Akademik Mrázek nám tu s uspokojením předvádí, jak umí popsat bludný kruh daného samo-sofismatu, aniž ho řeší. Řešení pouze předstírá mlhavou frází:



Podobné dokumenty
(respektive proti času) Pohybující se nepohybuje tam, kde je, ani tam kde není! (verze Diogena Laertia)

ETIKA. Benedictus de SPINOZA

Jestliže prší, pak je mokro.

Logika 5. Základní zadání k sérii otázek: V uvedených tezích doplňte z nabízených adekvátní pojem, termín, slovo. Otázka číslo: 1. Logika je věda o...

Úvod do logiky. (FLÚ AV ČR) Logika: CZ.1.07/2.2.00/ / 23

Výroková logika II. Negace. Již víme, že negace je změna pravdivostní hodnoty výroku (0 1; 1 0).

SEDM APORIÍ ZÉNÓNA z ELEJE

CVIČNÝ TEST 10. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Renáta Koubková. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

Zenonovy paradoxy PRÁCE PRO SOČ. 1. října 2016 Autor: Adéla Tomanovicsová Téma: Zenonovi Paradoxy

Unární je také spojka negace. pro je operace binární - příkladem může být funkce se signaturou. Binární je velká většina logických spojek

CVIČNÝ TEST 5. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Václav Zemek. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

LOGIKA VÝROKOVÁ LOGIKA

APORIE proti JEDNOTCE

M - Kvadratické rovnice a kvadratické nerovnice

CVIČNÝ TEST 41. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Matematická logika. Lekce 1: Motivace a seznámení s klasickou výrokovou logikou. Petr Cintula. Ústav informatiky Akademie věd České republiky

CVIČNÝ TEST 9 OBSAH. Mgr. Václav Zemek. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 5 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

Výbor textů k moderní logice

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/

10. Soustava lineárních rovnic - substituční metoda

Logika a jazyk. filosofický slovník, Praha:Svoboda 1966)

λογος - LOGOS slovo, smysluplná řeč )

MO-ME-N-T MOderní MEtody s Novými Technologiemi CZ.1.07/1.5.00/

CVIČNÝ TEST 39. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 11 IV. Záznamový list 13

Čtvrtá část odpovědi aneb jak je to vlastně s interakcí <<include>>

APORIE proti ČASU POHYBU

1.4.2 Složené výroky konjunkce a disjunkce

Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell,

Lineární rovnice pro učební obory

Aristotelská logika. Pojem

KLIMA ŠKOLY. Zpráva z evaluačního nástroje Klima školy. Škola Testovací škola - vyzkoušení EN, Praha. Termín

Variace. Lineární rovnice

CVIČNÝ TEST 17. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

SINGULÁRNÍ VÝROKY: Jednoduchý singulární výrok vznikne spojením singulárního termínu s termínem obecným pomocí spony=slova je.

6. Lineární (ne)rovnice s odmocninou

Matematika Kvadratická rovnice. Kvadratická rovnice je matematický zápis, který můžeme (za pomoci ekvivalentních úprav) upravit na tvar

Mnoho povyku pro všechno

Kritéria hodnocení pro obor veřejnosprávní činnost

Kombinatorický předpis

Matematika a její aplikace Matematika

23. Matematická statistika

Paradigmata v dějinách a jejich vztah k výchově Paideia a řecká inspirace

11. Soustava lineárních rovnic - adiční metoda

Matematika NÁRODNÍ SROVNÁVACÍ ZKOUŠKY DUBNA 2017

CVIČNÝ TEST 37. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

CVIČNÝ TEST 12. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 19 IV. Záznamový list 21

1.4.3 Složené výroky konjunkce a disjunkce

Ludwig WITTGENSTEIN: Tractatus Logico-Philosophicus, 1922 Překlad: Jiří Fiala, Praha: Svoboda, 1993

Matematika PRŮŘEZOVÁ TÉMATA

PROBLÉM DELEGOVÁNÍ v procesu VEDENÍ LIDÍ v praxi vedoucího/řídícího pracovníka:

Matematika a její aplikace Matematika

Operátory pro maticové operace (operace s celými maticemi) * násobení maticové Pro čísla platí: 2*2

Jacques Le Goff Středověký člověk a jeho vnímání světa

Geometrie a zlatý řez

Výrok je každá oznamovací věta (sdělení), u níž dává smysl, když uvažujeme, zda je buď pravdivá, nebo nepravdivá.

