Technologie I. Obloukové technologie v ochranných atmosférách (MIG/MAG, WIG)

Technologie I. Obloukové technologie v ochranných atmosférách (MIG/MAG, WIG)

Obloukové technologie v ochranných atmosférách (MIG/MAG, WIG) Při obloukovém svařování v ochranných plynech hoří oblouk obklopen ochranným plynem, který chrání elektrodu, oblouk, odtavující se kapky přídavného materiálu a tavnou lázeň proti účinkům vzdušného kyslíku a dusíku. Jednotlivé technologie se rozlišují podle druhu elektrody a ochranného plynu. Zkratky WIG- Wolfram Inert Gas (něm.): svařování netavící se wolframovou elektrodou v inertním plynu, (ang.) TIG-Tungsten Inert Gas MIG- Metal Inert Gas (něm.) : svařování tavící se kovovou elektrodou v inertním plynu MAG- Metal Activ Gas (něm.) : svařování tavící se kovovou elektrodou v aktivním plynu Technologie I.

Číselné označení metod svařování Obloukové svařování v ochranné atmosféře ( 13 ) Obloukové svařování tavící se elektrodou v inertním plynu MIG ( 131 ) Obloukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu MAG ( 135 ) Obloukové svařování plněnou elektrodou v aktivním plynu ( 136 ) Obloukové svařování plněnou elektrodou v inertním plynu ( 137 ) Obloukové svařování netavící se elektrodou v inertním plynu WIG ( 141 ) Technologie I.

MIG/MAG MIG- svařování tavící se elektrodou v inertním plynu Pouţívá se kovová tavící elektroda ve formě drátu navinutém na cívce a podává se podávacím mechanizmem přes hořák do svarové lázně. Oblouk hoří mezi elektrodou a základním materiálem. Jako ochrannou atmosféru je zde pouţit inertní plyn (Ar, He a jejich směsi). Ochranný plyn nereaguje s materiálem, proto se pouţívá pro svařování hliníku, mědi, titanu a dalších neţelezných kovů. MAG- svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu Princip je stejný jako u MIG, ale jako ochrannou atmosféru je zde pouţit aktivní plyn (CO2 nebo směs s Ar, či kyslíku-pro podporu hoření). Ochranný plyn vstupuje do reakcí s tavnou lázní. Tato metoda se pouţívá k svařování nelegovaných, nízkolegovaných a vysocelegovaných ocelí. 1 svařovaný materiál 2 elektrický oblouk 3 svar 4 plynová hubice 5 ochranný plyn 6 kontaktní průvlak 7 přídavný drát 8 podávací kladky 9 zdroj proudu

Vlastnosti Proudová hustota je největší z obloukových metod aţ 600A/mm 2, proud: TU 30-800A, v Liberci průměr drátu 0,6-0,8mm Přenos kovu záleţí na parametrech svařování: pro tenké plechy je pouţit zkratový přenos pro větší tloušťky se pouţívá sprchový přenos, u vysokých proudů je přenos rotujícím obloukem. Teplota kapek: 1700-2500 C, teplota lázně: 1600-2100 C, svařovací rychlost: 150cm/min, rychlost přenášení mat.: 130m/min. Uplatnění je při ručním a mechanizovaným svařování. Pro svařování ve všech polohách od tloušťky mat. 0,8mm Minimální tvorba strusky Přímá vizuální kontrola oblouku a svarové lázně Vysoká efektivita svařování a úspora materiálu Snadný start oblouku bez kontaktu svařovacího drátu s základním materiálem Velmi dobrý profil svaru a hluboký závar Malá tepelně ovlivněná oblast Vysoká proudová hustota Vysoký výkon odtavování

Vlastnosti Široký proudový rozsah projeden průměr drátu Stabilní plynová ochrana Nízká pórovitost Malý nebo ţádný rozstřik kovu elektrody Snadná aplikace robotizace a mechanizace svařovacího systému Zařízení 1 elektrický oblouk 2 drátová elektroda 3 zásobník drátu 4 podávací kladky 5 rychloupínací spojka 6 hořákový kabel 7 svařovací hořák 8 zdroj svařovacího proudu 9 kontaktní průvlak 10 ochranný plyn 11 plynová tryska 12 svarová lázeň

