ESKOMORAVSKÉ SDRUŽENÍ ORGANIZACÍ ZEMDLSKÉHO ZÁSOBOVÁNÍ A NÁKUPU Opletalova 4, 113 76 Praha 1 Správná výrobní a distribuní praxe pi výrob medikovaných krmiv Vydáno : Praha, prosinec 2005
Zásady správné výrobní a distribuní praxe pi výrob medikovaných krmiv byly zhotoveny z finanních prostedk Ministerstva zemdlství Úadu pro potraviny. Píruka je v souladu s právními pedpisy R pro výrobu krmiv a léiv a s píslušnými pedpisy Evropského spoleenství. Správná výrobní a distribuní praxe pi výrob medikovaných krmiv byla zpracována eskomoravským sdružením organizací zemdlského zásobování a nákupu ve spolupráci s kolektivem autor a projednána s Ministerstvem zemdlství. Píruka správné výrobní a distribuní praxe tvoí základní materiál, podle nhož si každý výrobce a distributor medikovaných krmiv mže vytvoit na základ konkrétních podmínek vlastní dokument o správné výrobní praxi výroby a distribuce medikovaných premix a medikovaných krmných smsí. Vedoucí autorského kolektivu: Prof. MVDr. Alfred Hera, CSc. Kolektiv autor: Prof. MVDr. Alfred Hera, CSc. Ing. Jií Zedník, CSc. Lektorovali: Prof. MVDr. Vladimír Veerek, CSc. Prof. MVDr. Ing. Pavel Suchý, CSc. Ing. Jarmila Fischerová Ing. Juraj Saksún Zodpovdný zástupce: Ing. Zdenk Kubiska
OBSAH 1 ÚVOD... 5 2 SOUASNOST REGULACE VÝROBY VETERINÁRNÍCH LÉIV... 6 2.1. Svt...6 2.2. Evropa...6 2.3. eská republika...7 2.4. Mezinárodní struktury...7 3 BUDOUCNOST REGULACE VÝROBY... 8 4 PRÁVNÍ PEDPISY PÍMO SOUVISEJÍCÍ SE SPRÁVNOU VÝROBNÍ A DISTRIBUNÍ PRAXÍ VÝROBY MEDIKOVANÝCH KRMIV... 8 4.1. Právní pedpisy eské republiky...8 4.2. Právní pedpisy Evropského spoleenství...9 5 DEFINICE A POJMY... 9 6 POUŽÍVÁNÍ LÉIVÝCH PÍPRAVK PI POSKYTOVÁNÍ VETERINÁRNÍ PÉE. 13 7 POŽADAVKY SPRÁVNÉ VÝROBNÍ PRAXE... 16 7.1. Systém jištní jakosti a SVP...16 7.1.1 Obecn...16 7.1.2 Systém jištní jakosti (QA)...16 7.1.3 GMP Správná výrobní praxe...17 7.1.4 Kontrola kvality (QC)...17 7.2. Pracovníci...18 7.2.1 Klíové osoby...19 7.2.2 Školení...20 7.2.3 Hygiena...20 7.3. Prostory a zaízení...20 7.3.1 Budovy a prostory...20 7.3.2 Zaízení pro výrobu medikovaných krmiv...22 7.4. Dokumentace...22 7.4.1 Farmaceutika a imunologika...22 7.4.2 Dokumentace medikovaná krmiva...23 7.5. Výroba...25 7.5.1 Obecn...25 7.5.2 Kížová kontaminace...25 7.5.3 Procesní validace...26 7.5.4 Výchozí materiály...26
7.5.5 Meziprodukty, nerozplnné produkty...26 7.5.6 Obaly...27 7.5.7 Balení...27 7.5.8 Konené produkty...28 7.5.9 Výroba medikovaných krmiv...28 7.6. Kontrola jakosti (QC)...29 7.6.1 Farmaceutika a imunologika...29 7.6.2 Kontrola jakosti (QC) - medikovaná krmiva...31 7.7. Smluvní výroba a kontrola léiv...32 7.8. Stížnosti a reklamace...33 7.8.1 Reklamace...33 7.8.2 Stahování z obhu...33 7.8.3 Klasifikace závad...34 7.9. Vnitní inspekce (interní audity)...34 8 POŽADAVKY SPRÁVNÉ DISTRIBUNÍ PRAXE... 35 8.1. Jištní jakosti...36 8.2. Pracovníci...36 8.3. Prostory a zaízení...36 8.4. Dokumentace...37 8.5. Postupy...37 8.6. Kontroly...38 8.7. Reklamace a stahování...38 8.8. Dovoz veterinárních léivých pípravk...38 8.9. Vývoz léivých pípravk...39 8.10. Padlky...39 8.11. Vnitní inspekce...39 8.12. Distribuce léivých látek...40 8.13. Distribuce medikovaných krmiv...40
1 Úvod Oblast výroby krmných smsí pro zvíata je jedním ze stžejních lánk ve výrobním etzci potravin živoišného pvodu. Výroba bezpených krmiv a potravin je základním požadavkem správné praxe v každém stupni etzce od primární produkce až po konené zpracování. Proto záleží na odpovdnosti každého výrobce a dodavatele psobícího v tomto etzci, který implementací správné praxe zajistí bezpenost zboží, které prodává. Statut odpovdnosti pro každého, kdo psobí v potravinovém etzci zemdlcem poínaje, pes dodavatele a dovozce krmiv, výrobce a pepravce krmiv až k výrobcm potravin a obchodníkm s potravinami je dán naízením Evropského parlamentu a Rady. 178/2002/ES, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky zákona o potravinách, zakládá Evropský úad pro bezpenost potravin a stanoví postupy týkající se bezpenosti potravin (tzv. potravinový zákon EU). Souasn s uplatnním legislativy EU, která je zamena pedevším na bezpenost potravin, vytvoil prmysl krmných smsí EU systémy zajištní kvality, které zakotvují požadavky na správnou implementaci bezpenostních standard krmiv a potravin a vytvoení vlastních standard tam, kde je toho zapotebí. Tyto systémy zajišující bezpenost krmiv byly vytvoeny bu individuáln nebo kolektivn na národní úrovni. Rychle však dosáhly takového významu, že byly oficiáln schváleny národními úady nebo pijaty jako národní technické standardy. FEFAC (Evropská federace výrobc krmných smsí) vytvoil Evropský kodex výrobc krmiv (EFMC), do kterého zahrnul principy správné výrobní praxe obsažené v národních systémech. Dvodem sjednocení bezpenostních standard bylo také to, aby souasná existence národních systém zajištní bezpenosti nevyústila v obchodní bariéry uvnit EU. Cílem bylo také usnadnní vzájemného uznání národních kodex správné praxe. Aktuální evropský kodex je vytvoen tak, aby poskytoval praktické informace pro benchmarking (srovnávací proces) národních kodex správné praxe pro výrobu bezpených krmných smsí s cílem usnadnit vzájemné uznání stávajících národních kodex správné praxe veejnými úady, majiteli národních schémat a zainteresovanými subjekty v etzci krmiv a potravin. Vytvoení pravidel certifikace by mlo probhnout pod záštitou vlastník národních schémat a mlo by být založeno na EN45011. Výrobci krmných smsí v eské republice, kteí jsou leny eskomoravského sdružení organizací zemdlského zásobování a nákupu (MSOZZN) ve spolupráci s Ministerstvem zemdlství vytvoili po vzoru EFMC Zásady správné výrobní praxe pro výrobu premix a krmných smsí s použitím premix nebo doplkových krmiv urených k výživ hospodáských zvíat. Dodržování uvedených zásad správné výrobní praxe se stane po nabytí úinnosti naízení Evropského parlamentu a Rady. 183/2005/ES o požadavcích na hygienu krmiv vzorem pro všechny výrobce krmných smsí v eské republice, kteí budou muset podle naízení Evropského parlamentu a Rady. 183/2005/ES o hygien krmiv správnou výrobní praxi zavést. Uvedené zásady však neobsahují správnou výrobní praxi pi výrob medikovaných krmiv, které sice vycházejí z jiných pedpis ES a právních norem R, avšak musí na uvedené zásady navazovat. Správná výrobní praxe pi výrob medikovaných krmiv je tak pímým pokraováním již vydaných zásad správné výrobní praxe používané pi výrob premix a krmných smsí. V této souvislosti je nutné pohlížet na medikovaný premix a medikovanou krmnou sms jako na léivo resp. na veterinární léebný pípravek. Z tohoto dvodu jejich výroba a distribuce musí splovat velice písné požadavky, které jsou jednoznan stanoveny pedpisy. Výrobce medikovaných krmiv tak musí dodržovat jak požadavky zákona. 91/1996 Sb. o krmivech ve znní pozdjších zmn, vyhlášky.451/2000 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech ve znní pozdjších zmn, do kterých - 5 -
