Podnikatelský plán - metodika zpracování v rámci programu ROZVOJ

Podnikatelský plán - metodika zpracování v rámci programu ROZVOJ Podnikatelský plán (dále jen PP) je povinnou přílohou každé žádosti o finanční podporu z programu ROZVOJ. Jedná se o dokument, který je jedním z hlavních podkladů při posuzování přijatelnosti projektu, proto je nezbytné, aby žadatel dodržel povinnou osnovu a obsah tak, jak je dále specifikováno. Popis podnikatelského plánu je metodikou, jak připravit kvalitní podnikatelský plán jako povinnou přílohu k žádosti o dotaci, což je základním cílem diplomové práce. PP je možné oproti povinnému obsahu rozšířit. Jestliže některá z kapitol není pro daný projekt relevantní, nesmí být bez komentáře vynechána, ale namísto ní musí být v plánu stručně vysvětlen důvod, proč nebyla daná kapitola zpracována. Vzhledem k tomu, že se jedná o pilíř projektové žádosti, při neodevzdání podnikatelského plánu či neúplnosti, nebude při formální kontrole již možné tuto přílohu doplnit a projektová žádost bude vyloučena. PP má celkem sedm předepsaných kapitol. PP se vztahuje k předkládanému projektu a neřeší tedy problematiku hodnocení např. finančního zdraví samotného žadatele. PP hodnotí projekt ze všech požadovaných hledisek, jak komerčních, technických, environmentálních, organizace a řízení, rizika, tak finančních a ekonomických. Každý PP musí mít titulní stránku, kde je uvedeno, že se jedná o podnikatelský plán, dále žadatel uvede název projektu a datum zpracování studie. Obsah musí být v souladu se stanoveným obratem podnikatelského plánu programem, tzn. žadatel je povinen strukturovat PP do kapitol uvedených v podmínkách programu (samozřejmostí je 1

číslování stránek). Není možné jakoukoliv kapitolu vynechat bez alespoň stručného udání důvodu irelevantnosti. V případě potřeby je však možné obsah kapitoly či PP rozšířit. První kapitola se zabývá identifikací žadatele o dotaci tzn.že se zde podrobně popisuje charakteristika žadatele a projektu (obchodní jméno, sídlo, IČ, DIČ, oprávněná osoba jednat jménem žadatele aj). - obchodní jméno - sídlo společnosti - IČ/DIČ - klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) - kontaktní osoba - zpracovatel podnikatelského plánu - odpověď na otázku, proč se PP zpracovává (odůvodnění) - např. k žádosti o podporu z programu ROZVOJ v rámci 2. výzvy. V popisu projektu uvede žadatel ty nejdůležitější data, které jsou pro projekt nejzajímavější (např. zvýšení obratu, zaměstnanosti, nové zakázky aj), zmíní se o hlavním cílu projektu, strategickým a dílčím cílu projektu. Níže v kapitole Podrobný popis projektu má žadatel dostatek místa pro detailní popis projektu. V kapitole dále žadatel stručně popíše vlastní charakteristiku společnosti : - hlavní předmět podnikání - předmět podnikání, na který je zaměřen projekt - stručnou historii společnosti a současnost - vlastnictví různorodých certifikátů společnosti i zaměstnanců např. ISO - okolnosti vedoucí k potřebě projektu - případné varianty a možnosti, které byly brány v úvahu - kritéria vedoucí k výběru navržené varianty projektu V první kapitole se dále žadatel rozepíše o systému rozvoje lidských zdrojů, což bude obsahovat stránku vzdělávání, zvyšování kvalifikace, hodnocení zaměstnanců). 2