Ochranné plyny: Sloţení plynů uvádí norma ČSN EN 439 Hlavním úkolem jich je zamezit přístupu okolní atmosféry do oblasti svařování (chránit elektrodu, tavnou lázeň a její okolí) Mají vliv i na přenos kovu, přenos tepelné energie do svaru, chování lázně, hloubku závaru, rychlost svařování i na další parametry Podle charakteru se ochranné plyny projevují: neutrálním, oxidačním nebo nauhličujícím vlivem na svarovou lázeň Ochranný plyn svým složením a množstvím ovlivňuje tyto charakteristiky svařování: vytvoření ionizovaného prostředí pro dobrý start a hoření oblouku metalurgické děje v době tvoření kapky, při přenosu kapky obloukem a ve svarové lázni, síly působící v oblouku tvar a rozměry oblouku charakter přenosu kovu v oblouku, tvar a rozměry kapek a rychlost jejich přenášení obloukem tvar a rozměry průřezu svaru hladkost povrchu svaru a jeho přechod na základní materiál kvalitu, celistvost a mechanické vlastnosti svarového spoje

Ochranné plyny: Sloţení plynů uvádí norma ČSN EN 439

Přídavné materiály Svařuje se řada materiálů a těm odpovídají přídavné materiály. Jsou ve formě plných drátů nebo plněných. Jsou navinuté na drátěných nebo plastových cívkách, pro robotizované pracoviště jsou balené do svitku v lepenkovém paketu. Plné dráty: Nejčastěji se pouţívají 0,8-1,6mm. Plněné dráty: můţou mít různé sloţení a různé svařovací vlastnosti. Plášť je z nízkouhlíkové oceli a náplň tvoří: bazické, kyselé, rutilové, fluoridové struskotvorné přísady a také legující dezoxidační a ionizační přísady. a) bezešvé plněné dráty b) tvarově uzavřené plněné dráty Plný drát Plněný drát

Plněné dráty Výhody: Bezpečné natavení natavení svarových ploch a sníţení vzniku studených spojů Dobrá smáčivost, hladký povrch, bezvrubové přechody Bezrozstřikový kapkový nebo sprchový přeno Nízká náchylnost na tvorbu trhlin Velmi dobré mechanické vlastnosti svarů Moţnost legování a mikrolegování pomocí náplně bez propalu Dobré svařování v polohách

Označení přídavných materiálů Esab

Svařovací zdroje Pro svařování MAG a MIG se pouţívají zásadně zdroje stejnosměrného proudu. Přičemţ kladný pól je přivedený na drátovou elektrodu (výjimku tvoří trubičkové dráty) Pouţívají se usměrňovače převáţně invertory různých výkonů Zdroje mají plochou statickou charakteristiku

Svařovací zdroje

Podavače drátu Slouţí k rovnoměrné dopravě svařovacího drátu do svarové lázně Podávací zařízení je jednokladkové, dvoukladkové, čtyřkladkové nebo s mimoběţnými osami

Podavače drátu Jednokladkový posuv Poháněná je jedna kladka a druhá jen přitlačuje Výhody: jednoduché, levné Nevýhody: posuv je zajišťován jednobodově, velký přítlak(silné deformování drátu. Dvoukladkový posuv Poháněny jsou dvě kladky Výhody: jednoduchá konstrukce, střední přítlak Nevýhody: přesnými díly musí být zajištěno současné otáčení dvou kladek Čtyřkladkový posuv Poháněny jsou čtyři kladky Výhody: malý přítlak, malý otěr drátu, moţnost dlouhého vedení do hořáku i u lehkých kovů Nevýhody: přesnými díly musí být zajištěno současné otáčení čtyř kladek Rotační posuv Výhody: není nutné převodové ústrojí, malé rozměry, dlouhý přívod k hořáku Nevýhody: při rozjezdu a brzdění můţe dojít k deformaci drátu a jeho otěru, přesné díly musí přenášet šroubový pohyb

