Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5

Rozměr: px
Začít zobrazení ze stránky:

Download "Příklad 1. Řešení 1a. Řešení 1b ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 5"

Transkript

1 Příklad 1 Najděte totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v příslušných bodech pro následující funkce: a) (,)= cos, =1; b) (,)=ln( + ), =2; 0 c) (,)=arctg(), =1; 0 1 d) (,)= +, =1; 1 Řešení 1a Máme nalézt totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v bodu =1; pro funkci (,)= cos Totální diferenciál v je dle definice d (h)= ()h + ()h Vypočteme parciální derivace = cos = sin Vypočteme hodnoty parciálních derivací v bodu =1; ()= cos= 1 ( 1)=1 ()= sin= 1 0=0 Tyto parciální derivace dosadíme do totálního diferenciálu a dostáváme výsledek d (h)= 1 h +0h = 1 h Pomocí standardních proměnných můžeme tento diferenciál vyjádřit jako d (h)= 1 +0=1 Řešení 1b Máme nalézt totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v bodu =2; 0 pro funkci (,)=ln( + ) Totální diferenciál v je dle definice d (h)= ()h + ()h 1

2 Vypočteme parciální derivace = 2 + = 2 + Vypočteme hodnoty parciálních derivací v bodu =2; ()= += 2 +0 =4 4 = ()= += 2 +0 =0 4 =0 Tyto parciální derivace dosadíme do totálního diferenciálu a dostáváme výsledek d (h)=1h +0h =h Pomocí standardních proměnných můžeme tento diferenciál vyjádřit jako d (h)=1+0= Řešení 1c Máme nalézt totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v bodu =1; 0 pro funkci (,)=arctg() Totální diferenciál v je dle definice d (h)= ()h + ()h Vypočteme parciální derivace = 1+ = 1+ Vypočteme hodnoty parciálních derivací v bodu =1; 0 ()= = 1+0 =0 1 =0 ()= = 1+0 =1 1 =1 Tyto parciální derivace dosadíme do totálního diferenciálu a dostáváme výsledek d (h)=0h +1h =h Pomocí standardních proměnných můžeme tento diferenciál vyjádřit jako d (h)=0+1= Řešení 1d Máme nalézt totální diferenciál d (h) pro h=(h,h ) v bodu =1; 1 pro funkci 1 (,)= + Totální diferenciál v je dle definice 2

3 d (h)= ()h + ()h Vypočteme parciální derivace = 1 2 ( + ) 2= ( + ) = 1 2 ( + ) 2= ( + ) Vypočteme hodnoty parciálních derivací v bodu =1; 1 ()= 1 1 (1 +( 1) ) = (1+1) = 1 2 = ()= 1 1 (1 +( 1) ) = (1+1) = 1 2 = Tyto parciální derivace dosadíme do totálního diferenciálu a dostáváme výsledek d (h)= h h = (h h ) Pomocí standardních proměnných můžeme tento diferenciál vyjádřit jako d (h)= ( ) 3

4 Příklad 2 Určete hodnotu směrové derivace v bodě 0,0 pro obecný vektor =(, ), =1 : a) (,)= + b) (,)= Řešení 2a Máme určit hodnotu směrové derivace v bodě 0,0 pro obecný vektor =(, ), =1 a funkci: (,)= + Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (0,0)+ (0,0) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně =1 3 ( + ) 3 Nyní dosadíme souřadnice bodu =1 3 ( + ) 3 (0,0)=1 3 (0 +0 ) 3 0, (0,0)=1 3 (0 +0 ) 3 0, Obě parciální derivace nejsou spojité v bodě 0,0. Hodnotu směrové derivace tedy není možné tímto způsobem zjistit. Zkusíme tedy výpočet podle definice (+h ) +(+h ) (,)=lim h Konkrétně pro bod 0,0 dostáváme po úpravách výsledek + (0+h ) +(0+h ) 0 +0 h +h 0+0 (0,0)= lim =lim h h h + 0 h + = lim =lim =lim h h + = + 4

5 Řešení 2b Máme určit hodnotu směrové derivace v bodě 0,0 pro obecný vektor =(, ), =1 a funkci: (,)= Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (0,0)+ (0,0) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně =1 2 pro 0, = 1 2 pro <0 =1 2 pro 0, = 1 2 pro <0 Nyní dosadíme souřadnice bodu (0,0)= , (0,0)= , Obě parciální derivace nejsou spojité v bodě 0,0. Hodnotu směrové derivace tedy není možné tímto způsobem zjistit. Zkusíme tedy výpočet podle definice (+h )(+h ) (,)=lim h Konkrétně pro bod 0,0 dostáváme po úpravách výsledek (0+h )(0+h ) 0 0 h h 0 h 0 (0,0)= lim =lim = lim h h h h = lim = lim h = 5

6 Příklad 3 Určete, zda funkce (,) v bodě ve směru vektoru roste či klesá a určete rychlost změny, je-li následující funkce: a) (,)=ln( +1), =1; 2, =(1; 1) 1 roste rychlostí 2 b) (,)= 2, =3; 4, =(1; 1) klesá rychlostí 10 2 c) (,)= , =2; 0, =(2; 3) klesá rychlostí Řešení 3a Máme určit, zda funkce (,) v bodě ve směru vektoru roste či klesá a určit rychlost změny, je-li: (,)=ln( +1), =1; 2, =(1; 1) Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě vidíme, že velikost směrového vektoru není normovaná, upravíme ho tedy. Nejprve zjistíme velikost našeho směrového vektoru. =(1; 1), =1 +( 1) = 1+1= 2 Nyní z něj odvodíme směrový vektor stejného směru, ale normované velikosti. = 1 2 ; 1 2 Tento nový směrový vektor použijeme v dalším výpočtu. Výše uvedený vzorec pro směrovou derivaci v bodě se nám změní (změna označení vektoru) na ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (1,2)+ (1,2) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně = 2 +1 = +1 Nyní dosadíme souřadnice bodu (1,2)= =4 3 6

7 (1,2)= =1 3 Obě parciální derivace nejsou spojité v bodě 1,2. Hodnotu směrové derivace tedy zjistíme dosazením do vzorce. ()= = = = 1 2 Tato hodnota udává hledanou rychlost změny. Současně z toho, že je kladná, vidíme, že naše funkce v daném bodě při zadaném směru je rostoucí. Řešení 3b Máme určit, zda funkce (,) v bodě ve směru vektoru roste či klesá a určit rychlost změny, je-li: (,)= 2, =3; 4, =(1; 1) Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě vidíme, že velikost směrového vektoru není normovaná, upravíme ho tedy. Nejprve zjistíme velikost našeho směrového vektoru. =(1; 1), =1 +1 = 1+1= 2 Nyní z něj odvodíme směrový vektor stejného směru, ale normované velikosti. = 1 2 ; 1 2 Tento nový směrový vektor použijeme v dalším výpočtu. Výše uvedený vzorec pro směrovou derivaci v bodě se nám změní (změna označení vektoru) na ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (3,4)+ (3,4) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně =2 = 4 Nyní dosadíme souřadnice bodu (3,4)=2 3=6 (3,4)= 4 4= 16 Obě parciální derivace nejsou spojité v bodě 3,4. Hodnotu směrové derivace tedy zjistíme dosazením do vzorce. 7

