech lenských státech EU píslušnou smrnicí ES, rozsah, zpsob a postup regulace v sektorech energetiky ze strany státu, vetn stanovení harmonogramu postupu zavádní hospodáské soutže v sektoru elektroenergetiky a plynárenství; legislativní zakotvení orgán a organizací nutných pro zajištní spolehlivého a efektivního fungování energetických systém (bez ohledu na zvolený model trhu, který zabezpeí pístup k sítím) a zásobování elektinou a zemním plynem i bhem pechodného období, podporu vytváení dalších legislativních, ekonomických a technických podmínek pro zapojení eské energetiky do jednotného vnitního trhu Evropské unie (implementace technických norem a další sekundární legislativy unie), zásadní ešení podnikatelského prostedí v oblasti teplárenství, vetn stanovení zpsobu regulace na regionální úrovni a píslušné cenové politiky - podpora centralizovaného zásobování teplem, zejména z kombinované výroby elektiny a tepla. Další základní právní norma, zákon. 406/2000 Sb., o hospodaení energií, (a jeho provádcí vyhlášky) v souladu s legislativou EU (Smrnice EU.2002/91/ES) upravuje zpsoby a nástroje pro dosažení cíl v úsporách energie, využívání možných obnovitelných zdroj energie, kombinované výroby elektiny a tepla, a taktéž nov definuje Národní programy úspor energie a využívání obnovitelných zdroj. Tímto zákonem je upraven postup zpracování územní energetické koncepce, s cílem optimálního využívání regionálních energetických zdroj. Územní energetická koncepce se zpracovává na období 20 let a v pípad poteby se dopluje a upravuje. Územní energetickou koncepci poizuje kraj, hlavní msto Praha a statutární msta v penesené psobnosti. Územní energetická koncepce je závazným podkladem pro územní plánování. Také obec má právo pro svj územní obvod nebo jeho ást poídit územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí a pro její uskutenní mže vydat závazný právní pedpis. 12
Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj (dále jen Národní program ) zpracovává Ministerstvo prmyslu a obchodu v dohod s Ministerstvem životního prostedí ve smyslu Hlavy III zákona. 406/2000 Sb., o hospodaení energií. Národní program se vyhlašuje na tyleté období. (byl vyhlášen v roce 2001 pro rok 2002 až 2005) Ve smyslu zákona je Národní program dokument vyjadující cíle ve snižování spoteby energie, využití obnovitelných a druhotných energetických zdroj v souladu s hospodáskými a spoleenskými potebami, trvale udržitelným rozvojem a ochranou životního prostedí. Národní program je zamen na následující cílové skupiny: státní správu a samosprávu, podnikatelskou sféru, domácnosti a nevládní organizace. Národní program a doporuená opatení vycházejí zejména z Energetické politiky R a Státní politiky životního prostedí Obr. 1.1. Pehled vazeb Národního programu: EU další nap. Rámcová úmluva OSN o zmn klimatu nap.: Agenda 21 Cíle státu Realizace cíl státu Energetická politika Státní politika životního prostedí Další rezortní politiky.... Strategické programy : Strategie ochramy klimatického systému Zem v R Strategie regionálního rozvoje Strategic ký program ekonomického a sociálního rozvoje Národní rozvojový plán Regionální operaní program Sektorový operaní program Legislativa Energetický : zákon Zákon o hospodaení energií Zákon o ochran ovzduší Další NP snížování emisí NP ochrany klimatu NP HNE - OZE další související programy další související aktivity Nástroje realizace cíl státu Zdroj: Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdroj z roku 2001) Národní program navazuje na dosažené výsledky pi realizaci jednotlivých roník Programu na podporu úspor energie a využívání obnovitelných zdroj energie realizovaných v letech 1991 až 1998 a Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj energie v letech 1999-2001 (dále jen Státní