MATEMATICKÝ SEMINÁŘ (volitelný a nepovinný předmět)

CVIČNÝ TEST 38. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 5 III. Klíč 13 IV. Záznamový list 15

Mimořádně nadané děti v MŠ a ZŠ a důvody, proč se jim věnovat

Nepřijde a nedám 100 Kč měl jsem pravdu, o této

1. Matematická logika

Předmatematické pracovní listy pro děti předškolního věku

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

Základy logiky I. Pochopit jazykový výraz Na co ukazuje jazykový výraz? láhev, dům, šest, bolest, prvočíslo Ukazuje jazykový výraz na věci? Ukazuje na

Povrchy, objemy. Krychle = = = + =2 = 2 = 2 = 2 = 2 =( 2) + = ( 2) + = 2+ =3 = 3 = 3 = 3 = 3

PŘIJÍMACÍ ZKOUŠKY 2007

CHARAKTERISTIKA. VZDĚLÁVACÍ OBLAST VYUČOVACÍ PŘEDMĚT ZODPOVÍDÁ VOLITELNÉ PŘEDMĚTY Seminář z matematiky Mgr. Dana Rauchová

Příklad z učebnice matematiky pro základní školu:

Konstruktivistické principy v online vzdělávání

Mgr. Tomáš Kotler. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Úvod do logiky (PL): analýza vět přirozeného jazyka

Matematická logika. Rostislav Horčík. horcik

M - Příprava na 1. zápočtový test - třída 3SA

MOCNINY A ODMOCNINY. Standardy: M M PYTHAGOROVA VĚTA. Standardy: M M

Fyzikální veličiny. - Obecně - Fyzikální veličiny - Zápis fyzikální veličiny - Rozměr fyzikální veličiny. Obecně

LOGIKA je účinným nástrojem mnoha vědních disciplin i každodenní mezilidské komunikace.

Algoritmus. Přesné znění definice algoritmu zní: Algoritmus je procedura proveditelná Turingovým strojem.

CVIČNÝ TEST 29. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Kateřina Nováková. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

x: Jak jsem již řekl, subjektivním poznáním poznává subjekt subjekty, objektivním objekty. y: Netvrdil jste, že mimo Váš subjekt je všechno objekt?

Lineární algebra : Polynomy

MATE MATIKA. pracovní sešit pro 2. stupeň ZŠ a víceletá gymnázia

Itálie Dotazník pro učitele VŠ připravující budoucí učitele cizích jazyků Zpracování údajů

Komplexní čísla, Kombinatorika, pravděpodobnost a statistika, Posloupnosti a řady

Kvantifikované výroky a jejich negace

Programování v jazyku LOGO - úvod

CVIČNÝ TEST 36. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Tomáš Kotler. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

APORIE proti MNOHOSTI

Řešení slovních úloh pomocí lineárních rovnic

09. seminář logika (úvod, výroková).notebook. November 30, Logika

Organizace. Zápočet: test týden semestru (pátek) bodů souhrnný test (1 pokus) Zkouška: písemná část ( 50 bodů), ústní část

DOTAZNÍK PRO URČENÍ UČEBNÍHO STYLU

Mezi... aspekty řadíme obecné pojmy, tvrzení či soudy a tvrzení následně vyvozená.

ZLOMKY. Standardy: M CELÁ A RACIONÁLNÍ ČÍSLA. Záporná celá čísla Racionální čísla Absolutní hodnota Početní operace s racionálními čísly

ZÉNÓN z ELEJE TEORETICKÁ VĚDA

Střední průmyslová škola strojnická Olomouc, tř.17. listopadu 49

Výroková logika se zabývá výroky.

MATURITNÍ TÉMATA Z MATEMATIKY

Matematika B101MA1, B101MA2

Matematická logika. Miroslav Kolařík

GEOMETRICKÁ MÍSTA BODŮ V MATEMATICE ZŠ ÚVOD

Transkript:

1 PODSTATA SOFISMAT Skrytá sofismata demagogicky skrývají rozpor se zjevnou realitou a podněcují rezignaci na vlastní zdravý rozum, na samostatné myšlení. Skrytá sofismata jsou jako pověstné bludné kořeny, nastražené zlomyslnými skřítky v hlubokém lese (v chaosu). Klopýtneme-li o ně, aniž tušíme, čím ve skutečnosti jsou, uzavřeme cestu svého poznávání do bludného kruhu, z něhož bez cizí pomoci není úniku. Naproti tomu zjevná sofismata, jakými jsou aporie Zénóna z Eleje, neskrývají rozpor se zjevnou realitou a pedagogicky nás podněcují ke spoléhání na vlastní zdravý rozum, k samostatnému reálně logickému myšlení. Zvláštním druhem zjevných pedagogických sofismat jsou slovní hříčky, které můžeme zvát například: samo-sofismata. Ta totiž nejsou v rozporu se zjevnou realitou, ale pouze sama se sebou. Zjevná sofismata mají rovněž charakter bludného kruhu, nejsou však nastražena, aby z nich nebylo úniku, ale předem varují, čím ve skutečnosti jsou, takže nabízejí možnost úniku bez cizí pomoci. Možnost úniku tkví v řešení zjevných sofismat vlastním rozumovým úsilím (samostatným reálně logickým myšlením). Samo-sofisma od britského matematika Bertranda Russela (1872-1970): Holič prý holí všechny, kteří se neholí sami, nikoli ty, kteří se holí sami. Kdo pak oholí holiče? (holičem holený holič je holič = není holič, pokud holí sám sebe) Známější jsou ovšem anonymní samo-sofismata: Je všemohoucí, kdo může stvořit kámen, který nemůže zvednout? (může-li ho stvořit, je všemohoucí = není všemohoucí, nemůže-li ho zvednout) Králem mezi samo-sofismaty je takzvaný paradox lháře : Lže, kdo říká, že lže? (říká-li, že lže a lže-li, pak nelže = lže, protože říká, že lže, ač nelže) Skutečnost, že žádné ze zjevných sofismat nebylo dosud vyřešeno, není dána jejich neřešitelností, ale slabostí lidského myšlení, leností myslet či rezignací na samostatné myšlení, následkem úspěšného úsilí skrytých sofismat. J. Mrázek (Taje matematiky):...některá starověká sofismata jsou založena na ošemetnosti slova všechen. Pro příklad... položme otázku, zda všemohoucí Bůh může udělat tak velký kámen, aby jej nemohl uzvednout... nemůže-li... pak není všemohoucí... může-li, pak rovněž není všemohoucí, protože neuzvedne kámen.

Akademik Mrázek nám tu s uspokojením předvádí, jak umí popsat bludný kruh daného samo-sofismatu, aniž ho řeší. Řešení pouze předstírá mlhavou frází: sofisma je založeno na ošemetnosti slova všechen. Jářku, co je na slově všechen ošemetného? Aristoteles (O sofistických důkazech):...pouhé konstatování nedostatku není řešení. Lze totiž ukázat na vyvozování nepravdivého závěru, aniž se odhalí, o co se takové vyvozování vlastně opírá... Řešení tkví v odhalení toho, na čem je nepravdivý sylogismus (vyvození závěru ze dvou předpokladů) založen. Musíme se tedy ptát: Kde je v sofismatech zakopaný pes? Jak jsou uzavírány jejich bludné kruhy? Protože se sofismata odvolávají na realitu, musíme nejdříve porozumět realitě, kterou vnímáme jako svět relativních projevů. A protože relace = vztah, je vnímání relativních projevů založeno na vztazích mezi kontrastními opaky, které jsou vždy párové (duální): vnitřní-vnější, horní-dolní, prázdné-plné, světlé-temné, dobré-zlé, pravdivé-nepravdivé, atp. Kontrastně opačné projevy přijímáme jako vjemy (prostřednictvím smyslových obrazů projevů). Jedna věc je však vnímat a jiná věc je vnímanému porozumět. Tzn., přepodstatnit vjemy kontrastních opaků (ve své mysli) na kontrastní opaky představ a pojmů. rozumět = subjektivně logicky uspořádat představy a pojmy podle objektivní logiky (řádu) relativních projevů Jsou-li vnímané projevy uspořádány z kontrastních opaků, pochopíme je (uchopíme, osvojíme si) tak, že podle nich uspořádáme své představy a pojmy. Jde tedy o to, aby řád (logika) objektivní reality odpovídal řádu (logice) subjektivní reality. Právě tomu se lidově říká nabrat rozum do čepice. Pouze tak lze vyvinout to, čemu se říká zdravý rozum! Potíž je pouze v tom, že řád (systém vztahů) světa relativních projevů se neprojevuje bezprostředně, ale prostřednictvím toho, co je ve vztahu (v řádu). Jinými slovy, vnímat lze bezprostředně pouze kontrastní opaky, nikoliv vztahy mezi nimi (jejich řád). A nyní se podívejme, jak jsou kontrastní představy a pojmy uspořádány v samosofismatech. Nejlépe nás o tom může poučit paradox lháře ( lže, kdo říká, že lže? ), který si pro názornost následovně upravíme: Má či nemá pravdu, kdo říká, že nemá pravdu? (říká-li, že nemá a nemá, pak má pravdu = nemá pravdu, neboť říká, že nemá, ač má) Sofismatům kontrastní opaky nechybí, mají je však uspořádány do bludného kruhu: nemá-li, pak má = má-li, pak nemá = nemá-li, pak má, atd. stále dokola ( ) Princip bludného kruhu kupodivu není v rozporu s objektivní realitou, kde lze rovněž uspořádat z naprostých opaků bludný kruh, přesněji řečeno mezikruží ( ), jakým je například řada kamenných dolmenů (respektive menhirů a mezer mezi nimi) ve Stonehenge. 2

