S třední škola stavební Jihlava Sada 1 Geodezie I 15. Podrobné měření polohopisné Digitální učební materiál projektu: SŠS Jihlava šablony registrační číslo projektu:cz.1.09/1.5.00/34.0284 Šablona: III/2 - inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Petr Procházka 2012 Projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky
Při podrobném polohovém měření se zaměřuje a zobrazuje poloha všech bodů, které ohraničují tvar měřených předmětů K určení vzájemné polohy bodů je nezbytné v K určení vzájemné polohy bodů je nezbytné v mapovém území založit geodetické bodové pole síť pevných, polohově navzájem určených bodů, v příslušném souřadnicovém systému
Při zaměřování větších územních celků, ale i při všech měřeních se vyskytují nevyhnutelné chyby Proto se musí při měření dodržovat takové Proto se musí při měření dodržovat takové postupy, které zamezují hromadění chyb, nebo jejich zmenšení na co nejmenší míru
Geodetický bod je definován jako trvale stabilizovaný bod, určený s dostatečnou přesností, ve stanovených geodetických systémech a nadmořské výšce. Všechny údaje včetně místopisu jsou soustředěny ve všeobecné dokumentaci
Geodetické body tvoří polohové sítě a polohové pole Polohové sítě : Čs. astronomicko-geodetická síť ČSAGS Čs. Trigonometrická síť ČSTS Místní sítě
Polohové pole : Základní polohové bodové pole ZPBP Obsahují body Čs. Trigonometrické sítě Podrobné polohové bodové pole PPBP Body podrobného bodového pole, třídy přesnosti 1 až 5 Dočasně stabilizované body třídy přesnosti 2 až 5
Souřadnicové systémy Při zobrazování větších souvislých celků je nutno vyhotovit mnoho mapových listů. K zajištění návaznosti kresby na jednotlivých listech, a možnost určit vzájemnou polohu i souřadnice bodů, jsou jednotlivé mapové listy v souřadnicových systémech
Druhy souřadnicových systémů: V současnosti se můžeme setkat se třemi druhy souřadnic Souřadnicový systém stabilního katastru Souřadnicový systém S-JTSK Souřadnicový systém S-42
Souřadnicový systém stabilního katastru Do roku 1920 K zobrazení bylo zvoleno měřítko 1 : 2880, plocha 1 jitra (40 x 40 sáhů), se zobrazí čtverečkem o straně 1 palce (1 ) Počátek souřadnicového systému: Pro Moravu sv. Štěpán ve Vídni Pro Čechy Gusterberg Pro Slovensko budapešťský systém Gallérhegy
Souřadnicový systém S-JTSK (jednotná trigonometrická síť katastrální) Uzákoněna katastrálním zákonem v roce 1927 Používán jako národní, pro civilní účely Poloha bodů vyjádřena systémem pravoúhlých souřadnic x, y, souřadnice jsou kladné Počátek souřadnic leží mimo ČR ve Finském zálivu
Y-ovésouřadnice jsou přibližně západní a mají hodnotu 150 až 900 Km (6 číslic) X-ovésouřadnice jsou přibližně jižní a mají hodnotu 950 až 1350 Km (7 číslic) Rovnoběžky k osám x a y ve vzdálenosti 50 Km tvoří základní triangulační list zobrazuje se v měřítku 1 : 100 000 (50 x 50 cm) Základní triangulační list se dále dělí na triangulační listy a ty na mapové listy
Souřadnicový systém S-42 Počátek souřadnic je dán průsečíkem zemského rovníku a příslušného zeměpisného poledníku Použití hlavně pro vojenské účely Souřadnice jsou kladné, souřadnice xvzrůstá směrem k severu, souřadnicey vzrůstá směrem na východ
Metody měření polohopisu Polární metoda Metoda pravoúhlých souřadnic (ortogonální metoda) Metoda konstrukčních oměrných měr Protínání ze směrů, úhlů a délek
Literatura: Geodezie P. HánekP. Koza 1998, Geodézie M. Pokora a kolektiv 1985, Geodézie pro obory s,e,a,v, J. Culek 1986 Materiál je určen k bezplatnému používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je : Petr Procházka Pokud není uvedeno jinak, byly při tvorbě použity volně přístupné internetové zdroje. Autor souhlasí se sdílením vytvořených materiálů a jejich umístěním na www.ssstavji.cz.