Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Podobné dokumenty
Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

kolmo dolů (její velikost se prakticky nemění) odpor vzduchu F

Rovnoměrný pohyb. velikost rychlosti stále stejná (konstantní) základní vztah: (pokud pohyb začíná z klidu) v m. s. t s

Základní pojmy Rovnoměrný přímočarý pohyb Rovnoměrně zrychlený přímočarý pohyb Rovnoměrný pohyb po kružnici

3. SEMINÁŘ Z MECHANIKY

FYZIKA 1. ROČNÍK. Tématický plán. Hodiny: Září 7 Říjen 8 Listopad 8 Prosinec 6 Leden 8 Únor 6 Březen 8 Duben 8 Květen 8 Červen 6.


Kinematika hmotného bodu


FYZIKA 2. ROČNÍK ( ) V 1 = V 2 =V, T 1 = T 2, Q 1 =Q 2 c 1 = 139 J kg 1 K 1-3. Řešení: m c T = m c T 2,2

Téma: Měření tíhového zrychlení.

( ) ( ) Úloha 1. Úloha 2

NA POMOC FO KATEGORIE E,F

Digitální učební materiál

Dynamika pohybu po kružnici III

Analytické řešení kinematiky a dynamiky mechanismů

NA POMOC FO KATEGORIE E,F

Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech

Řešení úloh celostátního kola 60. ročníku fyzikální olympiády Úlohy navrhli J. Thomas (1, 2, 3) a V. Wagner (4)


Úloha č. 10. Měření rychlosti proudu vzduchu. Měření závislosti síly odporu prostředí na tvaru tělesa



Příloha: Elektrická práce, příkon, výkon. Příklad: 4 varianta: Př. 4 var: BEZ CHYBY



Proč už nemusejí žáci základní školy nastupovat do jedoucího vlaku

NA POMOC FO. Pád vodivého rámečku v magnetickém poli

Úloha IV.E... už to bublá!


Rovnoměrně zrychlený pohyb v grafech




(2) Řešení. 4. Platí: ω = 2π (3) (3) Řešení

2.2.8 Jiné pohyby, jiné rychlosti I

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství

Téma: Analýza kmitavého pohybu harmonického oscilátoru



Řešení úloh 1. kola 55. ročníku fyzikální olympiády. Kategorie D


ROVNOMĚRNĚ ZRYCHLENÉ A ZPOMALENÉ POHYBY. Studijní text pro soutěžící FO a ostatní zájemce o fyziku Ivo Volf, Přemysl Šedivý.



1.4.3 Zrychlující vztažné soustavy II


Mechanický pohyb vyšetřujeme jednak z hlediska kinematiky, jednak z hlediska dynamiky


Laboratorní práce č. 3: Kmitání mechanického oscilátoru

VYUŽITÍ MATLABU VE VÝUCE MECHANIKY NA FAKULTĚ ELEKTROTECHNICKÉ ČVUT Jiří Vondřich Katedra mechaniky a materiálů, Fakulta elektrotechnická, ČVUT Praha,




Kinematika hmotného bodu




FYZIKA I. Pohyb těles po podložce

Tlumené kmity. Obr


Příklad 4 Ohýbaný nosník - napětí

Stavové veličiny vodní páry Zhotoveno ve školním roce: 2011/2012 Jméno zhotovitele: Ing. Iva Procházková

1.5.7 Zákon zachování mechanické energie I


2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství



KINEMATIKA. 1. Základní kinematické veličiny

2.6.5 Výměny tepla při změnách skupenství


STEJNOSMĚRNÝ PROUD Práce a výkon TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY.












Dynamika hmotného bodu. Petr Šidlof

Dopravní kinematika a grafy



ř ř ě é ř é é Í é Í šť ý é ý ú ů ě ě š úí ř ů Í é Í šť ý ř é Í é šť ý ý ý úí ů ě ř é ž ž é ý é ě ý Í é šť ý é Íé Í ý ý ú ů ě ě š ú ř Í ř é é ě ř é Í é








10. Charakteristiky pohonů ve vlastní spotřebě elektrárny

Projekt realizovaný na SPŠ Nové Město nad Metují. s finanční podporou v Operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost Královéhradeckého kraje

4. SEMINÁŘ Z MECHANIKY

Transkript:

rojek realizoaný na SŠ Noé Měo nad Meují finanční podporou Operační prorau Vzděláání pro konkurencecopno Králoéradeckéo kraje Modul 03 - Tecnické předěy In. Jan Jeelík

