PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 16. Výroba elektrických strojů a zařízení - OKEČ 31 16.1. Charakteristika odvětví Pro odvětví je charakteristická velká diverzifikace a široká sortimentní nabídka výrobků, určených především k využití ve zpracovatelském průmyslu, ve výrobě a rozvodu elektrické energie, stavebnictví, dopravě ale i ve spotřebitelské sféře. Tradičními hlavními obory z hlediska objemu výroby a exportu jsou elektromotory, generátory a transformátory, elektrická rozvodná a spínací zařízení a kabely a izolované vodiče, ale i akumulátory. Trvalé místo mezi významnými obory získal i obor ostatního elektrického vybavení, především pro automobilový průmysl. Charakteristický je pro toto odvětví doplňující a kompletační charakter výrobků a zařízení. Právě pro svůj kompletační charakter je celé odvětví nezbytnou součástí zpracovatelského průmyslu. Podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) je odvětví 31 rozděleno na následující obory : 31.1 - Elektromotory, generátory a transformátory, jejich díly, instalace, opravy a údržba 31.2 - Elektrická rozvodná a spínací zařízení, jejich díly, instalace, opravy a údržba 31.3 - Kabely a izolované vodiče 31.4 - Akumulátory, galvanické články a baterie, jejich díly 31.5 - Elektrické zdroje světla a svítidla, jejich díly 31.6 - Elektrické vybavení, jinde neuvedené. Přehled podílů jednotlivých oborů na tržbách odvětví 31 za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 je uveden v grafu 16.1. 31.4 Akumulátory, galvanické články a baterie 4 31.3 Kabely a vodiče 11 31.5 Elektr. zdroje světla a svítidla 6 31.2 Elektr. rozvodná a spínací zařízení 25 31.6 Elektrické vybavení 31 31.1 Elektr. motory, generátory a transformátory 23 Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 16.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 16.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu V rozmezí let 2000 až 2005 kolísaly meziročně tržby za prodej vlastních výrobků a služeb odvětví 31 v běžných cenách od růstu o téměř 22 až po pokles o 4, jejich podíl na celém zpracovatelském 264
Výroba elektrických strojů a zařízení průmyslu rovněž kolísal. Největší podíl byl v roce 2004, kdy dosáhl 6,4, nejnižší podíl pak byl v roce 2002, kdy dosáhl jen 5,8. V roce 2005 byl tento podíl 6,0. Z hlediska podílu na tržbách celého zpracovatelského průmyslu je odvětví na sedmém místě. Z hlediska přidané hodnoty z výroby řadí podíl 7,0 odvětví 31 v rámci zpracovatelského průmyslu na šesté místo. V roce 2000 byl tento podíl 6,5 a v roce 2003 to bylo 6,6. Počtem pracovníků je odvětví s podílem 8,1 na zpracovatelském průmyslu významnější, což ho řadí na čtvrté místo. 16.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích Podíl velikostních skupin organizací na celkových tržbách, přidané hodnotě z výroby a počtu pracovníků v roce 2005 je uveden v tabulce 16.1 a grafu 16.2. Tabulka 16.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 31 (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej VVaS v b.c. 13 422,9 13 663,2 29 069,2 56 286,0 41 473,7 Účetní přidaná hodnota v b.c. 5 474,3 4 539,0 9 361,6 14 273,9 11 450,5 Počet zaměstnaných osob 14 961 12 158 22 093 36 663 22 373 40 35 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 16.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004 V porovnání s ostatními skupinami podniků dosahuje na jednoho pracovníka nejvyšších hodnot skupina podniků s více než 1000 zaměstnanci. Tato skupina dosáhla v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb hodnoty cca 1,9 mil. Kč a v účetní přidané hodnotě je to 511,8 tis. Kč na jednoho pracovníka. Naopak nejnižších hodnot dosahuje skupina s 0 až 9 zaměstnanci, když dosáhla 897 tis. Kč v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb na jednoho pracovníka a v přidané hodnotě je to 365 tis. Kč. U skupiny podniků s 10 až 49 zaměstnanci jsou pak tyto hodnoty druhé nejnižší, a to cca 1,1 mil. Kč a 373 tis. Kč. U skupiny podniků s 50 až 249 zaměstnanci jsou tyto hodnoty cca 1,3 mil. Kč a 423 tis. Kč, a u skupiny podniků s 250 až 999 zaměstnanci to je cca 1,5 mil. Kč a 389 tis. Kč na jednoho zaměstnance. Ve srovnání s předchozím obdobím se zvýšily hodnoty tržeb za prodej VVaS i účetní přidané hodnoty na jednoho pracovníka ve všech skupinách. Jak je patrné z následujícího grafu rozhodující podíl na tržbách odvětví 31 měly v roce 2004 podniky s 250 až 999 pracovníků, které dosáhly 36,6 tržeb v odvětví. Podniky s více než 1000 pracovníky se podílely 26,9 a nejmenšího podílu 265
