1. ÚVOD Česká republika má vzhledem ke své poloze ve středu Evropy důležitou úlohu v mezinárodní dopravě. Rok 2004 pro nás byl zlomový díky našemu vstoupení do EU a v dopravě se to projevilo podle očekávání nárůstem přepravního výkonu. Předpokladem pro její zvládnutí je kvalitní dopravní síť. Doprava je jedním z klíčových faktorů ekonomické výkonnosti. Celý dopravní systém je třeba optimalizovat tak, aby splňoval požadavky rozšíření přepravy a udržitelného rozvoje. Význam dopravy je důležitý pro obsluhu území jak osobní, tak i nákladní dopravou. Nezastupitelnou roli hraje při podpoře podnikání v daných oblastech, v současné etapě vývoje ekonomiky v ČR při získávání zahraničních investorů, neocenitelnou úlohu má i v rámci cestovního ruchu, pro rekreační účely, atd. V souladu se závazky vyplývajícími z členství v EU je nezbytné vytvořit kvalitní napojení dopravních sítí ČR na evropskou dopravní síť. Území našeho státu je pokryto poměrně hustou sítí železnic a pozemních komunikací, která však vyžaduje systémovou modernizaci, zvýšení dopravní kapacity a celkové úrovně. Předpokládanému nárůstu přepravních výkonů bude třeba přizpůsobit i rozvoj dopravní infrastruktury, včetně ohledu na dopady životního prostředí. V případě nedostatečného uplatňování finančních dotací u těch druhů dopravy, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, může docházet ke zvýšení negativních důsledků rostoucí dopravy na životní prostředí. Pokud bude silniční síť přeplněna můžeme očekávat další podstatné zvýšení počtu událostí jako jsou dopravní kongesce nebo dopravní nehody se všemi ztrátami, které k nim patří (ztráty času, na majetku a nejhůře i na zdraví a životech cestujících uživatelů). K největším změnám došlo v podílu silniční dopravy na celkové nákladní dopravě. Počet nákladních automobilů všech kategorií od r. 1990 vzrostl téměř o 100 %. Silniční doprava zajišťuje nyní asi 70 % výkonů v nákladní přepravě, železnice kolem 29 %. Značně se zvýšila tranzitní doprava. Tuto situaci je potřeba řešit rovněž převedením na ekologičtější druhy dopravy. Dnes již nikdo nepochybuje, že největší podíl v přepravě nákladů v Evropě má silniční nákladní doprava. Objem silniční nákladní dopravy roste rychleji než výstavba komunikací Využití telematických služeb fleet managementu pro zlepšení ekonomiky provozu nákladních vozidel. 4
určených pro provoz silničních vozidel. Stále vyšší poptávka po silniční nákladní dopravě v EU způsobuje růst přepravního výkonu a dle dalších průzkumů vzroste v roce 2010 o 50 % oproti roku 1998. Tabulka 1.1. Srovnání množství a výkonů přepraveného zboží v závislosti na druhu dopravy v ČR. DRUH NÁKLADNÍ DOPRAVY SILNIČNÍ ŽELEZNIČNÍ ROK 2002 2003 2004 2002 2003 2004 PŘEPRAVA ZBOŽÍ CELKEM (tis.t) 474 884 447 956 466 034 91 989 93 297 88 513 V tom: vnitrostátní přeprava 439 726 411 367 428 256 42 741 40 849 39 573 mezinárodní přeprava 35 158 36 589 37 778 49 247 52 448 48 940 PŘEPRAVNÍ VÝKONY CELKEM (mil.tkm) 45 059 46 564 46 010 15 810 15 862 15 026 V tom: vnitrostátní přeprava 17 411 17 395 16 047 6 658 6 531 6 092 mezinárodní přeprava 27 648 29 169 29 963 9 152 9 330 8 934 Využití telematických služeb fleet managementu pro zlepšení ekonomiky provozu nákladních vozidel. 5
1.1. ZVYŠOVÁNÍ PŘEPRAVNÍCH VÝKONŮ I při velkém tlaku mnoha vlád a ekologických organizací podíl železniční dopravy na celkovém objemu přepravy stagnuje. Mnoho nových podniků, které dnes vznikají na zelené louce neuvažuje o železniční vlečce, proto bude nutné přepravit zboží z těchto podniků na nejbližší překládkové místo. Poptávka po silniční nákladní dopravě bude vysoká, i kdyby v budoucnosti došlo k nárůstu podílu železniční nákladní dopravy. Přepravní výkon u silniční nákladní dopravy můžeme zvyšovat třemi způsoby: zvyšování počtu silničních vozidel, zvýšení maximálně povolených rozměrů a hmotnosti jízdních souprav, snižování prostojů a jízd naprázdno silničních vozidel. 