Acidobazická rovnováha



Podobné dokumenty
Produkce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny

3.8. Acidobazická regulace

Acidobazické regulace

Plasma a většina extracelulární

Stewart Fenclův koncept hodnocení poruch ABR

Acidobazická rovnováha 11

Acidobazická rovnováha a její vztahy k iontovému hospodářství. Klinické aplikace.

Acidobazická rovnováha vývoj interpretace nálezn. lezů. A. Kazda

ABR a iontového hospodářství

Acidobazická rovnováha H+ a ph Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. Proto je vodíkový iont velmi malý a je

ABR a iontového hospodářství

Výpočty koncentrací. objemová % (objemový zlomek) krvi m. Vsložky. celku. Objemy nejsou aditivní!!!

tělní buňky tělní tekutiny krev erythrocyty 7.28 thrombocyty 7.0 žaludeční šťáva buňky kosterního svalstva duodenální šťáva

Zpět k základům: poruchy acidobazické rovnováhy a vnitřního prostředí u komplikovaného pacienta Antonín Jabor, Janka Franeková

Jana Fauknerová Matějčková

Vyšetřování a léčba poruch acidobazické rovnováhy

Acidobazická rovnováha (ABR)

P. Schneiderka, Ústav patologické fyziologie LFUP a OKB FN Olomouc

Diagnostika poruch acidobazické rovnováhy

Klinická fyziologie ABR sekce Základy oboru edukační lekce. Michal Horáček KARIM 2. LF UK a FN v Motole Praha

Acidobazický stav organismu

Vliv infuzních roztoků na acidobazickou rovnováhu. Antonín Jabor IKEM Praha

DIAGNÓZA JEDNODUCHÝCH A SMÍŠ ÍŠENÝCH PORUCH ACIDOBAZICKÉ ROVNOVÁHY. A. Kazda. Katedra klinické biochemie, IPVZ Praha UKBLD 1.

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ. Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2007

3 Acidobazické reakce

rovnováha mezi acidifikujícími a alkalizujícími vlivy

Jana Fauknerová Matějčková

Klasické nebo Stewartovo hodnocení poruch ABR?

Acidobazická rovnováha pro pokročilé. František Duška KAR FNKV

Jana Fauknerová Matějčková

Acidobazická rovnováha

Acido-bázická rovnováha (ABR)

Poruchy vnitřního prostředí. v intenzivní medicíně

3 Acidobazické reakce

3 Acidobazické reakce

2 Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak

PARENTERÁLNÍ VÝŽIVA 1

Monitoring vnitřního prostředí pacienta

Vybrané klinicko-biochemické hodnoty

Existují ideální iontové roztoky pro pacienty se SBS? Michal Žourek DPV Praha

Chemické výpočty II. Vladimíra Kvasnicová

Hlavní ukazatele acidobazické rovnováhy

BILANČNÍ PŘÍSTUP K MODELOVÁNÍ ACIDOBAZICKÉ ROVNOVÁHY A PŘENOSU KREVNÍCH PLYNŮ

Homeostáza vody a iontů

Diagnostika a léčba poruch acidobazické rovnováhy. J. Vymětal 3. interní klinika nefrologická, revmatologická a endokrinologická

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

Diagnostika a léčba poruch acidobazické rovnováhy. J. Vymětal 3. interní klinika nefrologická, revmatologická a endokrinologická

Chloridy v séru. Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci. Příčiny hypochlorémie. Nedostatečný přívod Zcela neslaná dieta

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls43951/2010

Faktory ovlivňující úspěšnost embryologické laboratoře

Acidobazická rovnováha - jasně a jednoduše

KAZUISTIKY Z LABORATORNÍ MEDICÍNY

KREVNÍ ELEMENTY, PLAZMA. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

Toxické metabolity glykolaldehyd, kys. glykolová, kys. glyoxylová, kys. štavelová

Pavel Suk ARK, FN u svatéanny v Brně

MMN, a.s. Oddělení laboratoře Metyšova 465, Jilemnice

VYBRANÉ BIOCHEMICKÉ A FYZIOLOGICKÉ HODNOTY JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ZVÍŘAT MVDr. Vladimír Kopřiva,Ph.D DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4 up.

Soli. ph roztoků solí - hydrolýza

Těžká laktátová acidosa. Daniel Nalos, Věra Vondráková, Pavel Neumann. KAPIM Ústí nad Labem

KOMPLEXNÍ MODEL ACIDOBAZICKÉ ROVNOVÁHY KRVE. Jiří Kofránek

Infúze. Markéta Vojtová. VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

[ ] d[ Y] rychlost REAKČNÍ KINETIKA X Y

SCHVÁLENO SL \TN STĺ-\\! PRO kontrolu LĚČ\J. Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.suk1s44379/2010 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Struktura. Velikost ionexových perliček Katex. Iontová výměna. Ionex (ion exchanger) Iontoměnič Měnič iontů. Katex (cation exchanger) Měnič kationtů


