Pdkladvý materiál pr implementaci Nárdní RIS3 strategie v Operačním prgramu Výzkum, vývj a vzdělávání (OP VVV) 2014-2020 ve výzvách ve Specifickém cíli 2 Priritní sy 1 Sekce pr vědu, výzkum a invace VERZE: 1.0 VYDAL: Úřad vlády ČR ve splupráci s Řídicím rgánem OP VVV (MŠMT) DATUM PLATNOSTI: leden 2017 DATUM ÚČINNOSTI: leden 2017 Strana 1/129
Obsah NÁVOD NA VYUŽITÍ DOKUMENTU, METODICKÝ KOMENTÁŘ K OBSAHU... 4 1.1 Úvd d prblematiky RIS3 v ČR... 6 1.2 Nárdní RIS3 strategie... 7 1.2.1 Struktura návrhvé části: klíčvé blasti změn... 7 1.2.2 Nárdní dmény inteligentní specializace vertikalizační znalstní matice... 7 Tabulka 1: Vertikalizační matice - Přehled DOMÉN INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE: priritní aplikační dvětví/témata vs. generické znalstní dmény (relevantní průniky zastřené/zpřesněné na základě pkrčilé fáze EDP jsu v matici značeny křížkem)... 8 1.2.3 Generické znalstní dmény bližší specifikace... 9 1.3 Kncepční přístup OP VVV k implementaci Nárdní RIS3 strategie... 12 1.3.1 Základní principy přístupu OP VVV k vertikalizaci výzev... 12 1.3.2 Přístup OP VVV k dménám specializace identifikvaným na nárdní a krajské úrvni... 15 1.3.3 Pstup žadatelů při prkazvání suladu prjektu s RIS3 strategií ve výzvách OP VVV - becně 15 1.3.4 Pstup žadatelů při prkazvání suladu prjektu s RIS3 strategií ve výzvách Dluhdbá mezisektrvá splupráce a Předaplikační výzkum... 16 2 NÁRODNÍ DOMÉNY SPECIALIZACE (PRIORITNÍ APLIKAČNÍ ODVĚTVÍ/TÉMATA A JEJICH VAZBA NA GENERICKÉ ZNALOSTNÍ DOMÉNY)..17 2.1 Pkrčilé strje / technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl... 17 2.1.1 Strjírenství mechatrnika... 17 2.1.1.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Strjírenství - mechatrnika... 23 2.1.2 Energetika... 30 2.1.2.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Energetika... 34 2.1.3 Hutnictví... 38 2.1.3.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Hutnictví... 40 2.2 Digital Market Technlgies a Elektrtechnika... 43 2.2.1 Elektrtechnika a elektrtechnika v digitálním věku... 43 2.2.1.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie Elektrtechnika a elektrnika... 47 2.2.2 Digitální eknmika a digitální bsah... 50 2.2.2.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Digitální eknmika a digitální bsah... 54 2.3 Dpravní prstředky pr 21. stletí... 58 2.3.1 Autmtive... 58 2.3.1.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Autmtive... 60 2.3.2 Letecký a ksmický průmysl... 63 2.3.2.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Letecký a ksmický průmysl... 66 Strana 2/129
2.3.3 Železniční a klejvá vzidla... 71 2.3.3.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Železniční a klejvá vzidla... 74 2.4 Péče zdraví, pkrčilá medicína... 77 2.4.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky, Life Sciences... 79 2.5 Kreativní Česk... 82 2.5.1 Tradiční kulturní a kreativní průmysly... 82 2.5.1.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Tradiční kulturní a kreativní průmysly... 84 2.5.2 Nvé kulturní a kreativní průmysly, digitální bsah... 87 2.5.2.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Nvé kulturní a kreativní průmysly, digitální bsah. 89 2.6 Zemědělství a živtní prstředí... 92 2.6.1 Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji... 92 2.6.1.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji... 94 2.6.2 Udržitelné zemědělství a lesnictví... 95 2.6.2.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Udržitelné zemědělství a lesnictví... 97 2.6.3 Udržitelná prdukce ptravin... 99 2.6.3.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Udržitelná prdukce ptravin... 100 2.6.4 Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí a efektivní využívání přírdních zdrjů 101 2.6.4.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie - Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí a efektivní využívání přírdních zdrjů... 102 2.7 Splečenské výzvy... 107 2.7.1 Splečenské výzvy Práce, sciální služby a důchdvý systém... 107 2.7.1.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie Splečenské výzvy... 109 2.7.2 Splečenské výzvy Bezpečnstní výzkum... 111 2.7.2.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie Splečenské výzvy... 113 2.7.3 Splečenské výzvy Výzkum ve zdravtnictví... 115 2.7.3.1 Přílha Nárdní RIS3 strategie Splečenské výzvy (Výzkum ve zdravtnictví)... 116 2.8 Krajsky specifická klíčvá dvětví aplikací/aplikační témata... 118 2.8.1 Chemie a chemický průmysl... 118 2.8.1.1 Krajsky specifická VaVaI/aplikační témata - Chemie a chemický průmysl:... 119 2.8.2 Sklářství, keramika... 121 2.8.2.1 Krajsky specifická VaVaI/aplikační témata - Sklářství, keramika:... 122 2.8.3 Gumárenství, plastikářství... 123 2.8.3.1 Krajsky specifická VaVaI/aplikační témata - Gumárenství, plastikářství:... 124 2.8.4 Textil... 125 2.8.4.1 Krajsky specifická VaVaI/aplikační témata Textil:... 126 2.8.5 Balnelgie a lázeňství... 127 2.8.5.1 Krajsky specifická VaVaI/aplikační témata Balnelgie a lázeňství... 129 Strana 3/129
NÁVOD NA VYUŽITÍ DOKUMENTU, METODICKÝ KOMENTÁŘ K OBSAHU Tent pdkladvý materiál vznikl jak účelvý materiál pr implementaci Nárdní výzkumné a invační strategie pr inteligentní specializaci ČR (dále jen Nárdní RIS3 strategie ) v Operačním prgramu Výzkum, vývj a vzdělávání 2014-2020 (dále jen OP VVV ) ve Specifickém cíli 2 Priritní sy 1. Obsah materiálu vychází z relevantních infrmací uvedených v aktualizvané Nárdní RIS3 strategii schválené vládu dne 11. července 2016 a dále též v suvisejícím Implementačním plánu Nárdní výzkumné a invační strategie pr inteligentní specializaci České republiky na bdbí 2016-2017, který byl prjednán vládu 11. dubna 2016. Úvdní kapitly tht materiálu (kap. 1.1.