8 ()= ( 16)= = 10 2 Tato hodnota udává hledanou rychlost změny. Současně z toho, že je záporná, vidíme, že naše funkce v daném bodě při zadaném směru je klesající. Řešení 3c Máme určit, zda funkce (,) v bodě ve směru vektoru roste či klesá a určit rychlost změny, je-li: (,)= 2+3 5, =2; 0, =(2; 3) +2 Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě vidíme, že velikost směrového vektoru není normovaná, upravíme ho tedy. Nejprve zjistíme velikost našeho směrového vektoru. =(2; 3), =2 +( 3) = 4+9= 13 Nyní z něj odvodíme směrový vektor stejného směru, ale normované velikosti. = 2 13 ; 3 13 Tento nový směrový vektor použijeme v dalším výpočtu. Výše uvedený vzorec pro směrovou derivaci v bodě se nám změní (změna označení vektoru) na ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (2; 0)+ (2; 0) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně =2( +2) (2+3 5)1 ( +2) = ( +2) =3( +2) (2+3 5)( 1) ( +2) = ( +2) = Nyní dosadíme souřadnice bodu (2; 0)= 9 9 (2 0+2) = 4 = (2; 0)= (2 0+2) =11 = = 5+9 ( +2) 5+1 ( +2) Obě parciální derivace nejsou spojité v bodě 1,2. Hodnotu směrové derivace tedy zjistíme dosazením do vzorce. ()= = =

9 Tato hodnota tedy udává rychlost změny. Současně z toho, že je záporná, vidíme, že naše funkce v daném bodě při zadaném směru je klesající. 9

10 Příklad 4 Pro funkci (,) určete směr ve kterém funkce v bodě nejvíce roste a určete rychlost růstu: a) (,)=2 3+5, =1; 2 = 1 (4; 3),rychlost je 5 5 b) (,)=, =1; 1 = 1 5 (2; 1),rychlost je 5 c) (,)=arcsin(2+), = 1 2 ; = (2; 1),rychlost je Řešení 4a Máme pro funkci (,) určit směr ve kterém funkce v bodě nejvíce roste a určit rychlost růstu: (,)=2 3+5, =1; 2 Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (1; 2)+ (1; 2) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně =4 = 3 Nyní dosadíme souřadnice bodu (1; 2)=4 1=4 (1; 2)= 3 Dosadíme do vzorce pro směrovou derivaci ()= 4+ ( 3)=4 3 Nyní je třeba najít =(, ), =1 tak, aby ()=4 3 bylo maximální. Podmínka normovanosti směrového vektoru vyjadřuje vztah Odtud postupně vyjádříme + =1 + =1 =1 =±1 Dosadíme do naší funkce pro směrovou derivaci. Přitom máme dvě možnosti použití znaménka. Je třeba uvažovat oba případy. 10

11 ()=4 31 Máme hledat největší růst neboli maximum. Budeme tedy hledat takové, že derivace této funkce je nulová. Tedy Tuto rovnici vyřešíme postupnými úpravami 4 31 = ( 2 )= ( 2 )= ±6 =0 1 = 3 4 Umocníme a oba případy zvažování různého znaménka se nám zase sejdou v jediný 1 = = = = =± 4 5 Nalezli jsme první složku směrového vektoru. Opět má dvě možnosti dané různými znaménky. Dosadíme a získáme druhou složku =±1 ± 4 5 =± =± 9 25 =±3 5 Pro i jsme získali po dvou hodnotách. Nalezli jsme tedy celkem čtyři možné kombinace. Vybereme dle zadání tu, pro kterou naše funkce více roste pomocí námi již výše odvozeného vztahu pro směrovou derivaci. ()=4 3 Jednotlivé případy pro přehlednost uspořádáme do tabulky. Případ () Pro úplnost uvedeme výpočty pro jednotlivé případy zvlášť, neb v tabulce působí poněkud nepatřičně: 11

12 = = = = += = = = = = + = Jasně vidíme, že druhý případ dává nejvyšší hodnotu, která současně udává rychlost růstu. Proto hledaný směr je =, a rychlost růstu je 5. Řešení 4b Máme pro funkci (,) určit směr ve kterém funkce v bodě nejvíce roste a určit rychlost růstu: (,)=, =1; 1 Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= (1; 1)+ (1; 1) Vypočteme parciální derivace nejprve obecně =2 = Nyní dosadíme souřadnice bodu (1; 1)=2 1 () =2 (1; 1)= () = Dosadíme do vzorce pro směrovou derivaci ()= 2 + ( )=2 Nyní je třeba najít =(, ), =1 tak, aby ()=2 bylo maximální. Podmínka normovanosti směrového vektoru vyjadřuje vztah Odtud postupně vyjádříme + =1 + =1 =1 =±1 Dosadíme do naší funkce pro směrovou derivaci. Přitom máme dvě možnosti použití znaménka. Je třeba uvažovat oba případy. ()=2 ±

13 Máme hledat největší růst neboli maximum. Budeme tedy hledat takové, že derivace této funkce je nulová. Tedy Tuto rovnici vyřešíme postupnými úpravami 2 1 = ( 2 )= ( )=0 2± 1 =0 2 1 ± = ± =0 1 = 1 2 Umocníme a oba případy zvažování různého znaménka se nám zase sejdou v jediný 1 = 1 4 1= = 5 4 = 4 5 =± 4 5 =±2 1 5 Nalezli jsme první složku směrového vektoru. Opět má dvě možnosti dané různými znaménky. Dosadíme a získáme druhou složku =±1 ± 4 5 =±1 4 5 =± 1 5 Pro i jsme získali po dvou hodnotách. Nalezli jsme tedy celkem čtyři možné kombinace. Vybereme dle zadání tu, pro kterou naše funkce více roste pomocí námi již výše odvozeného vztahu pro směrovou derivaci. ()=2 = (2 ) Jednotlivé případy pro přehlednost uspořádáme do tabulky. Případ

14 () Pro úplnost uvedeme výpočty pro jednotlivé případy zvlášť, neb v tabulce působí poněkud nepatřičně: = = = = 3 Jasně vidíme, že druhý případ dává nejvyšší hodnotu, která současně udává rychlost růstu. Proto hledaný směr je =2, a rychlost růstu je 5 = 5. Řešení 4c Máme pro funkci (,) určit směr ve kterém funkce v bodě nejvíce roste a určit rychlost růstu: (,)=arcsin(2+), = 1 2 ; 1 2 Pro počítání směrové derivace v bodě za předpokladu, že jsou parciální derivace v tomto bodě spojité a je dán směr =(, ), =1, platí: ()= () V našem konkrétním případě tedy ()= 1 2 ; ; 1 2 Vypočteme parciální derivace nejprve obecně = 2 1 (2+) = 1 1 (2+) Nyní dosadíme souřadnice bodu 1 2 ; 1 2 = 2 2 = = 2 = = = =

15 1 2 ; 1 2 = 1 1 = = 1 = = Dosadíme do vzorce pro směrovou derivaci 4 ()= = 2 3 (2 + ) Nyní je třeba najít =(, ), =1 tak, aby ()= (2 + ) bylo maximální. Podmínka normovanosti směrového vektoru vyjadřuje vztah Odtud postupně vyjádříme + =1 + =1 =1 = = 2 3 =±1 Dosadíme do naší funkce pro směrovou derivaci. Přitom máme dvě možnosti použití znaménka. Je třeba uvažovat oba případy. ()= ±1 Máme hledat největší růst neboli maximum. Budeme tedy hledat takové, že derivace této funkce je nulová. Tedy Tuto rovnici vyřešíme postupnými úpravami ±1 = ± ( 2 )=0 2± ( 2 )=0 2 1 =0 2 1 = =0 1 =± 1 2 Umocníme a oba případy zvažování různého znaménka se nám zase sejdou v jediný 1 = 1 4 1= =