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 8,7 dosáhly právnické a fyzické osoby s max. 9 zaměstnanci. Nejvyšší podíl na přidané hodnotě z výroby měly podniky s 250 až 999 zaměstnanci, a to 36,5. Naopak nejnižší podíl 10 měla skupina s 10 až 49 zaměstnanci. 16.4. Regionální struktura odvětví Z produkčních charakteristik regionální struktury je patrné, že největší podíl na tržbách v roce 2004 dosáhly podniky Jihomoravského kraje (11,9 ), kde působí několik větších podniků oboru z nichž největší je Tyco Electronics Czech, a v podnicích sídlících na území Středočeského kraje (9,9 ), kde je největším podnikem Kostal CZ. Potom v podnicích v kraji Vysočina (9,8 ) a v kraji Libereckém (9,2 ). Nejmenší podíl 1,4 mají podniky v kraji Karlovarském. Nejvyšší podíl na účetní přidané hodnotě byl opět dosažen v kraji Jihomoravském (14 ), druhý nejvyšší je potom na území kraje Plzeňského. V kraji Středočeském a Libereckém je shodně třetí největší. Podíl na počtu zaměstnanců v odvětví je nejvyšší v Plzeňském kraji (11,9 ), kde působí několik větších podniků oboru, z nichž největší je Yazaki Wiring Technologies Czech. Kraj Jihomoravský má druhý nejvyšší podíl na počtu pracovníků (11,7 ), kde je mimo největšího zaměstnavatele společnosti Tyco ještě významná firma VÚES Brno. Podniky na území hlavního města Prahy mají podíl na zaměstnanosti pouze 5,6, když řada z nich má své výrobní provozy mimo Prahu. Příkladem takové firmy může být společnost ABB. Podíl jednotlivých krajů České republiky na tržbách za prodej výrobků a služeb, přidané hodnotě a na počtu pracovníků odvětví 31 je uveden v grafu 16.3. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách 0 5 10 15 0 5 10 15 0 5 10 15 Graf 16.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004 266
16.5. Hlavní ekonomické ukazatele Výroba elektrických strojů a zařízení 16.5.1. Cenový vývoj Vývoj cenových indexů výrobků produkce odvětví elektrických strojů a zařízení v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 16.2. Tabulka 16.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000-2005 meziroční index () 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 SKP 31.1 101,2 103,5 99,6 99,8 100,9 SKP 31.2 103,4 101,0 100,5 100,8 101,4 SKP 31.3 96,9 92,3 96,4 106,6 113,0 SKP 31.4 101,6 109,0 77,9 103,8 106,7 SKP 31.5 97,8 99,2 100,8 97,9 102,2 SKP 31.6 99,9 97,1 97,4 98,3 99,5 SKP 31 101,2 99,6 98,5 100,6 102,2 Z této tabulky vyplývá, že cenové indexy většiny oborů se příliš nemění a vykazují celkově jen malý vzestup. Trvalý růst cen je pouze u jednoho oboru, a to 31.2 rozvodná a spínací zařízení. Po malém snížení v roce 2004 opět stouply ceny v oboru 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla, což je zřejmě důsledek stabilizace výrobců na trhu v silném konkurenčním boji. Výrazný meziroční pokles indexu v roce 2003 u oboru 31.4 primární baterie a akumulátory nemá logické vysvětlení, neboť ceny rozhodující komodity, tj. olověných startovacích akumulátorů v tomto roce výrazně neklesly. Po počátečním poklesu cen u oboru 31.3 kabely a izolované vodiče došlo v posledních dvou letech k růstu cenových indexů, což je způsobeno trvalým zájmem o tuto komoditu, ale především růstem cen mědi na světových trzích. Snižování cen u oboru 31.6 elektrické vybavení je zřejmě způsobeno větším využitím stávajících výrob v podmínkách velkosériové výroby, takže došlo i k úsporám nákladů. 16.5.2. Základní produkční charakteristiky Průběh tržeb za prodej výrobků a služeb odvětví 31 v běžných i stálých cenách v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 16.3. Jak je zřejmé z tabulky 16.3 ve srovnání let 2000 a 2005 významně vzrostly tržby za výrobky a služby celého odvětví. Největší nárůst tržeb v tomto období v absolutním měřítku zaznamenal obor 31.6 elektrické vybavení, a to o 20,6 mld. Kč. Největší dynamiku růstu ale vykázal obor 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla, když tržby podniků tohoto oboru vzrostly o 127. Příčinou je především zvýšená domácí poptávka a vybudování nových výrobních kapacit. Obor 31.6 vykazoval zvyšování tržeb i v předchozích letech a tak s růstem o 68 je druhým nejdynamičtěji rostoucím oborem. O 65 stouply tržby v oboru 31.4 