Školní vzdělávací program pro základní vzdělávání Základní škola a Mateřská škola,štítary, okres Znojmo
Motto : Vědění je věc mysli jakožto pramene, odkud vyvěrají potůčky činů a řečí, čiré, je-li pramen čirý, kalné, je-li kalný. Vyučovati tedy tak, aby někdo činil něco dříve, než chápe, co činí, znamená dělati jej ne člověkem, nýbrž zvířetem : mluviti však o věcech bez pochopení znamená počínati si co papoušek a ne jako člověk. Učit znamená vést od věci známé k neznámé a vést znamená činnost mírnou, a ne násilnou, plnou lásky, a ne nenávisti. Když totiž někoho chci vést, nehoním ho, nestrkám ho, neválím s ním po zemi a necloumám jím, nýbrž vezmu ho jemně za ruku a jdu s ním nebo na volné cestě kráčím před ním a lákám ho, aby šel za mnou. J. A. Komenský
Obsah 1. Identifikační údaje... 6 1.1. Název vzdělávacího programu... 6 1.2. Předkladatel... 6 1.3. Zřizovatel školy... 6 1.4. Platnost dokumentu :... 6 1.5. Organizační schéma školy... 7 2. Charakteristika školy a školního vzdělávacího programu... 8 2.1. Velikost školy... 8 2.2. Vybavení školy... 8 2.3. Pedagogický sbor... 8 2.4. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce... 9 2.5. Spolupráce s rodiči... 9 3. Charakteristika ŠVP... 10 3.1. Zaměření školy... 10 Priority naší školy :... 10 3.2. Výchovné a vzdělávací strategie... 11 3.2.1. Kompetence k učení... 11 3.2.2. Kompetence k řešení problémů... 12 3.2.3. Kompetence komunikativní... 12 3.2.4. Kompetence sociální personální... 12 3.2.5. Kompetence občanské... 13 3.2.6. Kompetence pracovní... 13 3.3. Zabezpečení výuky ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami... 21 3.4. Zabezpečení výuky ţáků mimořádně nadaných... 21 3.5. Začlenění průřezových témat... 22
4. Učební plán... 25 4.1. Poznámky k učebnímu plánu... 25 5. Učební osnovy... 27 5.1. Název a charakteristika předmětů... 27 5.1.1. Český jazyk... 27 5.1.2. Anglický jazyk... 27 5.1.3. Matematika... 27 5.1.4. Informatika... 28 5.1.5. Prvouka... 28 5.1.6. Hudební výchova... 28 5.1.7. Výtvarná výchova integrovaná s pracovním vyučováním... 29 5.1.8. Tělesná výchova... 29 5.1.9. Školní druţina... 30 5.2. Vzdělávací obsahy předmětů... 31 6. Pravidla pro hodnocení ţáků... 129 6.1. Klasifikační řád... 129 7. Vlastní hodnocení školy školy... 140 7.1. Oblasti vlastního hodnocení, kriteria vlastního hodnocení... 140 7.2. Cíle vlastního hodnocení... 142 7.3. Nástroje vlastního hodnocení... 142 7.4. Časové rozvrţení vlastního hodnocení... 142 8. Přílohy... 144 8.1. Dotazníky pro autoevaluaci... 144 8.2. Školní projekty... 147 8.2.1. Cestujeme po Evropě... 149
8.2.2. Naše domácí zvířata... 150 8.2.3. Naše domácí zvířata... 151 8.2.4. Dopravní výchova... 152 8.2.5. Jsem čtenář... 153 8.2.6. Napříč kontinenty... 154 8.2.7. Největší Čech... 155 8.2.8. Oblíbený autor... 156 8.2.9. Poznej centrum regionu... 157 8.2.10. Poznej je kdyţ kvetou... 158 8.2.11. Poznáváme vesmír... 159 8.2.12. Jsem hlava rodiny... 160 8.2.13. Spisovatelská dílna... 161 8.2.14. Čím budu... 162 8.2.15. Řemesla a tradice... 163
1. Identifikační údaje 1.1. Název vzdělávacího programu Školní vzdělávací program Základní školy a Mateřské školy Štítary pro základní vzdělávání 1.2. Předkladatel Základní škola a Mateřská školy, Štítary Základní údaje o škole: Adresa: Štítary 191, 671 02 Šumná Ředitel školy: Mgr. Lubomír Novák Telefon: +420 515 291 386 E-mail: zs.stitary@orgman.cz www.sis.znojmo.cz/zsstitary IČO: 75022079 Identifikátor zařízení: 600 127 320 IZO: Mateřská škola: 107 614 588 Základní škola: 102 855 005 Školní druţina při ZŠ: 119 300 508 Školní jídelna: 103 243 277 Školní jídelna výdejna: 150 071 477 Od 1.1. 2003 je součástí školy mateřská škola (odloučené pracoviště Štítary 21, 671 02 Šumná),pracuje podle samostatného vzdělávacího programu. 1.3. Zřizovatel školy Městys Štítary Štítary 149 671 02 Šumná telefon: +420 515 291 350 1.4. Platnost dokumentu : Od 1.9. 2007, schválen na zasedání školské rady 18.6.2007,č.j. 2/2007 6
1.5. Organizační schéma školy Ředitel školy statutární orgán Zástupce statutárního orgánu Vedoucí učitelka MŠ Vedoucí školní jídelny Učitelé ZŠ, MŠ Vychovatelé ŠD Domovník Uklízečka, údržbář, topič Kuchař Pracovnice pro výdej stravy 7
