Optika. Zápisy do sešitu



Podobné dokumenty
Optika nauka o světle

S v ě telné jevy. Optika - nauka - o světle, jeho vlastnostech a účincích - o přístrojích, které jsou založeny na zákonech šíření světla

OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Sekunda

3. SVĚTELNÉ JEVY. Světelné zdroje. Rychlost světla.

Světlo 1) Světlo patří mezi elektromagnetické vlnění (jako rádiový signál, Tv signál) elmg. vlnění = elmg. záření

Základní pojmy Zobrazení zrcadlem, Zobrazení čočkou Lidské oko, Optické přístroje

Jméno autora: Mgr. Zdeněk Chalupský Datum vytvoření: Číslo DUM: VY_32_INOVACE_20_FY_C

Optika - AZ kvíz. Pravidla

Světlo je elektromagnetické vlnění, které má ve vakuu vlnové délky od 390 nm do 770 nm.

Geometrická optika. předmětu. Obrazový prostor prostor za optickou soustavou (většinou vpravo), v němž může ležet obraz

Optika OPTIKA. June 04, VY_32_INOVACE_113.notebook

ZOBRAZOVÁNÍ ROVINNÝM ZRCADLEM

Otázky z optiky. Fyzika 4. ročník. Základní vlastnosti, lom, odraz, index lomu

GEOMETRICKÁ OPTIKA. Znáš pojmy A. 1. Znázorni chod význačných paprsků pro spojku. Čočku popiš a uveď pro ni znaménkovou konvenci.

SBÍRKA ŘEŠENÝCH FYZIKÁLNÍCH ÚLOH

7.ročník Optika Lom světla

Zákon odrazu. Úhel odrazu je roven úhlu dopadu, přičemž odražené paprsky zůstávají v rovině dopadu.

IAM SMART F7.notebook. March 01, : : : :23 FYZIKÁLNÍ VELIČINY A JEJICH JEDNOTKY. tuna metr

F - Lom světla a optické přístroje

Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově 07_10_Zobrazování optickými soustavami 1

Učební texty z fyziky 2. A OPTIKA. Obor zabývající se poznatky o a zákonitostmi světelných jevů. V posledních letech rozvoj optiky vynález a využití

3. Optika III Přímočaré šíření světla

25. Zobrazování optickými soustavami

Zákon lomu světla (Snellův zákon) lze matematicky vyjádřit vztahem: , n2. opticky řidšího do prostředí opticky hustšího, láme se ke kolmici.

Název a číslo materiálu VY_32_INOVACE_ICT_FYZIKA_OPTIKA

Čočky Čočky jsou skleněná (resp. plastová) tělesa ohraničená rovinnými nebo kulovými plochami. Pracují na principu lomu. 2 typy: spojky rozptylky

Optika pro studijní obory

Ing. Jakub Ulmann. Zavádění inovativních metod a výukových materiálů do přírodovědných předmětů na Gymnáziu v Krnově

Bodový zdroj světla A vytvoří svazek rozbíhajících se paprsků, které necháme projít optickou soustavou.

3. OPTICKÉ ZOBRAZENÍ

OPTIKA VLASTNOSTI SVĚTLA ODRAZ SVĚTLA OPAKOVÁNÍ - 1

Aplikovaná optika I: příklady k procvičení celku Geometrická optika. Jana Jurmanová

Odraz světla na rozhraní dvou optických prostředí

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/

Krafková, Kotlán, Hiessová, Nováková, Nevímová

Přednáška č.14. Optika

Optické zobrazení - postup, kterým získáváme optické obrazy bodů a předmětů

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

DUM č. 5 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Optika pro mikroskopii materiálů I

Projekt: Inovace oboru Mechatronik pro Zlínský kraj Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.08/ Zobrazení čočkou

Jednou z nejstarších partií fyziky je nauka o světle tj. optika. Existovaly dva názory na fyzikální podstatu světla:

Fyzika 2 - rámcové příklady Geometrická optika

Jednoduchý elektrický obvod

ZOBRAZOVÁNÍ ZRCADLY. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Optika

Dalekohledy. y τ τ F 1 F 2. f 2. f 1. Předpoklady: 5211

9. Geometrická optika

Digitální učební materiál. III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Příjemce podpory Gymnázium, Jevíčko, A. K.