primární baterie a akumulátory a o 46 v oboru 31.2 rozvodná a spínací zařízení. Meziroční srovnání růstu tržeb vyšlo nejlépe pro obor 31.1, kde tržby podniků vzrostly o 16,6. U oboru 31.4 vzrostly tržby o 15,8, u oboru 31.5 to bylo o 6,7 a u oboru 31.3 o 6. Obor 31.2 meziročně vzrostl o 4,6 a obor 31.6 o 1,3. V dalším období se dá očekávat zvyšování tržeb tohoto odvětví. Podle předběžných výsledků I. čtvrtletí 2006 to bude růst až o 10, protože i pro toto odvětví je významným růstovým faktorem zvyšující se výroba automobilů. Průběh účetní přidané hodnoty odvětví 31 v běžných i stálých cenách v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 16.4. Nejvyšší nárůst účetní přidané hodnoty v b.c. v porovnání let 2005/2000 byl zaznamenán u oboru 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla, a to o 159. Jak již bylo poznamenáno v předchozí části, je tento velký růst oboru způsoben především novými výrobními kapacitami. Druhé místo patří tradičnímu růstovému oboru elektrické vybavení, který zvýšil přidanou hodnotu jen o 51,8. V porovnání let 267
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 16.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 31.1 25 770,1 27 679,8 25 112,1 25 632,5 31 887,5 37 175,7 OKEČ 31.2 28 171,4 28 804,7 28 581,0 32 385,0 39 505,4 41 307,0 OKEČ 31.3 12 404,8 15 972,0 13 361,4 12 693,7 16 570,6 17 560,9 OKEČ 31.4 4 349,9 5 478,5 5 181,2 5 364,2 6 205,6 7 184,8 OKEČ 31.5 4 391,2 4 456,9 5 047,5 7 924,0 9 361,4 9 989,5 OKEČ 31.6 30 385,2 39 751,2 39 920,1 42 159,7 50 384,4 51 064,5 OKEČ 31 105 472,6 122 143,1 117 203,3 126 159,1 153 914,9 164 282,4 meziroční index (b.c.) x 115,8 96,0 107,6 122,0 106,7 kumulovaný index (b.c.) 100,0 115,8 111,1 119,6 145,9 155,8 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 31.1 25 770,1 28 356,5 26 766,6 27 612,6 34 097,7 40 087,1 OKEČ 31.2 28 171,4 29 132,7 29 848,1 33 937,0 41 208,0 43 413,1 OKEČ 31.3 12 404,8 16 254,8 14 616,9 14 476,9 18 323,2 19 201,0 OKEČ 31.4 4 349,9 5 686,4 5 668,2 6 037,5 7 010,5 8 241,8 OKEČ 31.5 4 391,2 4 585,8 5 433,8 8 580,8 10 187,3 10 942,1 OKEČ 31.6 30 385,2 40 605,0 42 943,0 46 102,6 55 130,5 56 902,6 OKEČ 31 105 472,6 124 621,2 125 276,6 136 747,4 165 957,2 178 787,7 meziroční index (s.c.) x 118,2 100,5 109,2 121,4 107,7 kumulovaný index (s.c.) 100,0 118,2 118,8 129,7 157,3 169,5 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 16.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 31.1 7 978,5 9 106,9 9 649,9 10 094,2 11 323,1 11 645,5 OKEČ 31.2 8 212,3 9 338,1 9 164,4 10 291,6 11 288,8 11 326,2 OKEČ 31.3 3 415,6 3 746,2 3 222,4 3 088,5 3 762,9 3 723,7 OKEČ 31.4 1 188,5 1 703,6 1 548,0 1 565,6 1 493,7 1 621,4 OKEČ 31.5 1 342,0 1 702,8 1 675,3 2 256,2 2 599,2 3 478,2 OKEČ 31.6 9 784,3 13 966,7 12 345,4 13 744,8 14 631,6 14 857,3 OKEČ 31 31 921,2 39 564,3 37 605,4 41 040,9 45 099,3 46 652,3 meziroční index (b.c.) x 123,9 95,0 109,1 109,9 103,4 kumulovaný index (b.c.) 100,0 123,9 117,8 128,6 141,3 146,1 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 31.1 7 978,5 9 635,2 10 326,6 10 950,1 13 346,5 14 822,2 OKEČ 31.2 8 212,3 9 513,7 9 265,6 10 066,2 11 310,5 11 779,5 OKEČ 31.3 3 415,6 3 673,1 3 307,1 3 803,1 4 777,4 4 724,1 OKEČ 31.4 1 188,5 1 830,5 1 664,2 1 821,8 1 940,6 2 275,4 OKEČ 31.5 1 342,0 1 821,0 1 861,7 2 464,3 3 004,1 4 054,7 OKEČ 31.6 9 784,3 14 791,7 14 220,4 16 393,3 17 957,0 19 128,7 OKEČ 31 31 921,2 41 265,2 40 645,6 45 498,8 52 336,1 56 784,6 meziroční index (s.c.) x 1 29,3 98,5 111,9 115,0 108,5 kumulovaný index (s.c.) 100,0 129,3 127,3 142,5 164,0 177,9 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 2005/2004 vzrostla účetní přidaná hodnota nejvíce opět u oboru elektrické zdroje světla a svítidla, a to o 33,8. Pokles o 1 byl vykázán u oboru 31.3. Průběh počtu zaměstnaných osob v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 16.5. 268
