David Navrátil, Martin Lobotka Česká spořitelna Nejistá sezóna
Velká Recese jede podle harmonogramu 1. Bublina 2. Bankovní krize 3. Ekonomická krize 4. Fiskální krize 5. Politická krize strana 2
strana 3 2011
Politická krize strana 4
Summit EU summit: Dlouhodobě krok správným směrem, krátkodobá opatření (větší zapojení ECB) stále chybí Fiskální unie o Dluhové brzdy: přijmou všichni členové EMU, účast pro ostatní EU státy dobrovolná, legislativa na ústavní úrovni o Posíleni Paktu stability a růstu (PSR): zlaté pravidlo, strukturální deficity nesmí překročit 0,5 % HDP, pokud deficit překročí 3 % HDP, budou uvaleny automatické sankce o EK může vrátit rozpočet k revizi, pokud najde vážné rozpory s PSR (Komentář ČS): Uplatnění přísnějších rozpočtových pravidel by mohlo časem umožnit agresivnější zapojení ECB (nevyhnutelná, zdaleka ne postačující podmínka Německa). Rychlejší uvedení ESM o červen 2012 (místo 2013) o kapacita (momentálně 500 mld. EUR) bude přehodnocena a možná i navýšena do března 2012 o k přijímaní rozhodnutí v naléhavých situacích bude stačit 85% většina (de facto právo veta pro Německo, Francii a Itálii) o Pravidla ESM budou upravena po vzoru MMF (konec PSI á la Řecko) (Komentář ČS): Zvýšení kapacity ESM má podobná omezení jako pro EFSF (kapacita státu přispět bez ohrožení vlastních ratingů/vyčerpání vlastních zdrojů) Navýšení kapacity MMF 200 mld. EUR o EMU státy přispějí 150 mld. zbylých 50 mld. ze zbytku EU (aktuální kapacita kolem 390 mld.) o Členské státy potvrdí své příspěvky do 10 dnů (Komentář ČS): Naděje, že další státy G20 také přispějí (obzvláště Čína, Indie, Brazílie a Rusko) tomu nevěříme Snaha zklidnit trhy a vytvořit pohotovostní rezervu dokud nebudou zrealizována dlouhod. opatření příliš málo Politicky průchodnější řešení ( Musíme to udělat kvůli MMF ) souhlas. strana 5
10 8 6 4 2 0-2 -4-6 -8-10 -12 Oddlužení musí proběhnout. Otázkou je, jakou cestou. Deficit vlády ve 2011 a jeho struktura (% HDP) Průměr EMU Ireland US UK Greece Japan Cyprus Spain France Portugal Slovakia Slovenia Netherlan EMU Italy Denmark Belgium Austria Germany Finland Sweden Poland Romania Czech Bulgaria Turkey Hungary strana 6 Primární bilance Úrokové náklady
Oddlužení musí proběhnout. Otázkou je, jakou cestou. 500 450 400 350 300 250 200 150 100 50 0 Celkové zadlužení (vlády, domácností a podniků) v % HDP, 2010 Japonsko Portugalsko Belgie Španělsko Švédsko Dánsko Norsko Nizozemí UK Francie Kanada Itálie Finsko USA Řecko Německo Rakousko Austrálie strana 7
strana 8 2012
Recese v EMU? strana 9
strana 10 Spotřebitelská důvěra stahuje EMU do recese
strana 11 a vývozy z EMU nebudou schopny vykompenzovat pokles domácí poptávky
strana 12 navíc se zadírá úvěrový kanál
Recese v EMU 2012: EMU - 3 scénáře Scénář Pravděpodobnost HDP Inflace 3M EURIBOR Normalizace 30% 0.5% 2.0% 1.25 Mělká recese 60% -1.2% 1.0% 1.00 Eskalace dluhové krize 10% -5.0% -0.5% 0.25 Vážený průměr -1.1% 1.2% 1.00 strana 13
strana 14 2015
strana 15