Princip bludného kruhu naznačuje také hermetický symbol hada (draka) požírajícího svůj vlastní ocas. Uroboros nám spojením hlavy s ocasem napovídá, že bludný kruh lze uzavřít z původní lineálního řádu opaků (z řady článků a mezer v hadí páteři), spojením počátku řady (hlavy) s jejím koncem (špičkou ocasu). Zárodky zvířat a lidí nás pak mohou poučit, že hlava je skutečně počátkem vývoje ostatní tělesnosti, vyrůstající právě z ní. Spojení hlavy s ocasem tedy znamená zmatení (nerozlišování) dvou naprostých opaků, počátku a konce. Kdo v kruhu Stonehenge pozná, který kámen (resp. mezera) je první a který poslední? Jakkoliv jsou relativní opaky neoddělitelnou součástí každého kontrastně duálního projevu, jakkoliv se vzájemně spojují a prolínají ( ), přece je nesmíme pokládat za totéž, ale vždy jen za dva naprosto různé opaky ( a aj.)! Právě na současném rozlišování i matení opaků (jak se právě hodí), zauzlují sofisté své protimluvy (sofismata) tak, aby se vedle reálného JE NENÍ, zdálo být možné také: JE = NENÍ: všemohoucí JE i NENÍ (= i ) všemohoucí (je všemohoucí, může-li stvořit kámen, který neuzvedne?) lhář JE i NENÍ lhář (lže, kdo říká, že lže?) pravda JE i NENÍ pravda (má či nemá pravdu, kdo říká, že nemá pravdu?) Od té cesty bádání chci tě odvrátit předem, po níž se potácí lidé dvojhlaví, co nic nevědí, jimž bezradnost v hrudi řídí bludnou mysl. Současně hluší i slepí zmateně bloudí, ty nesoudné davy, pro něž JE a NENÍ, touž věcí je, i různou. (Parmenidés z Eleje: O přírodě ) Samo o sobě (absolutně) nemůže být nic relativním opakem, neboť mimo to, co je osamocené, není nic, vůči čemu by mohlo být opakem. Opak JE opakem jen ve vztahu (relaci) ke svému opaku, jímž sám NENÍ (vnější/vnitřní, tma/světlo, počátek/konec aj.). Nyní jsme s to porozumět učiteli Zénóna z Eleje, Parmenidovi z Eleje, jenž veškeré relativní opaky vyjádřil vztahem: JE NENÍ Jinými slovy: Nic nemůže být současně svým vlastním opakem, ale jen opakem svého opaku (kamenem či mezerou). 3