Výroba elektrických strojů a zařízení Tabulka 16.5 Počet pracovníků v letech 2000-2005 (osoby) 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 31.1 30 716 33 302 31 141 30 453 26 679 28 856 OKEČ 31.2 22 800 26 165 24 668 24 745 25 278 24 638 OKEČ 31.3 8 483 8 753 8 093 8 500 9 206 9 690 OKEČ 31.4 3 646 3 754 3 376 3 312 3 197 2 813 OKEČ 31.5 5 664 5 943 5 453 5 423 6 229 6 752 OKEČ 31.6 30 987 37 130 37 246 37 589 37 658 37 300 OKEČ 31 102 296 115 047 109 977 110 022 108 247 110 049 meziroční index x 112,5 95,6 100,0 98,4 101,7 kumulovaný index 100,0 112,5 107,5 107,6 105,8 107,6 * předběžná hodnota Nejvíce meziročně vzrostl počet pracovníků v oboru 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla, a to o 8,4 a v oboru 31.1 elektromotory, generátory a transformátory o 8,2. V oboru 31.4 došlo ke snížení počtu pracovníků o 12. Za období 2005/2000 vzrostl počet pracovníků nejvíce v oboru elektrické vybavení, a to o 20. Porovnání vývoje základních produkčních charakteristik odvětví 31 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 16.4. 120 190 170 110 150 100 130 110 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Počet zaměstnaných osob OKEČ 31 Tržby za VV a S OKEČ 31 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP 200 180 160 140 120 100 80 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Účetní přidaná hodnota OKEČ 31 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 16.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000-2005 Přehled celkových nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 16.6. Tabulka nákladů celkem ukazuje růstový trend jejich vývoje v jednotlivých oborech od roku 2000 až do roku 2005. Pokud čtenář této časti porovná tuto tabulku s tabulkou č. 3, zjistí, že absolutní číselné hodnoty nelze považovat za korektní, a to i přesto, že oproti loňskému roku došlo ke korekci výpočtu 269
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 16.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 31.1 28 560,7 28 861,3 27 292,5 26 442,4 33 193,6 38 065,3 OKEČ 31.2 32 708,4 34 160,5 34 546,3 36 892,3 43 977,2 45 763,2 OKEČ 31.3 14 698,9 17 890,9 15 865,8 14 694,6 18 954,1 19 725,5 OKEČ 31.4 5 691,7 6 758,9 6 669,6 6 471,9 7 648,9 7 155,6 OKEČ 31.5 5 624,3 6 053,1 5 866,8 8 947,4 10 348,1 10 819,7 OKEČ 31.6 36 696,3 47 706,3 48 126,8 54 570,1 63 971,0 48 199,1 OKEČ 31 123 980,3 141 431,0 138 367,8 148 018,7 178 092,9 169 728,4 meziroční index (b.c.) x 114,1 97,8 107,0 120,3 95,3 kumulovaný index (b.c.) 100,0 114,1 111,6 119,4 143,6 136,9 * předběžná hodnota těchto hodnot. Vyplývalo by totiž z toho, že většina podniků pracuje se ztrátou, avšak opak je pravdou. Z tohoto důvodu nejsou v této části v dalším komentáři tyto hodnoty použity. Na rozdíl od tabulky č. 16.6 jsou hodnoty osobních nákladů reálné. V porovnání s rokem 2000 vzrostly osobní náklady odvětví 31 o více než 48, když celkový počet zaměstnanců se zvýšil pouze o 7,6 (viz tabulka č. 16.5). Největší dynamiku růstu osobních nákladů v porovnání let 2005/2000 zaznamenal obor 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla, a to o více než 71, po něm obor 31.6 elektrické vybavení zaznamenal 56 růst. U ostatních oborů osobní náklady většinou rostly menším tempem, např. obor 31.1 o 48, obor 31.2 o 42 a obor 31.3 o 32. Přehled osobních nákladů v běžných cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 16.7. Tabulka 16.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 31.1 4 238,2 4 424,5 4 503,7 4 576,0 5 528,7 6 290,2 OKEČ 31.2 5 083,0 5 685,2 6 114,2 6 484,7 7 006,7 7 220,9 OKEČ 31.3 1 761,0 1 947,3 1 931,9 1 998,5 2 255,8 2 332,1 OKEČ 31.4 656,2 938,9 955,2 958,0 954,9 858,7 OKEČ 31.5 1 003,1 1 231,8 1 168,9 1 288,0 1 536,8 1 715,4 OKEČ 31.6 6 016,2 7 504,1 8 087,2 8 607,5 9 230,8 9 385,8 OKEČ 31 18 757,7 21 731,8 22 761,1 23 912,7 26 513,7 27 803,1 meziroční index (b.c.) x 115,9 104,7 105,1 110,9 104,9 kumulovaný index (b.c.) 100,0 115,9 121,3 127,5 141,3 148,2 * předběžná hodnota Meziročně nejvíce stouply osobní náklady u oboru 31.1 elektromotory, generátory a transformátory, a to o více než 21. Druhou nejvyšší hodnotu vykázal obor 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla, kde vzrostly osobní náklady o 11,6. V oboru 31.3 to bylo 3,4 a v oboru 31.2 o 3,1. Pokles o 10 je patrný u oboru 31.4. 16.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Největší nárůst PP v běžných cenách v porovnání let 2005/2000 byl zaznamenán u oboru 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla, a to o 117. Je třeba ocenit, že tento velký růst byl dosažen při současném relativně malém růstu počtu pracovníků a cen. Významná dynamika růstu byla zaznamenána také u oboru 31.4 primární baterie a akumulátory, a to o téměř 77 a oboru 31.1 elektromotory, generátory a transformátory o 55. U ostatních oborů rostla PP méně výrazně. U oboru 31.2 rozvodná a spínací zařízení o 27 a u oboru 31.6 elektrické vybavení o 26. Obor 31.3 kabely a izolované vodiče vykázal dokonce pokles PP o 4. 270