-1.2.) nabízejí stručný přehled kncepce Nárdní RIS3 strategie ČR. Kapitla 1.3. rekapituluje přístup OP VVV k implementaci Nárdní RIS3 strategie včetně specifikace náležitstí prjektvé žádsti pr deklaraci suladu prjektu s Nárdní RIS3 strategií. V kapitle 2, ve které jsu ppsány dmény inteligentní specializace na úrvni knkrétních priritních VaVaI/aplikačních témat zpřesněných na základě prcesu entrepreneurial discvery (EDP), materiál plně přebírá text Nárdní RIS3 strategie v kapitle 7.1 (v části Identifikace ptřeb a příležitstí, zaměření pdpry jedntlivých subkapitl), a dále též text z její Přílhy 9.2 Pririty výzkumu, vývje a invací zjištěné prstřednictvím EDP v rámci Nárdních invačních platfrem. Dplněn je též infrmacemi ze suvisejícíh pdkladvéh dkumentu Úřadu vlády s názvem Pdkladvý analytický materiál Pdklad k naplňvání NP VaVaI 2016-2020 a k zaměření vertikalizace ESIF a NP v kntextu implementace RIS3 1. Tent Pdkladvý analytický materiál byl prmítnut zejména d identifikace ptenciálních průniků aplikačních dvětví a generických znalstních dmén jak v přehledvé tabulce 1 (tzv. vertikalizační matici) v kapitle 1.2.2., tak v kapitle 2 Nárdní dmény specializace. Z důvdu zhlednění výše uvedenéh Pdkladvéh analytickéh materiálu jsu Dmény inteligentní specializace v tmt dkumentu - pr ptřeby výzev ve Specifickém cíli 2 Priritní sy 1 OP VVV - zpřesněny (rzšířeny) prti přehledvé matici přím v textu Nárdní RIS3 strategie 2. Žadatelé předkládající prjektvu žádst d výzev ve Specifickém cíli 2 Priritní sy 1 OP VVV (výzva Předaplikační výzkum a výzva Dluhdbá mezisektrvá splupráce ) jsu při prkazvání suladu prjektvé žádsti s Nárdní RIS3 strategií vázáni tímt zpřesněným dkumentem, který je přílhu daných výzev. Pr rychlu rientaci žadatelů a hdntitelů jsu výstupy z EDP (tj. výstupy z jedntlivých tematických invačních platfrem) v kapitle 2. tematicky členěny d subkapitl dle jedntlivých priritních aplikačních dvětví Nárdní RIS3 strategie: 2.1. Pkrčilé strje / technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl 2.1.1 Strjírenství mechatrnika 2.1.2 Energetika 2.1.3 Hutnictví 2.2. Digital market technlgies a Elektrnika 2.2.1 Elektrtechnika a elektrtechnika v digitálním věku 2.2.2 Digitální eknmika a digitální bsah 1 Uvedené materiály jsu v plném znění k dispzici ke stažení na webu Úřadu vlády zde: http://www.vyzkum.cz/frntclanek.aspx?idsekce=741706 a zde: : http://www.vyzkum.cz/frntclanek.aspx?idsekce=774109 2 Přehledvu maticí myšlena Tabulka 9 na str. 192 Nárdní RIS3 strategie s názvem Přehled Nárdních invačních platfrem s průniky na Sektrvé pracvní skupiny a zpřehlednění změn dmén inteligentní specializace na základě pkrčilé fáze EDP. Strana 4/129
2.3. Dpravní prstředky pr 21. stletí 2.3.1. Autmtive 2.3.2. Letecký a ksmický průmysl 2.3.3. Železniční a klejvá vzidla 2.4. Péče zdraví, pkrčilá medicína 2.4.1. Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky a Life Sciences 2.5. Kreativní Česk 2.5.1. Tradiční kulturní a kreativní průmysly 2.5.2. Nvé kulturní a kreativní průmysly, digitální bsah 2.6. Zemědělství a živtní prstředí 2.6.1. Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji 2.6.2. Udržitelné zemědělství a lesnictví 2.6.3. Udržitelná prdukce ptravin 2.6.4. Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí, efektivní využívání př. zdrjů 2.7. Splečenské výzvy 2.7.1. Bezpečnstní výzkum 2.7.2. Výzkum ve zdravtnictví 2.7.3. Práce, sciální služby a důchdvý systém Nad rámec výstupů z Nárdních invačních platfrem (témata priritní na nárdní úrvni, viz výše) jsu v materiálu dále uvedeny i výstupy z reginálních přílh Nárdní RIS3 strategie tj. krajsky specifické blasti inteligentní specializace (nezapadající d pririt nárdních), v rámci nichž lze v relevantních - v jedntlivých subkapitlách vždy specifikvaných - krajích taktéž realizvat prjekt: 2.8.1 Chemie a chemický průmysl 2.8.2 Sklářství, keramika 2.8.3 Gumárenství, plastikářství 2.8.4 Textil 2.8.5 Balnelgie a lázeňství Každé výše uvedené aplikační dvětví/téma je zpřehledněn v kapitlách 2.1.1.-2.8.5. v tabulkvé kartě s následující strukturu: Výchdiska Hlavní cíl 3 Generické znalstní dmény relevantní pr dané aplikační dvětví Ppis ptřeb danéh dvětví a jejich řešení Ppis ptřeb danéh dvětví a jejich řešení je pasáž, která bsahuje výčet priritních VaV/aplikačních témat v rámci danéh aplikačníh dvětví a je vždy dplněna ještě pdkladvu přílhu k dané subkapitle, která rzepisuje některá témata více dpdrbna 4. 3 Není definván zcela u všech aplikačních dvětví/témat 4 Např. Karta aplikačníh dvětví 2.1.1. Strjírenství mechatrnika začíná na str. 17 tht materiálu a je dplněna pdkladvá přílha 2.1.1.1 Přílha Nárdní RIS3 Strjírenství mechatrnika začínající na str. 23. Strana 5/129
1.1 Úvd d prblematiky RIS3 v ČR Nárdní výzkumná a invační strategie pr inteligentní specializaci České republiky (dále jen Nárdní RIS3 strategie ) je strategický dkument, jehž smyslem je efektivní zacílení finančních prstředků evrpských, nárdních, krajských a sukrmých na aktivity veducí k psílení invační kapacity ČR a d priritně vytyčených perspektivních blastí tzv. dmén inteligentní specializace s cílem plně využít znalstní ptenciál a pdpřit tak snižvání nezaměstnansti a psilvání knkurenceschpnsti eknmiky. Inteligentní specializace je kncept pr psilvání knkurenceschpnsti již d reginální úrvně. Základem knceptu je identifikace a následné rzvíjení silných a perspektivních stránek každéh reginu a zárveň identifikace slabých míst/prblémů invačníh systému následvaná designem a realizací patření na jejich řešení. Identifikace pririt i návrhy patření vznikají na základě principu tzv. pdnikatelskéh bjevvání nvých příležitstí (dále jen entrepreneurial discvery prces ; EDP ). Jedná se frmulaci pririt v rámci partnerství sestávajícíh ze zástupců všech sfér tzv. triple helix, tj. výzkumných a vzdělávacích institucí, státní správy a především pdnikatelskéh sektru jak nsitele knkurenceschpnsti eknmiky. Příprava a implementace RIS3 strategie je jednu z tzv. ex-ante kndicinalit pr čerpání prstředků z evrpských strukturálních a investičních fndů (ESIF) na blast výzkumu, vývje a invací v prgramvém bdbí 2014 2020, a jedná se tedy nutnu předběžnu pdmínku ve smyslu usnesení vlády č. 182 z r. 2014 pr relevantní perační prgramy, včetně OP Výzkum, vývj a vzdělávání v gesci Ministerstva šklství, mládeže a tělvýchvy. Nárdní RIS3 strategie byla ve své první verzi schválena Vládu ČR dne 8. prsince 2014 a stala se jedním z nástrjů implementace Nárdní plitiky VaVaI. Během rku 2015 a plviny rku 2016 byly zpracvávány pdklady pr aktualizaci a zpřesnění Nárdní RIS3 strategie na základě pkrčilejších fází EDP. Tent prces, tedy identifikace a pstupné zpřesňvání priritních perspektivních blastí/témat VaVaI prbíhal v daném mezidbí řízeně pd patrnátem Úřadu vlády v rámci tzv. Nárdních invačních platfrem, tj. něklika dvětvvě/brvě zaměřených pracvních skupin sdružujících aktéry ze všech sfér triple helix (VaV a vzdělávacích institucí, státní správy a zejm. pdnikatelskéh sektru). Aktualizvaná Nárdní RIS3 strategie, zpřesněná na základě těcht pkrčilých fází EDP, byla schválena vládu ČR dne 11. července 2016 5. Celý dkument je v aktualizvané i v půvdní (první) verzi k dispzici ke stažení zde: http://www.vyzkum.cz/frntclanek.aspx?idsekce=741706 Reginální dimenze Nárdní RIS3 strategie je zajišťvána 14 krajskými přílhami, které zpřesňují nárdní pririty v návaznsti na specifika výzkumnéh a invačníh ptenciálu danéh kraje. Krajské přílhy Nárdní RIS3 strategie jsu v gesci krajské samsprávy a byly schváleny příslušnými krajskými zastupitelstvy všech 14 krajů ČR v průběhu rku 2014. 5 Pr výzvy/intervence vyhlašvané před tímt datem, je relevantní půvdní verze Nárdní RIS3 strategie schválená dne 8. 12.2014. Pr výzvy vyhlašvané p tmt datu je již relevantní aktualizvaná verze schválená dne 11.7.2016. Strana 6/129