Svařovací hořák Zajišťuje přívod drátu do místa svařování, napájení a laminární proudění ochranného plynu Rozlišují se hořáky strojní a ruční Pro nízké příkony jsou chlazené plynem a pro vyšší výkony se pouţívá chlazení proudící kapalinou(destilovaná voda) Hořák je vybaven tvarovou trubkou: na 1konci je umístěn kontaktní průvlak (slouţí k napájení drátu), 2konci je plynová tryska (některé hořáky mají i odsávače zplodin, či cívku s dráte přímo v hořáku) Různé typy plynových trysek a cylindrická b kónická c vhodná pro bodové svařování

Svařovací hořák

Řízení během průběhu svařování Dvoutaktní režim: po stisku spínače se spustí ochranný plyn (pro nezbytný předfuk) po cca2 sekundách se zapne posuv drátu a svařovací proud. Svařování probíhá po dobu stisku spínače. Po uvolnění se vypne proud i posuv a po chvíli i ochranný plyn(dofuk) Čtyřtaktní režim: prvním stiskem spínače se spustí ochranný plyn a po uvolnění (2takt) se zapne posuv drátu a s malým zpoţděním proud. Svařování probíhá bez sepnutí tlačítka. Po dalším sepnutí (3takt) se vypne posuv drátu a proud. A pak po opětovném uvolnění (4takt) se vypne přívod ochranného plynu (po nastaveném dofuku se zastaví). a dvoutaktní svařování b čtyřtaktní svařování

Přenos kovu Jsou dva základní typy přenosu svarového kovu do svarové lázně: Přenos zkratový: je např. typický pro svařování v atmosféře CO 2. Konec narůstající kapky se dotkne svarové lázně dříve neţ se oddělí (kapka vytvoří vodivý můstek mezi elektrodou a tavnou lázní) a nastává zkrat (oblouk zhasne). Po jejím oddělení se oblouk znovu zapálí a proces se opakuje. Přenos bezzkratový: je typický pro svařování ve směsích plynů (např. Ar + CO 2 ). Kapky svarového kovu jsou velmi malé (nedotknou se před oddělením svarové lázně), čímţ nedochází ke zkratu. zkratový proces bezzkratový proces

Přenos kovu Průběh napětí a proudu při zkratovém přenosu Průběh proudu a přechod kovu u impulzního svařování 1 základní proud udrţuje oblouk 2 intenzivní pulz rozţhavuje konec elektrody 3 roztavený konec elektrody je zaškrcován 4 na konci pulzu se odděluje kapka 5 kapka dopadá na začátku další fáze základního proudu do lázně bez rozstřiku

Vedení hořáku rozlišujeme tři různá nastavení hořáku Svařování vzad: Vlastnosti: Stabilnější elektrický oblouk směr svařování Hubice zakrývá výhled do úkosu Svarová housenka je uţší Větší převýšení a hloubka závaru Hrubší povrch housenky Svarová lázeň je déle tekutá (menší pórovitost) Nevyskytují se studené spoje a neprůvary Oblasti použití: Krycí vrstvy tupých svarů Větší tloušťky materiálu Nevhodné pro kořen svaru (nebezpečí propadnutí svarové lázně) Při koutovém svaru se vyskytuje velké převýšení a vruby hluboký závar a úzký svar

Vedení hořáku rozlišujeme tři různá nastavení hořáku Svařování vpřed: Vlastnosti: Dokonalý výhled do úkosu Dobré ovládání tekuté lázně v kořeni svaru směr svařování Hubice zakrývá výhled na housenku Dokonalý předehřev svarových ploch Větší šířka housenky Cca o 20% menší hloubka závaru Niţší převýšení Vysoká rychlost tuhnutí (můţe vést k pórovitosti) Nebezpečí předbíhání svarové lázně (nebezpečí vzniku studeného spoje) Oblasti použití: Svařování tenkých plechů Svařování kořenů svarů Běţné svářečské práce plochý závar a široký svar

Vedení hořáku rozlišujeme tři různá nastavení hořáku Hořák je v kolmé poloze hloubka závaru střední, šířka svaru střední

Vady svarů

WIG (TIG) Při svařování touto metodou hoří oblouk mezi netavící se wolframovou elektrodou a základním materiálem. Jako ochrana se pouţívá inertní plyn o vysoké čistotě (min.99,995%), který brání přístupu okolní atmosféry do svarové lázně. Pouţívá se argon (Ar), hélium (He), nebo jejich směs. Plyn proudí mírným přetlakem podél elektrody a je usměrňován keramickou hubicí. Svarová lázeň vzniká buď bez přídavného materiálu, nebo s přídavným materiálem Vzhledem k nízké proudové hustotě nevznikají velké průvary, ale dosahuje vysoké kvality spoje Svařovací proud je obvykle v rozmezí 10-600A, napětí na oblouku 10-30V, rychlost svařování 6-50m/hod, účinnost svařovacího procesu je 0,6. Zdroje, mají strmou statickou charakteristiku.