program ). Realizované roníky Státního programu prokázaly významný pínos v oblasti úspor energie a využití obnovitelných a druhotných zdroj energie. Na základ tchto zkušeností bude v rámci Národního programu každoron vyhlašován Státní program naplující jeho jednotlivé cíle. Národní program bude vyhodnocen nejmén jednou za dva roky a jeho vyhodnocení bude jako informace postoupeno vlád R. Na základ výsledk vyhodnocení budou navrženy zmny nebo úpravy v Národním programu. Energetiku v eské republice (Evrop) též významn ovlivuje (bude ovlivovat) Evropská energetická charta, která byla pijata v závreném dokumentu Haagské konference o Evropské energetické chart. Tento dokument byl podepsán zúastnnými zemmi v Haagu 17. prosince 1991. Na nj navazuje Dohoda k energetické chart, kterou ratifikovalo 50 stát ( pedala ratifikaní listiny v Bruselu 17. ervna 1996). 13
2-2. Stav využití obnovitelných zdroj a) Státní definice obnovitelných zdroj Obnovitelnými zdroji jsou obnovitelné nefosilní pírodní zdroje energie, jimiž jsou vtrná energie, slunení energie, energie okolního prostedí zejména geotermální energie, energie vody a energie biomasy. b) obecné možnosti a využití OZE dle Státní energetické politiky eské republiky: (schválené usnesením vlády eské republiky ze dne 12. ledna 2000. 50)- jedná se oficiální dokument Obnovitelné zdroje nemohou být v horizontu této energetické politiky zásadním zdrojem energie ale jejich využití bude významným regionálním a lokálním pínosem. Jde zejména o uplatnní biomasy (sláma, seno, lesní odpad) a o rozvoj fytoenergetiky tam, kde jsou únosné dopravní náklady. Také je možno využít dnes neobdlávané plochy pro rychle rostoucí energetické plodiny. I nadále je nutno vnovat pozornost malým vodním elektrárnám, které mohou mít znaný význam v jednotlivých lokalitách. Uritý potenciál je také ve výstavb vtrných elektráren v oblastech s rychlostí vtru nad 5m.s -1. Solární systémy, jejichž použití je v našich podmínkách omezeno relativn kratším slunením osvitem a horšími klimatickými podmínkami, se mohou prosazovat pouze omezen. Dále pichází v úvahu i geotermální energie jako zdroj pro využití tepelných erpadel. Stávající využití obnovitelných zdroj energie v R Stávající využití obnovitelných zdroj energie v R ukazuje následující tabulka. Vzhledem ke skutenosti, že v oblasti využívání obnovitelných zdroj neexistuje dlouhodobjší oficiální statistické sledování, vycházejí uvedené údaje o stávajícím využívání z dílích statistik a odhad. Pesto je však možné tyto hodnoty považovat za poátení stav plnní cíl Národního programu. Stávající využití obnovitelných zdroj energie v eské republice (stav r.2000) Druh obnovitelných a druhotných zdroj energie Elektrická energie Teplo CELKEM GWh = PJ PJ PJ Vtrná energie (VE) 5,000 0,018 0,000 0,018 Vodní energie (MVE) 680,000 2,448 0,000 2,448 Velké vodní elektrárny 1573,000 5,663 0,000 5,664 Solární tepelné systémy 0,000 0,000 0,356 0,356 Fotovoltaické systémy 0,030 0,00011 0,000 0,00011 Geotermální energie 0,000 0,000 0,105 0,105 Biomasa 30,000 0,108 21,000 21,108 Odpady 2,5 0,009 0,967 0,976 Ethanol/ Bionafta 0,000 0,000 2,261 2,261 Celkem 2290,530 8,246 24,689 32,935 Pramen: Ministerstvo životního prostedí, eský ekologický ústav I pes významný nárst potu instalací využívajících obnovitelné energetické zdroje v posledních letech, je jejich využití stále výrazn za možnostmi Dvodem je existence ady bariér bránících vtšímu pronikání obnovitelných energetických zdroj na trh. Jedná se zejména o: administrativní a technické pekážky rozpory s ostatními aspekty udržitelného rozvoje pekážky ekonomického charakteru nestabilita podnikatelského prostedí 14