1.2 Nárdní RIS3 strategie 1.2.1 Struktura návrhvé části: klíčvé blasti změn Nárdní RIS3 se v návrhvé části sustředí na 6 tzv. blastí změn = tematické blasti/kruhy, v nichž je snahu RIS3 dsáhnut kvalitativních změn, aby byla v dluhdbém hrizntu dsažena strategická vize RIS3. Každá klíčvá blast změn se rzpadá na strategické cíle a ty na cíle specifické. Pr specifické cíle jsu dále navrženy typvé prjekty/prgramy/intervence typvé perace kterými má být specifických cílů dsažen. Tyt typvé perace služí jak předbraz pr knkrétní intervence (výzvy) dtačních prgramů, zejm. v gesci peračních prgramů ESI Fndů (zejm. OP PIK, OP VVV, OP Praha Pól růstu) a vybraných nárdních prgramů (např. v gesci TAČR). Výčet typvých perací není úplný a předpkládá se, že se bude dále rzšiřvat/měnit. Dluhdbá strategická vize Nárdní RIS3 strategie: ČESKO PODNIKAVÉ, KREATIVNÍ A PŘITAŽLIVÉ PRO TALENTY A PENÍZE Klíčvé blasti změn: A Vyšší invační výknnst firem (kap. 6.1 Pdnikání a invace) B Zvýšení kvality veřejnéh výzkumu (kap. 6.2 Výzkum a vývj) C Zvýšení eknmických přínsů veřejnéh výzkumu (kap. 6.2 Výzkum a vývj) D Lepší dstupnst lidských zdrjů v pčtu i kvalitě pr invační pdnikání, výzkum a vývj (kap. 6.3 Lidské zdrje) E Rzvj egvernmentu a ebusinessu pr zvýšení knkurenceschpnsti (kap. 6.4 Infrmační a kmunikační technlgie digitální agenda) F Psílení a lepší využití sciálníh kapitálu a kreativity při řešení kmplexních splečenských výzev (kap. 6.5 Sciální invace). 1.2.2 Nárdní dmény inteligentní specializace vertikalizační znalstní matice Dmény inteligentní specializace (tj. priritní blasti, na které je vhdné dtační prstředky zacílit) jsu v Nárdní RIS3 strategii identifikvány na základě rbustní analýzy výzkumné i eknmické specializace ČR a na základě prcesu entrepreneurial discvery, který je na nárdní úrvni řízen prstřednictvím něklika tematicky zaměřených invačních platfrem sdružujících relevantní aktéry ze všech sfér tzv. triple helix (VaV a vzdělávací instituce, státní správa a zejm. pdnikatelská sféra). DOMÉNY INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE jsu zpřehledněny v tzv. vertikalizační matici jak PRŮNIKY: tzv. generických znalstních dmén, tj. průřezvých klíčvých technlgií a znalstí (širce uplatnitelných v řadě aplikačních blastí) = řádků matice, které reflektují výzkumnu specializaci ČR (více viz kap. 1.2.3. tht materiálu) a klíčvých aplikačních dvětví/témat, tj. nsných perspektivních sektrů české eknmiky s nadprůměrným růstvým ptenciálem (v nichž lze výsledky VaV dále rzvíjet a aplikvat/využívat = slupců matice, které reflektují eknmicku specializaci ČR (více viz kap. 2 tht materiálu). Strana 7/129
Tabulka 1: Vertikalizační matice - Přehled DOMÉN INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE 6 : priritní aplikační dvětví/témata vs. generické znalstní dmény (relevantní průniky zastřené/zpřesněné na základě pkrčilé fáze EDP jsu v matici značeny křížkem) APLIKAČNÍ ODVĚTVÍ/TÉMATA 7 (zastřená na základě pkrčilé fáze EDP v aktualizvané Nárdní RIS3 strategii) Krajsky specifické aplikační blasti/témata 8 Pkrčilé strje/technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl (NIP I. - Strjírenství, energetika a hutnictví) Digital market technlgies a elektrtechnika (NIP II. - Elektrnika, elektrtechnika a ICT) Dpravní prstředky pr 21. stletí (NIP III. Výrba dpravních prstředků) Péče zdraví, pkrčilá medicína (NIP IV. - Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdrav. techniky, Life Sciences) Kulturní a kreativní dvětví (NIP V. - Kulturní a kreativní průmysly) Zemědělství a živtní prstředí (NIP VI.) Splečenské výzvy (NIP VII.) 9 Strjírenství mechatrnika Hutnictví Energetika Elektrnika a elektrtech nika v digitálním věku Digitální eknmika a digitální bsah Autmtive Železniční a klejvá vzidla Letecký a ksmický průmysl Léčiva, bitechnlgie, prstředky zdravtnické techniky a Life Sciences Tradiční kulturní a kreativní průmysly Nvé kulturní a kreativní průmysly 10 Udržitelné hspdaření s přírdními zdrji; Udržitelné zemědělství a lesnictví; Udržitelná prdukce ptravin; Zajištění zdravéh a kvalitníh živtníh prstředí a efektivní využívání přír. zdrjů Bezpečnstní výzkum; Výzkum ve zdravtnictví; Práce, sc. služby a důchdvý systém Chemie a chemický průmysl kraje: Karlvarský, Olmucký, Středčeský Ústecký, Pardubický Sklářství a keramika kraje: Ústecký, Karlvarský, Liberecký Gumárenství a plastikářství kraje: Karlvarský, Králvéhradecký, Zlínský Textil kraje: Pardubický, Liberecký, Králvéhradecký Balnelgie a lázeňství kraj: Karlvarský Pkrčilé materiály X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X GENERICKÉ ZNALOSTNÍ DOMÉNY 11 Key enabling technlgies (KETs) Netechnlgické znalstní dmény Nantechnlgie 12 X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X Mikr a nanelektrnika X X X X X X X X X X X X X X X Pkrčilé výrbní technlgie X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X Ftnika X X X X X X X X X 13 X X X X X X X Průmyslvé bitechnlgie X X X X X X X X X X X X X X X X X Znalsti pr digitální eknmiku kulturní a kreativní průmysl Splečenskvědní znalsti pr netechnické invace X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X Zdrj: Úřad vlády ČR (2016): Nárdní výzkumná a invační strategie inteligentní specializace České republiky (aktualizvaná verze); Úřad vlády ČR (2016): Pdkladvý analytický materiál Pdklad k naplňvání NP VaVaI 2016-2020 a k zaměření vertikalizace ESIF a NP v kntextu RIS3 6 V průběhu entrepreneurial discvery prcesu v rámci jedntlivých NIP byla identifikvána relevance generických znalstních dmén (tj. KETs dplněných dvě netechnlgické znalstní dmény) vůči nárdním priritním aplikačním dvětvím/tématům ve smyslu ptenciálu/využitelnsti znalstních dmén v těcht priritizvaných aplikačních dvětvích. Tyt identifikvané relevantní vazby - DOMÉNY INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE (tj. průniky generických znalstních dmén a aplikačních dvětví) JSOU V MATICI OZNAČENY KŘÍŽKEM. 7 Jedntlivá aplikační dvětví/témata se ve většině případů rzpadají na něklik samstatných pdtémat, která jsu pdrbně předmětem kapitl 2.1.1-2.7.3 (resp. 2.8.5. včetně krajsky specifických aplikačních dvětví/témat). 