Výroba elektrických strojů a zařízení Nejvyšší meziroční růst PP o 23 byl zaznamenán shodně u dvou oborů, a to oboru 31.4 a 31.5. Obor 31.2 zvýšil svoji produktivitu o téměř 3 a obor 31.6 o 2,5. Dva obory svoji produktivitu snížily, a to 31.1 o 5 a 31.3 o 6. Přehled hodnot produktivity práce z účetní přidané hodnoty v běžných i stálých cenách v jednotlivých oborech odvětví 31 v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 16.8. Tabulka 16.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (tis. Kč/zam.) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 31.1 259,8 273,5 309,9 331,5 424,4 403,6 OKEČ 31.2 360,2 356,9 371,5 415,9 446,6 459,7 OKEČ 31.3 402,6 428,0 398,2 363,4 408,7 384,3 OKEČ 31.4 326,0 453,8 458,5 472,7 467,2 576,5 OKEČ 31.5 236,9 286,5 307,2 416,0 417,3 515,1 OKEČ 31.6 315,8 376,2 331,5 365,7 388,5 398,3 OKEČ 31 312,0 343,9 341,9 373,0 416,6 423,9 meziroční index (b.c.) x 110,2 99,4 109,1 111,7 101,7 kumulovaný index (b.c.) 100,0 110,2 109,6 119,5 133,5 135,9 (tis. Kč/zam.) s.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 31.1 259,8 289,3 331,6 359,6 500,3 513,7 OKEČ 31.2 360,2 363,6 375,6 406,8 447,4 478,1 OKEČ 31.3 402,6 419,6 408,6 447,4 518,9 487,5 OKEČ 31.4 326,0 487,6 493,0 550,1 606,9 809,0 OKEČ 31.5 236,9 306,4 341,4 454,4 482,3 600,5 OKEČ 31.6 315,8 398,4 381,8 436,1 476,8 512,8 OKEČ 31 312,0 358,7 369,6 413,5 483,5 516,0 meziroční index (s.c.) x 114,9 103,0 111,9 116,9 106,7 kumulovaný index (s.c.) 100,0 114,9 118,4 132,5 154,9 165,4 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Účetní přidaná hodnota (UPH) patří mezi faktory významně ovlivňující PP. Součástí účetní přidané hodnoty jsou i osobní náklady (ON), jejichž velikost závisí, kromě jiného, na průměrném platu v oboru. ON se na UPH podílejí 45 až 70, a to v závislosti na oboru a struktuře výrobků. Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v běžných cenách v letech 2000 až 2005 je uveden v tabulce 16.9. Tabulka 16.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000-2005 (-) 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 31.1 0,531 0,486 0,467 0,453 0,488 0,540 OKEČ 31.2 0,619 0,609 0,667 0,630 0,621 0,638 OKEČ 31.3 0,516 0,520 0,600 0,647 0,599 0,626 OKEČ 31.4 0,552 0,551 0,617 0,612 0,639 0,530 OKEČ 31.5 0,747 0,723 0,698 0,571 0,591 0,493 OKEČ 31.6 0,615 0,537 0,655 0,626 0,631 0,632 OKEČ 31 0,588 0,549 0,605 0,583 0,588 0,596 * předběžná hodnota Porovnání vývoje produktivity práce a podílu osobních nákladů na účetní přidané hodnotě odvětví 31 s celým zpracovatelským průmyslem je uvedeno v grafu 16.5. V období let 2000 až 2005 byla již v odvětví 31 hlavní vlna restrukturalizace ukončena, přesto řada podniků, ale i živnostníků, ukončila svoji činnost. Celkem bylo prohlášeno 162 konkurzů a likvidací na subjekty podnikající v OKEČ 31. Ohroženo tím bylo 6 540 pracovních míst. Z tohoto počtu bylo 89 subjektů likvidováno se ztrátou 2 865 pracovních míst. Z těchto 162 organizací jich 6 působilo na trhu jeden rok nebo méně, naopak 29 organizací působilo po dobu delší než deset let. V porovnání s celým 271
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 170 150 130 110 105 100 95 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 31 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 31 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 16.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2005 průmyslem včetně služeb, kde bylo likvidováno v tomto období celkem 14 130 subjektů, je počet likvidací podprůměrný. 16.6. Zahraniční obchod 16.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Jak vyplývá z následující tabulky má vývoz zboží a služeb v odvětví 31 převážně vzestupný trend. V období 2000 až 2005 zaznamenal největší přírůstek vývozu svých výrobků obor 31.6 elektrické vybavení, a to o 78. Tento obor exportuje své výrobky převážně západoevropským automobilkám. Druhým největším dynamicky se rozvíjejícím exportním oborem je 31.2 rozvodná a spínací zařízení, který zvýšil vývoz svých výrobků v tomto období o 70. U ostatních oborů rostl vývoz výrobků za toto období pomaleji. U oboru 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla to bylo o 56, u oboru 31.3 kabely a izolované vodiče o 54 a u