Dále žadatel popíše doposud zrealizované projekty, i které nebyly podporované z dotací EU či jiných veřejných zdrojů v horizontu 10let. Příklad: Předmět investice Poskytovatel Termín realizace Výše investice v Kč 1. Investice technologie Vlastní zdroje 1997 1 500 000 2. Výrobní linka Cizí zdroje 2000 1 000 000 3. Nákup výrobních ploch Cizí zdroje 2002 800 000... V návaznosti na již zrealizované projekty popíše žadatel plánované projekty. Žadatel dále popíše udržitelnost projektu, jak bude projekt pokračovat v období udržitelnosti tj. 3 roky po ukončení projektu (zavedení technologie do výroby) z personálního, finančního, technického pohledu. Předposlední problematika kapitole se bude týkat vlastnických vztahů tzn. jaký má žadatel vztah k místu realizace (nájemní, vlastní), který se nebude měnit po celou dobu realizace a udržitelnosti projektu. Druhá kapitola se zabývá podrobným popisem projektu a jeho přínosy. Nejprve žadatel popisuje projekt a jeho soulad s podmínkami programu ROZVOJ (hlavní cíl projektu a programu, specifický cíl projektu a programu, aktivity aj). Žadatel specifikuje co je přínosem projektu a v čem je jeho projekt jedinečný pro společnost, region a EU. Projekt byl měl korespondovat s cíly programu, popisovat cíle, kterých má být dosaženo, popisovat závazné ukazatele, které projekt přinese, a které musí následně také žadatel naplnit. Žadatel v PP podrobně popíše charakteristiku projektového týmu, který bude zajišťovat bezproblémový chod projektu. 3

Grafické znárodnění personálního obsazení projektu: Manažer projektu jednatel Asistentka Účetní Výrobní Právník projektu projektu ředitel projektu Žadatel popíše nároky na další prohlubování či zvyšování kvalifikace zaměstnanců spojených s přípravou nebo realizací projektu, popíše nároky na případnou implementaci nových standardů řízení jakosti nebo nových metod jakosti řízení spojených s přípravou nebo realizací projektu. Jako poslední kapitola v PP bude popis vlivu projektu na životní prostředí např. snížení produkce odpadu na jednotku produkce, snížení produkce emisí na jednotku produkce, snížení energie na jednotku produkce. Ve třetí kapitole popíše žadatel technicky připravovaný projekt z pohledu SWOT analýzy a technického popisu. Tato část PP je stěžejní hlavně u projektů, v nichž zvolená technika a technologie v té či oné fázi projektu zásadním způsobem ovlivní investiční nebo provozní finanční toky projektu. A to ať přímo prostřednictvím výdajů na danou technologii či techniku, nebo skrze ostatní provozní resp. investiční výdaje. Žadatel identifikuje silné a slabé stránky (Strengths and Weaknesses), příležitosti a hrozby (Opportunities and Threats), spojené s určitým projektem. Z tohoto hlediska představuje tato analýza dobrý náhled do očekávaných možností i rizik jak z hlediska projektu samého, tak z hlediska jeho vztahu k okolí, tedy i k potenciálnímu trhu. 4

Analýza využívá maticové podoby. Následující tabulka je pouze příkladem, vodítkem pro posuzování projektu z hlediska SWOT: S O silné stránky Jaké jsou naše výhody? Co děláme dobře? V čem jsme lepší než konkurence? Jaké jedinečné, resp. levné zdroje máme k dispozici? V čem vidí konkurence naše silné stránky? Dobré finanční zázemí? Výhodná lokalizace? Kvalitní marketing? příležitosti V čem spočívají naše příležitosti, šance? Jaké trendy vývoje jsou pro nás zajímavé? Jak lze naše silné stránky proměnit v příležitosti? Možnost uplatnění na nových trzích? Možnosti dalšího rozvoje (technické, obchodní) Získání dalších partnerů? Zranitelnost konkurence? Flexibilní reakce na sezónní vlivy a změny požadavků trhu? W slabé stránky Jaké jsou naše nevýhody? Co bychom mohli zlepšit? Čeho bychom se měli vyvarovat? Jaká jsou naše případná omezení ve zdrojích ve srovnání s konkurencí? V čem vidí konkurence naše slabé stránky? Jaká je naše citlivost na změny prostředí (zranitelnost)? Jak spolehlivá jsou data, na kterých stavíme? T hrozby Jakým překážkám bude třeba čelit? Co dělá konkurence? Nedojde ke změně podmínek (zadání), pro které je projekt navržen? Může nás ohrozit vývoj techniky? Jaké trendy vývoje nás mohou ohrozit (ekonomické, politické )? Lze očekávat finanční problémy? Mohla by nás některá ze slabých stránek vážně ohrozit? 5

