Miroslav Singer viceguvernér,



Podobné dokumenty
Krizový vývoj v posledních letech a. vyhlídky do budoucna role hospodářské politiky

na českou ekonomiku Miroslav Singer viceguvernér, b.i.g. expert 1. prosince 2008

ekonomika očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Ostrava 23. února 2009

Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady. Plzeň, 8. října 2008

Dluhová krize: příčiny, současnost a přetrvávající problémy

ský ČNB Miroslav Singer viceguvernér, V. Finanční fórum Zlaté koruny Praha, 23. září 2009

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

Finanční krize, její dopady na českou ekonomiku a na chování vlád

kol reorganizací více z pohledu

Česká ekonomika ivení

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Světová finanční krize a její důsledky pro českou ekonomiku

Makroekonomický vývoj a prognóza ČNB

Dopady krize amerického trhu subprime hypoték na český finanční sektor

Česká ekonomika v roce 2013 očima nové prognózy ČNB. Miroslav Singer

Průběh a projevy krize ve finančním sektoru v EU a v ČR. Ing. Karel Mráček, CSc. Institut evropskéintegrace, NEWTON College, a.s.

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČESKÉ REPUBLIKY LISTOPAD Samostatný odbor finanční stability

Webinář. Prosinec Patrik Hudec, Fund Portfolio Management. Generali Investments CEE Webinář

Očekávaný vývoj světové ekonomiky

5. setkání. Platební bilance a vnější ekonomická rovnováha, měnová politika, fiskální politika

Úvod do ekonomie Týden 8. Tomáš Cahlík

Bankovní regulace v evropském kontextu

Eva Zamrazilová Hlavní ekonom ČBA Fórum Zlaté koruny Vize bankovnictví 21. dubna 2015

Makroekonomické faktory trhu nemovitostí. Michal Skořepa ekonom útvar ekonomických a strategických analýz Česká spořitelna

cností a firem: pohled ČNB Miroslav Singer

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR SRPEN. Samostatný odbor finanční stability

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR LISTOPAD. Samostatný odbor finanční stability

Statistika a bilance hospodaření veřejných rozpočtů. Ing. Zdeněk Studeník Otrokovice,

cností Miroslav Singer

Česká ekonomika na ivení. Miroslav Singer

Integrace dohledu nad. trendy finančního sektoru. Miroslav Singer

republikou očima o ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Ministerstvo průmyslu a obchodu Praha, 22. června 2010

OMEZÍ REÁLNOU EKONOMIKU ZHORŠUJÍCÍ SE PŘÍSTUP K FINANCOVÁNÍ?

ská krize Miroslav Singer viceguvernér, Vysoká škola ekonomická Praha, 15. června 2010

Ekonomický výhled ČR

VYBRANÁ TÉMATA 12/2012 Evropská centrální banka a její role v krizi

Globální ekonomika na jaře roku 2016: implikace pro vybrané regiony a trhy

Finanční krize a česká ekonomika

krize Babický, M.A. 30. června 2009 Ředitel odboru analýz finančního trhu,

Česká ekonomika: Nejasná zpráva o konci krize

Prezentace pro tiskovou konferenci 10. červen Prof. Ing. Robert Holman, CSc. člen bankovní rady

Jarní prognóza pro období : na cestě k pozvolnému oživení

ské politiky v současn asné ekonomické situaci

Předmluva k 3. vydání 11

Pohled ČNB na ekonomickou stagnaci


Ústav stavební ekonomiky a řízení Fakulta stavební VUT

Česká národní banka: mýty a fakta

ské krize na českou ekonomiku a její

Výzvy na cestě k euru

Makroekonomická predikce (listopad 2018)

Bankovní unie: One Size Fits All?

Webinář ČP INVEST. Srpen 2015 Praha Daniel Kukačka Portfolio manažer

Tři poznámky k bankovní unii. David Marek

Přetrvávající nízkoúrokové prostředí v ČR

1. Vnější ekonomické prostředí

Okna centrální banky dokořán

lní trendy na pojistném m trhu Ing. František Řezáč, Ph.D. Finanční matematika v praxi III

Finanční trhy, ekonomiky

Analýzy stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou 2008

Bankovní soustava ČR. Bc. Alena Kozubová

Koncepce rozvoje kapitálového trhu v České republice

z hlediska finanční stability

Krize pouze při sedmičce?

