Miloš Maryška Katedra informačních technologií Vysoká škola ekonomická v Praze milos.maryska@vse.cz Abstrakt Článek je věnován problematice řízení ekonomické efektivnosti podnikové informatiky s využitím principů Business Intelligence (BI). V článku jsou definovány základní kritické body, které byly zjištěny a následně zohledněny při tvorbě a nasazování modelu pro řízení ekonomické efektivnosti podnikové informatiky. Model zohledňuje požadavky, které kladou manažeři na řízení ekonomické efektivnosti. Model je vyvíjen na Katedře informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze a zohledňuje současné metodikami a procesy pro řízení, měření a hodnocení podnikové informatiky. Tyto metody, metodologie a procesy jsou transformovány do postupů, které umožní vhodné měření a hodnocení podnikové informatiky. Model se zaměřuje na měření aktuální situace a vývoje nákladů a rovněž může být použit pro tvorbu predikcí budoucího ekonomického vývoje podnikové informatiky. Model může být použit rovněž jako nástroj, který umožní rozhodnutí o vhodnosti outsourcingu části podnikové informatiky nebo podnikové informatiky jako celku. Tento článek je zaměřen pouze na nákladovou stránku. V článku jsou navrženy dimenze a ukazatele, které je vhodné sledovat při řízení nákladů a nákladové efektivnosti podnikové informatiky Abstract This paper is devoted to problems of management of cost efficiency of business informatics with Business Intelligence (BI) assistance. It defines basic critical points that has been found out and sequentially was taken into account during creating and deploying the model for management of economic efficiency of business informatics. The model takes into account requirements that pose claim on management of economics efficiency necessitated by accounting and requirements from consultancy with managers of companies.the model is developed at the Department of information technology, University of Economics in Prague and takes into account requirement of methodologies for management business informatics and methods and processes for evaluating and measuring business informatics. This methodologies, methods and processes are transformed into procedures that are appropriate for measuring and evaluating business informatics. This model is intended for monitoring of actual situation, evolution cost efficiency of business informatics and it can be used for making decisions about convenience of outsourcing of business informatics. We present in the paper dimensions and indicators appropriate for measuring of cost efficiency of business informatics. Klíčová slova: podniková informatika, ekonomická efektivnost, účetnictví, náklady, business intelligence, měření, model Key words: business informatics, economic efficiency, accounting, cost, business intelligence, measuring, model 130
1. Úvod Řízení ekonomické efektivnosti a výkonnosti podniku je složitou disciplínou, která v současné ekonomické krizi významně nabývá na významu. Stejně složitou disciplínou, ne-li dokonce složitější, je řízení ekonomické efektivnosti a výkonnosti v podnikové informatice. Základem existence společnosti, vyjma uspokojování potřeb svých zákazníků, je naplnění strategie společnosti, která obsahuje cíle, které definovali vlastníci společnosti. Cíle vlastníků jsou stanoveny v podnikové vizi, strategii a dalších dokumentech. (Voříšek, 2006), (Vorisek, 2009) Na základě stanovených cílů vznikají otázky, na které je nutné znát odpověď. Mezi některé ze základních otázek patří: Jsou náklady podnikové informatiky způsobeny růstem podniku?, Jsou náklady na podnikovou informatiku ospravedlnitelné?, Je