SMART prosinec 213 stavebnictví Strategický Management Analýzy Rozhovory Trendy Stavebnictví na bodu mrazu. Bude po zimě lépe? Fúze a akvizice v evropském stavebnictví Znamená nový občanský zákoník hrozbu pro stavebnictví a development? Aktivita na realitním trhu v ČR PF 214
Obsah Monitor Výsledkový servis za Q3 213... 4 Studie Fúze a akvizice v evropském stavebnictví... 6 Nemovitosti Aktivita na realitním trhu v ČR stoupá... 8 Legislativa Znamená nový občanský zákoník hrozbu pro stavebnictví a development?... 9 Událost Vyhlášení Stavby roku 213... 1 Analýza Jak dál s kurzem?... 12 Strategie Nástupnictví je potřeba plánovat co nejdříve a stavební byznys rozhodně není výjimkou... 14 Pozvánka Vzkaz pro české stavebnictví - lépe už bylo, teď je nutné si nastavit zrcadlo!... 15 2
Glosa Pořád ve střehu Od současné vlády odborníků jsme si mnoho neslibovali. Je to s ní podobně jako se zimním králem Fridrichem Falckým, i když ten, jak praví historie, se stal českým králem alespoň z vůle Boží. Přesto bohatýrské činy některých letních ministrů byly překvapující. Jsem možná nenapravitelný optimista, ale přesto jsem ve střehu, když poslouchám adepty na ministerská křesla v příští vládě, která se jen těžko rodí. Jak předvolební, tak i povolební rétorika je opět naplněna sliby o úspěšném rozvoji ekonomiky, o zlepšení konkurenceschopnosti, o zvýšené pozornosti dostatku investic, úspěšnému čerpání evropských fondů, budování dálnic, opravám infrastrukturní sítě (nejen dopravní) a bytového fondu, o bytové politice. Nadějí mě ale přece jen naplňuje ochota lídrů budoucích vládních stran naslouchat našim návrhům, jak řešit prioritní problémy stavebnictví, směřující k zajištění ekonomického růstu, posílení zaměstnanosti a zlepšení stability v oblasti investiční výstavby. Se všemi jsem hovořil osobně před volbami, všechny jsem požádal o pokračování dialogu v období, kdy nastal čas na konkrétní formulování vize směřování naší republiky pro obnovu dynamického růstu a konkurenceschopnosti. Je to úkol, který musí mít bezpodmínečně horizont delší nežli jedno volební období. Jsme připraveni spolupracovat s experty, kteří budou zpracovávat strategické materiály pro návrh vládního prohlášení budoucí vlády. Vzhledem k důležitosti a přínosu našeho oboru by stavebnictví a investiční výstavba v takovém týmu mělo mít své zastoupení. Věřím, že bude. Od nové vlády očekávám, že se konečně zhostí svého úkolu a začne plnit to, co předchozí vlády pouze slibovaly. Ing. Václav Matyáš Prezident, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Anketa Očekáváte, že v příštím roce bude líp? Luděk Niedermeyer analytik, Deloitte Bohumil Mach výkonný ředitel, Gemo Olomouc František Glazar ředitel, ÚRS Praha Po překvapivě špatném vývoji naší ekonomiky v roce 213 očekávám, že opravdu lépe bude. Pomoci by mohlo zejména zlepšení stavu evropské ekonomiky pokud té se podaří dostat se z poklesu k dnes očekávanému růstu o zhruba 1%, byla by to velká podpora. Snad také nová vláda přinese do ekonomiky vice klidu, předvítaletnosti, a v oblastech, kde by mohla hospodářství povzbudit, bude konat. Stále podle mne platí, že naše země má podstatně na víc, než v minulých zhruba 5 letech předvádí, a snad se to aspoň v nějaké míře začne projevovat S ohledem na realizaci vlastních připravených projektů se díváme na rok 214 s velkými očekáváními a optimismem. Podíváme-li se však na stavebnictví v globálním pohledu, na celkem tristní stav aktuální nabídky a možné poptávky veřejného i soukromého sektoru po realizaci stavebních zakázek, minimálně v 1. pololetí 214 očekáváme ještě další zhoršení a propad stavebního trhu. Tomuto trendu rovněž nebude pomáhat značně oslabená koruna zvláště u těch před oslabením uzavřených projektů s významným podílem dodávek ze zahraničí. Tak alespoň doufejme, že nová vláda s novým rokem i nově přistoupí k problémům stavebnictví. Určitě, a to ne protože nemůže být hůř, ale jsem přesvědčen, že soukromá sféra bude investovat více a stát (politici) snad konečně pochopí, že bez funkčního stavebnictví nelze mít prosperující stát. V zájmu objektivity je však nutné konstatovat, že i stavebnictví v Evropě je na minimu a objem stavebnictví představuje nejnižší bod vývoje. 76. konference Euroconstructu, která byla v minulých dnech v Praze, pak předpovídá, že od roku 214 bude ročně stavební produkce opět stoupat, i když zatím asi pomalu. Jako nenapravitelný optimista věřím, že i u nás. SMART stavebnictví prosinec 213 3
Výsledkový servis za Q3 213 Makroekonomické údaje Meziroční změna HDP - stálé ceny 2,% 2,% 1,5% 1,5% 1,% 2,% 1,%,5% 1,5%,5%,% 1,%,% -,5%,5% -,5% -1,%,% -1,% -1,5% -,5% -1,5% -2,% -1,% -2,% -2,5% -1,5% -2,5% -3,% -2,% -3,% -2,5% -3,% 1,67% 1,67% 1,67%,49%,49%,27%,27% -,5% Q1 Q2 Q3 -,5% Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3,49% Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 213 211 212,27% -,89% -,5% -1,11% -,89% Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3-1,34% -1,11% -1,34% -1,6% 213 211 212 -,89% -1,6% -2,1% -1,11% -2,1% -1,34% - -2,43% 2,41% -1,6% - -2,43% 2,41% - 2,41% -2,43% -2,1% Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku % 4 4 3,5 3,5 3 3 4 2,53,5 2 2 3 1,52,5 1 1 2,51,5 1 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11,5 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 1 3 5 7 9 11 35 3 HDP Ve srovnání s třetím čtvrtletím předchozího roku poklesl HDP o 1,6%. Pokles se odehrál zejména v odvětvích stavebnictví, energetiky, obchodu, dopravy a zemědělství. Růst byl naopak zaznamenán u zpracovatelského průmyslu, zejména pak u výroby dopravních prostředků. Míra nezaměstnanosti % 7,6 7,4 7,6 7,2 7,4 7, 7,2 7,6 6,8 7, 7,4 6,6 6,8 7,2 6,4 6,6 7, 6,2 6,4 6,8 35 6, 6,2 6,6 5,8 6, 3 6,4 5,8 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 6,2 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 25 Q4 Q1 Q2 Q3 6, 5,8 211 212 2 213 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 15 Q4 Q1 Q2 Q3 Zdroj: ČSÚ 211 212 1 213 Development 5 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 25 2 15 1 5 12 1 8 6 4 2 Inflace Na vývoj inflace budou mít v dalších měsících zásadní vliv kroky ČNB, která usiluje o inflační cíl 2% a poměrně výraznými kroky zasáhla do kurzu koruny vůči euru. Více vám přinášíme v článku Jak dál s kurzem na straně 12. Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Počet vydaných stavebních povolení Orientační hodnota vydaných stavebních povolení v mil. Kč Objem poskytnutých hypotečních úvěrů 35 3 25 2 15 1 5 12 1 8 6 4 2 6 5 4 3 2 1 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 4 12 1 6