byly transformovány všechny pedpisy EU pro oblast krmiv vydané ped vstupem R do ES a dále dodržovat všechny pedpisy ES pro oblast krmiv vydané po vstupu do ES, tak i požadavky zákona. 79/1997 Sb., o léivech, ve znní pozdjších pedpis (transpozice smrnice 2001/82/EC, doplnné smrnicí 2004/28/EC) a vyhlášky. 411/2004 Sb., o výrob a distribuci (transpozice smrnice 91/412/EC). Výroba medikovaných krmiv a jejich distribuce sebou pináší celou adu rizik, které práv dodržování správné výrobní praxe mže eliminovat. Tato píruka je základním materiálem pro zpracování vlastních systém správné výrobní praxe a systém samokontroly kritických bod HACCP pi výrob a distribuci medikovaných krmiv, které si výrobce vytváí podle konkrétních podmínek výroby. Na druhé stran se jedná o velice úinnou a efektivní aplikaci léku prostednictvím krmiva, uplatovanou zejména v chovech s vysokou koncentrací zvíat. Zatímco pro oblast výroby krmiv je kompetentní dozorovým orgánem Ústední kontrolní a zkušební ústav zemdlský, tak pro výrobu medikovaných krmiv je kompetentním dozorovým orgánem Ústav státní kontroly veterinárních léiv a biopreparát. Oba dozorové orgány pi výkonu úední kontroly spolu úzce spolupracují. 2 Souasnost regulace výroby veterinárních léiv 2.1. Svt Oblast léiv je jednou z nejvíce regulovaných oblastí, avšak míra regulace a pístup k regulaci se v jednotlivých regionech mírn liší a tyto rozdíly zpsobují znané problémy ve volném pohybu tohoto typu zboží. Mezi hlavní oblasti lze zaadit oblast Severní Ameriky (pedevším USA a Kanada), oblast Evropy a Japonsko. Regulace výroby léiv (je souástí regulace trhu s léivy) je obecn ve všech tchto ástech zabezpeena vydáváním státních licencí pro výrobu léiv píslušnými státními úady a provádním opakovaných inspekcí na míst výroby inspektory tchto úad. Hlavním soupeem Evropy v oblasti výroby veterinárních léiv jsou USA. Výroba veterinárních léiv v USA je regulována jiným zpsobem v pípad farmaceutik a jiným zpsobem v pípad biopreparát. Oblast farmaceutik je regulována FDA (Food and Drug Administration) a vztahují se na ni shodné principy a požadavky jako na humánní léivé pípravky. Oblast biopreparát (vakcín) je regulována USDA (US Department for Agriculture), která však nemá požadavky v píslušném CFR (Code of Federal Regulation) stanoveny obdobn jako jsou stanoveny požadavky pro humánní biologické léivé pípravky. Požadavky USDA jsou podstatn mírnjší v oblasti požadavk na prostory a validace, na druhou stranu provádí USDA rozsáhlé testování každé šarže uvádné na trh v USA. 2.2. Evropa Regulace veterinárních léiv je v rámci EU zajištna vydáním evropských smrnic, které tuto oblast regulují a které jsou transponovány do píslušných národních legislativních pedpis. Hlavní evropskou smrnicí je v souasné dob smrnice 2001/82/EC (kodifikovaná smrnice sluující a upravující nkolik pedchozích právních úprav a smrnic), která byla novelizována smrnicí 2004/28/EC. Tato novela musí být transponována do národních legislativ do 30.10.2005. Dále pro oblast požadavk na výrobu veterinárních léiv je nejdležitjší smrnice 91/412/EC, definující požadavky správné výrobní praxe pro veterinární léivé pípravky. Oblast medikovaných krmiv reguluje smrnice 90/167/EC. Podrobné požadavky správné výrobní praxe jsou v EU publikovány v rámci Pravidel pro léivé pípravky, kde ve Svazku IV Správná výrobní praxe jsou podrobn popsány požadavky SVP formou základního dokumentu a jeho doplk (v souasné dob 18). Na - 6 -
píprav a schvalování tchto dokument se podílejí všechny lenské státy, dokumenty jsou pipravovány a schvalovány na pravidelných setkáních (4x ron) zástupc jednotlivých kompetentních autorit na pd EMEA (tzv. Ad Hoc GMP Services Meeting). Dležitým prvkem regulace léiv v rámci EU je Evropská léková agentura (EMEA), fungující od 1.1.1995. EMEA je odpovdná za ízení registrace centráln registrovaných léivých pípravk a koordinaci odborné innosti v rámci EU, technické zázemí pro práci odborných skupin. Dležitým dokumentem pro harmonizaci pístupu jednotlivých kompetentních autorit je Compilation of Community Procedures on Inspections and Exchange of Information. Tento dokument definuje požadavky na systém jakosti inspektorát, postup výmny informací, systém rychlé výstrahy, postupy inspekcí a jejich dokumentování atd. Každý lenský stát má ustanovenu národní lékovou agenturu (kompetentní autorita), odpovdnou za píslušnou oblast regulace, v nkterých státech EU je vytvoena spolená humánní a veterinární agentura, v nkterých státech fungují dv samostatné kompetentní autority. Spolená agentura funguje nap. v Belgii, Rakousku, Irsku, Slovinsku, Španlsku a severských státech. Samostatné agentury existují nap. ve Velké Británii, Francii, eské republice, na Slovensku. Samostatná humánní agentura a spolená agentura obvykle spadá pod ministerstvo zdravotnictví, samostatná veterinární agentura pak pod ministerstvo zemdlství. 2.3. eská republika Evropské smrnice jsou v eské republice transponovány prostednictvím zákona. 79/1997 Sb., o léivech, ve znní pozdjších pedpis (transpozice smrnice 2001/82/EC) a vyhlášky. 411/2004 Sb., o výrob a distribuci (transpozice smrnice 91/412/EC). Dv nezávislé kompetentní autority jsou na území R odpovdné za naplování regulace léiv, a to SÚKL (Stání ústav pro kontrolu léiv se sídlem Šrobárova 48, Praha) v oblasti humánních LP a ÚSKVBL (Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparát a léiv se sídlem Hudcova 56a, Brno) v oblasti veterinárních LP. Ob lékové agentury jsou odpovdné jak za oblast regulace výroby (formou povolování výroby a provádním pravidelných inspekcí), tak za oblast registrace léivých pípravk. Ob kompetentní autority byly v rámci pistupování k EU nkolikrát kontrolovány inspektory EU a byly uznány jako rovnocenné kompetentním autoritám jiných stát EU. Od vstupu do EU se podílejí na innosti v rámci EU a staly se standardními partnery pro ostatní lékové agentury EU, EMEA i Evropskou Komisi. 