8 Více infrmací k jedntlivým krajsky specifickým blastem specializace viz kap. 2.8 tht materiálu. EDP v rámci reginálních invačních platfrem je zatím puze na pčátku identifikace VaVaI ptřeb a příležitstí v daných brech/dvětvích průniky generických znalstních dmén s reginálními aplikačními tématy tak zatím nejsu identifikvány. V daný mment tudíž průniky nejsu mezeny, tj. relevantním průnikem je využitelnst kterékliv generické znalstní dmény v daném aplikačním tématu. 9 Relevantní průniky generických znalstních dmén s aplikačním tématem Splečenské výzvy nebyly v rámci EDP v relevantní NIP zatím identifikvány, nebť platfrma je zatím puze na pčátku identifikace VaVaI ptřeb a příležitstí v daných blastech. V daný mment tudíž průniky nejsu mezeny, tj. relevantním průnikem je využitelnst kterékliv generické znalstní dmény v daném aplikačním tématu. 10 Nvé kulturní a kreativní průmysly jsu prvázány s Digitální eknmiku a digitálním bsahem. 11 Generické znalstní dmény jsu blíže ppsány v kapitle 1.2.3 12 KET Nantechnlgie je zttžněn s nárdní dménu specializace a je průřezvě identifikván, sledván a pdprván v rámci implementace a realizace RIS3. V rámci EDP byla pdrbněji specifikvána perspektivní témata v blasti nantechnlgie: Nanvlákenné materiály pr průmyslvé aplikace (filtrace). Nančástice nulamcnéh železa a jejich aplikace v technlgiích sanace pdzemních i pvrchvých vd. Filtrační materiály (plymerní nanvlákenné membrány) pr technlgie čištění vdy a vzduchu bez chemikálií prstřednictvím technlgie membránvé separace. Ftkatalytické nátěry s nančásticemi TiO 2. Nanstrukturvané plymery, elektraktivní plymery, termsetvé i termplastvé kmpzity, plymerní kmpzity pr medicínu, architektura hmty v nanměřítku, 2D a 3D nanstruktury. 13 Vazba na průmysl skla, keramiky, prcelánu a stavebních hmt. Strana 8/129
1.2.3 Generické znalstní dmény bližší specifikace Generické znalstní dmény (= řádky matice) reflektují výzkumnu specializaci ČR. Představují subr pznatků a technlgických schpnstí generické, průřezvé pvahy s širkým spektrem mžných aplikací v řadě blastí sukrmé i veřejné sptřeby. Znalstní dmény jsu pr ptřeby inteligentní specializace v pdmínkách ČR definvány primárně na úrvni tzv. Key Enabling Technlgies 14 ( klíčvé umžňující technlgie, dále jen KETs ), na které se sustředí většina nvdbých strategických dkumentů a nástrjů EK v blasti pdpry VaVaI včetně tzv. Rámcvých prgramů. Znalsti v těcht blastech samy sbě nepředstavují zdrj knkurenceschpnsti, pkud nejsu kreativně využívány pr knkrétní aplikace definvané jak ze strany sukrméh tak veřejnéh, případně i neziskvéh sektru. Jejich svjení a schpnst je dále rzvíjet však sučasně představuje zásadní předpklad pr realizaci radikálně nvých technlgických řešení a invací vyšších řádů, pr schpnst zlepšvat pstavení firem v glbálních hdntvých řetězcích, a pr dluhdbé udržení efektivníh veřejnéh sektru. Z hlediska knkrétních invací a aplikačních řešení představuje expertíza v jedntlivých znalstních dménách klíčvý vstup pr tvrbu nabídky ptenciálně dstupných řešení. Sučasně však je ptřebné další výzkum zaměřený na využití pznatků v těcht znalstních dménách rientvat na témata definvaná jak ze strany veřejnéh sektru (zejména s hledem na splečenské výzvy), tak ze strany sukrmých pdnikatelských subjektů. Prt byly tyt ryze technlgické znalstní dmény (KETs) dplněny ještě splečenskvědní znalsti nezbytné pr netechnické invace a dále též dménu znalstí pr digitální eknmiku a kulturní a kreativní průmysly 15. Bližší vysvětlení/vymezení jedntlivých generických znalstních dmén viz přehledvá tabulka níže. KEY ENABLING TECHNOLOGIES (KETS) Generická dména Ftnika znalstní Bližší specifikace Průřezvá technlgie zahrnující generaci světla, jeh vedení, manipulaci se světlem, detekci světla, zesilvání a využívání světla v aplikacích. Ftnika je využitelná v řadě aplikačních sektrů, jak např: Průmyslvá výrba / zpracvatelský průmysl a kvalita světl (lasery) jak přesný a rychlý nástrj ve výrbě (sváření, řezání, vrtání) apd.; 14 Evrpská kmise definuje Key Enabling Technlgies (KETs) jak technlgie nárčné na znalsti a spjené s intenzivním VaV a rychlými invačními cykly, vyskými kapitálvými náklady a vysce kvalifikvanými pracvními místy. Viz Sdělení Kmise COM (2012) 341 final. Jedná se technlgie umžňující invace výrbních pstupů, zbží a služeb v rámci celéh hspdářství a mají systémvý význam. Jsu multidisciplinární pvahy a zasahují d mnhých blastí technlgií s tendencí ke knvergenci a integraci. 15 Tt dvětví byl definván v suladu s Prgramvým prhlášením Vlády z únra 2014, které značuje tt dvětví za svébytnu strategicku priritu plitiky VaV v ČR (viz http://www.vlada.cz/cz/mediacentrum/dulezite-dkumenty/prgramve-prhlaseni-vlady-cr-115911/). Kreativní průmysly jsu definvány v suladu s definicí UNESCO, jak sektry rganizvané aktivity, jejichž hlavním cílem je výrba či reprdukce, pdpra, distribuce a/neb kmercializace zbží, služeb a aktivit kulturní, umělecké pvahy, neb suvisejících s kulturním dědictvím (viz http://www.unesc.rg/new/en/santiag/culture/creative-industries/). Strana 9/129
Optická měření a systémy pr vidění (například sensry, spektrmetry, měřící systémy pr různé aplikace apd.); Lékařské technlgie a přírdní vědy (mikrskpie, pčítačvá tmgrafie, využití světla v testvání, mnitrvání a diagnstice, využití světla v terapii, při peracích, v dermatlgii apd.); Optické kmunikace (ptické sítě a prvky); Infrmační technlgie (zpracvání, ukládání, přens a vizualizace dat, tisk apd.) Osvětlení a displeje světlvací systémy, lampy, plvdičvé světelné zdrje (LED, OLED) a další; Energetika (slární články a panely); Obranné systémy (vidění a zbrazvání, zaměřvání, navádění apd.); Optické prvky a systémy. A další Mikr- a Nanelektrnika Nantechnlgie Průmyslvé bitechnlgie (též tzv. bílé bitechnlgie) Pkrčilé materiály Mikrelektrnika je průřezvu technlgií zahrnující plvdičvé kmpnenty, vysce miniaturizvané elektrnické subsystémy, včetně jejich integrace d větších systémů a prduktů, jak např. čipy, mikrprcesry, pčítačvé paměti, mikr-elektr-mechanické systémy (MEMS) apd. Za nanelektrniku jsu pvažvány všechny blasti mikrelektrniky se strukturu na úrvni nanmetrů. V užším smyslu lze nanelektrniku mezit na technlgie zalžené na křemíku (resp. plvdičích) a na struktury s rzměry menšími než 100 nm. Technlgie pr struktury s rzměry d 1 d 100 nanmetrů alespň v jednm rzměru. Jedná se průřezvu technlgii uplatnitelnu v řadě brů jak je například elektrnika, lékařství, materiálvé vědy, energetika, transprt a další dvětví. Mezi typické příklady nantechnlgií patří například uhlíkvá nanvlákna, grafeny a kvantvé tečky. Technlgie využívající mikrrganismy neb enzymy pr průmyslvé zpracvání a výrbu biprduktů v sektrech jak je chemický průmysl, materiálvá výrba, energetika (bipaliva), ptravinářství/výživa, zdravtní péče, textilní a papírenský průmysl. Mezi techniky/technlgie využívané v prům. bitechnlgiích patří zejm.: - DNA/RNA; - Prteiny a další mlekuly; - Buňky, tkáňvé kultury a inženýrství; - Prcesní bitechnlgie (například fermentace); - Geny a RNA vektry; - Biinfrmatika. Širká blast materiálů s pžadvanými vlastnstmi a funkcemi zahrnující pkrčilé kvy, pkrčilé syntetické plymery, pkrčilu keramiku, nvé kmpzity, pkrčilé biplymery a další materiály. Typickým příkladem jsu lehké materiály, materiály pr extrémní pdmínky, materiály, které služí jak chranné pvlaky (prti různým vlivům, například prti extrémním pdmínkám), neb materiály, které mají inteligentní funkce (inteligentní materiály). Strana 10/129