Návrat k normálu strana 16
Zkušenost z minulých finančních krizí: připravte se na NOVÝ NORMÁL 1. Dlouhodobá nezaměstnanost <= návrat na předkrizové úrovně po pěti letech 2. Snížení nadměrného zadlužení <= dlouhodobý proces, v průměru sedm let 1 + 2 = nižší ekonomický růst, v průměru o 1pb => USA: před krizí růst o 2,5 3 %, po krizi 1,5 2 % => EMU: před krizí růst o 2 2,5 %, po krizi 1 1,5 % strana 17
Nízký růst Japonska je spojen především s negativním demografickým vývojem 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0-0.5-1.0 "Japonský scénář": USA vs. Japonsko 2.5 1.4 1.2 0.9 Japonsko USA reálné HDP (CAGR '90-10) reálné HDP / pracovní síla strana 18
Japonský scénář pro USA by neměl být strašákem: růst cca 2 2,5 % není špatný 3.0 2.5 2.0 1.5 1.0 0.5 0.0-0.5 "Japonský scénář": USA vs. Japonsko 2.5 1.4 1.2 0.9 1.0 0.6-0.6 2.2 EMU? Růst pracovní síly: -0,2 % Implikovaný růst v případě japonského scénáře: +1 % -1.0 Japonsko USA reálné HDP (CAGR '90-10) pracovní síla (CAGR '10-20) reálné HDP / pracovní síla "Japonský scénář" (CAGR '10-20) strana 19
strana 20 Některé státy si projdou defaultem a inflací
Státy musí zvýšit svou konkurenceschopnost EMU: jednotkové mzdové náklady 140% 135% 130% 125% 120% 115% 110% 105% 100% 95% 90% 137% 106% 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 strana 21 Německo, 2000=100 Španělsko, 2000=100 Řecko, 2000=100 Portugalsko, 2000=100
Státy musí zvýšit svou konkurenceschopnost 120 115 110 105 100 95 90 85 80 Jednotkové mzdové náklady ve zpracovatelském průmyslu (2000 = 100) 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 strana 22 Česko Německo CEE
Czech republic Česká ekonomika: jak bude odolná vůči recesi v EMU? strana 23
Veřejné finance 1: Česká republika má ve srovnání se zeměmi EU vyšší strukturální primární bilanci (bilance očištěná o placené úroky a vliv ekonomického cyklu), která nejlépe indikuje zdravost fiskálu 3 2 Strukturální primární deficit (odhad AMECO), % pot. HDP, 2011 1 0-1 -2-3 -4-5 ITA SWE GRE EST FIN GE LUX MAL BE EU12 EU17 EU16 DK PT BUL AT EU15 EU27 LIT HOL RO FRA SLO LOT SPA CZ POL CYP SK UK Strukturální primární bilance je bilance veřejných rozpočtů očištěná o placené úroky a o vliv cyklu. Jedná se o základní indikátor zdraví fiskálu. Zdroj: AMECO strana 24
nicméně zadlužení vlády je na polovině průměru EMU a pod úrovní, která snižuje ekonomický růst. To dává vládě prostor k pomalému řešení situace, na rozdíl od států, kde zadlužení vlády převyšuje 80 % 160 140 143 Zadlužení zemí v roce 2010, % HDP 120 119 100 80 97 96 93 83 82 80 80 72 EMU průměr (2010) 60 63 60 55 48 40 42 41 41 40 39 38 31 20 16 0 GRE ITA BEL IRL PT GER FRA HU UK AT NET SPA POL FIN UK SER SK HR CZ SK RO BU Zdroj: AMECO strana 25