Monitor Oborové údaje stavebnictví Stavební produkce v lednu - září, mil. Kč (b.c.) 25 194 11 2 178 336 159 594 15 1 15 424 132 781 Stavebnictví Výsledky opět potvrzují propad českého stavebnictví, kterému nepomohly ani letní měsíce, ani relativně dobré počasí. Je evidentní, že bez výrazných proinvestičních opatření státu, který je z 5 % zadavatelem zakázek, se situace stavebnictví nezlepší. 5 29 21 Poznámka: stavební práce S, podniky s 5 a více zaměstananci Průměrný počet osob zaměstnaných ve stavebnictví 41 4 41 39 4 38 39 37 38 36 37 35 36 34 35 34 3 25 3 2 25 15 18, 18, 16, 16, 45, 45, 14, 14, 4, 4, 35, 35, 12, 12, 3, 3, 1, 1, 25, 25, 8, 8, 18, 18, 2, 5, 2,5, 6, 6, 16, 16, 15, 45, 15,45, 4, 4, 14, 14, 1, 4, 1,4, 2, 2, 5, 35, 5,35, 12, 12,,,, 3,,3, 1,3Q 11 1, 3Q 12 3Q 11 3Q 13Q 12 3Q 13 3Q 11 25, 3Q 123Q 113Q 133Q 12 25, 3Q 13 Q1 Q2 Q3 Q4 8, 8, zakázky celkem ke konci čtvrtletí 2,nové zakázky 2, ve čtvrtletí tuzemsko 6, 6, pozemní stavitelství - tuzemsko 15,pozemní 15, stavitelství Průměrná mzda ve stavebnictví 4, 2, Stav zakázek stavebních podniků ke konci čtvrtletí v mld. Kč (b.c.) 4, inženýrské stavitelství - tuzemsko 2,,, Podíl 3Q 11 veřejných 3Q 3Q 1211 3Q a 3Q soukromých 1312 3Q 13 zakázek u stavebních podniků ke konci 41 % Q2 213 41 % na hodnotě 59 % 59 % tuzemských zakázek celkem Nové zakázky stavebních podniků v mld. Kč (b.c.) 5, 5, 1,inženýrské 1, stavitelství 5, 5,,, Podíl počtu 3Q 11 veřejných 3Q 3Q 12 11 3Q 3Q 13 12 3Q 13 a soukromých zakázek u stavebních 51 firem % ke 51 konci % Q2 49 213 % na celkovém 49 % počtu tuzemských zakázek 2 1 5 15 1 5 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 veřejné soukromé 59 % veřejné soukromé 41 % 59 % 41 % veřejné soukromé 49 % veřejné soukromé 51 % 49 % 51 % Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 Q1 Q2 Q3 Q4 veřejné soukromé veřejné soukromé veřejné soukromé veřejné soukromé Získané veřejné zakázky v 1. - 3. čtvrtletí 213 Samostatně Pořadí Společnost Počet Hodnota v tis. Kč Ve sdružení Počet Počet účast. Hodnota* v tis. Kč 1. Eurovia CS, a.s. 149 5 27 46 122 3 985 486 2. OHL ŽS, a.s. 39 971 31 88 8 548 737 3. Metrostav, a.s. 56 2 879 2 51 5 88 439 * Uváděno jako celková hodnota zakázek ve sdružení, nikoliv jako podíl společnosti Zdroj: ÚRS Praha, ČSÚ Autoři: Zdeněk Kunc, kunc@urspraha.cz, Ondřej Zabloudil, ozabloudil@deloittece.com SMART stavebnictví prosinec 213 5
Fúze a akvizice v evropském stavebnictví Trendy 212-214: Zbrojení na zítřek versus přežití dnešních dní Miroslav Linhart, mlinhart@deloittece.com Počty fúzí a akvizic v evropském stavebnictví Počet obchodů v oblasti fúzí a akvizic na evropském stavebním trhu byl v roce 212 vyšší než v roce 211 (122 obchodů v roce 212, 14 v roce 211). Mírně zvýšená aktivita odráží rozdílné strategie evropských stavebních společností, mezi něž patří diverzifikace v rámci navazujících sektorů a internacionalizace. Tato strategie tvoří první trend zejména u větších stavebních společností, které mají pro tyto aktivity dostatek zdrojů a zkušeností. Současně ale početná skupina stavebních firem není schopna zabývat se takovými dlouhodobými strategiemi, tyto společnosti upínají veškeré své síly k tomu, aby zajistily svůj každodenní chod a plnily své finanční závazky. Tato taktika přežití tvoří druhý významný trend. 3 25 2 15 1 5 244 199 116 144 14 122 65 52 27 28 29 21 H1 Uzavřené transakce Předpoklad pro 2. pololetí 213 V roce 213 očekáváme na poli fúzí a akvizic v rámci stavebního sektoru obdobnou míru aktivity jako v roce 212. V prvním pololetí 213 bylo zaznamenáno 58 obchodů, v roce 212 to bylo za stejné období 72 obchodů. Rok 212 i 213 tedy jsou, co se týká M&A aktivity průměrné, výraznou změnu v těchto číslech neočekáváme ani v roce 214. Jednou z výjimek tohoto roku je fúze dvou velkých italských společností: Impregnilo a Salini Construttori o celkovém objemu 1,6 miliardy eur, čímž tyto společnosti míří mezi TOP 2 stavebních společností v Evropě. Trend I: Zbrojení na zítřek Jedním z hlavních proudů mezi velkými stavebními společnostmi je diverzifikace - a to jak rozkročení do sektorů mimo stavebnictví, tak internacionalizace. V roce 212 generovaly velké evropské stavební společnosti 23% příjmů z aktivit mimo sektor stavebnictví, stejně jako v předchozím roce 211. Zajímavé je, že ziskovost nestavebních aktivit se pohybuje okolo 11,2%, kdežto u stavebních aktivit je to 2,6%. Akviziční cíle stavebních společností jsou ze sektoru služeb (údržba, inženýring, management), výroby (např. protipožární a zabezpečovací systémy), dopravní infrastruktury (provoz dálnic), energie (např. distribuce, těžba) a odpadového hospodářství. Tato relativně zisková odvětví jsou a zůstanou v hledáčku top stavebních firem, které jsou schopny tyto příležitosti realizovat. Příkladem je akvizice 7% akcií těžební chilské společnosti Steel Ingeniería koncernem Ferrovial za 21 milionů eur, který tímto vstupuje do těžebního průmyslu. Přeshraniční transakce v rámci M&A 7 6 5 4 3 2 1 28 29 21 H1 Přeshraniční transakce celkem Přeshraniční transakce v rámci Evropy Transakce mezi kontinenty Počet insolvencí na 1. společností v Evropě (mimo Střední a Východní Evropu) 12 1 8 6 4 2 28 29 21 211 212 Stavebnictví Obchod Výroba Služby Na druhou stranu můžeme sledovat i trend opačný, tedy snahu o zbavení se aktivit mimo stavebnictví. Příkladem této strategie 6