2.4. Mezinárodní struktury S ohledem na stále narstající požadavky v oblasti regulace trhu s léivy o s pokraující globalizací nabývá na významu harmonizace požadavk mezi jednotlivými oblastmi svta. Za tímto úelem vznikla v roce 1990 ICH (International Conference on Harmonization), jejíž paralelou v oblasti veterinárních léiv je VICH (International Cooperation on Harmonisation of Technical Requirements for Registration of Veterinary Medicinal Products oficiální vznik 1996). Na innosti se podílejí pedevším odborníci z USA, Evropy a Japonska, a to jak odborníci z regulatorních agentur, tak odborníci z prmyslu. Ob tyto struktury pracují na tvorb pokyn (Guidelines) a podrobných technických pedpis, které jsou pak aplikovány v jednotlivých oblastech a umožují vzájemné uznávání získaných dat. Oblast harmonizace regulace výroby však není píliš zastoupena v programu tchto konferencí, oba projekty jsou zameny pedevším na harmonizaci technických požadavk registrace v jednotlivých klíových regionech svta. - 7 -
Za úelem harmonizace požadavk v oblasti inspekcí výroby léivých pípravk vznikla v roce 1970 organizace PIC (Pharmaceutical Inspection Convention), jejímiž leny bylo 10 evropských stát, poet len se dále rozrstal o další evropské státy a Austrálii. Protože evropská legislativa dále neumožovala lenským stát uzavírat mezinárodní smlouvy, nebylo možné od roku 1993 pijetí dalších len z EU. Proto v roce 1995 vzniká organizace Pharmaceutical Inspection Co-operation Scheme (PIC Scheme), která sdružuje kompetentní lékové agentury jednotlivých zemí, leny PIC Scheme se stávají všichni stávající lenové PIC a dále další evropské zem (vtšina len souasné EU), Kanada, Singapur, Malajsie. Ob organizace psobí paraleln vedle sebe pod znakou PIC/S. V souasné dob je leny 27 zemí/lékových agentur, další lenové dále pistupují, nkteré zvažují lenství, vetn nap. FDA. SÚKL je lenem PIC/S od roku 1997, od roku 2005 je lenem také ÚSKVBL. Hlavními cíli PIC/S je uznávání výsledk inspekcí, harmonizace požadavk SVP, sjednocení systému jakosti inspekních orgán, školení inspektor, tvorba dokument pro provádní inspekcí (tzv. Aide Memoire), výmna informací a vybudování vzájemné dvry. Silným prvkem pro harmonizaci požadavk v oblasti výroby a inspekcí je uzavírání dohod o vzájemném uznávání certifikát a výsledk inspekcí, nap. mezi EU a tetími zemmi, mezi Kanadou a Austrálií apod. Tyto dohody se nazývají Mutual Recognition Agreements (MRA dohody) a v souasné dob jsou platné mezi EU a Austrálií, Novým Zélandem, Švýcarskem, Kanadou (bez veterinárních biopreparát) a Japonskem (zde však pouze pro nesterilní humánní LP), dále mezi nkterými zemmi mimo EU navzájem. Cílem tchto dohod je odstranní pekážek pro volný pohyb léiv mezi tmito státy, resp. odstranní zdvojování nkterých inností jako je testování a provádní inspekcí. 3 Budoucnost regulace výroby Léivé pípravky musí splovat vysoké požadavky na kvalitu, bezpenost a úinnost. V této oblasti se budou dále stetávat hlediska morální, regulatorní a ekonomické. Do nejbližší budoucnosti se nedá pedpokládat uvolnní regulace v oblasti výroby léiv, spíš bude docházet k zvyšování a zpísování požadavk v souvislosti s rostoucími požadavky na bezpenost léiv. Nap. v roce 2005 dojde v Evrop ke zvýšení požadavk na výrobu léivých látek a nkterých pomocných látek, které budou muset být vyrábny v souladu s požadavky SVP. Nastoupený trend sbližování požadavk jednotlivých klíových oblastí bude pokraovat a bude postupn zahrnovat další oblasti související s regulací léiv. Dležitou roli v oblasti regulace výroby veterinárních léiv bude hrát Evropská Unie, která formou uzavírání mezinárodních smluv (MRA) harmonizuje požadavky na výrobu léiv s dalšími státy mimo EU. 4 Právní pedpisy pímo související se správnou výrobní a distribuní praxí výroby medikovaných krmiv 4.1. Právní pedpisy eské republiky Zákon. 79/1997 Sb., o léivech v platném znní Vyhláška. 343/1997 Sb., kterou se stanoví zpsob pedepisování léivých pípravk, náležitosti lékaských pedpis a pravidla jejich používání ve znní vyhlášek. 157/2001 Sb.,. 30/2003 Sb.,. 34/2004 Sb. a. 643/2004 Sb. - 8 -
Vyhláška. 411/2004 Sb., kterou se stanoví správná výrobní praxe, správná distribuní praxe a bližší podmínky povolování výroby a distribuce léiv, vetn medikovaných krmiv a veterinárních autogenních vakcín, zmn vydaných povolení, jakož i bližší podmínky vydávání povolení k innosti kontrolních laboratoí (vyhláška o výrob a distribuci léiv) Zákon. 91/1996 Sb., o krmivech ve znní pozdjších zmn Vyhláška. 451/2000 Sb., kterou se provádí zákon o krmivech ve znní pozdjších zmn 4.2. Právní pedpisy Evropského spoleenství Smrnice Rady. 90/167/EEC ustanovující podmínky týkající se výroby, uvádní na trh a používání medik. krmiv Smrnice Evropského parlamentu a Rady. 2004/28/ES, kterou se mní smrnice 2001/82/ES o kodexu Spoleenství, který se týká veterinárních léivých pípravk Pokyny EMEA a ER Evropský lékopis Naízení Evropského parlamentu a Rady. 1831/2003/ES o používání doplkových látek ve výživ zvíat Naízení Evropského parlamentu a Rady. 178/2002/ES, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky zákona o potravinách, zakládá Evropský úad pro bezpenost potravin a stanoví postupy týkající se bezpenosti potravin Naízení Evropského parlamentu a Rady. 183/2005/ES, kterým se stanoví požadavky na hygienu krmiv 5 Definice a pojmy Pro úely Správné výrobní praxe pi výrob a distribuci medikovaných krmiv jsou Používány následující definice a pojmy: Léivem se rozumí léivá látka nebo sms léivých látek anebo léivý pípravek, který je uren k podání lidem nebo zvíatm, nejde-li o doplkovou látku. Léivým pípravkem se rozumí: a) látka nebo kombinace látek, prezentovaná s tím, že má léebné nebo preventivní vlastnosti v pípad onemocnní lidí nebo zvíat, nebo b) látka nebo kombinace látek, kterou lze použít u lidí nebo podat lidem, nebo použít u zvíat i podat zvíatm, a to bu za úelem obnovy, úpravy i ovlivnní fyziologických funkcí prostednictvím farmakologického, imunologického nebo metabolického úinku, nebo za úelem stanovení lékaské diagnózy. Léivými pípravky jsou: a) humánní léivé pípravky urené pro použití u lidí nebo podání lidem, b) veterinární léivé pípravky urené pro použití u zvíat nebo podání zvíatm, c) veterinární imunologické léivé pípravky podávané za úelem navození aktivní nebo pasivní imunity nebo k diagnostikování stavu imunity, d) rostlinné léivé pípravky, obsahující jako úinné složky nejmén jednu rostlinnou látku nebo nejmén jeden rostlinný pípravek nebo nejmén jednu rostlinnou látku v kombinaci s nejmén jedním rostlinným pípravkem, - 9 -