Univerzita Karlova v Praze 2. lékařská fakulta

Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2013

Veterinární analyzátor POCT Parametry acidobazické rovnováhy a ionty

František Duška DIABETICKÁ KETOACIDÓZA

Pro zředěné roztoky za konstantní teploty T je osmotický tlak úměrný molární koncentraci

Funkční anatomie ledvin Clearance

Krevní plazma organické a anorganické součásti, význam minerálů a bílkovin krevní plazmy. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

ŠKOLA (SIMULAČNÍ) HROU VYUŽITÍ SIMULAČNÍCH MODELŮ ACIDOBAZICKÉ ROVNOVÁHY V E-LEARNIGNOVÉ APLIKACI

Teorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN

Acidobazické děje - maturitní otázka z chemie

Monitorování hladiny metalothioneinu a thiolových sloučenin u biologických organismů vystavených působení kovových prvků a sloučenin

Roztoky - elektrolyty

Acidobazická rovnováha pro pokročilé. František Duška KAR FNKV

Acidobazická rovnováha. H. Vaverková

Analyzátory OPTI firmy ROCHE

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Distribuce. Doc. PharmDr. František Štaud, Ph.D. Katedra farmakologie a toxikologie Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

analyzátor POCT Parametry acidobazické rovnováhy a ionty

Mendelova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav Morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

Voda jako životní prostředí ph a CO 2

Základy pedologie a ochrana půdy

1. Příloha 1 Návod úlohy pro Pokročilé praktikum z biochemie I

OPVK CZ.1.07/2.2.00/2/.0184

SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

9. Poruchy metabolismu draslíku 14. Acidózy 15. Alkalózy. Draslík ) Regulace K mezi tělem a zevním prostředím

Kyselost, bazicita, pka

DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL CHEMICKÉ VÝPOČTY. Zuzana Špalková. Věra Vyskočilová

2. PROTOLYTICKÉ REAKCE

Transkript:

Acidobazická rovnováha Klepnutím lze upravit styl předlohy podnadpisů. MUDr. Jiří Dvorský, NMB

Vnitřní prostředí Pod pojmem vnitřní prostředí chápeme extracelulární tekutinu (včetně jejího složení) omývající buňky v těle. Pod pojmem homeostáza rozumíme stálost tohoto vnitřního prostředí, tedy stálost složení této extracelulární tekutiny.

Vnitřní prostředí Posuzovat stálost vnitřní prostředí lze z několika hledisek: izohydrie (= optimální koncentrace ph) izoionie (= elektroneutralita) objem a izoosmolalita

Základní pojmy Kyselina je látka, která je schopna uvolnit H+ Báze (zásada) je látka, která je schopná vázat H+ ph = -log[h+] Normální hodnoty ph = 7.40 [H+] = 40 nmol/l

Význam ph všechny nízkomolekulární a ve vodě rozpustné sloučeniny jsou ionizovány při fyziologickém ph (ph-dependentní ionizace), tato ionizace ovlivňuje jejich funkci, difuzibilitu apod. neutrální vs. fyziologické ph plazmy ph 7.4 (7.35-7.45) fyziologické ph 7.0 neutrální ale fatální

ph je pod tlakem kont.produkce kyselin

Pufry V extracelulární tekutině: hydrogenuhličitanový pufr (51%) hemoglobinový pufr (35%) fosfáty, sulfáty, organické kyseliny (7%) proteiny krevní plazmy (7%) V intracelulární tekutině: ph se velmi liší podle kompartmentu proteiny a fosfáty

Henderson-Hasselbalchova rovnice ph pufru závisí na logaritmu podílu zásady a kyseliny za daného ph je pro pufr daný poměr těchto složek [A- ph = pka + log [HA ] ]

Hemoglobin jako pufr Ve plicích tkáni Hb uvolní váže O2 O2 a a uvolní naváže H+ H+ H+ vzniká: reaguje s HCO3-: CO2+H2O HCO3-+H+ HCO3-+H+ CO2+H2O Bikarbonát CO2 se vydýchá, se transportuje bikarbonát z se ery doplní výměnou z plazmy za Clvýměnou (chloridový za shift) Cl-

Hemoglobin jako pufr V pracující tkáni pohlcuje protony a pomáhá zvládat kyselou nálož i produkcí HCO3- V plicích naopak protony uvolňuje a ty spolu s HCO3- přispívají k produkci CO2 Hamburgerův efekt zvětšení objemu erytrocytu ve venózní krvi.