Studie Jedním z hlavních proudů mezi velkými stavebními společnostmi je diverzifikace - a to jak rozkročení do sektorů mimo stavebnictví, tak v rámci regionů. V roce 212 generovaly velké evropské stavební společnosti 23 % příjmů z aktivit mimo sektor stavebnictví. je německá společnost Hochtief, dceřiná společnost ACS, která prodala svou letištní divizi kanadskému investičnímu fondu PSP Investments za 1,1 miliardy eur. Tento obchod je v souladu se strategií Hochtiefu zaměřit se opět více na stavební sektor, současně také zkoumá možnosti prodeje dalších aktiv. Stále více společností se také snaží využít v rámci svého podnikání celého životního cyklu budovy, což vede k častějšímu využití projektů DBFM(O) Design, Build, Finance, Maintain (and Operate). Tyto projekty jsou z hlediska cash flow stabilnější, což je po poklesu od začátku krize v posledních letech pro stavební firmy velmi atraktivní. Dalším významným jevem, který můžeme na evropském stavebním trhu pozorovat, je bezesporu internacionalizace stavebních společností. U Top 5 evropských stavebních společností je 56% příjmů generováno mimo domácí trhy. V roce 21 to bylo 5%. Stále více stavebních společností hledá příležitosti mimo stagnující evropský trh (viz příklad Ferrovialu v předchozím textu). Zdá se však, že společnosti se silným důrazem na internacionalizaci mají nižší marže. To lze vysvětlit vyššími náklady na řízení rozsáhlejší organizační struktury a také náklady na samotný vstup na zahraniční trhy. V roce 212 jsme byli svědky ustupujícího důrazu na internacionalizaci, následovaného výrazným nárůstem zaznamenaným v 1. pololetí 213. Podíl přeshraničních obchodů v rámci Evropy klesl z necelých 4% všech zaznamenaných obchodů v roce 211 na 29% v 212. Podíl obchodů napříč kontinenty se v roce 212 mírně zvýšil, stejně jako v předchozích letech od roku 29, a očekává se, že bude v tomto rostoucím trendu pokračovat. Pouze čas ukáže, zda a které z těchto strategií budou úspěšné. Nyní se ovšem na základě dostupných dat jeví diverzifikace v rámci různých sektorů jako výhodnější strategie v porovnání s přeshraničními fúzemi a akvizicemi, alespoň ve střednědobém výhledu. Trend II: Přežití dnešních dní Ve většině Evropy je stavebnictví považováno za odvětví nejvíce zasažené finanční krizí. I když lze pozorovat známky mírného oživení na některých evropských trzích, je velmi pravděpodobné, že se dočkáme dalších bankrotů, než se Evropa zotaví. Třetí graf na předchozí straně ukazuje počet insolvencí v Evropě (bez střední a východní Evropy) ve čtyřech odvětvích: stavebnictví, obchod, výroba a služby. Opět platí, že stavební sektor zaznamenal nejvíce úpadků, ale trend je v této oblasti stabilizovaný, v roce 211 i 212 bylo zaznamenáno shodně 17 insolvencí na 1. firem v Evropě. Největší bankrot minulého roku ve stavebnictví se udál v Rakousku. Na Alpine, druhou největší rakouskou stavební firmu s 65 zaměstnanci, byl v červnu 213 vyhlášen konkurs. Snahy o restrukturalizaci 2,6 miliardy eur dluhu se nepodařily, což vedlo k největší insolvenci v historii Rakouska od druhé světové války. Alpine se pokoušel zbavit svých aktivit v energetice a inženýrské činnosti s cílem získat finance, ale účinky nákladné expanze společnosti do východní Evropy již nemohl odvrátit. Bankrot se stal nevyhnutelným v momentě, když se španělská mateřská společnost FCC rozhodla neposkytovat další finanční prostředky. Kromě rakouské vlády, která investovala 15 milionů eur do státních záruk při pokusu udržet firmu nad vodou, utrpěla rovněž významnou čistou ztrátu ve výši 289 milionů eur silně zadlužené mateřská společnost FCC. Tato jednorázová položka tvoří velkou část celkové ztráty FCC v roce 212 ve výši 42 milionů eur. FCC se následně rozhodla snížit čistý dluh prodejem majetku a neklíčových aktivit, aby byla v dlouhodobém horizontu životaschopná. Očekává se, že prodej aktivit mimo stavebnictví se v nadcházejících letech stane převládající strategií stavebních firem. Změny lze také postřehnout v oblasti financování stavebních firem. Banky jsou si vědomy, že v případě bankrotu stavební firmy mohou utrpět výrazné ztráty, a proto zaujímají v současnosti v případě neplnění závazků mírnější postoj a jsou více ochotny hledat v této situaci dlouhodobější řešení. V posledních letech také můžeme pozorovat vstup nových financujících subjektů do sektoru stavebnictví, jako jsou private equity investoři, kteří jsou v porovnání s bankami pružnější. Private equity investoři vstupují do firem nákupem podstatného podílu akcií a následně mohou do vedení společnosti přinést cenné zkušenosti a znalosti, což je zvláště cenné pro menší a středně velké stavební firmy. Vstup soukromého kapitálu jim dává prostor pro splacení dluhů a obnovení či rozvíjení hlavní činnosti. SMART stavebnictví prosinec 213 7
Nemovitosti Aktivita na realitním trhu v ČR stoupá Celkový objem investic by měl v roce 213 v České republice dosáhnout až 1,2 miliardy eur, což je srovnatelný výsledek s průměrným objemem investic za posledních 1 let 9% 17% 2% 5% Retail Ostatní Hotely Cyril Dejanovski, cdejanovski@deloittece.com 67% Logistika Kanceláře Analýza prvních devíti měsíců V prvních třech čtvrtletích roku 213 byla zaznamenána značná investiční aktivita, kdy v oblasti nemovitostí byla investována přibližně 1 miliarda eur (celkem 21 transakcí), přičemž ve stejném období v loňském roce bylo v České republice investováno 5 milionů eur. Do konce tohoto roku by mělo být uzavřeno několik dalších transakcí. Díky tomu by celkový objem investic měl v roce 213 dosáhnout až 1,2 miliardy eur, což je srovnatelný výsledek s průměrným objemem investic v České republice za posledních 1 let. Těchto posledních 1 let však bylo plných výrazných výkyvů. 