ZPRAVODAJ KLUBU AUGUSTA SEDLÁKA roník XXV, 2014,. 1 Ke stavebnímu vývoji hradu (zámku) v Kvasicích do závru 16. století Jan Šttina Krátký text vychází z autorova przkumu zámku v Kvasicích (okr. Kromíž), realizovaného v letech 2006-2008 pi píležitosti oprav interiér objektu, již od poloviny 20. století využívaného jako sociální ústav. Odborná literatura zámek v Kvasicích rozhodn neopomíjela; od dob vypracování stavebn historického przkumu1) a soupisových hesel zaazených v pracích B. Samka2) a M. Plaka3) se však poznání zejména starších fází vývoje sídla výrazn prohloubilo. Smyslem krátkého textu není celistvé zpracování komplikovaného stavebního vývoje kvasického hradu ve 14. 16. století, ale pouze pokus o struný vhled tená do peripetií stavebního vývoje této pozoruhodné památky Zlínského kraje (obr. 1). Kvasice, položené ve výhodné, tokem eky Moravy chránné poloze, náleží ke starým sídlm, jež do písemných pramen pronikla už ped polovinou 13. století.4) Již první z historicky doložených Benešovic, Ondej z Benešova, majitel Kvasic v roce 1248, zde ml své sídlo. Dnes však nelze urit podobu a dokonce ani polohu kvasického sídla Benešovic ve 13. století. O významu a ambicích Benešovic ve 13. století i jejich vazb na Kvasice však svdí dnešní hbitovní kostel Nanebevzetí Panny Marie, situovaný na dominantním vrcholku pi západním zakonení nkdejší vsi. Výstavbu nejstarší ran gotické fáze kostela mžeme podle dochovaných architektonických prvk datovat do tetí tvrtiny 13. století. Tomuto vroení odpovídá i kamenný sanktuá s lomeným záklenkem, ve vrcholu opateným štítkem s rodovým erbem Benešovic zavinutou stelou. Pestože poloha na vrcholu vyvýšeniny a výhodná vazba na sakrální stavbu jist lákala k využití opevnným sídlem, pímé doklady pro potvrzení existence tvrze prvních majitel Kvasic pi kostele postrádáme. V otázce lokalizace nejstaršího kvasického sídla ve 13. století lze za daleko pravdpodobnjší pokládat existenci tvrze v poloze stávajícího zámku, tedy na vyvýšené terénní terase, vystupující do nivy eky Moravy. Mezi tvrzí pi Morav a kostelem Nanebevzetí Panny Marie se pak intenzivn rozvíjelo zprvu vesnické osídlení, které již kolem poloviny 14. století nabylo charakteru msteka, jímž Kvasice prokazateln byly již roku 1360.5) Pedpokládáme, že tvrz, na níž sedl Ondej a po nm další lenové rodu erbu zavinuté stely známí z písemných pramen, zejména Milota z Benešova (1269) a Beneš II. z Benešova (1302), mla zpoátku devnou podobu; naopak tém jisté je, že v jejím opevnní hrála stžejní roli voda. Nejspíše nkdy ve 14. století, možná kolem jeho poloviny, byla starší tvrz nahrazena kamennou stavbou, která, a je v pramenech nadále zvána tvrzí (1353, 1365), se svým charakterem spíše blížila vrcholn gotickému hradu. Práv zmínka o tvrzi s mlýnem z roku 1365 nasvduje existenci hradu v lokalit stávajícího zámku, tedy na východním konci msteka, ve vazb na tok eky Moravy, která sídlu souasn poskytovala kýžené bezpeí. Obr. 1. Kvasice (okr. Kromíž), zámek. Pohled na západní, dnes vstupní prelí nenaznauje vysokou míru dochování stedovkých konstrukcí v organismu souasného zámku (všechny kresby a fotografie autor 2005-2012). Stavební podobu nejstarší fáze gotického hradu v Kvasicích mžeme rekonstruovat pouze pibližn. Hrad ml pdorys lehce nepravidelného lichobžníku o velikosti 35 x 31 x 42 x 32 m. Hradní jádro vymezovala mohutná hradba tloušky kolem 2 m, jejíž severovýchodní, ke vstupu orientované nároží bylo vyvinuto do ostrého bitu. Hradba dosahovala znané výšky její obranný ochoz se nacházel pibližn v úrovni podlahy dnešního druhého patra zámku. Následovala ješt užší poprsní ze, pozdji využitá jako vnjší obvodová ze pozdn gotického druhého patra palá- 1
Obr. 2. Východní prelí, jehož stedem prochází prjezd pvodní vstup do hradu. Nárožní nástavby jsou výsledkem pestaveb 19. století, ani jihovýchodní blok (vlevo) tedy neobsahuje konstrukce díve pedpokládané hranolové vže. cových budov v nádvoí. Pochozí úrove vnitního dvora ležela asi o 1 m níže nežli stávající niveleta nádvoí. První fázi výstavby náležel pravdpodobn trojprostorový palác pi východní hradb. Jižním oddílem paláce procházel pvodní vstup do hradního jádra (stávající prjezd do parku; obr. 2). Pod severní místností paláce byl pvodn plochostropý suterén, dosažitelný z nádvoí schodišovou šíjí piloženou k severní hradb a pístupnou kamenným portálkem s okosenou hranou. Severní místnost v pízemí si ve dvorním prelí uchovala i nevelké obdélné okénko v kamenném okoseném ostní. Palác byl ve zdné hmot zejm jednopatrový, ve všech ástech plochostropý. Literaturou uvádná hranolová vž, která se mla nacházet v jihovýchodním nároží hradu, nikdy neexistovala zesílení zdiva v této ásti náleží teprve barokní pestavb a bylo vynuceno dodateným vložením klenby. Další pedpokládané budovy v nádvoí mly zejm jen devnou konstrukci, stejn jako prvotní pedhradí severn i západn od hradu. Hlavní obrannou stavbu kolem poloviny 14. století pedstavovala vysoká obvodová hradba chránící palác a vnitní nádvoí, což (za souasného stavu vdomostí) dovoluje hrad v Kvasicích piadit k hradm s plášovou zdí (obr. 3). Katalog našich plášových hrad, ped asem publikovaný L. Svobodou, bude tedy nutno doplnit o další položku.6) K pedstav pvodní mohutnosti kvasického hradu a jeho opevnní si musíme domyslet ješt široký, patrn zavodnný okružní píkop, doplnný sypaným vnjším valem. Obojí odstranily terénní úpravy završené poátkem 19. století. Snad ješt ve 2. polovin 14. století vznikla patrn jednoprostorová stavba v severozápadním rohu nádvoí, k hradb piložená na spáru. Mohutné kamenné základy stavby byly nalezeny v roce 2007 pi stavb výtahu v nádvoí; przkum však neumožnil hlubší poznání krátkodob odkrytého objektu. Hypoteticky soudíme, že tato stavba mohla zaniknout pi dobytí kvasického hradu v období husitských válek (1423). Následující pestavby z 15. století již se zaniklým severozápadním objektem nepoítaly. Nová etapa stavebního vývoje hradu v Kvasicích je spojena s významným vladyckým rodem Kužel z Žeravic, kteí kvasické panství vlastnili v letech 1434-1507. Poškození hradu v husitských válkách iniciovalo po odeznní válených vav rozsáhlou pestavbu, z níž mžeme identifikovat hlavn rozšíení obytných budov v nádvoí. Pi západní hradb, tedy naproti starému, východnímu paláci, vyrostlo nové obdélné stavení s dvouprostorovým dlením suterénu a pízemí. V prvním pate se snad již v 15. století nacházel velký prostor (sál?), ze dvora osvtlovaný vn špaletovanými okny se segmentovými záklenky. Suterén a pízemí západního paláce mlo valené klenby a podobné klenby vznikly i ve sklepech a pízemí staršího, protilehlého východního paláce. Nabízí se komunikaní propojení pater obou palác devnou pavlaí pi severní hradb, která zejm využila zdných schodišových šíjí v pízemí. V pozdní gotice, nejspíše 2. polovin 15. století, má pvod i pinejmenším pízemí užšího jižního a jižní ásti západního kídla, jehož ustoupení za nádvorní líc staršího západního paláce indikuje vznik v mladší stavební fázi. Tyto plochostropé a nepodsklepené budovy zejm sloužily hospodáským úelm (obr. 4). V roce 1511 se, po tyleté epizod, v níž Kvasice náležely Hynku Bokovi z Kunštátu, hrad a panství Kvasice dostává do rukou mocného šlechtického rodu Šternberk. Ti podnikli další stavební práce, které smovaly ke zvýšení obytných kapacit nov nabytého hradu. Novostavbou z poátku 16. století je úzké severní kídlo, pvodn s výsostn komunikaním posláním. Pízemí kídla se do nádvoí otevíralo trojicí širokých arkád s plkruhovými záklenky, ovšem pouze stední arkáda umožovala vstup ke schodišovým