e) vyhrazené léivé pípravky, kterými se rozumjí léivé pípravky, které se mohou podle rozhodnutí o registraci prodávat bez lékaského pedpisu mimo lékárny. Látkou se rozumí jakákoli látka, bez ohledu na její pvod, který mže být: a) živoišný, napíklad mikroorganismy, toxiny, celí živoichové, ásti orgán, živoišné sekrety, extrakty i pípravky z krve, b) rostlinný nebo chemický. Za látky se zejména považují: a) léivé látky, urené k tomu, aby byly souástí léivého pípravku, které zpsobují jeho úinek; tento úinek je zpravidla farmakologický, imunologický nebo spoívá v ovlivnní metabolismu, b) pomocné látky, které jsou v použitém množství bez vlastního léebného úinku a 1. umožují nebo usnadují výrobu, pípravu a uchovávání léivých pípravk nebo jejich podávání nebo 2. pízniv ovlivují farmakokinetické vlastnosti léivých látek obsažených v léivých pípravcích, c) rostlinné látky, kterými se rozumjí rostliny celé, rozdrobnné nebo naezané, ásti rostlin, asy, houby, lišejníky, a to v nezpracovaném, v sušeném nebo v erstvém stavu; za rostlinné látky se rovnž považují rostlinné sekrety, které nebyly podrobeny žádnému zpracování; rostlinné látky se definují podle použité ásti rostliny a botanickým názvem podle platné vdecké binomické nomenklatury (rod, druh, autor, v pípad poteby podruh a odrda). Rostlinným pípravkem se rozumí pípravek získaný zpracováním rostlinné látky nebo rostlinných látek zpsobem, jako je extrakce, destilace, lisování, frakcionace, peišování, zahušování nebo fermentace. Rostlinné pípravky zahrnují rozdrcené nebo upráškované rostlinné látky, tinktury, extrakty, silice, vylisované šávy a zpracované sekrety. Premixem pro medikovaná krmiva (dále jen medikovaný premix ) se rozumí veterinární léivý pípravek podléhající registraci, který je urený výhradn k výrob medikovaných krmiv. Medikovaným krmivem se rozumí sms medikovaného premixu nebo medikovaných premix a krmiva nebo krmiv, která je urena pro uvedení do obhu a ke zkrmení zvíatm bez dalšího zpracování nebo úpravy; medikované krmivo se považuje za veterinární léivý pípravek podle odstavce 2. Souhrnem údaj o pípravku se rozumí písemné shrnutí informací o léivém pípravku, které je souástí rozhodnutí o registraci léivého pípravku a obsahuje informace podstatné pro jeho správné používání. Ochrannou lhtou se rozumí období mezi posledním podáním léivého pípravku zvíatm v souladu s tímto zákonem a za bžných podmínek používání píslušného pípravku a okamžikem, kdy lze od tchto zvíat získávat živoišné produkty urené k výživ lovka. Toto období se stanoví v rámci ochrany veejného zdraví tak, aby bylo zajištno, že takto získané potraviny neobsahují zbytky farmakologicky aktivních látek v množství pekraujícím maximální limity stanovené pímo použitelným pedpisem Spoleenství. Farmakovigilancí se rozumí dohled nad léivými pípravky smující k zajištní bezpenosti a co nejpíznivjšího pomru rizika a prospšnosti léivého pípravku. Farmakovigilance zahrnuje zejména shromažování informací významných pro bezpenost léivého pípravku, vetn informací získaných prostednictvím klinických hodnocení, jejich vyhodnocování a provádní píslušných opatení. - 10 -
Nežádoucím úinkem léivého pípravku se rozumí nepíznivá a nezamýšlená odezva na jeho podání, která se dostaví po dávce bžn užívané k profylaxi, léení i urení diagnózy onemocnní nebo k obnov, úprav i jinému ovlivnní fyziologických funkcí; v pípad klinického hodnocení léivých pípravk jde o nepíznivou a nezamýšlenou odezvu po podání jakékoli dávky. Toto vymezení se nevztahuje na transfuzní pípravky. Nežádoucí úinky léivých pípravk se rozlišují zejména na: a) závažné nežádoucí úinky, které mají za následek smrt, ohrozí život, vyžadují hospitalizaci nebo prodloužení probíhající hospitalizace, mají za následek trvalé i významné poškození zdraví i omezení schopností nebo se projeví jako vrozená anomálie i vrozená vada u potomk, b) neoekávané nežádoucí úinky, jejichž povaha, závažnost nebo dsledek jsou v rozporu s informacemi uvedenými v souhrnu údaj o pípravku u registrovaného léivého pípravku nebo jsou v rozporu s dostupnými informacemi, napíklad se souborem informací pro zkoušejícího u hodnoceného léivého pípravku, který není registrován, c) nežádoucí úinky, které se v souvislosti s použitím veterinárního léivého pípravku vyskytly u lovka, jsou škodlivé a nezamýšlené a které se projeví u lovka po jeho vystavení veterinárnímu léivému pípravku. Nežádoucí píhodou se rozumí nepíznivá zmna zdravotního stavu postihující pacienta nebo subjekt hodnocení, který je píjemcem léivého pípravku, krom transfuzního pípravku, i když není známo, zda je v píinném vztahu k léb tímto pípravkem. Závažnou nežádoucí píhodou se rozumí taková nežádoucí píhoda, která má za následek smrt, ohrozí život, vyžaduje hospitalizaci nebo prodloužení probíhající hospitalizace, má za následek trvalé i významné poškození zdraví i omezení schopností nebo se projeví jako vrozená anomálie i vrozená vada u potomk, a to bez ohledu na použitou dávku léivého pípravku. Poregistraní studií bezpenosti se rozumí farmakoepidemiologická studie nebo klinické hodnocení provádné v souladu s rozhodnutím o registraci a za úelem identifikace nebo kvantifikace bezpenostního rizika ve vztahu k registrovanému léivému pípravku. Rizikem souvisejícím s použitím léivého pípravku se rozumí: a) riziko související s jakostí, bezpeností nebo úinností léivého pípravku pro zdraví lovka, veejné zdraví nebo zdraví zvíete, nebo b) riziko nežádoucích vliv na životní prostedí. Pomrem rizika a prospšnosti se rozumí hodnocení pozitivních léebných úink léivého pípravku ve vztahu k rizikm uvedeným v odstavci 8. Pomr rizika a prospšnosti je píznivý, jestliže prospch z použití léivého pípravku pevažuje nad riziky souvisejícími s jeho použitím. Názvem léivého pípravku se rozumí název, který mže být bu smyšlený název nezamnitelný s bžným názvem nebo bžný i vdecký název doprovázený jménem nebo znakou oznaujícími držitele rozhodnutí o registraci. Bžným názvem se rozumí mezinárodní nechránný název doporuený Svtovou zdravotnickou organizací nebo, v pípad že takový mezinárodní nechránný název neexistuje, obvykle používaný název. Silou léivého pípravku se rozumí obsah léivých látek vyjádený kvantitativn vzhledem k jednotce dávky, objemu nebo hmotnosti podle lékové formy. Vnitním obalem se rozumí taková forma obalu, který je v bezprostedním kontaktu s léivým pípravkem. Vnjším obalem se rozumí obal, do kterého se vkládá vnitní obal. Oznaením na obalu se rozumí informace uvedené na vnitním nebo vnjším obalu. - 11 -
