SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z X37SAS Zadání č. 7



Podobné dokumenty
X37SGS Signály a systémy

Primární zpracování radarového signálu dopplerovská filtrace

Vyhodnocení 2D rychlostního pole metodou PIV programem Matlab (zpracoval Jan Kolínský, dle programu ing. Jana Novotného)

BPC2E_C08 Parametrické 3D grafy v Matlabu

Lineární algebra s Matlabem cvičení 3

Měření zrychlení volného pádu

[ n. Konvoluce. = 0 jinak. 0 jinak. Užitečné signály (diskrétní verze) Jednotkový skok 1 pro n = 0

MS EXCEL 2010 ÚLOHY. Vytvořte tabulku podle obrázku, která bude provádět základní matematické operace se dvěma zadanými čísly a a b.

% vyhledání prvku s max. velikostí v jednotlivých sloupcích matice X

2. Numerické výpočty. 1. Numerická derivace funkce

Střední průmyslová škola v Teplicích Předmět: Kontrola a měření ve strojírenství

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU MODELOVÁNÍ MATLABEM

Grafické výstupy v Octave/Matlabu a GnuPlotu

1 Základní funkce pro zpracování obrazových dat

Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Zadání Máme data hdp.wf1, která najdete zde: Bodová předpověď: Intervalová předpověď:

Cvi ení 2. Cvi ení 2. Modelování systém a proces. Mgr. Lucie Kárná, PhD. March 5, 2018

Průběh funkce 1. Průběh funkce. Při vyšetření grafu funkce budeme postupovat podle následujícího algoritmu:

Bodové odhady parametrů a výstupů

Algoritmus pro hledání nejkratší cesty orientovaným grafem

MS EXCEL 2010 ÚLOHY. Vytvořte tabulku podle obrázku, která bude provádět základní matematické operace se dvěma zadanými čísly a a b.

Předmluva 9 Obsah knihy 9 Typografické konvence 10 Informace o autorovi 10 Poděkování 10

3.2 3DgrafyvMaple 106 KAPITOLA 3. UŽITÍ MAPLE PŘI ŘEŠENÍ KVADRIK

Semestrální práce Mozaika aneb Co všechno umí pan Voronoi

Kreslení grafů v Matlabu

Příklad: Řešte soustavu lineárních algebraických rovnic 10x 1 + 5x 2 +70x 3 + 5x 4 + 5x 5 = 275 2x 1 + 7x 2 + 6x 3 + 9x 4 + 6x 5 = 100 8x 1 + 9x 2 +

Tiskové sestavy. Zdroj záznamu pro tiskovou sestavu. Průvodce sestavou. Použití databází

SYSTÉM ZPRACOVÁNÍ DAT FOTOVOLTAICKÉHO SYSTÉMU A METEOSTANICE

E+034 = ; = e E+034

Měření optických vlastností materiálů

Indexy, analýza HDP, neaditivnost

Programování v jazyce C pro chemiky (C2160) 3. Příkaz switch, příkaz cyklu for, operátory ++ a --, pole

Výpočet napětí malé elektrické sítě

ANALYTICKÁ GEOMETRIE LINEÁRNÍCH ÚTVARŮ V ROVINĚ

Stručný návod k programu Octave

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

Dálkoměrný signál služby SPS systému GPS: vlastnosti, měření zpoždění a výpočet polohy

1.1 Příklad z ekonomického prostředí 1

KVADRATICKÁ FUNKCE URČENÍ KVADRATICKÉ FUNKCE Z PŘEDPISU FUNKCE

pi Ludolfovo číslo π = 3,14159 e Eulerovo číslo e = 2,71828 (lze spočítat jako exp(1)), např. je v Octave, v MATLABu tato konstanta e není

více křivek v jednom grafu hold on přidrží aktuální graf v grafickém okně, lze nakreslit více grafů do jednoho grafického okna postupně hold off

Protokol č. 1. Tloušťková struktura. Zadání:

Motivace příklad použití lokace radarového echa Význam korelace Popis náhodných signálů číselné charakteristiky

Semestrální projekt. Vyhodnocení přesnosti sebelokalizace VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V BRNĚ. Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií

Zlín, 23. října 2011

V exponenciální rovnici se proměnná vyskytuje v exponentu. Obecně bychom mohli exponenciální rovnici zapsat takto:

Cvičení 5 - Inverzní matice

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Cvičná bakalářská zkouška, 1. varianta

Fyzikální korespondenční seminář MFF UK

Popisná statistika. Komentované řešení pomocí programu R. Ústav matematiky Fakulta chemicko inženýrská Vysoká škola chemicko-technologická v Praze

Měření optických vlastností materiálů

Podpora rozvoje praktické výchovy ve fyzice a chemii

Odhad - Problémy se sdruženým rozdělením pravděpodobnosti

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE. Leptání plasmou. Ing. Pavel Bouchalík

CVIČNÝ TEST 10. OBSAH I. Cvičný test 2. Mgr. Renáta Koubková. II. Autorské řešení 6 III. Klíč 17 IV. Záznamový list 19

VZOROVÝ TEST PRO 3. ROČNÍK (3. A, 5. C)

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Nápověda k aplikaci GraphGUI

Příklad: Součet náhodných čísel ve vektoru s počtem prvků, které zadá uživatel, pomocí sum() a pomocí cyklu for. Ověříme, že příliš výpisů na

František Hudek. srpen 2012

Poznámka: V kurzu rovnice ostatní podrobně probíráme polynomické rovnice a jejich řešení.