Výhody: Inertní plyn zabezpečuje efektivní ochranu svarové lázně a přehřáté oblasti základního materiálu před účinky vzdušného kyslíku. Inertní plyn zabraňuje propalu prvků a tím i vzniku strusky - výsledkem je čistý povrch svaru. Vytváří velmi příznivé formování svarové housenky na straně povrchu i kořenové části svaru. Nevyţaduje pouţití přídavných materiálů. Elektrický oblouk hoří stabilně v širokém rozsahu svařovacích proudů. Zajišťuje vysokou operativnost při svařování v polohách. Zabezpečuje svary vysoké celistvosti i na materiálech náchylných na naplynění a oxidaci při zvýšených teplotách. Jednoduchá obsluha a přesná regulace parametrů svařování. Svary mají malou tepelně ovlivněnou oblast a minimální deformace. Svarová lázeň je viditelná a snadno ovladatelná. Moţnost velmi přesného dávkování mnoţství tepla vneseného do svaru. Svařovací oblouk je velmi flexibilní - jeho tvar a směr lze snadno ovládat magnetickým polem. Nevýhody: Vysoká technická náročnost na svařovací zařízení. Zařízení pro WIG svařování jsou komplikovanější a draţší neţ svářečky pro jiné metody svařování. Největší nevýhodou je však malá produktivita.

Použití pro: Svařované konstrukce z vysokolegovaných ocelí pro klasickou i jadernou energetiku, pro chemický, farmaceutický a potravinářský průmysl. Ţáropevné a ţáruvzdorné oceli pro stavbu kotlů, tepelných výměníků a pecí. Titanové a speciální slitiny v oblasti výroby letadel a kosmické techniky. Svařování hliníkových slitin v oblasti dopravní techniky. Svařovací proud Svařování stejnosměrným proudem: a) Přímá polarita: Wolframová elektroda připojena na záporný pól zdroje svařovacího proudu a základní materiál na kladný pól (elektrodě se vyvíjí přibliţně 1/3 veškerého tepla oblouku a na základním materiálu zbylé 2/3 tepla). Proto wolframová elektroda není tolik tepelně namáhána (3000-3500 C). K dispozici je více tepla pro snadnější tavení materiálu a tím má svarová lázeň velkou hloubku závaru. K tomu přispívá i vliv dopadu elektronů, které svojí kinetickou energii přeměňují na tepelnou. Zhotovené svary jsou úzké s velkou hloubkou závaru. Nevýhodou přímé polarity je, ţe neumoţňuje čistící efekt oblouk. Svařování stejnosměrným proudem s přímou polaritou je vhodné pro většiny typů ocelí, mědi, niklu, titanu a jejich slitin. b) Nepřímá polarita: Při opačném zapojení bude wolframová elektroda vystavena velkému tepelnému namáhání a hrozí její odtavení. Pokud se pouţívá, tak kvůli jejímu čistícímu efektu, ale je nutné zajistit intenzivní chlazení wolframové elektrody. Nepřímá polarita se pouţívá na materiály potaţené odolnou vrstvou oxidů (hořčík a hliníkové materiály).

Svařovací proud Svařování střídavým proudem: Při svařování střídavým proudem dochází k periodickému střídání polarity. Střídavý proud umoţňuje zároveň vyuţít výhod jak přímé tak nepřímé polarity. Při připojení elektrody na kladný pól dochází k čištění základního materiálu od oxidů, ale je více namáhána elektroda. Ve druhé fázi je polarita obrácená, elektroda je připojena na záporný pól a dochází k jejímu částečnému ochlazení a zároveň k většímu natavení základního materiálu (střídá se fáze čištění a fáze svařování). Při svařování střídavým proudem dochází zvláště při niţších proudech k nestabilitě oblouku, která způsobuje defekty ve svarech nebo úplně znemoţňuje proces svařování. Proto se musí oblouk stabilizovat (vysokofrekvenčním vysokonapěťovým generátorem nebo pulsním generátorem s nízkou frekvencí). Pouţívá se také usměrňovací efekt, kdy nepříjemná stejnosměrná sloţka se omezuje kondenzátorovou baterií. Druhy svařovacích proudů