Píbalovou informací se rozumí písemná informace pro uživatele, která je souástí léivého pípravku. Šarží se rozumí množství výrobku vyrobené nebo pipravené v jednom výrobním cyklu (postupu) anebo zhomogenizované bhem pípravy nebo výroby. Základním znakem šarže je stejnorodost všech jednotek výrobku tvoících danou šarži. Lékaským pedpisem se rozumí pedpis vystavený odborníkem oprávnným pedepisovat léivé pípravky. Zástupcem držitele rozhodnutí o registraci se rozumí osoba zmocnná držitelem rozhodnutí o registraci, aby ho zastupovala ve vcech stanovených tímto zákonem. Zacházením s léivy se rozumí jejich výzkum, píprava, úprava, kontrola, výroba, distribuce, skladování a uchovávání, dodávání a peprava, nabízení za úelem prodeje, výdej, prodej vyhrazených léivých pípravk, držení za úelem podnikání, poskytování reklamních vzork, používání léivých pípravk pi poskytování zdravotní pée a veterinární pée a odstraování léiv. Výzkumem léiv se rozumí neklinické hodnocení bezpenosti a klinické hodnocení léivých pípravk s cílem prokázat jejich úinnost, bezpenost nebo jakost. Pípravou léivých pípravk se rozumí jejich zhotovování v lékárn a na dalších pracovištích, kde lze léivé pípravky pipravovat. Úpravou léivých pípravk se rozumí takový postup, který je provádn u: a) léivých pípravk podléhajících registraci ped jejich výdejem nebo použitím pi poskytování zdravotní pée nebo veterinární pée v souladu se souhrnem údaj o pípravku nebo podle údaj výrobce, b) hodnocených léivých pípravk ped jejich použitím v rámci klinického hodnocení, v souladu s protokolem a schválenými postupy klinického hodnocení; postupy podle písmen a) nebo b), které jsou neúmrn nároné nebo nebezpené, i když jinak naplují znaky úpravy podle tchto písmen, se považují za pípravu; jejich výet stanoví provádcí právní pedpis. Distribucí léivých pípravk se rozumí všechny innosti sestávající z obstarávání, skladování, dodávání, vetn dodávání léivých pípravk v rámci Spoleenství a vývozu do jiných zemí než lenských stát (dále jen "tetí zem"), a píslušných obchodních pevod bez ohledu na skutenost, zda jde o innost provádnou za úhradu nebo zdarma. Distribuce se provádí ve spolupráci s výrobci, jinými distributory nebo s lékárnami a jinými osobami oprávnnými vydávat léivé pípravky veejnosti, pípadn léivé pípravky používat. Za distribuci léivých pípravk se nepovažuje výdej léivých pípravk, jejich prodej prodejcem vyhrazených léivých pípravk a jejich používání pi poskytování zdravotní pée a veterinární pée. Za distribuci léivých pípravk se také nepovažuje dovoz léivých pípravk ze tetích zemí. Výdejem léivých pípravk se rozumí jejich poskytování fyzickým osobám nebo zdravotnickým zaízením. Za výdej léivých pípravk se považuje i jejich zásilkové poskytování. Prodejem vyhrazených léivých pípravk se rozumí prodej, nákup a skladování vyhrazených léivých pípravk. Používáním léivých pípravk pi poskytování veterinární pée se rozumí jejich poskytování chovatelm za úelem následného podání zvíatm nebo jejich pímé podávání - 12 -
zvíatm, a to za podmínek stanovených zákonem. 79/1997 ve znní pozdjších pedpis a zvláštními právními pedpisy Obhem léiv se rozumí dodávání léiv zákonem o léivech ureným osobám, výdej léivých pípravk, vetn výdeje transfúzních pípravk, distribuce transfuzních pípravk, prodej vyhrazených léivých pípravk a používání léivých pípravk pi poskytování zdravotní pée nebo veterinární pée. Uvádním medikovaného krmiva do obhu se rozumí držení medikovaného krmiva za úelem prodeje nebo jakéhokoli dalšího zpsobu poskytování jiným osobám nebo vlastní prodej nebo poskytování medikovaného krmiva jiným osobám bez ohledu na to, zda jde o innosti provádné za úhradu nebo zdarma. Použitím veterinárního léivého pípravku mimo rozsah rozhodnutí o registraci se rozumí použití veterinárního léivého pípravku, které není v souladu se souhrnem údaj o pípravku. Pro úely kontroly používání, pedepisování a výdeje léivých pípravk pi poskytování veterinární pée a farmakovigilance se použitím veterinárního léivého pípravku mimo rozsah rozhodnutí o registraci rozumí dále i nesprávné použití nebo zneužití pípravku. Osoba, která provozuje innosti upravené zákonem o léivech (dále jen provozovatel ) se rozumí: a) výrobce léivých pípravk, osoba dovážející léivé pípravky ze tetích zemí, zaízení transfuzní služby, kontrolní laborato, výrobce léivých látek a výrobce pomocných látek, b) distributor léivých pípravk (dále jen distributor ), c) distributor léivých pípravk s rozšíeným povolením podle 77 odst. 4 nebo 5 písm. c), d) osoba oprávnná k poskytování zdravotní pée podle zvláštních právních pedpis (dále jen zdravotnické zaízení ), e) osoba oprávnná poskytovat veterinární péi podle zvláštních právních pedpis, f) osoba organizující nebo provádjící výzkum léiv, nebo g) prodejce vyhrazených léivých pípravk. Správnou výrobní praxí se rozumí soubor pravidel, která zajišují, aby se výroba a kontrola léiv, popípad výroba pomocných látek, uskuteovaly v souladu s požadavky na jejich jakost, se zamýšleným použitím a s píslušnou dokumentací. Správnou distribuní praxí se rozumí soubor pravidel, která zajišují, aby se distribuce léiv, popípad pomocných látek, uskuteovala v souladu s požadavky na jejich jakost, se zamýšleným použitím a s píslušnou dokumentací. Správnou laboratorní praxí se rozumí systém zabezpeování jakosti týkající se organizaního procesu a podmínek, za kterých se neklinické studie bezpenosti léiv plánují, provádjí, kontrolují, zaznamenávají, pedkládají a archivují. 6 Používání léivých pípravk pi poskytování veterinární pée 1. Osoby zacházející s léivy jsou povinny: a) dbát na maximální prospšnost léiv pi jejich použití a omezit na nejnižší možnou míru nepíznivé dsledky psobení léiv na zdraví lovka a veejné zdraví, zdraví zvíat a životní prostedí, b) dodržovat pokyny k zacházení s léivým pípravkem podle souhrnu údaj o pípravku. - 13 -