ZÁTĚŽOVÉ TESTY BANKOVNÍHO SEKTORU ČR ÚNOR. Samostatný odbor finanční stability

SKUPINA ČSOB VYKÁZALA ZA ROK 2009 ČISTÝ ZISK 17,368 MLD. KČ 1


SEZNAM TÉMATICKÝCH ČLÁNKŮ PUBLIKOVANÝCH V GLOBÁLNÍM EKONOMICKÉM VÝHLEDU. Sekce měnová Odbor vnějších ekonomických vztahů

Stav Půjčky Splátky Kurzové Změna Stav

Finanční trhy, ekonomiky

Pololetní zpráva 2009 UniCredit Bank Czech Republic, a.s.

VYHLÁŠENÁ TÉMATA PREZENTACÍ PRO VYKONÁNÍ STÁTNÍ ZAVĚREČNÉ ZKOUŠKY Z VEDLEJŠÍ SPECIALIZACE PENĚŽNÍ EKONOMIE A BANKOVNICTVÍ (1PE)

Mezinárodní pohyb kapitálu

Domácí a světový ekonomický vývoj. Pavel Řežábek. člen bankovní rady ČNB

Tvrdý brexit a jeho dopady na českou ekonomiku

INFORMACE O RIZICÍCH

Webinář. Fund Portfolio Management. Patrik Hudec, Fund Portfolio Management. Generali Investments CEE Webinář

dopady na českou ekonomiku Miroslav Singer guvernér, 129. Žofínské fórum Praha, 12. března 2012

Zpráva o finanční stabilitě 2011/2012

DLUHY, ÚVĚROVÉ REGISTRY A FINANČNÍ STABILITA

očima dohledu ČNB Miroslav Singer viceguvernér, Konference pojišťovacích makléřů 2009 Praha, 20. října 2009

Vysoké učení technické v Brně Fakulta podnikatelská BANKOVNICTVÍ. Ing. Václav Zeman. zeman@fbm

Ekonomický výhled v kontextu dnešní nejistoty

Instituce finančního trhu

Dluhová krize, aktuáln. lní. doc. Ing. Josef Abrhám, Ph.D.

Informativní přehled 1 PROČ EU POTŘEBUJE INVESTIČNÍ PLÁN?

Investiční výhled. Martin Burda, generální ředitel Investiční společnosti ČS Štěpán Mikolášek, hlavní portfolio manažer Investiční společnosti ČS

Základy makroekonomie

Cílování inflace jako cesta k cenové stabilitě

Současná teorie finančních služeb cvičení č Úvod do teorií finančních služeb rekapitulace základních pojmů a jejich interpretace

Praha: ceny bytů opět porostou? Pohled spíše makroekonomický

Tisková konference ČNB

Stabilita bankovního sektoru - současnost a vstup do eurozóny Tomáš Holub ČNB

SPOLEČNÉ ZÁTĚŽOVÉ TESTY ČNB, EIOPA A POJIŠŤOVEN V ČR. Samostatný odbor finanční stability Sekce dohledu nad finančním trhem

Komentář portfoliomanažera k Fond korporátních dluhopisů během srpna a září zaznamenal pokles 5,8% a od počátku roku je -2,4%.

Rizika financování obcí, měst a krajů na kapitálovém trhu

Finanční trhy, funkce, členění, instrumenty.

Měnový kurz jako nástroj měnové politiky ČNB. Miroslav Singer

1. Vnější ekonomické prostředí

Transkript:

Finanční krize: příčiny p a možné dopady na českou ekonomiku Miroslav Singer viceguvernér, r, ČNB Appia 29. října 2008

Osnova Příčiny krize Průběh Přijaté politiky: hlavní rysy Rizika dalšího vývoje ve světě Možné dopady na českou ekonomiku M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 2

Úvod Krize je více či méně drastickou korekcí nerovnováh vzniklých v předchozím období Obvykle je příčinou krize přehřátí ekonomiky, ke kterému dochází prostřednictvím bublin na různých trzích; neudržitelné výchylky bývají mylně interpretovány jako trendy vždy se nakonec (naštěstí) dostaví disciplinující role trhů Přestože krize mívají odlišný charakter (měnové krize, bankovní krize), v základních rysech jsou si podobné: podcenění rizik a zpupnost vůči starým pravdám a prověřeným zásadám obezřetnosti Zárodky krizí vždy vznikají v dobrých časech, kdy je svět nejlíbeznější M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 3