možné snížit náklady na podnikovou informatiku, aniž by došlo ke snížení výkonnosti celé organizace? atd. Omezme problematiku řízení ekonomické efektivnosti a výkonnosti podnikové informatiky pouze na oblast nákladů a zkusme zodpovědět následující otázku: Proč je řízení nákladové efektivnosti podnikové informatiky problém, který je třeba řešit? Na základě provedených výzkumů považujeme za základní skutečnosti zdůrazňující nutnost řízení nákladů a nákladové efektivnosti podnikové informatiky následující teze: Vzrůstající náklady na podnikovou informatiku bez identifikace jasných přínosů z jejích služeb. Obtížné řízení nákladů a nákladové efektivnosti podnikové informatiky. Existence podnikové informatiky jako nákladového útvaru bez jasného rozdělení nákladů mezi jednotlivé uživatele služeb podnikové informatiky. Nejasné přiřazení nákladů vzniklých poskytnutím služeb podnikové informatiky konečným výstupům firmy. Nemožnost určit, zda je podniková informatika dostatečně efektivní či zda je výhodnější využít externího poskytovatele. Základní podmínkou, kterou je nutné splnit, aby bylo možné zodpovědět předchozí otázky, je jasná definice způsobu zaznamenávání nákladů vzniklých v podnikové informatice a jejich přeúčtování útvarům, které služeb podnikové informatiky využily k poskytování jejich výstupů. Jinými slovy jde o jednoznačnou definici vnitropodnikového účetnictví pro útvar podnikové informatiky obdobně, jako je tomu pro jiné vnitropodnikové útvary. Vhodným přístupem k řízení podnikové informatiky jako celku je v současném ekonomickém vývoji Referenční model řízení podnikové informatiky KIT (ITGPM), jehož základním principům se věnuje např. (Novotny, 2007). Model ITGPM je složen z 10 samostatných bloků, které vytváří ucelený model pro řízení podnikové informatiky. Jedním z bloků ITGPM je blok Řízení ekonomiky IS/ICT. Problematika řízení ekonomiky IS/ICT je řešena v nově vyvíjeném pro Modelu řízení ekonomické efektivnosti podnikové informatiky (MREE). MREE je rovněž vyvíjen na Katedře informačních technologií Vysoké školy ekonomické v Praze (KIT). (Maryska, 2008), (Novotny, 2007a) 131
Miloš Maryška Vzhledem ke složitosti problematiky řízení ekonomiky IS/ICT a složitosti MREE je tento článek zaměřen pouze na oblast nákladů a nákladové efektivnosti podnikové informatiky. 2. Náklady, výkonnost a jejich propojení a řízení z pohledu podniku a podnikové informatiky V podnikové ekonomice hrají náklady rozhodující úlohu, neboť téměř každé manažerské rozhodnutí vychází ze srovnání nákladů (kolik něco stojí) s výnosy (kolik z toho získáme). (Atkinson, 2000) Tato teze bezesporu platí i v případě měření ekonomické efektivnosti podnikové informatiky. V podnikové informatice musíme řešit podobné problémy jako v případě celé společnosti, a proto je nejlepším řešením určit základní procesy, jak dosahovat efektivního zjišťování aktuální ekonomické situace konkrétního vnitropodnikového útvaru (v tomto případě podnikové informatiky). Řízení nákladů a výkonnosti podniku a podnikové informatiky nelze jednoznačně oddělit. Obě oblasti jsou vzájemně úzce propojeny. Měření a řízení nákladů, výkonnosti a ekonomické efektivnosti podniku jako celku je již tradiční rozvinutou disciplínou, které se věnuje jak řada tuzemských a světových autorů, tak i řada konzultačních firem. Měření podnikové informatiky je oproti tomu mladá a doposud nevyvinutá disciplína. Existuje mnoho obecných postupů a metod (např. CBA Cost Benefit Analysis (CBA, 2008), (CBA, 2008a), VBM Value Base Management (Synek, 2003)), které je možné použít pro měření v obou oblastech (pro měření podnikové informatiky jsou