Nastavení parametrů PID a PSD regulátorů

Měření doby dozvuku LABORATORNÍ ÚLOHA ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE. Fakulta elektrotechnická. V rámci předmětu:

Základy zpracování kalkulačních tabulek

KTE / PPEL Počítačová podpora v elektrotechnice

Skriptování co se do minula nevešlo, práce s řetězci a řešení rovnic

1 Jasové transformace

Popisná statistika. Komentované řešení pomocí MS Excel

Číselné charakteristiky a jejich výpočet

Úvod do zpracování signálů

Základní popisné statistiky a grafy

31ZZS 9. PŘEDNÁŠKA 24. listopadu 2014

Měření součinitele smykového tření dynamickou metodou

NMAF 051, ZS Zkoušková písemná práce 26. ledna x. x 1 + x dx. q 1. u = x = 1 u2. = 1 u. u 2 (1 + u 2 ) (1 u 2 du = 2.

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta

Kinematika rektifikace oblouku (Sobotkova a Kochaňského), prostá cykloida, prostá epicykloida, úpatnice paraboly.

Naučte se víc... Microsoft Office Excel 2007 PŘÍKLADY

LabView jako programovací jazyk II

5. Lokální, vázané a globální extrémy

cyklus s daným počtem opakování cyklus s podmínkou na začátku (cyklus bez udání počtu opakování)

Mocninná funkce: Příklad 1

Parametrické rovnice křivek v E 2

11MAMY LS 2017/2018. Úvod do Matlabu. 21. února Skupina 01. reseni2.m a tak dále + M souborem zadané funkce z příkladu 3 + souborem skupina.

Příklady k prvnímu testu - Matlab

OHYB (Napjatost) M A M + qc a + b + c ) M A = 2M qc a + b + c )

Úvod do programu MAXIMA

3. ÚVOD DO ANALYTICKÉ GEOMETRIE 3.1. ANALYTICKÁ GEOMETRIE PŘÍMKY

Mgr. Tomáš Kotler. I. Cvičný test 2 II. Autorské řešení 7 III. Klíč 15 IV. Záznamový list 17

Cvičení ze statistiky - 3. Filip Děchtěrenko

3.2. ANALYTICKÁ GEOMETRIE ROVINY

Základní vzorce a funkce v tabulkovém procesoru

Časové řady, typy trendových funkcí a odhady trendů

SkiJo podpora pro vytyčování, řez terénem a kreslení situací

Časové řady, typy trendových funkcí a odhady trendů

Hodnocení soutěžních úloh

Návod pro práci s SPSS

Výpočet nového stavu je závislý na bezprostředně předcházejícím stavu (může jich být i více, zde se však omezíme na jeden).

Funkce jedné reálné proměnné. lineární kvadratická racionální exponenciální logaritmická s absolutní hodnotou

Časové řady - Cvičení

Transkript:

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z X37SAS Zadání č. 7 Daniel Tureček St-lichý týden, 9:15

Zadání Určete periodu signálu s(k), určete stejnosměrnou složku, výkon, autokorelační funkci. Záznam signálu je v souboru persig2. 1. Úvod Signál, pro který budeme počítat jednotlivé body zadání je dán v souboru persig2 ve formátu řady čísel oddělených mezerami. Pro práci se signálem bude použit výpočetní program Matlab. 2. Načtení signálu do Matlabu Do Matlabu načteme signál ze souboru persig2 proměnné data následujícím příkazem: data = load('persig2'); (1) kde load je funkce, která načte data ze souboru a uloží je do proměnné. Nyní již máme signál uložen v proměnné v Matlabu a mužeme na něm provádět další výpočty. 3. Výpočet autokorelační funkce Autokorelační funkce je pro periodický diskrétní signál dána předpisem: R m = 1 N 0 k 0 N 0 1 s k * s k m (2) k=k 0 a vypočítáme ji: R = xcorr(data) / length(data); (3) kde xcorr je funkce, která počítá korelační či autokorelační funkci. Pro výpočet korelační funkce má syntaxi: proměnná = xcorr(x, y); nebo proměnná = xcorr(x); (4) kde x,y jsou signály jejíchž korelační či autokorelační funkci počítáme. Výše zmíněná funkce xcorr nám ovšem pouze vypočítá sumu ve vzorci (2). Abychom získali správnou hodnotu pro periodický signál je nutné výsledek vydělit délkou signálu. Tu spočítáme pomocí funkce length. Stejného výsledku bychom dosáhli, kdybychom do funkce xcorr přidali parametr 'biased'. R = xcorr(data,'biased'); (5) 4. Výpočet periody signálu Periodu signálu zjistíme z autokorelační funkce. Víme, že autokorelační funkce má stejnou periodu jako signál, pro který byla počítána. Periodu můžeme tedy snadno určit například jako vzdálenost sousedních maxim. V našem případě jsme zjistili index globálního maxima a index

