Vysoká škola báňská technická univerzita Ostrava Hornicko-geologická fakulta Institut geodézie a důlního měřictví GEODÉZIE II Ing. Hana Staňková, Ph.D. kontrolní oměrná míra PRINCIP POLÁRNÍ METODY 4. Podrobné m Definice, metody, předmět měření, měřická síť orientace daný bod S i.. měřené délky Ψ i.. měřené směry 1 2 Měřická přímka měřická síť k zaměření podrobných bodů 3 4 PROSTOROVÁ POLÁRNÍ METODA Výpočet souřadnicových rozdílů 5 6 1
ORTOGONÁLNÍ METODA konec měřm ěřické přímky Měřická přímka: 230-231 kolmice staničení ORTOGONÁLNÍ METODA metoda pravoúhlých souřadnic 7 začátek měřm ěřické přímky 8 ORTOGONÁLNÍ METODA - PENTAGON Měřický náčrt ortogonáln lní metody metody 9 10 Zvláštní případ staničení Průchod světelného paprsku pentagonem Zaměření výstupků 11 Zaměření podrobných bodů na přímce 12 2
Číslování pomocných a podrobných bodů Pomocné body se číslují v rámci katastrálního území, podrobné body v rámci náčrtu; Pomocné body: PPP0000CCCC kde PPP je číslo katastrálního území v okrese, CCCC je pořadové číslo pomocného bodu od 4001. Průsečík měřické přímky s předmětem měření Kontrolní význam při podrobném měření Polární kolmice OMĚRNÉ MÍRY 13 Podrobné body: PPP0ZZZZCCCC, kde PPP je stejné jako pro pomocné body, ZZZZ je číslo měřického náčrtu, CCCC je pořadové číslo podrobného bodu polohopisu v rámci měřického náčrtu v rozmezí od 1 do 9999. 14 Číslování pomocných a podrobných bodů MĚŘICKÝ NÁČRTN Body bodového pole a pomocné body se zakreslují a popisují červeně. Červeně se i zakreslí 'měřická síť a orientace k severu. Hranice náčrtu (obvod) vyznačujeme plochými křížky modře. V místech, kde není hranice parcel., vyznačujeme obvod náčrtu tenkou čárkovanou modrou čarou. Měřítko měřických náčrtů musí dovolovat jasné a čitelné zobrazení a zapsání všech potřebných údajů. Pro intravilán se zpravidla užívá měřítka 1 : 500 až 1 : 1000, pro extravilán měřítka 1 : 1000 až 1 : 5000. Jako podkladu měřických náčrtů se zpravidla použije náčrtů o místním šetření nebo jejich kopií. Ostatní obsah náčrtu se vyznačuje černě. 15 Rozměry měřických náčrtů při mapování v měřítku 1 : 2000 a větším jsou obvykle 353 X 500 mm (formát B3), při mapování v měřítku 1 : 5000 jsou rozměry 297 X 420 mm (formát A3). 16 Druhy měřických náčrtů Druhy měřických náčrtů Měřické náčrty jsou rámové blokové Rámové náčrty vznikají postupným dělením mapového listu rovnoběžkami se sekčními čarami na čtvrtiny nebo šestnáctiny plochy listu až k vhodnému měřítku podle potřeby zobrazovaných podrobností. Orientují se shodně s mapovým listem. Zobrazení na rámových náčrtech je souvislé Blokové náčrty se ohraničují uličními čarami, vlastnickými nebo užívacími hranicemi nebo měřickými přímkami, a to tak, aby zobrazovaly ucelenou skupinu pozemků, např. blok domů nebo jeho část, pokud možno s nedělenými parcelami. Blokové náčrty se orientují přibližné k severu. Zobrazení na blokových náčrtech je ostrůvkovité. 17 18 3
Klad rámových měř. náčrtů Klad blokových měř. náčrtů 19 Rám rámového měř. náčrtu 20 Ukázka blokového náčrtu 21 22 Používáme komparované měřické pomůcky zajišťující dodržení střední chyby jednoho měření menší než 0.02 m. Délky v měřické síti měříme vždy dvakrát ostatní délky (polární délky, konstrukční oměrné, kontrolní oměmé, polární kolmice, doměrky) stačí měřit jednou. Naměřené délky opravujeme o redukce fyzikální (teplota a tlak vzduchu), redukce matematické (redukce do vodorovné roviny a redukce z nadmořské výšky) a dále o redukce do zobrazovací roviny S-JTSK. Redukce zavádíme do výpočtu pouze tehdy, přesáhne-li jejich MĚŘENÍ SMĚRŮ: v měřické síti měříme směry pouze v jedné skupině, při podrobném měření měříme pouze v jedné poloze dalekohledu. Směry zapisujeme na 0,01 gonu, při délkách nad 500 m na 0,001 gonu. celkový součet pro danou délku hodnotu 0.02 m. 23 24 4
ORIENTACE NA DANÉ BODY: Použit ití polárn rní kolmice na stanovisku orientujeme osnovu směrů vždy nejméně na dva dané body měřické sítě, alespoň na jeden z nich měříme i délku..je omezeno její délkou (maximálně 30 m), přičemž její délka nesmí být delší než 0,5 délky od stanoviska k patě kolmice. není-li možné zaměřit nejméně dva dané body měřické sítě, ověřujeme orientaci kontrolním zaměření bodu z jiného stanoviska. vzdálenost určovaného bodu od stanoviska může přesáhnout vzdálenost stanoviska a nejvzdálenějšího orientačního bodu maximálně o 0,5 vzdálenosti. 25 Polární kolmice delší než 2 m vytyčujeme vždy pomocí hranolu. Délku polární kolmice uvádíme vždy se znaménkem + respektive znaménkem -podle toho, směřuje-li kolmice napravo či nalevo od měřeného směru. 26 Doměrek: Křivkové prvky polohopisu: volba podrobných bodů se řídí skutečným tvarem křivky. v zápisníku uvádíme u doměrku vždy znaménko + respektive znaménko -, řídíme se tím, zda je nutno doměrek přičíst či odečíst od měřené délky, kruhový oblouk, kružnici a obecnou křivku Konstrukční oměrn rné: můžeme s výhodou použít u pravoúhlých budov. Výstupky (pravoúhlé), lze určovat do jejich celkové součtové hloubky 5 m. 27 Na kruhovém oblouku volíme body na počátku a konci oblouku a bod přibližně ve středu oblouku. Na kružnici volíme bud' tři rovnoměrně rozložené body nebo zaměříme střed kružnice a v náčrtu uvedeme odměřený poloměr. 28 Zápisník polární metody Tvoří-li obecná křivka hranici parcely, zaměřujeme ji jednotlivými úsečkami. Polární kolmice Délku těchto úseček volíme tak, aby se žádný podrobný bod na obecné křivce (hranici parcely) neodchýlil od zaměřené úsečky o více než 0,10 m. Běžnou obecnou křivkuk zaměřujeme počátečním a koncovým bodem a dalšími mezilehlými body (min. 3), které vystihují změny zakřivení. 29 http://gis.zcu.cz/studium/gen1/html-old/ch08.html 30 5
Ortogonální metoda Zápisník metody konstrukčních oměrných http://gis.zcu.cz/studium/gen1/html-old/ch08s02.html 31 32 6