16 = 4 5 =± 4 5 =±2 1 5 Nalezli jsme první složku směrového vektoru. Opět má dvě možnosti dané různými znaménky. Dosadíme a získáme druhou složku =±1 ± 4 5 =±1 4 5 =± 1 5 Pro i jsme získali po dvou hodnotách. Nalezli jsme tedy celkem čtyři možné kombinace. Vybereme dle zadání tu, pro kterou naše funkce více roste pomocí námi již výše odvozeného vztahu pro směrovou derivaci. ()= 2 3 (2 + ) Jednotlivé případy pro přehlednost uspořádáme do tabulky. Případ () Pro úplnost uvedeme výpočty pro jednotlivé případy zvlášť, neb v tabulce působí poněkud nepatřičně: =5 = = =3 = = = 3 = 2 = = 5 = = 2 Jasně vidíme, že první případ dává nejvyšší hodnotu, která současně udává rychlost růstu. Proto hledaný směr je =2, a rychlost růstu je 2. 16

17 Příklad 5 Určete všechny parciální derivace druhého řádu funkce v obecném bodě a vyčíslete je v daných bodech a) (,)=ln( + ),=1; 0 =2( ) ( + ), b) (,)= +,= 2; 3 = ( +), c) (,)=arctg(),=1; 1 2 = (1+ ), = 4 ( + ), = 2( +), = 1 (1+ ), ) =2( ( + ) 1 = 4( +) = 2 (1+ ) Poznámka Obecně lze v těchto případech (pracujeme v prostoru ) uvažovat čtyři typy parciální derivace druhého řádu. Jedná se o tyto situace: 1. poprvé derivujeme podle, podruhé derivujeme podle, tedy počítáme 2. poprvé derivujeme podle, podruhé derivujeme podle, tedy počítáme 3. poprvé derivujeme podle, podruhé derivujeme podle, tedy počítáme 4. poprvé derivujeme podle, podruhé derivujeme podle, tedy počítáme Protože pořadí parciálních derivací můžeme zaměňovat, je nutně druhý a třetí případ stejný dává stejný výsledek. Proto se v našich výpočtech omezíme na tři případy. Řešení 5a Máme určit všechny parciální derivace druhého řádu funkce v obecném bodě a vyčíslit je v daném bodě pro (,)=ln( + ), =1; 0 Nejprve si připravíme parciální derivace prvního řádu v obecném bodě. = = + Nyní dalším derivováním těchto derivací vypočteme parciální derivace druhého řádu v obecném bodě. + ) 22 =2( ( + ) = ( + ) + ) 22 =0( ( + ) = ( + ) + ) 22 =2( ( + ) = ( + ) Nyní můžeme vyčíslit tyto parciální derivace v daném bodě (1;0)=2 (1 +0 ) =2(1+0) =2 1 = = 2 17 =2 ( + ) = 4 ( + ) =2 ( + ) (1;0)= (1 +0 ) = (1+0) = 0 1 =0 1 =0

18 (1;0)=2 (1 +0 ) =2(1+0) =2 1 =21 1 =2 Řešení 5b Máme určit všechny parciální derivace druhého řádu funkce v obecném bodě a vyčíslit je v daném bodě pro (,)= +, = 2; 3 Nejprve si připravíme parciální derivace prvního řádu v obecném bodě. = = + = = Nyní dalším derivováním těchto derivací vypočteme parciální derivace druhého řádu v obecném bodě = + = + = + = + = = = + + = = ( +) = = = = 2 + = 2( +) = 4( +) Nyní můžeme vyčíslit tyto parciální derivace v daném bodě. ( 2; 3)= (( 2) +3) = (4+3) = 7 ( 2) 2 ( 2; 3)= 2 1 2(( 2) +3) = 2(4+3) = 2 7 = ( 2; 3)= 4(( 2) +3) = 4(4+3) = 4 7 Řešení 5c Máme určit všechny parciální derivace druhého řádu funkce v obecném bodě a vyčíslit je v daném bodě pro (,)=arctg(), =1; 1

19 Nejprve si připravíme parciální derivace prvního řádu v obecném bodě. = 1+() = 1+ = 1+() = 1+ Nyní dalším derivováním těchto derivací vypočteme parciální derivace druhého řádu v obecném bodě. ) 2 =0(1+ (1+ ) = 2 (1+ ) ) 2 =1(1+ (1+ ) = 1 (1+ ) ) 2 =0(1+ (1+ ) = 2 (1+ ) Nyní můžeme vyčíslit tyto parciální derivace v daném bodě. 2 1 ( 1) (1; 1)= (1+1 ( 1) ) =( 2) 1 ( 1) (1+1 1) = 2 2 =1 2 (1; 1)= 1 1 ( 1) (1+1 ( 1) ) = (1+1 1) = 2 =0 2 1 ( 1) (1; 1)= (1+1 ( 1) ) =( 2) 1 ( 1) (1+1 1) = 2 2 =1 2 19

20 Příklad 6 Najděte diferenciál druhého řádu d (h) pro h=(h,h ) v příslušných bodech pro funkci: 2 = (+2+1) 2 2 a) (,)= +ln(+2+1), =0; 0 = 2 2 (+2+1) 2 2 = 4 2 (+2+1) 2 d (h)= 4 4 Řešení 6a Máme najít diferenciál druhého řádu d (h) pro h=(h,h ) v příslušných bodech pro funkci (,)= +ln(+2+1), =0; 0 Diferenciál druhého řádu v je dle definice d (h)= ()h + ()h h + ()h Vypočteme první parciální derivace v obecném bodě = = Z prvních parciálních derivací vypočteme druhé parciální derivace v obecném bodě 1 =2 (+2+1) =2 2 (+2+1) 4 = (+2+1) Vypočteme hodnoty druhých parciálních derivací v bodu =0; (0;0)=2 0 ( ) =0 (0+0+1) = 1 = 1 (0;0)= ( ) =0 (0+0+1) = 1 = (0;0)= ( ) = (0+0+1) = 1 = 4 Tyto parciální derivace dosadíme do vzorce diferenciálu druhého řádu a dostáváme výsledek d (h)= h 2h h 4h Pomocí standardních proměnných můžeme tento diferenciál druhého řádu vyjádřit jako d (h)=

VI. Derivace složené funkce.

VI. Derivace složené funkce. VI. Derivace složené funkce. 17. Parciální derivace složené funkce Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g, kde některá z jejich součástí může být funkcí více proměnných. Předpokládáme, že uvažujeme funkce,

Více

y = 2x2 + 10xy + 5. (a) = 7. y Úloha 2.: Určete rovnici tečné roviny a normály ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)). f(x, y) = x, a = (1, 1).

y = 2x2 + 10xy + 5. (a) = 7. y Úloha 2.: Určete rovnici tečné roviny a normály ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)). f(x, y) = x, a = (1, 1). III Diferenciál funkce a tečná rovina Úloha 1: Určete rovnici tečné roviny ke grafu funkce f = f(x, y) v bodě (a, f(a)) f(x, y) = 3x 3 x y + 5xy 6x + 5y + 10, a = (1, 1) Řešení Definičním oborem funkce

Více

Řešení 1b Máme najít body, v nichž má funkce (, ) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (, )=0, je-li: (, )= +,

Řešení 1b Máme najít body, v nichž má funkce (, ) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (, )=0, je-li: (, )= +, Příklad 1 Najděte body, v nichž má funkce (,) vázané extrémy, případně vázané lokální extrémy s podmínkou (,)=0, je-li: a) (,)= + 1, (,)=+ 1 lok.max.v 1 2,3 2 b) (,)=+, (,)= 1 +1 1 c) (,)=, (,)=+ 1 lok.max.v

Více

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0.

