Produkce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny

Podobné dokumenty
Acidobazická rovnováha

Acidobazická rovnováha H+ a ph Vodíkový iont se skládá z protonu, kolem něhož neobíhá žádný elektron. Proto je vodíkový iont velmi malý a je

Výpočty koncentrací. objemová % (objemový zlomek) krvi m. Vsložky. celku. Objemy nejsou aditivní!!!

ABR a iontového hospodářství

ABR a iontového hospodářství

Plasma a většina extracelulární

Jana Fauknerová Matějčková

tělní buňky tělní tekutiny krev erythrocyty 7.28 thrombocyty 7.0 žaludeční šťáva buňky kosterního svalstva duodenální šťáva

Acidobazická rovnováha (ABR)

Acidobazická rovnováha 11

3.8. Acidobazická regulace

Vyšetřování a léčba poruch acidobazické rovnováhy

Diagnostika poruch acidobazické rovnováhy

Jana Fauknerová Matějčková

3 Acidobazické reakce

Monitoring vnitřního prostředí pacienta

Acidobazické regulace

3 Acidobazické reakce

Homeostáza vody a iontů

Hlavní ukazatele acidobazické rovnováhy

3 Acidobazické reakce

PARENTERÁLNÍ VÝŽIVA 1

Anorganické látky v buňkách - seminář. Petr Tůma některé slidy převzaty od V. Kvasnicové

Jana Fauknerová Matějčková

Poruchy vnitřního prostředí. v intenzivní medicíně

VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ. Biochemický ústav LF MU (V.P.) 2007

P. Schneiderka, Ústav patologické fyziologie LFUP a OKB FN Olomouc

Vliv infuzních roztoků na acidobazickou rovnováhu. Antonín Jabor IKEM Praha

Vybrané klinicko-biochemické hodnoty

Acidobazický stav organismu

Acidobazická rovnováha vývoj interpretace nálezn. lezů. A. Kazda

Chemické výpočty II. Vladimíra Kvasnicová

Acidobazická rovnováha. H. Vaverková

Stewart Fenclův koncept hodnocení poruch ABR

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat

Klinická fyziologie ABR sekce Základy oboru edukační lekce. Michal Horáček KARIM 2. LF UK a FN v Motole Praha

MMN, a.s. Oddělení laboratoře Metyšova 465, Jilemnice

Diagnostika a léčba poruch acidobazické rovnováhy. J. Vymětal 3. interní klinika nefrologická, revmatologická a endokrinologická

Metabolismus kyslíku v organismu

Acidobazická rovnováha a její poruchy

KAZUISTIKY Z LABORATORNÍ MEDICÍNY

Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.sukls43951/2010

Diagnostika a léčba poruch acidobazické rovnováhy. J. Vymětal 3. interní klinika nefrologická, revmatologická a endokrinologická

Acidobazická rovnováha a její vztahy k iontovému hospodářství. Klinické aplikace.

Funkční anatomie ledvin Clearance

Teorie kyselin a zásad poznámky 5.A GVN

Zpět k základům: poruchy acidobazické rovnováhy a vnitřního prostředí u komplikovaného pacienta Antonín Jabor, Janka Franeková

VYBRANÉ BIOCHEMICKÉ A FYZIOLOGICKÉ HODNOTY JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ ZVÍŘAT MVDr. Vladimír Kopřiva,Ph.D DOPLŇKOVÝ STUDIJNÍ MATERIÁL KÓD AKTIVITY 2110/4-4 up.


Hospodaření s vodou a minerály, ledviny, moč. Helena Brodská

LEDVINOVÁ KONTROLA HOMEOSTÁZY

Chloridy v séru. Patofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraci. Příčiny hypochlorémie. Nedostatečný přívod Zcela neslaná dieta

Veterinární analyzátor POCT Parametry acidobazické rovnováhy a ionty

Klasické nebo Stewartovo hodnocení poruch ABR?