Základní možnosti ešení spoívají zejména v: vyvolání zmny politických (spoleenských) preferencí vytváení ekonomických podmínek (relativní pomr cen, resp. náklad ) prostednictvím internalizace externalit (daová reforma), uvážením více kritérií (náklady na redukci CO 2 ) atd. koncepní práci a praktické naplování úkol a opatení v SEK, ÚEK apod. s vazbou na modifikaci územního plánování apod. koordinaci a spolupráci ministerstev (MPO, MŽP, MZe, MMR ) a veejné správy obecn a v zodpovdném a objektivním pístupu úad k odvtví OZE vzetí do úvahy veškerých dostupných podklad pi tvorb cen pro elektinu z OZE Možnosti zvýšení podílu obnovitelných zdroj energie v R Jak velký je energetický potenciál možností využití obnovitelných zdroj energií (OZE) v R se mžeme podívat v následující tabulce. 1 Obnovitelné energie v eské republice v roce 2010, jejíž hodnoty byly navrženy experty asociace obnovitelných energií. Tabulka. 1 Obnovitelné energie v eské republice v roce 2010 Obnovitelná energie PJ % SPEZ 1) GWh % výroby 2) Teplo z biomasy 55,3 3,16 x x Elektina z biomasy 31,6 1,80 2 230 3,28 Motorová biopaliva 9,2 0,53 x x Biomasa celkem 96,1 5,49 2 230 3,28 Solární teplo 2,2 0,13 x x Solární elektina 0,1 0,00 15 0,02 Tepelná erpadla 7,2 0,41 x x Geotermální elektrárny 0,4 0,02 15 0,02 Vtrné elektrárny 3,3 0,19 930 1,37 Malé vodní elektrárny 4,0 0,23 1120 1,65 Velké vodní elektrárny 4,2 0,24 1165 1,71 Obnovitelné energie celkem 117,5 6,71 5 475 8,05! "# %$'& ( ) * +,-/. 0 21435 " 67 688# # # "! "# 9$'& hrubé spoteb elektiny, která iní 68 012 GWh c) pístup k OZE V souasnosti získává z obnovitelných zdroj jen zhruba dv procenta energie Pi vstupních jednáních s EU se zavázala, že v roce 2010 se tento podíl zvýší na šest procent. K tomu mají pomoci jak legislativní, tak ekonomické i další nástroje 15
4.2 Pravdpodobná výše a struktura výroby elektiny TWh 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Celkem 73,73 78,20 82,37 80,85 84,95 87,49 89,17 V tom: 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Hndé uhlí 43,06 38,27 37,30 32,76 31,72 28,86 28,46 erné uhlí 8,94 5,18 5,58 5,26 7,79 6,36 4,34 Ostatní tuhá paliva 0,14 0,06 0,10 0,10 0,07 0,06 0,06 Plynná paliva 4,69 3,66 4,56 6,25 7,27 7,37 6,46 Kapalná paliva 1,59 0,84 0,62 0,60 0,48 0,41 0,34 Jaderné palivo 13,59 26,04 26,04 26,04 26,04 30,24 34,44 Obnovitelné zdroje 1,71 4,16 8,17 9,84 11,58 14,20 15,06 Zdroj: Státní energetická koncepce R z roku 2004 4.6 Obnovitelné zdroje energie a) Výše a struktura spoteby druhotných a obnovitelných zdroj energie PJ 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Biomasa 18 62 121 146 173 228 242 Druhotné teplo Další obnovitel né zdroje 20 20 20 20 20 20 20 6 9 13 14 15 14 13 Odpady 0 2 5 7 7 7 8 Celkem 44 93 159 187 215 269 283 b) Výroba elektiny z OZE (TWh) TWh 2000 2005 2010 2015 2020 2025 2030 Biomasa 0,01 1,60 4,86 6,32 7,81 10,25 10,96 MVE 0,52 0,80 1,05 1,05 1,05 1,05 1,05 Vítr 0,01 0,57 0,93 1,01 1,25 1,44 1,44 Fotovoltaika 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,01 0,01 Bioplyn 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,01 0,16 Zdroj: Státní energetická koncepce R z roku 2004 Pedpokládá se, že pi zvýšení podílu obnovitelných zdroj na 3,5 procenta proti nynjším necelým dvma procentm se v esku vytvoí až 10 000 nových pracovních míst S ohledem na významný potenciál využívání energie biomasy v eské republice se tyto pozitivní efekty projeví pravdpodobn zejména v zemdlství a následn pi obnov venkova a v péi o krajinu. 16