nic NENÍ opakem sebe sama = vše JE opakem jen svého opaku Ač je řada kamenů a mezer uzavřena do bludného kruhu (obvodu), přece tím počátek a konec nezanikají. Jen je nesmíme hledat v bludném kruhu ( ), ale musíme bludný kruh rozvinout (~) do lineální řady ( ). Právě to naznačuje starověká legenda o Aristotelově žáku Alexandru Makedonském, který namísto marného rozuzlování górdický uzel ( ) prostě rozetnul mečem ( ). Kamennému kruhu je totiž jedno, který kámen je v něm první, a která mezera poslední. Ať tneme kdekoliv, vždy dostaneme lineální řadu kamenů a mezer, vyjádřitelnou aritmetickou řadou jednotek: 1,1,1... = 1-x. Obvod bludného kruhu je ovšem třeba rozvinout nejen rozetnutím z venčí, jako tzv. górdický uzel, ale také rozetnutím z nitra, jako tzv. svinibrodský řetěz. To pro změnu naznačuje středověká legenda, podle níž zasvěcenec děvínského mystéria, Oldřichův žák Břetislav Moravský, rozetnul řetěz brány při únosu Jitky ze Svinibrodského kláštera. Řetěz, který v principu představuje opakování spojení dvou různých článků, nám mimo jiné naznačuje, že Břetislav a Alexandr nerozetnuli tentýž článek, ale každý jeden, vnější a vnitřní. Tzn., že perský górdický uzel je stejně jako německý Svinibrodský řetěz, nejsou jednoduchými bludnými kruhy ( ), ale dvojicí relativně opačných bludných kruhů ( ), vnitřního a vnějšího, jak to naznačuje tzv. lemniskáta ( ). Alexandr makedonský tedy rozetnul bludný kruh vnější reality (objektivních relativních projevů), Břetislav moravský bludný kruh vnitřní reality (subjektivních představ a pojmů). Oba svůj bludný kruh rozetnuli tam, kde se spojují v lemniskátu, což jim umožnilo přechod z vnějšího do vnitřního (Alexandrovi) a z vnitřního do vnějšího (Břetislavovi). Obdobně je sofistické rovnítko mezi relativními opaky (JE = NENÍ) reálnou matematikou rozetnuto na nerovnítko (JE NENÍ). Nedáme-li se v marném úsilí o rozuzlení sofismat vodit za nos stále dokola, pak tam, kde nalezneme protimluv (JE = NENÍ) příslušný bludný kruh prostě rozetneme: JE NENÍ! A to je také řešení sofismatu. Parmenidés z Eleje nás upozorňuje, že sofisté nevykládají JE a NENÍ vždy jen jako totéž, ale podle toho jak se kdy hodí, jako stejnou věc (JE = NENÍ) i různou (JE NENÍ). Tak mohou sofisté kličkovat mezi realitou a nereálnými iluzemi a unikat protiargumentům z jednoho světa do druhého. Proto se s nimi nehádejme. Nalezneme-li skrytý či zjevný protimluv, není dál o čem diskutovat. Rozlišování i nerozlišování relativních opaků můžeme nalézt také v ryze abstraktní matematice, emancipované od reality. Například je nám jedno ze skrytých matematických sofismat předkládáno jako tzv. vzorec obvodu kruhu (2 R). Toto sofisma nám vlastně sugeruje, že obvod kruhu ( ) je dán součtem dvou stejnosměrných půl-obvodů: 2 R = + R + R Skutečnost je však taková, že spojením dvou stejnosměrných půl-obvodů nedostaneme obvod kruhu ( ), ale jednosměrné vlnění: + R + R = + = ֆ = 2 R. Obvod kruhu lze uzavřít jen spojením (součtem) dvou protisměrných půl-obvodů ( ): = + R - R = 0 (nula je mj. symbolem kružnice, tj. obvodu kruhu: = = 0) 4

Učení matematici určitě namítnou, že nula je pro výpočet délky obvodu kruhu nepoužitelná. To je sice pravda, avšak opět jen sofistická, tj. propletená s nějakou nepravdou. Chceme-li mít pravdivé poznání, musíme mít veškeré představy a pojmy v naprostém souladu s realitou. Tak si i pravdivé poznání obvodu kruhu žádá, abychom měli správnou představu obvodu ( ), složenou ze dvou relativně opačných (protisměrných) půlobvodů (+ R - R = = 0 = ). Chceme-li však změřit či vypočítat délku obvodu kruhu, tu se již nejedná o obvod, neboť délka a obvod jsou dvě různé věci. Obvod je uzavřený do kružnice ( ) zatímco délková míra je otevřená jako úsečka ( ). Délka je lineální aritmetickou řadou jednotek míry (1+1+1+... = 1-x) jako rozvinutý krejčovský metr... Můžeme tedy uzavřít, že sofismata mohou mít formálně různé podoby, ve své podstatě jsou však vždy dána tímtéž. Nespornou realitu (JE NENÍ), která jim má opatřit důvěru, kontaminují nějakým nereálným protimluvem (JE = NENÍ). Sofisma tak nutně samo sobě odporuje, jen je třeba nalézt kde je v něm onen zakopaný pes (protimluv): sofisma = protimluv (rozpor, paradox) Věc ovšem platí i obráceně. Pokud si výrok protiřečí, jedná se nepochybně o sofisma (vědomé, či nevědomé): protimluv = sofisma 5 -zmp-