oboru 31.1 elektromotory, generátory a transformátory o téměř 33. Pokles vývozu u oboru 31.4 akumulátory a primární baterie má spíše charakter statistického vyrovnání, neboť v předchozích letech byl, více než ostatní obory, ovlivněn reexportem výrobků. V meziročním srovnání největší nárůst exportu byl zaznamenán u výrobků oboru 31.5 a oboru 31.3 o více než 11. Pokles vývozu výrobků oboru 31.6 může být způsoben přesunem výrobní kapacity mimo území ČR. Vývoj zahraničního obchodu s výrobky odvětví 31 v letech 2000 až 2005 v běžných cenách je uveden v tabulce č. 16.10. Dovoz výrobků a polotovarů odvětví stoupl v rozmezí let 2000 až 2005 také, a to o téměř 36, kdy největší nárůst zaznamenaly obory 31.6 elektrické vybavení o 57, 31.3 kabely a izolované vodiče o 51, 31.2 rozvodná, řídicí a spínací zařízení o více než 37 a 31.5 elektrické zdroje světla a svítidla o 35. V meziročním srovnání se nejvíce zvýšil dovoz výrobků oboru 31.3 o téměř 9 a oboru 31.5 o víc než 6. Výrobky odvětví 31 se v roce 2005 na celkovém vývozu zpracovatelského průmyslu podílely 8,3 a na celkovém dovozu zpracovatelského průmyslu 7,2. Podle předběžných údajů za 1. čtvrtletí roku 2006 se vývoz i dovoz zvyšují. Největšího přírůstku vývozu bylo dosaženo s výrobky oboru akumulátory a primární baterie největšího přírůstku dovozu pak s výrobky oboru kabely a izolované vodiče. 272
Výroba elektrických strojů a zařízení Tabulka 16.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000-2005 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 31.1 22 238,6 24 219,4 22 707,9 23 926,5 29 639,9 29 517,6 SKP 31.2 27 026,5 27 126,9 29 160,3 35 339,9 45 515,4 45 931,9 SKP 31.3 13 532,3 15 250,0 13 703,3 13 993,2 18 796,3 20 896,4 SKP 31.4 12 251,3 17 511,7 9 438,3 9 307,5 8 953,6 6 408,5 SKP 31.5 4 024,5 4 675,2 4 521,2 4 571,7 5 643,2 6 279,3 SKP 31.6 22 666,3 26 744,0 28 654,4 33 502,0 42 726,5 40 369,8 SKP 31 101 739,5 115 527,2 108 185,4 120 640,8 151 274,9 149 403,5 meziroční index x 113,6 93,6 111,5 125,4 98,8 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 31.1 20 119,8 22 347,1 19 183,3 21 798,9 26 226,9 26 726,8 SKP 31.2 30 894,5 32 538,3 30 982,4 34 697,3 42 608,4 42 405,0 SKP 31.3 11 456,3 12 935,7 10 843,1 11 498,8 15 967,1 17 358,0 SKP 31.4 7 580,6 15 732,9 7 704,4 7 858,7 8 776,5 6 011,9 SKP 31.5 5 205,2 6 030,5 5 674,0 6 012,8 6 600,1 7 031,9 SKP 31.6 12 748,7 13 921,7 14 063,6 15 858,2 21 186,1 20 072,1 SKP 31 88 005,1 103 506,2 88 450,8 97 724,7 121 365,1 119 605,7 meziroční index x 117,6 85,5 110,5 124,2 98,6 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 31.1 2 118,8 1 872,3 3 524,6 2 127,6 3 413,0 2 790,8 SKP 31.2-3 868,0-5 411,4-1 822,1 642,6 2 907,0 3 526,9 SKP 31.3 2 076,0 2 314,3 2 860,2 2 494,4 2 829,2 3 538,4 SKP 31.4 4 670,7 1 778,8 1 733,9 1 448,8 177,1 396,6 SKP 31.5-1 180,7-1 355,3-1 152,8-1 441,1-956,9-752,6 SKP 31.6 9 917,6 12 822,3 14 590,8 17 643,8 21 540,4 20 297,7 SKP 31 13 734,4 12 021,0 19 734,6 22 916,1 29 909,8 29 797,8 Údaje k 9.3.2006 Pramen: ČSÚ 16.6.2 Teritoriální struktura zahraničního obchodu Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu s výrobky odvětví elektrických strojů a zařízení v roce 2005 je uvedeno v grafu 16.6. Dominantní postavení Německa, které je patrné z grafu 16.6, je způsobeno především vlastnickými vztahy firem pod zahraniční kontrolou, kde mezi vlastníky převažují právě firmy z Německa. Mateřské firmy potom často zajišťují dodávky polotovarů a materiálů pro výrobce v ČR. Zpět potom odebírají hotové výrobky, a to i pro distribuci do ostatních zemí. 273
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Vývozní teritoria v roce 2005 V. Británie 4 Slovensko 5 Francie 7 Rakousko 9 Belgie 3 Španělsko 2 Nizozemsko 2 Ostatní 20 Německo 48 Dovozní teritoria v roce 2005 Rakousko 6 Čína 5 Francie 6 Japonsko 3 Itálie 4 Maďarsko 3 V. Británie 3 Ostatní 24 Německo 45 Graf 16.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 - SKP 31 16.6.3. Tuzemská spotřeba 16.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Tuzemská spotřeba, neboli množství výrobků, které v odvětví zůstává na trhu v ČR, byla v roce 2005, obdobně jako v předchozích letech, kryta jak vlastní výrobou tak i dovozem. Z hodnot v tab. 14 vyplývá, že došlo opět k růstu spotřeby výrobků odvětví 31, a to ve všech oborech. Největší meziroční růst spotřeby výrobků měl obor 31.6, a to téměř 24, druhý největší růst měl obor 31.3, a to 13, a spo- Tabulka 16.