Diferenciální počet 1 1. f(x) = ln arcsin 1 + x 1 x. 1 x 1 a x 1 0. f(x) = (cos x) cosh x + 3x. x 0 je derivace funkce f(x) v bodě x0. Nalezněte definiční obor funkce Diferenciální počet f = ln arcsin + Definiční obor funkce f je určen vztahy Z těchto nerovností plyne < + ln arcsin + je tedy D f =, Určete definiční obor funkce arcsin

Více

verze 1.4 Ekvivalentní podmínkou pro stacionární bod je, že totální diferenciál je nulový

verze 1.4 Ekvivalentní podmínkou pro stacionární bod je, že totální diferenciál je nulový 1 Úvod Lokální extrémy funkcí více proměnných verze 14 Následující text popisuje výpočet lokálních extrémů funkcí více proměnných Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT1 na Univerzitě Hradec

Více

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3

Příklad 1. Řešení 1a Máme vyšetřit lichost či sudost funkce ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 3 Příklad 1 Zjistěte, zda jsou dané funkce sudé nebo liché, případně ani sudé ani liché: a) =ln b) = c) = d) =4 +1 e) =sin cos f) =sin3+ cos+ Poznámka Všechny tyto úlohy řešíme tak, že argument funkce nahradíme

Více

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH

EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH EXTRÉMY FUNKCÍ VÍCE PROMĚNNÝCH ÚLOHY ŘEŠITELNÉ BEZ VĚTY O MULTIPLIKÁTORECH Nalezněte absolutní extrémy funkce f na množině M. 1. f(x y) = x + y; M = {x y R 2 ; x 2 + y 2 1} 2. f(x y) = e x ; M = {x y R

Více

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x )

dx se nazývá diferenciál funkce f ( x ) 6 Výklad Definice 6 Nechť je 0 vnitřním bodem definičního oboru D f funkce f ( ) Funkce proměnné d = 0 definovaná vztahem df ( 0) = f ( 0) d se nazývá diferenciál funkce f ( ) v bodě 0, jestliže platí

Více

Derivace funkcí více proměnných

Derivace funkcí více proměnných Derivace funkcí více proměnných Pro studenty FP TUL Martina Šimůnková 16. května 019 1. Derivace podle vektoru jako funkce vektoru. Pro pevně zvolenou funkci f : R d R n a bod a R d budeme zkoumat zobrazení,

Více

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí

7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = f(g), kde některá z jejich součástí 202-m3b2/cvic/7slf.tex 7. Derivace složené funkce. Budeme uvažovat složenou funkci F = fg, kde některá z jejich součástí může být funkcí více proměnných. Předpokládáme, že uvažujeme funkce, které mají

Více

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je

2 Fyzikální aplikace. Předpokládejme, že f (x 0 ) existuje. Je-li f (x 0 ) vlastní, pak rovnice tečny ke grafu funkce f v bodě [x 0, f(x 0 )] je Derivace funkce a jej geometrický význam Je dána funkce f) 3 6 + 9 + a naším úkolem je určit směrnici tečny v bodě [; f)] Pro libovolné lze směrnici sečny danou body [; f)] a [; f)] spočítat jako f) f)

Více

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta.

Otázku, kterými body prochází větev implicitní funkce řeší následující věta. 1 Implicitní funkce Implicitní funkce nejsou funkce ve smyslu definice, že funkce bodu z definičního oboru D přiřadí právě jednu hodnotu z oboru hodnot H. Přesnější termín je funkce zadaná implicitně.

Více

= 0,1 1,3. je oblast ohraničená přímkami =, =, =0 :0 1, : =2, =, =1

= 0,1 1,3. je oblast ohraničená přímkami =, =, =0 :0 1, : =2, =, =1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MB ČÁST Příklad 1 Vypočtěte integrály a) b) c) d) e) f) g) h) i) j),, = 0,1 1,3 je oblast ohraničená přímkami =,=,=0 1+, :=0,=1,=1,= +3, :=0,=,=0,=1 sin+, 3,,,, :=0,=,= : + 4 : =4+,+3=0

Více

Diferenciální rovnice 1

Diferenciální rovnice 1 Diferenciální rovnice 1 Základní pojmy Diferenciální rovnice n-tého řádu v implicitním tvaru je obecně rovnice ve tvaru,,,, = Řád diferenciální rovnice odpovídá nejvyššímu stupni derivace v rovnici použitému.

Více

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u)

+ 2y. a y = 1 x 2. du x = nxn 1 f(u) 2x n 3 yf (u) Diferenciální počet příklad 1 Dokažte, že funkce F, = n f 2, kde f je spojitě diferencovatelná funkce, vhovuje vztahu + 2 = nf ; 0 Řešení: Označme u = 2. Pak je F, = n fu a platí Podle vět o derivaci složené

Více

Příklad 1. a) lim. b) lim. c) lim. d) lim. e) lim. f) lim. g) lim. h) lim. i) lim. j) lim. k) lim. l) lim ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1 ČÁST 7

Příklad 1. a) lim. b) lim. c) lim. d) lim. e) lim. f) lim. g) lim. h) lim. i) lim. j) lim. k) lim. l) lim ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1 ČÁST 7 Příklad 1 Pomocí l Hôpitalova pravidla spočtěte následující limity. Poznámka a) lim b) lim c) lim d) lim e) lim f) lim g) lim h) lim i) lim j) lim k) lim l) lim cotg Všechny limity uvedené v zadání vedou

Více

1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a

1 1 x 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými proměnnými, která má smysl pro x ±1 a . Řešené úlohy Příklad. (separace proměnných). Řešte počáteční úlohu y 2 + yy ( 2 ) = 0, y(0) = 2. Řešení. Rovnici přepíšeme do tvaru y 2 = yy ( 2 ) y = y2 y 2. Jedná se o diferenciální rovnici se separovanými

Více

II.7.* Derivace složené funkce. Necht jsou dány diferencovatelné funkce z = f(x,y), x = x(u,v), y = y(u,v). Pak. z u = f. x x. u + f. y y. u, z.

II.7.* Derivace složené funkce. Necht jsou dány diferencovatelné funkce z = f(x,y), x = x(u,v), y = y(u,v). Pak. z u = f. x x. u + f. y y. u, z. II.7.* Derivace složené funkce Necht jsou dán diferencovatelné funkce z = f(,), = (u,v), = (u,v). Pak u = u + u, v = v + v. Vpočítejte derivace daných diferencovatelných funkcí. Příklad 0. Jsou dán diferencovatelné

Více

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky

Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky 6. Vázané a absolutní extrémy. 01-a3b/6abs.tex Hledáme lokální extrémy funkce vzhledem k množině, která je popsána jednou či několika rovnicemi, vazebními podmínkami. Pokud jsou podmínky jednoduché, vyřešíme

Více

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0.