2. Charakteristika školy a školního vzdělávacího programu 2.1. Velikost školy Základní škola Štítary je škola malotřídní/1.- 4. ročník, 2 třídy, 1 oddělení školní druţiny/,která poskytuje základní vzdělání. Kapacita školy je 60 ţáků, kapacita druţiny je 40 ţáků. Směřuje k naplnění kompetencí stanovených rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. Kompetence představují soubory znalostí, dovedností, návyků a postojů, které jsou vyuţitelné v učení i v ţivotě a umoţňují ţákům efektivně a odpovídajícím způsobem jednat v různých situacích. O konkrétních prostředcích a postupech, jak toho dosahovat, budou hovořit další oddíly tohoto dokumentu. Učební plán sestaven tak, aby ţák ZŠ měl moţnost seznámit se v rozumné míře se všemi obory. Nikdo přece předem neví, jaký talent či zájem v kom dřímá. Vycházíme z myšlenky A. Einsteina : Ze školy ( pozn. - rozumí se základní školy ) by měla vycházet harmonicky rozvinutá osobnost, ne specialista." Škola nemůţe být jen o váţné práci. Mimořádné dny školního roku jsou pravidelně v termínovém kalendáři a znamenají nejen oţivení školního ţivota, ale i mnohem více. Mikuláš s čerty a anděly navštíví všechny třídy 1. stupně ( zajišťuje DDM Šumná), mimořádný program je poslední předvánoční školní den, v únoru pořádáme ve spolupráci se SRPŠ maškarní karneval, před Velikonocemi probíhá barevný den vyjadřovaný oblečením, svůj program má Den dětí, atd. I tímto způsobem se snaţíme ovlivňovat příznivě klima školy, klima ve třídách, aby tzv. skryté kurikulum působilo pokud moţno v souladu s tím oficiálně proklamovaným. 2.2. Vybavení školy Celý školní areál leţí na okraji městyse Štítary. Okolí školy skýtá velmi dobré moţnosti pro činnost školní druţiny i pro tělesnou výchovu.k dispozici jsou dvě kmenové učebny, učebna se SMART tabulí, která slouţí k výuce jazyků, tělocvična, školní druţina / 3 herny/, výdejna stravy s jídelnou, odborná pracovna / dílna/.pro tělesnou výchovu, školní druţinu,mimoškolní činnost i rekreaci o přestávkách slouţí školní hřiště. Pěstitelství vyuţívá školní pozemek se skladem na nářadí. Zajištěna je i distribuce dotovaného školního mléka. Škola je vybavena 15 počítači propojenými v síti. Slouţí především pro výukové programy 1. stupně. Internet je připojen rádiovým přenosem signálu a je permanentně k dispozici. Strava do školní jídelny se přiváţí z vývařovny v mateřské škole. 2.3. Pedagogický sbor Pedagogický sbor pracuje ve sloţení: Základní škola: ředitel školy / třídní učitel II. třídy/ učitelka ZŠ / třídní učitelka I. třídy/ vychovatelka ŠD / vychovatelka a učitelka výchov I. a II. třídy/ 8
Mateřská škola : vedoucí učitelka MŠ,která je zároveň zástupcem statutárního orgánu, učitelka MŠ Aprobovanost pedagogických pracovníků je 100 %. 2.4. Dlouhodobé projekty, mezinárodní spolupráce Škola je zapojená do projektu EU peníze školám - individualizace výuky anglického jazyka a matematiky. Škola mívala v minulosti aţ 150 ţáků v pěti třídách. V současné době jsou ve škole dvě třídy, které navštěvuje 25-30 ţáků, jedno oddělení školní druţiny, kterou navštěvuje 20-25 ţáků. Ve školní jídelně se stravuje 15 20 ţáků a zaměstnanci. Při škole je zřízena tříčlenná školská rada, která spolupracuje se školou hlavně v oblasti řízení a ekonomiky. Sdruţení rodičů a přátel školy pomáhá škole zabezpečovat hlavně mimoškolní akce. Škola dlouhodobě spolupracuje s : - úřadem městyse Štítary - DDM Šumná - MŠ Štítary/jako se svojí součástí/ - ZŠ Šumná /spádová škola/ - ZŠ Pavlice/malotřídní škola/ - ZŠ nám.republiky Znojmo - PPP Znojmo - SPC Brno - Speciální školy Znojmo S těmito a dalšími organizacemi spolupracujeme na nejrůznějších akcích a projektech např.: Projekt Oranţové hřiště... s městysem Štítary Projekt Celoţivotní vzdělávání rozvoj profesních pedagogických kompetencí... se ZŠ nám Republiky,ZŠ Šumná,ZŠ Pavlice 2.5. Spolupráce s rodiči 9
3. Charakteristika ŠVP 3.1. Zaměření školy Priority naší školy : 1. Připravit ţáky pro ţivot v dnešním světě bez hranic, kde mají téměř neomezené moţnosti k uplatnění. 2. Rozvíjet čtenářskou gramotnost a jazykovou vybavenost ţáků. Našim cílem je škola, která : - ţáky motivuje k aktivnímu učení, řešení problémů, učí je sociálním dovednostem a rozvíjí jejich kreativitu, motivuje je k celoţivotnímu učení - podporuje pocit bezpečí, pozitivní proţívání, získání zdravého sebevědomí, rozvíjení kritického myšlení a schopnost sebehodnocení - podněcuje ţáky k tvořivému myšlení, logickému uvaţování a k řešení problémů - vede ţáky k všestranné a účinné komunikaci v mateřském i cizím jazyce - rozvíjí u ţáků schopnost spolupracovat a respektovat práci a úspěchy vlastní a druhých - připravuje ţáky k tomu, aby se projevovali jako samostatné, svobodné a zodpovědné osobnosti, uplatňovali svá práva a naplňovali své povinnosti - vytváří u ţáků potřebu projevovat pozitivní city v chování, jednání a proţívání ţivotních situací, vnímavost a citlivé vztahy k lidem, svému prostředí i k přírodě - učí ţáky aktivně rozvíjet a chránit fyzické, duševní a sociální zdraví a být za ně zodpovědný - vede ţáky k toleranci a ohleduplnosti k jiným lidem, jejich kulturám a duchovním hodnotám, učí je ţít společně s ostatními lidmi - pomáhá ţákům poznávat a rozvíjet své schopnosti i reálné moţnosti a uplatňovat je spolu s osvojenými vědomostmi a dovednostmi