Příčiny krize: ekonomické aspekty Dlouhodobě nízká inflace nízká úroveň zhodnocení kapitálu ve světě + obrovský objem volné likvidity: Ochota investorů podstupovat vyšší rizika Poptávka po produktech přinášejících vyšší zhodnocení Zájem akcionářů bank (když se daří konkurenci, musíme jít do stejných rizik jako oni) a tlak na managementy bank Dlouhodobě nízká míra úspor v USA a ochota zahraničních investorů financovat spotřebu amerických domácností (deficity běžného účtu) Nízké úrokové sazby Fedu (2001 2005): snadné dlouhodobé financování krátkými levnými penězi Finanční krize má některé kořeny již v 90. letech M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 4

Příčiny krize: finanční aspekty Rozvoj stínového (paralelního) bankovního systému (speciální účelové firmy, investiční banky, investiční fondy, hedgeové fondy, monoline pojišťovny) částečně potlačil význam tradičního bankovního zprostředkování (de-intermediation) a přispěl k výraznému nárůstu finanční páky ve finančním i nefinančním sektoru Subprime sektor hypotéčních úvěrů Sekuritizace (model originate-and-distribute): CDO, CDS, atd. Nedostatečný monitoring úvěrového procesu Poskytovatel hypotéky měl po šesti měsících od poskytnutí nulový zájem na tom, jestli hypotéka defaultuje či nikoliv (riziko již držel někdo jiný) M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 5

Příčiny krize: finanční aspekty - pokrač. Nová podoba hypoték vytvářela iluzi snadného splácení v budoucnosti: Laxní nebo žádné ověřování úvěruschopnosti žadatele Úvěr na 100% či vyšší úrovni kupní ceny nemovitosti Splátky zpočátku nižší než úroky Nízké zaváděcí úrokové sazby Fixní sazby po několik počátečních let a poté přechod na plovoucí sazby Poskytování hypoték (zejména těsně před krizí) zcela rezignovalo na všechna obezřetnostní pravidla M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 6

Příčiny krize: (perverzní) ) podněty V celém řetězci transakcí měly zapojené subjekty zájem inkasovat poplatky za svůj podíl a následně přenést riziko na dalšího držitele: Hypotéční brokeři: maximalizace počtu a objemu uzavřených smluv (např. i půjčky nezaměstnaným) Odhadci: přeceňování hodnoty nemovitostí Poskytovatelé hypotéčních úvěrů: maximalizace objemu úvěrů a odvozených cenných papírů Ratingové agentury: maximalizace počtu hodnocení (ale nic nového banky vědí, co je rating) Ekonomické prostředí bylo prosyceno podněty typu: po nás potopa M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 7

Příčiny krize: institucionáln lní aspekty v USA Community Reinvestment Act (přijat 1977 za Cartera): snaha o co nejširší podporu vlastnického bydlení (nebyl příčinou problému, ale spíše jeho součástí) Fannie Mae a Freddie Mac (government sponsored enterprises): dlouhodobé hromadění hypotéčních úvěrů s nízkou bonitou klientů (forma socialismu v USA) Docházelo k postupné změně prostředí finančních služeb: v roce 2003 méně než 30% všech půjček na bydlení podléhalo přísnému dohledu v intencích CRA Politický zájem, či pocit zájmu na poskytování úvěrů na bydlení byl dlouhodobým faktorem bubliny na trhu nemovitostí M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 8

Příčiny krize: institucionáln lní aspekty v USA pokrač. Commodity Futures Modernisation Act (2000): vyňal finanční deriváty z regulatorních a dohledových požadavků a požadavků na minimální rezervy 2002-2007 se Fed rozhodl nedohlížet nové firmy poskytující hypotéky 2004: Security and Exchange Commission poskytla výjimku z čisté kapitalizace 5 firmám (Goldman Sachs, Merrill Lynch, Lehman Brothers, Bear Stearns, Morgan Stanley): do té doby povolená páka (debt-to-net capital ratio) ve výši 12 byla zvýšena na 40 Vytvořil se nový standard půjček: základem pro poskytnutí hypotéky nebyla schopnost splácet půjčky vypůjčovatelem, ale schopnost poskytovatele hypotéku prodat třetí straně, která ji sekuritizovala a prodala dál M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 9