druhého nejvyššího maxima zleva. Jejich rozdíl je námi hledaná perioda. V matlabu celý postup vypadá následovně: [size1, pos1] = max(r); (6) [size2, pos2] = max(r(1:pos1-1)); (7) N0 = pos1 - pos2; (8) kde funkce max najde v proměnné (vektoru) maximum. Její syntaxe je: [velikost maxima, index] = max(proměnná); (9) kde velikost maxima je velikost nalezeného maxima v proměnné proměnná a index je poloha tohoto maxima v proměnné proměnná. V řádku (6) tedy spočítáme globální maximum, jeho hodnotu uložíme do proměnné size1 a polohu do proměnné pos1. V řádku (7) spočítáme maximum na intervalu od 1 do polohy globálního maxima. Tímto získáme pozici druhého nejvyššího maxima vlevo od globálního maxima. V posledním řádku (8) vypočítáme rozdíl mezi polohami obou maxim a uložíme jej do proměnné N0. 5. Výpočet stejnosměrné složky Stejnosměrnou složku spočítáme podle vzorce: ss= 1 N 0 N 0 1 V matlabu můžeme stejnosměrnou složku vypočítat funkcí mean. Jelikož je náš signál periodický počítáme střední hodnotu na jedné periodě : s k ss=mean(data(1:n0)); (10) kde data(1:n0) omezí signál pouze na jednu periodu. Pro kontrolu můžeme stejnosměrnou složku také spočítat vzorcem: kde sum je funkce suma. ss2=sum(data(1:n0))/n0; (11) 6. Výpočet výkonu Výpočet výkonu můžeme provést dvěma způsoby: 1. Z korelační funkce, jelikož platí: 2. Ze vzorce: P=R 0 (12) P= 1 N 0 s k 2 (13) N 0 1

Vzorec (13) lze do matlabu přepsat následujícím způsobem P=sum(abs(data(1:N0).*data(1:N0)))/N0; (14) kde znaky.* značí, že se při sčítání vynásobí mezi sebou jednotlivé hodnoty v proměnné data. 7. Vykreslení grafů signálu a autokorelační funkce Vykreslení grafů provedeme pomocí následujících příkazů: subplot(2,1,1); (15) plot(data); (16) title('persig2'); (17) xlabel('k'); (18) ylabel('y'); (19) subplot(2,1,2); (20) plot(r); (21) title('autokorelacni funkce'); (22) xlabel('\tau'); (23) ylabel('r'); (24) kde: subplot je funkce, která vytvoří mřížku grafů a jeden zvolí. Syntaxe: subplot(počet grafů vertikálně, počet grafů horizontálně, zvolený graf); plot(data) je funkce, která vykreslí graf signálu persig2 title('titulek') je funkce, která nastaví název grafu xlabel('x') je funkce, která nastaví popisek osy x ylabel('y') je funkce, která nastaví popisek osy y 8. Grafy a výsledky Graf vstupního signálu persig2:

Graf autokorelační funkce: Perioda N 0 =47 Stejnosměrná složka Výkon P=0,0969 ss= 0,0337 9. Zdrojový kód % project.m clear; % smazani puvodnich hodnot data = load('persig2'); % nacteni signalu ze souboru a ulozeni do promene data %AUTOKORELACNI FUNKCE R=xcorr(data)/length(data); % vypocet auto korelacni funkce %PERIODA [size1,pos1]=max(r); % maximum korelacni funkce, pos1 - index maxima [size2,pos2]=max(r(1:pos1-1)); % pos2 - index druheho nejvetsiho maxima N0=pos1-pos2; %perioda - rozdil indexu dvou nejblizsih maxim %SS SLOZKA ss=mean(data(1:n0)); ss2=sum(data(1:n0))/n0; %VYKON P=sum(abs(data(1:N0).*data(1:N0)))/N0; % energie signalu P=mean(abs(data(1:N0).*data(1:N0))); %VYPIS ss % stejnosmerna slozka P % vykon %VYKRESLENI GRAFU subplot(2,1,1); % vytvoreni mrizky pro 2 grafy, zvoleni horniho grafu plot(data); % vykresleni grafu vstupniho signalu title('persig2'); % nastaveni titulky horniho grafu xlabel('k'); % popisek osy x ylabel('y'); % popisek osy y subplot(2,1,2); % zvoleni spodniho grafu plot(r); % vykresleni grafu autokorelacni funkce title('autokorelacni funkce'); % nastaveni titulku spodniho grafu xlabel('\tau'); % popisek osy x ylabel('r'); % popisek osy y