Veřejné finance 2: EMU má velké strukturální problémy, rigidní centrální banku a v dalších letech bude vynucená fiskální konsolidace táhnout ekonomiky dolů. ČR si může dovolit ekonomiku nedusit příliš rychlou fiskální konsolidací Strukturální primární bilance 2 jako % HDP, odhad AMECO rozdílu v p.b. mezi 2012 a 2011 (= utažení fiskální politiky v příštím roce) 4 3 2 1 0-1 -2-3 -4 6.5 p.p. EU27 EU15 EU17 EU16 EU12 BE BUL CZ DK GE EST IRL GRE SPA FRA ITA CYP LIT LOT LUX HUN MAL HOL AT POL PT RO SLO SK FIN SWE UK 2) Strukturální primární bilance je bilance veřejných rozpočtů očištěná o placené úroky a o vliv cyklu. Jedná se o základní indikátor zdraví fiskálu. Zdroj: AMECO strana 26
I ČNB je mnohem flexibilnější než ECB: např. v letošním roce tak rigidně nereagovala na růst inflace jako ECB, protože růst inflace byl tažen (jak v ČR, tak v EMU) nákladovými faktory (růst cen potravin díky špatné úrodě) Zdroj: Datastream strana 27
Vnější nerovnováha: Česká ekonomika nemá žádné výrazné vnější nerovnováhy její (PZI nekrytý) deficit BÚ je minimální. 8% 6% 4% 2% 0% -2% -4% -6% -8% -10% PZI/HDP BÚ/HDP BÚ+PZI/HDP -12% Belgie Bulharsko Česká republika Německo Irsko Řecko Španělsko Francie Itálie Maďarsko Nizozemí Rakousko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovinsko Slovensko Finsko Švédsko UK Zdroj:Eurostat strana 28
deficit běžného účtu je malou částí ekonomiky (12M kolem 100-150 mld., což je 2,7-4 % nom. HDP), hlavně tažen odtokem dividend. 250 000 200 000 150 000 100 000 Běžné převody Bilance výnosů Bilance služeb Obchodní bilance Běžný účet,12m kumul. 50 000 0-50 000-100 000-150 000-200 000-250 000-300 000 XII.03 VI.04 XII.04 VI.05 XII.05 VI.06 XII.06 VI.07 XII.07 VI.08 XII.08 VI.09 XII.09 VI.10 XII.10 Zdroj: Bloomberg strana 29
(Externí vztahy) Navíc, jeho velká část je krytá přímými zahraničními investicemi. Odkázanost ČR na (těkavé) krátkodobé externí financování je tak malá. 250 000 200 000 150 000 6M kumul. BÚ+PZI, CZK mil. 12M kumul. BÚ+PZI, CZK mil. 100 000 50 000 0-50 000-100 000-150 000 XII.03 VI.04 XII.04 VI.05 XII.05 VI.06 XII.06 VI.07 XII.07 VI.08 XII.08 VI.09 XII.09 VI.10 XII.10 VI.11 Zdroj: www.cnb.cz strana 30
(Fundament) ČR je vázaná na strukturálně zdravou část EMU (Německo), 15 10 5 0-5 -10-15 -20 Průmyslová produkce CZ, % r/r, 6M Německý vývoz do zemí mimo EU27, % r/r, 6M průměr 30 20 10 0-10 -20-30 -25-40 VI.99 VI.00 VI.01 VI.02 VI.03 VI.04 VI.05 VI.06 VI.07 VI.08 VI.09 VI.10 VI.11 Zdroj: Bloomberg, Ecowin strana 31
(Fundament), na postiženou periferii vyváží málo (a tudíž přímý efekt problém EMU je malý), a mnohem více než poptávka v EMU ji zajímá světový obchod, kterému se i navzdory dluhové krizi daří dobře. Vývozy ČR v roce 2010 dle zemí Zbytek světa; 24.86% Německo; 31.91% Belgie; 2.47% Rusko; 2.68% Nizozemí; 3.73% Rakousko; 4.46% Británie; 4.70% Polsko; 6.15% Itálie; 4.87% Francie; 5.39% Slovensko; 8.77% Zdroj: ČSÚ, databáze zahraničního obchodu http://apl.czso.cz/pll/stazo/stazo.stazo?jazyk=en&prvni_pristup=n strana 32
(Banky) Český bankovní sektor má vysoký podíl depozit k úvěrům není závislý na financování z jiných zdrojů a není tedy ohrožen náhlým odlivem zdrojů. 140 Podíl depozit k úvěrům (%; 2010) 120 100 80 60 40 20 0 CZ SK PL ROBGHU SI LT EE LV BEA T FR IT UK SEDK EA EU Zdroj: ČNB, Financial stability report 2010/2011. strana 33