Krevní plazma organické a anorganické součásti, význam minerálů a bílkovin krevní plazmy. Somatologie Mgr. Naděžda Procházková

Infúze. Markéta Vojtová. VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

Sůl kyseliny mléčné - konečný produkt anaerobního metabolismu

2 Roztoky elektrolytů. Osmotický tlak

Význam. Dýchací systém. Dýchání. Atmosférický vzduch. Dýchací cesty. Dýchání

Anorganické látky v buňkách. Pavel Jirásek

Existují ideální iontové roztoky pro pacienty se SBS? Michal Žourek DPV Praha

Soli. ph roztoků solí - hydrolýza

SCHVÁLENO SL \TN STĺ-\\! PRO kontrolu LĚČ\J. Příloha č. 2 k rozhodnutí o změně registrace sp.zn.suk1s44379/2010 SOUHRN ÚDAJŮ O PŘÍPRAVKU

Acidobazická rovnováha

rovnováha mezi acidifikujícími a alkalizujícími vlivy

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

kyslík ve vodě CO 2 (vápenato-)uhličitanová rovnováha alkalita

Seznam vyšetření biochemie a hematologie

Acidobazická rovnováha - jasně a jednoduše

Pavel Suk ARK, FN u svatéanny v Brně

ZÁKLADNÍ CHEMICKÉ POJMY A ZÁKONY

Těžká laktátová acidosa. Daniel Nalos, Věra Vondráková, Pavel Neumann. KAPIM Ústí nad Labem

Změny osmolality vnitřního prostředí vyšetřovací metody a interpretace

Acidobazická rovnováha pro pokročilé. František Duška KAR FNKV

Autor kapitoly: MUDr.Pavel Pick, Ústav klinické biochemie VFN a 1.LF UK Praha

BILANČNÍ PŘÍSTUP K MODELOVÁNÍ ACIDOBAZICKÉ ROVNOVÁHY A PŘENOSU KREVNÍCH PLYNŮ

Biochemický ústav LF MU (E.T.) 2013

KREV. Autor: Mgr. Anna Kotvrdová

Biochemická vyšetření krve. Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje

CZ.1.07/1.5.00/ Zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT. Protolytické děje VY_32_INOVACE_18_15. Mgr. Věra Grimmerová.

Faktory ovlivňující úspěšnost embryologické laboratoře

LCH/PAK01. 5 hodin cvičení

Hemoglobin N N. N Fe 2+ Složená bílkovina - hemoprotein. bílkovina globin hem: tetrapyrolové jádro Fe 2+

Inhalační anestetika (isofluran, sevofluran, desfluran, N 2 O) Milada Halačová

Exkrece = Exkrety Exkrementy

Hydrochemie Oxid uhličitý a jeho iontové formy, ph, NK

Roztoky - elektrolyty

Acidobazické děje - maturitní otázka z chemie

Bunka a bunecné interakce v patogeneze tkánového poškození

Farmakokinetika I. Letní semestr 2015 MVDr. PharmDr. R. Zavadilová, CSc.

ŠKOLA (SIMULAČNÍ) HROU VYUŽITÍ SIMULAČNÍCH MODELŮ ACIDOBAZICKÉ ROVNOVÁHY V E-LEARNIGNOVÉ APLIKACI

HYPOKALÉMIE, HYPERKALÉMIE A DALŠÍ METABOLICKÉ PŘÍČINY ZÁSTAVY OBĚHU. Jiří Chvojka JIP I.interní kliniky FN a LF UK v Plzni

Toxické metabolity glykolaldehyd, kys. glykolová, kys. glyoxylová, kys. štavelová

Anorganické látky v buňkách. Vladimíra Kvasnicová

Vnitřní rozdělení tělních tekutin

OSVEDCENI O AKREDIT ACI

Základy fotometrie, využití v klinické biochemii

HPLC/MS tělních tekutin nový rozměr v medicinální diagnostice

Transkript:

Vnitřní prostředí a acidobazická rovnováha 13.12.2004 Vnitřní prostředí Sestává z posuzování složení extracelulární tekutiny z hlediska izohydrie (= optimální koncentrace ph) izoionie (= optimální koncentrace iontů) izoosmolarity (= optimální koncentrace nízkomolekulárních látek) Koncentrace H + ph = log [H + ] Normální hodnoty ph = 7.40 [H + ] = 40 nmol/l Pro srovnání s ostatními ionty: [Na + ] = 140 mmol/l [HCO 3 ] = 25 mmol/l

Produkce kyselin v metabolismu Těkavé: 15,000 mmol/den kyseliny uhličité, vyloučena plícemi jako CO 2 Netěkavé kyseliny (1 mmol/kg/den) jsou vyloučeny ledvinami nebo dále metabolicky\ zpracovány. Vznikají: oxidací sulfhydrylových skupin až na H 2 SO 4 hydrolýzou fosfoproteinů, fosfolipidů a nukleových kyselin na H 3 PO 4 neúplnou oxidací triglyceridů, sacharidů i bílkovin na organické kyseliny (laktát, ketolátky) Role pufrů v udržování ph Roztoky látek, schopné uvolňovat či pohlcovat H +, takže změny ph jsou minimální Fyziologické pufry: bikarbonát/kys. uhličitá hemoglobin fosfáty, sulfáty proteiny krevní plazmy Role pufrů v udržování ph Přidání HCl v množství 5 mmol/l Nepufrovaný systém: ph = 7.0 ph = 2.3 [H + ]=0.005 M Role pufrů v udržování ph Přidání HCl v množství 5 mmol/l Pufrovaný systém ( HB H + + B ; pk a =7.0) ph = 7.0 ph = 6.82 [HB] = 25 mm [B ] = 25 mm [HB] = 30 mm [B ] = 20 mm

Pufry V extracelulární tekutině bikarbonáty Hb fosfáty, sulfáty, organické kyseliny proteiny krevní plazmy V intracelulární tekutině: ph se velmi liší podle kompartmentu proteiny a fosfáty HendersonHasselbalchova rovnice ph pufru závisí na logaritmu poměru zásady ke kyselině za daného ph je pro každý pufr charakteristický daný poměr těchto složek [A ] ph = pk a + log [HA] Hemoglobin jako pufr Hemoglobin jako pufr Ve tkáni Hb uvolní O 2 a naváže H + H + vznikl takto: CO 2 +H 2 O HCO 3 +H + Bikarbonát se transportuje z ery výměnou za Cl V plicích Hb váže O 2 a uvolní H + H + reaguje s HCO 3 : HCO 3 +H + CO 2 +H 2 O CO 2 se vydýchá, bikarbonát se doplní z plazmy výměnou za Cl V pracující tkáni pohlcuje protony a pomáhá zvládat kyselou nálož i produkcí HCO 3 V plících naopak protony uvolňuje a ty spolu s HCO 3 přispívají k produkci CO 2 Výměna HCO 3 za Cl v membráně erytrocytu se nazývá Hamburgerův efekt

H 2 O + CO 2 H 2 CO 3 H + + HCO 3 K a = Bikarbonátový pufr CA [H + ][HCO 3 ] [CO 2 ] [HCO 3 ] ph = p K a + log [CO 2 ] [HCO 3 ] ph = 6.1 + log 0.03 x pco 2 Bikarbonátový pufr Otevřený pufrační systém pco 2 je regulován úrovní ventilace [HCO 3 ] regulován ledvinami Bikarbonátový pufr Je nejvýkonnější extracelulární pufr Je nejdůležitější pro regulaci ABR, protože tělo umí aktivně měnit koncentraci [HCO 3 ] i pco 2 Pomocí stavu bikarbonátového pufru klinicky posuzujeme stav acidobáze u pacienta (měření ph, [HCO 3 ] a pco 2 ) Úloha plic v udržování ABR vylučují denně cca 15 molů CO 2 vzhledem k dobré rozpustnosti CO 2 je jeho koncentrace v alveolech stejná, jako v arteriální krvi pco 2 tedy závisí na úrovni minutové ventilace (počet dechů x dechový objem) zvýšení pco 2 vede ke snížení ph, pokles pco 2 znamená zvýšení ph

