STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II)

STUDIE SEKTORU NESTÁTNÍCH NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ V PARDUBICKÉM KRAJI (SVAZEK II) Zpracvaná v rámci prjektu SROP 3.3 Psílení kapacity místních a reginálních rgánů při plánvání a realizaci prgramů v pdmínkách Pardubickéh kraje Kapitla 10 - Vzdělávání Listpad 2006

ZPRACOVATEL STUDIE Název První reginální rzvjvá a.s. Ulice Pernštýnská 14 Obec Pardubice PSČ 530 02 IČ 26002531 Internetvá adresa Kntaktní sba http://www.prr.cz Ing. Jiří Krátký Telefn +420 464 629 100 E-mail inf@prr.cz Obrvé studie zpracval tým knzultantů splečnsti První reginální rzvjvá a. s. pd vedením ing. Karla Brvičky. Pdíleli se ing. Aleš Berka, ing. Jiří Krátký, ing. Michal Hlý a ing. Mnika Stibrkvá. Datum zpracvání: listpad 2006

Za pmc se zpracváním a prfesinální přístup děkujeme těmt lidem: Mgr. Miluše Hrská (Základní škla a Praktická škla SVÍTÁNÍ,. p. s.) (pnent) Jan Vjvdík (SKP-CENTRUM.s.) (knzultant)

OBSAH OBSAH 10 8 10.1 Úvd 8 10.2 Ppis cílvých skupin a jejich ptřeb 8 10.2.1 Vybrané skupiny sb dluhdbě nezaměstnaných či dluhdbu nezaměstnanstí hržených 8 10.3 NNO jak cílvá skupina 19 10.3.1 Frmy vzdělávání 19 10.3.2 Vzdělávací kurzy 20 10.4 Mapa sítě služeb NNO 21 10.4.1 Bílá místa v síti služeb 22 10.4.2 Vybrané charakteristiky NNO v blasti vzdělávání a výzkumu a sciálních služeb_ 22 10.5 Pužité pjmy 24 10.6 Pužité zdrje 25 Přílha 10 Zájem NNO šklení 26

SEZNAM TABULEK SEZNAM TABULEK Tab. 10-1: Ptenciální velikst cílvé skupiny... 11 Tab. 10-2: Pčet uchazečů zaměstnání pdle délky evidence na úřadu práce k 1.7.2006... 12 Tab. 10-3: Věkvá struktura nezaměstnaných lidí se ZP v Pardubickém kraji k 30. 9. 2006... 13 Tab. 10-4: Struktura nezaměstnaných lidí se ZP pdle nejvyššíh dsaženéh vzdělání v Pardubickém kraji k 2. 10. 2006... 13 Tab. 10-5: Vzdělanstní struktura uchazečů zaměstnání v jedntlivých kresech Pardubickéh kraje k 30.6.2006... 13 Tab. 10-6: Věkvá struktura uchazečů zaměstnání v jedntlivých kresech Pardubickéh kraje k 30.6.2006... 14 Tab. 10-7: Ptřeby jedntlivých pdskupin sb v primární cílvé skupině... 16 Tab. 10-8: NNO a jejich služby v blasti vzdělávání v Pardubickém kraji... 17 Tab. 10-9: Jaké frmy vzdělávání vyhvují NNO... 19 Tab. 10-10: Zájem NNO šklení... 21 Tab. 10-11: Vybrané charakteristiky NNO v blasti vzdělávání a sciálních služeb v Pardubickém kraji... 23

SEZNAM OBRÁZKŮ SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 10-1: Mapa sítě služeb NNO v blasti vzdělávání v Pardubickém kraji... 22

SEZNAM GRAFŮ SEZNAM GRAFŮ Graf 10-1: Frmy vzdělávání... 20

10 10.1 Úvd Tat kapitla představuje průřezvu část studie, shrnující pznatky cílvých skupinách a jejich ptřebách z statních kapitl v tét studii a zabývající se specifickými ptřebami těcht cílvých skupin ve vztahu ke vzdělávání a uplatnění na trhu práce. Jejím cílem je ppsat vzdělávací aktivity NNO a charakterizvat jejich hlavní cílvé skupiny v tét blasti. Nezaměřuje se tedy jen na NNO s akreditvanými vzdělávacími prgramy, ale i na další NNO, jejichž aktivity ve vztahu k jejich cílvým skupinám mají vzdělávací charakter s účelem zvýšení mžnstí uplatnění na trhu práce (tzn. různé kurzy, mtivační aktivity, pracvní nácviky a další specifické činnsti). Tat kapitla se tedy snaží spíše pskytnut náměty na vzdělávání, než seznamvat s knkrétními bsahy vzdělávacích aktivit NNO. Částečně také vychází z již realizvaných (úspěšných) prjektů a také z prjektvých záměrů NNO. 10.2 Ppis cílvých skupin a jejich ptřeb S hledem na zaměření pdpry ze strukturálních fndů Evrpské unie v blasti vzdělávání, je tat kapitla zaměřena puze na sby a subjekty se vzdělávacími ptřebami vztahujícími se k uplatnění na trhu práce. Na základě těcht parametrů byla identifikvána primární cílvá skupina vybrané skupiny sb dluhdbě nezaměstnaných či dluhdbu nezaměstnanstí hržených. Další primární cílvu skupinu ppsanu v tét kapitle jsu NNO jak cílvá skupina. V tét kapitle není ppsána žádná sekundární cílvá skupina. 10.2.1 Vybrané skupiny sb dluhdbě nezaměstnaných či dluhdbu nezaměstnanstí hržených 10.2.1.1 Vymezení cílvé skupiny Tut cílvu skupinu tvří vybrané skupiny dluhdbě nezaměstnaných sb a sb hržených dluhdbu nezaměstnanstí 1. Tzn. zpravidla p abslvvání pvinné šklní dcházky. D takt vymezenéh kruhu patří zejména následující skupiny sb: sby se specifickým pstižením: sby se zdravtním pstižením; sby s duševním nemcněním; sby s mentálním pstižením; 1 Dluhdbu nezaměstnanstí se v tét analýze rzumí, v suladu s výkladem tht termínu úřady práce, dba nezaměstnansti delší než 12 měsíců. 8