3 2 5 2 1 5 1 5 26 27 28 29 21 Objem invetsic (v milionech eur) Očekávaný objem v Q4 Z hlediska investičních aktivit je tradičně nejoblíbenější segment kanceláří, do něhož směřuje přes 65 % celkového objemu nemovitostních investic. Jedná se o pokračování trendu z roku 212, kdy investice do tohoto sektoru představovaly přes 6 % všech transakcí. Většina těchto transakcí se týkala prestižních kancelářských lokalit v Praze 1, 4 a 5, přičemž téměř 85 % celkového objemu prostředků bylo investováno do nemovitostí na území Prahy či v pražském regionu. Velké a nákladné transakce Největší letošní kancelářskou transakcí byl prodej komplexu The Park na pražském Chodově společnosti Starwood přibližně za 3 milionů eur. Jedná se o největší jednotlivou transakci, která byla dosud v České republice uskutečněna. Další významnou transakcí byl prodej budovy č.p. 26 v Pařížské ulici České pojišťovně s rekordní kapitálovou hodnotou za metr čtvereční a ročním výnosem dosahujícím téměř 5,5 % (hodnota transakce 25 milionů eur). Tato transakce je důkazem toho, že místní investoři mají zájem o nemovitosti na nejprestižnějších adresách. Čeští investoři jsou i nadále zdrojem finančních prostředků Oproti roku 212, kdy největší aktivitu vyvinuli investoři sídlící v České republice, bylo více než 48 % všech transakcí (celkem 14 transakcí) v prvních devíti měsících roku 213 realizováno mezinárodními investory. Tyto transakce dokazují, že český trh je pro významné institucionální investory i nadále atraktivní, především z hlediska větších transakcí (překračujících 2 a více milionů eur). Je možné, že devalvace kurzu může aktivitu zahraničních institucionálních investorů ještě více podpořit. Očekává se, že výnosy v prestižních lokalitách budou v kancelářském odvětví i nadále stabilizovány na hodnotách mezi 6,25 % a 6,5 %, přičemž hodnoty v sektoru maloobchodních nemovitostí budou přibližně o 25 bazických bodů nižší. Stabilitu lze očekávat i v odvětví logistiky, kde se výnosy v nejlepších lokalitách pohybují na hranici 8% až 8,5%. Lokalita Funkce Projekt Cena (mil. eur) Kupující Prodávající Praha Kanceláře The Park 3 Starwood DEGI Různá Ostatní Endurance Fund 165 CPI Endurance Praha Kanceláře Quadrio (zbylých 5%) 13 CPI COPA Praha Kanceláře Andel Park B 72 GLL SEB Immoinvest Praha Kanceláře City Wets B1 >55 CIMEX Finep / Ungelt Praha Kanceláře Trianon 53,8 REICO Union Investment Praha Kanceláře Stará Celnice 38 Invesco Pramerica Praha Retail Pařížská 26 25 Česká Pojisťovna FIM Group 8
Legislativa Znamená nový občanský zákoník hrozbu pro stavebnictví a development? Stavba bude od příštího roku součástí pozemku. Na tomto základním principu je v oblasti nemovitostí postaven nový občanský zákoník č. 89/212 Sb. ( NOZ ), který by měl nabýt účinnosti 1. ledna 214. Že tato změna bude mít nemalé dopady do řady oborů podnikání, včetně stavebnictví a developmentu, je jisté Zdeněk Horáček, zhoracek@deloittece.com Pro současné stavby NOZ nastavuje přechodný režim, směřující ke stavu, kdy se všechny postupně stanou součástí pozemku, až na omezené výjimky, které sám NOZ umožňuje. Tyto představují především ty stavby, které součástí pozemku být z povahy věci nemají, zejména inženýrské sítě nebo pozemní komunikace. Pokud bude stavba ve vlastnictví vlastníka pozemku, stane se jeho součástí ze zákona již k 1. lednu 214. Pokud je vlastník stavby osobou odlišnou od vlastníka pozemku, nastavuje NOZ pro oba vlastníky vzájemná předkupní práva. Tato trvají až do chvíle, kdy se stavba stane součástí pozemku, tzn. obě nemovité věci se sejdou v rukou téhož vlastníka. V důsledku toho lze předvídat komplikace u převodů větších komplexů budov nebo průmyslových areálů, které jsou umístěny na pozemcích různých vlastníků. Využití předkupního práva byť jedním vlastníkem pozemku může převod celého souboru staveb zmařit, nebo minimálně zkomplikovat. Pro ilustraci oprávněný z předkupního práva má na rozmyšlení, zda právo uplatní (či nikoli) lhůtu 3 měsíců. Pokud se ji rozhodne zcela využít, v časovém plánu vaší transakce přibývá položka v délce čtvrt roku. Pro nové stavby bude nutné buď pozemek koupit, nebo si zřídit tzv. právo stavby. Vypořádání práv k pozemkům zřizováním věcných břemen nebo uzavíráním nájmů či výpůjček již nebude možné. Stavba bude nově součástí pozemku, a pokud by stavebník pro stavbu zřídil věcné břemeno nebo uzavřel nájemní smlouvu či smlouvu o výpůjčce, pouze by zhodnotil cizí pozemek, vlastnictví ke stavbě by však nezískal. Právo stavby tak představuje jedinou legální možnost mít umístěnu vlastní stavbu na cizím pozemku. Jedná se o věcné právo, které je zároveň nemovitou věcí a jeho součástí bude stavba samotná. Toto právo lze, obdobně jako dnes stavbu, která bude jeho součástí, zatěžovat, zcizovat a i dědit. NOZ však zřejmě nepreferuje zřizování staveb na cizích pozemcích a institut práva stavby zatěžuje různými omezeními. Mezi ně patří možnost zřizování pouze na dobu určitou, NOZ nastavuje vzájemná předkupní práva pro vlastníka pozemku a stavebníka a dále předpokládá, že stavba po skončení práva stavby připadne vlastníkovi pozemku za polovinu její hodnoty. Ačkoliv lze vzájemná předkupní práva a způsob vypořádání vzájemných poměrů po skončení práva stavby smluvně vyloučit, je nutné se na tomto vždy dohodnout. Jednotek (bytových/nebytových) se tyto změny nedotýkají. Zůstávají i nadále samostatnými nemovitými věcmi. Na jednotky tak nedopadají zmíněná předkupní práva, a to i v případech, kdy jsou budovy, v nichž jsou byty umístěny, zřízeny na cizích pozemcích. Při převodu takové jednotky ji nemusí prodávající nabízet vlastníkovi pozemku pod budovou. Situace je však samozřejmě odlišná, pokud dochází k prodeji bytového domu zřízeného na cizím pozemku, popř. jeho části. Na takový případ se už předkupní práva uplatní. Potenciálně ohroženy mohou být přechodem na novou úpravu dlouhodobé stavební projekty realizované na cizích pozemcích. K jejich přípravě docházelo v letech, kdy ještě vůbec nebylo jisté, že nějaký nový občanský zákoník vstoupí v účinnost a jaký bude jeho obsah. Nebylo jisté, že stavba někdy v budoucnu obecně bude součástí pozemku. Pozemky pro tyto akce tak bývají často zajištěny