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000-2005 274 (mil. Kč) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* SKP 31.1 19 349,8 20 208,8 18 151,5 18 784,6 22 091,1 24 191,3 SKP 31.2 48 812,3 53 013,1 52 143,1 58 012,4 68 627,6 72 153,2 SKP 31.3 17 377,7 16 343,0 12 193,3 12 246,8 16 164,2 18 260,1 SKP 31.4 6 311,8 13 736,1 6 759,0 6 354,6 9 339,8 9 671,8 SKP 31.5 7 721,8 6 541,6 8 558,2 9 602,2 9 953,8 10 165,6 SKP 31.6 14 262,3 13 543,4 10 813,2 11 421,0 13 906,5 17 203,4 SKP 31 113 835,7 123 386,0 108 618,2 116 421,5 140 083,0 151 645,4 meziroční index (b.c.) x 108,4 88,0 107,2 120,3 108,3 kumulovaný index (b.c.) 100,0 108,4 95,4 102,3 123,1 133,2 * předběžná hodnota
Výroba elektrických strojů a zařízení třeba výrobků oboru 31.1 stoupla o 9,5. Nejvyšší přírůstek spotřeby od roku 2000 zaznamenal obor 31.4 o 53, 47 růst spotřeby byl zaznamenán u oboru 31.2, a o 31 se zvýšila spotřeba výrobků oboru 31.5. Tuzemská spotřeba výrobků elektrických strojů, zařízení a přístrojů v letech 2000 až 2005 je uvedena v tabulce 16.11. 16.7. Investice 16.7.1. Přímé zahraniční investice Vývoj přímých zahraničních investic v letech 2000 až 2004 do organizací vyrábějících elektrické stroje a zařízení a investic tuzemských firem v zahraničí do stejné oblasti je uveden v tabulce 16.12. Tabulka 16.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 31 (v mil. CZK) k 31.12.2000 k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2005 Zahr. investice v ČR 20 171,2 26 620,4 29 917,5 30 885,8 32 347,0 Tuzem. investice v zahraničí 64,8 97,6 51,7 73,6 63,7 Pramen: ČNB Rozvoj oboru je závislý na několika faktorech a jedním z nich je velikost investic do nových výrobních kapacit a nových technologií výroby. Významné jsou stále vstupy německého kapitálu do všech oborů tohoto odvětví. Nejvyšší nárůst výroby spojený právě s novými investicemi kapitálu byl v dřívější době dosahován v oboru 31.6 elektrické vybavení, jinde neuvedené. V souvislosti se zahájením provozu závodu Toyota-Peugeot-Citroen u Kolína je nyní v tomto oboru významný také příliv japonského kapitálu. Organizace pod zahraniční kontrolou nejen rozšiřují svoje stávající provozy, ale přicházejí i noví investoři a tím se jejich podíl na hospodářských výsledcích každý rok zvyšuje. Významné jsou nyní i investice do oboru 31.5 elektrické zdroje světla, který byl dříve zahraničními investory opomíjen. Zájem ze strany zahraničních investorů je především o projekty na zelené louce, tj. na území bez staré ekologické zátěže, a na území, které je již investičně připraveno vybudovanou infrastrukturou v průmyslových zónách. Část investorů potom využije i jednu z pobídek na snížení svých nákladů. Buď pobídku investiční, v souladu se zákonem č. 72/2000 Sb., nebo na podporu technologických center, případně pobídku v rámci programu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností. 170 150 280 240 130 200 160 110 120 90 2000 2001 2002 2003 2004 80 2000 2001 2002 2003 2004 Přímé zahraniční investice OKEČ 31 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 31 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 16.7 Tuzemské a zahraniční investice Původní české společnosti, které jsou také významnými exportéry, také budují své výrobní kapacity v zemích kam dovážejí své výrobky. Svědčí o tom druhý řádek tabulky 16.12. Porovnání vývoje investic 275
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU vkládaných do odvětví 31 a do zpracovatelského průmyslu v letech 2000 až 2004 je uvedeno v grafu 16.7. 16.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Tuzemský trh je plně srovnatelný s trhy zahraničními, kde silná konkurence nutí výrobce stále hledat výrobní úspory. Většina podniků odvětví již byla privatizována a zahraniční kapitál vstoupil do všech oborů tohoto odvětví. Se vstupem zahraničního partnera byl modernizován výrobní program a do výroby zavedeny nové výrobky, schopné konkurence na zahraničních trzích. Trend k přechodu na nové sofistikovanější výrobky je stále zřetelnější a je v posledních letech podpořen i budováním nových nebo rozšiřováním stávajících vývojových kapacit. Oproti období po začátku privatizace již mohou tuzemští výrobci konkurovat výrobcům zahraničním užitnou hodnotou i cenou výrobků v celé řadě komodit. Vývoj tohoto odvětví je také