pouze upraveny). Všechny metodiky a postupy mají společný významný faktor - riziko. Riziko nesmí být při hodnocení nikdy opomenuto. Jedním z častých rizik v ekonomické praxi je situace, kdy měřené přímé náklady často nevyjadřují skutečné celkové náklady spojené s předmětem měření (ty zahrnují navíc např. odpisy, určitý poměr režie provozu či vývoje atd.). Např. v podnikové informatice je tato problematika řešena v přístupu TCO, jehož základní mechanismy výpočtu nejsou veřejné jde o privátní metodiku společnosti Gartner. (Gartner, 2006) V oblasti podnikové informatiky však existují i specifické metody měření a řízení vytvořené s ohledem na charakteristické vlastnosti a podmínky podnikové informatiky. Vyjma zmíněné metodiky TCO (Gartner, 2006), jde např. o metodiky CobiT (ISACA, 2007), ITIL (ITIL, 2001) atd. Dalšími metodikami, které naopak zdůrazňují propojení řízení a hodnocení podniků a podnikové informatiky jsou např. Corporate Performance Management (CPM) (Wade, 2001) a další. Existence všech zmíněných metod pokrývajících oblast na řízení ekonomické efektivnosti podnikové informatiky je s podnikem jako celkem spojena zejména přes podnikové a vnitropodnikové účetnictví, z kterého jsou získávány potřebná data. Vzhledem k dynamice vývoje ekonomického prostředí, a v mnoha případech enormnímu růstu požadavků podnikové informatiky na finanční zdroje, jejichž důsledkem je růst nákladů podnikové informatiky, je nutné poskytovat obdobné informace o nákladech a nákladové efektivnosti na stejných principech, jaké jsou požadovány v ostatních vnitropodnikových útvarech. Cílem musí být co 132
nejpřesnější vyjádření nákladů na podnikovou informatiku a jejich následné promítnutí do cen finálních výkonů společnosti. Tento cíl je ovlivněn složitostí problematiky měření ekonomické efektivnosti podnikové informatiky. Některými z nejvýznamnějších faktorů ovlivňujících tento cíl jsou např.: množství ukazatelů pro měření ekonomické efektivnosti, složitost podnikových struktur a vnitropodnikových útvarů/vnitropodnikových jednotek, jak v národních, tak i nadnárodních společnostech atd. Podcenění, ale i přecenění významu informatiky z pohledu výše uvedených investic do podnikové informatiky, může mít významné důsledky ve finančním hodnocení podniku jako celku. Této problematice se v obecném pojetí řízení ekonomiky podniků věnují např. (Kral, 2006), (Synek, 2002), (Atkinson, 2000). Se zohledněním specifických vlastností podnikové informatiky pak pracují např. (Molnar, 2000), (Murphy, 2002), (Remenyi, 2007) a další. V kontextu aktuální ekonomické situace celého podniku a jejího vývoje, je nutné zvažovat, zda jsou vzrůstající náklady na podnikovou informatiku oprávněné. Tedy zda vůči jejich růstu stojí např. růst prodeje, růst zisku útvarů, kterým podniková informatika poskytuje své služby atd. Všechna předchozí fakta vedou k následujícímu tvrzení. Základním zdrojem všech informací o nákladech a výnosech je podnikové a vnitropodnikové účetnictví. V případě řízení ekonomiky jednotlivých vnitropodnikových útvarů (pokud nejsou vnímány pouze jako nákladová střediska) je důležité správně navržené vnitropodnikové účetnictví, které umožní poskytnout veškeré potřebné datové zdroje pro další hodnocení. Tento článek nemá za cíl věnovat se správnosti navržení vnitropodnikového účetnictví, a proto od této problematiky abstrahujme. 