Základní škola národního umělce Petra Bezruče, Frýdek-Místek, tř. T. G. Masaryka 454

8.1. ELEKTROMAGNETICKÉ ZÁŘENÍ A JEHO SPEKTRUM. Viditelné světlo Rozklad bílého světla:

Fyzika. 8. ročník. LÁTKY A TĚLESA měřené veličiny. značky a jednotky fyzikálních veličin

5.2.9 Zobrazení rozptylkou

Seznam součástek. A. Seznam prvků soupravy GON. Rozměry (cm) nebo Poloměry* (cm) Značka Název prvku

6. Geometrická optika

M I K R O S K O P I E

Jaký obraz vytvoří rovinné zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, stejně velký. Jaký obraz vytvoří vypuklé zrcadlo? Zdánlivý, vzpřímený, zmenšený

VY_32_INOVACE_FY.12 OPTIKA II

1. Optika I. Poznámka: Stejné nebo obdobné demonstrace jsou uvedeny v závorkách za jednotlivými fy zikálními jevy a odpovídají seznamu literatury.

Fyzika aplikovaná v geodézii

O z n a č e n í m a t e r i á l u : V Y _ 3 2 _ I N O V A C E _ S T E I V _ F Y Z I K A 2 _ 1 4

Nejdůležitější pojmy a vzorce učiva fyziky II. ročníku

2. Optika II Zobrazování dutým zrcadlem

Paprsková optika. Zobrazení zrcadly a čočkami. Rovinné zrcadlo. periskop zobrazování optickými soustavami.

Elektrodynamika, elektrický proud v polovodičích, elektromagnetické záření, energie a její přeměny, astronomie, světelné jevy

ČOČKY JAKO ZOBRAZOVACÍ SOUSTAVY aneb O spojkách a rozptylkách. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

ODRAZ A LOM SVĚTLA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Septima - Fyzika - Optika

OPTIKA - NAUKA O SVĚTLE

Geometrická optika. Optické přístroje a soustavy. převážně jsou založeny na vzájemné interakci světelného pole s látkou nebo s jiným fyzikálním polem

R8.1 Zobrazovací rovnice čočky

ZOBRAZOVÁNÍ ČOČKAMI. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Septima - Optika

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vyučovací předmět: Fyzika. Ročník: 7. Průřezová témata Mezipředmětové vztahy Projekty a kurzy

Světlo a stín. Patrik Szakoš, Jáchym Tuček, Daniel Šůna

Pohyb tělesa, síly a jejich vlastnosti, mechanické vlastnosti kapalin a plynů, světelné jevy

Zahrádka,Obrdlík,Klouda

OPTIKA -p vodní význam NAUKA O SV TLE

EU PENÍZE ŠKOLÁM NÁZEV PROJEKTU : MÁME RÁDI TECHNIKU REGISTRAČNÍ ČÍSLO PROJEKTU :CZ.1.07/1.4.00/

SVĚTLO / ČOČKY. EU OPVK III/2/1/3/18 autor: Ing. Gabriela Geryková, Základní škola Žižkova 3, Krnov, okres Bruntál, příspěvková organizace

akustika zvuk, zdroj zvuku šíření zvuku odraz zvuku tón, výška tónu kmitočet tónu hlasitost zvuku světlo, zdroj světla přímočaré šíření světla

ZOBRAZOVÁNÍ ODRAZEM NA KULOVÉ PLOŠE aneb Kdy se v zrcadle vidíme převrácení. PaedDr. Jozef Beňuška jbenuska@nextra.sk