Svařovací proud Svařování impulsním proudem: Impulsní svařování je nejmodernější variantou WIG svařování. Intenzita proudu TU v se Liberci mění pravidelně s časem mezi dvěma proudovými hladinami: základním proudem I Z (slouţí k ionizaci)a impulsním proudem I P (slouţí k natavení mat.). Lze pouţít pro svařování stejnosměrným proudem i pro svařování střídavým proudem. Podle charakteru zdroje můţe mít průběh proudu tvar pravoúhlý, sinusový, lichoběţníkový atd. Pulsy: a) Dlouhé pulsy: b) Střední pulsy: c) Krátké pulsy: Výhody: Lepší celistvost, mechanické a plastické vlastnosti svarů. Sníţení tepelného ovlivnění materiálu a tím menší deformace. Velmi dobré formování a vzhled svarové housenky. Sníţení náchylnosti svarů u vysokolegovaných ocelí na vznik mezikrystalické koroze. Výhodný průřez svaru. Moţnost svařování materiálů tloušťek 0,5-5mm bez pouţití podloţek. Široká oblast regulace svařovacího proudu. Použití: Pro svařování tenkých plechů legovaných ocelí a materiálů citlivých na přehřátí, svařování různě širokých materiálů, u jednostranně přístupných svarů, u polohových svarů, u trubek větších tloušťek při svařování kořene.

Svařovací hořák Proudový rozsah [A] Průměr plynové trysky [mm] do 70 6-9 70-150 9-11 150-250 11-13 250-300 13-15 300-500 15-18 Zajišťují přívod elektrického proudu k elektrodě a zároveň jí fixují, dále slouţí pro přívod a usměrnění ochranného plynu, přívod a odvod chladící vody. Hořáky jsou vzduchem chlazené do 150 A nebo vodou chlazené pro 350-500 A. Součástí hořáků jsou vyměnitelné kleštiny a plynové trysky. Kleštiny: slouţí k upnutí elektrody a přívodu proudu. Plynové trysky: pouţívají se k usměrnění plynu do místa svařování. Jsou keramické pro plynem chlazené hořáky a kovové pro vodou chlazené hořáky (nejčastěji měděné a pochromované). V některých případech se pouţívají sítka prodluţující laminární proudění plynu a umoţňují vysunutí elektrody k místu svařování. Vysunutí elektrody se má pohybovat u tupých svarů 1-1,5 násobku průměru elektrody a u koutových svarů se zvětšuje vysunutí o 3-5 mm.

Elektrody Pro svařování se pouţívají čisté wolframové elektrody (o čistotě 99,9% W) nebo s přísadami (thoria, lanthanu, ceru, zirkonu, ytria). Jejich volba závisí na druhu proudu, oblasti pouţití a očekávaném výsledku svařování. Druh a označení elektrod: udává norma ČSN EN 26 848. Značení elektrod: První písmeno W značí wolfram, který je základní prvek elektrod Druhé písmeno značí přísadu oxidů Číslo při základní značce udává desetinásobek koncentrace oxidů WP:čistě wolframové. Elektroda je vhodná pro svařování slitin hliníku střídavým proudem. Zde vyniká dobrou stabilitou oblouku, nevhodná je pro svařování stejnosměrným proudem. Nebrousí se do špičky. WZ:legované zirkonem. Nahrazují WP elektrody. Zirkon minimalizuje tvorbu wolframových vměstků ve svarovém kovu. Pouţití je hlavně pro střídavý proud (svařování hliníkových materiálů). WT:legované thoriem. Thorium způsobuje sníţení výstupní práce a zvýšení emise elektronů. Stoupajícím obsahem thoria se zlepšují: zapalovací vlastnosti, trvanlivost, proudová zatíţitelnost. Pouţití při svařování vysoce legovaných a nerezových ocelí stejnosměrným proudem. Při svařování a broušení je nutné důkladné odsávání. WC:legované cérem. Tyto elektrody jsou univerzální a hodí se pro svařování stejnosměrným i střídavým proudem. Na svařování legovaných i nelegovaných ocelí, slitin hliníku, slitin titanu, niklu, mědi a hořčíku. Mají dobré zapalovací vlastnosti (i při teplé elektrodě), je dobrá trvanlivost a proudová zatíţitelnost.