sby tzv. splečensky nepřizpůsbené: sby prpuštěné z výknu trestu dnětí svbdy; sby, prti nimž je veden trestní řízení (ppř. dlžení výknu trestu); sby žijící nedůstjným způsbem živta; sby prpuštěné ze šklských zařízení pr výkn ústavní a chranné výchvy p dsažení zletilsti; příslušníci nárdnstních menšin; sby na mateřské a rdičvské dvlené; jiné dluhdbě nezaměstnané sby neb nezaměstnanstí hržené 2. Pdrbná charakteristika většiny z těcht jedntlivých pdskupin je bsažena v dalších částech tét studie 3. Skupina sb se specifickým pstižením zahrnuje sby se zdravtním neb mentálním pstižením a sby s duševním nemcněním zpravidla ve věku d 16 let. Mezi sby se zdravtním pstižením patří lidé s tělesným pstižením, lidé se zrakvým pstižením, a lidé se sluchvým pstižením. U sb s mentálním pstižením se zpravidla rzlišují se čtyři úrvně mentální retardace - lehká mentální retardace, střední mentální retardace, těžká mentální retardace a hlubká mentální retardace. U sb s duševním nemcněním může čast dcházet ke stavům, kdy v důsledku nemci nejsu schpny rzpznávat dpady svéh jednání, nejsu schpny tt jednání bezprstředně krigvat a mnhdy jim schází náhled na chrbnst svéh stavu. Zpravidla také v jeh důsledku dchází k výraznému narušení psychických, sciálních a pracvních schpnstí. Stupně pstižení příslušníků tét pdskupiny jsu rzdílné. Tat kapitla se zabývá těmi sbami ze skupiny sb se specifickým pstižením, jejichž míra pstižení umžňuje alespň částečné zapjení se na trhu práce. V případě sb tzv. splečensky nepřizpůsbených jde nebyčejně rzsáhlu a hetergenní skupinu většinu ve věku d 18 let. Z dsavadních kmplexních studií zabývajících se prblematiku sciálně vylučených jedntlivců a skupin v českém prstředí, jakž i v případě výrčních zpráv a expertních studií prblematice bezdmvectví však vyplývá, že skupiny sb jedntně značvané jak sby splečensky nepřizpůsbené se vyznačují splečnými charakteristikami. Ve všech případech (snad s výjimku některých sb, prti kterým je veden trestní řízení) jde přitm kumulvané sciální prblémy, které se nachází ve třech becných blastech : chybějící či narušené rdinné vazby; chybějící či narušené vazby na trh práce; chybějící či narušené bytvé zázemí. Uvedené klnsti vedu k tmu, že až na výjimky lze ve většině případů zjedndušeně hvřit sbách, které jsu zcela bez dmva (bezdmvci) aneb kteří jsu bezdmvectvím hrženi. 4 2 viz bližší ppis tét pdskupiny v následujícím textu. 9

Další pdskupina tét primární cílvé skupiny je tvřena příslušníky nárdnstních menšin nejčastěji ve věku d 18 let. V Pardubickém kraji se jedná zejména rmsku nárdnstní menšinu, nebť s příslušníky jiné nárdnsti NNO v kraji nepracují. Osby na mateřské a rdičvské dvlené jsu v sučasné dbě z převážné většiny tvřeny ženami. V důsledku dluhdbé péče dítě u nich dchází ke ztrátě kntaktu s pracvním prstředím, ztrátě pracvních návyků a nedstává se jim infrmací aktuálních pžadavcích zaměstnavatelů. Osbami na mateřské dvlené mhu být puze ženy, zatímc sbu na rdičvské dvlené může být i muž. 5 Z hlediska věku se jedná převážně sby ve věku 20 40 let. Pslední pdskupina je tvřena jinými sbami, které nelze zařadit d výše ppsaných kategrií, avšak které se také ptýkají s prblémem dluhdbé nezaměstnansti. Jedná skupiny sb ve věku d 18 d 26 let a nad 50 let. V rámci výzkumu z únra 2006 6 byly zjištěny následující prblémvé blasti, se kterými se ptýká tat pdskupina: nízké vzdělání a nízká úrveň kvalifikace neumžňující ani účast na kurzech přádaných úřadem práce; nesprávné neb žádné pracvní návyky; vymizelá neb mezená schpnst sciální kmunikace; nízká mtivace ke změně své situace; nechta pracvat neb práci hledat. V dalších částech tét kapitly je pr zjedndušení v některých případech pr vybrané skupiny sb dluhdbě nezaměstnaných či dluhdbu nezaměstnanstí hržených zástupně užíván kratší výraz vybrané skupiny sb. 10.2.1.2 Velikst cílvé skupiny U takt strukturvané cílvé skupiny lze její velikst vyjádřit jen btížně. Celkvý pčet sb z cílvé skupiny, se kterými NNO v kraji pracují, nelze uvést vzhledem k neexistující centrální evidenci aktivit těcht NNO. Kvantifikaci tét cílvé skupiny lze prvést puze z části na základě vyjádření ptenciální veliksti pr jedntlivé pdskupiny (viz Tab. 10-1). 3 sby se specifickým pstižením (kap. 3 a kap. 6); příslušníci nárdnstních menšin (kap. 2); sby tzv. splečensky nepřizpůsbené (kap. 4) 4 Zdrj: Hrák, P. Expertíza pr cílvu skupinu Osby splečensky nepřizpůsbené Pdkladvý materiál pr prces kmunitníh plánvání sciálních služeb ve městě Brně. Brn: 2006. 5 Pjmy mateřská a rdičvská dvlená jsu vysvětleny ve slvníčku pjmů (kap. 10.5). 6 Zdrj: První reginální rzvjvá a. s. - Kvalitativní a kvantitativní výzkum prvedený v únru 2006. Z hlediska rzsahu se jednal lkální výzkum prvedený v Pardubicích. Kvalitativní průzkum prběhl frmu dtazníkvéh šetření mezi zástupci (veducími a terénními pracvníky) pskytvatelů sciálních služeb cílvé skupině. K dplnění údajů byly prvedeny rvněž řízené phvry. Dtazník bsahval tevřené tázky týkající se charakteru, zaměstnatelnsti a ptřeb cílvé skupiny, s níž respndenti pracují. Celkem byl vyhdncen 19 dtazníků. V rámci kvantitativníh výzkumu byly prstřednictvím dtazníků slvváni sby patřící d cílvých skupin - sučasní uživatelé pskytvaných služeb. Dtazníkvéh šetření se zúčastnil celkem 98 uživatelů (52 mužů a 46 žen) a jeh cílem byl získat bližší infrmace charakteru cílvé skupiny. 10