3. Řízení nákladů a nákladové efektivnosti IS/ICT v kontextu celého podniku a podnikové informatiky Zavedení řízení a hodnocení nákladů a nákladové efektivnosti do společnosti/útvaru podnikové informatiky je spojeno s několika základními kritickými faktory: Definice pohledů, které firmu zajímají. Určení zdrojů dat pro analýzu. Nastavení dostatečné datové kvality, která zajistí požadovanou míru přesnosti analýz. Vytvoření můstků pro převod stanovených dat z podnikového a vnitropodnikového účetnictví do analytické databáze. Definice postupů rozpočítání nákladů, které nelze jednoznačně přiřadit konkrétnímu uživateli, útvaru atd. Příkladem jsou administrativní náklady, náklady na servis majetku, který je využíván všemi útvary/zaměstnanci (např. centrální datové úložiště atd.). Základní pohledy na ekonomickou situaci podnikové informatiky. Základní skutečností, která ovlivňuje hodnocení a řízení nákladů a nákladové efektivnosti podnikové informatiky, je způsob vedení (účtování) podnikové informatiky a to buď ve formě: 133
Miloš Maryška Podniková informatika jako nákladové středisko podniku. Podniková informatika jako samostatný vnitropodnikový útvar, který sleduje své náklady, výnosy a sestavuje svůj vlastní vnitropodnikový účet zisků a ztrát (výsledovku). Řízení nákladů a nákladové efektivnosti podnikové informatiky je možné v obou výše uvedených případech, avšak zejména v prvním případě je situace významně složitější a změny v řízení a vnímání podnikové informatiky musí být rozsáhlejší. Důsledkem je nutná rozsáhlejší účast vedení společnosti na prováděných změnách. 1 Základy vnitropodnikového účetnictví v samostatných účetních okruzích jsou zpravidla totožné s finančním účetnictvím. Tedy každý účetní případ vzniklý ve vnitropodnikovém středisku se účtuje standardním podvojným zápisem. Velmi důležité je, že každý vnitropodnikový útvar vede svou vlastní evidenci nákladů a výnosů. Kritickým místem této činnosti je, že každý útvar musí provádět převody relevantních operací z finančního účetnictví do svého interního vnitropodnikového účetnictví. Dále platí, že každý útvar musí standardními podvojnými zápisy zachycovat své styky s ostatními vnitropodnikovými útvary. V případě podnikové informatiky tak jsou zachycovány účetní operace spojené s náklady a výnosy ze služeb podnikové informatiky poskytovaných ostatním vnitropodnikovým útvarům případně subjektům stojícím zcela mimo podnik (externí organizace). Všechny náklady IS/ICT musí být zpracovávány v rámci definovaného modelu 2 a v rámci jeho pravidel potom pravidelně přepočítávány na jednotlivé služby podnikové informatiky, případně v detailnějším členění až na uživatele služeb. MREE podnikové informatiky může v počátku vycházet z účetní evidence. Pro potřeby efektivního řízení podnikové informatiky je však třeba podrobnějšího pohledu a jemnějšího analytického rozlišení jednotlivých nákladových položek. Pokud je zvolen jeden postup, vždy je třeba projít fází tzv. přiřazování nákladů na jednotlivé činnosti útvaru, který je uživatelem informatických činností/výstupů, či přiřazování nákladů ke konkrétním výkonům. Na základě vhodného rozdělení nákladů a zohlednění jejich členění do jednookruhové a dvouokruhové formy je na KIT vytvářen zmíněný model MREE podnikové informatiky (v kontextu tohoto článku jeho nákladová část), který propojuje jednotlivé pohledy na náklady včetně jejich rozdělení např. na jednotlivé aktivity (instalace, služba HW, školení, administrace atd.), které jsou spjaty s jejich vznikem. Tyto aktivity jsou pak základem pro určení celkových nákladů vnitropodnikového útvaru podniková informatika a zejména ceny, za kterou budou služby podnikové informatiky účtovány jejím uživatelům uvnitř i vně podniku. MREE podnikové informatiky pokrývá základní oblasti, které by měly být v informatice sledovány a to jak z pohledu vlastní podnikové informatiky sledující 1 Účast a podpora vedení při zavádění řízení ekonomiky IS/ICT do podniku je nutná v obou případech. 2 Jak již bylo zmíněno v kapitole 1, je problematika řízení ekonomické efektivnosti podnikové informatiky v kontextu modelu ITGPM (Novotny, 2007) řešena v rámci vývoje nového modelu pro řízení ekonomické efektvinsoti podnikové informatiky (blok Řízení eknomiky IS/ICT ), který je vyvíjen na Katedře informačních technologií VŠE. (Maryska, 2008), (Novotny, 2007a). 134