Plánované lenství R v EU pinese investorm v oblasti využívání obnovitelných zdroj pístup k píslušným finanním fondm. K zabezpeení jejich podnikatelské jistoty bude sloužit také pipravovaný zákon o podpoe využívání obnovitelných zdroj, který má vstoupit v platnost 1.5.2004 Zákon by ml zajistit stabilizaci podmínek trhu pro výrobce takzvané zelené energie. Zákon navržený ministerstvy životního prostedí a prmyslu a obchodu má napíklad zaruit provozovatelm malých vodních, vtrných elektráren a zdroj spalujících biomasu pednostní pipojení k penosové soustav. Dodavatelé budou muset zejm od roku 2005 splovat kvóty vyrobené zelené energie, které na každý kalendání rok stanoví ERÚ. Regulaní úad bude také každý rok stanovovat výkupní ceny energií z alternativních zdroj. Nové povinnosti zákon pinese i pro výstavbu a rekonstrukce tepelných zdroj. Vtší nové zdroje tepla budou muset z alternativních zdroj vyrábt minimáln deset procent, stejný podíl budou muset prokázat i po rekonstrukci tepláren. Návrh se snaží zajistit také zvyšování spoteby zelené energie. Ukládá, aby v podílu tepelné spoteby nových staveb financovaných z veejných rozpot tvoila alternativní energie nejmén ptinu. Z obnovitelných zdroj energie je v souasné dob v eské republice nejrozšíenjší vytápní biomasou. Na tento zpsob už s úspchem pešla ada obecních kotelen, menších provozoven i domácností. K nejastji využívaným palivm na bázi biomasy patí devo, devné brikety nebo štpka. Pibývá také malých vodních elektráren (do 10 MW) nových systém na solární ohev vody a systém využívajících teplo zem i okolního prostedí pomocí tepelných erpadel. Od letošního roku by se mly více prosazovat i vtrné elektrárny s ohledem na lepší výkupní ceny z OZE a pipravovaný zákon o výrob elektiny z OZE. Pitom náš stát má velké plochy zemdlské pdy, která není vhodná pro pstování obilí ani jiných zemdlských plodin, a není dvodu, pro by nemohla v budoucnosti sloužit k pstování biomasy na výrobu energie. Sami obané mohou také pispt životnímu prostedí tím, že zanou využívat alternativní zdroje energie pro své domy a byty. Je možné využívat energii z vtru, ohívat vodu pomocí solárních kolektor, anebo vytápt dm biomasou. Na topení biomasou se podobn jako na ostatní alternativní zdroje energie vztahuje státní podpora, která iní od ticeti až do osmdesáti procent poizovacích náklad a má podobu píspvku nebo nízkoúrokové pjky. O podporu mohou Státní fond životního prostedí žádat právnické osoby i jednotliví obané. 2-3. Politika OZE v minulosti a souasnosti a) politika OZE na státní a regionální úrovni V R probíhá již od poátku 90. let 20. století mnoho aktivit zamených na využívání a propagaci využívání obnovitelných zdroj energie, ovšem ástené oficiální podpory se tmto aktivitám dostávalo pouze na poátku 90. let. Po nkolikaletém útlumu (což naopak byla doba, kdy v Evrop postupn zahajovaly OZE více i mén mohutný nástup) v roce 1998 odstartovala další etapa podpory tmto technologiím prostednictvím Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdroj energie (dále jen Státní program). Obnovitelné zdroje energie jsou v rámci Státního programu podporovány pedevším ze zdroj Státního fondu životního prostedí R (dále jen SFŽP) a v menší míe z eské energetické agentury (EA). Jedná se pedevším o podporu investiních zámr, ímž jsou definována ist technokratická opatení, která nemají zásadní systematickou oporu v obecné osvt a propagaci. Jak Státní fond tak i EA podporují též akce osvtového charakteru (semináe, publikace, informaní stediska - EKIS apod.) ovšem tyto podpory jsou poskytovány bez širšího koncepního rámce zájemcm, kteí podají žádost pijatelnou ze strany tchto institucí tj. celá stávající koncepce veejné podpory osvty v této oblasti je vystavna na stejných principech, na jakých jsou poskytovány investiní podpory. Úinnost takto administrovaných akcí se pravdpodobn významn snižuje. Systematická práce s veejností, ani s odbornou veejností prozatím neexistuje, resp. není koordinována. Chybí zde osvta mezi odborníky ve stavebnictví (architekti, projektanti), odborníky z oblasti životního prostedí (pracovníci referát ŽP, podnikoví ekologové apod.), pracovníky ve školství atd. Problematika OZE ani energetické efektivnosti není zaazena do školních osnov a jen výjimen je pednášena na vysokých školách ve více i mén fragmentované podob. 17