Základní hlediska, faktory a přístupy analýzy SWOT naznačuje následující tabulka: S W přítomnost budoucnost silné stránky Jak je udržovat a rozvíjet? O příležitosti slabé stránky Jak je potlačit, eliminovat? T hrozby vnitřní faktory vnější faktory Jak je optimalizovat a Jak jim čelit nebo se jim využívat? vyhnout? pozitiva negativa Při zpracování PP není nutné opisovat doslova technické dokumentace či dodavatelské nabídky, je však důležité uvést ze všech souvisejících odborných informací ty, které jsou významné pro hodnocení konzistence ostatních částí PP. V každém případě však platí, že žadatel musí uvést zdrojový dodavatelský návrh či technickou/technologickou dokumentaci a zajistit disponibilitu tohoto zdroje pro pozdější uživatele PP. V rámci této kapitoly žadatel odpoví zejména na následující otázky: - Jaká technologie je použita v investiční fázi a jaká technologie tvoří podstatu provozu? - Jakou technologií bude projekt po skončení své životnosti likvidován? - Jaké má ta která technologie provozní výhody a nevýhody a proč je preferována (doporučuji srovnávací analýzu). - Popis samotného výrobního a logistického procesu z technologického a technického hlediska. - Jaké jsou rizikové faktory použité technologie? - Jaký investiční majetek je zapotřebí v jednotlivých fázích projektu? 6

- Jaké materiálové a energetické toky vyplývají této technologické varianty v jednotlivých etapách? - Jaké profese bude vzhledem k technologiím nutné zajistit pro výstavbu, provoz i likvidaci? - Jak vysoké lze odhadovat investiční náklady? - Jaká je fyzická životnost projektu resp. pořizovaných investic? - Kdy bude fakticky nutná reinvestice z technického hlediska? - Kdy začne vlivem opotřebení majetku narůstat provozní náročnost a v jaké míře? Je zřejmé, že technická a technologická řešení se týkají všech fází projektu, včetně logistických procesů. Přehled zde uvedených otázek není samozřejmě vyčerpávající a jeho obohacení podle specifik daného projektu je, když ne nutné, tak nanejvýš vhodné. Na závěr této kapitoly uvede žadatel informace o připravenosti projektu k realizaci a požadavky na úspěšnou realizaci. Požadavky popíše z pohledu legislativních nároků a jejich zajištění, majetkových poměrů a jejich řešení, včetně přehledu pozemků, budov a infrastruktury, dotčených realizací projektu a popisu práva jejich užívání. Čtvrtá kapitola se zabývá časovým harmonogramem projektu, který detailně popisuje zahájení, ukončení projektu, členění do etap a udržitelnosti projektu po jeho ukončení. V této souvislosti lze projektový záměr rozdělit do tří možných fází (etap). Fáze předinvestiční Období přípravných prací, ve kterém se projekt rozpracuje a rozhoduje se o jeho realizaci či zamítnutí. Z hlediska hotovostních toků sem zpravidla spadají náklady na projektovou dokumentaci, administrativní náklady na přípravu projektu, náklady na zpracování ekonomických studií (podnikatelského plánu). Důležité je, že všechny příjmy a výdaje vzniklé v tomto období jsou irelevantní pro posouzení smysluplnosti investice a nesmí její hodnocení ovlivnit. Jedná se o tzv. sunk costs, česky utopené náklady, které investor vydá, ať již se investice uskuteční nebo nikoli, a proto je do rozhodování o realizovatelnosti či smysluplnosti projektu žadatel nezahrnuje. 7