šíjím. Ob boní arkády byly slepé, jelikož byly pedloženy ped jižní líce krátkých kidélek s gotickými schodišovými šíjemi do sklep. Patro severního kídla obsahovalo patrn zdnou chodbu, spojující východní i západní palác. Pinejmenším západní palác byl v rozsahu své severní ásti zvýšen do dvoupatrové podoby, obytné prostory v jeho druhém pate osvtlilo náron eené pravoúhlé okno s bohatou profilací již goticko-renesanního charakteru, patrn z pokroilejší 1. poloviny 16. století. Podailo se objevit i fragmenty jednoduché malované výzdoby dvorního prelí. V prvním pate východního kídla byly odkryty pozstatky obdélných oken s okoseným omítkovým ostním a kvalitn provedenými omítkovými paspartami.7) Pravdpodobn i východní kídlo bylo zvýšeno do dvoupatrové podoby, ímž zanikla pinejmenším ást obranného ochozu na hradb. Lze jen spekulovat o tom, jak vypadalo pedhradí, tedy zda již mlo alespo základ podoby rozmrného hospodáského areálu ped severním a západním prelím hradu, známého z novovkých mapových podklad. Šternberská pestavba z první Obr. 3. Pokus o rekonstrukci podoby hradu v Kvasicích v závru 14. století, pohled od jihozápadu. 2
Stavba arkády ped severním kídlem nejspíše souvisela se zízením již ist renesanního dvouramenného schodišt, jehož hmota musela být ve form rizalitu pedsunuta ped severní prelí zámku. Vertikální komunikaci v protilehlém jihovýchodním rohu dvora zajistilo šnekové schodišt v subtilní válcové vížce. Souasná je nejspíše i úzká chodba ped jižním kídlem, do nádvoí otevená renesanními okny. Stavba arkád pi východním a západním kídlem probíhala až v mladší renesanní fázi. Pemnu zámku v typické sídlo renesanního aristokrata však dovršil až další majitel, jímž byl Havel Kurovský z Vrchlabí v letech 1574-1591. Všechna tyi kídla byla zvýšena do dvoupatrové podoby. Dvorní fasády pestavného východního i západního paláce dostaly jednotná pravoúhlá ostní okenních otvor s parapetními a nadokenními ímsami. Nového ešení se dostalo i vstupu ten zaujal sted západního kídla a byl akcentován hranolovou vží; pvodní vstup uprosted východního kídla zstal však zachován. Také pi dvorních prelích východního a západního kídla byly nov vybudovány úzké arkádové chodby, jejichž výstavbou renesanní pestavba patrn vyvrcholila. V pízemí se nachází masivní pilíová arkáda, kdežto v obou patrech byl uplatnn hustý rytmus válcových sloupk s toskánskými hlavicemi a prostými Obr. 4. Pdorys prvního patra zámku dosud vymezuje stedovká obvodová ze, itelné jsou i gotické a pozdn gotické palácové budovy piložené k vnitním lícm hradby v severní ásti nádvoí. poloviny 16. století vlastn zapoala pemnu kvasického hradu na zámek, dovršenou však až výraznou renesanní pestavbou v závru 16. století (obr. 5). Následující necelé tvrtstoletí vlády pán z Ludanic (1548-1570) pravdpodobn pineslo další krok k pestavb sídla v tehdy moderní renesanní zámek. Snad do období po polovin 16. století se hlásí severní kídlo arkádové chodby, jehož válcové sloupy vrcholí neobvyklými, tvarov archaickými kalichovitými hlavicemi, úsporn vyzdnými z cihel. Omítané hlavice doplovala ješt iluzivní výmalba. Obr. 5. Pokus o rekonstrukci podoby hradu v Kvasicích po pozdn gotických pestavbách na poátku 16. století, pohled od jihozápadu. 3 Obr. 6. Renesanní arkádové nádvoí zámku, pohled k severu (2005). Za arkádou vpravo se ukrývá hmota nejstaršího hradního paláce, pozdji zalenného do východního kídla zámku. plkruhovými záklenky (obr. 4 a 6). Vnitní chodba v prvním pate arkády dostala hebínkové klenby, kdežto chodba ve druhém pate mla již jen rovné stropy. Severozápadní nároží prvního patra zaujímá rozmrný sál s pozdn renesanní klenbou s dvma dvojicemi protilehlých výseí, doplnnými koutovými výseemi.8) Renesanní dispozice prvního patra, kde se nepochybn nacházely reprezentaní a obytné prostory zámku, zstala
dodnes dobe dochována. Druhé patro bylo již ešeno mén náron a jeho dnešní rozvrh je až výsledkem mladších pestaveb. Renesanního pvodu byl areál pedzámí, ve form velkého hospodáského dvora obdélného pdorysu lemující severní a západní obvod zámku. Pvodn snad jen pízemní budovy pedzámí v 17. a 18. století prošly adou pestaveb, jejich západní úsek byl poátkem 19. století odstrann a dnes se tedy dochovaly pouze severn od zámku. Na jihu a západ nkdejší budovy pedzámí navazovaly na vyzdný okružní píkop snad ješt s valem, jehož vnjší oprnou zídku zpevovala dvojice drobných válcových bašt. Fortifikaní úlohu kvasického zámku dále snížilo založení zahrady v jeho okolí, pozdji parkov upravené. Následující úpravy v prbhu 17. 20. století dodaly nkdejšímu hradu výsostn zámecký charakter a informace o nich budou, spolen s adou detailních zjištní, týkajících se všech etap stavebního vývoje objektu, publikovány formou monografické studie. Poznámky: 1) Krampl, J.: Zámek Kvasice, okres Kromíž. Standardní nedestruktivní stavebn historický przkum. Textová ást a pílohy. Kromíž 2001. Uloženo ve spisovém archivu NPÚ úop v Kromíži. 2) Samek, B.: Umlecké památky Moravy a Slezska 2. Praha 1999, s. 295-296. 3) Plaek, M.: Hrady a zámky na Morav a ve Slezsku. Praha 1996, s. 209-210; Plaek, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hrad, hrádk a tvrzí. Praha 2001, s. 330-331. 4) K historii Kvasic souhrnn zejména Klapil, P. Koutáková, K.: Kvasice. Hýsly 2005. Ke stavebnímu vývoji hradu pedevším na s. 72-79. 5) Kua, K.: Msta a msteka v echách, na Morav a ve Slezsku III. Praha 1998, s. 307-310. 6) Svoboda, L.: O plášových hradech. In: Nekuda, V. (ed.): Archaeologia historica 20. Brno 1995, s. 355-388. 7) Šttina, J.: Pozstatky pozdn gotického prelí východního paláce hradu v Kvasicích (okr. Kromíž). In: Djiny staveb 2007. Plze 2007, s. 63-68. 8) Pdorys 2. nadzemního podlaží zámku s hrubou vývojovou analýzou uvádí dílo cit. v pozn. 3. Djiny hospodáského dvora a zámku Gutštejna-Dakova První písemná zmínka o existenci hradu Gutštejna (okr. Tachov) je z roku 1319, kdy Vyšemír, opat tepelský, pronajal ti vesnice Dtichovi z Gutštejna a jeho synu Sezemovi na deset let. August Sedláek pedpokládal, že hrad založil pedek toho Dticha, pravdpodobn otec, rovnž jménem Dtich, jenž se psal z Krašovic a ml žít v letech 1263-1313. 1) Další jisté datum k existenci hradu poskytuje až rok 1366, kdy ti brati Jan, Dtich a Pta z Gutštejna uplatnili podací právo v blízkých Líšanech, kam tehdy dosadili nového faráe. Už v roce 1379 držel však Gutštejn Pta sám, a pozdji hrad a panství postoupil Dtichovi (sám pak držel Brod a Trpísty). Dtich vlastnil také Všeruby a zemel roku 1417. Dva jeho synové, Burian a Jan starší, drželi pak njaký as Gutštejn spolen, urit ješt roku 1422, kdy husitská vojska obléhala hrad. V pozdjší dob, nkdy od 30. let 15. století, držel však hrad a panství již jen Jan, protože v roce 1433 uplatnil podací právo do blízkého Šipína a v roce 1439 je už vysloven jmenován sezením na Gutštejn. 2) Po Janovi z Gutštejna (zemel roku 1452) držel hrad jeho bratr Burian, který však sídlíval na jiných hradech, na Rabštejn, Tachov, na Netinách. Stejn i jeho syn a nástupce Burian, zvaný Bohatý se bžn psával sezením na Netinách, a vlastnil mnoho jiných velkých statk s dalšími hrady. Zemel roku 1489 a z jeho pti syn držel Gutštejn naposledy Volf, který zemel až roku 1545. Volfv syn Viktorin prodal roku 1549 hrad a panství Hanušovi Elpognárovi z Dolního Šenfeldu, který jej pipojil k panství Bezdružice. 3) Prodejní smlouva zmiuje už vedle zámku Gutštejna i dvr Gutštejn. 