Insolvence Materiál k prezentaci čerpán převážně ze stránek Ministerstva spravedlnosti ČR, z insolvenčního rejstříku, společnosti Creditreform a Creditinfo a z veřejně přístupných stránek různých organizací a veřejně dostupných médií. Insolvence Exekuce vs. Insolvence Jaký je hlavní rozdíl? Insolvenční řízení (dále jen IŘ) je obecně jakékoliv zvláštní soudní řízení, jehož předmětem je projednání úpadku a jeho řízení. V ČR se pojmem insolvenční řízení rozumí v současnosti řízení podle insolvenčního zákona. Insolvenční řízení je druhem občanského soudního řízení. Jeho charakteristickou zvláštností je to, že v sobě zahrnuje jak prvky řízení nalézacího, tak i řízení vykonávacího. Podniková krize a základní znaky úpadku Platební neschopnost - někdy označovaná jako součást Krize cash-flow. Může vzniknout z různých důvodů např. výlučně z důvodu druhotní platební neschopnosti nízké úrokové krytí přehřátí, poté společnost snáší břemeno příliš velkého úvěru vypovědění úvěru Předlužení společnosti - platební neschopnost prvotní - může vzniknout z důvodu Krize výsledovky např. provozní krize výsledovky - podnik se dostává do ztráty vlastní výrobou. 1
Restrukturalizace vs. Reorganizace Restrukturalizace někdy taky ozdravení nebo oživení společnosti, užšími pojmy můžou být i revitalizace nebo reengineering Reorganizace je restrukturalizace dle insolvenčního zákona Jediný pojem používaný zákonodárci v Zákonu o úpadku a taky např. v zákoníku práce Dlužníci v procesu reorganizace musí být schopni za určitých podmínek dále pokračovat v podnikání. Základním principem reorganizace je dosažení vyššího uspokojení oproti konkursu za současného zachování podniku dlužníka. je určena zejména, ale nikoliv výlučně, pro velké dlužníky- podnikatele, jejichž roční obrat činí minimálně 100 mil. Kč nebo mají-li více než 100 zaměstnanců. Základní údaje: Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ) hlavní právní předpis tzv. úpadkového práva schválen dne 30. března 2006 účinnost zákona od 1. ledna 2008 Nová právní úprava vychází z amerického bankrotového práva doplněného zkušenostmi s aplikací analogické právní úpravy v Německu a Rakousku. Krátce k insolvenčnímu zákonu IZ definuje čtyři druhy úpadku: 1. platební neschopnost; 2. domněnka platební neschopnosti; 3. předlužení; 4. hrozící úpadek. Původní znění 98 (účinnost od 1.1.2008 do 19.7.2009) a současné znění (účinnost od 1.1.2012) je shodné a vztahuje se na povinnost podat návrh pro úpadek v jakékoliv formě. V mezidobí (od 20.7.2009 do 31.12.2011 - zákon č. 217/2009 Sb.,) byla tato povinnost omezena pouze na úpadek ve formě platební neschopnosti, pro předlužení jen u právnických osob v likvidaci. 2
Druhy úpadku 1. Platební neschopnost dle IZ: a) více věřitelů (alespoň 2) a b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti c) tyto závazky není schopen plnit Převzato z 3 - Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) Poznámka: Za dalšího věřitele se nepovažuje osoba, na kterou byla převedena některá z pohledávek insolvenčního navrhovatele proti dlužníku nebo její část v době šesti měsíců před podáním insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení. Druhy úpadku 2. Domněnka platební neschopnosti dle IZ: Má se za to, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže (vyvratitelné domněnky platební neschopnosti): zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo nesplnil povinnost, kterou mu uložil insolvenční soud, předložit seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků, seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů, seznam svých zaměstnanců. Druhy úpadku 3. Úpadek ve formě předlužení (někdy skrytý úpadek) O předlužení se jedná tehdy, má-li dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou podnikatelem, více věřitelů (alespoň 2) a zároveň souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku. Rozhodný je poměr závazků (včetně těch nesplatných) a majetku (s ohledem na budoucnost). Tedy měla být odhadnuta skutečná tržní cena aktiv (reálnou hodnotu ne pouze účetní hodnota) firmy (majetku). Porušení povinnosti podat včas insolvenční návrh je spojeno s tvrdou osobní odpovědností jednatelů, členů představenstva a dalších manažerů dlužníka, kteří znají ekonomický stav firmy. Správnost ocenění může být prověřena v civilním soudním řízení v případě žaloby na náhradu škody za nepodání insolvenčního návrhu anebo v trestním řízení. Pak bude určující cena aktiv zjištěná v soudním řízení. Čas potřebný k přemístění věcí získávají majitelé společností mnohdy právě tím, že nutí manažery firem odkládat podání insolvenčního návrhu. říká JUDr. Michal Žižlavský (www.epravo.cz) 3
Druhy úpadku 4. Hrozící úpadek (viz. odůvodnění Strojirny Dospiva) Hrozícím úpadkem se rozumí situace, kdy lze se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Návrh na zahájení insolvenčního řízení z důvodu hrozícího úpadku je oprávněn podat pouze dlužník. Dlužník (nikoli však věřitel) může podat návrh na toto IŘ. Užití tohoto institutu by mělo pro dlužníka představovat možnost, zejména pak v kombinaci se způsobem řešení úpadku reorganizací, dosáhnout toho, aby dlužník mohl včasným zákrokem zachovat svou výrobu a zaměstnanost. Základní pojmy Zajištěným věřitelem je věřitel, jehož pohledávka je zajištěna majetkem náležícím do majetkové podstaty, a to zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, zajišťovacím převodem práva, postoupením pohledávky k zajištění nebo obdobným právem podle zahraniční právní úpravy. Zajištění věřitelé se uspokojují ze 100 % výtěžku zpeněžení po odečtení částky připadající na odměnu správce a nákladů na správu a zpeněžení (ty jsou však limitovány maximální částkou 9 % z výtěžku zpeněžení), a to kdykoliv v průběhu řízení. Respektuje se přitom doba vzniku zajištění. Základní pojmy Klasickou pohledávku (např. plnění z kupní smlouvy), věřitel uplatní pomocí přihlášky a následně čeká na pokyny insolvenčního správce nebo insolvenčního soudu. Pohledávky zapodstatové - za majetkovou podstatou (např. náhrada hotových výdajů a odměna správce, likvidátora a členů věřitelského výboru, pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria) a jim na roveň postavené (pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pohledávky státu). Tyto pohledávky mohou být hrazeny v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. Pohledávky, které se v insolvenčním řízení neuspokojují jsou upraveny v ustanovení 170 insolvenčního zákona, (např. úroky, úroky z prodlení především pokud přirostly až v době po tomto rozhodnutí, nebo se staly splatné až po rozhodnutí o úpadku) 4