Test M1-ZS12-2 M1-ZS12-2/1. Příklad 1 Najděte tečnu grafu funkce f x 2 x 6 3 x 2, která je kolmá na přímku p :2x y 3 0. Test M-ZS- M-ZS-/ Příklad Najděte tečnu grafu funkce f x x 6 3 x, která je kolmá na přímku p :x y 3 0. Zřejmě D f R. Přímka p má směrnici, tečna na ní kolmá má proto směrnici. Protože směrnice tečny ke

Více

5.3. Implicitní funkce a její derivace

5.3. Implicitní funkce a její derivace Výklad Podívejme se na následující problém. Uvažujme množinu M bodů [x,y] R 2, které splňují rovnici F(x, y) = 0, M = {[x,y] D F F(x,y) = 0}, kde z = F(x,y) je nějaká funkce dvou proměnných. Je-li F(x,y)

Více

Kreslení elipsy Andrej Podzimek 22. prosince 2005

Kreslení elipsy Andrej Podzimek 22. prosince 2005 Kreslení elipsy Andrej Podzimek 22. prosince 2005 Kreslení elipsy v obecné poloze O co půjde Ukázat přesný matematický model elipsy Odvodit vzorce pro výpočet souřadnic důležitých bodů Nalézt algoritmus

Více

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0

Příklad 1. Řešení 1a Máme určit obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 14. a) =0, = 1, = b) =4, =0 Příklad Určete obsah rovinné plochy ohraničené křivkami: a) =0,=,= b) =4,=0 c) =,=,=3,=0 d) =+, =0 e) + )=,= f) = +4,+= g) =arcsin,=0,= h) =sin,=0, 0; i) =,=,=4,=0 j) =,= k) = 6,= +5 4 l) =4,+=5 m) = +

Více

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 "

Nyní využijeme slovník Laplaceovy transformace pro derivaci a přímé hodnoty a dostaneme běžnou algebraickou rovnici. ! 2 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MB ČÁST Příklad Nalezněte pomocí Laplaceovy transformace řešení dané Cauchyho úlohy lineární diferenciální rovnice prvního řádu s konstantními koeficienty v intervalu 0,, které vyhovuje

Více

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci)

Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci) 2. Diferenciál funkce, tečná rovina. Diferenciál funkce dvou proměnných. Má-li funkce f = f(x, y) spojité parciální derivace v bodě a, pak lineární formu (funkci) df(a, h) = x (a)h + (a)h 2, h = (h, h

Více

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 12. a) 3 +1)d. Vypočítejte určité integrály: b) 5sin 4 ) d. c) d. g) 3 d. h) tg d. k) 4 arctg 2 ) d.

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 12. a) 3 +1)d. Vypočítejte určité integrály: b) 5sin 4 ) d. c) d. g) 3 d. h) tg d. k) 4 arctg 2 ) d. ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MA ČÁST Příklad Vypočítejte určité integrály: a) +)d b) 5sin) d c) d d) d e) d f) g) d d h) tgd i) d j) d k) arctg) d l) d m) sin d n) ) d o) p) q) r) s) d d ) d d d t) +d u) d v) d ŘEŠENÉ

Více

1. Definiční obor funkce dvou proměnných

1. Definiční obor funkce dvou proměnných Definiční obor funkce dvou proměnných Řešené příklady 1. Definiční obor funkce dvou proměnných Vyšetřete a v kartézském souřadném systému (O, x, y) zakreslete definiční obory následujících funkcí dvou

Více

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Monotonie a lokální extrémy. Konvexnost, konkávnost a inflexní body. 266 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné 66 I. Diferenciální počet funkcí jedné proměnné I. 5. Vyšetřování průběhu funkce Monotonie a lokální etrémy Důsledek. Nechť má funkce f) konečnou derivaci na intervalu I. Je-li f ) > 0 pro každé I, pak

Více

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH

MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA FAKULTA STROJNÍ MATEMATIKA II V PŘÍKLADECH CVIČENÍ Č. 8 Ing. Petra Schreiberová, Ph.D. Ostrava 01 Ing. Petra Schreiberová, Ph.D. Vysoká škola báňská Technická

Více

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta

I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta 343 I. 7. Diferenciál funkce a Taylorova věta Věta 26. Funkce f má v bodě x 0 diferenciál (je diferencovatelná v x 0 ) právě tehdy, když existuje vlastní derivace

Více

8.1. Určete všechny lokální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + arctg 2 x + y 3 + y, x, y R.

8.1. Určete všechny lokální extrémy funkce f(x, y) = x 2 + arctg 2 x + y 3 + y, x, y R. Řešené příklady k extrémům funkcí více proměnných 8 Určete všechny lokální extrémy funkce fx y x + arctg x + y + y x y R Řešení Funkci f si vyjádříme jako součet f + f kde f x x + arctg x x R f y y + y

Více

1 Funkce dvou a tří proměnných

1 Funkce dvou a tří proměnných 1 Funkce dvou a tří proměnných 1.1 Pojem funkce více proměnných Definice Funkce dvou proměnných je předpis, který každému bodu z R 2 (tj. z roviny) přiřazuje jediné reálné číslo. z = f(x, y), D(f) R 2

Více

Zlín, 23. října 2011

Zlín, 23. října 2011 (. -. lekce) Sylva Potůčková, Dana Stesková, Lubomír Sedláček Gymnázium a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky Zlín Zlín, 3. října 0 Postup při vyšetřování průběhu funkce. Definiční obor funkce,

Více

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 =

f(x) = arccotg x 2 x lim f(x). Určete všechny asymptoty grafu x 2 2 = Řešení vzorové písemky z předmětu MAR Poznámky: Řešení úloh ze vzorové písemky jsou formulována dosti podrobně podobným způsobem jako u řešených příkladů ve skriptech U zkoušky lze jednotlivé kroky postupu

Více

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné

Diferenciální počet funkcí jedné proměnné Diferenciální počet funkcí jedné proměnné 1 4. Derivace funkce 4.3. Průběh funkce 2 Pro přesné určení průběhu grafu funkce je třeba určit bližší vlastnosti funkce. Monotónnost funkce Funkce monotónní =

Více

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 2. Určete a načrtněte definiční obory funkcí více proměnných: a) (, ) = b) (, ) = 3. c) (, ) = d) (, ) =

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1B ČÁST 2. Určete a načrtněte definiční obory funkcí více proměnných: a) (, ) = b) (, ) = 3. c) (, ) = d) (, ) = Příklad 1 Určete a načrtněte definiční obory funkcí více proměnných: a) (, ) = b) (, ) = 3 c) (, ) = d) (, ) = e) (, ) = ln f) (, ) = 1 +1 g) (, ) = arcsin( + ) Poznámka V těchto úlohách máme nalézt největší

Více

JAK ČTEME Z DERIVACÍ PRŮBĚH PŮVODNÍCH FUNKCÍ? Pozn: veškeré funkce mají ve vnitřních bodech definičního oboru první derivaci. 1.

