Masarykova ZŠ a MŠ Velká Bystřice projekt č. CZ.1.07/1.4.00/21.1920 Název projektu: Učení pro život Č. DUMu: VY_32_INOVACE_12_13 Tématický celek: Gramatika, skladba, sloh Autor: Mgr. Eva Poděbradová Datum: listopad 2011
Anotace: Prezentace je určená do výuky českého jazyka v 7. ročníku ZŠ. Obsahuje základní fakta o slohovém útvaru POPIS OSOBY, se kterými se žáci setkali v předešlých ročnících. Nově představuje a shrnuje zásady, které je třeba při správném popisu dodržet. Obsahuje procvičovací úkoly, které žákům pomohou popis osoby vypracovat jako samostatnou slohovou práci bez stylistických chyb. Materiál je určen k prezentaci na interaktivní tabuli. Očekávaný výstup: Má za cíl poskytnout žákům návod potřebný k probírané látce popis osoby. Pomocí stylistických cvičení žáci zminimalizují chybovost při svém následném písemném projevu. Zhodnocení: Žáci si upevnili fakta o daném slohovém útvaru, která již znali. Nově se seznámili s termíny mimika a gestikulace a sami odvodili jejich významový obsah. Výrazy s těmito termíny spojené bez problémů využívali v procvičovací části. Důležité zásady, potřebné při popisování osoby, si zapsali do slohových sešitů. Prezentace žáky připravila na následnou samostatnou práci popis osoby. Interaktivní materiál byl úspěšně ověřen.
1) Popis informuje o výsledcích pozorování 2) Popis nemá časové uspořádání 3) Musí být utříděn tak, aby si čtenář utvořil představu odpovídající skutečnosti 4) V úvodu sdělíme, koho budeme popisovat 5) Ve stati ( čili v hlavní části) popíšeme tělo, oblečení obličej, typické znaky chůze, gestikulace, mimiky 6) Protože si všímáme vnějších znaků, označujeme popis osoby vnější charakteristikou 7) V závěru vyjádříme vztah, který k osobě máme, proč jsme si ji vybrali k popisu
1) Představíme si, jako by se k nám postava přibližovala zdálky. 2) Nezačínáme popisem obličeje.
3)Začínáme krátkým úvodem, ve kterém představíme jméno osoby, její povolání, svůj vztah k popisovanému člověku 4) Potom teprve následuje vlastní popis: - celkový vzhled - hlava, tvář - ruce - oblečení, obuv - charakteristická mimika a gestikulace - chůze
1) Zaměříme se na rysy, které jsou pro určitého člověka typické 2) Pozorujeme vzhled i chování, tedy to, co je viditelné 3) Vyvarujeme se častého používání sloves být a mít 4) Nebudeme opakovat stejná slova, známe přece spoustu synonym 5) Nezapomeneme na přirovnání, popis jimi oživíme 6) O nikom se nevyjadřujeme nepěkně
Na předchozí stránce jste se setkali se slovy gestikulace a mimika. Jsou to způsoby vyjadřování chování, nebo toho, co si myslíme či toho, co chceme beze slov sdělit našemu okolí Podle následujících obrázků poznej, o který způsob vyjadřování jde:
Gestikulace je neverbální komunikační prostředek(beze slov) je to dorozumívání v podobě posunků, pohybů rukou nebo těla, zpravidla jako doprovod slovního projevu. Gestikulaci nejlépe uplatní herci
Mimika je též neverbální komunikační prostředek je to vědomé napodobování výrazem obličeje, způsobené mimickými svaly
krásná jako lehký jako čilý jako pilný jako
Postava malá, vyšší, kulaťoučká, pěkně urostlá, Vlasy kaštanové, kadeřavé, vlnité, hladké, Oči pichlavé, těkavé, kočičí, hluboké, Pohled milý, přísný, Tváře bledé, snědé, baculaté, vrásčité, Nos špičatý, orlí, rozpláclý, Čelo nízké, klenuté, Rty našpulené, tenké, Řeč hlasitá, úsečná, drmolivá, Hlas chraptivý, melodický, pronikavý, Chůze líná, kolébavá, hřmotná, Věk středního věku,
Jeho oděv vyhlíží vždy upraveně. Jardova klátivá chůze ho vždy prozradí. Všimnu si vždy jejího rozzářeného obličeje. Jeho postavu charakterizuje netypická výška. Krásné vlnité vlasy rámují a zdobí její obličej.
Postavu si načrtni do sešitu, vybarvi ji podle vlastní fantazie a popiš:
Frantová Bláhová, Růžena - I slohu se dá naučit, Nakladatelství Olomouc, 1997 Hubáček, Josef Vyučování slohu na vyšším stupni ZDŠ Svatopluk Hrnčíř, Sedm sněhuláků, Albatros 2006 www.rvp.cz www.office.com