(Banky) S tím souvisí i čistá externí pozice bankovního sektoru. Ta je kladná české banky mají více zahraničních aktiv než pasiv, aktuálně je to cca 180 mld. CZK, tedy 5 % HDP. Ani celková expozice není nijak vysoká 600 mld. CZK, 16 % HDP. CZ DE AT EA SK PL PT HU SI Čistá externí pozice bankovního sektoru, (% GDP; 2010) -40-20 0 20 40 Zdroj: ČNB, Financial stability report 2010/2011. strana 34
(Banky) Český bankovní sektor má velice nízký podíl FX úvěrů a není tedy vystaven takovému riziku nečekaného oslabení domácí měny, jako tomu bylo u většiny zemí regionu v roce 2008. Podíl FX úvěrů domácností na jejich celkovém objemu úvěrů je prakticky nulový. U podniků je tento podíl asi 18 %, což lze vnímat jako rozumnou hodnotu pro exportně orientovanou ekonomiku. Podíl FX úvěrů, (% všech úvěrů daného sektoru) 100 80 60 40 20 0 LV EE HU RO LT PL BG SI SK CZ EA AT BE SE Source: CNB, Financial stability report 2008/2009. Households Corporates strana 35
(Banky) Český bankovní sektor si dlouhodobě drží vysoký podíl kapitálu na RWA. Důležitým aspektem je i vysoká ziskovost (ROE 20 %), která je potenciálním zdrojem (zadržený zisk) pro případné navýšení kapitálu. Aktuálně je podíl kapitálu také vysoko nad úrovní požadovanou v rámci nových regulačních pravidel (Basel III, implementace 2013-2019). 16% 15% 14% 13% 12% 11% 10% Kapitálová přiměřenost českého bankovního sektoru 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Srovnání kapitálové přiměřenosti: Basel II vs. Basel III 14 13 12 11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 Minimum plus konzervační polštář Minimum Současné požadavky Proticycklický polštář Konzervační polštář Požadavky Basel III Tier 2 kapitál Conservation buffer Source: CNB, Financial stability report 2010/2011. Countercyclical buffer strana 36
Czech republic Česká ekonomika: makro výhled strana 37
Německo stále jede solidně - objednávky zatím na žádnou katastrofu á la 2009 neukazují,... 140 130 120 110 100 Zahraniční objednávky ve zprac.průmyslu, 2005=100 Domácí objednávky ve zprac.průmyslu, 2005=100 90 80 70 Oct Sep Aug Jul Jun May Apr Mar Feb Jan Dec Nov Oct Sep Aug Jul Jun May Apr Mar Feb Jan Dec Nov Oct Sep Aug Jul Jun May Apr Mar Feb Jan Dec Nov Oct Sep Aug Jul Jun May Apr Mar Feb Jan Dec Nov Oct Sep Aug Jul Jun May Apr Mar Feb Jan Dec Nov Oct Sep Aug Jul Jun May Apr Mar Feb Jan Dec Nov Oct Sep Aug Jul Jun May Apr Mar Feb Jan 2005 2011 2006 2007 2008 2009 2010 Zdroj : www.destatis.de strana 38
průmyslová produkce ale vykazuje sestupný trend. V číslech tak zatím žádná katastrofa, ale plíživé zpomalování ano to souhlasí s naší predikcí plíživé recese v 2012. HDP ve 3Q/11 už q/q dokonce pokleslo (- 0,1% q/q) kromě vývozu jej nepodpořilo nic. 3 2.5 2 1.5 1 0.5 0-0.5-1 -1.5-2 -2.5-3 -3.5-4 -4.5-5 Zpracovatelský průmysl GER, % m/m SO, 3M průměr Zpracovatelský průmysl GER, % m/m SO, 6M průměr Zdroj: Bloomberg VI.00 VI.01 VI.02 VI.03 VI.04 VI.05 VI.06 VI.07 VI.08 VI.09 VI.10 VI.11 strana 39