Rozdělení přístroje zobrazovací

ZRCADLA A KALEIDOSKOP

Spojky a rozptylky II

DUM č. 2 v sadě. 12. Fy-3 Průvodce učitele fyziky pro 4. ročník

Optika Elektromagnetické záření

Výfučtení: Jednoduché optické soustavy

Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Fyzika - ročník: SEKUNDA

VLNOVÁ OPTIKA. Mgr. Jan Ptáčník - GJVJ - Fyzika - Optika - 3. ročník

ZŠ ÚnO, Bratří Čapků 1332

Název: Čočková rovnice

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

SVĚTLO / ZÁKON. EU OPVK III/2/1/3/17 autor: Ing. Gabriela Geryková, Základní škola Žižkova 3, Krnov, okres Bruntál, příspěvková organizace

8. Optická soustava je tvořena spojkou a dutým zrcadlem. Narýsuj obraz svíčky.

Maticová optika. Lenka Přibylová. 24. října 2010

OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA. ROZKLAD SVĚTLA HRANOLEM 1. OPTICKÉ VLASTNOSTI OKA

Sada Optika. Kat. číslo

5.1.3 Lom světla I. Předpoklady: 5101, Pomůcky: Miska, voda, pětikoruna, akvárium, troška mléka,

Úloha 6: Geometrická optika

Typy světelných mikroskopů

Transkript:

Optika Zápisy do sešitu

Světelné zdroje. Šíření světla. 1/3 Světelné zdroje - bodové - plošné Optická prostředí - průhledné (sklo, vzduch) - průsvitné (matné sklo) - neprůsvitné (nešíří se světlo) - čirá - barevná

Světelné zdroje. Šíření světla. 2/3 Rozbíhavý světelný svazek se šíří z bodového zdroje. Rovnoběžný světelný svazek se šíří ze vzdáleného zdroje.

Světelné zdroje. Šíření světla. 3/3 Světelný paprsek světelný svazek procházející velmi malým otvorem. Světlo se šíří ve stejnorodém prostředí přímočaře. Využití vytyčování přímek (zeměměřičství, stavitelství)

Stín. 1/2 Plný stín prostor za tělesem, kam světlo neproniká. Vržený stín neosvětlená část na stínítku za tělesem. Polostín prostor, kam vniká světlo pouze částečně. Vzniká po osvětlení více bodovými zdroji nebo plošným zdrojem.

Stín. 2/2 polostín plný stín polostín plný stín Stín - aplet

Zatmění Slunce a Měsíce. 1/5 Rovina oběhu Měsíce kolem Země neleží v rovině oběhu Země kolem Slunce. Měsíc mění svou vzdálenost od Země.

Zatmění Slunce a Měsíce. 2/5 Zatmění Slunce Stín Měsíce vržený na Zemi.

Zatmění Slunce a Měsíce. 3/5 úplné zatmění Slunce prstencové zatmění Slunce Zatmění Slunce - aplet

Zatmění Slunce a Měsíce. 4/5 Zatmění Měsíce Stín Země vržený na Měsíc. Měsíc musí být v plném stínu Země.

Zatmění Slunce a Měsíce. 5/5 zatmění Měsíce Jak vzácné je zatmění - aplet Zatmění Měsíce - aplet

Měsíční fáze. 1/2 Doba oběhu Měsíce kolem Země je 27,3 dne, což je zároveň jeho doba rotace kolem své osy. Nov S M Z nevidíme Měsíc Úplněk S Z M vidíme celý Měsíc

Měsíční fáze. 2/2 1 Nov 2, 3, 4 přibývání Měsíce D dorůstá 5 úplněk 6, 7, 8 ubývání Měsíce C couvá Měsíční fáze - aplet

c 300 000 km s Rychlost světla. ve vakuu - rychlost elektromagnetického vlnění (radiové signály, infračervené, ) - v jiném prostředí je menší např. ve vodě 0,75 c Světelný rok jednotka vzdálenosti dráha, kterou urazí světlo za čas 1 rok

Odraz světla na rovinném rozhraní dvou optických prostředí. Zákon odrazu světla. 1/4 Dopad světla na těleso: a) odraz světla b) průchod světla c) pohlcení světla Zrcadla plochy dobře odrážející světlo a) rovinná b) dutá c) vypuklá