při rozhodování o vlastní ţivotní i profesní orientaci Školní vzdělávací program je koncipován tak, aby vytvářel co nejlepší předpoklady pro postupné osvojování klíčových kompetencí, které stanovuje Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání a které tvoří jeho základní strategii. Kompetence, které by měl ţák během výchovně vzdělávacího procesu podle školního vzdělávacího programu získat, zároveň definují cílový profil absolventa školy. Kompetence k učení - vím, proč se učím, učím se pro sebe - umím plánovat a organizovat své učení, hledám vhodné metody a strategie - vím, kde najdu informace a umím je zpracovat, dát do souvislostí - umím pozorovat a experimentovat - nebojím se zeptat a poradit se zkušenějšími - jsem zodpovědný za své učení, svou práci umím prezentovat Kompetence k řešení problémů - jsem schopen problém rozpoznat, analyzovat, najít způsob řešení - nebojím se překáţek - jsem vytrvalý a nedám se odradit nezdarem, dotáhnu činnost do konce - umím pouţít různé zdroje informací a posoudit jejich věrohodnost - myslím samostatně, logicky a tvořivě Kompetence komunikativní - osvojil jsem si klidnou, ohleduplnou a smysluplnou komunikaci 10
- dokáţu naslouchat druhým, přijmout jejich názor nebo ho silou svých argumentů ovlivnit - vyuţívám celou řadu informačních a komunikačních prostředků Kompetence sociální a personální - plním svou roli ve skupině, umím spolupracovat - jsem ohleduplný k druhým, vcítím se do jejich situace - nebojím se učinit rozhodnutí a nést za ně odpovědnost - dokáţu řešit konfliktní situace - umím hodnotit sebe i druhé, vyslovit pochvalu i kritiku a hledám nápravu nedostatků - jsem netolerantní k projevům jakékoli nesnášenlivosti Kompetence občanské - chápu kontinuitu minulosti a současnosti - kriticky vnímám vývoj společnosti - chápu základní demokratické principy - chovám se v souladu se zdravým ţivotním stylem a ekologicky - vnímám kulturní a historické hodnoty a váţím si jich Kompetence pracovní - umím se postavit k práci, zorganizovat si ji - umím volit vhodné nástroje a materiál - umím pracovat podle zadání, ale dokáţu najít i nová řešení, jsem flexibilní - jsem zodpovědný za výsledky své práce - dodrţuji zásady hygieny a bezpečnosti při práci Klíčové kompetence se u ţáka podle školního vzdělávacího programu utvářejí a rozvíjejí ve všech vzdělávacích oblastech a vyučovacích předmětech a projektech a jejich výčet je součástí jejich charakteristiky. 3.2. Výchovné a vzdělávací strategie Výchovné a vzdělávací strategie představují společně uplatňované postupy, metody a formy práce, příleţitosti, aktivity, které vedou k utváření a rozvíjení klíčových kompetencí ţáků a jsou uplatňovány všemi pedagogy školy. Postupy, kterými naplňujeme klíčové kompetence : 3.2.1. Kompetence k učení * Klademe důraz na čtení s porozuměním a práci s textem. * Vyuţíváme různých zdrojů informací ( učebnice, odborná literatura, média, internet, výukové programy ). * Metodou kritického čtení vedeme ţáky k třídění informací a jejich efektivnímu vyuţívání v procesu učení. * Formou samostatného pozorování a experimentu vedeme ţáky ke konfrontaci vlastního závěru se závěry jiných. * Provádíme nácvik různých metod učení ( pozorování, pokus, projekt, skupinová práce, mluvní cvičení, referát aj.). * Organizujeme vědomostní a dovednostní soutěţe ( přírodovědné, literární, pěvecké, výtvarné, matematické, sportovní). * V hodinách vyuţíváme výukové programy a vedeme ţáky k tvorbě referátů a projektů pomocí informačních a komunikačních technologií. 11
3.2.2. Kompetence k řešení problémů * Učíme ţáky správně nacházet a formulovat problém, pracovat s chybou, rozvíjet sebekontrolu. * Vytváříme modelové problémové situace vyuţíváme situací reálných. * Vedeme ţáky k vyuţívání získaných vědomostí a dovedností k praktickému řešení problému. * Vyuţíváme metody skupinové, tématické a projektové práce, netradičních zadání úkolů. * Diskutujeme o různých moţnostech řešení i o případném neúspěchu zvolené cesty. * Učíme ţáky správně prezentovat svá řešení formou písemnou a ústní. * Vedeme ţáky ke sledování vlastního pokroku při zdolávání problémů. * upevňujeme v ţácích schopnost činit uváţlivá rozhodnutí. * Vedeme ţáky k sebehodnocení. 3.2.3. Kompetence komunikativní * Prostřednictvím referátů, slohových prací, mluvnických cvičení, diskusí na dané téma vedeme ţáky k formulaci myšlenek a názorů v logickém sledu. * Poskytujeme dětem prostor k sebehodnocení i vzájemnému hodnocení. * Vedeme ţáky ke smysluplnému vyuţívání klasických i moderních komunikačních prostředků. * Začleňujeme metody kooperativního učení a jejich prostřednictvím vedeme děti ke spolupráci ve vyučování. * Umoţňujeme spolupráci tříd při organizaci sportovních vědomostních soutěţí. * Podporujeme přátelské vztahy ve třídě a mezi třídami. * Starší organizují soutěţe pro mladší, při vzdělávání se stávají tzv. tutory pro mladší. * Spolupracujeme s MŠ, organizujeme společné akce, vystoupení. 