JAK ČTEME Z DERIVACÍ PRŮBĚH PŮVODNÍCH FUNKCÍ? Pozn: veškeré funkce mají ve vnitřních bodech definičního oboru první derivaci. 1. JAK ČTEME Z DERIVACÍ PRŮBĚH PŮVODNÍCH FUNKCÍ? Pozn: veškeré funkce mají ve vnitřních bodech definičního oboru první derivaci. 1. Monotonie (1) Dostaneme zadanou např. funkci y = sin x. (2) Když si funkci

Více

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci

Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/ Matematika pro všechny. Univerzita Palackého v Olomouci Projekt OPVK - CZ.1.07/1.1.00/26.0047 Matematika pro všechny Univerzita Palackého v Olomouci Tematický okruh: Geometrie Různé metody řešení Téma: Analytická geometrie v prostoru, vektory, přímky Autor:

Více

5. cvičení z Matematiky 2

5. cvičení z Matematiky 2 5. cvičení z Matematiky 2 21.-25. března 2016 5.1 Nalezněte úhel, který v bodě 1, 0, 0 svírají grafy funkcí fx, y ln x 2 + y 2 a gx, y sinxy. Úhel, který svírají grafy funkcí je dán jako úhel mezi jednotlivými

Více

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6

Příklad 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z M1A ČÁST 6 Příklad 1 Vyšetřete průběh funkce: a) = b) = c) = d) =ln1+ e) =ln f) = Poznámka K vyšetřování průběhu funkce použijeme postup uvedený v zadání. Některé kroky nejsou již tak detailní, všechny by ale měly

Více

LOKÁLNÍ EXTRÉMY. LOKÁLNÍ EXTRÉMY (maximum a minimum funkce)

LOKÁLNÍ EXTRÉMY. LOKÁLNÍ EXTRÉMY (maximum a minimum funkce) Předmět: Ročník: Vytvořil: Datum: MATEMATIKA ČTVRTÝ Mgr. Tomáš MAŇÁK 5. srpna Název zpracovaného celku: LOKÁLNÍ EXTRÉMY LOKÁLNÍ EXTRÉMY (maimum a minimum funkce) Lokální etrémy jsou body, v nichž funkce

Více

Autor: Vladimír Švehla

Autor: Vladimír Švehla Bulletin of Applied Mechanics 1, 55 64 (2005) 55 Využití Castiglianovy věty při výpočtu deformací staticky určité případy zatížení tahem a tlakem Autor: Vladimír Švehla České vysoké učení technické, akulta

Více

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1

, = , = , = , = Pokud primitivní funkci pro proměnnou nevidíme, pomůžeme si v tuto chvíli jednoduchou substitucí = +2 +1, =2 1 = 1 2 1 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MB ČÁST 7 Příklad 1 a) Vypočtěte hmotnost oblasti ohraničené přímkami =1,=3,=1,= jestliže její hustota je dána funkcí 1,= ++1 b) Vypočtěte statický moment čtverce ohraničeného přímkami

Více

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ).

III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce. a = (x 0, y 0 ), h = (h 1, h 2 ). III. Diferenciál funkce a tečná rovina 8. Diferenciál funkce. Přírůstek funkce = f(x 0 + h 1, y 0 + h 2 ) f(x 0, y 0 ) f u (x 0, y 0 ), kde u = (h 1, h 2 ). ( ) = f(x 0 + h 1, y 0 ) f(x 0, y 0 ) x (x 0,

Více

Implicitní funkce. 2 + arcsin(x + y2 ) = arccos(y + x 2 ), [0, 0] , 5] stacionární bod?

Implicitní funkce. 2 + arcsin(x + y2 ) = arccos(y + x 2 ), [0, 0] , 5] stacionární bod? Implicitní funkce V následujících úlohách ukažte, že uvedená rovnice určuje v jistém okolí daného bodu [ 0, y 0 ] implicitně zadanou funkci proměnné. Spočtěte první a druhou derivaci této funkce v bodě

Více

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde

Homogenní rovnice. Uvažujme rovnici. y = f(x, y), (4) kde Homogenní rovnice Uvažujme rovnici kde y = f(, y), (4) f(λ, λy) = f(, y), λ. Tato rovnice se nazývá homogenní rovnice 1. řádu. Ukážeme, že tuto rovnici lze převést substitucí na rovnici se separovanými

Více

= cos sin = sin + cos = 1, = 6 = 9. 6 sin 9. = 1 cos 9. = 1 sin 9. + 6 cos 9 = 1 0,939692621 6 ( 0,342020143) = 1 ( 0,342020143) + 6 0,939692621

= cos sin = sin + cos = 1, = 6 = 9. 6 sin 9. = 1 cos 9. = 1 sin 9. + 6 cos 9 = 1 0,939692621 6 ( 0,342020143) = 1 ( 0,342020143) + 6 0,939692621 ŘEŠENÉ PŘÍKLADY Z MA+ULA ČÁST Příklad Bod má vůči souřadné soustavě souřadnice uvedené níže. Vypočtěte jeho souřadnice vzhledem k soustavě, která je vůči otočená dle zadání uvedeného níže. Výsledky zaokrouhlete

Více

1 Extrémy funkcí - slovní úlohy

1 Extrémy funkcí - slovní úlohy 1 Extrémy funkcí - slovní úlohy Příklad 1.1. Součet dvou kladných reálných čísel je a. Určete 1. Minimální hodnotu součtu jejich n-tých mocnin.. Maximální hodnotu součinu jejich n-tých mocnin. Řešení.

Více

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené 22. 2. 2016 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2016) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které

Více

Management rekreace a sportu. 10. Derivace

Management rekreace a sportu. 10. Derivace Derivace Derivace Před mnoha lety se matematici snažily o obecné vyřešení úlohy, jak sestrojit tečnu k dané křivce a také yzici zápolili s problémem určení rychlosti nerovnoměrného pohybu K zásadnímu obratu

Více

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH

1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH 1. DIFERENCIÁLNÍ POČET FUNKCE DVOU PROMĚNNÝCH V minulém semestru jsme studovali vlastnosti unkcí jedné nezávislé proměnné. K popisu mnoha reálných situací obvkle s jednou proměnnou nevstačíme. FUNKCE DVOU

Více

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace

Derivace funkce. Obsah. Aplikovaná matematika I. Isaac Newton. Mendelu Brno. 2 Derivace a její geometrický význam. 3 Definice derivace Derivace funkce Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Směrnice přímk Derivace a její geometrický význam 3 Definice derivace 4 Pravidla a vzorce pro derivování 5 Tečna a normála 6 Derivace

Více

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné.

Seznámíte se s pojmem primitivní funkce a neurčitý integrál funkce jedné proměnné. INTEGRÁLNÍ POČET FUNKCÍ JEDNÉ PROMĚNNÉ NEURČITÝ INTEGRÁL NEURČITÝ INTEGRÁL Průvodce studiem V kapitole Diferenciální počet funkcí jedné proměnné jste se seznámili s derivováním funkcí Jestliže znáte derivace

Více

Parciální derivace a diferenciál

Parciální derivace a diferenciál Parciální derivace a diferenciál Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem

Více

Cyklometrické funkce

Cyklometrické funkce 4..7 Cyklometrické funkce Předpoklady: 46 Cyklometrické funkce: funkce inverzní k funkcím goniometrickým z minulé hodiny známe první cyklometrickou funkci y = arcsin x (inverzní k funkci y = sin x ). Př.

Více

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018

Funkce v ıce promˇ enn ych Extr emy Pˇredn aˇska p at a 12.bˇrezna 2018 Funkce více proměnných Extrémy Přednáška pátá 12.března 2018 Zdroje informací Diferenciální počet http://homen.vsb.cz/~kre40/esfmat2/fceviceprom.html http://www.studopory.vsb.cz/studijnimaterialy/sbirka_uloh/pdf/7.pdf

Více

Parciální derivace a diferenciál

Parciální derivace a diferenciál Parciální derivace a diferenciál Vyšší matematika, Inženýrská matematika LDF MENDELU Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU v Brně (LDF) s ohledem

Více

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené 28. 2. 2017 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2017) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které

Více

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce

Obsah. Aplikovaná matematika I. Gottfried Wilhelm Leibniz. Základní vlastnosti a vzorce Neurčitý integrál Aplikovaná matematika I Dana Říhová Mendelu Brno Obsah Primitivní funkce, neurčitý integrál Základní vlastnosti a vzorce Základní integrační metody Úpravy integrandu Integrace racionálních

