Rekonstrukce opony Národního divadla. Dramatický osud první stavby Národního divadla sdílela i jeho opona, kterou vytvoil malí Ž a která také shoela v roce l881. Jenom staré fotografie a skici nám tak pipomínají, e se ve stedu Ženíškovy opony vznášel symbol Génia umní s vavínovým vncem slávy v pravé ruce a palmovou ratolestí v levé, doprovázený postavami Hudby a Dramatu. Výjevy pod oponou alegoricky zobrazovaly Prahu, Vltavu a výstavbu divadla jako chrámu kultury. Do soute na vytvoení druhé opony se u Ženíšek nepihlásil, ml prý píliš mnoho jiné práce.
V Národním divadle se i tak podepsal velmi výrazným zpsobem. Na strop hledišt jsou toti dodnes jeho alegorické enské postavy vyjadující Tanec, Mimiku, Epiku, Lyriku, Hudbu, Malíství, Architekturu a Sochaství. Zakázku na druhou oponu získal malí Vojtch Hynais, který si ovšem ješt ped zahájením práce vyádal souhlas od Františka Ženíška.. Na dobové pomry byla Hynaisova práce dost moderní. Dokonce tak, e ji ctihodná schvalovací komise pvodn odmítla! Postavy na opon se jí zdály nezdrav bledé a nenárodn hubené, v celém výjevu prý bylo píliš mnoho smutných tón šedé a zelené barvy. Vlastn tu ješt v roce 1883 dozníval starý poadavek obrozenc, podle nich má být umní výhradn národní a bujae optimistické. Tomu samozejm kompozitní Hynais moc nevyhovoval. Slavná komise proto oponu neschválila a naídila její pepracování! Pak ale na štstí zasáhla píze osudu: z provozních dvod muselo být dílo v divadle zavšeno i bez souhlasu pán komisa a návštvníci si ho oblíbili tak, e se optovné sejmutí a pemalování ukázalo být neúnosné. Stal se pravý opak, nadšení diváci si na vedení Národního divadla vymohli, aby opona byla spouštna i o pestávkách a mohli ji tak co nejdéle obdivovat.
ch na svt pišel ve Vídni v rodin eského krejího. Ten v synovi odmala pstoval vlasteneckého ducha: kvli tomu ho dokonce sám uil doma esky a neposílal ho do nmeckých škol! Pozdji Hynais dlouho il a pracoval v Paíi, kde se také oenil s Francouzkou Augustou Voirinovou. Dokal se mnoha poct, napíklad profesury na praské Akademii i hodnosti dstojníka francouzské estné legie. Hynais své dílo maloval podle skic, je poídil bhem dlouhého pobytu v Paíi. Do provinní Prahy díky nmu zavanul vítr svtovosti: pedlohou pro hlavní postavu Múzy na opon byla známá francouzská malíka Suzanne Valadonová, která byla skutenou múzou, modelkou a pítelkyní ady mistr kalibru Renoira i Pegase. A také matkou nemén slavného Maurice Utrilla.
Hynaisova opona alegoricky zobrazuje zrození slavného divadle se všemi jeho sponzory, mistry tvrci, dlníky i múzami. Malí své nejslavnjší dílo vytvoil spolu se dvma pomocníky bhem pouhých tí msíc v devné boud na praském Karlov námstí. Opona má ti ásti. Ta vlevo pedvádí jednotlivé profese, které se zúastnily stavby Národního divadla zedníky, architekty aj. Prostední ukazuje alegorie divadelních ánr. Vpravo vidíme dojemné píklady obtavosti prostých lidí, kteí se na stavbu skládali: své poslední grošíky dává vdova s malými dtmi a slepý ebrák. Letos se dílu dostalo dkladné opravy a restaurace, kterou svým darem ve výši 1 milion K zaplatila esko-nmecká lékaka, galeristka a mecenáška Dadja Altenburg Kohlová. Byla to úasná píleitost, moci pispt k obnov takového kulturního ddictví. Spolu se svou rodinou jsem vlastn pokraovala v tradici Národ sob, prohlásila mecenáška, jí budi vzdána est. Hynaisova opona má plochu 136 m2 tvereních a váí 180 kg. Autor na ni spoteboval 26 kg barev (jde toti o olejomalbu, by se snaí budit dojem gobelínu). Letos v lét si slavnou oponu vzal do práce tým osmi restaurátor, kteí dílu starému tém 130 let vrátili dávnou svest. Vzhledem k tomu, e se práce musela stihnout bhem 6 týdn, nebyla opona sejmuta ze svého rámu. Restaurátoi si u ní jen postavili ptipatrové lešení. Dosud poslední oprava díla probhla ped 10 roky. Na opon se tehda pracovalo 8 let, piem byla také podlepena novou látkou s neholavou úpravou a napnuta do kovového rámu. Tehdejší retuše provedené olejovými barvami ovšem od té doby také znan ztmavly.
Proto byla nyní opona pedevším oištna od prachu a dívjších nezdailých restaurátorských zásah. To nebylo tak jednoduché, neexistují toti ádné záznamy z pedešlých oprav, a tak restaurátoi museli celou oponu podrobn prostudovat, nafotografovat v rzných svtelných spektrech apod., aby našli díve upravovaná místa. Pitom bylo zjištno, e Vojtch Hynais oponu vytváel metodou tvercové sít, do ní penášel výjevy ze skic pipravených zejm u v Paíi. Nic nepemalovával. Poškozená místa tentokrát odborníci vyretušovali za pouití moderních pryskyiných barev, u kterých výrobce zaruuje stálost 100 let. Na závr byla celá opona pekryta ochrannou vrstvou laku. Prameny: Ivo Bartík: Paíská kráska ve zlaté kaplice.