3.2.4. Kompetence sociální personální * Při skupinových pracích ţáků usilujeme o vzájemnou pomoc a o střídání rolí ve skupině. * Ţáky vedeme k respektování společně dohodnutých pravidel, k osvojování základů kooperace a týmové práce. * Klademe důraz na systematičnost a vytrvalost. * Vedeme ţáky k odmítání šikany. * Prohlubujeme rozvíjení empatie a tolerance mezi ţáky. * Upevňujeme dobrá mezilidské vztahy tím, ţe učíme ţáky v případě potřeby poskytnout pomoc nebo o ni dokázat poţádat. * Účinnou motivací a osobním pozitivním přístupem vedeme ţáky k vytváření příjemné pracovní atmosféry. * učíme ţáky vzájemné komunikace, diskusi a asertivnímu chování. * Vedeme ţáky k tomu, aby na základě vlastní zkušenosti pochopili důleţitost spolupráce a vzájemné pomoci pro efektivitu práce, pro zlepšování mezilidských vztahů, aby dokázali ocenit zkušenosti druhých lidí, respektovali odlišné názory. * Pochvalou podporujeme sebedůvěru ţáků. * vedeme ţáky k poznávání svých schopností. * Učíme ţáky pozitivně hodnotit jejich vlastní pokrok při osvojování nových vědomostí a dovedností a následně tak zaţívat pocit sebeuspokojení a sebeúcty. * pořádáme pro veřejnost vernisáţe, dny otevřených dveří, školní akademie. 12
3.2.5. Kompetence občanské * Seznamujeme se v rámci výuky i mimo ni s kulturními a duchovními hodnotami. * Vedeme ţáky k sebeúctě a k úctě k druhým, k rovnocennému vnímání různých etnik a národností. * Vytváříme ve škole přátelské a bezpečné prostředí. * Na konkrétních příkladech demonstrujeme pozitivní a projevy lidí. * Vlastním příkladem ţáky motivujeme k pěknému chování. * jsme připraveni ţákům podat pomocnou ruku. Učíme ţáky, aby se nebáli zastat se slabších, bojovat proti šikaně, pomoci handicapovaným a nemocným. * Na škole působí metodik prevence patologických jevů chování. * Zúčastňujeme se charitativních akcí. * Společně se ţáky vytváříme pravidla chování ve škole a mimo školu. * Důsledně dbáme na dodrţování těchto pravidel. * Klademe důraz na ohleduplnost, úctu, slušné chování k ostatním ve škole i mimi ni. * Jednáme s úctou a respektem se všemi dětmi bez rozdílu. * prosazujeme ideály svobody a důstojnosti člověka. * Důsledně kontrolujeme plnění školních povinností. * vedeme ţáky ke svobodnému vyjádření svých názorů, ale i zodpovědnosti za ně. * seznamujeme ţáky s lidskými právy a právy dítěte. * Zapojujeme ţáky do činností a aktivit podporující péči o ţivotní prostředí ( třídění odpadu, úklid svého okolí, péče o estetické prostředí ve škole a mimo ni). * Zúčastňujeme se besed a výukových programů na ekologická témata. * Vytváříme projekty ekologické i environmentální. * Zúčastňujeme se preventivních programů s cílem podporovat tělesné a duševní zdraví ţáků. * Propagujeme zdravý ţivotní styl a uplatňujeme jeho sloţky v různých aktivitách. * Učíme ţáky důleţitá telefonní čísla a seznamujeme je s institucemi pomáhajícími dětem ( Modrá linka, linka bezpečí ). 3.2.6. Kompetence pracovní * Seznamujeme ţáky se základy bezpečnosti práce a s pravidly první pomoci při zranění. * Vedeme ţáky ke správným pracovním návykům a k posouzení svých moţností. * Kvalitně odvedenou práci vţdy kladně hodnotíme, v opačném případě vedeme ţáky k nápravě chyb. * Vedeme ţáky k objektivnímu hodnocení práce druhých, ale i sebehodnocení. * Kritéria hodnocení spoluvytváříme s ţáky. * Seznamujeme ţáky s různými profesemi formou exkurzí, filmů, besed, diskusí. * ujasňujeme představu ţáků o reálné podobě budoucího povolání. * Pomáháme vhodně zvolit obor budoucí profese vzhledem k osobnosti ţáka. * Jdeme příkladem a váţíme si svého povolání. * Učíme děti hospodařit s časem a dodrţovat vhodný denní reţim. * Navozujeme situace, ve kterých ţák zapojuje své podnikatelské myšlení. * vytváříme bezpečné pracovní podmínky. *Vedeme ţáky k ochraně svého a společného majetku. * Vytváříme podnětné a tvořivé pracovní prostředí. * měníme pracovní podmínky, ţáky vedeme k adaptaci na nově vzniklou situaci. 13