smlouvami o smlouvách budoucích, zpravidla o zřízení věcných břemen. Tyto smlouvy o smlouvách budoucích jsou sice dostatečným podkladem do územních a stavebních řízení, neopravňují však mít stavbu na cizím pozemku v rámci soukromého práva, tedy NOZ. Po 1. lednu 214 lze, jak uvedeno výše, mít stavbu na cizím pozemku pouze na základě práva stavby (až na specifické výjimky). Přechodná ustanovení k NOZ pouze počítají se situací, kdy je samotná smlouva uzavřena před 1. lednem 214, a v takovém případě stanovují, že stavba se součástí pozemku nestane. O smlouvách o smlouvě budoucí však mlčí. Pokud tedy dojde k uzavření samotné smlouvy o zřízení věcného břemene až po tomto datu, stavebník stavbu na cizím pozemku zřídit nemůže, resp. stavbu zřídit může, avšak již pouze jako součást pozemku. Řešení tohoto stavu není jednoduché a znamená nutnost nového jednání mezi stranami o majetkoprávním vypořádání, nejlépe o vykoupení pozemků nebo o zřízení práva stavby. SMART stavebnictví prosinec 213 9
Vyhlášení Stavby roku 213 Dne 1. 1. 213 byl v Senátu Parlamentu ČR v rámci vyhlášen již jednadvacátý ročník soutěže Stavba roku. Titul je každoročně udělován pěti stavbám bez rozlišení pořadí. Soutěž pořádá Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR a časopis Stavitel společnosti Economia a.s. V rámci slavnostního večera byli vyhlášeni vítězové také v kategoriích Nejlepší výrobce stavebnin, Stavební firma roku a Osobnost stavitelství Stavba roku MULTIFUNKČNÍ AULA GONG-rekonverze plynojemu v NKP Dolní Vítkovice Rekonverze nepoužívaného objektu plynojemu v národní kulturní památce Dolní Vítkovice na multifunkční halu Gong s hlavním sálem s kapacitou 1 5 diváků. Tato stavba také obdržela Cenu veřejnosti. Autor: Ing.arch. Josef Pleskot Dodavatel: GEMO OLOMOUC, spol. s r.o., Hutní montáže, a.s. Stavbyvedoucí, aut. os.: Ing. Otakar Běták Vedoucí projektant, aut. os.: Ing.arch. Josef Pleskot Přihlašovatel: VÍTKOVICE a.s. Investor: Dolní oblast Vítkovice, zájmové sdružení právnických osob SC BREDA&WEINSTEIN Rekonstrukcí a dostavbou stávajících objektů bývalého pivovaru Zlatovar vzniklo v Opavě nové společenské a komerční centrum BW. V další etapě bude centrum spojeno se stávajícím obchodním domem Breda z 3tých let minulého století. Komplex budov bývalého měšťanského pivovaru (Zlatovar) se nachází na východním okraji historického jádra města Opavy. Autor: Ing. arch. Oldřich Hájek, Ing. arch. Laco Fecsu, Ing. arch. Olga Rosová - Kostřížová, Jakub Koníř, Ing. arch. Jaroslav Šafer, Ing. arch. Radek Toman, Šafer Hájek Architekti s. r.o. Projektant: AED project, a.s. Dodavatel: VCES a.s. Investor: Mint Investments, s.r.o. 1
Událost LIPA RESORT APARTHOTEL LIPA Aparthotel Lipa / Zařízení hotelového typu je součást LÍPA RESORTu situovaném v centru města Krásná Lípa. Jedná se o soubor tří objektů s 33 apartmány, které jsou pod úrovní terénu propojeny jedním podlažím garážových stání a technických prostor. Parter objektu je ponechán obchodně a společensko-kulturním funkcím a obklopuje vnitřní zklidněný vnitroblok doplněný o další objekty. Je Vstupní bránou do Národního parku České Švýcarsko a Lužických hor. Autor: Atelier Patrik Hoffman, Ing. arch. Patrik Hoffman, Ing. arch. Jan Kuva, Ing. arch. Tomáš Horský Dodavatel: Relief projects s.r.o. Stavbyvedoucí, aut. os.: Bc. Jakub Justra Vedoucí projektant, aut. os.: Ing. arch. Partik Hoffman Přihlašovatel: Atelier Patrik Hoffman, Ing. arch. Patrik Hoffman, Investor: TOONAN s.r.o. Silnice I/42 Brno, VMO Dobrovského B V rámci řešení městské i tranzitní dopravní infrastruktury ve městě Brně stavba představuje klíčový severní úsek Velkého městského okruhu, který je zásadní pro plynulost a rychlost dopravy ve městě. Hlavní součástí stavby je Královopolský tunel se dvěma tunelovými troubami délky 126 m a 1239 m. Součástí stavby je několik mimoúrovňových křížení. Cena České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě v soutěži Stavba roku 213. Nejlepší výrobce stavebnin roku 213 Vítěz kategorie do 2 zaměstnanců DITON s.r.o. Kámen a písek, spol. s r.o. Lafarge Cement, a.s. Vítěz kategorie nad 2 zaměstrnanců HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. LB Cemix, s.r.o. Wienerberger cihlářský průmysl, a.s Stavební firma roku 213 kategorie Malá stavební firma Inženýring Praha, a.s. kategorie Střední stavební firma INOS Zličín, a.s. kategorie Velká stavební firma PKS stavby a.s. Osobnost stavitelství JUDr. Miroslav Hegenbart Autor: Ing. arch. Jindřich Kaněk - ARCHIKA Projektant: Inženýrské sdružení VMO Dobrovského, AMBERG Engineering Brno, a.s., vedoucí sdružení Dodavatel: Sdružení VMO Dobrovského B (OHL ŽS, a.s., Metrostav a.s., Subterra a.s.) Stavbyvedoucí, aut. os.: Josef Tetur Vedoucí projektant, aut. os.: Ing. Vlastimil Horák Přihlašovatel: Sdružení VMO Dobrovského B (OHL ŽS, a.s., Metrostav a.s., Subterra a.s.) Investor: Ředitelství silnic a dálnic ČR Proton Therapy Center Praha Novostavba onkologického centra včetně přípojek, komunikací a sadových úprav. Jedná se o pětipodlažní objekt obdélníkového půdorysu samostatně stojící na strmě svažitém pozemku, zastřešený částečně zelenou střechou nad poliklinikou a parkovištěm nad ozařovnami. Okolí stavby je modelováno terasami, schodišti, krajinářskými a zahradnickými prvky. Autor: HELIKA, a.s., Ing. arch. Pavlína Pospíšilová, Ing.arch. Vasil Sobota Dodavatel: SYNER, s.r.o. Stavbyvedoucí, aut. os.: Ing. Zdeněk Kubec Přihlašovatel: SYNER, s.r.o. Investor: Proton Therapy Center Czech s.r.o. SMART stavebnictví prosinec 213 11