Fáze investiční (realizační) Období od začátku faktické realizace projektu do zahájení jeho provozu (též tzv. fáze nákupu technologie). Z hlediska hotovostních toků bývá toto období obvykle ve znamení silného převýšení výdajů nad příjmy, přesněji investičních nákladů nad provozními příjmy. Protože však náklady musí být nějak kryty, hrají v této fázi obvykle výlučnou roli příjmy z vnějších zdrojů financování projektu. Těmi jsou vložený kapitál, úvěry, resp. dotace v objemu a kombinaci podle charakteru projektu, jeho možností a disponibilních zdrojů. Zejména u větších a organizačně náročnějších investičních akcí lze předpokládat, že složení realizačního týmu, jeho organizace a řídící procesy se budou výrazně lišit od fáze provozní. Fáze provozní Období od zahájení provozu projektu po jeho ukončení. Všechny řešené aspekty jako marketing, management, technické a technologické aspekty, dodavatelsko-odběratelské vztahy, vliv na životní prostředí, řízení pracovního kapitálu a celkové finanční řízení bývají často nejnáročnější na plánování v rámci zpracování PP právě pro toto období. Tyto části provozní mozaiky jsou ve značném počtu projektů rozhodující pro jejich úspěšnost. Je důležité si uvědomit, že investiční fáze není jediným rizikovým místem projektu a že jeho zainvestováním - postavením, spuštěním či zprovozněním boj o efektivitu nekončí, ale často začíná. Efektivní zvládnutí výstavby může být zcela znehodnoceno ztrátovým a neefektivním provozem. Tento fakt je o to významnější, vezmeme-li do úvahy následky neudržení provozu investice po dobu minimálně 3 let od ukončení projektu. Ztrátový či neefektivní provoz nemusí přitom být pouze důsledkem špatného poměru provozních příjmů a nákladů projektu. Častým problémem provozní fáze se stávají splátky a úroky, vyvolané potřebným financováním investiční fáze. Proto je v analýze finanční udržitelnosti projektu (viz kapitola č. 6 Diplomové práce) třeba věnovat 8

náležitou pozornost tzv. finančnímu cash flow, tedy peněžním tokům, zahrnujícím jak provozní příjmy a výdaje, tak takové, které plynou z financováni projektu. Projekty, které využívají možnosti získání dotací jsou obvykle nuceny nejdříve krýt svoje investice úvěry a získané dotace pak vstupují do peněžních toků až následně. Proto je třeba sledovat nejen hodnoty příjmů a výdajů, ale i jejich rozložení v čase, což je často zanedbáváno. Pátá kapitola se detailně zabývá Marketingem a marketingovou analýzou projektu. V PP musí žadatel detailně popsat trh, na kterém se vyskytuje, definovat zákaznický segment, odhadnout potenciál trhu a jeho vývoj, popsat dosavadní konkurenci a konkurenci v oblasti projektu (žádosti o dotaci), odběratelé, dodavatelé a případné substituty. V této části PP žadatel uvede marketingový výzkum. Existují různé metody analýzy a syntézy informací o trhu, na který jsou produkty daného projektu směřovány, resp. o prostředí, ve kterém bude projekt provozován. Z analýzy trhu však musí vyplynout jasné závěry týkající se zejména následujících faktorů: velikosti nabídky a poptávky, potřeb a vlastností cílových subjektů (potenciálních zákazníků resp. uživatelů projektu a jeho výstupů), významu konkurence, resp. alternativ uspokojování zjištěných potřeb. Žadatel musí v analýze zodpovědět zejména následující otázky: - Kdo je cílovým zákazníkem resp. uživatelem služeb a produktů plynoucích z projektu a jaká je potřeba, kterou by měl cílový uživatel prostřednictvím výstupů projektu uspokojovat? - Jak vysokou poptávku lze očekávat? - Jaké jsou alternativní dostupné způsoby, kterými může cílový uživatel své potřeby realizovat? - Jak vysokou cenu je ochoten zákazník za danou službu zaplatit? - Jaká je pozice realizátora projektu na straně nákupu vstupů pro kteroukoli fázi projektu? - Existuje konkurence na straně dodavatelů projektu? - Jak náročný je přechod od jednoho dodavatele ke druhému? 9