b) aktéi v oblasti OZE Obnovitelnými zdroji energií se v eské republice na národní úrovni zabývají pedevším MPO, MŽP, MZe, SFŽP a dále na regionální a místní úrovni celá ada nevládních neziskových organizací. Ministerstvo prmyslu a obchodu je ústedním orgánem státní správy pro (mimo jiné) státní prmyslovou politiku, obchodní politiku, zahranin ekonomickou politiku, tvorbu jednotné surovinové politiky, využívání nerostného bohatství, energetiku, teplárenství, plynárenství, tžbu, úpravu a zušlechování ropy a zemního plynu, tuhých paliv, radioaktivních surovin, rud a nerud, Státní fond životního prostedí eské republiky - (SFŽP R) byl zízen 4. íjna 1991 Zákon 388/91 Sb., o Státním fondu životního prostedí eské republiky. SFŽP R je jedním ze základních ekonomických nástroj k plnní závazk vyplývajících z mezinárodních úmluv o ochran životního prostedí, z Národního programu pípravy eské republiky na vstup do Evropské unie a k uskuteování Státní politiky životního prostedí. SFŽP R se rozhodnutím vlády R (149/2001) stal implementaní agenturou pro programy ISPA(Instrument for Structural Policies for Pre-Accession) v oblasti životního prostedí pro projekty schválené ídícím výborem ISPA Evropské komise. Tento rámcový program Evropské unie je zamený na pomoc zemím žádajícím o vstup do EU. Podporuje investiní projekty v oblasti životního prostedí a dopravy. SFŽP R zabezpeuje ve spolupráci s Ministerstvem životního prostedí pípravu jednotlivých návrh projekt ISPA a jejich vlastní implementaci. SFŽP R je v rámci životního prostedí implementaní agenturou i pro navazující kohezní fond FOND SOUDRŽNOSTI, který se zamuje na velké infrastrukturální projekty, etapy a skupiny projekt v oblasti životního prostedí a dopravy. Celkové náklady tchto projekt nesmí být menší než 10 milión EUR. V rámci nástroje regionální a strukturální politiky EU STRUKTURÁLNÍ FONDY hraje SFŽP R roli zprostedkujícího subjektu a platební jednotky pro Operaní program Infrastruktura (OPI), konkrétn pro prioritu3 - Zlepšování environmentální infrastruktury a ásten pro prioritu 4 - Technická pomoc. Priorita 3 tvoí tém 60% podíl nabízených finanních prostedk z OPI. SFŽP R mže v letech 2004-2006 zprostedkovat více než 142 milión EUR. O použití finanních prostedk ze SFŽP R rozhoduje ze zákona ministr životního prostedí. Úkolem Fondu je žádost o podporu pijmout, odborn i vcn posoudit a své stanovisko s doporuením dalšího postupu pedat Rad Fondu, která je poradním orgánem ministra. Na základ vydaných rozhodnutí ministra životního prostedí zabezpeuje SFŽP R celou agendu poskytování finanních podpor. Je to zejména konzultaní a poradenská innost, píprava a uzavírání smluv pro poskytování podpor, uvolování finanních prostedk píjemcm podpory, vetn prbžného sledování úelu jejich použití, závrené vyhodnocování využitých prostedk a dosažených ekologických efekt. Fond podporuje opatení ke zlepšení životního prostedí ve všech jeho složkách, a to: - ochrana vod - ochrana ovzduší - ochrana pírody a krajiny - nakládání s odpady - technologie a výrobky - využití obnovitelných zdroj energie - program Evropské unie ISPA Píjmy SFŽP R jsou ze zákona tvoeny pedevším z plateb za zneišování nebo poškozování jednotlivých složek životního prostedí. Tyto píjmy netvoí souást státního rozpotu eské republiky. eská energetická agentura je zízena na základ rozhodnutí ministra prmyslu a obchodu. 290/1995, jako píspvková organizace Ministerstva prmyslu a obchodu. Hospodaení eské energetické agentury se ídí zákonem Ministerstva financí. 218/2000 Sb., o rozpotových pravidlech a zmn nkterých souvisejících zákon (rozpotová pravidla) a zákonem.219/2000 Sb., o majetku eské republiky a jejím vystupování v právních vztazích. ídícím orgánem eské energetické agentury je Ministerstvo prmyslu a obchodu. 18