Jak dál s kurzem? Rozhodnutí ČNB ze 7. listopadu o cílení směnného kurzu koruny vůči euru na úrovni 27 bylo z hlediska jeho okamžitých dopadů asi nejzávažnějším ekonomickým rozhodnutím v naší zemi nejméně za 1 let. Nemá smysl zkoumat, do jaké míry je to rozhodnutí správné. Stejně tak není snadné odhadnout, co nakonec pro českou ekonomiku přinese. Toto rozhodnutí je však realitou, která se jen tak nezmění, a proto je třeba ho vzít v úvahu při rozhodováních podniků i lidí Luděk Niedermayer, lniedermayer@deloittece.com V následujícím textu se zabýváme některými faktory, s rozhodnutím souvisejícími, které mohou usnadnit pochopení jeho logiky i naznačení toho, co může následovat. Podrobná analýza dnešní situace: 1. Směnný kurz před 7.11. Hladinou 27 korun za euro kurz prošel ve druhé polovině roku 27. Po přestřeleném posílení kurzu v roce 28 (k hladině 23 korun, bez reakce ČNB) a stejně přehnaném oslabení počátkem roku následujícího (přes 29 korun za euro) se cena eura od roku 21 pohybovaly v oblasti 24 až 26 korun. Většinu letošního roku pak v intervalu 25,5 až 26. Kurz měl nízkou volatilitu a z historického pohledu byl pod trendem posilování, který korunu - měnu dohánějící ekonomiky léta provází. Očekávání postupného posilování kurzu, při zlepšení ekonomického růstu, mohla brzdit jen silná preference ČNB pro kurz slabý. Na stránkách ČNB, vysvětlujících rozhodnutí o intervencích, stojí: Bez dalšího uvolnění měnové politiky ČNB hrozilo, že se dosavadní poměrně stabilní kurzový vývoj přeruší a koruna začne výrazně posilovat, což tento pohled podporuje. Silná externí pozice ČR by byla rozhodujícím faktorem v tomto vývoji. 2. Logika rozhodnutí ČNB Původně komunikovaným důvodem rozhodnutí ČNB není přímo snaha o podporu ekonomické aktivity, ale obava z nízké inflace. Kombinací slabého růstu ekonomiky a odezněním růstu daní bude inflace klesat (dle prognózy dočasně) k nule. Na to by ČNB, která cíluje inflaci kolem 2%, měla reagovat uvolněním měnové politiky poklesem úroků. To ale není v situaci, kdy sazby ČNB jsou na nule, technicky možné, proto ČNB zajistí růst cen znehodnocením kurzu. ČNB však zároveň očekává také návrat ekonomiky k růstu (1,5% v příštím roce, a 3% o rok později). Znehodnocení koruny tedy dle modelu ČNB nahrazuje potřebu snížit úrokové sazby na zhruba rok o přibližně 1 p.b. Následná kritika rozhodnutí ČNB však přesunula zdůvodnění k podpoře růstu ekonomiky. Tato změna zkomplikovala vytvoření názoru na to, jak dlouho bude toto dočasné rozhodnutí ČNB platné a tedy jak dlouho bude kurz koruny k euru u hladiny 27. Lze tedy i dále čekat, že očekávaný vývoj inflace bude hrát roli. 3. Dosažení cíle ČNB, vývoj kurzu a sazeb ČNB je sto svými operacemi kurz k 27 korun za euro udržovat díky nákupům eur z trhu a prodeji / tisku korun. Rozsah těchto operací bude záviset na situaci na devizovém trhu, ale omezení operací ČNB oslabujících kurz technicky neexistuje (koruny si ČNB tiskne ). Pokud bude tedy ČNB chtít, kurz u cíle udrží, a to bez ohledu na to, zda dojde ke změně zahraničních úroků, a tedy i úrokového diferenciálu české koruny a zahraničních měn, či nikoliv. Poslední vývoj však otevřel otázku, zda cílem ČNB je kurz u 27 nebo nad 27. Očekávání koruny nad 27 zřejmě zaskočilo i ČNB, její postoj zatím není zcela jasný, což podstatně zvyšuje nejistotu v ekonomice. Svou úrokovou sazbu bude banka držet u technické nuly, v souladu s cílem banky zvýšit inflaci však může docházet k růstu delších tržních úrokových sazeb, které ČNB nekontroluje. Prognóza vývoje delších sazeb finančními analytiky, kterou ČNB sestavuje, již tento růst naznačovala i před listopadovým rozhodnutím. Deklarace ČNB, že úroky budou na nule, dokud bude banka intervenovat, vede k otázce otázku, zda bude ČNB sto zastavit růst inflace, na který svým opatřením cílí. 4. Dopady na ekonomiku O tom, do jaké míry se politika ČNB promítne do růstu ekonomiky, lze jen spekulovat. V první fázi sehraje asi největší roli zvýšená nejistota a možná i dopad poklesu bohatství, díky většině úspor v Kč. Protiváhou bude podpora nezajištěných vývozců a nástup substituce dovozů, která by měla postupně převážit. Devalvační kanál, funkční pro malou otevřenou ekonomiku, ovšem bude oslabený o nejistotu možného zhodnocení kurzu po ukončení intervencí ČNB. Tato úvaha by brzdila využití vyšších zisků firem pro investice. Investice, které by spoléhaly na dlouhodobě slabou korunu, mohou být mislokací. Zásadní pro vývoj ekonomiky ale bude, zda se potvrdí prognóza oživení ekonomik EU. To by přineslo ČR oživení i bez nové politiky ČNB, která by ho ale krátkodobě posílila. ČNB implicitně naznačuje, že kurz se po ukončení politiky navrátí na silnější hladiny, i když spoléhá taktéž na vyšší inflaci, která by nominální zhodnocení mohla omezit. 12
Analýza 5. Důvody pro ukončení politiky ČNB komunikuje potřebu velmi uvolněné měnové politiky (slabý kurz, úroky na nule) po velmi dlouhou, avšak neohraničenou dobu. Původně deklarovaná logika intervencí spojených s očekávanou inflací naznačuje, je klíčem k dalšímu postupu budou měnové analýzy ČNB. Banka je projednává 8x, z toho v polovině případů má novou prognózou (to byl případ listopadu, kdy změna prognózy zřejmě rozhodla). Zároveň však může Bankovní rada přijmout rozhodnutí na každém zasedání (každý čtvrtek) či svolat jednání mimořádné. Ukončení této politiky by bylo vhodné provést bez výkyvů kurzu. Jak toho chce ČNB dosáhnout není jasné. Jednou z cest je to, že Bankovní rada bude intervenční cíle postupně měnit, až se dostane do situaci, kdy používání kurzového cíle ukončí. To by znamenalo dvě věci intervenční cíle se budu v průběhu času měnit (popsaným mechanismem rozhodování) a ke zvýšení úrokové sazby ČNB dojde až poté, co ČNB přestane intervencemi kurz zásadně ovlivňovat. Alternativou je dosažení stavu, kdy si ekonomika přivykne na kurzu 27 korun za euro. To by však vyžadovalo buďto značně vyšší inflaci (třeba kolem 4%) po značně delší dobu (například 3 roky), anebo poznání, že v rozporu s převažujícím názorem je na tom ekonomika tak špatně, že na silnější kurz nemá. 6. Co lze čekat dále Svým rozhodnutím6 dala ČNB najevo několik podstatných faktů: Své analýzy vývoje inflace a své pojetí cíle postavila nad množící se signály o oživení ekonomiky (které ovšem zveřejnění dat o vývoji HDP ve 3. čtvrtletí dále zpochybnilo) Stanovením cíle dala jasně najevo, že desetníky ji (na kurzu) nezajímají