Metody, které vyuţíváme : Akční plánování ţáci se postupně navyknou po etapách plánovat důleţité ţivotní kroky a přehodnocovat ţivotní cíle, naučí se stanovovat realistické cíle a hledat účinné strategie k dosaţení cílů a odstraňování překáţek Anketa slouţí ke zjištění názorů ţáků v rámci třídního kolektivu, zapojují se všichni ţáci, podporuje právo ţáka na individuální názor, postoj a přesvědčení. Ţáci konfrontují své názory a stanoviska s postoji svých spoluţáků respektování odlišných a různých názorů a postojů. Audiovizuální metody metody rozvíjející pouţívání technologií a moderní techniky, doplnění výuky o nové vjemy a znalosti, selekce informací. Brainstorming v českém překladu znamená bouři mozku nebo také útok na mozek, resp. myšlení. Můţeme se také setkat s názvem burza nápadů. Hlavním smyslem brainstormingu je vyprodukovat co nejvíce nápadů a potom posoudit jejich uţitečnost. Není to metoda zajišťující úplné dořešení problémů. Naopak, tvořivé vytvoření nápadů a návrhů řešení problému jsou velmi účinným východiskem pro další fáze a metody řešení daného problému. Ve třídě se obvykle pro brainstormingové řešení problémů vytváří více skupin. Nápady se nechají uleţet, vystaví se ve třídě na přístupném místě, aby se k nim mohli ţáci vracet. Činnostní učení pouţívá takové činnosti, které na základě pozorování a hovoru o pozorovaném vedou ţáky k objevování poznatků a vztahů, k řešení problémů. Didaktické postupy jsou zaloţeny na rozvíjení kritického přístupu a na spolupráci mezi učitelem a ţáky. Vede k projektovému a skupinovému vyučování. Zařadit, je-li vhodné téma. Ţáci pracují s tabulkami, prouţky papíru, čtverečky, vystřiţenými obrazci, měří, modelují. Charakter práce učitele i ţáků je odlišný od tradičního vyučování, vyučování se stává ţivější, pestřejší, podnětnější a produktivnější, ţáci se aktivně podílejí na vlastním vzdělávání. Do hodin vnáší oţivení, zbystřuje smysly. Dedukce metoda, která podporuje logické myšlení. Ţák postupuje od obecných zákonů a pravidel k individuálním jevům a vztahům, od obecných principů ke konkrétnosti a k aplikaci. Na základě obecných pravidel by ţáci měli řešit jednotlivé situace. Cílem je pouţívat teoretické poznatky v praxi. Ţáci se učí přesnosti v myšlení, učí se třídit a zařazovat pojmy. Metoda j vhodná pro ţáky starší (4. a 5. roč.). Demonstrace Při demonstrování učitel nebo technické zařízení předvádí ţákům činnost, jev, materiál. Demonstrační metody zprostředkovávají poznatky přes proţitky a vjemy. Samozřejmou součástí demonstračních metod je pozorování. Jednotlivé demonstrační metody se liší názorným materiálem a technikou demonstrace ( demonstrace obrazová, filmová, televizní, třírozměrných objektů, exkurzní, akustická ) Umoţní ţákům být při tom, podněcuje samostatnost, kritické myšlení, tvořivost, kooperaci a odpovědnost. Diskuse metoda rozvíjející schopnost formulace a vyslovení vlastního názoru, obhájení názoru, argumentace, řečnictví, respektování názoru druhých, polemiky a úvahy nad argumenty oponentů, toleranci, pocit vlastní důleţitosti a rovnoprávnosti. Dotazník soubor písemně formulovaných otázek předem určené skupině, výzkumný a diagnostický prostředek ke shromaţďování informací prostřednictvím dotazování osob. Dramatizace aktivita celé skupiny, menších skupin či jednotlivce umoţňuje uplatnit vědomosti, dovednosti i motorické schopnosti, nadání, aktivitu a obrazotvornost. Metoda je vhodná pro niţší ročníky. Exkurze umoţňuje ţákům nahlédnout do praktického ţivota mimo rámec školy, získat nové vědomosti, pomáhá formovat jejich orientaci a zájem. 14
Frontální výuka učitel vyučuje větší počet ţáků stejného věku. Učitel můţe učit najednou více ţáků a dosáhnout při tom vysoké úrovně jejich vědomostí. Přednosti hromadného vyučování jsou snadnost řízení, ekonomická úspornost. Hromadné vyučování předpokládá stejnou úroveň ţáků, nepřihlíţí k individuálním zvláštnostem a schopnostem ţáků. Indukce myšlenkový postup od jednotlivého k obecnému metoda, která podporuje logické myšlení. Ţáci se učí hledat společné znaky a formulovat obecná pravidla. Učí se přesnosti v myšlení, učí se třídit a zařazovat pojmy. I.N.S.E.R.T. tato metoda je velmi vhodná na začátku tématického celku. Ţáci si uvědomí, co je obsahem tématického celku, co uţ znají, o čem uţ slyšeli, Metoda ţáky motivuje a vede k očekávání. Ţáci mohou pracovat samostatně i ve skupinách. Učitel vytvoří text pro práci. Ţáci dostanou písemné instrukce pokyny pro práci s textem ( Označ vykřičníkem na okraji textu, jestliţe něco z toho, co čteš, potvrzuje, co jsi věděl nebo tušil. Udělej značku mínus, jestliţe je informace, kterou čteš, v rozporu s tím, co víš nebo jsi slyšel. Označ znamením plus, jestliţe informace, kterou se dozvídáš, je pro tebe nová. Napiš otazník, objeví-li se informace, která je matoucí nebo o které by ses chtěl dozvědět více). Ţákům zdůrazníme, ţe všechny věty v textu jsou pravdivé. Imitace soutěţ dvou či více skupin, při zapojení všech ţáků. Rozvíjí se neverbální komunikace- mimika, gesta. Je vhodná pro opakování slovní zásoby cizího jazyka. Zpevňuje spojení mezi obsahovou a pojmovou sloţkou slova, rozvíjí kreativitu a sebevědomí. Individuální práce rozvíjí individuální schopnosti ţáka samostatnost a soběstačnost, dává prostor ţákovi k naplnění jeho nápadů a plánů rozvoj tvořivosti a nápaditosti, ţák je mnohdy nucen pracovat s odlišnými prameny, coţ mu napomáhá orientovat se v souvislostech. Kaţdý ţák hledá individuální řešení předloţeného problému. Konzultace mimořádné vysvětlení látky mimo stanovené hodiny, porada u vyučujícího, hodnocení nebo rada učitele při práci na projektu i v době jeho zpracovávání. Kruh aktivita celé skupiny, kde se snaţíme dětem více porozumět. Podněcuje k lepšímu dorozumívání a poznávání mezi dětmi. Je to stůl smíření v případě konfliktu. Metoda přispívá k všeobecnému zklidnění dětí a pomůţe zaměřit rozhovor na hledání dohody.