Tab. 10-1: Ptenciální velikst cílvé skupiny Pdskupiny cílvé skupiny Velikst pdskupiny (dhad) Osby se specifickým pstižením 66 916 Z sby se zdravtním pstižením th: 22 333 sby s duševním nemcněním 30 000 sby s mentálním pstižením 13 854 Osby tzv. splečensky nepřizpůsbené 250 400 Příslušníci nárdnstních menšin 1000-1500 Osby na rdičvské neb mateřské dvlené Z na mateřské dvlené th: 15 000 20 000 4 906 na rdičvské dvlené 15 210 Jiní dluhdbě nezaměstnaní Nelze zjistit Pznámky Údaj představuje sučet pčtu sb s jedntlivými druhy specifickéh pstižení. Údaj zahrnuje sby s tělesným, zrakvým a sluchvým pstižením a byl stanven na základě přepčtu % hdnt na ppulaci Pardubickéh kraje. Údaj nezahrnuje ty kategrie nemcnění, které téměř nevlivňují schpnst pracvníh uplatnění. Údaj byl stanven na základě přepčtu % hdnt na ppulaci Pardubickéh kraje. Nezahrnuje kategrie nemcných s těžku a hlubku mentální retardací. Údaj se vztahuje k pčtu sb bez dmva, tvřících významnu část tét pdskupiny Údaj se vztahuje k příslušníkům rmské nárdnstní menšiny. Údaj nelze přesně stanvit z důvdu mžnsti částečnéh překrytí sb na mateřské dvlené a sb na rdičvské dvlené Pčet byl stanven na základě údajů ČSÚ pčtech dětí d 1 rku (může se tudíž částečně překrývat s kategrií sb na rdičvské dvlené) Údaj byl získán z evidence Ministerstva práce a sciálních věcí a vychází z dat za říjen 2006. Údaj nelze stanvit, nebť úřady práce nepužívají k členění dluhdbě nezaměstnaných strukturu, která je pužita v tét kapitle. Zdrj: První reginální rzvjvá a. s. na základě údajů z statních částí studie Pdrbnu kvantifikaci pdskupin lze nalézt v statních částech studie. Z tht důvdu je na tmt místě uveden puze základní přehled (Tab. 10-1). Údaje v tabulce jsu většinu rientačními údaji, metdy jejich zjištění lze nalézt v příslušných částech studie. U sb na rdičvské dvlené byla velikst zjištěna na základě evidence ČSÚ a Ministerstva práce a sciálních věcí ČR. 11

Rámcvu představu veliksti pdskupiny jiní dluhdbě nezaměstnaní si lze také utvřit na základě údajů úřadů práce pčtech nezaměstnaných pdle délky evidence (Tab. 10-2). Tab. 10-2: Pčet uchazečů zaměstnání pdle délky evidence na úřadu práce k 1.7.2006 Okresy Délka evidence uchazeče zaměstnání d 3 měs. 3-6 měs. 6-9 měs. 9-12 měs. 12-24 měs. nad 24 měs. Pardubice 1 532 924 418 367 660 911 Chrudim 1 016 648 369 322 514 780 Svitavy 982 752 437 428 807 1 730 Ústí nad Orlicí 1 305 898 476 399 763 1 231 Pardubický kraj celkem 4 835 3 222 1 700 1 516 2 744 4 652 Zdrj: První reginální rzvjvá a. s. na základě údajů úřadů práce v Pardubickém kraji Z tabulky je patrné, že dluhdbě nezaměstnaných (kategrie 12 24 měsíců a nad 24 měsíců) je v Pardubickém kraji v sučasnsti asi 7400. Je nutné si však uvědmit, že tent údaj zahrnuje puze dluhdbě nezaměstnané evidvané na úřadech práce a navíc jsu v něm zčásti zahrnuti také zbývající pdskupiny. 10.2.1.3 Struktura cílvé skupiny Ppis struktury cílvé skupiny je značně btížný vzhledem k rzdílným charakteristikám jedntlivých pdskupin zahrnutých d tét cílvé skupiny. Ppis struktury těcht pdskupin pdle rzličných kritérií je uveden v statních částech tét studie. V případě sb na mateřské či rdičvské dvlené nejsu relevantní infrmace využitelné pr ppis struktury tét pdskupiny k dispzici. Charakteristika těch pdskupin cílvé skupiny, u kterých lze ppsat jejich strukturu z hlediska vztahu k zaměstnansti, je uvedena dále (sby se zdravtním pstižením a statní dluhdbě nezaměstnaní (Tab. 10-3 a Tab. 10-4). 12