4) Pipojení statku a zámku Gutštejna k panství Bezdružice bylo od té doby už trvalé, pokud byl Gutštejn nkdy pi dalším dlení na as vylenn, byl chápán a jmenován jen jako ást statku Bezdružice, a znamenalo to potvrzení dalšího poklesu významu hradu. Celé bezdružické panství, zvtšené o Gutštejn, po Janu Elpognárovi zddili jeho synové Jan a Kašpar, ale nehospodaili dobe, ponvadž po jejich smrti bylo panství pro pílišné dluhy v roce 1569 prodáno zemskými úedníky Jáchymovi ze Švamberka za 16 000 kop groš eských. 5) Vratislav Ryšavý 4 Po Jáchymovi panství zddil Jan, po jeho smrti v roku 1615 pešlo panství na syny Janova bratra Jiího Petra, po nichž roku 1624 celé panství pevzal Jan Bedich ze Švamberka. Ten držel statek pomrn dlouho, a protože neml dti, odkázal panství své choti Marii Magdalen, rozené z Donína. Ta jej pevzala po smrti manžela v roce 1659. Za Jana Bedicha ze Švamberka byly zámek a msteko Bezdružice vypáleny v roce 1646 od švédského vojska. 6) Topograf Sommer uvádí pálení švédským vojskem i pímo v Gutštejn, bu v roce 1639 nebo až 1645. 7) Po vdov Marii Magdalen Švamberkové, rozené z Donína, pešlo panství v roce 1669 na Jana Kryštofa, hrabte z Heissensteinu. Za nho vypuklo velké selské povstání v echách a na jeho panství na Ovím vrchu u Bezdružic byli selští povstalci v roce 1680 vojskem obleženi a nakonec poraženi. 8) Po smrti hrabte Jana Kryštofa bylo v roce 1693 panství naas rozdleno mezi jeho ti dcery, piemž Gutštejn dostala Marie Alžbta. Panství bylo ocenno na 73 753 zlatých. 9) Bylo to jen na krátký as, protože už v roce 1696 celé panství Bezdružice dostala hrabnka Marie Kateina z Roggendorfu, rozená z Heissensteinu. Další rok 1697 táž hrabnka prodala panství Bezdružice Jiímu Jindichovi svob. pánu Stadionovi, který po 10 letech držení Bezdružic v roce 1707 prodal celé panství Gertrud knžn Berlepšové. Od jejího nástupce Petra Filipa Berlepše v roce 1712 koupil panství Bezdružice Maxmilián Karel kníže z Löwensteinu-Wertheimu. 10) Tím se panství i s Gutštejnem dostalo do více než dvousetletého vlastnictví tohoto rodu. Za éry Löwenstein už existuje pomrn hodn písemných pramen k djinám tohoto panství na rozdíl od dívjších zápis pouze z desek zemských, vesms velmi povšechných a ani ne ve všech pípadech dodnes dochovaných. Z dchodních út panství hned od následujícího roku 1713 lze vyíst adu zmínek o pracích na hospodáském dvoe (Mayerhof) Gutštejn,vtšinou drobných nepodstatných inností, v rámci bžné údržby. 11) Dležitjší než práce samy jsou pro nás informace o stavu dvora a jeho okolí. Tak už v roce 1713 byla pi gutštejnském dvoe chmelnice (Hopfengarten) stejn ale
Dvr Gutštejn-Dakov na výezu z císaského otisku mapy stabilního katastru Okrouhlé Hradišt z r. 1839 (viz pozn. 18). jako nap. v Cebivi, Zádubu, Švamberku, Bezdružicích a jinde. Pi dvoe byla také cihelna (s cihláem Simonem Haasem, zmínným k roku 1713) a jmenuje se tu i rybní- ek (Guttensteiner Teichtl), zvaný též nkdy Oví, pípadn Šafáský rybníek (Schaff Teichtl 1726). Pi dvoe byla i hluboká studna, kterou musel obas istit rybníká s pomocníkem. V letech 1713-1714 je pi této innosti uveden nejmenovaný rybníká z Kokašic a Štpán Obroník z Okrouhlého Hradišt. Vtšina stavení dvora Gutštejna byla kryta šindelem, protože pomrn asto je zmiováno opravení vadné stechy práv šindelem. Nkdy v letech 1713-1714 bylo asi nov pokryto obydlí šafáe v Gutštejnském dvoe, celkem asi 7000 kusy šindel, další vtší výmna stešní krytiny 5000 šindel je zaznamenána k roku 1726. Obasné zprávy o opravovaných kachlových kamnech ve dvoe znamenají, že tam tehdy byl byt alespo šafáe (jak už ostatn doloženo pi pokrývaských pracích). Zedníci tu spravovali i Backenhofen, pec na peení chleba. 12) Jedné ásti dvora se tehdy íkalo šafáství (Schäferay), v roce 1726 tam tesa z Okrouhlého Hradišt udlal 2 kusy nových dveních futer. K uchování mléka pro šafáe zedník Mates Pitroff a jeho pomocník z Kozolup v roce 1720 vylámali ve skále otvor, zejm s funkcí tzv. mokrého sklepa na uchování nápoj. Dvr uzavírala devná brána, obnovená roku 1720. 13) V topografii z roku1788 je jmenován dvr (Mayerhof) Gutštejn a rozvalený zámek (tj. hrad) Gutšten. 14) S oznaením jedné ásti dvora jako zámek i zámeek se v písemnostech setkáváme až v 19. století, ale jen ojedinle, dávno ped úpravou budovy na vrchnostenský zámek. Tak nap. v útech za práce v letech 1858-1866 je užit termín zámeek (Schlösschen). 15) Protože dlouho pedtím ani potom se tento termín bžn nepoužíval, je skoro jisté, že pocházel z ústní tradice, která ovšem nkde musela mít reálný základ. Ten bude pocházet z doby, kdy bylo okolí dvora upraveno na daí oboru, což se stalo roku 1816. 16) Pi té píležitosti vznikl nejspíše ve dvoe lovecký záme- ek. 17) Císaský otisk mapy stabilního katastru z roku 1839 ukazuje dvr nepravidelného tyúhelníka s vodní nádrží na nádvoí, otevený jedním vjezdem v jihovýchodním rohu, piemž každou stranu ohraniuje jedna zdná budova, vždy obdélného pdorysu. Na jižní stran uzavírá dvr budova s polygonální vžikou v jihozápadním rohu, tsn na ní je nastavená mohutnjší zdná budova, uzavírající dvr na stran západní. Jižní budova s nárožní vžikou odpovídá dnešní budov zámku Dakova svými rozmry. Ke dvoru patila i dv stavení západoseverozápadn od dvora, z nichž jedno bylo pomrné dlouhé a druhé malé, ob zdné. 18) Vlastníkem menší budovy byl tehdy Tadeáš Benedikt, rolník, vlastníky vtšího domu byli Samuel a Isak Khonové, oznaeni jako Izraelité. 19) Jde o bývalý ovín a ováckou chalupu na I. vojenském mapování z let 1764-1768 Schafferei ; 20) zrušeno patrn v souvislosti se vznikem obory. Hospodáský inventá dvora Gutštejna s lesovnou (Forstei) Okrouhlé Hradišt, se Šipínem, Dudákovským mlýnem a oborou (Tiergarten) pro léta 1858-1866 jmenuje v zámeku (bei Schlössel) tyto místnosti: v pízemí pedsí, vchod, obydlí poklasného i hlídae se dvma místnostmi (první místnost zleva, druhá místnost), malou místnost vpravo, kuchyni, sklep. V prvním pate: úednické obydlí, první místnost vlevo, druhou místnost, místnost vedle kuchyn, kuchyni, pedsí naproti chodb, na chodb pobité (beschlagene) dvee záchodu, pobíjené další dvee proti vchodu, první kvelb, druhý kvelb, tetí kvelb. Sýpka (Getreidboden), pda domu. Vedle zámeku tu tehdy stálo ješt zvláš obydlí šafáe, ovín a obydlí vrchního krmie dobytka (Obermasters-Wohnung). 21) Nkdy krátce na to, možná už koncem 60 let, ješt ped rokem 1872, bylo obydlí úednické zmnno na byt lesního, protože ke dni 29. 5. 1872 psal centrální úad löwensteinských panství na stavební knížecí úad, že je teba provést stavební opravy mj. v Gutštejn, v obydlí lesního (Forstenwohnung). 22) Tém celá 70. léta pak zde bydlel pan lesní. Už vlastn ke dni 12. 9. 1871 je tu jmenována ást obydlí lesního záchod (Forster-Abtritt). V roce 1875 mu tu byla vyzdna nová pec na vaení (Kochofen) a opraven komín nad stechou, v roce 1877 byla vyspravena dlažba v pedsíni. 23) V roce 1879 bylo obydlí fota adaptováno na byt pachtýe. Rozpoet k tomu je datován Švamberk 18. dubna 1879 a podepsán S. Adam. V textové píloze k tomu 19. dubna toho roku stavitel poznamenává, že vtšina trám v prvém pate je zcela špatná, takže musí být vymnná. Také, že stav zdiva je všude velmi špatný, takže bude nejvýš žádoucí zpevnní vnjších zdí (sepnutí, svázání Verankerung). Rozpis prací k rozpotu piložený je velmi podrobný a dovoluje pomrn pesn stanovit, o tehdy mlo jít. Zednické práce demoliního charakteru, resp. i prolamování starších zdí v parteru neboli v pízemí mly zahrnovat: demolici starého schodištního pilíe v pedsíni, demolici zdi mezi pedsíní a následující kuchyní, demolici chlebové pece v erné kuchyni, prolomení dvou Stockpfünger (?) mezi kanceláí a kvelbem pachtý- e a mezi obma kvelby na brambory, prolomení jednoho otvoru k položení eine Obertrutsche (?) Podobné práce v pate mly zahrnovat: snesení jednoho komínového tlesa v úrovni krovu a stechy, prolomení dvou boních stn pi kuchyni a ložnici k vestavní chodby, vylomení kusu štukového zdiva u dveí salonu k vezdní komína, prolomení jednch dveí z chodby do salonu, prolomení kusu zdi pi jižní vnjší stn pro vestavní záchodu, prolomení tí okenních otvor, prolomení jednoho dveního otvoru pi arkýi (vžika), položení oprnho pilíe (Hiegelpflaster) v pedsíni pachtýe, v erné kuchyni dlouhé 5,1 m a široké 2,1 m. V prvním pate položení dlaždic, 5