ţáci se při ní učí vyslyšet druhé, spolupracovat, vzájemně se podpořit, naslouchat. Magnetická tabule umoţňuje ţákům ověřit si svoje vědomosti tříděním. Z obrázků nebo nápisů vytváří skupiny podle učitelem daných kritérií. Práce s magnetickou tabulí je náročná na zajištění materiálu a zacházení s ním. Nedostatečné zajištění materiálu můţe málo aktivní ţáky svádět k nečinnosti a nezájmu a tím i k narušení celého průběhu výuky. Manipulace, montáž, demontáž manipulace můţe pro ţáka znamenat problém, který musí vyřešit. Při uplatnění této metody jsou vytvořeny moţnosti pro rozvoj tvořivosti, kritického myšlení, samostatnosti a odpovědnosti. Tvoří přechod od metod demonstračních k pracovním. Ţáci pod vedením učitele manipulují, rozebírají nebo skládají pomůcky a stavebnice. Snaţí se porozumět teoretickým principům, učí se pouţívat poznatky v praxi. Mluvní cvičení mluvený projev zaujímá v dnešním společenském styku nejvýznamnější místo. Mluvní cvičení je cvičení v souvislém projevu. Při hodnocení můţeme vyuţít magnetofonovou nebo video nahrávku ţákova výkonu. 15
Názornost nejstarší didaktická zásada vycházející ze smyslového vnímání jevů a poznatků. Uskutečňovat zásadu názornosti znamená zabezpečit smyslový základ poznatků a vytvářet podmínky pro rozvíjení poznávacích schopností. Častou chybou je však přehnané pouţívání pomůcek, coţ vede k tříštění pozornosti a nepochopení podstaty učiva. Názornost by měl učitel pouţít tehdy, kdyţ reálné představy ţáků neumoţňují vytvářet nové představy a měl by do procesu poznání zapojit co nejvíce smyslů. Usnadní tak ţákům přechod od jevu k podstatě, od představy k pojmu. Pokus ( experiment) je velmi specifická demonstrační metoda (demonstrační pokus), kterou můţe učitel kombinovat se samostatnou nebo skupinovou prací ţáků (ţákovský pokus). Význam pokusu spočívá spíše v tom, ţe ho můţeme podle potřeby opakovat, abychom pozorovaný jev dokonale postřehli a promysleli. Okolnosti sledovaného jevu můţeme navíc úmyslně a účelně měnit. Pokusem můţeme potvrdit správnost technické myšlenky, můţeme odhalovat vedlejší vlivy, které mimo naše očekávání spolupůsobí. Pokus umoţňuje samostatný vývoj dítěte, vyuţívá jeho otevřenosti k přírodním jevům, rozvíjí jeho zvědavost a odpovědnost. Poslech ve výuce jazyků a výchov je nutné zařadit demonstraci zvukových objektů. Pouţíváme k tomu CD nosiče, magnetofonové nahrávky.. takto mohou být demonstrovány jazykové záznamy, recitace významných literárních děl, zvuky z přírody, nářečí, cizojazyčné ukázky, hudební skladby. Pozorování základní zdroj poznávání v přírodních vědách. Můţe jít o pozorování reálného jevu, dění, vlastnosti, reakce, objektu. Pozorovat mohou jednotlivci nebo skupiny. Můţe být krátkodobé i dlouhodobé. Pozorování rozvíjí samostatnost, zodpovědnost, zvídavost, otevřenost, vnímavost a vztah k předmětu. Cílem je ověřit fungování teorie v praxi, potvrzení pravdivosti předpokladu a odhalení vedlejších vlivů. Práce s textem tato aktivita umoţňuje práci jak individuální, tak v menších či větších skupinách. Rozvíjí samostatné myšlení, představivost a při práci ve skupině i volní vlastnosti.tato aktivita by měla být doplněna prací se slovníkem. Práci s cizím textem musí předcházet znalost gramatických struktur a slovní zásoby. Prameny cílem je naučit ţáky pracovat samostatně s odbornou literaturou. Ţáci by se měli naučit orientovat v různých odborných knihách, textech.tato forma práce by měla vést ţáky k samostatnému osvojování vědomostí. Projekt tato aktivita se dá tvořit jako skupinová práce nebo jako práce jednotlivce. Učitel vybere vhodné zadání projektu, stanoví rozsah a kritéria projektu velikost a mnoţství informací. Rozhodne, zda půjde o skupinovou práci v hodině nebo o práci jednotlivce vypracovanou mimo výuku. Seznámí ţáky s tématem, prezentuje ukázky dříve zpracovaných projektů. Usměrňuje práci ţáků vhodným směrem a stanoví časový limit. Vyhodnocení se pak opírá hlavně o kladné stránky projektu. Přednes uměleckého textu přispívá k kultivaci mluveného projevu, vzbuzuje zájem o četbu literatury, umoţňuje hluboký citový proţitek. Přednes by měl být osobní výpovědí interpreta. Referát samostatná práce jednotlivce na dané téma. Ţák informace vyhledává z různých pramenů a zpracovává mimo vyučování. Referát můţe být obohacen o ukázky všeho druhu ( obrázky, poslech..). Rozbor základní myšlenkový postup rozkládající vymezený celek na jeho prvky kaţdá metoda, která se snaţí nějaký předmět nebo jev vysvětlit myšlenkovým či faktickým rozborem jeho sloţek. Rozhovor umoţňuje aktivizaci celé osobnosti ţáka, orientaci k řešení problému a koncentraci pozornosti. 16