2. innosti spoívající v zacházení s léivy mohou provádt jen osoby oprávnné k dané innosti na základ zákona o léivech. 3. Pi poskytování veterinární pée smí být pedepisovány, vydávány nebo používány, není-li tímto zákonem dále stanoveno jinak, pouze: a) registrované veterinární léivé pípravky, b) medikovaná krmiva, která splují požadavky tohoto zákona, c) veterinární autogenní vakcíny, které splují požadavky tohoto zákona, d) léivé pípravky pipravené v lékárn pro jednotlivého pacienta v souladu s pedpisem veterinárního lékae, e) léivé pípravky pipravené v souladu s lánky eského lékopisu a zpsobem stanoveným provádcím právním pedpisem, f) veterinární léivé pípravky registrované v jiném lenském stát v souladu s pedpisem Spoleenství, g) registrované humánní léivé pípravky, h) léivé a pomocné látky. 4 Pi poskytování veterinární pée smí být dále pedepisovány, vydávány nebo používány, pi dodržení stanovených omezení: a) léivé pípravky, pro které vydala Státní veterinární správa výjimku, b) neregistrované imunologické veterinární léivé pípravky, o jejichž použití rozhodla Evropská komise (dále jen Komise ) v souladu s pedpisy Spoleenství týkajícími se nkterých závažných nákaz zvíat. 5. Veterinární léivý pípravek, u kterého Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparát a léiv rozhodnutím omezil rozsah osob, které jsou oprávnny používat veterinární léivé pípravky, a veterinární léivý pípravek, u nhož tento ústav rozhodl o možnosti jeho uvádní do obhu s uvedením cizojazyného textu na obalu, smí být použit pouze veterinárním lékaem. 6. Léivé pípravky a registrované veterinární léivé pípravky použité mimo rozsah rozhodnutí o registraci mže podávat pouze veterinární léka, který je oprávnn urit k podání léivého pípravku další osobu. Odpovdnost veterinárního lékae za škodu zpsobenou použitím léivého pípravku není urením takové osoby dotena. 7. Léivé pípravky obsahující thyreostatické látky, hormonální látky i beta-agonisty smí být pro úely poskytování veterinární pée pedepsány, vydány i použity pouze v pípad, že jsou dodrženy podmínky stanovené ve zvláštním právním pedpise. 8. Imunologické veterinární léivé pípravky smí být pro úely veterinární pée pedepsány, vydány nebo použity pouze v pípad, že jejich použití není v rozporu se zdolávacími i ochrannými opateními stanovenými orgány veterinární pée podle zvláštního právního pedpisu. 9. Pro zvíata, která produkují živoišné produkty urené k výživ lovka, se použije omezení stanovené pímo použitelným pedpisem Spoleenství. 10. Chovatelé zvíat produkujících živoišné produkty urené k výživ lovka, musí po podání léivého pípravku dodržet ochrannou lhtu stanovenou v rozhodnutí o registraci nebo stanovenou podle odstavce 11. Veterinární lékai, kteí používají, pedepisují i vydávají léivé pípravky, jsou povinni informovat chovatele zvíat produkujících živoišné produkty urené k výživ lovka o ochranné lht, která musí být dodržena. 11. Pokud rozhodnutí o registraci léivého pípravku nestanoví pro daný druh nebo kategorii zvíat ochrannou lhtu, musí být ochranná lhta stanovena v souladu se zvláštním - 14 -
právním pedpisem. Provádcí právní pedpis stanoví s ohledem na kontrolní opatení uvedená v píslušném pedpise Spoleenství ochrannou lhtu pro pípravky obsahující látky stanovené Komisí jako nezbytné pro lébu zvíat náležejících do eledi koovitých, o kterých je v souladu s píslušným pedpisem Spoleenství prohlášeno, že nejsou urena k poražení pro úely výživy lovka. V pípad homeopatických veterinárních pípravk obsahujících léivé látky se ochranná lhta nestanoví. 12. O pedepsání, výdeji nebo použití léivých pípravk pi poskytování veterinární pée vedou osoby, které léivé pípravky pedepisují, vydávají nebo používají, záznamy v souladu s požadavky stanovenými provádcím právním pedpisem. Provádcí právní pedpis stanoví s ohledem na osoby, které záznamy vedou, zpsob vedení a obsah záznam. Záznamy se uchovávají po dobu nejmén 5 let. 13. Pi poskytování veterinární pée mže pedepisovat, vydávat nebo používat léivé pípravky, jde-li o innosti provádné za úelem podnikání, pouze veterinární léka, který je podrobn seznámen se zdravotním stavem zvíat a se zdravotními a chovatelskými podmínkami v píslušném chovu a který spluje požadavky pro výkon odborné veterinární innosti podle zvláštního právního pedpisu (dále jen ošetující veterinární léka ); to neplatí v pípad jednorázového ošetení zvíete nebo skupiny zvíat v konkrétním chovu jiným než ošetujícím veterinárním lékaem v pípadech ohrožení života, zdraví i pohody zvíat. V takovém pípad je píslušný veterinární léka povinen se seznámit se zdravotním stavem zvíete nebo zvíat v rozsahu nezbytném pro provádné ošetení. V pípad léivých pípravk, jejichž výdej je vázán na lékaský pedpis, smí být léivý pípravek pedepsán, vydán nebo použit pouze v takovém množství, které je nezbytn nutné pro píslušné ošetení i lébu. Pi dodržení podmínek stanovených zákonem o léivech a zákonem o veterinární péi smí chovatelé podávat léivé pípravky zvíatm, která vlastní nebo která jsou jim svena. 14. Osoby, které mají bydlišt nebo jsou usazeny v jiném lenském stát než v eské republice a které jsou oprávnny poskytovat veterinární péi na území eské republiky, jsou oprávnny používat léivé pípravky v rozsahu stanoveném provádcím právním pedpisem. Provádcí právní pedpis pro tyto osoby dále stanoví rozsah používání léivých pípravk, které s ohledem na stav registrace léivých pípravk mají být použity, zpsob pevozu, stav balení a požadavky na složení pípravk, které mají být použity. O použití léivých pípravk se vedou záznamy podle odstavce 11. K tomuto úelu jsou tyto osoby oprávnny dovážet na území eské republiky léivé pípravky v množství, které nepesahuje jednodenní potebu pro rozsah poskytované veterinární pée. 15. Pro používání registrovaných veterinárních léivých pípravk, nejde-li o veterinární imunologické léivé pípravky, formou podání v krmivu v daném hospodáství lze použít pouze takové technologické zaízení, které je souástí tohoto hospodáství a pro které stanovila píslušná krajská veterinární správa nebo Mstská veterinární správa v Praze (dále jen krajská veterinární správa ) veterinární podmínky a opatení v souladu se zákonem o veterinární péi; nebyla-li taková opatení pro píslušné technologické zaízení stanovena, mže chovatel takové zaízení pro úely medikace použít až po stanovení veterinárních podmínek a opatení píslušnou krajskou veterinární správou, kterou o stanovení tchto podmínek a opatení požádá. 16. Chovatelé, kteí jako podnikatelé chovají zvíata, od kterých jsou získávány živoišné produkty urené k výživ lovka, a kteí mají v držení léivé pípravky urené pro lébu zvíat, jsou povinni uchovávat po dobu nejmén 5 let doklady o zpsobu, jakým takové léivé pípravky nabyli. To platí i v pípad, že zvíata, pro která byly takové léivé pípravky ureny, byla poražena nebo nejsou nadále v držení píslušného chovatele. - 15 -