1.1.1. ZVYŠOVÁNÍ POČTU SILNIČNÍCH VOZIDEL Současný vysoký počet silničních vozidel a nevyhovující technický stav vozovek způsobuje velmi častý výskyt dopravních kongescí na pozemních komunikacích, které vedou: k většímu počtu dopravních nehod, průměrná rychlost silničních vozidel se na pozemních komunikacích snižuje, se zvyšujícím počtem silničních vozidel, se zvyšují škodlivé vlivy na životní prostředí. Výkonnost silniční infrastruktury lze zvyšovat jen velmi pomalu a s obtížemi. Je tedy zřejmé, že zvyšován přepravních výkonů nelze realizovat tímto způsobem. 1.1.2. ZVÝŠENÍ MAXIMÁLNÍCH POVOLENÝCH ROZMĚRŮ Zvýšení maximálně povolených rozměrů a hmotností jízdních souprav je asi nejjednodušší cesta jak rychle zvýšit přepravní výkony silniční nákladní dopravy při stávajících, většinou však nižších, nákladech na 1 tkm. Podle výzkumu Využití telematických služeb fleet managementu pro zlepšení ekonomiky provozu nákladních vozidel. 6
při zvýšení délky jízdní soupravy z dnešních 18,75 m na 28 m a celkové hmotnosti jízdní soupravy ze 40 t na 60 t, dojde ke zvýšení přepravní výkonnosti jízdní soupravy o 50 %, při snížení spotřeby a emisí na jednotku přepravního výkonu o 20 %. Používání delších a těžších jízdních souprav (než jezdí dnes po pozemních komunikacích) je výhodné z důvodů ekonomických, ekologických a také vede k větší plynulosti silničního provozu. Toto řešení má i své zápory. Ovladatelnost této silniční soupravy je nepodstatně horší. Při srážce s osobním automobilem je zde velký rozdíl kinetických energií, kdy šance na přežití v osobním automobilu je minimální. Tabulka 1.2. Maximální rozměry a hmotnosti jízdních souprav v Evropě. STÁT MAX. DÉLKA JÍZDNÍ SOUPRAVY MAX. CELKOVÁ HMOTNOST JÍZDNÍ SOUPRAVY EU 18,75 m 40 t PL, TR 18,75 m 42 t B, GB, I, L 18,75 m 44 t CZ, DK 18,75 m 48 t N, NL 18,75 m 50 t S, SF 25,25 m 60 t Současně je v mezinárodní silniční nákladní dopravě povolena maximální délka jízdní soupravy tahač s návěsem 16,50 m (místo pro 34 EU palet) nebo motorové vozidlo s přívěsem 18,75 m (místo pro 38 EU palet) s různou celkovou hmotností těchto jízdních souprav v jednotlivých státech. Tyto limitující faktory (rozměry a hmotnosti) jsou asi největší překážkou pro uskutečnění tohoto záměru. Přitom nejjednodušší kombinace, jak lze vytvořit 25,25 m dlouhou a 60 t těžkou jízdní soupravu ze silničních vozidel v současné době, jsou tyto: třínápravový nákladní automobil + dvounápravový přívěs Dolly + třínápravový návěs, Obrázek 1.1. Nákladní automobil s přívěsem a návěsem (nápravy 1, 3, 4 a 8 jsou řízené). Využití telematických služeb fleet managementu pro zlepšení ekonomiky provozu nákladních vozidel. 7
dvounápravový tahač návěsů + třínápravový návěs + dvounápravový přívěs. Obrázek 1.2. Tahač návěsů s návěsem a přívěsem. 1.1.3. SNIŽOVÁNÍ PROSTOJŮ A JÍZD NAPRÁZDNO Poslední možností jak zvýšit přepravní výkon silniční nákladní dopravy a také nejlépe schůdnou variantou je snižování prostojů a jízd naprázdno silničních vozidel. Sleduji vozidlový park, který mám k dispozici, minimalizuji prostoje a jízdy silničního vozidla naprázdno. Při dodržení těchto podmínek pak lze dopravit (řídit) přepravované zboží včas a bez zbytečných komplikací, které by mohly nastat během přepravy. Ke konci minulého století se začal objevovat požadavek sledovat pohyb jednotlivých silničních vozidel po celou dobu jejich cesty a tento směr se stává aktuálnější i v současnosti. Realizace takového systému zabraňuje vzniku situací, kdy náklad, který je přepravován na místo určení, je často i přes pečlivé naplánování cesty dopraven pozdě. Vhodnou aplikací telematiky je možno zaručit rozvoj tohoto systému. Tato poslední možnost, s použitím telematického systému, se bude dále podrobněji popisovat v následujících kapitolách této diplomové práce. Využití telematických služeb fleet managementu pro zlepšení ekonomiky provozu nákladních vozidel. 8