pedtím odstranní starého materiálu a vyištní, odstranní poškozených rákosových strop v prvním pate: v obývací místnosti a ložnici rozmr 9,8 x 6,9 m, v kuchyni 6,9 x 3,5 m a v pedsíni 5,1 x 3 m. Také odstranní (snesení Abtragen) starého schodišt do prvního patra a na pdu, rozebrání pti kamen (Ofen zejm kachlových) a všech oken a dveí v tch místech. Zdní základ znamenalo: pro senkruvnu, pro zdné schodišt, základy pro vezdný kotel na praní a základy pro dv komínová tlesa. Vyzdívání nových zdí zahrnovalo v pízemí vyzdní celé senkruvny, vyzdní schodišového tlesa dlouhého 1,5 m, širokého 0,3 m a vysokého 3,1 m, vyzdní zdi pi schodišti do sklepa (5,1 x 0,15 x 3,1 m), vezdní prádelního kotle (1,1 x 1,1 x 1 m) a vyzdní dvou komínových tles z cihelného zdiva s ásten jednostranným, ásten oboustranným omítnutím vrchní omítkou (Verputz). Podobné práce následovaly v prvním pate: schodištní tleso a stny kolem nho, ze pi záchodu (3,3 x 2,5 x 0,15m), ze u komína v kuchyni salonu (2,8 x 4,2 x 0,15), pizdívka pi dveích salonu (0,6 x 0,6 x 2,5 m), pizdní u osmi oken (délka 0,75, šíka 0,6 a výška 1,7m). Totéž u tí oken v arkýi (d. 0,6, š. 0,6, v.1,5 m), pizdívka u celkem 23 trám (spolená délka 30 m, š. 0,3, v. 0,45 m). Zízení Riegelmauerwerk (?) u spíže a ložnice. Podobné práce v úrovni pdy: vyzdní dvou komínových tles (0,8 x 0,8 x 5,6 m v.). Vyzdívání kleneb v pízemí obsahovalo: vyzdní jednoho pasu ve spíži (d. 2,7, š. 0,45 x 0,45 m), dvou pas v pedsíni (0,86 x 0,3 x 0,45 m), jeden pas tamtéž (3,4 x 0,45 x 0,45 m), další pas tamtéž (2,2 x 0,3 x 0,3 m), stlaená klenba v pedsíni (5,1 x 1,5 x 0,15 m), další stlaená klenba tamtéž (2,6 x 2,5 x 0,15 m). Podobné práce byly i v prvním pate: tyi dvení výklenky u arkýe-vžiky (3,2 x 0,45 x 0,6 m), jeden dvení výklenek pímo v arkýi (1,2 x 0,45 x 0,6 m), osm výklenk u oken (1,2 x 0,6 x 0,45 m), ti u oken arkýe (3,0 x 0,45 x0,6 m). Cihlové dláždní zahrnovalo v pízemí: pedsí (5,1 x 2 m), ernou kuchyku (5,1 x 2,1 m), senkruvnu (1,8 x 1,8 6 m), prádelnu (6,3 x 3,1 m). Totéž v prvním pate: pedsí (3 x 5,1 m), prostory u vyústní schodišt (3,4 x 3,2 m). Omítání Plán zámeku Gutštejn-Dakov ped úpravou z r. 1879 (SOA Plze, Vs Bezdružice, plán. M 35; kresba Z. Procházka 1988). Opravy probhly až v roce 1883. Z pilíe byla nejdíve otluena stará omítka, a pak byl celý snesen vetn odstranní jeho základu. Základ byl znovu peliv založen a na nm pak celý pilí z kamenného zdiva na vápennou maltu vyzdn. Stejný pilí se zachoval i na druhé stran budovy, tedy na severozápadní(?) stran domu. Revize út pro rok 1875 zmiuje ale ješt mimo jiné povrchové omítnutí pilíe na jihovýchodní stran domu, rákosových strop v pízemí: kancelá (4,5 x 3,4 m). V prvním pate ložnice, obytná místnost, hostinský pokoj, další ložnice a pedsí kuchyn (dohromady délka 35,5 x 7 m), prostor u schod na pdu (3,4 x 1,8 m). 24) Stav ped zahájením tchto úprav ukazuje zamení stávajícího stavu budovy datované 2. února 1879 a podepsané S. Adam. V pízemí byly tehdy dv nejvýchodnji položené místnosti bytem hlídae, další prostor západn byl z vtší ásti schodištm do patra, jižn od nj ležela erná kuchyn se zdnou pecí s kotlem. Další místnost západn byla obytnou místností njakého penzionovaného úedníka nebo bývalého knížecího zamstnance. Dále západn ležel sklep, zejm sklenutý dvma plackami s pasy, který patil lesnímu. Dva velké klenuté prostory na západním konci domu byly využívány jako sklepy, vtší, východnjší z nich byl uren ke skladování brambor. V pate ve dvou nejvýchodnjších pokojích bydlel lesní, v prostoru nkdejší erné kuchyn pan adjunkt, kuchyn zaujímala další prostor západním smrem. Zbývající ti nestejn široké prostory sloužily jako sýpka. 25) Tyto úpravy probhly ješt v roce 1879. K nim patila i údržba vnjšku, protože stavební knížecí úad z Boru u Tachova, v dopise datovaném 28. 8. 1879 na centrální knížecí správu uvádl, že stecha obytného domu v dvoe Gutštejn je opravena, stešní vikýe jsou nov osazeny štíty (zejm devnými) a okna pízemí i v pate byla nov natena. Stecha tu byla tehdy urit šindelová, protože ješt v hlášení o stavebních úpravách za léta 1883-1891 je u Gutštejna uvedeno, že na zámku byla upravena šindelová stecha. 26) V roce 1880 dopisem datovaným 26. dubna upozornil knížecí stavební úad centrální knížecí správu, že pilí pi obydlí pachtýe v Gutštejn, položený na severovýchodním nároží, k nmuž byly díve pistavny záchody obydlí lesního, se tím odtrhl, takže základ bytu pachtýe, ale i praseí stáje poblíž se nacházející se porušily v základech a díky letošní tuhé zim se pohnuly. V zájmu budovy je tento pilí co nejdíve vyspravit, eventuáln nov vyzdít, pokud by se opravy ukázaly jako nerentabilní. 27)
Zámeek Gutštejn-Dakov od jihovýchodu. tedy na vnjší stran objektu. 28) Bhem osmdesátých let probíhaly na Gutštejn jen bžné udržovací práce. Roku 1890 je budova s nárožní vžikou v útech opt pojmenována jako zámek. K roku 1892 se ve výtu prací poprvé objevuje termín panské obydlí, ale už ne dosavadní obydlí pachtýe. V roce 1895 bylo konstatováno, že díve ve dvoe vyvral pramen isté vody, který zásoboval zdnou cisternu ve sklep. Po postavení nové stáje na nevhodné místo se ve sklep objevuje spíše dobytí mo a infikuje celou budovu, takže píina toho musí být co nejrychleji odstranna. Starý špatný kanál na odtok dobytí moi musí být zlikvidován a poízen nový, vhodnji umístný s obezdním a krytý, aby neprosakoval (16. 4., 1. 5. 1895). 29) Od roku 1897 tu byla také zízena knížecí stavební kancelá s obydlím stavebního asistenta J. Korna. Ten odtud pak vydával rozhodnutí o opravách panských budov na všech Lowensteinských dominiích v echách. Zízení knížecí stavební kanceláe práv zde mlo nepochybn pímou souvislost s úpravou objektu na píležitostný knížecí zámek, stejn jako adaptace nkdejšího kvelbu (zatím není jisté kterého) v pízemí budovy na byt koího v roce 1900. 30) Z dochovaných út není zatím jednoznan zejmé, od kterého roku získala budova tuto novou funkci. Úpravy pro tento úel však probíhaly už jist v posledních 3 i 4 letech 19. století. Panské obydlí zaujímalo asi celé prvé patro domu. Byla opravena všechna okna a dvee, vyištny podlahy, v kuchyni osazena dlažba z cementových cihel, ped hlavním vchodem bylo opraveno dláždní. Pi opravách vnjšku zaznamenal v dopise ze dne 20. kvtna 1897 stavitel Korn, že u okenních otvor prvního patra na jihozápadní stran budovy se pod opadanou vnjší omítkou objevily Sprünge und Risse, které se táhnou místy až dovnit, tedy i po špaletách oken (lze peložit nejpravdpodobnji jako úskoky a trhliny i praskliny ve zdivu). Okenní rámy mly být zcela oprýskané. 31) S úpravou na píležitostný zámek asi souvisela i snaha vyspravit hradní zíceninu blízkého Gutštejna, která se projevila v roce 1901. K adaptaci by podle mínní stavebního úadu bylo poteba až 40 m 3 lomové bidlice. Nakonec bylo rozhodnuto pouze o vyspravení cesty nad údolím smrem ke hradu. Dopis je datován 19. 6. 1901. 