Úloha ledvin v udržování ABR Vyrovnávají ph tím, že vylučují [H+] výměnou za Na+ a současně zpětně reabsorbují [HCO 3 ] v proximálním tubulu vylučují [H+] vazbou na NH 3 v proximálním tubulu vylučují [H+] v distálním tubulu (protonová pumpa, vazba na fosfáty) Souhrn ph extracelulární tekutiny je udržováno pufračními systémy na hodnotách 7,357,45 ph je určeno vzájemným poměrem pco 2 a [HCO 3 ] podle H.H. rovnice pco 2 ovlivňují plíce a [HCO 3 ] ledviny Vyšetření stavu ABR tzv. ASTRUP (vyš. dle Astrupa) vyšetřujeme: ph pco 2 po 2 [HCO 3 ] (AB, SB, BE) nutný odběr arteriální (nebo kapilární) krve, venózní krev se vyšetřuje jen ve speciální indikacích (např. pro stanovení AV rozdílu) Výsledek biochemického testu se stává skutečnou informací (zvyšuje míru rozhodování) když je: * adekvátně ordinován * spolehlivý (přesný a správný) * rychlý * správně interpretován

Poruchy ABR Podle úrovně komplikovanosti Základní Smíšené (více poruch ABR ve stejném nebo různém směru) Kombinované (porucha ABR kombinovaná se změnou koncetrací iontů v ECT, příp. ICT) Základní poruchy ABR Acidóza proces, vedoucí k poklesu ph krve Alkalóza proces, vedoucí ke vzestupu ph krve Respirační poruchy = způsobené změnou pco 2 Metabolické poruchy = zp. změnou [HCO 3 ] Základní poruchy ABR Respirační acidóza = pokles ph krve, způsobený vzestupem pco 2 Respirační alkalóza = vzestup ph krve, způsobený poklesem pco 2 Metabolická acidóza = pokles ph krve, způsobený snížením [HCO 3 ] Metabolická alkalóza = vzestup ph krve, způsobený vzestupem [HCO 3 ] Poruchy ABR Podle úrovně kompenzace: Kompenzovaná (ph = 7.347.44) Částečně kompenzovaná (ph se odchyluje, ale je zřetelná účast kompenzačních mechanismů) Nekompenzovaná (odchylka ph, není zřetelná účast kompenzačních mechanismů) Dekompenzovaná (výchylka ph se zhoršuje ve srovnání s předchozím vyšetřením) Překompenzovaná (příliš silná nebo rychlá terapie poruch ABR)

Kompenzace poruch Respirační kompenzace metabolických poruch: plíce změní pco2 tak, aby se vyrovnal poměr k [HCO 3 ] a ph se opět přiblížilo normě trvá sekundy až minuty Metabolická kompenzace respiračních poruch: ledviny zadrží/vyloučí [HCO 3 ], tak aby vyrovnaly poměr k pco 2 a ph se opět přiblížilo normě trvá hodiny až dny Poruchy ABRsměry kompenzace Primární příčina Kompenzace Metabolická acidóza [HCO 3 ] pco 2 Metabolická alkalóza [HCO 3 ] pco 2 Respirační acidóza pco 2 [HCO 3 ] Respirační alkalóza pco 2 [HCO 3 ] Ionty v extracelulární tekutině (ECT) Iontové složení ECT úzce souvisí s parametry ABR Změny ABR nejvíce odráží kalemie Anion gap dále

Anion Gap AG = [Na + + K + ] [Cl + HCO 3 ] Norma: 14 ± 2 mmol/l Hlavní neměřitelné anionty, zahrnuté v AG: albumin fosfáty sulfáty organické anionty Slouží k posouzení příčin metabolické acidozy NORMA Na + AG HCO 3 Cl Anion Gap METABOLICKÁ ACIDÓZA Hyperchloremická Vysoký AG AG AG HCO 3 HCO 3 Na + Na + Cl Cl