Širké spektrum technlgií, které lze rzdělit d něklika skupin: Pkrčilé výrbní technlgie - čisté výrbní technlgie umžňující fyzikální knverzi materiálů d pžadvaných prduktů; - pdpůrné technlgie, jak je například pčítačvé mdelvání a simulace výrbních prcesů; - sft aktivity, jak jsu invace výrbníh prcesu. Mezi pkrčilé výrbní technlgie lze například zařadit aditivní výrbu (např. 3D tisk), litgrafii, technlgie umžňující zvyšvání rzměrů křemíkvých desek při výrbě čipů, autmatizaci, rbtiku, měřící systémy, zpracvání signálu a infrmace, kntrlu výrby a další prcesy. NETECHNOLOGICKÉ ZNALOSTNÍ DOMÉNY Znalsti pr digitální eknmiku, kulturní a kreativní průmysl Splečenskvědní znalsti pr netechnické invace Pr ptřeby strategie inteligentní specializace jsu mezi znalsti pr kulturní průmysly zařazeny znalsti a dvednsti v blasti užitéh a průmyslvéh designu, vizuálních (grafický a módní design, malířství, apd.) a múzických umění (hudba, tanec apd.) a znalsti a dvednsti v blasti tradiční i mderní živé kultury s využitím v kulturních průmyslech. Mezi znalsti pr digitální eknmiku pak jsu zařazeny znalsti pr nvá média, nakladatelství a média, zpracvání a práci s digitálním bsahem, a pr audivizuální tvrbu. Znalsti nutné pr identifikaci měnících se ptřeb pptávky veřejnéh i sukr. sektru, zejména znalstí splečenskvědních, které tvří základní předpklad pr marketingvé, rganizační invace, a becně pr řízení invací. Netechnické invace jsu klíčvu znalstí nutnu pr definvání prblémů, k jejichž řešení může technlgická znalst přispět a svu pvahu tak tvří průřezvu znalstní dménu relevantní pr většinu aplikačních brů (v průmyslu, službách, ve veřejném i sukrmém sektru). Zdrj: Technlgické centrum AV ČR (2014): Key Enabling Technlgies v ČR; Úřad vlády (2016): Nárdní výzkumná a invační strategie pr inteligentní specializaci ČR (aktualizvaná verze schválená vládu dne 11.7.2016) Vazba generických znalstních dmén na klíčvé aplikační dvětví/témata je zpřehledněna ve vertikalizační matici v předchzí kapitle 1.2.2 a dále blíže specifikvána v kapitle 2 tht materiálu. Strana 11/129
1.3 Kncepční přístup OP VVV k implementaci Nárdní RIS3 strategie 1.3.1 Základní principy přístupu OP VVV k vertikalizaci výzev Operační prgram Výzkum, vývj a vzdělávání (dále jen OP VVV) plně respektuje navržená patření v Nárdní RIS3 strategii. Relevantní specifické cíle OP VVV - SC1, SC2, SC3 a SC4 v PO1 a dále též SC5 v PO2 - tj. specifické cíle rientvané na pdpru výzkumu a vývje, pr něž je RIS3 strategie ex-ante kndicinalitu, jsu na tut strategii plně navázány. OP VVV respektuje RIS3 strategii nejen c d naplňvání jejích strategických a specifických cílů, ale i na úrvni jedntlivých typvých perací, a t i včetně režimu (tzv. hrizntální/vertikální), který je pr danu intervenci v RIS3 strategii indikván. T znamená, že minimálně ve výchzích prvních letech implementace RIS3 strategie (r. 2015-2016) jsu veškeré výzvy ze strany OP VVV vyhlašvány v režimu shdném s režimem typvé aktivity, která služí jak předbraz dané výzvy. Některé intervence OP VVV (které jsu všem pčetně i bjemem alkace v menšině) jsu tak v suladu s Nárdní RIS3 strategií vyhlašvány jak výzvy tzv. HORIZONTÁLNÍ. Jedná se výzvy zaměřené na dbudvání a celstní psílení invačníh systému bez jakéhkliv sektrvéh či brvéh mezení např. výzvy na systémvé prjekty v rámci SC4 PO1, výzva Smart Akcelerátr, výzvy na pdpru mezinárdní mbility, výzvy na pdpru lidských zdrjů pr VaV. Většina výzev OP VVV je však pět plně v suladu s Nárdní RIS3 strategií vyhlašvána v režimu tzv. VERTIKALIZOVANÉM, tj. zúženém na pdpru prjektů, které prkáží sulad s dménami inteligentní specializace RIS3 strategie. Základní principy přístupu OP VVV k vertikalizaci výzev lze shrnut takt: V průběhu prgramvéh bdbí se bude míra vertikalizace výzev pstupně zvyšvat. Tent pstupný nárůst má dvě dimenze: Pstupně se bude navyšvat pčet výzev, které jsu vyhlašvány ve vertikalizvaném režimu, tzn. i některé z výzev, které jsu ve startvní fázi v Nárdní RIS3 strategii indikvány jak hrizntální, mhu být v pkrčilejší fázi prgramvéh bdbí buďt částečně či plně vertikalizvány. V návaznsti na pkrk v rámci tzv. entrepreneurial discvery prcesu (prcesu identifikace pririt v rámci invačních platfrem na nárdní i krajské úrvni) se budu pstupně zpřesňvat/zužvat pririty, na které budu intervence navázány d pdby knkrétních VaV/aplikačních témat. Přístup k vertikalizaci a práci s tzv. RIS3 vertikalizační maticí je dlišný pr různé typy intervencí. V rámci vertikalizace OP VVV rzlišuje intervence na: (i) (ii) Výzvy, které jsu zaměřeny na pdpru excelence ve výzkumu (tj. na pdpru mezenéh pčtu špičkvých VaV pracvišť); Výzvy, které jsu zaměřeny více na pdpru splupráce výzkumných rganizací a aplikační sféry (zejm. pdniků). Strana 12/129
První typ intervencí (i) se ilustrativně v rámci kategrizace TRL (Technlgy Readiness Level) 16 phybuje spíše na pmezí TRL1 a TRL2 (tj. rientvaný výzkum v rané fázi invačníh prcesu - bližší výzkumu základnímu) a dále je zde nutné zhlednit fakt, že excelentní výzkumná pracviště jsu významná a knkurenceschpná v glbálním či minimálně pdstatně širším než jen českém měřítku není prt vhdné mezvat tyt výzvy na využitelnst pdprvanéh VaV puze v českých nsných eknmických (aplikačních) sektrech. Naprti tmu druhý typ intervencí (ii) se ilustrativně v rámci kategrizace TRL phybuje již spíše v TRL2 na pmezí s TRL3 (tj. rientvaný výzkum na těsné hranici s aplikvaným výzkumem, který d úrvně prf f cncept již spadá d gesce OP PIK). Cílem těcht intervencí je zejm. zvyšvání relevance veřejnéh výzkumu a jeh přiblížení ptřebám aplikační sféry. Zde je tedy tlak na využitelnst výsledků VaV v některém z českých nsných eknmických sektrů zcela na místě. V tmt kntextu lze přístup OP VVV shrnut v následujícím schéma: Intervence na pdpru excelence ve výzkumu (= Typ I) Nižší míra vertikality prjekty musí prkázat sulad s alespň jednu genericku znalstní dménu (ppř. alespň jednu aplikační blastí) Intervence na pdpru splečných VaV prjektů a dalších pkrčilých frem splupráce mezi VaV rganizacemi a aplikační sféru (= Typ II v pčáteční fázi prg. bdbí) Vyšší míra vertikality prjekty musí prkázat sulad s alespň jedním průnikem generické znalstní dmény a aplikační blasti Typ II v bdbí platnsti aktualizvané Nárdní RIS3 strategie +Nvé intervence vzešlé na základě pdnětů z EDP (= Typ III - d r. 2017) Nejvyšší míra vertikality prjekty musí prkázat sulad s knkrétními VaV/ aplikačními tématy (zpřesněnými na základě EDP v aktualizvané verzi Nárdní RIS3 strategie) v rámci průniku generické znalstní dmény a aplikační blasti V rámci řízenéh EDP prcesu na nárdní i reginální úrvni dchází k pstupnému zpřesňvání pririt (ve smyslu knkretizace klíčvých průniků vertikalizační matice a zpřesnění klíčvých aplikačních blastí na knkrétní VaV/aplikačních témata, na které se aplikační sféra chce zaměřit). 