svou výdělečnost, tak i z pohledu finančních manažerů, kteří se starají o finanční zdraví společnosti jako celku. MREE je vytvořen na principech BI. (Novotny, 2005) Model MREE obsahuje např. následující ukazatele a dimenze: Dimenze o Nákladové středisko o Zaměstnanec (včetně úrovní vedení) o Účetní pohled (náklady a výnosy v různých úrovních podrobnosti rozdělených do samostatných dimenzí) o Pozice zaměstnance o Případ o Pracovní výkony na projektech o Komplexní služba (SAP, účetnictví ) o Konkrétní služba (implementace, servis, služba HW o Lokalita o Adresa o Aktivita o Prvek členění (konkrétní prvek HW, SW atd.) o Nabídky projektů o Projekt Ukazatele o Celkové náklady (na projekt, zaměstnance, činnost atd. dle dimenzí) o Celkové výnosy (na projekt, zaměstnance, činnost atd.) o Zisk/ztráta (na projekt, zaměstnance, činnost atd.) o Vývoj nákladů v čase (%změna) o Čas o Vývoj výnosů v čase (% změna) o Vývoj zisku/ztráty v čase (% změna) o Rentabilita o Využití kapacitního fondu zaměstnanců Součástí modelu je analytické řešení a s ním související prezentační vrstva, která umožňuje snadno a rychle zjistit definované ekonomické charakteristiky podnikové informatiky. K zjištění aktuálního stavu a vývoje jednotlivých ukazatelů z různých pohledů slouží výše uvedené dimenze 3. Základem pro analytickou vrstvu všech BI řešení obecně, a tedy i modelu MREE, je vhodně navržená a správnými daty naplněná datová základna. Splnění této 3 Praktická realizace modelu je v tuto chvíli provedena v prostředí MS SQL Server 2005, který poskytuje dostatečnou podporu analytických řešení a zároveň je k němu možné snadno vytvořit uživatelskou vrstvu např. v MS Excel nebo v MS ProClarity. 135
Miloš Maryška podmínky umožní poskytnutí informací o aktuálním stavu i vývoji ekonomických ukazatelů podnikové informatiky v požadovaném detailu. Evidence nákladů v podrobnosti odpovídající potřebám modelu MREE (při respektování všech výše uvedených podmínek) může následně sloužit jako základ pro hodnocení nákladů a nákladové efektivnosti podnikové informatiky. Zjištěné výsledky je možné využít k rozhodování o outsourcování částí podnikové informatiky nebo i podnikové informatiky jako celku. 4 Pohledy na data v tabulce faktů (faktových tabulek může být i více) analyzovaná výběrem vhodných dimenzí je možné uspořádat jak do tabulky, tak grafů. Je důležité zmínit, že v mnoha případech nelze všechny potřebné informace umístit do jedné tabulky. Příkladem může být např. propojení účetních informací s informacemi o výkonech viz následující tabulky 5. Tab. 1: Detailní náklady - zobrazuje detailní pohled na vybrané náklady v prosinci 2008 v rozčlenění dle různých hierarchických úrovní vztahů podřízenosti ve společnosti. Tab. 1: Detailní náklady Tab. 2: Vztahy mezi náklady - vyjadřuje vztah mezi účetními náklady, které skutečně vznikly vůči nákladům definovaným jako interní nákladová sazba. Tabulka vyjadřuje profitabilitu zaměstnance odvozenou od výkonů, které v daném měsíci vykázal a účetních nákladů, které na zaměstnance vznikly. Na základě znalosti interní nákladové sazby a celkového nabízeného počtu hodin, které je třeba na projekt vynaložit, je pak možné určit finální cena projektu. V tabulce jsou porovnány účetní náklady základní (bez centrálních nákladů), 4 V případě, že pracujeme s celým modelem, tedy i s výnosovou stránkou podnikové informatiky. 5 Tabulky obsahují simulované (pro potřeby vývoje a tvorby prezentační vrstvy vygenerované) hodnoty. 136