Příčiny krize: syntéza Všechny uvedené faktory šly jediným směrem: k dalšímu růstu optimismu a ke ztrátě sebekontroly Různé bubliny (trh nemovitostí, ceny aktiv, úvěrová expanze) se doplňovaly, prolínaly a umocňovaly Ex post evidentně šlo o mnohem sofistikovanější formu hry letadlo Když je party v plném proudu, neexistují silné podněty pro její ukončení: vláda je spokojená, lid si užívá, manažeři bank mají své bonusy, dohledy jsou (v lepším případě) ukolébávány výtečnými ratingy M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 10

Průběh h krize: praskání bublin Vrchol bubliny nesplácení hypoték (sub-prime) defaulty hypotéčních institucí (podzim 2006) pokles hodnoty CDO tlak na CDS pokles cen nemovitostí německá IKB nezvládá financovat své konduity (léto 2007) rozpad systému (srpen 2007) snížení ratingů potíže s likviditou bank prodeje aktiv zhoršování bilancí pokles cen akcií pokles likvidity banky si nepůjčují omezuje se poskytování úvěrů do ekonomiky recese Prošli jsme cestou od great moderation, nyní jsme ve fázi de-leveraging a směřujeme do deflace? M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 11

Přijaté politiky: hlavní opatřen ení Vlády: Výkup problémových aktiv (cenných papírů navázaných na americké rizikové hypotéky) vládními fondy Přímý kapitálový vstup vlád do jednotlivých bank důležitých pro finanční systém Garance depozit Centrální banky: Injekce likvidity do peněžního systému (Koordinované) snížení úrokových sazeb M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 12

Přijaté politiky: rizika Vládní politiky jsou spojeny s riziky: Bezprecedentní morální hazard Nedostatek transparentnosti (skutečný rozsah opatření, koho se týká, kdy budou opatření zrušena) Obrovské a dlouhodobé dopady na daňové poplatníky Kroky centrálních bank: Až donedávna ECB oddělovala cíle a nástroje Dohled nad finančním trhem: dalekosáhlé deformace regulatorního prostředí Řada evropských bank CDO a další s potěšením nejen kupovala ale i vydávala a prodávala; situace v Evropě proto není o mnoho lepší než situace v USA M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 13

Přijatá opatřen ení: : kritika Vlády vykázaly malou připravenost na krizi; neměly patrně připraveny žádné krizové scénáře: Paulsonův první návrh měl pouhé 3 strany textu (těžko mohl projít Kongresem) (kredibilita ministerstva financí značně utrpěla) Problémy byly v Evropě zprvu bagatelizovány Flagrantní nedostatek komunikace mezi dohledem a politickými elitami (ještě týden před vypuknutím problémů byli evropští politici velmi sebevědomí) to je jednou z příčin evropské skepse Poté období tápání (národní versus koordinovaný postup) Poté byla pod tlakem přijímána velmi nákladná řešení Evropa dopady odsouvá (což jí přijde draho!) M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 14

Rizika další šího vývoje ve světě Pokračující vysoká fluktuace měnových kurzů, akciových trhů, cen komodit Další eskalace potíží a bankrotů bank a delší dobu trvající zadrhnutí úvěrů (credit crunch) Prudké zpomalování růstu reálné ekonomiky a zřejmě několik let trvající recese vyspělých tržních ekonomik Další znárodňování bank a strategických firem Růst vládních dluhů a zvyšování morálního hazardu Obchodní protekcionismus (ožebračování souseda) M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 15

400 350 300 250 DJIA Vybrané akciové indexy FTSE 100 DAX Index NIKKEI 225 PX Index 200 150 100 50 0 6.4.1994 6.4.1995 6.4.1996 6.4.1997 6.4.1998 Pozn.: 6. dubna 1994 = 100 6.4.1999 6.4.2000 6.4.2001 6.4.2002 6.4.2003 6.4.2004 6.4.2005 6.4.2006 6.4.2007 6.4.2008 Pramen: Bloomberg, vlastní výpočet Stejné hodnoty jako 27. října 2008 měly: DJIA dne 1.4.03, FTSE 14.4.03, DAX 18.5.05, NIKKEI 7.10.82 a PX 2.2.04 M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 16