Značná kritika rozhodnutí, i ze stran, odkud to banka jistě nečekala, vedla ke změně komunikace ČNB. Vedení banky zřejmě pochopí, zásadní změny v ekonomice kurz působí a jak velký prostor pro spekulace na kurz tím banka do budoucna otevřela. Proto bude zřejmě ČNB hledat cesty, jak v budoucnu odstoupit od této politiky šetrně, či nechat je platit déle a postupně inflací vyčerpat prostor pro posílení kurzu. Další ránu typu posílení kurzu o 5% přes noc by společnost bance zřejmě netolerovala. V každém případě s ČNB dostala do velmi komplikované situace, a co je horší, řadu ekonomických subjektů dostala do situace, kdy sice budou postupně inkasovat výnosy této politiky, ale jejich další rozhodování bude zatěžovat velká nejistota o tom, co bude dále. I když to pro ČNB dnes není rozhodující, nesnadná není ani snížení rizika rozsáhlé spekulace proti ČNB, která by se mimo jiné mohla promítnout do řádově stomiliardové ztráty banky. Dalším dnes nediskutovaným problémem může být i to, že u nás dojde k takovému zvýšení inflace, které značně zkomplikuje splnění kritérií pro přijetí eura i případě, kdy o něj bude politická representace usilovat. Otázka výstupu je podstatná, neboť až celkový obrázek dopadů nové měnové politiky ukáže, zda její využití znamenalo přínos pro české hospodářství. 7. Jak z recese? Špatný vývoj české ekonomiky, které potvrdil překvapivý propad HDP ve 3. čtvtletí, opětovně poukazuje na potřebu diskuse o provádění takové politiky státu, která u nás vytvoří podmínky pro růst alespoň srovnatelný s jinými zeměmi Evropy. O tom, zda má jít pouze o diskusi nebo o akci rozhodne to, zda se naplní dnešní předpoklady o poměrně významném obratu růstu v Evropě eurozóna by příští rok po letošním poklesu měla vzrůst o 1%. Ale i tento vývoj je zatížený nejistotou a není vůbec vyloučeno, že další měsíce budou z něj desetinky postupně odkrajovat. Pokud vnímáme rozhodnutí ČNB jako krok státu ve směru k podpoře obratu české ekonomiky k růstu, nelze k této snaze nemít sympatie. Bohužel, nástroje centrálních bank jsou omezené. Postup, který ČNB zvolila, byl ten jediný, který bance umožnil tímto směrem působit. Veškeré souvislosti provázející toto rozhodnutí a zejména značná nejistota, která obestírá otázku trvání této politiky, však značně komplikuje odhad toho, zda tento krok naší zemi pomůže. Zásadními body pro obrat naši země k růstu tak i nadále zůstávají především potřeba oživení evropských ekonomik, zajištění stability pro fungování soukromé ekonomiky a provedení nezbytných reforem v oblasti fungování státu. SMART stavebnictví prosinec 213 13
Strategie Nástupnictví je potřeba plánovat co nejdříve a stavební byznys rozhodně není výjimkou Hlavním cílem plánování nástupnictví je pochopit, jakou má hodnotu společnost, a zachovat jak hodnotu samotnou, tak i potenciál budoucího růstu a předat firmu neporušenou dále Timur Zaslavský, tzaslavsky@deloittece.com Žádný podnikatel nevynakládá úsilí, nepodstupuje riziko a nepřináší oběti, aniž by doufal, že jeho společnost bude prosperovat po mnoho let a snad i generací. Vybudování trvalé hodnoty je snem i motivací všech podnikatelů. Avšak otázce, kdo převezme podnik poté, co jej jeho zakladatelé opustí, je věnováno velmi málo pozornosti. Za současného stavu české ekonomiky, který drtivé většině stavebních firem vůbec neprospívá, by však tato pozornost měla být výrazně větší. Nedávný průzkum společnosti Deloitte odhalil, že formální plán nástupnictví má ve vyspělých zemích, jako je USA nebo Velká Británie, okolo poloviny soukromých společností. Pádné argumenty k odůvodnění toho, proč se otázka nástupnictví v řadě společností přehlíží, jednoduše chybí. Někteří majitelé společností jsou příliš zaneprázdněni podnikatelskými aktivitami. Jiní zase mají podvědomý odpor si přiznat, že nemohou podnik vést do nekonečna, nebo se domnívají, že se otázka nástupnictví snad vyřeší sama. Další si komplikovanost tohoto úkolu uvědomují v plné míře a vnímají jej jako příliš obtížný na to, aby byl vůbec vyřešen. Ovšem důvody, proč se lidé plánovaní nástupnictví vyhýbají, nejsou nakonec tak důležité jako důvody, proč je třeba se touto problematikou důkladně zabývat. Plánování nástupnictví může pro každého znamenat něco jiného. Může se jednat o zdánlivě nejjednodušší jmenování člena rodiny, nebo může jít o komplikované přetvoření struktury společnosti tak, aby vyhovovala dlouhodobým cílům. I když firma možná po mnoho let fungovala v rukou jediného vlastníka nebo s uzavřeným okruhem vlastníků, je otázkou, zda bude takto fungovat i nadále. Samotný vlastník může mít svou představu o tom, jakou má firma hodnotu, ale otázkou je, jakou hodnotu má pro okolí. Hlavním cílem plánování nástupnictví je pochopit, jakou hodnotu společnost má, a jak zachovat nejen ji, ale i potenciál rozvoje do budoucna a předat firmu dále. Na základě vývoje demografické křivky lze v následujících 15 letech očekávat významné přesuny majetku, které jsou spjaty s předáváním podniků z jedné generace na druhou. To, jestli takové podniky v dlouhodobém horizontu přežijí a zda budou schopny vybudovaný majetek uchovat, do velké míry závisí na strategickém plánování nástupnictví provedeném transparentně a s dostatečným předstihem. Řízení společnosti bez plánu nástupnictví může narušit její provoz, vést k nejistotě a konfliktům, což může následně ohrozit její budoucí konkurenceschopnost a dokonce i existenci. Plánování nástupnictví je složitý proces, který vychází z mnoha disciplín. Řada soukromých podniků je řízena velmi profesionálně, avšak podrobný plán pro předání podniku další generaci jim chybí. Ve skutečnosti jen malý počet majitelů provede řízené předání své firmy novému vedení - v případě rodinných firem se ve světě druhé generace majitelů dožije pouze 3 % podniků. Někteří majitelé soukromých firem se rozhodnou vypracovat program, jehož cílem je příprava členů budoucího vedení podniku. V jiných případech se může díky pečlivému procesu plánování