náklady účetní (včetně centrálních nákladů, které jsou dle definovaných pravidel dále rozpočítány) a náklady na projekty/zaměstnance dle interních nákladových sazeb. Poslední sloupec zobrazuje, zda byly plánované náklady překročeny či nikoliv. Pokud k jejich překročení nedošlo (záporná hodnota), zaměstnanec je ziskový. Analýza je prováděna až na úroveň nákladů konkrétního zaměstnance. Tab. 2: Vztahy mezi náklady V poslední tabulce (Tab. 3: Přidělené a vykázané hodiny na vybrané projekty) jsou porovnány hodiny přidělené na projekt (tedy hodiny obsažené v nabídce projektu) s hodinami, které zaměstnanci na daný projekt skutečně vykázali. Poslední sloupec vyjadřuje, zda byly počet hodin překročeny či nikoliv. Pokud je číslo záporné, vykázaný počet hodin byl nižší než nabízený počet hodin, čímž se zvýšila profitabilita projektu. 137
Miloš Maryška Tab. 3: Přidělené a vykázané hodiny na vybrané projekty Ve všech předešlých případech uživatel určuje míru podrobnosti zobrazovaných informací prostřednictvím vhodného výběru ukazatelů a dimenzí. Důležitým faktorem, který významně ovlivňuje použitelnost analyzovaných dat pro tvorbu predikcí budoucího vývoje podnikové informatiky a její ekonomické situace, je frekvence měření/zjišťování výsledků ukazatelů. Zjišťování některých ukazatelů pouze jednorázově nemusí přinášet žádanou přidanou hodnotu. Pro vytvoření podmínek pro tvorbu predikcí, je vhodné je vytvářet více snímků aktuálního stavu ekonomické situace podnikové informatiky. Sledování nákladů atd. jednak na služby a jednak majetek musí být na co nejnižší úrovni granularity. Jako nejvhodnější se nabízí úroveň jednotlivých aktivit/výkonů/služeb účtovaných konkrétnímu uživateli (konkrétní člověk, útvar atd.). V případě služeb, které poskytuje útvar informatiky ostatním útvarům je to mnohem složitější, protože některé služby (náklady na ně) je obtížné přiřadit konkrétnímu jedinci/útvaru v konkrétní výši (např. správa datových sítí podniku, správa datového úložiště atp.). Důsledkem tohoto faktu je nutnost definování jednoznačných postupů a procesů pro přepočet těchto nejednoznačně přiřaditelných nákladů konkrétním útvarům/zaměstnancům. 4. Závěr Určování a rozpočítávání nákladů podnikové informatiky na vrub jednotlivých vnitropodnikových útvarů je velmi složité. Vždy by měl být dodržen jednoznačný a průhledný postup, který bude transparentní pro všechny vnitropodnikové útvary, která využívají služby podnikové informatiky. Složitost není spojena pouze se samotným rozpočítáváním nákladů na vrub jednotlivým vnitropodnikovým útvarům, ale zejména s určením způsobu, jak propojit podnikové účetnictví s účetnictvím 138
podnikové informatiky. Připadne, jak nákladové středisko podniková informatika přeměnit do samostatného vnitropodnikového útvaru, na které jsou kladeny totožné požadavky na sledování nákladů, výnosů a výdělečnost, jako na ostatní vnitropodnikové útvary. MREE podnikové informatiky (v kontextu tohoto článku omezený pouze na oblast nákladů a nákladové efektivnosti), který je jednou ze základních součástí uceleného modelu řízení podnikové informatiky ITGPM, umožňuje analýzu nákladů podnikové informatiky. Na základě provedené analyzovány, je možné transparentněji stanovit ceny za služby podnikové informatiky, za které jsou účtovány jednotlivým vnitropodnikovým útvarům, které tyto služby/výkony