2,5 Prognózy růstu r HDP v eurozóně: Consensus Forecasts březen 2008 červen 2008 září 2008 říjen 2008 2 meziroční změna v % 1,5 1 0,5 0-0,5 Pramen: Consensus Forecasts I/08 II/08 III/08 IV/08 I/09 II/09 III/09 IV/09 I/10 II/10 III/10 IV/10 V posledních týdnech dochází k dramatickému přehodnocování budoucího růstu směrem dolů M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 17

Rizika další šího vývoje ve světě pokrač. Deflace v krátkém období (v důsledku souběžné recese mnoha ekonomik) a inflace ve středním období (v důsledku napumpování peněz do oběhu vyšší daně) Tendence k formování globálního regulátora finančních trhů a riziko masivního vměšování politiků Možná eroze Paktu stability a růstu (byť výjimka pro období mimořádného napětí) Obecným rizikem je, že pod tlakem krize budou neuváženě zaváděna nesystémová (pro trh nepřátelská) opatření, která nadlouho zdeformují tržní prostředí a sama se stanou příčinou budoucích obtíží, případně krizi ještě zhorší M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 18

Opatřen ení přijatá v ČR Zvýšení hranice pro pojištění vkladů a garance vkladů ČNB: Dodávací facilita pro rozhýbání trhu s dluhopisy ČNB pozorně monitoruje vývoj krize; je připravena reagovat podle potřeby na nejnovější události; komunikuje nejspíš více než ECB a jiné centrální banky, ale hlídá si, aby svojí komunikací nevyvolávala paniku Přednosti integrace dohledu nad finančním trhem do centrální banky se v krizi ukazují jako nesporné: rychlost a komplexnost rozhodování, pohotovost a disponibilnost všech důležitých informací M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 19

Možné dopady na českou ekonomiku Kurzový šok z poloviny roku 2008 podle hypotézy safe haven (příliv kapitálu do korunových aktiv v nejistých dobách) již proběhl a nyní doznívá oslabení exportních zisků a investic exportérů Nejistoty na peněžním trhu (rozšíření spreadů) a omezení úvěrové činnosti dopad na všechny firmy závislé na bankovních úvěrech Pokles zahraniční poptávky dopad na exportéry a na jejich subdodavatele následně na celou ekonomiku Klesající ceny komodit jsou jednou z mála dobrých zpráv přicházejících ze zahraničí M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 20

Možné dopady na českou ekonomiku pokrač. Pokles (zahraniční) poptávky při vysokém stupni konkurence povede ke značnému tlaku na pokles cen Dopad celosvětového negativního sentimentu na pražskou burzu je (a bude) značný Míra angažovanosti tuzemských bank v obchodech s rizikovými cennými papíry je zanedbatelná riziko přímé bankovní nákazy je minimální V podnikové sféře budou silné tlaky na zeštíhlování a fúze Česká ekonomika výrazně zpomalí a její růst bude několik let nízký; inflace klesne během tří měsíců na nízké hodnoty a setrvá na nich M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 21

Finanční krize: implikace pro přijetp ijetí eura Česká ekonomika je díky vlastní měně lépe chráněná před nepříznivými vlivy finanční krize Průběh finanční krize a zejména kanály jejího šíření ospravedlňují spíše pozdější přijetí eura Českou republikou M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 22

Dohled nad finančním m trhem: postoj ČNB k evropské agendě Další spolupráce mezi dohledovými institucemi Dobrovolné delegování úkolů mezi dohledy Efektivní výměna informací mezi národními dohledy v normálních časech a mezi dohledy, centrálními bankami a ministerstvy financí v obdobích napětí Fungování colleges s výhradami (pravidla reportování pobočkami; aplikace limitů v nadnárodních skupinách; dodatečné kapitálové požadavky nad regulatorní limity) Zavedení jednotných forem obezřetnostního reportování Snaha o odstraňování národních diskrecí Spolupráce musí být založena na vzájemné důvěře, efektivní výměně informací a rovnováze mezi pravomocemi a odpovědností vůči daňovému poplatníkovi M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 23

Děkuji za pozornost Miroslav Singer Česká národní banka Na příkopě 28 115 03 Praha 1 Miroslav.Singer@cnb.cz Tel: 224 412 008 M. Singer Finanční krize: příčiny a možné dopady na českou ekonomiku 24