Tab. 10-3: Věkvá struktura nezaměstnaných lidí se ZP v Pardubickém kraji k 30. 9. 2006 Věk Celkem Muži Ženy D 18 let 1 1 0 15-25 let 83 42 41 25-50 let 1533 925 608 Nad 50 let 2135 1093 1042 Zdrj: Úřad práce Pardubice Tab. 10-4: Struktura nezaměstnaných lidí se ZP pdle nejvyššíh dsaženéh vzdělání v Pardubickém kraji k 2. 10. 2006 Dsažené vzdělání Celkem Muži Ženy Základní a bez vzdělání 1186 741 445 Střední bez maturity 2056 993 1063 Střední s maturitu 471 310 161 Vyskšklské 39 16 23 Zdrj: Úřad práce Pardubice Pr ppis struktury jiných dluhdbě nezaměstnaných sb lze (s hledem na výše uvedené 7 ) také využít vzdělanstní a věkvu strukturu uchazečů zaměstnání, tak jak ji evidují jedntlivé úřady práce (Tab. 10-5 a Tab. 10-6) 8. Z hlediska zaměření tét kapitly je také významná struktura cílvé skupiny pdle délky evidence na úřadech práce. Tyt údaje jsu uvedeny v předchzí části kapitly v Tab. 10-2. Tab. 10-5: Vzdělanstní struktura uchazečů zaměstnání v jedntlivých kresech Pardubickéh kraje k 30.6.2006 Pardubický kraj kres Pardubice Chrudim Svitavy Ústí n/orlicí Celkem % uchazeči zaměstnání celkem 4812 3649 5136 5072 18669 100% bez vzdělání 10 78 1 15 104 1% základní vzdělání 1 310 902 1 446 1563 5 221 28% střední dbrné 2 112 1 788 2 471 2194 8 565 46% Zdrj: První reginální rzvjvá a. s. na základě úřadů práce v Pardubickém kraji V sučasnsti je v kraji největší pdíl uchazečů se středním dbrným vzděláním (s výučním listem) a druhu nejčetnější skupinu tvří uchazeči se základním vzděláním. Tt rzdělení vzdělanstní struktury uchazečů je bdbné ve všech kresech kraje. 7 viz kap. 10.2.1.2 8 Je třeba zmínit, že údaje v těcht tabulkách zahrnují uchazeče se všemi délkami evidence na úřadech práce, tedy nejen dluhdbě nezaměstnané. Věkvá a vzdělanstní struktura puze u sb dluhdbě nezaměstnaných není k dispzici. 13

Tab. 10-6: Věkvá struktura uchazečů zaměstnání v jedntlivých kresech Pardubickéh kraje k 30.6.2006 Pardubický kraj kres Pardubice Chrudim Svitavy Ústí n/orlicí Celkem % uchazeči zaměstnání celkem 4812 3649 5136 5072 18669 100% d 19 let 180 125 188 208 701 4% 20-24 let 566 503 643 615 2 327 12% 25-29 let 564 458 581 569 2 172 12% Zdrj: První reginální rzvjvá a. s. na základě úřadů práce v Pardubickém kraji Z výsledků lkálníh výzkumu z únra 2006, který byl zaměřen na sby pstižené neb hržené dluhdbu nezaměstnanstí 9, lze ppsat strukturu pdskupiny jiných dluhdbě nezaměstnaných sb následvně. Věkvá struktura tét pdskupiny je značně diverzifikvaná a zahrnuje všechny věkvé kategrie sb včetně kategrií mladých lidí d 26 let (25,5 %) a sb nad 50 let věku (20,5 %). Z phledu dsaženéh stupně vzdělání pak byla zjištěna následující struktura pdskupiny: žádné či nedknčené vzdělání 4,1 %; základní vzdělání 64,3 %; střední dbrné 22,4 %; střední dbrné s maturitu 9,2 %. U délky nezaměstnansti příslušníků cílvé skupiny jednznačně dminuje dluhdbá nezaměstnanst, kdy celých 73,7 % respndentů je bez práce více než jeden rk a přesně 50 % déle než 2 rky. 10.2.1.4 Ptřeby cílvé skupiny Ptřeby cílvé skupiny v blasti vzdělávání se dvíjí d jedntlivých specifik jedntlivých pdskupin uvedených v části zaměřené na vymezení cílvé skupiny. 10 Ptřeby dále reflektují nejpalčivější prblémvé blasti cílvé skupiny. Základními ptřebami tét cílvé skupiny jsu: 1. ptřeba mtivace; 2. ptřeba získat becný přehled trhu práce; 3. ptřeba specifickéh přístupu ke vzdělávání a specifických frem vzdělávání; 4. ptřeba specifickéh vzdělávání ke knkrétnímu pracvnímu uplatnění; 5. ptřeba asistence p nástupu d zaměstnání; 6. ptřeba pmci při získávání zaměstnání. 9 Zdrj: První reginální rzvjvá a. s. - Kvalitativní a kvantitativní výzkum prvedený v únru 2006. 10 viz kap. 10.2.1.1 14

Uvedené ptřeby lze dále pdrbněji rzvést d jedntlivých dílčích ptřeb následvně: 1. ptřeba mtivace: nalezení důvdu pr snahu vzdělávat se (lepší kvalifikace, splnění sbních přání apd.) získání jistty získání knkrétníh pracvníh uplatnění p abslvvání vzdělávacíh prgramu; vyvlání rzhdnutí veducích k aktivitě v blasti vzdělávání (rzhdnutí ke vzdělávání čast vznikají na základě získání infrmací negativních dpadech pasivity a výhdách abslvvání vzdělávacích aktivit); ptřeba psílení sebejistty a sebedůvěry. 2. ptřeba získat becný přehled trhu práce: ptřeba diagnstiky vlastních schpnstí a mžnstí uplatnění na trhu práce; becně získání infrmací z pracvní blasti; ptřeba pmcí s rientací na trhu práce 3. ptřeba specifickéh přístupu ke vzdělávání a specifických frem vzdělávání: pkračvat v dalším vzdělávání p abslvvání pvinné šklní dcházky; ptřeba existence služeb navazujících na základní šklní dcházku rientvané na zvládání praktických každdenních dvednstí; zvýšit šance pr uplatnění na trhu práce, příp. v chráněných dílnách; ptřeba existence individuálních vzdělávacích plánů; přizpůsbené výukvé prstředí; ptřeba asistence při vzdělávání; 4. ptřeba specifickéh vzdělávání ke knkrétnímu pracvnímu uplatnění: rekvalifikace; ptřeba pmci s přípravu na přechd d knkrétníh zaměstnání; získání a zvýšení pčítačvé gramtnsti; ptřeba existence aktivit stjících n a pmezí mezi vzděláváním a prací, zaměřených na vybrané pracvní uplatnění (jeh nácvik); 5. ptřeba asistence p nástupu d zaměstnání: práce s asistencí; ptřeba pmci s svjením základních pracvních návyků apd. 6. ptřeba pmci při získávání zaměstnání: ptřeba pmci se sjednáním práce; asistence při jednání s úřady práce apd.; pdpra alternativních frem zaměstnávání a pracvní asistence; ptřeba získání práce s hledem na mžnsti a schpnsti dané sby; zmírnění dpadů diskriminace; ptřeba pmci s nácvikem samstatnsti a dpvědnsti v zaměstnání; ptřeba pmci se zvládnutím kmunikace na pracvišti; přizpůsbení pdmínek v zaměstnání mžnstem lidí s pstižením; pchpení administrativních dkumentů; zvyšvání infrmvansti mžnstech lidí s pstižením mezi zaměstnavateli. Přiřazení ptřeb jedntlivým pdskupinám a míru jejich intenzity u těcht pdskupin uvádí Tab. 10-7. 15