. Mecanická práce oybuje-li e oný bod nebo ěleo po určié dráze, uí půobi určiá nací íla. roože ěleo klade proi poybu odpor, uíe eno odpor překona. řekonáání odporů e ecanice nazýá ecanická práce. Mecanickou práci konáe, překonááe-li odpory ilou po určié dráze ráce je dána oučine íly a dráy e ěru íly... Mecanická práce íly álé elikoi Síla půobí e ěru dráy: ěr poybu =. [N] [] [J] - dráa poloa poloa Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík

- dráa ěr poybu poloa =. = G. =.. [J] poloa G Síla nepůobí e ěru dráy: y ěr poybu = x. =. co x - dráa ráce je dána oučine dráy a průěe íly do ěru dráy. poloa poloa Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 3

Síla půobí na kruoé dráze (práce při roační poybu): ráce za oáčku: R =. =.. R ráce za n oáček: =. n =... R. n. R = M k. n = úloá ryclo = M k. [J] M k [N] [rad. - ].. Mecanická práce íly proěnné elikoi ři lačoání nebo prodlužoání šrouboié álcoé pružiny e eliko íly ále ění, a o přío úěrně rooucí lačení nebo prodloužení. ři nezaížené pružině je počáeční íla rona nule a při nejěší lačení nebo prodloužení á odnou axiální - pružina bez předpěí ři ýpoču práce na pružině počíáe e řední (průěrnou) ilou: 0 ax ax 0 0 ax 8(9 ) Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 4

V praxi e čao ekááe případe, kdy je pružina onoána určiý předpěí. Na začáku praconío zdiu (poybu) je již pružina lačena určiou ilou. 8(9) ráce íly na pružině: =. lačení pružiny [] říklad : Auoobil o onoi 800 k e rozjel na ryclo 7 k/od na dráze 00. Vypočíeje jakou práci ykonal oor auoobilu při rozjezdu. 0 a 800 3600 N 00 0 0 a 0-0 3600 00 360 000 J Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 5

říklad : Odpor říky při obloání je 3 080 N, zdi nože je 580. Jaká práce e ykoná za 0 zdiů? n n 3080 0,58 0 7 864 J říklad 3: Dělník ynáší po prkně dloué 5 a kloněné o úel 30 bedny o onoi 5 k. Jakou práci ykoná, odnee- li 00 beden? ráce na yneení bedny: G 30 l 5 in 0,5 5 in 30,5 ráce na yneení n = 00 beden: n 00 5 9,8 36 787,5J,5 Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 6

říklad 4: Vypočíeje práci na klice bubnoéo zdiadla za 60 oáček za inuu při poloěru kliky 400 a obodoé íle 0 N. Mk R n 60 0 0,4 804,5 J 60 říklad 5: Jaká práce e ykoná při lačení nezaížené pružiny (bez předpěí) o 60 axiální ilou 700 N? 700 ax 0, 06 J Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 7

. Výkon - je ecanická práce za jednoku čau J - wa Náobky: kilowa k = 0 3 eawa M = 0 6 iawa G = 0 9 Sarší jednoky: kůň k = 735,5 = 0,7355 k k =,3596 k [N] [. - ] Odozená jednoka pro práci: [.] waodina = 3 600 = 3 600 J kilowaodina k = 3 600 000 Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 8

Výkon při roační poybu: D n R n M k [] M k [N] [rad. - ] M k n [N] [] n [ - ] říklad 6: Jak elký je ýkon elekroooru, kerý zedne břeeno o onoi 0 do ýšky 3 za 0? G 0000 9,8 0 3 9 430 Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 9

říklad 7: Jak yoko je položena nádrž odárny, do keré e za 4 odin načerpá 7 00 l ody čerpadle o ýkonu,5 k? 500 4 70 000 3600 9,8 = 4 od = 4. 3 600 V = 7 00 l = 70 000 l 70 000 k 30,58 Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 0

.3 Účinno řekonáání odporů koná roj práci. U každéo roje e ykyují io užiečnýc odporů i odpory neužiečné (škodlié) řecí odpory. Čá práce uí bý ynaložena na překonání ěco neužiečnýc odporů. Celkoá přijíaná práce je dána prací užiečnou a prací zráoou. př už z Sejně je ou i u ýkonu. Kroě užiečnéo ýkonu už e u každéo roje ykyuje i zráoý ýkon z. Celkoý přijíaný ýkon neboli příkon př je dán ouče užiečnéo a zráoéo ýkonu. př = už + z Jední z paraerů pro poouzení kaliy rojnío zařízení je o, kolik dodané enerie e přeění užiečnou práci. Účinno: užiečný ýkon příkon už př Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík

Účinno je ožné yjádři i %: už 00% př 00 už př př už Je-li zařazeno několik rojů za ebou účinnoi... n je celkoá účinno c: c... n Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík

říklad 8: Elekrooor odebírá ze íě,5 k a dodáá praconíu roji na řeenici užiečný ýkon 0 k. Jaká je účinno elekroooru? už př 0,5 0,8 80% říklad 9: Jaký je příkon elekroooru jeřábu, kerý zedne břeeno o onoi 0 do ýšky 0 za 0, jeliže celkoá účinno je 80%? už G 0000 9,8 0 0 49 050 př už 49 050 0,8 63,5 6,3 k Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 3

říklad 0: Čerpadlo dodalo za odinu 4,4 3 ody do dopraní ýšky 0. Vypočíeje ýkon a příkon čerpadla při účinnoi 0,8. už už G 4 400 9,8 3 600 0 = V. 784,8 př = 4,4. 000 = 4 400 k už 784,8 0,8 98 říklad : Vlak o onoi 00 un e rozjíždí z klidu na ryclo 7 k/od na dráze 500. Vypočíeje: a) zryclení při rozjezdu. b) zryclující ílu c) užiečný ýkon lokooiy = 0. - a) a 0 50 0,3 - b) a 00 000 0,3 6 000 N 500 0 50 c) už 6 000 0 50 000 50 k Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 4

říklad : Vypočíeje příkon a užiečný ýkon odní urbíny, kerou proéká 0 3 ody za při pádu 50. Účinno urbíny je 90%. př G 0 000 9,8 50 4 905 000 4,9 M už 4,9 0, 9 4,4M př Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 5

.4 Mecanická enerie - copno ělea ykona určiou práci Mecanická enerie: olooá (poenciální) enerie: G = 0 polooá - poenciální E p poyboá - kineická E k Těleo o onoi uíěné e ýšce je copno při uolnění ykona práci G [J] [k] [. - ] [] Tao práce je rona poenciální enerii ooo ělea E p [J] olooou (poenciální) enerii á například: záaží k poonu odin beran padacío bucaru oda dopadající na odní urbínu Ve šec uedenýc příkladec lze uo E p přeěni na ecanickou práci. Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 6

oyboá (kineická) enerie: Jeliže ěleo uolníe, dopadne na podložku rycloí. 0 = 0 Těleo ykoná práci: Tao práce je rona kineické enerii: Ryclo olnéo pádu: Těleo e poybuje počáeční rycloí 0. E k Má počáeční kineickou enerii: Ek0 0 ůobení zryclující íly po dráze e ryclo zýší na odnou : Ek ráce zryclující íly způobila přírůek kineické enerie: E k E k 0 0 0 [J] Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 7

Zákon o zacoání enerie. = 0 Ep k E 0 E E E p Ek Ep E k E E Ep Ek Ep 0 E k E k E E p Ek 0 Celkoá ecanická enerie e nezěnila. E Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 8

říklad 3: Auoobil o onoi 000 k á kineickou enerii 400 kj. Vypočíeje jakou rycloí k/od e poybuje. E k Ek - 400 000 000 0 7 k - říklad 4: Těleo o onoi 00 k á polooou enerii 0 kj. Vypočíeje jaké ýšce nad základnou e nacází. Ep E p 0 000 00 9,8 0,94 říklad 5: Železniční aon e poybuje rycloí 500 /in. Jeo kineická enerie je 4 687,5 kj. Vypočíeje ono aonu. = 5. - E k E k 4 687 500 5 5 000 k Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 9

říklad 6: Beran bucaru padá z ýšky,5 a á ono 00 k. Vypočíeje: a) poenciální enerii zednuéo beranu b) ryclo dopadu beranu na ýkoek c) ářecí ílu, je-li doba úderu beranu 0,4. a) Ep 00 9,8, 5 45,5 J b) 9,8, 5-7 7 c) a 00 5 049 N 0,4 říklad 7: Sřela o onoi 0,5 k dopadne na deku luou 80 rycloí 600 /. deku prorazí a pokračuje rycloí 50 /. Vypočíeje: a) kineickou enerii řely při dopadu na deku c)ílu pořebnou k proražení b) enerii pořebnou na proražení deky deky a) E k 0,5 600 90 000 J b) Ek E k E k 0,5 600 50 89 375 J c) Ek E k 89 375 0,08 787,5 N Mecanická práce, ýkon, enerie In. Jan Jeelík 0