Základní pojmy Pořadí pohledávek Vzhledem k tomu, že věřitel má být uspokojen z ceny zástavy, dostává se mu před ostatními případnými věřiteli přednostního postavení (princip priority), neboť je to především on, kdo musí být z dosaženého výtěžku na prvém místě uspokojen. Ostatní věřitelé jsou odsouváni do vzdálenějšího pořadí a naděje na uspokojení z výtěžku prodeje se tak snižuje. Zajištění věřitelé se v rozsahu zajištění uspokojují ze zpeněžení věci, práva pohledávky nebo jiné majetkové hodnot, jimiž byla jejich pohledávka zajištěna, nestanoví-li zákon jinak. Pro pořadí jejich uspokojení je rozhodující doba vzniku zástavního práva nebo doba vzniku zajištění. Základní pojmy Schůze věřitelů (dále jen SV) svolává a řídí soud (z vlastní iniciativy, nebo na návrh správce, věřitelského výboru anebo alespoň 2 věřitelů (10% pohl)) Vyžaduje prostá většina hlasů přítomných nebo řádně zastoupených věřitelů, počítaná podle výše jejich pohledávek. Věřitelský výbor (dále jen VV) Je-li přihlášených věřitelů více než 50, je SV povinna ustanovit VV, který chrání jejich společný zájem a v součinnosti se správcem přispívá k naplnění účelu řízení. Ve VV mají být zastoupeny všechny skupiny věřitelů podle povahy jejich pohledávek. Členy VV a jejich náhradníky volí SV. VV má nejméně 3 a nejvýše 7 členů. Zástupce věřitelů (dále jen ZV) Není-li volba VV povinná, může SV místo něho zvolit ZV a jeho náhradníka. Základní pojmy Moratorium je ekonomický a společensko-politický odborný pojem, který v původním slova smyslu znamená odklad splatnosti nějakého závazku, odložení splatnosti nějakého dluhu z důvodů mimořádných okolností. - Určitá ochrana před věřiteli. V IŘ : Smyslem institutu moratoria je poskytnout možnost vyrovnat se s věřiteli ještě před proběhnutím celého IŘ, neboť během moratoria nelze vydat rozhodnutí o úpadku. t.j. uspokojovat přednostně závazky bezprostředně související se zachováním provozu - zvýhodňování určitých věřitelů Podat: do 7 dnů od podání návrhu; do 15 dnů od doručení návrhu soudem (při návrhu věřitele) (Lze i před zahájením řízení). 5
Rozpoznání situace, že se společnost nachází v: Řešení úpadku Podání insolvenčního návrhu Zahájení insolvenčního řízení (do 2 hodin) Ten samý věřitel může nový návrh podat až po uplynutí lhůty Lhůta k přihlášení pohledávky v rozhodnutí nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců Přezkumné jednání Schůze věřitelů Obrázek 1. Řešení úpadku (Zdroj: BusinessInf o.cz) [k 1. květnu 2010] Průběh insolvenčního řízení Insolvenční řízení má několik fází: 1. Podání insolvenčního návrhu 2. Zahájení insolvenčního řízení Insolvenční řízení lze zahájit jen na návrh a zahajuje se dnem, kdy insolvenční návrh (podepsán úředně ověřeným podpisem či zaručeným elektronickým podpisem) dojde věcně příslušnému soudu. 3. Rozhodnutí o úpadku dlužníka 4. Rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka Oficiální stránky k insolvenčnímu právu 6
Insolvenční rejstřík Prostřednictvím insolvenčního rejstříku jsou zveřejňovány veškeré relevantní informace týkající se insolvenčních správců, dokumenty z insolvenčních spisů i zákonem stanovené informace týkající se dlužníků. Insolvenční rejstřík Insolvenční rejstřík Insolvenční rejstřík je veřejně přístupný s výjimkou některých údajů (ustanovení 422 a 423 insolvenčního zákona) a každý má právo do insolvenčního rejstříku nahlížet a pořizovat si z něj kopie a výpisy. je nástrojem pro doručování většiny soudních rozhodnutí a jiných písemností. V insolvenčním rejstříku se zahájení insolvenčního řízení oznamuje vyhláškou do dvou hodin od podání návrhu (resp. do dvou hodin v rámci pracovní doby soudu). 7