Tab. 10-7: Ptřeby jedntlivých pdskupin sb v primární cílvé skupině Ptřeby Pdskupiny Osby se specifickým pstižením Osby tzv. splečensky nepřizpůsbené Příslušníci nárdnstníc h menšin Osby na mateřské a rdičvské dvlené Ostatní dluhdbě nezaměstnaní 1) Mtivace 2) Přehled trhu práce 3) Specifický přístup ke vzdělávání a specifické frmy vzdělávání 4) Specifické vzdělávání pr knkrétní pracvní uplatnění 5) Asistence p nástupu d zaměstnání 6) Pmc při získávání zaměstnání Pzn.: značuje výskyt ptřeby pčet dále značuje intenzitu tét ptřeby u dané části cílvé skupiny ( značuje ptřebu s nejvyšší intenzitu) Zdrj: První reginální rzvjvá a. s. U některých z výše uvedených ptřeb lze pr dplnění představy aktuální situaci v tét blasti dplnit údaje u pdskupiny jiných dluhdbě nezaměstnaných sb. Tyt údaje byly získány na základě výzkumu z únra 2006. Respndenti vybírali z předlženéh seznamu aktivit ty, jež by jim dle jejich názru nejlépe pmhly s nalezením vhdnéh pracvníh uplatnění a něž by v případě realizace prjektu měli zájem. Respndenti prjevili zájem aktivity v následujících blastech a v uvedeném relativním pčtu: Individuální pradenství, dprvd při řešení prblémů 49 %; Rekvalifikace 31,6 %; Zprstředkvání infrmací vlných pracvních místech 30,6 %; Další vzdělávání 20,4 %; Pmc s výběrem buducíh zaměstnání (bilanční diagnstika, pradenství) 17,3 %. 11 V rámci uvedenéh výzkumu byly v jeh kvalitativní části také identifikvány ptřeby tét pdskupiny z phledu pskytvatelů. Ve vztahu k uplatnění na trhu práce t jsu následující ptřeby: 11 Zdrj: První reginální rzvjvá a. s. - Kvalitativní a kvantitativní výzkum prvedený v únru 2006. 16

mtivační a jiné rekvalifikační kurzy zhledňující specifické pžadavky na práci s cílvu skupinu; vzdělávání; pradenství, sbní kntakt, řízené phvry; rzšíření činnsti terénních pracvníků - následný kntakt s uživatelem, dprvd během integračních a vzdělávacích aktivit; kurzy zaměřené na kmunikaci, získávání základních pracvních návyků. 10.2.1.5 Služby zaměřené na cílvu skupinu Služby NNO v blasti vzdělání lze becně charakterizvat jak vzdělávací prgramy a prgramy přípravy na zaměstnání. Tyt prgramy mhu mít celu řadu pdb jsu t zejména následující: přechdné zaměstnání; pdprvané zaměstnávání; tranzitní prgram; specifické frmy vzdělávání. Pdrbný ppis uvedených služeb a způsb práce s jejich uživateli je ppsán v další části tét kapitly. 12 Základními předpklady pr úspěšné pskytvání těcht služeb jejich uživatelům jsu: individuální diagnstika jedntlivých uživatelů; nácvik ddržvání pravidel a režimu služeb jejich uživateli; vybudvání a psílení mtivace uživatelů účastnit se těcht služeb. Přehled nestátních neziskvých rganizacích v blasti vzdělávání a jimi pskytvaných službách v Pardubickém kraji pskytuje následující tabulka. Tab. 10-8: NNO a jejich služby v blasti vzdělávání v Pardubickém kraji NNO Služby Přechdné zaměstnání Pdprvané zaměstnávání Tranzitní prgram Specifické frmy vzdělávání.s. Péče duševní zdraví, Pardubice Základní škla a Praktická škla Svítání,.p.s, Pardubice Česká abilympijská asciace.s., Pardubice SKP-CENTRUM, Pardubice Klub hurá kamarád.s., Pardubice Farní charita, Plička Pzn.: značuje služby, které daná NNO pskytuje. Zdrj: První reginální rzvjvá a. s. na základě údajů pskytvatelů služeb z řad NNO. 12 viz kap. 10.2.1.6 17