16 Více viz: https://ec.eurpa.eu/research/participants/data/ref/h2020/wp/2014_2015/annexes/h2020- wp1415-annex-g-trl_en.pdf Strana 13/129
Pr výzvy zaměřené na splupráci výzkumných rganizací s aplikační sféru, vyhlašvané v dbě platnsti aktualizvané Nárdní RIS3 strategie (platné d 11.7.2016) platí, že se řídí již zpřesněnými výstupy z pkrčilé fáze EDP, tj. výstupy na úrvni knkrétních VaV/aplikačních témat definvaných pr jedntlivé aplikační blasti. Zárveň je v OP VVV d r. 2017 pčítán s případným zařazením ddatečných intervencí d harmngramu vyhlašvaných výzev a t intervencí vzešlých z pdnětů v rámci EDP (takvé intervence, které dsud OP VVV nepdpřil, avšak které spadají d relevantních investičních pririt a specifických cílů prgramu). Vertikalizace výzev OP VVV v rámci jedntlivých priritních s a specifických cílů: PO1 Psilvání kapacit pr kvalitní výzkum SC1 Zvýšení mezinárdní kvality výzkumu a jeh výsledků VERTIKÁLNÍ (řádky neb slupce) SC2 Budvání kapacit a psílení dluhdbé splupráce výzkumných rganizací s aplikační sféru VERTIKÁLNÍ (průniky řádků a slupců, knkrétní priritní VaV/aplikační témata) SO3 Zkvalitnění infrastruktury pr výzkumně vzdělávací účely VERTIKÁLNÍ (řádky neb slupce) SO4 Zlepšení strategickéh řízení výzkumu na nárdní úrvni HORIZONTÁLNÍ PO2 Rzvj vyských škl a lidských zdrjů pr VaV ESF SC1 Zvýšení kvality vzdělávání na vyských šklách a jeh relevance pr ptřeby trhu práce nepdřízen RIS3 (řízen strategiemi VŠ, reálně však k naplňvání cílů RIS3 částečně přispívá) SC2 Zvýšení účasti student se specifickými ptřebami, ze scieknmicky znevýhdněných skupin a technických minrit na VŠ vzdělávání a snížení studijní neúspěšnsti nepdřízen RIS3 (řízen strategiemi VŠ) SC3 Zkvalitnění pdmínek pr celživtní vzdělávání na VŠ nepdřízen RIS3 (řízen strategiemi VŠ) SC4 Nastavení a rzvj systému hdncení a zabezpečení kvality a strategickéh řízení VŠ nepdřízen RIS3 (řízen strategiemi VŠ, reálně však k naplňvání cílů RIS3 částečně přispívá) SC5 Zlepšení pdmínek pr výuku spjenu s výzkumem a pr rzvj lidských zdrjů v blasti VaV rzdělen na 2 části: - ESF výzvy kmplementární k ERDF výzvám pr VŠ VERTIKÁLNÍ (řádky neb slupce) & řízen strategiemi VŠ - ESF výzvy na pdpru lidských zdrjů pr VaV HORIZONTÁLNÍ PO3 Rvný přístup ke kvalitnímu předšklnímu, primárnímu, sekundárnímu a terciárnímu šklství ERDF SC1 Zkvalitnění vzdělávací infrastruktury na VŠ za účelem zajištění vyské kvality výuky, zlepšení přístupu znevýhdněných skupin a zvýšení tevřensti VŠ nepdřízen RIS3 (řízen strategiemi VŠ) 7 specifických cílů napříč 3 priritními sami nepdřízen RIS3 (řízen strategiemi v blasti vzdělávání, reálně však k naplňvání cílů RIS3 některé intervence částečně přispívají) Strana 14/129
1.3.2 Přístup OP VVV k dménám specializace identifikvaným na nárdní a krajské úrvni OP VVV plně respektuje reginální dimenzi RIS3 strategie. V případě zaměření relevantních výzev na priritní aplikační blasti (a jejich průniky s generickými znalstními dménami) se tedy jedná aplikační blasti specifikvané buďt v Nárdní RIS3 strategii neb v reginálně příslušné krajské přílze (relevantní vzhledem k místu realizace prjektu) pkud se jedná krajsky specifické aplikační blasti nespadající d dmén specializace identifikvaných v Nárdní RIS3 strategii. Aplikační dvětví s celnárdním významem a priritu jsu předmětem kapitl 2.1.-2.7. Krajsky specifická aplikační dvětví/témata vysce priritní pr určité kraje (ale ne dstatečně rbustní na t, aby byla nárdní priritu) jsu předmětem kapitly 2.8. tht dkumentu. 1.3.3 Pstup žadatelů při prkazvání suladu prjektu s RIS3 strategií ve výzvách OP VVV - becně Specifikace režimu, ve kterém je výzva vyhlašvána (hrizntální vs. vertikální včetně typu vertikality dané výzvy, tj. režim dpvídající Typu I/ Typu II/ Typu III) je vždy sučástí textu každé jedntlivé výzvy. Žadatel je pvinen v suladu s pžadavkem daném výzvu v prjektvé žádsti pdávané d vertikalizvané výzvy dlžit přílhu, jejímž smyslem je ppsat sulad prjektu s RIS3 strategií, a t vždy v režimu příslušném dané výzvě: Hdncení suladu prjektvých žádstí s RIS3 strategií v relevantních výzvách Sulad prjektvé žádsti s RIS3 strategií (ppsaný ze strany žadatele ve speciální přílze prjektvé žádsti pvinné pr všechny vertikalizvané výzvy OP VVV) je psuzván ve fázi věcnéh hdncení dbrnými hdntiteli, a t prstřednictvím vylučvacíh kritéria Sulad s RIS3 17. Nesplnění tht kritéria je důvdem pr vyřazení prjektvé žádsti. 17 Ppř. u starších výzev s kritériem Sulad s relevantními strategiemi, kdy relevantní strategií je myšlena Nárdní RIS3 strategie a její krajské přílhy. Strana 15/129
1.3.4 Pstup žadatelů při prkazvání suladu prjektu s RIS3 strategií ve výzvách Dluhdbá mezisektrvá splupráce a Předaplikační výzkum Ve výzvách Dluhdbá mezisektrvá splupráce a Předaplikační výzkum je nutné, aby žadatel v rámci speciální přílhy prjektvé žádsti s názvem Sulad s RIS3 prkázal sulad prjektu s Nárdní RIS3 strategií a/neb její příslušnu krajsku přílhu, přičemž příslušným krajem je myšlen kraj relevantní vzhledem k místu realizace prjektu. Prjekt je svým zaměřením v suladu s dménami inteligentní specializace, pkud je realizván v suladu s: - alespň jedním klíčvým dvětvím aplikací/aplikačním tématem, a t na úrvni knkrétních vydefinvaných perspektivních VaVaI/aplikačních témat identifikvaných v rámci pkrčilé fáze EDP. Tat témata jsu ppsána v jedntlivých subkapitlách 2.1.1.-2.8.5. tht materiálu: v tabulkvé kartě v pasáži Ppis ptřeb a jejich řešení a dále též v pdkladvé přílze těcht jedntlivých subkapitl, kde jsu případně některá témata ppsána více dpdrbna 18. A ZÁROVEŇ s - alespň jednu genericku znalstní dménu specifikvanu jak relevantní pr dané aplikační dvětví/téma (specifikván vždy zvlášť pr dané aplikační dvětví v jedntlivých subkapitlách 2.1.1.