- Existuje konkurence na straně výstupů projektu? Žadatel v rámci této kapitoly popíše Marketingovou strategii, která musí obsahovat: - Poslání projektu jedná se o prezentaci základních činností a funkcí ve vztahu k trhu resp. potenciálním uživatelům projektu - Hlavní strategický cíl projektu stav, kterého má být dosaženo prostřednictvím realizace projektu, - Zvolené strategie zvolená schémata pro postup, jakým mají být hlavní cíle dosaženy. Žadatel dále popíše Marketingový mix z pohledu 4P: 1) Produkt ( CO - Výsledný výrobek nebo služba) popis produktů a služeb, které budou v souvislosti s projektem poskytovány, a upřesnění potřeb, k jejichž uspokojení má ten který produkt sloužit. 2) Price ( ZA KOLIK - Cena a cenová politika) rozhodnutí, za jaké ceny budou jednotlivé výrobky a služby poskytovány. Jaké budou uplatněny případné množstevní slevy, příslušné splatnosti a jiné platební a obchodní podmínky. 3) Place ( KDE Místo realizace produktů či služeb) popis distribučních cest, kterými se dostávají produkty a služby od poskytovatele ke spotřebiteli. Zejména schéma obchodních zástupců, zařazení v prodejních katalozích, využití prodejních sítí apod. 4) Promotion ( JAK - Propagace komunikační mix) podrobný popis veškerých komunikačních kanálů, které budou v rámci jednotlivých etap projektu využívány. Jde např. o reklamu (inzerce, rozhlasová a televizní reklama, využití plakátů, billboardů, bigboardů, vkládané reklamy, adresný a neadresný mailing apod.), public relations (P.R.), point of sales (různé naváděcí systémy směřující k objektům a zařízením související přímo s prodejem či distribucí služby či statku, vývěsní a jiné informační tabule apod.). V oblasti veřejně prospěšných projektů jsou velmi často dominantní složkou komunikačních aktivit činnosti směřující k řízení a ovlivňování vztahu s veřejností čili P.R (např. semináře, besedy s občany a podnikatelskou veřejností, 10

rozhovory v denním tisku a jiných periodikách, jejichž smyslem je vytvářet a udržovat vztah mezi realizátorem akce a občanskou i podnikatelskou veřejností). Žadatel zde popíše záměry projektu z pohledu zmíněných čtyř aspektů, jakož i náklady na jednotlivé marketingové aktivity a jejich předpokládané výsledky. Preciznost tohoto zpracování však vždy musí umožňovat jednoznačnou kvantifikaci nákladů a přínosů marketingových aktivit a jejich přenesení do finančního plánu PP. Předposlední kapitolou je kapitola zabývající se Finanční analýzou projektu. V rámci finančního hodnocení je projekt posuzován z individuálního hlediska žadatele (investora) a nezohledňuje externí dopady projektu. Vychází z účetních výkazů žadatele a zohledňuje daně, úroky a dotace. Finanční analýza je zaměřena jednak na posouzení uskutečnitelnosti investice a dále na stanovení finanční návratnosti investice pro žadatele. Žadatel do PP vloží vyplněnou a předepsanou tabulku Základních ekonomických ukazatelů. Příklad: Ukazatel Jednotka n-2 2007 n-1 2008 n 1 2009 n+1 2010 n+2 2011 Výkony tis. Kč 34 840 53 684 54 332 71 600 75 650 Tržby za prodej vl.výrobků a služeb tis. Kč 35 177 53 716 53 900 71 000 75 650 Export tis. Kč - - - - - Přepočtený počet zaměstnanců počet 25 28 35 40 45 Provozní hospodářský výsledek tis. Kč 1 620 2 425 2 015 2 560 2 668 1 Rok realizace projektu - tj. rok 2009 11