Samostatná práce učební aktivita, při níţ si ţáci osvojují poţadovaný obsah vzdělávání vlastním myšlenkovým úsilím. Učitel zadá ţákům samostatnou práci, vysvětlí cíl samostudia a poskytne pomoc ţákům, kteří mají potíţe. Sebehodnocení podporuje reflexi a smysluplnou činnost směřující k prospěšným cílům. Vede ţáky k tomu, aby za své učení přebírali zodpovědnost. Ţák si uvědomuje svá slabá místa, vede si záznam o učení, těší se ze soupisu svých úspěchů, poučí se z chyb. Skupinová práce malé skupiny umoţňují ţákům rozvíjet jejich dovednosti spolupráce i další důleţité mezilidské dovednosti. Tyto aktivity zapojí do společné práce všechny přítomné, pomáhají také naučit se navzájem řešit rozdílné názory. Soutěže aktivity skupin nebo jednotlivců, které umoţňují ţákům rozvíjet jejich dovednosti, vědomosti a schopnosti vědomostní i motorické. Rozvíjí bystrost, logické myšlení, spolupráci, komunikaci, rychlost, orientaci i různé mezilidské vztahy. Soutěţe jsou vhodnou formou výuky na závěrečné zopakování učiva. Vede ţáky k lepší motivaci zlepšit své výkony. Stacionární učení otevřené učení, kdy je ţák osobně zodpovědný za splnění předepsaných úkolů a můţe splnit i nadstavbové úkoly. Učitel zvolí téma, formuluje povinné i nadstavbové úkoly, které rozdělí na jednotlivá stanoviště. Na jedno stanoviště pak umístí i správná řešení a stanoví časový limit. Ţák se sám rozhoduje o výběru, pořadí a způsobu řešení nabízených úkolů. Na závěr si samostatně zkontroluje správnost řešení a posoudí vlastní pokrok v učení. Test aktivita ukazuje úroveň vědomostí a dovedností, umoţňuje srovnání, odhaluje nedostatky. Učení hrou osmisměrky, doplňovačky, kříţovky, anagramy, tichá pošta, hra na konferenciéra, kimovky Vyhledávání informací slouţí k samostatnému, aktivnímu přístupu ţáků ke vzdělávání a vyuţívání dostupných zdrojů ( tisk, média, internet, slovníky, encyklopedie..), k získávání informací k zadanému problému. Vycházka cílem je seznamovat se s konkrétními reáliemi, teoretické informace z vyučování jsou názorně ukázány v přírodě a nebliţším okolí. Výklad podává poučení o určitém problému nebo jevu, neomezuje se jen na popis jevu jako celku a jeho částí, ale osvětluje i vztahy mezi nimi. Výklad musí být srozumitelný a jasný. Učitel ho doplňuje vhodně obrázky, tabulkami, grafy.. K osvojování výše uvedeného směřuje kaţdodenní činnost školy, tj. vyučování, ale i mnohé další činnosti a akce, které se školou souvisejí. Jestliţe bychom měli vytyčit základní pilíře, na kterých je koncepce školy postavena, mohli bychom uvést tyto : A. Zajímavá škola aneb vysvětlení názvu školního vzdělávacího programu Škola by měla být zajímavá. Jasně si totiţ uvědomujeme jednak to, ţe hraje pro dítě váţnou prací, ale jednak i to, ţe vychováváme děti od 6 do 10 let. Je rozdíl, jak si hraje prvňák, a jak čtvrťák. V podstatě platí - čím starší ţáci, tím se hra stále více blíţí naprosto váţné práci. Tím také narůstá podíl volní stránky, protoţe i při zajímavé práci nastávají okamţiky méně záţivných, aţ otravných činností, leč pro dobrý výsledek nezbytných. Stejně tomu je i v procesu tradičního učení. Je poctivé si přiznat, ţe učitel musí pro úspěch svých ţáků udělat mnoho, ale aspoň kousek (lépe kus ) naproti musí přijít i ţák. B. Spolupráce a vzájemná pomoc Dalším důleţitým stavebním prvkem je spolupráce a vzájemná pomoc. Všichni ve škole, velcí i malí, se musí cítit jako spolupracovníci, kteří pomohou a kterým také bude pomoţeno. Společným úsilím ke společným cílům a nesmíme zapomenout, ţe co nejaktivnějšími spolupracovníky by se měli stát rodiče. 17
Ke spolupráci patří i kontakty s jinými organizacemi, které se na půdě školy pomáhají starat o ţáky školy, a to v době mimo vyučování. C. Klima školy Velký význam pro úspěšnost školy má její atmosféra. Od estetičnosti prostředí přes mezilidské vztahy, pozitivní školní tradice a rituály, symboly aţ po pocit bezpečí a jistoty Říká se, ţe škola je přípravou na ţivot. Není tomu tak zcela přesně. Škola je uţ ţivot sám, i kdyţ specifický, ale zvláštní je přece kaţdé prostředí - např. atmosféra v nemocnici je jiná neţ v továrně atd. Proto by se ve škole mělo dít co nejméně jako", ale co nejvíce skutečně, opravdu", se vší váţností. Ač je to vlastně velká hra... D. Všestrannost i preference Celková koncepce vychází z toho, ţe