32) Po roce 1900 je už budova pravideln nazývána zámkem. Z bžných udržovacích prací je pro nás zajímavá informace o obnovení stechy vžiky (Erneuerung das Turmknopfes), snad jen makovice, nkdy v letech 1903-1904. Tsn pedtím, asi v letech 1902-1903 byl opt od- erpán vodní píkop (rückwärts auslaten des Wassergraben) bez bližší lokalizace. 33) Mohlo by se jednat o vodní nádrž na nádvoí. V držení knížat Löwenstein byl Gutštejn s oborou a hospodáským dvorem až do roku 1937, kdy jej s pozemky o rozloze 620 ha prodal kníže Alois z Löwensteinu Karlu Alexandru Schaeferovi, prezidentu 1. všeobecné pojiš- ovny ve Vídni. Témuž patil Gutštejn a okolí až do roku 1946, kdy na základ Benešových dekret tu byla ustanovena Národní správa. 34) Ješt roku 1930 se dvr se zámkem nazýval úedn Gutštejn (nmecky Guttenstein). 35) Pojmenování po zvi, chované v oboe, se objevuje až v poválené dob a pod heslem Dakov jej najdeme jak na souasných mapách, tak nap. v soupisu panských sídel západních ech. 36) Ješt je možné dodat, že po celé délce objektu, na stran obrácené do nádvoí, je ve výši prvního patra situována devná pavla. V souasnosti se zámeek adaptuje. Poznámky: 1) Sedláek, A.: Hrady, zámky a tvrze Království eského XIII, Plzesko a Loketsko. Praha 1905, s. 52. 2) Citace v pozn. 1. 3) Citace v pozn. 1, s. 52-53. 4) Národní archiv (dále NA) Praha, fond DZV,. 9, fol. C 16. 5) Heslo Bezdružice in: Ottv slovník nauný III, Praha 1890, s. 923. 6) Blohlávek, M. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku IV, Západní echy. Praha 1985, s. 33, 165. 7) Sommer, J. G.: Das Königreich Böhmen VI. Pilsner Kreis. Prag 1838, s. 288. 8) Citace v pozn. 6, s. 33. 9) NA Praha, DZV 79 F 16. 10) Citace v pozn. 1, s. 56; citace v pozn. 6, s. 33. 11) Státní oblastní archiv (dále SOA) Plze, fond Vs (velkostatek) Bezdružice, K (kniha) 83 dchodní úty panství Bezdružice 1713. 12) SOA Plze, Vs Bezdružice, K 83 (dchodní úty 1713), 84 (totéž 1714), 91 (totéž 1726). 13) SOA Plze, Vs Bezdružice, K 86 (dchodní úty 1720), K 91 (totéž 1726). 14) Schaller, J.: Topographie des Königreich Böhmen IX. Prag und Wien 1788, s. 141. 15) SOA Plze, Vs Bezdružice, K 15 inventá dvora Gutštejn 1858-1866. 16) Citace v pozn. 7. 17) Procházka, Z. Úlovec, J.: Hrady, zámky a tvrze okresu Tachov 1. Tachov 1988, s. 30. 18) Katastr Okrouhlé Hradišt. Dostupné na http://archivnimapy. cuzk.cz. 19) NA Praha, indikaní skica Plz 446, Scheibenradisch, 1839. Též Stabilní katastr Plz 446, Scheibenradisch, 1839. 20) I. vojenské mapování, dostupné na http://oldmaps.geolab. cz, map. list. 137. 21) SOA Plze, Vs Bezdružice, K 15 inventá dvora Gutštejn 1858-1866. 22) SOA Plze, ÚS (ústední správa) Löwenstein, kart. 309, sign.57a výstavba budov na velkostatcích a jejich opravy. 23) SOA Plze, ÚS Löwenstein, kart. 524, sign. XXXVIII/2 stavební úpravy byt zamstnanc 1875-1903. 24) SOA Plze, ÚS Löwenstein, kart. 522, sign. XXXVIII/1 provádní stavebních prací 1864-1911. 25) SOA Plze, Vs Bezdružice, sign. M 35 a M 36. 26) SOA Plze, Vs Bezdružice, K 49 popisy stavebních oprav a úprav na velkostatku Bezdružice 1883. 27) Citace v pozn. 24, kart. 521. 28) Citace v pozn. 24. 29) Citace v pozn 24. 30) SOA Plze, ÚS Löwenstein, kart. 516, sign. XXXVII/6 rzné stavební záležitosti 1877-1908. 31) Citace v pozn. 24, kart. 521. 32) Citace v pozn. 23. 33) Citace v pozn. 24. 34) SOA Plze, Vs Bezdružice, inventá fondu. 35) Statistický lexikon obcí v zemi eské. Úední seznam míst na základ sítání lidu z roku 1930. Praha 1934, s. 254. 36) Karel, T. Krmá, L.: Panská sídla západních ech Plzesko. eské Budjovice 2006, s. 42. 7
Valdštejnské hrady na západní Morav Rokštejn, Sádek, Brtnice Valdštejnové se na Morav výraznji zapsali teprve na pelomu 14/15. století, kdy se Hynkovi z Valdštejna dostal do držení markrabcí hrad Rokštejn (okr. Jihlava). Kdy se tak stalo, lze pouze rámcov vymezit do let 1396-1399. Tehdy se stal Hynek z Valdštejna vitelem moravského titulárního markrabte Prokopa, jemuž pjil finanní obnos v sum 1000 kop groš pražských, a jelikož markrab svému vyplacení nejspíš nedostál, pepsal Hynkovi práv ono sídlo. K nmu si už tento Valdštejn, od nhož se datuje i poátek rodové vtve zvané Brtnití z Valdštejna, zaal v posledních letech 14. století od místních drobných vladyk pikupovat okolní vsi a vytváet si tak základ vlastního dominia. Pemysl Špráchal Rokštejn (Rukštejn) Valdštejnové tak získali luxusní rezidenci, která v letech 1360-1375 prošla velkorysou pestavbou (pokraovalo-li se v širších stavebních innostech i nkolik následujících let je otázkou; v osmdesátých letech proto ovšem již nebyla píliš píhodná doba). Tehdy bratr Karla IV., markrab Jan Jindich, razantn pebudoval starší šlechtický hrad pro panovnické poteby. Ze starého hradu zbyla pouze hlavní tverhranná vž o rozmrech 6,5 x 6,6 m. Ostatní bylo strženo a nov vybudováno, a jen místy navazovalo na starší základy. Samotná vž byla o patro zvýšena a proti ní byl vystavn nový 23 metr dlouhý palác vytápný krby a kachlovými kamny, který byl v dsledku svého zvtšení vysunut z rámce obvodu staršího hradu více do svahu. Pedhradí bylo zarovnáno, starý píkop zavezen a na ploše pedhradí byla vyzdvižena další nová 27 m dlouhá budova, patrn plnící funkci sídla hradního purkrabí a správy administrativy zempanského dominia. Celý hrad byl obehnán novou obvodovou hradbou s vestavnou druhou hranolovou vží o hran 6,4 metru a parkánovou zdí, takže se obvod hradu, oproti pvodnímu, trojnásobn zvtšil. V této podob se Rokštejn dostal do držení Valdštejnm. Hrad Rokštejn je považován za jeden z nejprozkoumanjších moravských hrad, piemž archeologické práce tohoto rozsahu na stedovkých památkách jsou mimoádné nejen lokáln, ale i v rámci stedoevropském. V souasné dob je plošným archeologickým odkryvem prozkoumáno nco pes 2000 m 2, což iní ti tvrtiny zkoumané plochy, a proto není divu, že historii hradu i stavebn historickému a archeologickému przkumu byla vnována celá ada odborných publikací i diplomových prací. 1) Interpretace stavebního vývoje hradu Rokštejna byla ve shod s archeologickým výzkumem po ticet let konstantní, bez výrazných historických a stavebn chronologických zmn. Až v posledních letech i vedoucí výzkumu prof. Mínský, vlivem nkterých okolností, pehodnotil nkterá stávající fakta. Pedevším posunul dataci celkové pestavby hradu o desetiletí nazpt, tedy už po roce 1350, a výstavbu vže horního hradu, na základ dendrochronologického výzkumu, naopak pedatoval z poslední tvrtiny 13. století na dobu po roce 1307. 2) Tyto závry však nemají žádný vliv na podobu hradu, který se dostal Valdštejnm. Stejn tak jako celkem zásadní výsledky zmínné v dendrochronologické analýze, 3) která mírn nabourává dosud zažit interpretovanou pedstavu o stavebním vývoji hradu Rokštejna, navzdory odmítavému stanovisku prof. Mínského. 4) Tím, že Rokštejn, typov inspirovaný podunajskými hrady, sloužil Lucemburkm pedevším jako reprezentativní a správní sídlo, mu z dispoziního hlediska ubralo na jeho vojensko-obranných kvalitách, které v kombinaci s nížinnou polohou mohly být píinou jeho dobytí a pobo- ení jihlavskou hotovostí koncem první tetiny 15. století. Tyto mírné nedostatky se Valdštejnm zpoátku naopak jevily výhodou, nebo snáze pístupná poloha pedurovala hrad k dalšímu potenciálnímu rozšiování a vzhledem k pipojenému zboží i ke správní úloze centra panství. Stejn tak nadazení jeho obytných vlastností nad vojenskostrategické posloužilo k vytvoení okázalé rodové rezidence. Rokštejn rekonstrukce hradu pro vrcholnou dobu jeho výstavby ped zánikem v husitských válkách (podle Z. M- ínského E. Zumpfe). Rokštejn celkový pohled na tzv. Horní hrad od jihozápadu (foto P. Zany Komárek 2000). To se zvlášt hodilo, nebo Hynek z Valdštejna ml ti dcery a ti syny, z nichž nejstarší dcera Markéta byla již provdána za Zikmunda z Kižanova, který s nimi na hrad sídlil a nejstarší Hynkv syn Jindich se ml stát s bratry do jisté míry nedílným ddicem. Z tohoto dvodu došlo k rozdlení prostorného hradu na dv uzavené ásti, pi- emž vznikl dvojjádrový hrad (ganerbenburg), 5) i v písem- 8