WL: legované lanthanem. Tyto elektrody jsou univerzální a lze je pouţít při svařování střídavým i stejnosměrným proudem. Jsou lepší neţ WC elektrody v oblasti nízkých proudů. Hodí se i pro svařování plasmou a mikroplasmou. Lanthan usnadňuje zapalování, zejména při automatizovaném svařování. Označení Hmotnostní procento oxidů Barevné označení WP - zelená WT 10 ThO 2 0,9 1,2 žlutá WT 20 ThO 2 1,8 2,2 červená WT 30 ThO 2 2,8 3,2 fialová WT 40 ThO 2 3,8 4,2 oranžová WZ 8 ZrO 2 0,7 0,9 bílá WL 10 LaO 2 0,9 1,2 červená WC 20 CeO 2 1,8 2,2 šedá WL 20 La 2 O 3 1,8 2,2 modrá WS 2 Vzácné zeminy tyrkysová WLYC 10 La 2 O 3 +Y 2 O 3 +CeO 2 0,8 1,2 zlatá Vzdálenost elektrody od materiálu (délka oblouku) Výrobci doporučují, aby pouţitý průměr elektrody byl také vzdáleností od materiálu. Délka oblouku by měla být po celou dobu svařování stejná. Vyráběné průměry [mm] 0,5 1 1,6 2 2,4 3 3,2 4 4,8 5 6 6,4 8 10 Vyráběné délky [mm] 50 75 150 175

Proudové zatížení wolframových elektrod Průměr elektro dy [mm] Stejnosměrný proud [A] přímá polarita ( - pól na elektrodě) WP WT,WL,WC,WZ WP Střídavý proud [A] WT,WL,WC,WZ Broušení elektrod: 0,5 do 20 do 20 2-15 2-15 1,0 20-75 20-80 10-50 15-60 1,6 75-140 70-150 30-70 60-100 2,0 120-170 100-180 40-90 70-130 2,4 150-200 130-225 50-110 80-160 3,0 170-240 160-250 80-150 120-200 3,2 200-260 180-275 100-170 140-220 4,0 250-320 250-350 150-225 180-275 4,8 280-450 300-500 180-300 250-400 5,0-320-530 220-320 260-420 6,4-400-650 270-400 300-500 Průběh svařování a kvalita svaru je ovlivněna tvarem konce elektrody (během procesu dochází k otupování špičky elektr.). Elektrody se brousí podélně tak, aby vrypy po broušení byly rovnoběţně s podélnou osou elektrody, coţ zajišťuje hoření oblouku z konce elektrody. Závislost závaru na tvaru konce elektrody

Broušení elektrod Přídavné materiály Vyrábějí se ve formě svařovací tyčky a svařovacího drátu. Svařovací tyčky: o průměrech 1-8 mm a délkách 600-1000 mm Svařovací dráty: o průměrech 0,6-2,4 mm, pro navařování do 5 mm Plní funkce: Doplňují objem svarového kovu a vytváří svar poţadovaného tvaru a průřezu. Legují svarový kov (lepší uţitné vlastnosti, desoxidace, odplynění, příznivě ovlivňují metalurgické děje ve svarovém kovu). Zlepšují formování svarů, smáčení svarových ploch, operativnost při svařování v polohách.

Označování přídavných materiálů (ESAB) OK Tigrod XX.XX kde: první číslo: 1 znamená přídavné materiály pro mechanizovaný způsob svařování, druhé číslo: 2 konstrukční oceli, 3 nízkolegované oceli, 6 vysokolegované nerezavějící oceli, 8 hliník, 9... jiné neţelezné kovy (Cu,Ni...). druhé dvojčíslí vyjadřuje pořadová čísla a podrobnější rozlišení u skupin 6 a 9. Př. OK Tigrod 16.30 je drát pro svařování WIG s nízkým obsahem uhlíku pro svařování austenitických ocelí typu 18Cr8Ni a 18Cr8Ni3Mo v ochranném plynu Ar.