Jak hledat Detail řízení Doručování v insolvenčním řízení V insolvenčním řízení je řada písemností doručována pouze vyvěšením takové písemnosti na úřední desce insolvenčního soudu a jejím současným zveřejněním v insolvenčním rejstříku. Zvlášť se písemnost doručuje následujícím osobám: dlužníku insolvenčnímu správci věřitelskému výboru insolvenčnímu navrhovateli, přihlašovateli přihlášky pohledávky S účinností od 1. 7. 2009 má insolvenční soud doručovat písemnosti určené insolvenčnímu správci přednostně do datové schránky insolvenčního správce. Díl 4 zákona - Moratorium Závazky bezprostředně související se zachováním provozu podniku vzniklé v posledních 30 dnech před vyhlášením moratoria nebo po něm je dlužník oprávněn hradit přednostně před dříve splatnými závazky. Smlouvy na dodávky základních surovin a energií, které ke dni vyhlášení moratoria trvaly alespoň po dobu 3 měsíců, nemůže druhý účastník smlouvy po dobu trvání moratoria vypovědět pro prodlení dlužníka s placením úhrady, hradí-li dlužník na základě těchto smluv řádně a včas alespoň závazky podle odstavce 1. Započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele není přípustné. 8
Úkony insolvenčního správce Prohlášením konkursu přechází na něj oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. činnost ke zjištění, zajištění a soupisu seznamu přihlášených pohledávek, k přípravě přezkumného jednání a k přípravě schůze věřitelů. sestaví mezitímní účetní uzávěrku a zprávu o hospodářské situaci dlužníka Viz spisy v Sazce, dlužník si stěžuje, že správce nekoná dostatečně rychle a provoz společnosti je omezen a firma poškozená. Správci Změna insolvenčního správce na přání věřitele často banka. Banky pravidelně spolupracují s vybranými právníky. Správce může být navržen již dlužníkem při podání insolv. návrhu. Pokud s ním věřitelé nesouhlasí můžou ho odvolat a navrhnout nového správce. Na schůzi věřitelů, která následuje po přezkumném jednání, se mohou věřitelé usnést, že ustanoveného insolvenčního správce odvolávají z funkce a že ustanovují nového insolvenčního správce. Toto je přijato, jestliže souhlasila nejméně polovina všech věřitelů přihlášených ke dni předcházejícímu konání schůze věřitelů. Usnesení schůze insolvenční soud může zrušit. Konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají. prohlášení o konkursu buď samostatně nebo toto rozhodnutí spojí s rozhodnutím o úpadku Účinky prohlášení konkursu nastávají okamžikem zveřejnění rozhodnutí 9
Prohlášení konkursu má zejména tyto účinky: na insolvenčního správce přechází oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, jakož i výkon práv a plnění povinností, které přísluší dlužníku po prohlášení konkursu mohou dlužníkovi věřitelé svá práva uplatnit jen v rámci konkursního řízení (nelze např. podat žalobu o zaplacení finanční částky proti úpadci) nesplatné pohledávky proti dlužníku se prohlášením konkursu považují za splatné, není-li zákonem stanoveno jinak prohlášením konkursu nekončí provoz dlužníkova podniku, insolvenční správce bude naopak zkoumat možnost pokračování v provozu dlužníkova podniku Zpeněžení majetkové podstaty - je převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem poměrného uspokojení věřitelů t.j. uspokojit zjištěné pohledávky věřitelů. Zpeněžení provádí insolvenční správce, po nabytí právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu a po první schůzi věřitelů. Výjimkou jsou věci bezprostředně ohrožené zkázou či znehodnocením. Majetkovou podstatu lze zpeněžit veřejnou dražbou nebo mimo dražbu. Zpeněžení majetkové podstaty Je zákonem stanoven zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty pro osoby (ve lhůtě 3 let od skončení konkursu) jako např.: dlužník, osoby dlužníkovi blízké; nebo se kterými dlužník tvoří koncern; vedoucí zaměstnanci dlužníka etc. členové a náhradníci věřitelského výboru, pokud jim schůze věřitelů neudělila souhlas s nabytím majetku z majetkové podstaty. 10