ných pramenech uvádný jako hrad Vrchní i Dolní Rukštein. 6) Když se Valdštejnm do rukou dostalo hotové reprezentativní sídlo, soustedila se jejich stavební aktivita na pestavbu hradu do podoby zmiovaného dvojhradu, pípadn již jen k zefektivnní obytných funkcí. Krom stavebních prací, vedoucích k dispozin izolovanému jádru horního hradu od dolního, došlo i ke zmn vstupu do vyvýšené ásti hradu. Uzavením tchto dvou celk vznikla i poteba výstavby nové kuchyn pro poteby horního hradu. Palác horního hradu byl o jedno patro zvýšen a prosvtlen nkolika okny do nádvoí. Naopak reprezentaní prostory dolního paláce byly zmodernizovány teplovzdušným topením s topeništm v suterénu a k jihovýchodní hradb na nádvoí bylo postupn pistavováno sedm komor hospodáského charakteru. Stavební zmny zasáhly také hradby, které vznikem stílen s devným ochozem pozbyly typicky stedovkého cimbu- í a na horním hrad byly nejspíše i zvýšeny. 7) V této souvislosti ješt vyvstává otázka synchronizace stavební fáze na horním hrad, konkrétn jeho celkového zvýšení. Prof. Mínský sice pipouští zvýšení hradeb a paláce Valdštejny, ale nelogicky pipisuje zvýšení vže již do markrabcí stavební innosti. Správn na tuto neshodu upozorují autoi dendrochronologického przkumu, pestože s tendencí již celkové pedvaldštejnské pestavby. 8) Každopádn se horní patra vže a paláce, oproti zbytku zástavby, jeví technologicky obdobné. Oproti nižším podlažím, s pevnou hrubozrnnou omítkou béžové až ervenobéžové barvy, jsou mladší dostavby nejvyššího tvrtého patra paláce a vže spojovány vápennou maltou s vápenným nedopalem, výrazn svtlé až bílošedé barvy a výraznjším rohovým armováním. Po smrti Hynka z Valdštejna (v písemných pramenech s predikátem z Rukštejna, 1402) byl hrad v nezletilosti jeho potomk ve správ poruník. Teprve roku 1409 pebírá zodpovdnost za ddictví Hynkv nejstarší syn Jindich. 9) Nelze vyvodit, která ást hradu patila jemu a která jeho švagru Zikmundovi z Kižanova, ale z rozboru písemných zpráv je zejmé, že se na ddictví vlastnicky spolupodílel se svým bratrem Zdekem, kterému byli do jisté míry nadazeni i Jindichovi synové. Jejich sestra s nejmladším bratrem byli pravdpodobn zohlednni finanním vyplacením. Sádek (Ungersberk) K rokštejnskému panství bylo zárove vlastnno také zboží sádecké s opuštným hradem Sádkem (okr. Tebí). Ten, po dobytí vojskem Jana Lucemburského, od roku 1312 ležel skoro jedno století v rozvalinách. Kupní smlouvy z této doby zmiují pouze horu Sádek nebo kopec Hradišt. Rozsah tehdejší destrukce je otázkou, nebo hrad prošel celou adou stavebních zmn a zásadních rekonstrukcí, takže dnešní vzhled, se shodn sladnou linií oken a stejnomrným zarovnáním horizont stech, již nevykazuje ani vzdálenou podobnost pvodního stedovkého sídla. Teprve v polovin minulého století byla architektonicky rozpoznána hmota ran gotického bergfritu, který byl nkdy ped rokem 1730 (v dsledku požáru z roku 1694) snížen na úrove okolních stech a ztratil se tak v hmot východního zámeckého traktu. 10) Pedevším až díky pracím Radima Vrly a Miroslava Plaka byla v posledních letech popsána Sádek hmotová rekonstrukce hradu pro dobu kolem roku 1400 (podle M. Plaka). stedovká hradní dislokace pedcházející pozdjším zámeckým pestavbám. Podíl destrukce vzpurného Sádku však nebyl tak zniující, jako v pípad východoeského hradu Vízmburka, který byl doslova pohben ve vlastních sutinách. Vypovídá o tom také fakt, že souasn se Sádkem došlo k pokoení raického hradu, který byl záhy obnoven. Zde to spíše souviselo s finanními možnostmi vlastníka. Posléze i jeho potomci vyhledali za svá sídla radji mén nákladnjší tvrze v okolí. Podle R. Vrly je nejlépe dochovanou ran gotickou stavbou na Sádku práv torzo bitové vže, dodnes zachované ve východním zámeckém kídle do výšky 18 metr. I Valdštejnové upednostovali zdejší bytelnost bergfritu s pízemním vzením ped možnostmi brtnického hradu. Pozdjší pepatrování interiéru bergfritové vže a pozdn gotické architektonické lánky západního donjonu jsou však záležitosti, již se netýkající tohoto problému. Takže valdštejnská obnova hradu pln probíhala v ran gotických obrysech pvodní dispozice. Podle zápis desek zemských zaal opuštný hrad i s okolními vesnicemi skupovat už Hynek z Valdštejna. Je tedy možné, že se stavební rekonstrukcí zapoal již on, aby pro syna Jindicha vybudoval samostatnou rezidenci. Vzhledem k jeho brzkému skonu ( 1402) bu se stavbou Sádek západní ást nádvoí se schodišovými vžemi, mezi nimiž je zazdn ran gotický donjon (foto P. Zany Komárek 2002). 9
nezaal, nebo ji pln nedokonil. Ovšem podle Markétiných phon z let 1409-1412 je vidt, že její bratr Jindich již svj majetek aktivn využíval a je nasnad, že i s pestavbou hradu bu zaal, nebo pokraoval v jejím dokonení, bez ohledu na vyrovnání váznoucích podíl své sestry. 11) Dokonení obnovy hradu Sádku lze tedy nejspíše pi- íst až Jindichovi z Valdštejna, což koresponduje i s vývojem predikátového oznaování jeho osoby. Stavba byla pln k užití již na prahu husitských válek. S jistotou však až k roku 1421, kdy Jindich bžn uvádl Sádek namísto Rokštejna ve svém druhotném predikátu. I v tomto pípad se však jednalo o dvouvžový hrad zempanského charakteru. Podle M. Plaka došlo nejpozdji v 15. století k pepatrování bitové vže, což už mže pipadnout k valdštejnským aktivitám po delším pedcházejícím zpustnutí. Nejspíše jejich dílem je i vestavba vetenového schodišt se sedlovým portálem vže. U hlavního vstupního portálu je datace ješt složitjší, nebo z nho nevyplývá, zda pi obnov došlo jen k jeho opravení nebo celkové výmn. Nezodpovzenou otázkou také zstává stavební vývoj starého paláce, na njž upomínají jen dva výklenky po zazdných okénkách a snad i vchod do západní místnosti. Tento dvouprostorový plochostropý palác svým neorganickým zasazením psobí jako by byl produktem njaké mikrofáze, o níž M. Plaek pochybuje, že by spadala do valdštejnské obnovy hradu na poátku 15. století. Valdštejnové se však na paláci podepsali prodloužením budovy v ose po obou smrech, ímž dosáhli rozšíení obytných ploch tém na celé severní stran obvodové hradby. Z obranných dvod se však vyhnuli propojení paláce s obma vžemi. Celá pístavba však byla mnohem užší, proto uprosted z jejich dostavby vyníval do nádvoí trakt starého paláce. 12) Byl-li by pvodní palác jejich dílem, získala by celá palácová stavba jednotného vzezení. Je tedy možné, že pvodní obytná západní vž svou kapacitou nedostaovala a tak bylo dodaten sáhnuto k výstavb další budovy už na zaátku 14. století. Ale logickým se zdá být, že tato obytná stavba byla vystavna až po zniení hradu, jako jediná obývání schopná, než dojde k celkové obnov sídla. Jimram z Ungersberka byl králem zanedlouho sice omilostnn a zniený hrad mu byl navrácen, ale jeho priority už nesm- ovaly k vlastnímu hradu jako spíš k prestižní funkci bzeneckého purkrabí na jihu Moravy a tak k obnov hradu ped Valdštejny už nedošlo. Správnost tvrzení však bez odborné hloubkové analýzy dosud zodpovdt nelze. Podle R. Vrly lze k valdštejnským stavebním aktivitám na Sádku pipsat ješt parkánovou hradbu kolem jádra a zdné pedhradí s hranolovými baštami zbudované v dsledku nutnosti zesílení hradního opevnní na zaátku 15. století za nepokoj mezi stoupenci moravských markrabat. 