Hlavní inností eské energetické agentury je iniciovat aktivity fyzických a právnických osob vedoucí k úsporám energie s cílem snižovat energetickou náronost eské ekonomiky a podporovat vyšší využívání obnovitelných a druhotných zdroj energie. Nedílnou souástí innosti agentury je provádt osvtu a propagaci v oblasti úspor energie a vyššího využívání obnovitelných a druhotných zdroj energie, vetn kombinované výroby tepla a elektiny. Výsledek innosti agentury je orientován na úspory prvotních energetických surovin, na snižování dopad využití energetických zdroj na životní prostedí, které vyplývá z jejich neefektivního, nebo technicky nevhodného využívání a na zvýšení využití energií pi jejich transformaci." c) Elektina (reforma trhu s elektinou, naízení a pedpisy, smrnice o OZE v praxi) V souasné dob se v R pipravuje zákon o podpoe výroby elektiny a tepelné energie z obnovitelných zdroj, který má vstoupit v platnost 1.5.2004 Zákon implementuje Smrnici 2001/77/EC (Smrnice Evropského parlamentu a Rady o podpoe elektrické energie z obnovitelných zdroj na vnitním trhu s elektrickou energií) do naší národní legislativy. Úelem tohoto zákona je návrh národního indikativního cíle pro výrobu elektiny z obnovitelných zdroj k roku 2010 a vytvoení podprných schémat, která zajistí dosažení národního indikativního cíle. Zákon se dále zabývá certifikací elektiny z obnovitelných zdroj a správními postupy povolovacích ízení pro zaízení vyrábjící elektrickou energii z obnovitelných zdroj. Snahou expert, pipravujících tento zákon je zobecnní základních princip podpory výroby tepla a elektiny z obnovitelných zdroj pi respektování zákona. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o zmn nkterých zákon (energetický zákon), ve znní pozdjších pedpis a jeho provádcích vyhlášek, napíklad: Vyhláška. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování trhu s elektinou a zásady tvorby cen za innost operátora trhu a dále Vyhláška. 18/2002 Sb., o podmínkách pipojení a dopravy elektiny v elektrizaní soustav. Cíle zákona: 1. Zvýšit podíl výroby elektiny v zaízeních na bázi obnovitelných energetických zdroj na hrubé spoteb elektiny v takovém rozsahu, aby v roce 2010 byla v R dosažena cílová hodnota 8% 2. Zvýšit podíl obnovitelných energetických zdroj na primární spoteb energetických zdroj v takovém rozsahu, aby v roce 2010 byla v R dosažena cílová hodnota 6 % 3. Pispt snížením emisí skleníkových plyn k ochran klimatu 4. Pispt snížením emisí ostatních škodlivin do prostedí k ochran životního prostedí 5. Pispt ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin 6. Pispt ke zvýšení diverzifikace a decentralizace zdroj energie, a tím ke zvýšení bezpenosti dodávek energie 7. Pispt ke zvýšení podnikatelské jistoty investic do obnovitelných zdroj energie 8. Podpoit vytvoení institucionálních podmínek pro zavádní nových technologií a k jejich proniknutí na trh jak v tuzemsku tak v zahranií 9. Využíváním biomasy pispt k péi o krajinu 10. Podporou využívání obnovitelných zdroj energie pispt k vyšší zamstnanosti v regionech Využívání obnovitelných zdroj obecn a výroba elektiny z nich jsou v eské republice v souasnosti upraveny ve dvou obecnjších zákonech v zákon. 458/2000 Sb. (energetický zákon) a v zákon. 406/2000 Sb. (o hospodaení energií) a v ad podzákonných norem (vyhlášky, cenová rozhodnutí, usnesení vlády). Zákon. 458/2000 Sb. energetický zákon upravuje podmínky následovn: Obnovitelné zdroje energie jsou v energetickém zákon definovány jednak vcn v 2, odst. 2, písm. 12 jako zdroje, jejichž energetický potenciál se trvale a samovoln obnovuje pírodními procesy a jednak taxativn pro výrobu elektiny 19