Více

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO

DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LDF MT MATEMATIKA DERIVACE FUNKCE, L HOSPITALOVO PRAVIDLO Podpořeno projektem Průřezová inovace studijních programů Lesnické a dřevařské fakult MENDELU v Brně (LDF) s ohledem

Více

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +,

Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: =, 0 = 1 = 1. ln = +, Příklad Nalezněte obecné řešení diferenciální rovnice (pomocí separace proměnných) a řešení Cauchyho úlohy: a) =, 0= b) =, = c) =2, = d) =2, 0= e) =, 0= f) 2 =0, = g) + =0, h) =, = 2 = i) =, 0= j) sin+cos=0,

Více

f( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů

f( x) x x 4.3. Asymptoty funkce Definice lim f( x) =, lim f( x) =, Jestliže nastane alespoň jeden z případů 3 Výklad Definice 3 Jestliže nastane alespoň jeden z případů lim =, lim =, + + lim =, lim =, kde ( D ), pak říkáme, že přímka = je asymptotou funkce f() v bodě f Jestliže lim ( k q) =, resp lim ( k q)

Více

Diferenciální počet funkcí více proměnných

Diferenciální počet funkcí více proměnných Vysoké učení technické v Brně Fakulta strojního inženýrství Diferenciální počet funkcí více proměnných Doc RNDr Miroslav Doupovec, CSc Neřešené příklady Matematika II OBSAH Obsah I Diferenciální počet

Více

1 L Hospitalovo pravidlo

1 L Hospitalovo pravidlo L Hospitalovo pravidlo Věta.. Bud R R R {± }). Necht je splněna jedna z podmínek i) ii) f) g), g). Eistuje-li vlastní nebo nevlastní) f ) g ) Obdobné tvrzení platí i pro jednostranné ity., pak eistuje

Více

Matematická analýza III.

Matematická analýza III. 2. Parciální derivace Miroslav Hušek, Lucie Loukotová UJEP 2010 Parciální derivace jsou zobecněním derivace funkce jedné proměnné. V této kapitole poznáme jejich základní vlastnosti a využití. Co bychom

Více

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}.

1. Náhodný vektor (X, Y ) má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde. p(x, y) = a(x + y + 1), x, y {0, 1, 2}. VIII. Náhodný vektor. Náhodný vektor (X, Y má diskrétní rozdělení s pravděpodobnostní funkcí p, kde p(x, y a(x + y +, x, y {,, }. a Určete číslo a a napište tabulku pravděpodobnostní funkce p. Řešení:

Více

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty

Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I. řádu s konstantními koeficienty Soustavy lineárních diferenciálních rovnic I řádu s konstantními koeficienty Definice a) Soustava tvaru x = ax + a y + az + f() t y = ax + a y + az + f () t z = a x + a y + a z + f () t se nazývá soustava

Více

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1

Příklady pro předmět Aplikovaná matematika (AMA) část 1 Příklady pro předmět plikovaná matematika (M) část 1 1. Lokální extrémy funkcí dvou a tří proměnných Nalezněte lokální extrémy funkcí: (a) f 1 : f 1 (x, y) = x 3 3x + y 2 + 2y (b) f 2 : f 2 (x, y) = 1

Více

Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat

Průvodce studiem. do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat 6. Extrémy funkcí více proměnných Průvodce studiem Hledání extrémů je v praxi často řešená úloha. Např. při cestě z bodu A do bodu B se snažíme najít nejkratší cestu. Ve firmách je snaha minimalizovat

Více

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2,

má spojité parciální derivace druhého řádu ve všech bodech této množiny. Výpočtem postupně dostaneme: y = 9xy2 + 2, 4. Parciální derivace a diferenciál. řádu 0-a3b/4dvr.tex Příklad. Určete parciální derivace druhého řádu funkce f v obecném bodě a v daných bodech. Napište obecný tvar. diferenciálu, jeho hodnotu v daných

Více

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k),

Definice Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo. z f(x 0 + h,y 0 + k) f(x 0,y 0 ) = Ah + Bk + ρτ(h,k), Definice 5.2.1. Řekneme, že funkce z = f(x,y) je v bodě A = [x 0,y 0 ] diferencovatelná, nebo má v tomto bodě totální diferenciál, jestliže je možné její přírůstek z na nějakém okolí bodu A vyjádřit jako

Více

Extrémy funkce dvou proměnných

Extrémy funkce dvou proměnných Extrémy funkce dvou proměnných 1. Stanovte rozměry pravoúhlé vodní nádrže o objemu 32 m 3 tak, aby dno a stěny měly nejmenší povrch. Označme rozměry pravoúhlé nádrže x, y, z (viz obr.). ak objem této nádrže

Více

Základy matematiky pro FEK

Základy matematiky pro FEK Základy matematiky pro FEK 8. přednáška Blanka Šedivá KMA zimní semestr 2016/2017 Blanka Šedivá (KMA) Základy matematiky pro FEK zimní semestr 2016/2017 1 / 14 Derivace funkce U lineárních funkcí ve tvaru

Více

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx.

arcsin x 2 dx. x dx 4 x 2 ln 2 x + 24 x ln 2 x + 9x dx. Neurčitý integrál arcsin. Integrál najdeme integrací per partes. Pomocí této metody dostaneme arcsin = arcsin 4 = arcsin + 4 + C, (,. ln + 4 ln + 9. Tento integrál lze převést substitucí ln = y na integrál

Více

Diferenciální rovnice separace proměnných verze 1.1

Diferenciální rovnice separace proměnných verze 1.1 Úvod Diferenciální rovnice separace proměnných verze. Následující tet popisuje řešení diferenciálních rovnic, konkrétně metodu separace proměnných. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT na

Více

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené

Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené 2. 3. 2018 Matematika II, úroveň A ukázkový test č. 1 (2018) 1. a) Napište postačující podmínku pro diferencovatelnost funkce n-proměnných v otevřené mn. M E n. Zapište a načrtněte množinu D, ve které

Více

4. Diferenciál a Taylorova věta

4. Diferenciál a Taylorova věta 4. Diferenciál a Taylorova věta Definice 4.1. Buď f : R n R, a Df. Řekneme, že f je diferencovatelná v bodě a, když h V n takový, že a + h Df platí f(a + h) f(a) gradf(a) h + h τ(h), kde lim τ(h) 0. Funkce

Více

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I

4.3.4 Základní goniometrické vzorce I .. Základní goniometrické vzorce I Předpoklady: 0 Dva vzorce, oba známe už z prváku. Pro každé R platí: + =. Důkaz: Použijeme definici obou funkcí v jednotkové kružnici: T sin() T 0 - cos() S 0 R - Obě

Více

5. Lokální, vázané a globální extrémy

5. Lokální, vázané a globální extrémy 5 Lokální, vázané a globální extrémy Studijní text Lokální extrémy 5 Lokální, vázané a globální extrémy Definice 51 Řekneme, že f : R n R má v bodě a Df: 1 lokální maximum, když Ka, δ Df tak, že x Ka,

Více

Obsah. Metodický list Metodický list Metodický list Metodický list

Obsah. Metodický list Metodický list Metodický list Metodický list METODICKÉ LISTY Z MATEMATIKY pro gymnázia a základní vzdělávání Jaroslav Švrček a kolektiv Rámcový vzdělávací program pro gymnázia Vzdělávací oblast: Matematika a její aplikace Tematický okruh: Závislosti