podnikové informatiky spotřebovávají. Takto přeúčtované náklady se musí stát součástí nákladů vynaložených na dosažení výstupů firmy a musí být do nich promítnuty. Tímto postupem je možné dosáhnout přesnějšího stanovení konečných cen, za které společnost prodává své výkony zákazníkům. V mnoha případech může být na základě provedených měření zjištěno, že je pro podnik efektivnější využívání externího subjektu pro poskytování služeb IS/ICT než mít vlastní podnikovou informatiku s kmenovými zaměstnanci. V rámci článku prezentovaný model, je v současné době pilotně implementován do společnosti Siemens IT Solutions and Services. Vývoj modelu MREE není ukončen a na základě poznatků z implementace budou prováděny další jeho úpravy. Tento článek byl finanční podpořen Grantovou agenturou České republiky prostřednictvím projektu GACR 201/07/0455 Model vztahů mezi výkonností podniku, podnikových procesů a podnikové informatiky a Interní grantovou agenturou VŠE prostřednictvím projektu IGA VSE 17/08 Model měření ekonomické efektivnosti podnikové informatiky. Citovaná literatura Atkinson, A. A., Banker, R. D., Kaplan, R.S. Youns, M. S. 2000. Management Accounting. New Jersey : Prentice Hall International, 2000. ISBN: 9780132557610. CBA. 2008a. An Introduction into Cost Benefit Analysis. [Online] 29. 07 2008a. http://www.sjsu.edu/faculty/watkins/cba.htm.. 2008. Cost-Benefit Analysis introduction and overview. [Online] 29. 07 2008. http//web.uvic.ca/~pkennedy/courses/516/text/topic1.pdf. Gartner. 2006. Gartner Applied Methodology Total Cost of Ownership (TCO) Center. [Online] 2006. [Citace: 15. 09 2008.] http://amt.gartner.com/tco/moreabouttco.htm. ISACA. 2007. CobiT 4.1. [Online] 2007. [Citace: 27. 09 2008.] <http://www.isaca.org>. ITIL. 2001. ITIL: Service Delivery. London : autor neznámý, 2001. ISBN: 011330-0174. Kral, B., at all. 2006. Manazerske ucetnictvi (2. rozsirene vydani). Praha : Management Press, 2006. ISBN: 80-7261-062-7. 139
Miloš Maryška Maryska, M. 2008. Research project IGA 16/07: Model of Metrics of MeasuringEeconomics Efficiency of Information Technology. Results of research project Model of Metrics of MeasuringEeconomics Efficiency of Information Technology. Prague : University of Economics, 2008. Molnar, Z. 2000. Efektivnost informacnich systemu. Praha : Grada Publishing, 2000. ISBN: 80-7169-410-X. Murphy, T. 2002. Achieving Business Value from Technology: A Practical Guide for Today s Executive. New Jersey : John Villey & sons, Inc., 2002. ISBN: 0-471-23230-0. Novotny, O. 2007. IS/ICT Management Reference Model. Revista de Engenharia de Computacao e Sistemas Digitais. 2007, Sv. 3, ISSN: 1678-8435. Novotny, O. 2007a. Model of relationship between efficiency of business, effectiveness of business process and effectiveness of business informatics. Research project: Model of relationship between efficiency of business, effectiveness of business process and effectiveness of business informatics. Prague : Grant Agency of Czech Republic, 2007a. Novotny, O., Pour., J. Slansky, D. 2005. Business intelligence : jak vyuzit bohatstvi ve vasich datech. Praha : Grada Publishing, a.s., 2005. ISBN: 8024710943. Remenyi, D., Bannister, F., Money, A. 2007. The Effective Measurement and Management of ICT Costs and Benefits. Burlington : Elsevier, 2007. ISBN: 978-0-7506-8328-9. Synek, M. 2002. Podnikova ekonomika. Praha : C.H.Beck 2002, 2002. Synek, M., at all. 2003. Manažerská Ekonomika. Praha : Grada Publishing a.s., 2003. ISBN: 80-247-0515-X. Wade, D., Recardo, R. 2001. Corporate Performance Management. Massatchussetts : Butterworth-Heinemann, 2001. ISBN: 087719386. 140