v 31 pro úely zákona jako: vodní energie do výkonu výrobny elektiny 10 MWe, slunení energie, vtrná energie, geotermální energie, biomasa a bioplyn. Výroby elektiny z obnovitelných zdroj se týkají následující ustanovení, kterými zákon: zprošuje provozovatele penosové soustavy ( 24, odst. 10) a provozovatele distribuních soustav ( 25, odst. 11) povinnosti zajišovat všem úastníkm trhu s elektinou neznevýhodující podmínky v pípad penosu resp. distribuce elektiny z obnovitelných zdroj, zajišuje výrobcm elektiny z obnovitelných zdroj právo k pednostnímu pipojení svého zdroje elektiny k penosové soustav nebo distribuním soustavám za úelem penosu nebo distribuce ( 31, odst. 2), stanoví provozovatelm distribuních soustav povinnost vykupovat elektinu z obnovitelných zdroj ( 25, odst. 12) zpsobem, stanoveným provádcím právním pedpisem, zmocuje Ministerstvo prmyslu a obchodu k vydání vyhlášky (o zpsobu výkupu elektiny z obnovitelných zdroj a z kombinované výroby elektiny a tepla) podle 25, odst. 12. ( 98, odst. 7), stanoví, že odchylky výkonu obnovitelných zdroj elektiny z dvodu pirozené povahy tchto zdroj nesmí být dvodem odmítnutí práva k pednostnímu pipojení. Z provádcích vyhlášek, které byly k tomuto zákonu vydány Ministerstvem prmyslu a obchodu nebo Energetickým regulaním úadem, se využití obnovitelných zdroj týká: Vyhláška MPO. 252/2001 o zpsobu výkupu elektiny produkované z obnovitelných zdroj a z kombinované výroby elektiny a tepla. Ustanovení druhého odstavce 1 íká, že výkup elektiny je zajišován provozovatelem té distribuní soustavy, ke které je výrobna elektiny pipojena. U výroben pipojených k penosové soustav je výkup elektiny provádn územn píslušným lokálním i regionálním provozovatelem distribuní soustavy. Odstavec 2 dále uvádí návod, jak stanovit výkupní cenu elektiny z obnovitelných zdroj. Cena množství elektiny vyrobené a odebrané z obnovitelných zdroj se sjednává v souladu s pravidly cenové regulace podle zvláštního právního pedpisu (cenový zákon), zohledujíc snížené poškozování životního prostedí vznikající spalováním fosilních paliv, s ohledem na druh a velikost výrobního zaízení, kvalitu dodávané elektiny, místo a zpsob pipojení k elektrizaní soustav. Tato cena se vztahuje pouze na elektinu prokazateln vyrobenou z obnovitelných zdroj a její zútovací místo se ídí místem provozovatele distribuní soustavy. V pípad spalování palivových smsí se uplatnní regulované ceny vztahuje pouze na pomrnou ást odpovídající podílu obnovitelné suroviny v palivu. Vyhláška Energetického regulaního úadu. 438/2001 Sb. (s novelou. 13/2003 Sb.), kterou se stanoví obsah ekonomických údaj a postupy pro regulaci cen v energetice. Energetický regulaní úad (ERÚ) Energetický regulaní úad (ERÚ) byl zízen dnem 1. ledna 2001 zákonem. 458/2000 Sb., ze dne 28. listopadu 2000, o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvtvích a o zmn nkterých zákon, ve znní pozdjších pedpis (energetický zákon), jako správní úad pro výkon regulace v energetice. 20
Hlavní úkoly ERÚ Ochrana zájm spotebitel ped snahou energetických spoleností zvyšovat ceny. Draz na kvalitu a spolehlivost dodávek energie spotebitelm. Podpora konkurence, tj. podpora vytváení funkních pravidel trhu s elektinou a plynem vedoucích ke snížení cen pro konené zákazníky. Zefektivnní innosti energetických spoleností, tj. analýza dopad regulaních zásah, motivace energetických spoleností ke snižování náklad na dodávku energie a zefektivnní regulovaných aktivit s cílem dosáhnout stedndobé stability cen energie. Stabilita cenové úrovn, tj. regulace pimeného výnosu podnikatelských aktivit, kvalitní, spolehlivá a bezpená dodávka energie koneným odbratelm. Cenovým rozhodnutím ERÚ.1/2002 ze dne 27. listopadu 2001, jsou stanoveny minimální výkupní