10.2.1.6 Způsb práce s cílvu skupinu Přechdné zaměstnání je určen zejména lidem, kteří nemhu najít práci, jsu závislí na dávkách sciální péče, klientům dětských dmvů a výchvných ústavů, kteří trpí nedstatkem základních sciálních dvednstí a pracvních návyků. Přechdné zaměstnání spčívá především v následujících aktivitách 13 : trénink pracvních návyků v dílně s manuálními pracemi; klienti se učí zdpvědnsti za vyknanu práci, kmunikaci s nadřízeným a pracvním klektivem, ddržvání řádu na dílně apd.; trénink kmunikačních dvednstí v přímém kntaktu se zákazníkem v dílnách typu prdejna; individuální a skupinvé práce s klienty; příprava na vstupní phvr, sepsání živtpisu, práce s inzercí apd. Pdprvané zaměstnávání je zalžen na aktivním vyhledávání zájemců z cílvé skupiny (zejména sby se zdravtním, či mentálním pstižením neb sby s duševním nemcněním), vyjednávání jejich zakázky, šetření jejich pracvních mžnstí, schpnstí a preferencí. Představuje jednání s úřady práce, s OSSZ a zaměstnavateli na trhu práce v kraji vytváření pdprvaných míst a přijetí knkrétníh zájemce. Aktivity prváděné v rámci tét služby lze rzdělit d něklika základních skupin na pradenství a pskytvání infrmací ( situaci a mžnstech na trhu práce, vlných pracvních místech, pracvně právních vztazích, finančním zajištění v dbě nezaměstnansti, mžnstech vytváření nvých pracvních míst apd.), sbní asistenci (fyzický dprvd při jednání na úřadech, při vyhledávání vhdných pracvních míst, při vyjednávání se zaměstnavateli apd.), asistenci na pracvišti (pracvní knzultant v případě ptřeby klienta sbně dprvází a zaučuje v běžném zaměstnání za běžných pdmínek) a na přípravu na zaměstnání (nejčastěji frmu tréninkvéh kurzu ve skupině zaměřenéh na přípravu na výběrvé řízení/vstupní phvr, práci s inzercí, sestavení prfesinálníh živtpisu a praktická cvičení pr zlepšení kmunikačních dvednstí). 14 Tranzitní prgramy jsu kmbinací sciální služby a vzdělávání veducíh k uplatnění na trhu práce. Představují mst mezi vzděláváním a trhem práce. Bývají určeny pr klienty (nejčastěji pr sby se specifickým pstižením), kteří mají ptenciál uplatnit se na trhu práce, avšak zatím nemají dpvídající pracvní návyky a dvednsti. V rámci prgramů se klienti učí zvládat různé pracvní nástrje, učí se pracvním návykům, bezpečnsti na pracvišti apd. Rzvíjí tak své pracvní schpnsti a dvednsti. Důležitým aspektem práce je individualizace služby ptřebám, schpnstem a dvednstem danéh klienta a dluhdbá a systematická práce na jeh zlepšvání. D takt vymezených služeb lze také zařadit různé kurzy zaměřené např. na zvládnutí práce s PC apd. Některé tyt kurzy mhu být také akreditvány jak rekvalifikační kurzy. 13 Zdrj:.s. Klub hurá kamarád, Pardubice (www.khk.cz) 14 Zdrj: Péče duševní zdraví regin Pardubice.s. (www.pdz.cz) 18

Specifické frmy vzdělávání jsu zalženy na individualizvaných učebních plánech uživatelů služeb, výuka prbíhá v malých skupinách, dba výuky je přizpůsbena schpnstem a dvednstem jedntlivých žáků. Vyučvání je prvázán s dalšími službami vlnčasvé aktivity, rehabilitace, ergterapie, fyziterapie apd. Důležitými znaky pr vymezení tht druhu služeb NNO je t, že se zpravidla jedná dluhdbé vzdělávací prgramy a jsu zalženy spíše na předávání teretických pznatků, čímž se dlišují d tranzitních prgramů. 10.3 NNO jak cílvá skupina Zvláštní cílvu skupinu NNO tvří samtné nestátní neziskvé rganizace. T platí zejména v blasti vzdělávání. NNO, které se chtějí pvažvat za prfesinální, ptřebují kmpetentní vedení a zaměstnance. V České republice půsbí něklik významných specializvaných vzdělávacích institucí, které se na NNO a jejich ptřeby zaměřují. V rámci dtazníkvéh šetření byly zjišťvány knkrétní vzdělávací ptřeby NNO. Byly zkumány knkrétní šklení a také prefervaná frma vzdělávání. Svazek I tét studie bsahuje pčty pracvníků v NNO a ppisuje finanční mžnsti NNO pr šklení. 10.3.1 Frmy vzdělávání V dtazníku byly vždy srvnávány dvjice pdbných frem vzdělávání. Pužité škále byly přiřazeny známky jak ve škle (ideální = 1, vůbec nevyhvuje = 5). Hdncení byl prveden na základě srvnání průměrné známky a pmcí indexu. Index srvnává pdíl pzitivníh ku negativnímu pstji k dané frmě vzdělávání; index nezahrnuje neutrální pstj. Např. index pr přednášky je vypčten následvně: (47+65)/(16+25)=2,73. Lze tedy říci, že pzitivní pstj převažuje 2,73x nad pstjem negativním. Výsledky shrnuje následující Tab. 10-9. Tab. 10-9: Jaké frmy vzdělávání vyhvují NNO Frma Pr nás ideální Vyhvuje Průměr Nevyh vuje Vůbec nevyhvuje Průměrná známka Index Kurzy na míru 98 34 27 20 51 2,53 1,86 Kurzy hrmadné 41 50 69 21 38 2,84 1,54 Interaktivní semináře 51 61 44 18 38 2,67 2,00 Přednášky 47 65 77 16 25 2,60 2,73 Distanční vzdělávání 21 32 55 30 67 3,44 0,55 E-learning 36 40 47 26 59 3,15 0,89 Zdrj: První reginální rzvjvá a. s. 19

Předcházející tabulku lze graficky interpretvat takt: Frmy vzdělávání E-learning Distanční vzdělávání Frma Přednášky Interaktivní semináře Kurzy hrmadné Kurzy na míru 0% 20% 40% 60% 80% 100% Pr nás ideální Vyhvuje Průměr Nevyhvuje Vůbec nám nevyhvuje % Graf 10-1: Frmy vzdělávání 10.3.2 Vzdělávací kurzy Dtazník bsahval celkem 36 vzdělávacích kruhů, ze kterých měli respndenti mžnst vybrat až 10 mžnstí, které jsu pr ně zajímavé. Celkvě byl získán 1348 dpvědí. Následující Tab. 10-10 je seřazena pdle pčtu rganizací, které prjevily dané šklení zájem. Zeleně zvýrazněné kurzy jsu velmi zajímavé pr více, než 15 % respndentů. Tab. 10-10 představuje zkrácenu verzi přehledu zájmu NNO šklení. Uvádí ta šklení, která prjevil zájem nejméně 10 % respndentů. Přehled zájmu všechny druhy šklení je uveden v přílze 10 tht svazku. Největší zájem NNO prjevují kurzy účetnictví, partnerství a splupráce NNO, firem, státní správy a samsprávy, fundraising a lbbying, řízení prjektů a zpracvání žádstí dtace. 20