Odraz světla na rovinném rozhraní dvou optických prostředí. Zákon odrazu světla. 2/4 kolmice dopadu kolmice na rovinu zrcadla v bodě dopadu paprsku rovina dopadu rovina určená kolmicí dopadu a paprskem úhel dopadu α úhel mezi kolmicí dopadu a paprskem dopadajícím úhel odrazu α úhel mezi kolmicí dopadu a paprskem odraženým

Odraz světla na rovinném rozhraní dvou optických prostředí. Zákon odrazu světla. 3/4 Zákon odrazu světla Úhel odrazu α se rovná úhlu dopadu α. Odražený paprsek leží v rovině dopadu. α = α

Odraz světla na rovinném rozhraní dvou optických prostředí. Zákon odrazu světla. 4/4 Na rovinném rozhraní se rovnoběžný svazek odráží opět jako rovnoběžný. Na nerovném povrchu dochází k rozptylu světla (papír, stěny budov, prach ve vzduchu, )

Zobrazení předmětu rovinným zrcadlem. Světlo vychází jakoby ze zdroje za zrcadlem zdánlivý obraz. předmětový prostor obrazový prostor Bod a jeho obraz jsou souměrně sdružené podle roviny zrcadla. Obraz v rovinném zrcadle je zdánlivý, stejně velký, přímý a stranově převrácený.

Zrcadla v praxi. 1/3 Kulová zrcadla - V bod na zrcadle - S střed křivosti zrcadla - F ohnisko (v polovině vzdálenosti mezi S a V) - optická osa přímka procházející body SFV

Zrcadla v praxi. 2/3 Duté zrcadlo V závislosti na poloze předmětu může vznikat obraz: - převrácený, skutečný, zmenšený - převrácený, skutečný, zvětšený - přímý, zdánlivý, zvětšený Vypuklé zrcadlo - vždy je obraz přímý, zdánlivý, zmenšený

Zrcadla v praxi. 3/3 Použití v praxi - zubařské zrcátko (duté zrcadlo) - reflektory aut, svítilny (duté zrcadlo) - zrcadla na křižovatkách a v autech (vypuklé zrcadlo)

Zobrazení dutým zrcadlem. 1/3 Paprsek jdoucí přes ohnisko se odrazí rovnoběžně s optickou osou. Paprsek jdoucí rovnoběžně s optickou osou se odrazí do ohniska.

Zobrazení dutým zrcadlem. 2/3 obraz převrácený, skutečný, zmenšený obraz převrácený, skutečný, zvětšený Duté zrcadlo 3 - aplet Duté zrcadlo 1 - aplet

Zobrazení dutým zrcadlem. 3/3 obraz přímý, zdánlivý, zvětšený Duté zrcadlo 2 - aplet

Zobrazení vypuklým zrcadlem. 1/2 Paprsek směřující do ohniska se po odrazu šíří rovnoběžně s optickou osou. Paprsek jdoucí rovnoběžně s optickou osou se odráží, jako by vycházel z ohniska.

Zobrazení vypuklým zrcadlem. 2/2 obraz přímý, zdánlivý, zmenšený Vypuklé zrcadlo 2 - aplet Vypuklé zrcadlo 1 - aplet

Lom světla na rovinném rozhraní dvou optických prostředí. 1/2 Na rovinném rozhraní dvou optických prostředí nastává lom světla. Úhel dopadu α úhel mezi kolmicí dopadu a dopadajícím paprskem Úhel lomu β úhel mezi kolmicí dopadu a lomeným paprskem

Lom světla na rovinném rozhraní dvou optických prostředí. 2/2 Lom ke kolmici z opticky řidšího prostředí do opticky hustšího (do menší rychlosti světla) prostředí. např. vzduch - voda Lom od kolmice z opticky hustšího prostředí do opticky řidšího prostředí (do větší rychlosti světla). např. sklo - vzduch Lom paprsku - aplet

Úplný odraz světla. 1/2 Nastává při přechodu z opticky hustšího prostředí do opticky řidšího. Mezní úhel α 0 úhel dopadu, při kterém je úhel odrazu β = 90. Jestliže α > α 0 nastává úplný odraz. voda vzduch α 0 = 49 sklo vzduch α 0 = 42