-2.8.5. tht materiálu v tabulkvé kartě v pasáži Generické znalstní dmény ). Žadatel se zaměřením svéh prjektu musí phybvat v relevantních průnicích aplikačních dvětví/témat a generických znalstních dmén značených křížkem v Tabulce 1 kapitly 1.2.2. tht materiálu tzv. Vertikalizační matici zpřehledňující DOMÉNY INTELIGENTNÍ SPECIALIZACE (a t dmény nárdní i krajsky specifické). V samstatné přílze prjektvé žádsti pr ptřeby hdncení pak krmě zařazení svéh prjektvéh záměru d tét matice dále slvně ppíše sulad prjektvéh záměru s knkrétními VaV/aplikačními tématy ppsanými v jedntlivých kapitlách 2.1.1.-2.8.5. a zárveň s alespň jednu genericku znalstní dménu, a taktéž ppíše své dsavadní zkušensti/výsledky v daných VaV blastech dle vzru tét samstatné přílhy. Žadatel se při prkazvání suladu své prjektvé žádsti s RIS3 strategií dvlává přím na tent Pdkladvý materiál pr implementaci RIS3 strategie (tj. přílhu Výzvy) kncipvaný a zpřesněný přím pr ptřeby daných dvu výzev a NIKOLIV již na samtnu Nárdní RIS3 strategii či její reginální přílhy. 18 Např. Karta aplikačníh dvětví 2.1.1. Strjírenství mechatrnika začíná na str. 17 tht materiálu a je dplněna pdkladvu přílhu 2.1.1.1 Přílha Nárdní RIS3 Strjírenství mechatrnika začínající na str. 23. Žadatel se může při prkazvání suladu dkazvat na infrmace jak v relevantní kartě, tak i v její přílze. Strana 16/129
2 NÁRODNÍ DOMÉNY SPECIALIZACE (priritní aplikační dvětví/témata a jejich vazba na generické znalstní dmény) 2.1 Pkrčilé strje / technlgie pr silný a glbálně knkurenceschpný průmysl 19 2.1.1 Strjírenství mechatrnika Výchdiska Strjírenský průmysl je nejnárčnější průmyslvé dvětví. Vyznačuje se mimřádně velku pestrstí výrbků a zahrnuje v sbě desítky brů. Výrba strjů, zařízení a přesných kmpnentů jsu významným ddílem českéh zpracvatelskéh průmyslu. Tent ddíl zahrnuje velmi širku paletu zařízení, která mechanicky neb tepelně půsbí na materiály neb na materiálech prvádějí výrbní prcesy, včetně výrby jejich mechanických kmpnentů, které prdukují a využívají sílu. Patří sem také speciálně vyrbené díly na tyt strje a zařízení. Technicky nejnárčnější strjírenské bry, které spjují vyské aneb extrémní nárky na přesnst výrby, jakst a parametry integrity pvrchů, maximální nárky na výrbní výkn a prduktivitu a dále nárky na splehlivst, jsu bry Machine Tls a Precisin Engineering, jejichž prdukty využívají pkrčilu elektrniku, zpracvání dat, kmunikaci a řízení (jedná se mechatrnické prdukty). Zpravidla se jedná primární výrbu, jejíž prdukty (strje, zařízení, kmpnenty) užívají navazující strjírenská dvětví a neb nestrjírenské bry zpracvatelskéh průmyslu. Jak uvádí ČSÚ a MPO, jsu strje, zařízení a kmpnenty z brů Machine Tls a Precisin Engineering hlavním indikátrem stavu a dalšíh vývje českéh hspdářství. Tyt bry se v rce 2014 pdílely téměř 8 % na tržbách za vlastní výrbky a služby zpracvatelskéh průmyslu ČR, čímž bsadily pmyslné druhé míst v rámci zpracvatelskéh průmyslu za výrbu mtrvých vzidel. Z dluhdbých statistik patří sledvané bry Machine Tls a Precisin Engineering mezi bry s vysku přidanu hdntu, stabilním většinvým pdílem exprtu a bry s technlgicku nárčnstí spadající d sektru hi-tech a medium hi-tech. Prdukty těcht brů (bez prduktů vázaných na autmtive, dpravní techniku a letectví, které jsu hdnceny zvlášť) tvří dhrmady průměrné rční tržby za prdej vlastních výrbků a služeb přibližně 60 mld. Kč a bry zaměstnávají přibližně 27 tis. zaměstnanců. Prdukce brů vykazuje dluhdbě kladné sald zahraničníh bchdu ve výši přibližně 19 mld. Kč a exprtuje více jak 80 % své prdukce. Prdukty sledvané skupiny jsu v přímé knkurenci celsvětvéh trhu a musí bstát v jakékliv glbální knkurenci. Průměrná přidaná hdnta na zaměstnance pak představuje přibližně 820 tis. Kč. Teritriem, d kteréh směřuje největší bjem vývzu brů Machine Tls a Precisin Engineering, je již tradičně Německ. V rce 2014 představval tent vývz přes 32 % celkvéh bjemu vývzu. Pstupně narůstající bjemy vývzu svědčí trvale se zlepšující kvalitě, technické úrvni a knkurenceschpnsti výrbků. Pkračuje pzitivní vývj exprtní výknnsti, která je ale pdmíněna investicemi d výzkumu a vývje, zvyšváním kvalifikace pracvníků a přizpůsbení se pdniků stále tvrdšímu knkurenčnímu prstředí. 19 Jedná se výstup EDP z Nárdní invační platfrmy I. Strjírenství, energetika a hutnictví Strana 17/129
V kmditní struktuře vývzu i dvzu patří mezi nejúspěšnější prdukty energetickéh strjírenství (kmpnenty a zařízení pr energetiku), výrbky z blasti klimatizace a chlazení, bráběcí a tvářecí strje, statní výrbní strje a další strjírenské výrbky s vysku přidanu hdntu jak zbraně, měřicí a zkušební přístrje. V tét části se budeme zabývat strategicky významnými tématy pr bry Machine Tls a Precisin Engineering prdukující strje, nástrje, zařízení, výrbky a kmpnenty, které standardně ptřebují výzkum a vývj pr jejich invace. Nezhledňujeme a nezahrnujeme prdukty, které vznikají bez systematickéh výzkumu a vývje (jedndušší prdukty a služby) neb jejichž VaV prbíhá systematicky mim ČR. Ve sledvané významné mnžině strategicky významných prduktů brů Machine Tls a Precisin Engineering jsu především: bráběcí strje, tvářecí strje, strje pr aditivní výrbu, suvisející autmatizaci a nástrje, přesné strjírenské kmpnenty (lžiska, spjky, mtry, převdvky a další knstrukční prvky pr přens mmentů a sil včetně hydrauliky, které jsu základem stavby většiny průmyslvých a sptřebních prduktů a umžňují stavbu sekundárních výrbních strjů, tedy strjů a zařízení pr další zpracvatelský průmysl). Dále d skupiny patří kmplexní strjní zařízení pr manipulaci, dpravu, prcesní skladvání, čištění, měření, balení, tištění, chlazení, sušení, klimatizaci, stlačvání médií a další perace umžňující vytváření specifických strjů, zařízení, výrbních buněk, výrbních linek a výrbních pdniků. Dále zahrnujeme d tét blasti přesné a prduktivní sekundární výrbní strje, které jsu základem další výrby, stavby výrbních pdniků a jedná se například textilní strje, tiskařské strje, balicí strje, ptravinářské strje, atd. D sledvané skupiny přesné strjírenské výrby patří také výrba zbraní, výrba přístrjů a měřicí techniky, výrba frem a výrba nástrjů pr tváření a vstřikvání. Naknec mají své míst ve sledvané skupině také výzkumná témata i z blastí prdukce: stavební strje, zemědělské a lesnické strje, ptravinářské strje, strje pr těžbu a dbývání a technlgické celky d všech typů průmyslu, ale musí se jednat prdukty s vysku technicku nárčnstí, které standardně ptřebují výzkum a vývj pr jejich invace. Charakteristika pžadavků a nárků na sektr Strjírenství Obry, které kladu nejvyšší nárky a určují špičkvé pžadvané parametry