Vzhledem ke struktuře českého růstu, k naší vazbě na Německo... 15 10 5 0-5 -10-15 -20 Průmyslová produkce CZ, % r/r, 6M Německý vývoz do zemí mimo EU27, % r/r, 6M průměr 30 20 10 0-10 -20-30 -25-40 VI.99 VI.00 VI.01 VI.02 VI.03 VI.04 VI.05 VI.06 VI.07 VI.08 VI.09 VI.10 VI.11 Zdroj: Bloomberg, www.czso.cz strana 40
a k tomu, jak v Německu v posledních několika měsících zpomalilo PMI,... 65 60 55 50 45 40 35 30 Výrobní PMI Francie Výrobní PMI Německo Výrobní PMI Itálie V.06 IX.06 I.07 V.07 IX.07 I.08 V.08 IX.08 I.09 V.09 IX.09 I.10 V.10 IX.10 I.11 V.11 IX.11 Zdroj: Bloomberg strana 41
je nerozumné očekávat, že ČR v dalších měsících nezpomalí. České PMI se v listopadu dostalo pod 50, což je hranice, oddělující expanzi od kontrakce průmyslové produkce. Pro 1Q/2012 čekáme pokles zpracovatelského průmyslu o 1.4 % r/r. Za celý rok pak o 1 %, s rizikem dolů. 15 10 5 0-5 -10-15 -20 4Q/11 implikovaný růst +2,6% r/r (12,8% v 1Q/11, 9,1% ve 2Q/11, 4,3% ve 3Q/11). 1Q/12: -1,4% r/r Průměrné tempo růstu průmyslu v % r/r v nejbližších 3 měsících od daného měsíce PMI v daném měsíci 60 55 50 45 40 35-25 VI.01 IX.01 XII.01 III.02 VI.02 IX.02 XII.02 III.03 VI.03 IX.03 XII.03 III.04 VI.04 IX.04 XII.04 III.05 VI.05 IX.05 XII.05 III.06 VI.06 IX.06 XII.06 III.07 VI.07 IX.07 XII.07 III.08 VI.08 IX.08 XII.08 III.09 VI.09 IX.09 XII.09 III.10 VI.10 IX.10 XII.10 III.11 VI.11 IX.11 30 Zdroj: Markit PMI, www.czso.cz strana 42
Nyní český průmysl drží nad vodou jenom zahraniční objednávky což vzhledem k situaci v EMU není nijak povzbudivé zjištění. 140 130 120 Zahr.objednávky, SOPR= 100 Domácí objednávky,sopr= 100 Klouzavý průměr/3 (Domácí objednávky,sopr= 100) Klouzavý průměr/3 (Zahr.objednávky, SOPR= 100) 110 100 90 80 70 60 I.07 IV.07 VII.07 X.07 I.08 IV.08 VII.08 X.08 I.09 IV.09 VII.09 X.09 I.10 IV.10 VII.10 X.10 I.11 IV.11 VII.11 X.11 Zdroj: www.czso.cz strana 43
Spotřebitelská důvěra zůstává extrémně slabá je na úrovních nižších než v 1Q/2009. To v kombinaci s fiskální konsolidací v roce 2012 (růst DPH) a se stagnací trhů práce způsobí, že v roce 2012 spotřeba dále klesne (-0.6% r/r). Kanál důvěry je 2. kanál (po přímém zpomalování zahraniční poptávky), přes který se evropská dluhová krize dostává do české ekonomiky. 110 105 100 95 90 85 80 75 Spotřebitelská důvěra, průměr 2005 = 100 70 I.05 V.05 IX.05 I.06 V.06 IX.06 I.07 V.07 IX.07 I.08 V.08 IX.08 I.09 V.09 IX.09 I.10 V.10 IX.10 I.11 V.11 IX.11 Zdroj: www.czso.cz strana 44
(Ne)důvěra se podepisuje i na investicích. Na fixní investice jsme spoléhali jako na hlavní hnací sílu růstu v roce 2011 i v roce 2012, což se v první polovině roku díky rostoucímu využití kapacit, dobrým podmínkám financování a solidnímu výhledu naplňovalo. Eskalace dluhové krize však důvěru znovu narušila ve 3Q/11 jsme viděli pokles investic o 0,5% q/q (po růstu o 9,5% ve 2Q/11). Ve 4Q/11 čekáme další pokles; ve 2012 o 1,5%. 92 20 90 88 86 15 10 84 82 80 78 5 0-5 76 74 72 70 Využití průmyslových kapacit, % Historický průměr Fixní investice, % r/r -10-15 -20 I-98 I-99 I-00 I-01 I-02 I-03 I-04 I-05 I-06 I-07 I-08 I-09 I-10 I-11 Zdroj: www.czso.cz strana 45