13) O existenci pedhradí je pesvden i M. Plaek, mén však už o jeho podob. Do této doby navíc piítá i nkteré obezdívky píkopu. 14 Pokud však došlo k znatelnjšímu posílení vnjších obranných prvk, nebyly jejich píinou markrabcí války, ale šlo spíše o pozdjší válenou vypjatost vrcholící ve válkách husitských, nebo potomstvo Hynka z Valdštejna ( 1402) bylo v markrabcích válkách ješt nezletilé. P. Obšusta se domnívá, že obezdní píkop s parkánovými baštami spadá do pernštejnských stavebních úprav na konci 15. století. Za Valdštejn však v severozápadním cípu nádvoí existovala studna o prmru dva metry, dnes již zaniklá. Též nádvoí bylo oproti dnešní úrovni o pl metru níže. 15) Brtnice Stavba hradu v Brtnici (okr. Jihlava) byla de facto vynucena okolnostmi. V prbhu husitských válek Valdštejnm sloužila za sídla Rokštejn se Sádkem. Po násilném zániku prvního z nich tuto funkci definitivn pevzal Sádek. V té dob se jednalo o již tetí rokštejnskou generaci Valdštejn, které bylo zapotebí širšího rezidentního spektra, pestože bylo primárním požadavkem uspokojit ddické nároky pouze Jindicha a Zdeka z Valdštejna s jejich potomky. Po smrti Jindichov ( ped 1436) se jednalo o podíly jeho dvou osielých potomk a v pípad Zdekov o ti syny. 16) Ze stížného listu z roku 1436 požadujícího zákaz stavby hradu 17) víme, že stavba nového sídla v Brtnici byla již v plném proudu a podle dalšího vývoje se v ní pokraovalo i nadále. Z poátku se jednalo o nenáronou dispozici na konci ostrohu, v místech nynjšího tetího nádvoí. Oddle- Brtnice rekonstrukce hradu pro druhou valdštejnskou fázi výstavby kolem roku 1470 (podle Z. Mínského M. Plaka nakreslil J. Heman). 10
na od pístupu byla šíjovým píkopem. V ele stála brána s jednoduchým dvouprostorovým palácem (24 x 9,5 m) situovaným hned vedle. Smrem dál pokraovalo nádvoí ohraniené vysokou obvodovou (1,7 m širokou) hradbou ve tvaru podkovy, která se tém v polovin pravoúhle zalamovala do rozšíení. Jediným prvkem aktivní obrany byla severovýchodní plválcová bašta dodnes vystupující z líce zdiva. 18) Zhruba v tomto stavu výstavby byl hrad poprvé doslovn zmiovaný roku 1444 v listin vymezující dlbu rodového majetku mezi Zdeka z Valdštejna a jeho synovce Jana (Jindicha). 19) Na další etap výstavby, tzv. druhé gotické fázi ve tetí tvrtin 15. století, se se Zdekem z Valdštejna nejspíše již podíleli i jeho dva synové Hynek s Václavem. Brtnice Pohled na pední ást zámku s 1. a 2. nádvoím od severozápadu (foto P. Zany Komárek 2000). Tentokrát došlo na znatelné rozšíení obytných budov. Soubžn, se stávajícím palácem, vyrostla z vnjší strany podobná, avšak nedlená budova na masívním ti a pl metrovém základu vyrovnávajícím statickou labilitu podloží, o rozmrech 17,5 x 8 metr. Hned v závsu byl z vnitní strany obvodové zdi vybudován další trojdílný palácový trakt, který vyplnil prostor mezi novým stavením a polokruhovou baštou. Souasn bylo ohrazeno i pedhradí, jemuž vévodila typatrová obytná vž o rozmrech 13 x 11 metr a další do skály vytesaný píkop petínající pístupovou šíji. Do této etapy nejspíše spadá i vtšina do skály zahloubených sklep. Vž byla po požáru roku 1760 snížena a pozdji zanikla ve hmot zámeckého kídla. Tetí etapa, rámcov datovaná do let 1480-1515, se týkala pedevším dostavby nkterých palácových trakt a dekorativní innosti, jak ukazují i nkteré architektonické lánky, portály, výstavba schodiš apod. V poslední gotické fázi, zhruba v rozmezí let 1515-1535, došlo pedevším ke zdokonalování fortifikaního systému. Tehdy vznikly dva páry zastešených dlových bašt a stžejní váha obrany se tak soustedila na parkánový hradební pás. Necitlivá betonová oprava bašt ovšem setela chronologicitu stavební itelnosti, takže dnes není zejmé, zda byly ke staršímu parkánu dostavny bašty nebo obojí vznikalo soubžn v jednotném plánu. Snad k ukonení této pozdn gotické pestavby patí i vybudování vže první brány. Pestože poslední gotické fáze již mly nádech renesance, završení ran renesanní pestavby lze datovat až rokem 1593. 20) Epilog Valdštejnové, oproti píbuzným Vartemberkm, jsou na Morav ve vtší míe zaznamenáni teprve v poslední tvrtin 14. století. Nejvýznamnjším lenem rodu je zde Jindich Nístjka z Valdštejna, dvoan úzkého okruhu markrabte Jošta. I pes rznorodost jeho pozemkových držav v prbhu dvou desítek let nemáme doloženo, že by se nkterý z jeho majetk pro nj stal rezidentním. Nkteré teorie jej sice ztotožují s Hynkem z Rokštejna, ale dosud se jedná pouze o hypotézu, by historiograficky velice lákavou. 21) Významnjším moravským opevnným objektem Valdštejn se stává v podhí Jeseník ped rokem 1401 až hrad Kolštejn Heníka Štpanického a bhem husitských válek hrady bratr Beneše a Haška z Valdštejna (Bludov, Nový Hrad-Furchtenberk, Uherský Ostroh a j.). 22) Po skon- ení husitských válek je pak nepehlédnutelný majetkový zisk pedevším Heníka Židlochovického (Židlochovice, Drahotuš, Otaslavice, Holštejn, Nosislav ad.). Do roku 1399 byl však završen odkup drobného zboží na Jihlavsku a Tebísku Hynkem z Valdštejna. Tyto pozemkové díly pak tvoily souásti panství hrad Rokštejn a Sádek. První z nich byla nkdejší zempanská rezidence upravená na dvojsídlo, sloužící Hynkovi z Rokštejna a jeho zei Zikmundovi Kižanovskému. V té dob došlo i k celkové rekonstrukci zpustlého hradu Sádku, který se stal sídlem Hynkova nejstaršího syna Jindicha z Valdštejna. Bhem husitských válek došlo ze strany jihlavského ozbrojeného patriciátu k dobytí a pobo- ení hradu Rokštejna, který se tak stal neobyvatelným a nkdy ped koncem husitských válek, za dosud nejasných okolností, pišel o život i sám Jindich. Sádek po roce 1430 za své sídlo užíval již jen jeho bratr Zdenk, který si zárove zaal stavt nové sídlo v Brtnici, proti jehož výstavb už roku 1436 protestují opt Jihlavští. Brtnice tak nadobro zaujala místo po hradu Rokštejnu, ale Zdenk z Valdštejna ješt nkdy ve 40. až 50. letech pistoupil k nouzovému zajištní hradebního opevnní a drobným opevovacím pracím v podob valu a palisády pod horním hradem. Pod dolní vží pak byla v severovýchodním nároží zprovoznna zdná budova a hrad tak v 50. letech zažívá záchvv krátkodobého znovuoživení, kdy se zde i datují nkteré listiny. 23) Ovšem od roku 1444 bylo brtnické panství s hradem v mst a Rokštejnem ddin zapsáno Zdekovi z Valdštejna a panství s hradem Sádkem Janovi z Valdštejna, synu Jindichovu, který se i pes drobné soudní pe, podíln spolil na hrad s Janem z Hradce. Nejmladší bratr Zdeka a Jindicha, Heník Židlochovický, s tmito majetky neml právn co do inní, by v politických souvislostech s bratry kontakt udržoval. Na as se mu do držení dostal i hrad Kolštejn, který zpoátku patil píbuznému Heníku Štpanickému, který se bratrm, po smrti jejich otce, na nkolik let stal spoleným opatrovníkem. 24) Za doplnní nkterých materiál dkuji Pavlu Zanymu Komárkovi. Poznámky: 1) Za základní literaturu s bohatým poznámkovým aparátem a bibliografií lze ze souhrnných prací uvést: Kolektiv autor: Djiny Brtnice a pipojených obcí. Brno 1988. Mínský, Z. Plaek, M.: Rokštejn stedovký hrad na Jihlavsku (jeho djiny, stavební vývoj a výsledky archeologického výzkumu 1981-1989). Brno- 11