Více

4EK213 LINEÁRNÍ MODELY

4EK213 LINEÁRNÍ MODELY 4EK213 LINEÁRNÍ MODELY Úterý 11:00 12:30 hod. učebna SB 324 3. přednáška SIMPLEXOVÁ METODA I. OSNOVA PŘEDNÁŠKY Standardní tvar MM Základní věta LP Princip simplexové metody Výchozí řešení SM Zlepšení řešení

Více

1. Písemka skupina A...

1. Písemka skupina A... . Písemka skupina A.... jméno a příjmení Načrtněte grafy funkcí (v grafu označte všechny průsečíky funkce s osami a asymptoty). y y sin 4 y y arccos ) Určete, jestli je funkce y ln prostá? ) Je funkce

Více

verze 1.3 x j (a) g k 2. Platí-li vztahy v předchozím bodu a mají-li f, g 1,..., g s v a diferenciál K = f + j=1

verze 1.3 x j (a) g k 2. Platí-li vztahy v předchozím bodu a mají-li f, g 1,..., g s v a diferenciál K = f + j=1 1 Úvod Vázané extrémy funkcí více proměnných verze 1. Následující text popisuje hledání vázaných extrémů funkcí více proměnných. Měl by sloužit především studentům předmětu MATEMAT1 na Univerzitě Hradec

Více

Parametrická rovnice přímky v rovině

Parametrická rovnice přímky v rovině Parametrická rovnice přímky v rovině Nechť je v kartézské soustavě souřadnic dána přímka AB. Nechť vektor u = B - A. Pak libovolný bod X[x; y] leží na přímce AB právě tehdy, když vektory u a X - A jsou

Více

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.

1. Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny 1., 2. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g. . Je dána funkce f(x, y) a g(x, y, z). Vypište symbolicky všechny.,. a 3. parciální derivace funkce f a funkce g.. Spočtěte všechny první parciální derivace funkcí: a) f(x, y) = x 4 + y 4 4x y, b) f(x,

Více

8.2. Exaktní rovnice. F(x, y) x. dy. df = dx + y. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda a jak lze od této diferenciální formule

8.2. Exaktní rovnice. F(x, y) x. dy. df = dx + y. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda a jak lze od této diferenciální formule Cíle Ve výkladu o funkcích dvou proměnných jsme se seznámili také s jejich diferenciálem prvního řádu, který je pro funkci F(x, y) vyjádřen výrazem df dx + dy. Nyní budeme hledat odpověd na otázku, zda

Více

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010

Derivace funkce. prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky BI-ZMA ZS 2009/2010 Derivace funkce prof. RNDr. Čestmír Burdík DrCs. prof. Ing. Edita Pelantová CSc. Katedra matematiky České vysoké učení technické v Praze c Čestmír Burdík, Edita Pelantová 2009 Základy matematické analýzy

Více

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018

Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 2018 Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 208 Studijní program: Studijní obory: Matematika MA, MMIT, MMFT, MSTR, MNVM, MPMSE Varianta A Řešení příkladů pečlivě odůvodněte. Věnujte pozornost ověření

Více

Diferenciální počet ve středoškolské matematice

Diferenciální počet ve středoškolské matematice Diferenciální počet ve středoškolské matematice Mgr. Eva Valentová 2018 Předmluva Tento učební text je určen studentům čtvrtéo ročníku čtyřletýc gymnázií, kteří se ctějí věnovat při dalším studiu tecnickým,

Více

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice

8.3). S ohledem na jednoduchost a názornost je výhodné seznámit se s touto Základní pojmy a vztahy. Definice 9. Lineární diferenciální rovnice 2. řádu Cíle Diferenciální rovnice, v nichž hledaná funkce vystupuje ve druhé či vyšší derivaci, nazýváme diferenciálními rovnicemi druhého a vyššího řádu. Analogicky

Více

Mocninná funkce: Příklad 1

Mocninná funkce: Příklad 1 Mocninná funkce: Příklad 1 Zadání: Vyšetřete průběh mocninné funkce. Řešení: 1. Jako první si určíme definiční obor: D(f)=R. 2. Nyní si spočítáme zda je daná funkce sudá nebo lichá: Daná funkce je lichá.

Více

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015)

MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015) MATEMATIKA II - vybrané úlohy ze zkoušek (2015) doplněné o další úlohy 24. 2. 2015 Nalezené nesrovnalosti ve výsledcích nebo připomínky k tomuto souboru sdělte laskavě F. Mrázovi (e-mail: Frantisek.Mraz@fs.cvut.cz

Více

Derivace úvod. Jak zjistit míru změny?

Derivace úvod. Jak zjistit míru změny? Derivace úvod P ČEZ Jak zjistit míru změny? Derivace nám dá odpověď jestli je funkce: rostoucí/klesající konkávní/konvení jak moc je strmá jak moc roste kde má maimum/minimum 1000 700 P ČEZ P ČEZ 3% 4%

Více

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad.

f (k) (x 0 ) (x x 0 ) k, x (x 0 r, x 0 + r). k! f(x) = k=1 Řada se nazývá Taylorovou řadou funkce f v bodě x 0. Přehled některých Taylorových řad. 8. Taylorova řada. V urzu matematiy jsme uázali, že je možné funci f, terá má v oolí bodu x derivace aproximovat polynomem, jehož derivace se shodují s derivacemi aproximované funce v bodě x. Poud má funce

Více

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní

X = x, y = h(x) Y = y. hodnotám x a jedné hodnotě y. Dostaneme tabulku hodnot pravděpodobnostní ..08 8cv7.tex 7. cvičení - transformace náhodné veličiny Definice pojmů a základní vzorce Je-li X náhodná veličina a h : R R je měřitelná funkce, pak náhodnou veličinu Y, která je definovaná vztahem X

Více

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce

14. Monotonnost, lokální extrémy, globální extrémy a asymptoty funkce . Monotonnost, lokální extrém, globální extrém a asmptot funkce Studijní text. Monotonnost, lokální extrém, globální extrém a asmptot funkce A. Rostoucí a klesající funkce Pojm rostoucí, klesající a konstantní

Více

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné

Nalezněte hladiny následujících funkcí. Pro které hodnoty C R jsou hladiny neprázdné . Definiční obor a hladiny funkce více proměnných Nalezněte a graficky znázorněte definiční obor D funkce f = f(x, y), kde a) f(x, y) = x y, b) f(x, y) = log(xy + ), c) f(x, y) = xy, d) f(x, y) = log(x

Více

Úvodní informace. 17. února 2018

Úvodní informace. 17. února 2018 Úvodní informace Funkce více proměnných Přednáška první 17. února 2018 Obsah 1 Úvodní informace. 2 Funkce více proměnných Definiční obor Limita a spojitost Derivace, diferencovatelnost, diferenciál Úvodní

Více

Diferenciál funkce. L Hospitalovo pravidlo. 22. a 23. března 2011

Diferenciál funkce. L Hospitalovo pravidlo. 22. a 23. března 2011 Diferenciál funkce Derivace vyšších řádů L Hospitalovo pravidlo Jiří Fišer 22. a 23. března 2011 Jiří Fišer (KMA, PřF UP Olomouc) KMA MAT2 Přednáška č. 6 22. a 23. března 2011 1 / 18 y ω(h) dy O x Obrázek:

Více

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim.

PRIMITIVNÍ FUNKCE. Primitivní funkce primitivní funkce. geometrický popis integrály 1 integrály 2 spojité funkce konstrukce prim. PRIMITIVNÍ FUNKCE V předchozích částech byly zkoumány derivace funkcí a hlavním tématem byly funkce, které derivace mají. V této kapitole se budou zkoumat funkce, které naopak jsou derivacemi jiných funkcí

Více