Bikarbonátový pufr CA H2O + CO2 H2CO3 H+ + HCO3- Složka metabolická ph = 6.1 + log [HCO3- ] 0.03 x pco2 pco2 v mmhg Složka respirační

Bikarbonátový pufr Je nejvýznamnější extracelulární pufr Je nejdůležitější pro regulaci ABR, protože organismus umí aktivně pracovat s koncentrací [HCO3-] i pco2 Pomocí stavu bikarbonátového pufru klinicky posuzujeme stav acidobáze u pacienta

Izoionie aneb zákon zachování elektroneutrality plasmy V daném kompartmentu musí být koncentrace kationtů (K+, Na+, Ca2+, Mg2+ atd.) stejná jako aniontů (HCO3-, Cl-, PO43-, albumin- atd.), jinak by se jevil vůči okolí jako nabitý elektrickým nábojem. Platí: Σ kationty+ = Σ anionty-

Klasické hodnocení poruch ABR

Astrup ph (7.35 7.45) po2 (10-13 kpa) pco2 (4.6 6 kpa) HCO3-ac (22 26 mmol/l) BE (-2.5 až +2.5 mmol/l) AG (14 18 mmol/l) [HCO3-] ph = = pk + log α x pco2 α = koeficient rozpustnosti oxidu uhličitého, 0,0306 mol-11-1torr-1, tj. 0,2295 mol-11-1kpa-1

[HCO3-ac] Vypočítaný parametr z HH-rovnice (HCO3-ac) Stoupne-li pco2 (a tedy [H2CO3]), potom reakce H2CO3 H+ + HCO3- běží doprava a zvýší se hodnota [HCO3-] HCO3-st definovaný jako funkce ph při pco2=5.3 kpa (plně oxyg.krev) Dnes obsoletní ukazatel Jeho výpočet je ovšem nutný pro hodnocení

Base Excess (BE) takové množství kyseliny (mmol/l), které je nutno přidat do vyš.tekutiny, aby se ph upravilo k hodnotě 7.4 (pco2=5.33kpa, 37st) BEECT = [HCO3-] 24,2) + (1 0,023 x Hb) x [ph 7,4]) je to hlavní ukazatel metabolické komponenty užívá se pro výpočet dávek korekčních roztoků

Anion Gap AG=[Na+]+[K+]-[Cl-]-[HCO3-] - laktát, ketolátky, exogenní kyseliny (salicyláty, k.šťavelová apod.) při hypoalbuminémii mohou být zvýšené XA- a AG norm. Norma: 14-18 mmol/l AGcor= AG + 0.25x[40-[Alb]]

Nedostatky klasického MAC/MAL se diagnostikuje podle 2 přístupů: [HCO3-] BE mohou probíhat souběžně acidifikující a alkalizující vlivy, jejichž efekt na [HCO3-] či BE se může vyrušit [HCO3-] či BE neposkytuje informaci o primární příčině metabolických poruch [HCO3-], ph, BE jsou určovány proměnnými,

Stewart - Fencl

Co determinuje ph?

Stav ABR je určován třemi nezávislými veličinami PCO2 Diference silných iontů (SID). Je to diference mezi sumou všech silných (plně disociovaných, chemicky nereagujících) kationů (Na+, K+, Ca2+, Mg2+) a všemi silnými aniony (Cl- a další silné aniony) Koncentrace netěkavých slabých kyselin

Strong Ion Difference SIDef = [Na+] + [K+] + [Ca2+] + [Mg2+] ([CI-] + [XA-]) SIDef = [HCO3-] + [Albx-] + [Piy-] SIDef ~[HCO3-] + 0,28[Alb] + 1,8[Pi] SIDapp= [Na+] + [K+] + [Ca2+] + [Mg2+] [CI-] SIG = SIDapp SIDef norma: 6-10 mmol/l Základní ukazatel metabolické komponenty ABR Referenční rozmezí: 37-41 mmol/l

Koncentrace netěkavých slabých kyselin (Atot) Atot = [Albx-] + [Piy-] [Albx-] = [Alb] x (0,148 x ph 0,818) ~ 11.2 mmol/l kvantifikace podílu MAL při hypoalbuminemii [Piy-] = [Pi] x (0,309 x ph 0,469) ~ 1.8 mmol/l kvantifikace podílu MAC u hyperfosfatémie

Korekce na cna při aktuální dysbalanci natrémie je hodnota chloridů změněna více nebo méně, než odpovídá změně natrémie? Cl- korig = Cl- zjišť x 140/ Na+ zjišť Norma: 102-105 mmol/l XA- korig = XA- zjišť x 140/ Na+ zjišť

Na+ změřený (mmol/l) Cl- změřený (mmol/l)

Klasifikace poruch podle Fencla

Pacient 74 let, resekce RS ABR: ph 7.4 pco2 5,2 kpa HCO3-24 mmol/l BE 0 mmol/l AGměř. 8 mmol/l Lab: - Na+ 127 mmol/l - K+ 5,1 mmol/l - Cl- 99 mmol/l - Pi 0,9 mmol/l - Albumin 14 g/l - SID 30 mmol/l - Cl-cor. 115 mmol/l - XA-cor. 4 mmol/l - Nález v ABR je ve fyziologických mezích - SID snížen - Nadbytek chloridů demaskují až Cl-cor. - Hypoalbuminémie - Diluční acidóza - Hyperchloremická acidóza - Hypoalbuminemická alkalóza