Tab. 10-10: Zájem NNO šklení Typ šklení Pčet ANO % NNO 14 Pdvjné účetnictví pr NNO 95 29,60% 32 Práce s veřejnstí, lbby a metdy lbvání 78 24,30% 20 Partnerství a splupráce se státní správu a samsprávu 76 23,68% 25 Studie prveditelnsti, analýza nákladů a přínsů 74 23,05% 2 Neziskvé rganizace a veřejná prspěšnst 64 19,94% 24 Řízení prjektvéh cyklu a tvrba lgickéh rámce 60 18,69% 12 Fundraising 55 17,13% 29 Firemní dárcvství 52 16,20% 4 Splupráce a partnerství NNO a sukrmých firem 47 14,64% 30 Public relatins a splupráce s médii 46 14,33% 27 Základy strukturální a reginální plitiky EU 44 13,71% 28 Kntrlní funkce a audit prjektů financvaných prstředky EU 43 13,40% 16 Řízení rganizace a hdncení 42 13,08% 1 Úvd d prblematiky NNO 40 12,46% 3 Smluvní vztahy v neziskvém sektru 40 12,46% 34 Technika vyjednávání 40 12,46% 11 Finanční řízení a marketing 37 11,53% 33 Psaní výrčních zpráv 36 11,21% 10 Eknmika v suvislstech 33 10,28% Zdrj: První reginální rzvjvá a.s. 10.4 Mapa sítě služeb NNO V průběhu zpracvání tét kapitly byly v Pardubickém kraji identifikvány základní typy služeb v blasti vzdělávání a významné NNO, které tyt služby pskytují cílvé skupině sb dluhdbě nezaměstnaných neb dluhdbu nezaměstnanstí hržených (viz Tab. 10-8). Grafické zbrazení rzlžení služeb uvádí Obr. 10-1. 21

Obr. 10-1: Mapa sítě služeb NNO v blasti vzdělávání v Pardubickém kraji Z brázku je patrné, že službami NNO v blasti vzdělávání pr řešenu cílvu skupinu 15 je nejlépe pkryt měst Pardubice a jeh klí. V dalších částech území kraje se nachází puze mžnst pdprvanéh zaměstnávání v Chrudimi a služby tranzitníh prgramu v Pličce. Zbývající území kraje není vzdělávacími službami NNO pkryt. 10.4.1 Bílá místa v síti služeb Nejvýznamnějším prblémem v blasti vzdělávacích aktivit NNO ve vztahu k trhu práce je v Pardubickém kraji nedstatečné pkrytí kresů Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. 10.4.2 Vybrané charakteristiky NNO v blasti vzdělávání a výzkumu a sciálních služeb Z dtazníkvéh šetření, prvedenéh v suvislsti s tut studií, lze uvést charakteristické znaky NNO, které uvedly jak primární předmět činnsti zaměřené na vzdělávání a výzkum 16. Pčet těcht rganizací byl 17 z celkvéh pčtu 321 NNO, které vyplnily dtazník. S hledem na zaměření tét kapitly je vhdné uvést na tmt místě také charakteristiku rganizací, které uvedly jak primární předmět činnsti sciální služby (38 respndentů). Přehled bu těcht blastí pdává následující tabulka(tab. 10-11). 15 viz kap. 10.2.1 16 viz metdy výzkumu (Svazek I) 22

Tab. 10-11: Vybrané charakteristiky NNO v blasti vzdělávání a sciálních služeb v Pardubickém kraji Oblasti zkumání Předmět činnst Vzdělávání a výzkum Sciální služby Celkvý pčet respndentů 17 38 ZAMĚŘENÍ NA VĚKOVOU SKUPINU (%) Děti před/šklníh věku (1-14 let) 35,3 36,8 Dspívající mládež (15-18 let) 47,1 47,4 Dspělí v prduktivním věku (19 - cca 60 let) 82,4 71,1 Seniři (cca nad 60 let) 29,4 57,9 ODHAD POČTU ÚČASTNÍKŮ/KLIENTŮ ZA MĚSÍC (%) pčet různých účastníků pčet různých klientů 1-10 5,9 2,6 11-20 11,8 7,9 21-40 23,5 18,4 41-60 0,0 10,5 61-100 29,4 10,5 101-200 5,9 18,4 201 < 5,9 13,2 Celkem 82,4 81,6 NNO, které pčet neuvedly 17,6 18,4 PŮSOBNOST ORGANIZACE (%) Místní 11,8 18,4 Oblastní 29,4 36,8 Krajská 17,6 34,2 Nadreginální 35,3 10,5 Mezinárdní 5,9 0,0 Zdrj: První reginální rzvjvá a. s. Vzdělávací činnst prvádějí také rganizace v blasti sciálních služeb v těcht typech zařízení: centrum denních služeb (12x); denní stacinář (5x); týdenní stacinář (1x); dmvy se zvláštním režimem (1x); chráněné bydlení (1x); azylvý dům (4x); dům na půli cesty (2x); nízkprahvé denní centrum (3x); nízkprahvé zařízení pr děti a mládež (9x); terapeutické kmunity (3x); 23