Zpeněžení majetkové podstaty Majetkovou podstatu lze zpeněžit: veřejnou dražbou prodejem movitých věcí a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí prodejem majetku mimo dražbu Reorganizace Nevýhodou je zdlouhavost, komplikovanost, nákladnost řízení a snaha nalézt kompromis mezi zájmy věřitelů a vlastníků. Výhodou můžou být například daňové úlevy. I když zákon povoluje připravit a předložit reorganizační plán jak věřiteli tak, dlužníkem, lze zkonstatovat, že úspěšný předpoklad restrukturalizace je předložení vlastního plánu dlužníka. Odpozorováno ze zkušeností s insolvenčním řízením (Mgr. Jiří Kohoutek)... Daně Zaniklý dluh či jeho část při reorganizaci dlužník odepisuje do výnosů, které jsou však osvobozeny od daně z příjmu. Věřitel svou zaniklou pohledávku či část pohledávky může odepsat do nákladů, které jsou daňově účinné (sníží základ daně). Podmínkou však je, že dlužník věřitelovu pohledávku uvede správně v seznamu závazků, který předkládá insolvenčnímu soudu. Další státní podporou reorganizace je osvobození úpadců od daně z příjmu ve zdaňovacím období, ve kterém byla soudem povolena reorganizace a v období bezprostředně následujícím. 11
Omezení velikosti Reorganizace je přípustná, jestliže celkový obrat dlužníka podle Zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, za poslední účetní období předcházející insolv.návrhu dosáhl alespoň částku 100 mil. Kč, nebo zaměstnáváli dlužník nejméně 100 zaměstnanců v pracovním poměru (IZ 316, odst. 4). Tyto limity jsou stanoveny proto, aby tento způsob řešení mohly použít pouze ty subjekty, u kterých lze očekávat zdárný průběh reorganizace. S reorganizací je spojeno mnoho nákladu na její provedení. Omezení velikosti Reorganizace je dále určena pro ostatní dlužníky-podnikatele, kteří se na reorganizaci dohodnou se svými věřiteli = tzv. předbalená (předpřipravená) reorganizace, u které nezáleží na ročním obratu nebo počtu zaměstnanců, ale na tom, zda je skutečně co reorganizovat. Jedná se o reorganizaci, která je s věřiteli dohodnutá (tj. schválili reorganizační plán) ještě dříve, než bylo zahájeno insolvenční řízení (případně velmi rychle po jeho zahájení). Předpřipravená reorganizace umožňuje významně zkrátit dobu trvání insolvenčního řízení. Preapack předjednaná reorganizace Dnes mohou o způsobu úpadku rozhodnout věřitelé na věřitelské schůzi. (viz Strojírny Dospiva) Předjednána reorganizace a předjednaný plán ideální stav, kdy se věřitelé dohodnou s dlužníkem na reorganizačním plánu, který potřebná většina schválí a tento je pak předložen spolu s insolvenčním návrhem. Celý proces se tak urychlí. Názvosloví je přebrané z amerického práva. 12
Možnosti řešení - nesouhlasu věřitelů s reorganizaci V zahraniční literatuře jsem se setkala s řešením tj. prodejem pohledávek věřitelů, kteří nesouhlasí s restrukturalizací jiným osobám. K prodeji pohledávky došlo u případu s OP Prostějov, kde Raiffeisenbank svou pohledávku v květnu 2010 prodala společnosti Pyrghos Lefkos. Tady by se jednalo o klasický příklad prodeje od věřitele, který se postavil proti řešení insolvence reorganizací. Ostatní věřitelé však Raiffeisenbank přehlasovali, takže se o tento případ nejedná. Obecně jsem se detailním popisem tohoto řešení zatím jinde nesetkala. Kteří věřitelé přistoupí k reorganizaci? Jaké riziko podstupují jednotliví věřitelé? Velikost rizika od čeho se riziko odvíjí? Zajištění vs. Nezajištění Vazba prostředků v bance. Proč ČS souhlasila s reorganizací OP Prostějov, i když měla většinu dluhů zajištěnou? Možné důvody proč společnosti nevyužívají možnost reorganizace Zdroj: Andrea Juríčková Heglasová příspěvek na 5. mezinárodní konference Řízení a modelování finančních rizik v Ostravě Restrukturalizace společnosti v rámci insolvenčního řízení 13