Úplný odraz světla. 2/2 Fata morgána úplný odraz na rozhraní chladného a teplého vzduchu, to samé lesk na silnici za tepla Lom paprsku - aplet Lom paprsku - aplet

Čočky. 1/2 Vybroušené čiré sklo části kulových ploch nebo rovina. Spojka rovnoběžný světelný svazek mění na sbíhavý Rozptylka rovnoběžný světelný svazek mění na rozbíhavý

Tenká čočka - aplet Spojka předmětový prostor Rozptylka předmětový prostor Čočky. 2/2 optická osa obrazový prostor optická osa obrazový prostor O optický střed F předmětové ohnisko F obrazové ohnisko S předmětový střed křivosti S obrazový střed křivosti OF ohnisková vzdálenost

Zobrazení spojkou. 1/3 Význačné paprsky

Zobrazení spojkou. 2/3 obraz převrácený, skutečný, zmenšený obraz převrácený, skutečný, zvětšený Spojka 1 - aplet

Zobrazení spojkou. 3/3 obraz přímý, zdánlivý, zvětšený Spojka 2 - aplet Spojka - aplet Zobrazení spojkou - aplet

Zobrazení rozptylkou. 1/3 Význačné paprsky

Zobrazení rozptylkou. 2/2 obraz přímý, zdánlivý, zmenšený Rozptylka - aplet Obě čočky - aplet Rozptylka - aplet

Optické vlastnosti oka. 1/3 Wikipedia

Optické vlastnosti oka. 2/3 Blízký bod nejbližší bod pro ostré vidění, přibližně 10 cm Vzdálený bod ostré zobrazení bez přizpůsobení čočky. Na sítnici se tvoří obrazy předmětů mezi blízkým a vzdáleným bodem. Zorný úhel ω úhel mezi krajními paprsky od předmětu, alespoň ω=1 Správné čtení 35 cm od oka Akomodace oka - aplet

Optické vlastnosti oka. 3/3 Krátkozraké oko protáhlý tvar, obraz vzniká před sítnicí, rozptylky Dalekozraké oko zploštělý tvar, obraz vzniká za sítnicí, spojky Wikipedia Krátkozrakost - aplet Wikipedia Dalekozrakost - aplet

Užití čoček v praxi. 1/5 Lupa Předmět mezi lupou a jejím ohniskem, zvětšuje zorný úhel, max. 6x zvětšení Wikipedia

Užití čoček v praxi. 2/5 Mikroskop Větší zvětšení, systém čoček objektiv, okulár (u oka) Wikipedia

Wikipedia Dalekohled - aplet Užití čoček v praxi. 3/5 Dalekohled zvětšuje zorný úhel vzdálených předmětů Keplerův dalekohled okulár spojka, objektiv spojka, obraz zvětšený, převrácený, zdánlivý

Užití čoček v praxi. 4/5 Galileiho (holandský) dalekohled okulár rozptylka, objektiv spojka, obraz zvětšený, vzpřímený Wikipedia

Užití čoček v praxi. 5/5 Fotografický přístroj objektiv soustava čoček, Obraz skutečný, zmenšený, převrácený Wikipedia

Rozklad slunečního světla optickým hranolem. 1/2 Sluneční světlo se lomem rozkládá na různé barvy spektrum. Nejméně se láme červené světlo. Nejvíce se láme fialové světlo. Wikipedia Rozklad světla - aplet

Rozklad slunečního světla optickým hranolem. 2/2 Světlo se skládá z různých barev - červená, oranžová, žlutá, zelená, modrá, indigo (tmavě modrá) a fialová (Červená opice žrala zelený meloun indickému fakírovi). Duha rozklad světla na kapičkách vody Wikipedia

Barva těles. Barevné průhledné prostředí propouští jen ta barevná světla, jejichž smíšením vzniká barva tohoto prostředí. Barva neprůhledných těles závisí na barvě dopadajícího světla. Vzniká smíšením barevných světel odražených od jeho povrchu.