Přidaná hodnota tis. Kč 8 240 12 149 13 832 19 000 20 450 Spotř. materiálu a tis. Kč 26 600 41 535 40 500 52 600 55 200 energie a služby Nejobvyklejší je sledovat zvlášť průběh nákladů a výnosů, plánovanou bilanci projektu tj. plánovanou výši využívaného majetku (aktiv) a zdrojů jeho krytí (pasiv). Projekt má podobu subjektu, např. společnosti. Pak lze finanční plán projektu ztotožnit s plánováním finančních výkazů tohoto subjektu. Finanční výhled je tedy složen z plánované výsledovky, rozvahy a výkazu o cash flow (výkaz o hotovostních tocích resp. příjmech a výdajích), doplněný o členění průběhu nákladů a výnosů a podobné výstupy významné pro samotné řízení projektu, žádost o úvěr, žádost o dotaci apod. Dále se žadatel popíše náklady a výnosy spojené s projektem s členěním na provozní a investiční fázi. V rámci plánování nákladů a výnosů žadatel spočítá a shrne jednotlivé druhy nákladových a výnosových položek pro každé plánované období. Přehled výsledných tabulkových částí: - Průběh nákladů v investiční etapě v druhovém členění - Průběh nákladů v investiční etapě v členění na fixní a variabilní - Průběh výnosů v investiční etapě v druhovém členění - Průběh nákladů v provozní etapě v druhovém členění - Průběh nákladů v provozní etapě v členění na fixní a variabilní - Průběh výnosů v provozní etapě v druhovém členění Aktiva projektu jakýkoli hmotný, finanční či nehmotný majetek, jehož prostřednictvím je projekt realizován. V případě založení podniku pak jakýkoli majetek vlastněný tímto subjektem. Příkladem mohou být stálá aktiva jako například budovy, automobily, software, hardware, licence, ochranné známky či aktiva oběžná, mezi která naopak patří peněžní prostředky, pohledávky či zásoby. Pasiva projektu jakýkoli vlastní, cizí, dlouhodobý či krátkodobý zdroj, z nějž je majetek kryt. Příkladem takovýchto zdrojů může být zisk generovaný projektem, bankovní a jiné úvěry, závazky z obchodních styků či samotná dotace či kapitálový vklad vlastníka. V případě rozpočtových organizací pak dotace projektu z rozpočtu realizujícího subjektu. 12

V případě, že existuje i poprovozní etapa (likvidace, asanace apod.), tabulkové části budou doplněny o průběh nákladů a výnosů v obdobných členěních i pro tuto fázi. Poslední skutečností v této kapitole je popis Zdrojů financování ve formě tabulky obsahující veškeré finanční zdroje, které budou uvedeny ve vztahu k bilanci investičních a neinvestičních potřeb v členění na vlastní a cizí zdroje. Sedmou, tudíž poslední a závěrečnou kapitolou je kapitola Závěr se shrnutím relevantních údajů k projektu. Každý podnikatelský plán musí obsahovat komplexní a propracovaný závěr, který zahrnuje výsledné posouzení projektu ze všech uvažovaných hledisek a vyjádření k realizovatelnosti a finanční rentabilitě projektu. Zde již není třeba opakovat detailní řešení, popsaná v jednotlivých kapitolách, žadatel zde spíše s ohledem na každou oblast ohodnotí projekt na strategické úrovni a shrne ty nejzásadnější faktory. Nesmí chybět jednoznačné vyjádření, zda je projekt realizovatelný či nikoli, měly by být uvedeny i základní podmínky tohoto výroku. 13