Náklady reorganizace Při schvalování reorganizace musí soudce i insolvenční správce poukázat na poctivý záměr dlužníka. V průběhu přípravy a nebo i realizace reorganizace může dojít k významné ztrátě hodnoty reorganizované společnosti. S přípravou a provedením reorganizace jsou spojené značné náklady, plus dochází k změně hodnoty majetku v souvislosti s časem. Úloha znalce v řízení 153 odst. 1 IZ Jestliže insolvenční soud rozhodne, že způsobem řešení úpadku je reorganizace, spojí s tímto rozhodnutím i rozhodnutí o ustanovení znalce za účelem ocenění majetkové podstaty. Na konkrétní osobě znalce se může usnést schůze věřitelů - 2/3 přítomných věřitelů Znalec je jmenován soudem po povolení reorganizace Odděleně se oceňuje majetek, ke kterému existuje právo na uspokojení ze zajištění. Informace z rejstříku a souhrnný přehled informací z tisku 14
Další informace stránky asociací a komor Další informace stránky asociací a komor Další informace stránky asociací a komor 15
Další informace stránky asociací a komor Zneužívání rejstříku - novela Nový zákon pamatuje na neoprávněně podané návrhy. Poškozeným umožňuje nárokovat odškodné. Z toho důvodu byly přijaté paragrafy o tom, kdo přesně může podat insolvenční návrh na dlužníka a za jakých podmínek je tento návrh zapsán do rejstříku a je platný. 128 (1) Insolvenční návrh, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, insolvenční soud odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; učiní tak neprodleně, nejpozději do 7 dnů poté, co byl insolvenční návrh podán. Záloha na náklady insolvenčního řízení 108 Insolvenční soud může před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu (až do částky 50 000 Kč) na náklady insolvenčního řízení. Není-li záloha na náklady insolvenčního řízení ve stanovené lhůtě zaplacena, může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu insolvenční řízení zastavit, a neučiní-li tak, může přikročit k jejímu vymáhání; o tom musí insolvenčního navrhovatele poučit. 16
Popření pohledávky - novela S účinností od 1. dubna 2011 byla vrácena možnost přihlášených věřitelů popírat pohledávky jiných přihlášených věřitelů. Nově tak pravost, výši a pořadí všech přihlášených pohledávek mohou popírat: a) insolvenční správce, b) dlužník, a c) přihlášený věřitel. Je účinné, jen stane-li se způsobem řešení dlužníkova úpadku konkurs nebo oddlužení. S popěrným úkonem věřitele nepojí změnu hlasovacích práv věřitele popřené pohledávky. Popření věřitelem ( 200) má stejné náležitosti jako žaloba podle občanského soudního řádu a lze ji učinit pouze na formuláři, jehož náležitosti jsou stanovení vyhláškou č. 311/2007 Sb. o jednacím řádu pro insolvenční řízení. povinnosti složit zálohu na náklady řízení incidenčního sporu ve výši 10 000 Kč. Účtování Dle IZ je hospodářský výsledek považován za operaci mimořádnou. Zisky z prominutí dluhu, prodeji části podniku a jiné zisky z operací provedených v rámci insolvenčního řízení (tj. Reorganizace) účtujeme do mimořádných výnosů. Nejvýznamnější reorganizace a konkurzy Kordárna reorganizace (změna správce na přání majoritního věřitele) Oděvní podnik souhlas s reorganizací, přeměna na konkurz, zpětná přeměna na reorganizaci (změna insolvenčního soudce) a přeměna na konkurz Sazka jenom počátečním stavu úpadku BESTSPORT poslední reorganizační plán byl zamítnut (provozuje O2 Arenu, ocenění E&Y) 17