7 Požadavky správné výrobní praxe 7.1. Systém jištní jakosti a SVP 7.1.1 Obecn Základním principem ve výrob léiv je zajištní vysokého standardu jištní jakosti, jehož souástí jsou také požadavky Správné výrobní praxe (GMP). Jednotlivé požadavky GMP jsou v R specifikovány ve vyhlášce. 411/2004 Sb., kterou se stanoví správná výrobní praxe, správná distribuní praxe a bližší podmínky povolování výroby a distribuce léiv, vetn medikovaných krmiv. Podrobnjší pokyny a doporuení jsou pak publikovány formou závazných pokyn ve Vstníku ÚSKVBL Brno. Pi výrob medikovaných krmiv musí být dodržovány jak zásady správné výrobní a hygienické praxe pro výrobu krmných smsí a premix, tak i správná výrobní praxe pro výrobu medikovaných krmiv. Obecné požadavky systém jištní jakosti a GMP jsou rozdleny do devíti kapitol: Zásady jištní jakosti Pracovníci Prostory a zaízení Dokumentace Vlastní výroba Kontrola kvality (QC) Smluvní výroba a kontrola Reklamace a stahování Vnitní inspekce 7.1.2 Systém jištní jakosti (QA) Cílem ízení jakosti je stanovit a naplovat politiku jakosti. Základními prvky jsou: odpovídající infrastruktura systému jakosti zahrnující definovanou organizaní strukturu, postupy, procesy a zdroje, systematické innosti nutné pro dosažení pimené jistoty, že produkt (innost) splní požadavky na jakost, systém tchto inností a opatení se oznauje jako Quality Assurance Jištní jakosti. Systém jištní jakosti ve farmaceutickém prmyslu tak pedstavuje souhrn všech zámrných inností a opatení smujících k zajištní odpovídající kvality léiv, zahrnuje také GMP i kontrolu jakosti (QC), systém QA musí být dokumentován a ovován. Systém jištní jakosti má zahrnovat všechny prvky, innosti, které jednotliv nebo spolen mohou ovlivovat kvalitu produktu léiva. Proto QA není odpovdností a povinností pouze jediného útvaru daného výrobce, ale odpovdností každého zamstnance, který mže jakýmkoliv zpsobem ovlivnit jakost léiva. Komplexní systém QA musí zajistit minimáln následující požadavky: léiva jsou navrhována a vyvíjena v souladu s principy a požadavky GMP, Správné laboratorní praxe (GLP) a dobrá klinická praxe (GCP), musí být definovány odpovdnosti a pravomoci vedoucích pracovník, je definována organizaní struktura spolenosti, zamstnanci mají podrobné písemné pracovní nápln, je zajištn dostatený poet kvalifikovaných a zkušených pracovník, - 16 -
všechny výrobní a kontrolní innosti jsou jednoznan definovány a popsány, nap. systémem standardních operaních postup (SOP), musí být ustanoven aktualizovaný písemný postup pro nákup a používání vstupních surovin a obalových materiál, musí být veden aktualizovaný písemný postup pro kontrolu kvality vstupních surovin, meziprodukt, in bulk (voln ložených) produkt, QA systém musí zaruit, že existuje písemný aktualizovaný SOP popisují výrobu a kontrolu hotového produktu, hotový produkt nesmí být uvolnn do distribuce bez odpovídající kontroly QP (výroba kontrola v souladu s pedpisovou dokumentací, s registraní dokumentací), musí zajistit, že skladování, distribuce a manipulace s léivy probíhá zpsobem a v podmínkách, které nemohou ovlivnit jakost léiva, musí být vytvoen a používán funkní systém vnitních inspekcí. 7.1.3 GMP Správná výrobní praxe GMP je souástí systému jištní jakosti a zabezpeuje, že výroba a kontrola léiv je trvale provádna standardním postupem podle schválené pedpisové dokumentace a podle schválené registraní dokumentace. Standardnost výroby a kontroly je základním pedpokladem. Mže být zajištna pouze na základ pesných a jasných popis všech inností. Správn fungující GMP zabrauje neshodám, které nemohou být odhaleny bhem testování finálního produktu, a to je hlavn: kížová kontaminace, zámny produkt. Mezi základní požadavky GMP patí: jednoznan definované a pravideln revidované výrobní postupy, validace kritických krok výrobního procesu a jejich podstatnjších zmn, odpovídající zdroje, kterými se rozumí: - kvalifikovaný a školený personál, - odpovídající prostory, - vhodná zaízení, - vhodné výchozí materiály, výroba, která probíhá dle jasných, názorných a jednoznaných SOP a instrukcí, personál, který je školen, kompletní záznamy o výrob prokazující dodržování všech pedepsaných výrobních krok, umožují kompletní rekonstrukci výroby; pípadné odchylky od pedepsaných postup jsou prošetovány a dokumentovány, vhodné skladovací prostory a zpsoby distribuce, popis úinného systému stahování léiva z trhu v pípad zjištní závady v kvalit po propuštní léiva do obhu, vetn provování úinnosti systému popis systému pro ešení reklamací, náležitý zpsob zpracování a prošetování reklamací a pijímání odpovídajících nápravných opatení. 7.1.4 Kontrola kvality (QC) Kontrola kvality (QC) je souástí GMP. Každý výrobce léiv musí mít k dispozici oddlení kontroly jakosti. Nezbytným pedpokladem správného fungování QC je nezávislost na výrob a ostatních oddleních, v ele by ml být pracovník s píslušnou kvalifikací a dostatenými zkušenostmi. QC má mít k dispozici jednu nebo více kontrolních laboratoí a dostatené zdroje, a to: - 17 -
dostatené prostory a zaízení, vyškolený personál, schválené postupy. Mezi základní povinnosti QC patí: vzorkování, analytické testování, monitorování všech materiál a výrobních podmínek, propouštní a zamítání vstupních materiál a hotových produkt. Dalšími povinnostmi QC jsou: vývoj, validace a zavádní všech postup QC, hodnocení, udržování a uchovávání referenních materiál, zajištní správného znaení obal materiál a hotových produkt, testování stabilit úinných látek a hotových výrobk, úast pi ešení reklamací, podíl na monitorování prostedí. Pedmtem innosti QC jsou vstupní suroviny, obalové materiály, meziprodukty, in bulk produkty, konené produkty, výrobní podmínky. Základními požadavky pro oddlení kontroly kvality jsou: vzorkování je provádno pracovníky a podle metodik schválených QC, metody zkoušení jsou validovány (pesnost, správnost, linearita, opakovatelnost, robustnost, selektivita), záznamy o všech innostech jsou uchovávány, odchylky jsou dokumentovány a prošetovány, vstupní suroviny propuštné do výroby splují požadavky na kvalitu a istotu definované schválenou pedpisovou dokumentací a registraní dokumentací, jsou používány vhodné obalové materiály, správné znaení surovin a hotových produkt, konený produkt odpovídá specifikaci, do distribuce je propuštn až po písemném propuštní QP, na základ splnní výstupních specifikací hotového produktu, výsledku testování meziprodukt, záznam o prbhu výroby, vetn zhodnocení pípadných odchylek, monitorování prostedí, kontroly finálního balení, uchovávání dostateného množství protivzork vstupních surovin i hotových produkt. 