Prognóza v číslech recese v 1H/12. Čisté vývozy jedinou silou růstu (zejména díky klesajícímu dovozu). Možnost snížení sazeb v 1H/12 nečekáme, že CZK zopakuje oslabení z 1Q/2009. Hodnoty kolem 25, ke kterým se v 1H/12 CZK vrátí (i v recesi bude ČR růst rychleji než EMU) to při absenci poptávkových tlaků umožní. ROČNĚ (průměry) 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011F 2012F 2013F Zdroj: CS, a.s. Poptávka HDP (s.c.%) 1.8 3.6 4.3 6.4 7.0 6.1 2.3-4.0 2.2 1.9-0.4 1.8 Spotřeba domácností (s.c.%) 2.2 5.9 2.8 2.6 5.1 4.9 3.5-0.2-0.1-0.6-0.6 0.9 Fixní Investice (s.c.%) 5.3 0.6 3.6 1.8 6.0 10.9-1.5-7.9-3.1 2.3-1.5 3.0 Export (s.c.%) 2.0 7.2 20.3 11.9 16.2 15.0 6.0-10.0 17.7 9.4-3.5 5.0 Import (s.c.%) 4.9 8.0 17.5 5.3 14.7 14.3 4.5-10.1 17.6 7.5-4.2 4.5 Zpracovatelský průmysl (s.c.%) 5.2-1.0 12.6 12.2 15.3 9.2 7.2-11.4 9.5 7.4-1.0 4.0 Maloobchod (%) 1.5 6.7 3.9 8.1 10.8 10.1 3.1-4.7 0.4 2.2-1.7 1.4 Příspěvky k růstu, p.b. Spotřeba domácností (s.c.) 1.1 3.1 1.5 1.3 2.6 2.4 1.7-0.1-0.1-0.3-0.3 0.5 Fixní Investice (s.c.) 1.5 0.2 1.1 0.5 1.7 3.0-0.4-2.2-0.8 0.6-0.3 0.6 Čistý export (s.c.) -2.2-1.1 0.8 5.1 1.1 0.7 1.4-0.3 0.3 2.3 0.4 0.6 Zásoby (s.c.) -0.2-0.6 1.5-0.7 1.3-0.2-0.6-2.4 2.2 0.3-0.1 0.1 Veřejné rozpočty Saldo veřejných rozpočtů (% HDP,ESA 95) -6.8-6.6-3.0-3.6-2.6-0.7-2.7-5.9-4.7-4.1-4.5-3.8 Trh práce Nezaměstnanost (%) 1 (9.2) (9.9) 9.4 8.9 8.1 6.6 5.4 8.1 9.0 8.7 9.0 8.8 Nominální mzdy (%) 8.1 5.9 6.3 5.1 6.6 7.3 7.9 3.4 2.0 2.4 2.6 2.0 Reálné mzdy (%) 6.2 5.8 3.5 3.2 3.9 4.4 1.5 2.4 0.5 0.6-0.3 0.9 Vnější vztahy Obchodní bilance (mld. CZK, CNB) -71-70 -13 49 59 47 26 87 54 104 66 77 Obchodní bilance (% HDP) -2.9-2.7-0.5 1.6 1.8 1.3 0.7 2.4 1.5 2.8 1.8 2.0 Běžný účet (mld.czk, CNB) -136-161 -147-31 -67-157 -81-89 -116-100 -134-111 Běžný účet (% HDP) -5.5-6.2-5.2-1.0-2.1-4.4-2.2-2.5-3.2-2.7-3.6-2.9 Ceny CPI inflace (%) 1.8 0.1 2.8 1.9 2.5 2.8 6.4 1.1 1.5 1.8 2.3 1.1 Poptávková inflace (%) 2 1.7 0.6 1.2 0.8 0.6 0.7 2.0 0.0-1.2-0.8-0.8 0.0 Měnové podmínky CZK/EUR 30.8 31.9 31.9 29.8 28.3 27.8 25.0 26.4 25.3 24.6 24.3 23.5 CZK/USD 32.7 28.2 25.7 24.0 22.6 20.3 17.1 19.0 19.1 17.6 18.6 17.0 2W repo sazba (%) 3.6 2.3 2.2 2.0 2.2 2.9 3.5 1.5 0.8 0.8 0.6 0.5 3M PRIBOR (%) 3.5 2.3 2.4 2.0 2.3 3.1 4.0 2.2 1.3 1.2 1.1 1.1 12M PRIBOR (%) 3.6 2.3 2.7 2.1 2.7 3.4 4.2 2.6 1.9 1.8 1.6 1.8 10Y swap (%) 5.0 4.2 4.7 3.5 3.8 4.2 4.2 3.7 3.0 2.8 2.4 2.9 strana 46
EURCZK: vzhledem k výsledkům summitu (které považujeme z DD hlediska za krok správným směrem, z KD hlediska však nedostatečné k uklidnění situace) předpokládáme další tlak proti regionu i koruně. V nejbližších týdnech čekáme oslabení ke 26. 16 14 12 10 8 6 4 2 0-2 -4-6 EUR/CZK, % ytd (2.1.2011=0,+ oslabení, - posílení) EUR/PLN, % ytd (2.1.2011=0,+ oslabení, - posílení) EUR/HUF, % ytd (2.1.2011=0,+ oslabení, - posílení) leden 11 Zdroj: Bloomberg únor 11 březen 11 duben 11 květen 11 červen 11 červenec 11 srpen 11 září 11 říjen 11 listopad 11 strana 47