dojít k závěru, že nejlepším řešením bude společnost prodat. Alternativ řešení může být opravdu mnoho, ale hlavní cesta k úspěšnému řešení je pouze jedna včasná příprava plánu a jeho praktické provedení. Nepřipravenost nového vedení společnosti může totiž způsobit výraznou ztrátu hodnoty společnosti. Pokud chtějí majitelé hodnotu firmy pro své následovníky uchovat, měli by s plánováním předání začít s dostatečným časovým předstihem. Situaci ještě více komplikuje, pokud jsou do této problematiky zahrnuty i rodinné záležitosti, jako jsou dědictví či osobní spory. I když mezi zúčastněnými osobami navenek žádné rozepře neexistují, obchodní cíle se mohou dostat do přímého rozporu s uznávanými rodinnými hodnotami. Zodpovědnost za vypracování a realizaci plánu nástupnictví leží na manažerech a majitelích, kteří firmu velmi důkladně znají, uvědomují si její potenciál i omezení. Mohou využít finance nezbytné k realizaci plánů a rovněž mohou iniciovat a sledovat kroky, které provedení plánu podpoří. Tito lidé by dále měli dohlížet na formální analýzu údajů vyplývajících ze strategického plánování, vyvodit patřičné závěry a určit budoucí směřování společnosti. To neznamená, že ostatní subjekty, rodinní příslušníci či externí konzultanti by měli být z procesu vyloučeni, jelikož ve skutečnosti mohou být při vypracování udržitelného plánu neocenitelným přínosem. Plánování nástupnictví je proces, nikoli jednorázová událost. A tento proces začíná pro každý podnik již v momentě zahájení svého provozu. Některé podniky si toho jsou vědomy, jiné plánování nástupnictví přesouvají až na později. Toto později však zpravidla přijde dříve, než většina vlastníků společností očekává... DeloittePrivate Soukromí vlastníci mají k podnikání jiný přístup než velké korporace. Stáli u zrodu své společnosti a na její prosperitě jsou osobně zainteresováni, a to často i s dalšími rodinnými příslušníky. Náš tým odborníků Deloitte Private poskytuje soukromým vlastníkům a rodinným společnostem širokou škálu individuálních poradenských služeb. Zohledňujeme potřeby byznysu, dlouhodobé plány majitele a rodinné hodnoty. 14
Pozvánka Vzkaz pro české stavebnictví - lépe už bylo, teď je nutné si nastavit zrcadlo! Každé odvětví se čas od času ocitne v těžké situaci a české stavebnictví v ní nejen s ohledem na průzkumy a analýzy předních poradenských společností objektivně již řadu měsíců je. Takový marasmus ale nemůže trvat věčně a namísto neustálého omílání momentálního nezdaru je potřeba se začít soustředit na chvíle, kdy se stavební obor v ČR opět nadechne k prosperitě. V takové chvíli by bylo vůbec největší chybou opakovat staré chyby. O tom všem budou jeho velcí, střední i menší reprezentanti diskutovat na jubilejním 1. ročníku Fóra českého stavebnictví, které se uskuteční v úterý 4. března 213 v Praze Fakta o Fóru českého stavebnictví 214: 1. ročník se uskuteční 4.3.214 v Clarion Congress Hotel Prague Pravidelně přes 3 osobností českého stavebnictví Organizátoři: Blue Events a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR Informace pro zájemce o účast, spolupráci či partnerství na Info@BlueEvents.eu nebo +42 63 252 73 Antonín Parma, Blue events Co musí čeští stavaři udělat pro to, aby chyby neopakovali? Jak se co nejefektivněji a především dlouhodobě zbavit balastu, který v posledních dvou třech letech vyšel na povrch? Bezpochyby nejznámější a nejlépe navštěvovaná tuzemská stavební konference však nemá v úmyslu svoje jubileum příliš oslavovat. Za těch deset let vystoupilo na našem fóru mnoho domácích i zahraničních osobností včetně mnohých zástupců politické sféry a dlouhodobý úspěch nás samozřejmě těší. Nicméně nehodláme slavit, ani si plakat na ramenou, jak to v této době nejde. Stavebnictví si musí nastavit nesmlouvavé zrcadlo a podívat se na to, co je klíčové a co zbytné pro jeho budoucnost. Připravíme pro takovou diskusi podmínky a pozveme všechny, kterým na oboru záleží, aby přispěli svými názory, uvedl Antonín Parma, šéf společnosti Blue Events, která podobná významná setkání organizuje v mnoha oblastech. Desátý ročník fóra přesouvají jeho organizátoři, Blue Events a Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR, do moderního vysočanského Clarion Congress Hotel Prague a k intenzivním přípravám jsou přizváni všichni, kteří chtějí ventilovat svůj názor. Součástí programu konference budou samozřejmě otevřené a často kontroverzní diskusní bloky, moderované Martinem Veselovským z České televize, dojde logicky na nejnovější analýzy a řadu překvapení, o kterých nechtějí organizátoři zatím hovořit. SMART stavebnictví prosinec 213 15
Kalendář akcí Majetek - stavební zákon ve vazbě na nový občanský zákoník a katastr nemovitostí 6.12.213, Praha www.psmcz.cz Daňový seminář novely daňových zákonů 11.12.213, Praha www.deloitte.com Štědrý den 24.12.213, Doma Tiefbaumesse InfraTech 15.1.214, Essen, Německo http://www.infratech.de/ Tax & Legal Business Breakfast - Nemovitosti 214 21.1.213, Praha www.deloitte.com FOR PASIV 214 23. - 25.1.214, Praha www.forpasiv.cz/ Bauen + Wohnen Hannover 214 25. 1. - 2. 2. 214 Hannover, Německo www.ab-in-den-fruehling.de/ Retail Summit 214 4. - 5. 2. 214, Praha www.retail21.cz/ BAUTEC 214 18. - 21.2.214 Berlín, Německo www.bautec.com Facility management 25. - 27.2.214 Frankfurt nad Mohanem, Německo http://www.mesago.de Forum českého stavebnictví 4.3.214, Praha www.construction21.cz 145. Žofínské fórum dopravní stavitelství startovací impuls české ekonomiky? 12.3.214, Praha www.sps.cz @ Napište nám za jakékoliv Vaše náměty či dotazy děkujeme. Ing. Václav Matyáš, SPS v ČR matyas@sps.cz, www.sps.cz Ing. Miroslav Linhart, Deloitte mlinhart@deloittece.com, www.deloitte.com Ing. František Glazar, ÚRS Praha glazar@urspraha.cz, www.urspraha.cz Archiv SMART Veškerá minulá čísla můžete nalézt kliknutím na záložku SMART stavebnictví na www.sps.cz. Naleznete zde také SMART v anglickém jazyce. 213 Deloitte Česká republika, SPS v ČR, ÚRS Praha