Nejvýznamnější reorganizace a konkurzy Od počátku platnosti insolvenčního zákona (leden 2008) bylo do konce roku 2011 soudem povoleno celkem 58 reorganizací. Celkem 6 reorganizací (tj. jen 10,3 %) bylo úspěšně ukončeno splněním reorganizačního plánu. Jedná se o firmy Gital s.r.o., ZEMĚDĚLSKÉ OBCHODNÍ DRUŽSTVO MIROTICE, CBPS s.r.o., Technistone a.s., AuTec Group a.s. a CAMPASPOL HOLDING a.s.. Z celkových 58 reorganizací bylo k 31.12.2011 již 18 reorganizací přeměněno na konkurz (např. firmy Henniges Automotive s.r.o., Papírny Vltavský mlýn, a.s., Auto Bohemia spol. s r.o., Masný průmysl Česká Lípa s.r.o., BRESSON a.s., RE- PLAST DESIGN s.r.o. a INDES INVEST s.r.o., Oděvní podnik, a.s., I.Q.A., a.s., METAZ a.s., INVEST-INTERBAU s.r.o., PROMA CZ s.r.o.,) Krátký přehled spisů přístupných v IR OP - Prostějov 18
Insolvenční návrh dlužníka 18. 1. 2010; 14:22 Insolvenční návrh dlužníka 18. 1. 2010; 14:22 19
05.03.2010; 08:17 Usnesení o povolení reorganizace Návrh věřitele (ČS) na povolení reorganizace 20
15.02.2010; 15:08 Usnesení 24.02.2010; 10:08 Sdělení věřitele Zpráva dlužníka pro první schůzi věřitelů a věřitelský výbor 25. 2. 2010 (OP Prostějov) plný text ( 4921 kb) 21
01.03.2010; 09:32 Zpráva o hospodářské situaci dlužníka (insolvenční Správce) plný text ( 814 kb) Usnesení o vyhlášce o zahájení insolvenčního řízení Stanovení odměny v usnesení o určení způsobu řešení úpadku dlužníka, o osobě soudního znalce, o jmenování prozatímního věřitelského výboru a o omezení dispozičních oprávnění dlužníka 22
Kordárna ukončení reorganizace Vstup Kordárny do likvidace Vrácení jistoty složené věřitelem ČS soudu při návrhu 23
Žádost k rukám Mgr. Jana Kozáka, insolvenčního soudce jenom pro nadšence plný text ( 216 kb) K zamyšlení Přecenění majetku Účtovat o něm nebo neúčtovat, kdy? (Dle! ( 219 IZ je stanoveno, že ocenění se nepromítá do účetnictví dlužníka) Povinnost auditu Je potřeba zavést povinnost auditu společností, kterých, kdy? Velikostní omezení u reorganizace Je není ze sociálních důvodů, je důležité, je potřeba ho vymezit přesněji, projeví se změna omezení v počtu schválených návrhů na reorganizaci Ministryně spravedlnosti renominací (dne 22. 9. 2009) potvrdila činnost Expertní pracovní skupina skupiny ve složení: 1. JUDr. Jaroslav Bureš 2. JUDr. Zdenek Krčmář 3. Mgr. Rostislav Krhut 4. Mgr. Jan Kozák (pravděpodobně renominací nepotvrzen, člen pouze u původní skupiny) 5. JUDr. Tomáš Richter, L.L.M. (Katedra institucionální ekonomie Institut ekonomických studií FSV UK) 6. Mgr. Petr Kuhn (Asistent - Katedra institucionální ekonomie (NF) na VŠE) 7. doc. JUDr. Bohumil Havel, Ph.D. 8. JUDr. Ladislav Pauker 9. Ing. Jaroslava Dlabolová 10. PhDr. Ondřej Vychodil, M.A. 11. Ing. Miroslav Zámečník 12. Mgr. Jiří Kohoutek (pravděpodobně renominací nepotvrzen, člen pouze u původní skupiny) 13. JUDr. Michal Žižlavský 14. JUDr. Marek Görges 15. JUDr. Jolana Maršíková 16. Mgr. Ing. František Steiner, Ph.D. 17. Ing. Petr Dostál, MBA 18. Ing. Petr Smutný (působí v PWC) 24
http://www.insolvencni-zakon.cz/expertni-skupina-s22/statistiky.html 25