Máme se obávat podobného oslabení jako v 1Q/09 (13% od trendu, 27,50)? Podle nás nikoliv: 1) CZK nebyla před letošním podzimním oslabením tak nadhodnocena jako v létě 2008 2) čekáme plíživou recesi, ne lehmanovský zlom 3) trhy již lépe (nikoliv ideálně!) rozlišují mezi ČR a SVE 4) dezinterpretace dat by neměla být v tak masivním měřítku jako v roce 2009 určitě by to nemělo být za účasti MMF. Na druhé straně je to evropská krize. Strop oslabení tak vidíme na 26,50. 15 maximální odchylka 13% (02/2009) 10 stávající odchylka 5-6% 5 0-5 -10 EURCZK, % odchylka od trendu -15 4.1.2000 4.7.2000 4.1.2001 4.7.2001 4.1.2002 4.7.2002 4.1.2003 4.7.2003 4.1.2004 4.7.2004 4.1.2005 4.7.2005 4.1.2006 4.7.2006 4.1.2007 4.7.2007 4.1.2008 4.7.2008 4.1.2009 4.7.2009 4.1.2010 4.7.2010 4.1.2011 4.7.2011 Zdroj: ČS, a.s. strana 48
EURCZK DD výhled zůstává bez změny. Lepší strukturální zdraví ČR (ve srovnání s EMU), nízké zadlužení, solidní a bezproblémový bankovní sektor (který dle ČNB je připraven i na další velkou recesi), žádné velké nerovnováhy, vazba na zdravější část EMU a na světový obchod obecně 20% 15% 10% 5% 0% -5% -10% -15% -20% 1998 2000 2002 2004 2006 2008 2010 CZ průmysl, 3m průměr, % r/r světový obchod, 3m průměr, % r/r Zdroj: ČS, a.s. strana 49
To vše by mělo českou recesi učinit snesitelnější než recesi v EMU. CZK by měla pokračovat v pomalém posilování tempem cca 2 % v průměru v letech 2012-2013. 37 36 35 34 33 32 31 30 29 28 27 26 25 24 23 22 21 EURCZK, skutečnost, kvartální průměry EURCZK-model, založen na růstových, úrokových a inflačních diferenciálech Zdroj: ČS, a.s. Q1-00 Q4-00 Q3-01 Q2-02 Q1-03 Q4-03 Q3-04 Q2-05 Q1-06 Q4-06 Q3-07 Q2-08 Q1-09 Q4-09 Q3-10 Q2-11 Q1-12 Q4-12 Q3-13 strana 50
David Navrátil Hlavní ekonom +420/224 995 439 dnavratil@csas.cz Makro Martin Lobotka Česká republika +420/224 995 192 mlobotka@csas.cz Jana Krajčová Polsko, Slovensko, Maďarsko +420/224 995 232 jkrajcova@csas.cz Luboš Mokráš Hlavní trhy a komodity +420/224 995 456 lmokras@csas.cz Petr Bittner Bankovní sektor +420/224 995 172 pbittner@csas.cz Akcie Petr Bártek CEE Utilities, NWR, CEE Real Estate +420/224 995 227 pbartek@csas.cz Václav Kmínek CEE Media, Fortuna +420/224 995 289 vkminek@csas.cz Martin Krajhanzl Market analyst, Akciová strategie +420/224 995 434 mkrajhanzl@csas.cz Důležitá upozornění (tzv. disclaimer ), včetně případného konfliktu zájmů, dle Vyhlášky o poctivé prezentaci investičních doporučení (114/2006 Sb.) jsou k dispozici na webových stránkách tvůrce tohoto dokumentu odboru Ekonomických a strategických analýz České spořitelny www.investicnicentrum.cz/analyzy. Historie vydaných investičních doporučení je k dispozici v Měsíčních strategiích, které jsou dostupné na výše uvedené webové adrese.