podpořen vzrůstající důležitostí v rámci zpracovatelského průmyslu. Dnes již prakticky nenajdeme stroj nebo zařízení, ve kterém by nebylo použito nějaké elektrické zařízení. Budoucí úroveň odvětví je již nyní zakládána ve vývoji nových progresivních výrobků a budováním nových ekonomicky výhodných technologií. Pro zahraniční firmy je ČR stále zajímavým teritoriem pro investování z důvodu kvalitní pracovní síly. Přitom náklady na pracovní sílu jsou stále ještě výrazně nižší než v sousedním Německu, nebo Rakousku. Tyto skutečnosti souvisí i s některými ekonomickými ukazateli. Např. produktivita práce z přidané hodnoty odvětví vykazuje stálé zaostávání ve srovnání s Německem a Rakouskem. Tento ukazatel má sice vzestupný trend, ale s malým ročním růstem. Postavení a rozvoj tohoto odvětví lze nejlépe pozorovat ve srovnání se šesti zeměmi CEFTA. Přehled o vývozu výrobků SKP 31 zemí CEFTA do Evropské unie je uveden v tabulce 16.13. Tabulka 16.13 Vývoj exportu výrobků SKP 31 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, ) 2000 2001 2002 2003 1. - 4. 2004 z CEFTA 6 717 427 8 657 634 9 308 999 10 366 385 3 848 575 meziroční index x 128,9 107,5 111,4 112,2 z toho z ČR 1 994 367 2 591 318 2 7 12 673 2 939 561 1 122 820 meziroční index x 129,9 104,7 108,4 114,1 Pramen: EUROSTAT Z tabulky je zřejmé, že podíl ČR na vývozu zemí CEFTA do EU se významně neměnil. V roce 2000 byl tento podíl 29,7, v roce 2003 byl 28,4, a to i přesto, že v tomto období náš export do EU stoupl, a za čtyři měsíce roku 2004 to bylo 29,2. Export výrobků SKP 31 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu ČR do EU je uveden v tabulce 16.14. Tabulka 16.14 Vývoj exportu výrobků SKP 31 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) 5.- 12. 2004 z ČR 2 048 544 z nově přistoupivších zemí 6 550 525 z vyspělých zemí EU (15) 39 829 246 ze zemí OECD (mimo členy EU) 11 380 738 Pramen: EUROSTAT 276
16.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Výroba elektrických strojů a zařízení Ještě před vstupem České republiky do Evropské unie byla legislativa v oblasti vlastních technických předpisů v elektrotechnických oborech kompatibilní s legislativou společenství. V oblasti ekologické jsou některá přechodná období a nové směrnice, které byly zapracovány do našeho právního řádu teprve nedávno. Nově tak firmy musí ještě řešit zákaz používání olovnatých pájek, a zpětný odběr svých výrobků, které se staly odpadem (podle zákona č. 185/2001 Sb.). To způsobilo problémy především malým firmám, které řeší zvýšené náklady nárůstem cen výrobků, nebo u jiných komodit na úkor svého zisku. Většina firem již vyřešila problémy s ekologizací výroby, ať už se týkaly odpadních vod nebo úletu aromatických uhlovodíků z lakoven a impregnačních stanic do ovzduší podle tzv. dílčích ekologických zákonů. Problémy mohou nastat, pokud by firma požádala o integrované povolení podle zákona č. 76/2002 Sb. Zpracování tohoto povolení je časově i odborně velmi náročné. Zatím však nebyla v tomto odvětví zjištěna žádná firma, která by pod působnost tohoto zákona spadala. I v příštích letech bude odvětví elektrických strojů a přístrojů stále více ovlivňovat vývoj naší ekonomiky. Pokračující integrace do mezinárodních struktur a mobilizace vnitřních zdrojů a prostředků bude zaměřena především na ekonomicky náročný vývoj nových výrobků s cílem jejich hromadné nebo sériové výroby a tím snížení výrobních nákladů. Pro usnadnění a urychlení vývojových cyklů jsou nyní v EU, ale i v ČR, budována volná sdružení podniků s výzkumnými pracovišti, nebo vysokými školami, tzv. klastry. Školy pak mohou snadněji přizpůsobit část svých programů potřebám podniků. Klastr může část svých nákladů na provoz pokrýt čerpáním finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Neustále se zkracující inovační výrobní cykly nutí výrobce trvale racionalizovat výrobní procesy a snižovat výrobní náklady. Ze strany firem je proto trvalý zájem o různé podpory, programy na podporu zaměstnanosti nebo technologických center. Určujícím pro další rozvoj a rozšiřování tohoto odvětví bude také dostatek kvalifikovaných technických pracovníků. Nedostatek mladých techniků, který se nyní projevuje v některých oblastech ČR, a úbytek výzkumných kapacit v dřívějších letech je sice již částečně nahrazován novými absolventy jak středních tak vysokých škol, ale zatím nedostatečně. 277