7.2. Pracovníci Výrobce mže investovat a nakoupit budovy i zaízení, avšak nejdležitjším prvkem v systému GMP zstávají pracovníci. Proto také oblast pée o pracovníky vyžaduje velkou pozornost. Vytvoení a fungování systému jištní jakosti a GMP záleží na lidech, kteí systém vytváí, na lidech, kteí systém používají i na lidech, kteí jej kontrolují. Základními pedpoklady pro fungování systému jištní jakosti a GMP jsou: dostatený poet pracovník s potebnou kvalifikací a dostatenými zkušenostmi, musí být ustanoveno organizaní schéma, deklarující nezávislost útvaru kontroly jakosti na výrob, musí být ustaveny na sob nezávislé funkce vedoucího pracovníka odpovdného za výrobu a vedoucího pracovníka odpovdného za kontrolu jakosti, musí být zastoupena funkce kvalifikované osoby, - 18 -
jasn definované odpovdnosti vedoucích pracovník, nesmí existovat mezery nebo pekryv odpovdností, odpovdnost nesmí být pespíliš velká, aby nepedstavovala riziko pro jakost produktu, musí existovat písemné nápln práce, dostaten podrobné, aby pracovník jasn rozuml svým povinnostem a odpovdnostem, pracovníkm musí být jasné jejich postavení a role v systému GMP, funkní systém vstupního a prbžného školení, motivace zamstnanc. 7.2.1 Klíové osoby U farmaceutického výrobce jsou definovány ti klíové osoby, a to kvalifikovaná osoba, osoba odpovdná za výrobu a osoba odpovdná za kontrolu jakosti. Kvalifikovaná osoba (QP) písemn propouští každou šarži koneného produktu do distribuce, kontroluje kompletní záznamy o výrob, adjustaci, prostedí, kontrole kvality a dodržování požadavk registraní dokumentace, povolení k výrob a pedpisové dokumentace, má pravomoc zamítnout propuštní produktu do distribuce pi nesplnní jakostních požadavk, požadavky na vzdlání a praxi jsou specifikovány v zákon. 79/1997 Sb., o léivech, ve znní pozdjších pedpis, který definuje požadavky na vzdlání a praxi kvalifikované osoby. Kvalifikovaná osoba výrobce medikovaných krmiv musí mít vzdlání stanovené zákonem. 79/1997 Sb. v 41 písm. j., podle njž je pedepsáno : vysokoškolské vzdlání v oblasti farmacie studijní obor farmacie, v oblasti veterinárního lékaství a hygieny studijní obor veterinární lékaství, v oblasti lékaství, zemdlství v biologických nebo technických oborech, biologie nebo chemie, 2 roky odborné praxe ve výrob nebo kontrole léiv a absolvování specializovaného kurzu v rozsahu a za podmínek stanovených vyhláškou, praktické a teoretické zkušenosti je kvalifikovaná osoba povinna si doplovat s ohledem na aktuální stav vdeckého poznání a technický pokrok, píslušný výrobce je povinen vytvoit kvalifikované osob podmínky pro další vzdlávání. Vedoucí výroby zajišuje výrobu a skladování podle schválené dokumentace, schvaluje a zavádí pracovní instrukce, SOP pro mezioperaní kontrolu, kontroluje jejich dodržování, hodnotí záznamy o výrob, zodpovídá za údržbu výrobních prostor, zaízení a vybavení, zajišuje provádní validací a kalibrací, dostupnost záznam, zodpovídá za úvodní i prbžné školení zamstnanc výroby. Vedoucí kontroly jakosti schvaluje nebo zamítá propuštní vstupních surovin, obalových materiál, meziprodukt, voln ložených(in bulk) a hotových produkt pi nesplnní specifikací, zodpovídá za provádní všech požadovaných zkoušek v souladu se specifikacemi schvaluje specifikace, pracovní instrukce, SOP týkající se QC (vzorkování, specifikace, metody atd.), - 19 -
schvalování a kontrola všech smluvních laboratoí, zodpovídá za údržbu prostor, zaízení a vybavení QC, zajišuje provádní validací analytických metod a zaízení, kalibrace zaízení, zodpovídá za úvodní i prbžné školení pracovník QC. Vedoucí pracovník odpovdný za výrobu a vedoucí pracovník odpovdný za kontrolu jakosti zajišují spolen: sledování a kontrolu výrobního prostedí, schvalování dodavatel vstupních materiál, schvalování smluvní výrobc, sledování souladu s pravidly GMP a dodržování hygienických zásad, inspekce, prošetování závad (u vtší výrobc je tato pravomoc delegována na samostatný útvar jištní jakosti (QA)), uchovávání záznam. 7.2.2 Školení Do systému školení musí být zahrnuti všichni pracovníci, kteí mohou jakýmkoli zpsobem ovlivnit jakost produktu. Pro systém školení musí být definován písemný dokument (SOP), definující postup a zpsob školení nových pracovník a systém dalšího vzdlávání a školení pracovník v závislosti na jejich pracovních povinnost. Speciální školení musí být pro pracovníky pracující v istých prostorách, s materiály vysoce úinnými, toxickými, infekními, nebezpenými, alergizujícími atd., v oblastech s vysokým rizikem kontaminace. V rámci systému školení musí být vypracováván písemný plán školení schválený odpovdnými pracovníky, o provedených školeních musí být vedeny dostatené záznamy. Školení by mlo být pravideln opakováno, jeho úinnost provována. Školení musí pokrývat minimáln dv základní oblasti, základní principy QA a GMP, které vysvtlí všem zamstnanc význam QA a GMP pro výrobu léiv, druhou ást tvoí specifická školení na konkrétní innosti provádné danými zamstnanci. Školení zamstnanc, kteí se podílejí na výrob medikovaných krmiv musí mimo již uvedeného zahrnovat základní principy QA a GMP nezbytné pro tento druh výroby. 7.2.3 Hygiena Výrobce musí mít definovaný hygienický ád, popisující požadavky na zdravotní stav zamstnanc, hygienické návyky, režimy odv pro jednotlivé oblasti výroby, kontroly a distribuce, zpsoby pohybu v prostorách výrobce. 7.3. Prostory a zaízení 7.3.1 Budovy a prostory Prostory a zaízení musí být umístny, navrženy, konstruovány, pizpsobeny a udržovány tak, aby: minimalizovaly riziko chyb a kížové kontaminace, umožovaly úinné ištní, sanitaci, dekontaminaci a údržbu, minimalizovaly prašnost a vznik neistot, eliminovaly nepíznivé vlivy na kvalitu produktu, eliminovali nepíznivé vlivy na životní prostedí. Budovy používané pro výrobu medikovaných krmiv by mly být umístny v prostedí s minimálním rizikem kontaminace, budovy by mly být udržovány, údržba nesmí ohrozit - 20 -