Ochranné plyny Zabezpečují ochranu elektrody, svarové lázně a jejího okolí proti škodlivým účinkům okolní atmosféry a také součastně vytváří vhodné podmínky pro proces svařování (zapálení a stabilita oblouku, přenos tepla do svaru a jeho tvarování). Druh ochranné atmosféry se volí podle svařovaného materiálu. Argon: Inertní nejčastěji pouţívaný ochranný plyn. Vyrábí se destilací zkapalněného vzduchu. Dobře ionizovatelný, podporuje klidný a stabilní oblouk. Hélium: Inertní plyn. Vyrábí se separací ze zemního plynu. Oblouk je teplejší neţ při pouţití argonu, proto se hodí pro svařování materiálů s větší tepelnou vodivostí (mědi a jejích slitin) a pro materiály větších tloušťek. Směs argonu a hélia: (70% Ar+30% He, 30% Ar+70% He, 50% Ar+50% He). S rostoucím obsahem hélia se zvyšuje napětí na oblouku a tepelný výkon oblouku. Zvyšuje se rychlost svařování, je větší hloubka závaru nebo se pouţívá pro sníţení předehřevu. Pro svařování mědi, hliníku ručním způsobem. Směs argonu a vodíku: Přidáním 5-10% vodíku do argonu se zlepšuje čistota povrchu svaru, hloubka závaru i rychlost svařování (o 30-50%). Vodík se můţe pouţívat jen pro svařování vysoce legovaných austenitických a austeniticko-feritických CrNi, ocelí nebo niklu a jeho slitin. U ostatních materiálů můţe způsobit praskavost a pórovitost. Směs argonu s dusíkem: Obsah dusíku se pohybuje kolem 10%. Má vyšší tepelnou vodivost a proto přenáší víc tepla do svarové lázně. Hodí se pro svařování mědi a slitin mědi. Formovací plyn pro ochranu kořene svaru: Pouţívají se proti oxidaci kořene a vysokovyhřáté oblasti okolního základního materiálu. Je buď inertní, redukční nebo nereagující se svařovaným materiálem.

Vady svarů Název vady Póry a bubliny ve svaru, oxidické vměstky Vměstky ve svarovém kovu Příčina Nečistý ochranný plyn, znečistěný materiál, nedostatečná plynová ochrana, nesprávný postup svařování Nalegování elektrody od přídavného materiálu Neprůvary v kořenu svaru Velká rychlost svařování, malá intenzita proudu, nevyhovující příprava svařovacích ploch Vruby ve svarovém spoji Studený spoj Nečistý povrch svaru Protečený kořen svaru Vydutý kořen svaru Vyosení svaru Nadměrné převýšení svaru Velké množství argonu, velká intenzita proudu, přehřátý materiál Velká rychlost svařování, velký průměr přídavného materiálu, nízký proud, nevhodná příprava ploch Nečistý ochranný plyn, nalegovaná elektroda, nedostatečná ochrana, nečistoty na povrchu materiálu, nestabilní oblouk Velký svařovací proud, pomalá rychlost svařování, velká mezera mezi svařovanými materiály Velký průtok formovacího plynu Předchozí vrstva nesprávně uložena, ztráta orientace Malá rychlost svařování, velký průměr přídavného materiálu, nízký svařovací proud

Mechanizace a robotizace Mechanizace výroby znamená vyuţití různých technických prostředků,jejichţ vzájemná závislost je zabezpečena lidským činitelem.operace jsou zajištěny přenosem mechanické,elektrické,pneumatické a hydraulické energie. Rozdělení svařovacích výrobních systémů: nultý stupeň: technologie ručního svařování za pouţití svařovacích přípravků a polohpvadel první stupeň: technologie ručního svařování s mechanizovaným podáváním přídavného materiálu, metody MIG, MAG, WIG druhý stupeň: mechanizované svařování ve spojení s mechanizovanými svařovacími přípravky, MIG, MAG, WIG, pod tavidlem, laser třetí stupeň: svařovací manipulátory a svařovací roboty, MIG, MAG, WIG, plasma, laser

Děkuji za pozornost.