ústředním cílem školy je přispět k výchově odpovědného, sociálně tolerantního občana vybaveného základními vědomostmi a hlavně dovednostmi. Základní škola je o všestrannosti. Přesto z pohledu současného světa s výhledem do budoucnosti můţeme ústřední cíl rozdělit na několik dílčích, které by škola měla sledovat a preferovat především. Naše škola klade důraz na naplnění těchto čtyř základních gramotností. Je to gramotnost občanská ( politická ), jazyková, informační a metodologická. Občanská gramotnost by měla přispět k výchově budoucího dobrého občana (táty, mámy, souseda, spolupracovníka... ). Jazyková část se soustřeďuje na komunikaci, začíná mateřským jazykem a pokračuje cizími jazyky. Informační gramotnost neznamená jen práci s počítači, ale výcvik ve zvládnutí informační záplavy - informace umět získat, třídit a pouţít, vyuţít. Sem např. patří mj. důraz na čtení s porozuměním, ne na hlasitou krásu". Cíl metodologický znamená vedení k tvořivému řešení problémů, hledání různých variant řešení. Uţ tento stručný nástin dává tušit, ţe málokterá gramotnost je úkolem jen určitého předmětu, i kdyţ podíl některého je někdy někde vyšší. Tento vytyčený cíl musí prolínat prací všech předmětů a ročníků. Na druhou stranu to neznamená, ţe se nesmí objevit nic, co nezapadá do uvedených čtyř oblastí. I memorování má své místo, pokud je to místo rozumně vybrané. Koncepce školy Schéma uvedené na závěr tohoto oddílu se snaţí v maximálně jednoduché a přehledné podobě zachytit dlouhodobou koncepci školy. Kromě výše uváděných pilířů školního vzdělávacího programu v ní najdeme další prvky, protoţe podoba školy je rozmanitější, ale vše by mělo směřovat k vytyčeným cílům. Pro rychlejší orientaci alespoň základní informace : Horní řádek se snaţí maximálně stručně formulovat základní cíl. Jeho formulace v podstatě stručně shrnuje obsah klíčových kompetencí, na druhém řádkuje tento cíl rozpracován do 4 konkrétnějších ( A - D ). Kaţdý cíl vyţaduje adekvátní prostředky k jejich naplňování. Všechny prostředky jsou uváděny tímto typem písma - kurzívou. Většina systémů má klady a nedostatky. Kladem takto zpracované koncepce je jednoduchost a přehlednost. Dobře si uvědomíme vztah mezi cíli a prostředky, proč vlastně některé věci děláme, jaký to má smysl, účel. Někdy se při plánování formulují jenom cíle ( Příznivé klima školy" ), ale chybějí prostředky k dosaţení. Přehledné zpracování dává moţnost lepší kontroly a účinného krátkodobého či střednědobého plánování ( co vyřadíme, co zařadíme, co musíme zlepšit, změnit). Plánování, práce s koncepcí Koncepční podoba školy vyjadřuje dlouhodobý cílený záměr. Z toho pak vycházejí roční plány práce, které se zaměřují v zásadě na tři body : a) co do koncepce školy přidáme jako 18
nový prvek, b) co z koncepce vyřadíme jako neúčinný prvek, c) který prvek koncepce je třeba vylepšit, aktualizovat apod. (to bývá nejčastější případ). Dlouhodobě stanovený záměr napomáhá i účinnému vyuţívání finančních prostředků. Těch není a nebude nikdy dost. Máme-li jasnou koncepci, snadněji se rozhoduje, co upřednostníme a co je sice také zajímavé, ale musí ještě počkat, případně do čeho uţ je škoda investovat. Tak např. počítačové vybavení naší školy i vybavení knihovny dávají prostor pro naplňování hned několika kompetencí - přinejmenším komunikativních, řešení problémů, interpersonálních. Grafická podoba koncepce školy je uvedena na další, následující straně. 19
Koncepce ZŠ a MŠ Štítary Základní cíl: Poskytnout každému jedinci vzdělání, které rozvine jeho schopnosti a kultivuje jeho charakter i postoje. Vybavit jej základními znalostmi a dovednostmi, aby se v životě uplatnil, aby dokázal plnit povinnosti svobodného občana v demokratické společnosti. Přispět k utváření osobnosti spojující v sobě svobodu a zodpovědnost A. Výchova základ výchovy dobrého občana všichni B. Vzdělávání: rozvoj tvůrčího myšlení, dovedností všeobecný standard C. Zdravá škola D. Styk s rodiči, jinými institucemi, propagace, nadstandardní Základní prostředek : Participativní řízení = tvůrčí prostor pro každého pracovníka Klima školy: vnitřní řád, estetika prostředí, sounáležitost se školou Mimořádné dny škol. roku Vyhodnocování nejlepších žáků Sběr papíru Sběr léčivých bylin Školní vzděl ivací program Systém péče o žáky s poruchami učení Systém soutěží Cizí jazyk od 1. ročníku Metodické orgány garance předmětů, Didaktická technika preference počítačů a videa Počítačová gramotnost Školní družina Zájmové kroužky Pitný režim Plavecký výcvik Přestávkové hrací kouty - chodby, Klubovna Využití hřiště Minimální preventivní program Logopedická péče Systém schůzek a nformačních dnů pro Rodiče. Spolupráce s: OÚ DDM Šumná Prezentace školy: Webové stránky Regionální tisk Spolupráce s MŠ 20