strjů, zařízení a kmpnentů z hlediska zákazníků, jsu především energetická technika, výrba autmbilů, letecká výrba, těžká transprtní technika a přístrjvá technika. Hlavními výzvami, které na sektr Strjírenství tyt navazující bry kladu, jsu: zpracvání těžkbrbitelných a btížně tvářitelných materiálů, těžké a velké strje se zvýšenu přesnstí, vyská jakst finálních pvrchů, zvýšená splehlivst a nárky na dispnibilní čas strjů až 97 %, zvýšené nárky na univerzálnst a multifunkčnst strjů/zařízení/kmpnentů, nvé technické prstředky pr přesné měření, snižvání výrbních nákladů, maximální stavebnicvst strjů, zařízení a kmpnentů, sdružvání výrbních perací, snižvání energetické nárčnsti strjů, snižvání nárků na bsluhu při sučasném růstu splehlivsti výrby, vyské pžadavky na mnitrvání stavu strje/zařízení/kmpnentu/prcesu, vyské nárky na integrvanu autmatizaci a bezpečnst prvzu strjů pr bsluhu, vysce výknné zpracvání lehkých slitin, titanu a kmpzitních materiálů, zvýšení přesnsti výrby pddajných dílců, autmatizace hledání stabilních a výknných blastí technlgických parametrů, vyské nárky na zvýšení jaksti a integrity pvrchů, zvyšvání přesnsti výrby velmi rzměrných dílců, zvyšvání výknu a hspdárnsti Strana 18/129
zpracvání knvenčních i neknvenčních materiálů, zvyšvání dluhdbé pracvní přesnsti, vyské pžadavky na maximální tepltní stabilitu, prstředky virtuálníh prttypvání, verifikvané nástrje p simulace a ptimalizace strjů /zařízení/ kmpnentů a prcesů. Hlavní cíl Hlavní cíle sektru ve vazbě na výzkum, vývj a invace jsu: 1. Udržení a psílení knkurenceschpnsti prdukce sektru ve světvém měřítku. 2. Zvýšení intenzity splečných výzkumných, vývjvých a invačních aktivit mezi sektrvými pdniky a výzkumnými rganizacemi. Knkurenceschpnst je základním faktrem prsperity. Prsperita umžňuje firmám genervat zisk a získávat tak finanční prstředky, které investují d rzvje a invací svých prduktů a služeb, ale také realizvat prfit pr celu splečnst (daně, zaměstnanst, atd.). Mdely splupráce při výzkumu a vývji mezi průmyslvým pdnikem a výzkumnu rganizací se v sučasnsti výrazně mění. Tyt změny vlivňuje řada faktrů nárdních i evrpských. Cílem je dstraňvat bariéry ve splupráci firem a VO a zlepšvat prstředí pdpry VaV v ČR tak, aby přispíval ke knkurenceschpnsti a zajišťval sektru stabilní kapacity výzkumných základen. Výzkum, vývj a invace v technických tématech sektru musí primárně vést ke zvyšvání užitných vlastnstí strjů, technlgií, služeb (prdukce) a dsáhnut c nejvyšší přidané hdnty prdukce. Takvét výstupy VaVaI vedu k udržení a psílení knkurenceschpnsti prduktů tht sektru. Vyšší užitné vlastnsti strjů a technlgií jsu nutnu pdmínku vyšší knkurenceschpnsti. Hlavními užitnými vlastnstmi vzhledem k sektru jsu: přesnst, jakst, výrbní výkn, splehlivst, hspdárnst a eklgie. Glbální sektrvá strategie představuje: 1. Zvyšvání přesnsti - především zvyšvání gemetrické a rzměrvé přesnsti v malých i velkých rzměrech dílců, kmpnentů, strjů a metd. 2. Zvyšvání jaksti - především zvyšvání jaksti pvrchů, cílené pzitivní vlivňvání charakteristik integrity pvrchů. 3. Zvyšvání výrbníh výknu - zvyšvání krátkdbéh i dluhdbéh výrbníh výknu strjů a zařízení, ale také výknvých charakteristik dílců a kmpnentů. 4. Zvyšvání splehlivsti - zvyšvání splehlivsti prduktů, funkcí a prcesů. 5. Zvyšvání hspdárnsti - minimalizace jedntkvých nákladů na prdukty, minimalizace nákladů prvzu a nákladů na bsluhu a minimalizace nákladů na samtné přízení prduktů. 6. Snižvání negativních dpadů na živtní prstředí - minimalizace negativních dpadů prduktů na živtní prstředí v rámci celéh živtníh cyklu. Generické znalstní dmény (becná charakteristika Identifikace relevantních znalstních dmén: - Ftnika - Mikr a nanelektrnika - Nantechnlgie Strana 19/129
viz kap. 1.2.3 tht materiálu) - Průmyslvé bitechnlgie - Pkrčilé materiály - Pkrčilé výrbní technlgie Ftnika Ptřeba sektru: Levnější, menší, lehčí zdrje laservéh světla pr aplikace řezání, sváření, pvrchvé a materiálvé mdifikace. Realizace kncentrace většíh výknu d maléh bjemu prstru. Kmpaktní laservé systémy pr měření vzdálensti i plhy s vysku dlnstí prti tepltnímu driftu. Malé a méně nákladné spektrmetry pr materiálvu analýzu. Zjedndušení a zlevnění tmgrafických systémů pr průmyslvé účely a inspekci kvů i jiných materiálů zpracvávaných 3D tiskem. Kmpaktní systémy pr ptický přens dat uvnitř strjů/zařízení a výrbků. Miniaturizace veškeré ptické a laservé senzriky, snižvání ztrátvých výknů a sptřeby elektrické energie. Zdknalvání světelných zdrjů pr světlení pracvních prstrů i integraci d výrbků z hlediska ztrátvéh výknu a veliksti. Významnst pr sektr: STŘEDNÍ, nedá se předpkládat, že by pkrky ve ftnice mhli zásadně vlivnit invace v sektru. Mikr- a nanelektrnika Ptřeba sektru: Pr sektr strjírenství je významné nline měření a diagnstika na strjích, zařízeních, výrbcích i dílcích. V suvislsti s nástupem knceptu Industry 4.0 bude nutnst integrvané senzriky narůstat. Dnešní čast realizvaný kncept dálkvéh přensu signálu mezi senzrem a zpracvávajícím signálvým prcesrem (neb jiným bdbným prstředkem, např. vstupní karty PLC systémů) je mezující, zvláště u vyskfrekvenčních signálů. Buducí integrace pčítačů, signálvých prcesrů atp. přím d senzrů a dále zdknalení bezdrátvéh přensu signálu s vysku splehlivstí jsu témata s významem pr strjírenství a zdknalenu vestavěnu senzriky d kmpnentů, dílů a uzlů. Významnst pr sektr: STŘEDNÍ, pkrk v miniaturizaci senzriky a především integrvanéh zpracvání signálu a jeh splehlivéh bezdrátvéh přensu může pzitivně vlivnit aplikace v Sektru a uplatňvání jednh z témat Industry 4.0. Nantechnlgie Ptřeba sektru: Pr sektr strjírenství jsu zásadní pkrky v nantechnlgiích zaměřených na funkční pvrchvé vrstvy. Bez nantechnlgií nelze dnes pvlakvat špičkvé řezné a tvářecí nástrje. Pr strjírenství je významný pkrk v nantechnlgiích, které mdifikují pvrch základních strukturálních materiálů s cílem měnit cíleně fyzikální vlastnsti (tvrdst, rezistenci prti krzi, sučinitel přestupu tepla, frikční vlastnsti, atp.) Zásadním úklem je řešení průmyslvé zpracvatelnsti, užití na slžité a rzměrné pvrchy, zajištění prcesní splehlivsti a především trvanlivsti vlastnstí. Neméně důležitu jsu pr strjírenství dále nantechnlgie zaměřené na snižvání pasivních dprů a vyztužvání materiálů neb mdifikaci jejich vnitřních strukturálních vlastnstí. Významnst pr sektr: STŘEDNÍ, pkrk v technlgiích pvrchvých vrstev, nantechnlgií pr snižvání tření a pr mdifikaci materiálvých vlastnstí základních materiálů může vést ke zvyšvání výknu/užitné hdnty dílců a zařízení, zlepšvání jejich splehlivsti a snižvání nákladů a nárků na údržbu a prvz. Strana 20/129