ceny elektrické energie z obnovitelných zdroj energie. Minimální výkupní ceny elektrické energie z obnovitelných zdroj Druh obnovitelného zdroje Min. výkupní cena [K/kWh] MVE (do 10 MW) 1,55 Vtrné elektrárny uvedené do provozu po 1.1.2004 2,70 Vtrné elektrárny uvedené do provozu ped 1.1.2004 3,00 Výroba el. energie spalováním biomasy 2,50 Výroba el. energie spoleným spalovánímpalivových smsí 2,00 biomasy a fosilních paliv Výroba el. energie spalováním bioplynu ve výrobnách 2,40 uvedených do provozu po 1.1.2004 Výroba el. energie spalováním bioplynu ve výrobnách 2,50 uvedených do provozu ped 1.1.2004 Výroba el. energie využitím geotermální energie 3,00 Výroba el. energie využitím sluneního záení 6,00 Zdroj:Cenové rozhodnutí ERÚ.26/2003 ze dne 26. listopadu 2003 Vyhláška Energetického regulaního úadu. 438/2001 Sb. (s novelou. 13/2003 Sb.), kterou se stanoví obsah ekonomických údaj a postupy pro regulaci cen v energetice. V 3, odst. 1, vyhláška vymezuje innosti s regulovanými cenami v odvtví elektroenergetiky a konstatuje, že od 1. ledna 2002 mezi takové innosti patí i výroba elektiny z obnovitelných zdroj. V 4, odst. 2, vyhláška stanovuje, že tato regulace se dje formou úedn stanovené ceny jako ceny minimální. V 4, odst. 5, se stanoví, že cena za penos elektiny a ceny za distribuci elektiny zahrnují mj. i složku související s krytím vícenáklad spojených s výkupem elektiny z obnovitelných zdroj. V 5, odst. 1, se konstatuje, že minimální výkupní ceny elektiny z obnovitelných zdroj stanovuje ERÚ v souladu se zpsoby uvedenými ve vyhlášce. 252/2001 Sb. Paragraf 7 upravuje kompenzaci vícenáklad spojených s povinným výkupem elektiny z obnovitelných zdroj odkazem na pílohu. 6. V této píloze se upravuje postup pi stanovení píspvku k cen distribuce elektiny dodané koneným zákazníkm. Jeho výše se stanovuje jako rozdíl mezi individuální nákupní cenou elektiny v dané distribuní soustav a celostátn jednotnou minimální výkupní cenou. 21
Klíovým dokumentem pro podporu obnovitelných zdroj je Cenové rozhodnutí Energetického regulaního úadu, v konkrétním pípad. 1/2003, kterým se stanovují ceny elektiny a souvisejících služeb s úinností od 1. 1. 2003. d) vytápní V eské republice je nyní v provozu ve vtších kotelnách (s výkonem 200 kw až 10 MW) nkolik set kotl na biomasu, které zabezpeují teplo pro prmyslová zaízení nebo pro obce. Dále je v R instalováno více než 35 tisíc zplynovacích kotl na devo pro vytápní rodinných dom (s výkonem 20-50 kw) a jako další zdroje tepla se v domácnosti ím dál tím astji používají krbová kamna, krby s krbovými vložkami nebo kachlová kamna na devo. Biomasa patí (a bude patit) v R mezi nejvíce využívaný obnovitelný zdroj energie. Slunení zaízení jsou pevážn využívána na ohev užitkové vody. Na pitápní objekt v pechodném období jsou využívána již mén. Instalována jsou jak v objektech pro bydlení, tak také v objektech prmyslových, sportovních areálech, školách a pod. Využití tepelných erpadel pro výrobu tepla na vytápní není zatím tak rozšíeno s ohledem na vysokou finanní náronost. Také bioplynová zaízení a následný kogeneraní zpsob výroby tepla a elektiny na bázi bioplynu jsou v eské republice doposud mén rozšíena. Výše uvedené obnovitelné zdroje energie, které se v R využívají na výrobu tepla pro vytápní jsou v rámci Státního programu podporovány pedevším ze zdroj Státního fondu životního prostedí R (dále jen SFŽP) a v menší míe z eské energetické agentury (EA). e) Doprava Významn ovlivuje život lovka a to jak v pozitivním, tak i v negativním smru. Zatímco negativní vlivy na životní prostedí u jiných odvtví v eské republice klesají, u dopravy, zejména silniní, rostou. Nepízniv se vyvíjí i srovnání pepravních výkon ve prospch environmentáln nejmén šetrných druh dopravy a to dopravy silniní nákladní. 22