sciální pradny (15x); sciálně terapeutické dílny (4x); centra sciálně rehabilitačních služeb (5x). Z hlediska cílvé skupiny pracují tyt NNO: s lidmi s mentálním pstižením (6x); s lidmi se zdravtním pstižením (19x); s lidmi s kmbinvaným pstižením (12x). 10.5 Pužité pjmy Dluhdbá nezaměstnanst - Dluhdbu nezaměstnanstí se v tét kapitle rzumí, suladu s výkladem tht termínu úřady práce, dba nezaměstnansti delší než 12 měsíců. v Přechdné zaměstnání je určen zejména lidem, kteří nemhu najít práci, jsu závislí na dávkách sciální péče, klientům dětských dmvů a výchvných ústavů, kteří trpí nedstatkem základních sciálních dvednstí a pracvních návyků. Přechdné zaměstnání spčívá především v následujících aktivitách: trénink pracvních návyků v dílně s manuálními pracemi; klienti se učí zdpvědnsti za vyknanu práci, kmunikaci s nadřízeným a pracvním klektivem, ddržvání řádu na dílně apd.; trénink kmunikačních dvednstí v přímém kntaktu se zákazníkem v dílnách typu prdejna; individuální a skupinvé práce s klienty; příprava na vstupní phvr, sepsání živtpisu, práce s inzercí apd. Pdprvané zaměstnávání je zalžen na aktivním vyhledávání zájemců z cílvé skupiny, vyjednávání jejich zakázky, šetření jejich pracvních mžnstí, schpnstí a preferencí. Představuje jednání s úřady práce, s OSSZ a zaměstnavateli na trhu práce v kraji vytváření pdprvaných míst a přijetí knkrétníh zájemce. Aktivity prváděné v rámci tét služby lze rzdělit d něklika základních skupin na pradenství a pskytvání infrmací, sbní asistenci, asistenci na pracvišti a na přípravu na zaměstnání. Tranzitní prgramy jsu kmbinací sciální služby a vzdělávání veducíh k uplatnění na trhu práce. Představují mst mezi vzděláváním a trhem práce. Bývají určeny pr klienty (nejčastěji pr sby se specifickým pstižením), kteří mají ptenciál uplatnit se na trhu práce, avšak zatím nemají dpvídající pracvní návyky a dvednsti. V rámci prgramů se klienti učí zvládat různé pracvní nástrje, učí se pracvním návykům, bezpečnsti na pracvišti apd. Rzvíjí tak své pracvní schpnsti a dvednsti. Specifické frmy vzdělávání jsu zalženy na individualizvaných učebních plánech uživatelů služeb, výuka prbíhá v malých skupinách, dba výuky je přizpůsbena schpnstem a dvednstem jedntlivých žáků. Vyučvání je prvázán s dalšími službami vlnčasvé 24

aktivity, rehabilitace, ergterapie, fyziterapie apd. Důležitými znaky pr vymezení tht druhu služeb NNO je t, že se zpravidla jedná dluhdbé vzdělávací prgramy a jsu zalženy spíše na předávání teretických pznatků, čímž se dlišují d tranzitních prgramů. Mateřská dvlená - v suvislsti s prdem a péčí narzené dítě náleží zaměstnankyni mateřská dvlená p dbu 28 týdnů. Prdí-li žena zárveň dvě neb více dětí neb jde-li zaměstnankyni samělu, náleží jí mateřská dvlená p dbu 37 týdnů. Na mateřsku dvlenu se zpravidla nastupuje d pčátku šestéh týdne, nejdříve však d pčátku sméh týdne, před čekávaným dnem prdu, který určil lékař. Mateřská dvlená v suvislsti s prdem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě sknčit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů de dne prdu. Žena na mateřské dvlené pbírá tzv. peněžitu pmc v mateřství, cž je dávka nemcenskéh pjištění. 17 Rdičvská dvlená - k prhlubení péče dítě je zaměstnavatel pvinen nejen ženě p sknčení mateřské dvlené, ale i tci, a t již d narzení dítěte, pskytnut na jejich žádst rdičvsku dvlenu. Rdičvská dvlená se pskytuje v rzsahu, jaký rdiče pžádají, ne však déle než d dby, kdy dítě dsáhne věku tří let. Mateřsku a rdičvsku dvlenu jsu zaměstnankyně a zaměstnanec právněni čerpat sučasně. 18 10.6 Pužité zdrje Tištěné materiály: Hrák, P. Expertíza pr cílvu skupinu Osby splečensky nepřizpůsbené Pdkladvý materiál pr prces kmunitníh plánvání sciálních služeb ve městě Brně. Brn: 2006 Zdrje z internetu:.s. Klub hurá kamarád, Pardubice (http://www.khk.cz) Péče duševní zdraví regin Pardubice.s. (http://www.pdz.cz) Zdrj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/37745/ 17 Zdrj: http://www.finance.cz/zpravy/finance/37745/ 18 viz 17 25

Přílha 10 Zájem NNO šklení Zdrj: První reginální rzvjvá a. s. Tabulka ke kapitle 10 Vzdělávání. Tabulka je seřazena pdle pčtu rganizací, které prjevily dané šklení zájem. Zeleně zvýrazněné kurzy jsu velmi zajímavé pr více, než 15 % respndentů. Typ šklení Pčet ANO % NNO 14 Pdvjné účetnictví pr NNO 95 29,60% 32 Práce s veřejnstí, lbby a metdy lbvání 78 24,30% 20 Partnerství a splupráce se státní správu a samsprávu 76 23,68% 25 Studie prveditelnsti, analýza nákladů a přínsů 74 23,05% 2 Neziskvé rganizace a veřejná prspěšnst 64 19,94% 24 Řízení prjektvéh cyklu a tvrba lgickéh rámce 60 18,69% 12 Fundraising 55 17,13% 29 Firemní dárcvství 52 16,20% 4 Splupráce a partnerství NNO a sukrmých firem 47 14,64% 30 Public relatins a splupráce s médii 46 14,33% 27 Základy strukturální a reginální plitiky EU 44 13,71% 28 Kntrlní funkce a audit prjektů financvaných prstředky EU 43 13,40% 16 Řízení rganizace a hdncení 42 13,08% 1 Úvd d prblematiky NNO 40 12,46% 3 Smluvní vztahy v neziskvém sektru 40 12,46% 34 Technika vyjednávání 40 12,46% 11 Finanční řízení a marketing 37 11,53% 33 Psaní výrčních zpráv 36 11,21% 10 Eknmika v suvislstech 33 10,28% 6 Občanské práv 30 9,35% 7 Pracvní práv v praxi 30 9,35% 13 Vlastní činnst NNO jak fundraisingvý zdrj 30 9,35% 18 Strategické plánvání 30 9,35% 22 Dbrvlnictví v NNO 27 8,41% 26 Veřejné zakázky a veřejná pdpra 26 8,10% 19 Persnální řízení 25 7,79% 31 Splečenské chvání v prfesním styku 25 7,79% 5 Jakst služeb, Standardy kvality 24 7,48% 15 Veřejné sbírky z phledu zákna a marketingu 24 7,48% 17 Metda Balanced screcard - strateg. řízení 17 5,30% 26

9 Supervize 14 4,36% 23 Evrpská dbrvlná služba 12 3,74% 35 Sciální kapitál 11 3,43% 36 Facilitace 9 2,80% 21 Fungvání správních rad 7 2,18% 8 Satelitní účet NNO 5 1,56% Celkem "ANO" 1348 Báze respndentů 321 27