Brtnice 1989. Mínský, Z.: Hrad Rokštejn Djiny, stavební vývoj a výsledky tvrtstoletí archeologického výzkumu 1981-2006. Brtnice 2007. Z diplomových prací pedevším více než ptisetstránkovou disertaní práci Mazákové, J.: Militária z hradu Rokštejna v širším stedoevropském kontextu. FF MU Ústav archeologie a muzeologie, Brno 2012. 2) Mínský, Z.: Hrad Rokštejn Výsledky archeologického výzkumu 1981-2010 a jeho další perspektivy, Archaeologia historica 36-1/2011, s. 39. 3) Šabatová, L. Soukup, M. Kyncl, T.: Nové poznatky z przkum hradu Rokštejn. In: Djiny staveb 2009. Plze 2010, s. 193-209. 4) Citace v pozn. 2, s. 41, pozn. 1. Autoi dendrochronologické studie analyzovali celkem šest datovatelných vzork jedlového deva z hradní zástavby obou palác a vže horního hradu, piemž jejich vyhodnocení posunuje dataci obou palác už do prbhu 30. let 14. století. Jinými slovy stavbu lze v jisté míe pipsat bu ješt šlechtickému rodu Stížovc nebo tehdy ješt markrabti Karlovi, což v dsledku vyžaduje pehodnocení vlastnických vztah i dílí zmny ve stavebn historické chronologii. A bude konený odborný závr jakýkoli, vzhledem k pelivému seznámení autor studie s výsledky všech dostupných zpráv z výzkum a následnému konstruktivnímu vyhodnocení (nejen z pohledu jejich oboru, ale i detail stavebn historických; srovnej citaci v pozn. 3, s. 204-208) nelze jejich lánek pejít pouze odmenou odpovdí prof. Mínského a nezbude tedy než vykat stejn konstruktivní odpovdi. 5) Srovnej: Soukup, M.: Ganerbenburg a rozdlené hrady (O jednom sporném hradním typu ). Archeologické rozhledy 57/2005, s. 580-585. Navíc S. Vohryzek se nezávisle na dendrochronologických výsledcích shodn s autory domnívá, že Stížovci o hrad ásten pišli již po roce 1339 a k rozdlení hradu došlo ješt ped Valdštejny. Vohryzek, S.: Stížovci v 2. polovin 14. století. Archeologické výzkumy na Vysoin 3/2012, s. 67-72. 6) Kalousek, J. (ed.): Archiv eský IX. Praha 1889, s. 273,. 32. 7) Stavebn historický vývoj hradu byl dsledn rozebrán ve stejnojmenné kapitole zmiované publikace Mínského, Z.: Hrad Rokštejn. Brtnice 2007, s. 57-85. Srovnej i tetí valdštejnskou fázi stavební innosti v citaci pozn. 2, s. 43. 8) Srovnej citaci v pozn. 3, s. 207. 9) Polemice ohledn osoby Hynka z Valdštejna na Rokštejn, vetn upesnní data jeho úmrtí, je vnována ást lánku Špráchala, P.: Problematika genealogického zaazení nkolika Heník z Valdštejna kolem roku 1400. Z eského ráje a Podkrkonoší 25/2012, s. 22-24. 10) Svoboda, K.: Hrad Brumov jeho stavební vývoj a význam v djinách naší hradní architektury. Naše Valašsko XI/1948,. 3-4, s. 118; Bartušek, A.: Nov zjištná ran gotická vž na hrad Sádku. Umní II/1954, s. 161-162. 11) Brandl, V. (ed.): Libri Citationum et Sententiarum II. Brno 1873, s. 181,. 753-754; s. 285,. 1205-1206. 12) Plaek, M.: Identifikace stedovkého jádra hradu Sádku a jeho vývoj, Przkumy památek I/2000, s. 40-41. 13) Vrla, R.: Hrad Sádek (Ungersberk). Naším krajem 6/1994, s. 4-5. K rozboru ran gotické vže též: Vrla, R.: Hrad Ungersberk ped rokem 1312. Castellologica Bohemica 5/1996, s. 129-134. 14) Osobní korespondence s M. Plakem z roku 2011. Též Plaek, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hrad, hrádk a tvrzí. Praha 2001, s. 564. 15) Obšusta, P.: Historie hradu Ungersberg neboli Sádek na Tebísku. Vlastivdný vstník moravský 1/2008, s. 73-76. 16) Srovnej diagram citace v pozn. 9, s. 42. 17) Tetí citace v pozn. 1, s. 55. 18) Plaek, M.: Hrady v povodí Jihlavy a Rokytné. Vlastivdný vstník moravský 43/1991, s. 155-156; Samek, B.: Umlecké památky Moravy a Slezska I. Praha 1994, s. 256. 19) Citace v pozn. 6. 20) Citace v pozn. 14, s. 128-129; Nejedlý, V.: Umleckohistorické památky Brtnice. In: Djiny Brtnice a pipojených obcí. Brno 1988, s. 369-371; Vodáková, M.: Perspektivy zámku v Brtnici. Diplomová práce, FF MU. Brno 2013, s. 9-11. 21) Špráchal, P.: Jindich Nístjka z Valdštejna oblíbenec markrabte Jošta. Z eského ráje a Podkrkonoší 22/2009, s. 21-43. 22) Špráchal, P. Vojkovský, R.: Kolštejn zámek v Branné severn od Šumperka. Dobrá 2004, s. 13-20. 23) Citace v pozn. 2 a tetí citace v pozn. 1, s. 124. 24) Srovnej citaci v pozn. 9, s. 22-35. Do potu znaného množství stedovkých tvrzí, které se do dnešní doby nedochovaly, avšak jejich zbytky jsou posud zetelné, patí také tvrz v Heralticích (okr. Tebí). Stedovká vesnice Heraltice se poprvé pipomíná v roce 1256, kdy byla v držení zdejších zeman, píšících se po Heralticích. 1) Jejich erbem byly ti pruhy stíbrného cimbuí v erveném poli, podobné horní ásti znaku dnešních Heraltic. Erb je nápadn podobný znaku pán z Cimburka. 2) Prvním doloženým zemanem byl Radoslav, který byl v letech 1256-1277 purkrabím ve Znojm. Po nm je doložen v roce 1279 Stoh. 3) V prbhu 14. století se rozrodem rodu a tím i jeho chudnutím Heraltice majetkov rozpadly na více samostatných díl. Dva díly se roku 1366 dostaly lénem do majetku zeman Hecht z Rosic. Majetková rozdrobenost mla však nejspíše svj kladný výsledek. Pvodní osada se rozrostla, takže v roce 1379 je již nazývána dokonce mstekem. Zemanská tvrz je poprvé doložena v roce 1366, posléze se stala zempanským lénem a stídali se její držitelé, k nim patili v roce 1390 Hechtové z Rosic a pak vladykové z Miliína. 4) Tvrz v Heralticích Zdenk Fišera 12 Synem Jana z Heraltic a Anny i Geruše z Oponšic byl Smil, který se narodil patrn v sedmdesátých letech 14. století. Do historie vstoupil jako jeden z pívrženc mladšího moravského markrabte Prokopa. Roku 1401 se úastnil loupeživého nájezdu do okolí Sedlan a patil k blízkým druhm proslulého Jana Sokola z Lamberka. Byl nejen jeho spojencem, ale i hejtmanem na tvrzi Hobzí, 5) kterou Sokol dobyl. K jejich spoleným nepátelm patili také páni z Hradce. K oprným bodm pro nájezdy byla pro Sokola i tvrz v Heralticích, podobn jako další tvrz Stránecká Zho, obsazená již v roce 1399. 6) V roce 1407 byla heraltická tvrz obležena vojskem Oldicha z Hradce, podle všeho však dobyta nebyla. Údaj pochází z žaloby Anny z Ratiboic práv na Oldicha z Hradce. Zdrojem je edice Phony Brnnské (1406-1415), knihy phonné a nálezové, kniha II. 7) Roku 1415 vyvrcholil Smilv spor s držitelem jiné ásti Heraltic Joštem z Rosic, kdy mu jeho ást tvrze zboil. Smil je doložen i v následujících letech, a to až do roku 1419. Smilovými syny byl Oldich a Vilém, píslušníci rodu
ástí tvrze,10) p esto její zbytky do dnešní doby zcela nezanikly. Terénní pr zkum autora tohoto lánku p inesl n které nové poznatky. Po stavební stránce objektu nejvíce pozornosti posud v novala dvojice Vladimír Nekuda a Josef Unger11) a potom Miroslav Pla ek.12) Historií majitel Heraldic se oproti tomu nejvíce zaobíralo dílo Vlastiv dy moravské.13) Heraltickou tvrz podle výše uvedené zprávy o obléhání, lze považovat za velmi dob e chrán nou obrannou stavbu, bezpe n využívající vodní opevn ní. Dvojice rozdílných majitel ukazuje na dv obytná jádra tvrze. Z toho plyne, že se tato tvrz p ibližovala nevelkému st edov kého hradu. S venkovním opevn ním se rozloha tvrze pohybovala v rozm rech kolem 60 x 70 metr. Podle terénního pr zkumu plocha uvnit opevn ní nep esahovala svými rozm ry 45 x 40 metru. Tvrz existovala západn od dnešního heraltického kostela. Zaujala nevýraznou ostrožnu, patrnou dodnes na severozápadní stran zvyšujícím se terénem. Od východu a jihu byla chrán na vodním opevn ním. Jeho poz statkem je také bývalý rybní ek na východní stran tvrzišt sm rem ke kostelu. Nejp ístupn jší byla tvrz na severovýchod, kde musela být chrán na hlubokým p íkopem, patrným pouze v severní ásti východní strany vnit ní hranou, na které dnes stojí stavení p. 59. Terénní pr zkum místa dokládá n které nesporné stavební relikty, jen áste n nazna ující p vodní podobu tvrze. Tvrz musíme d lit na vnit ní jádro i spíše dv jádra, a na zemní opevn ní s p íkopem a valem. Heraltice, situa ní plánek sou asného stavu bývalé tvrze. 1 stavení p. 55, pod celou plochou zazd ný velký valen klenutý sklep. 2 dva menší valen klenuté sklípky západn p i p. 55. 3 baštovitá stavba v severovýchodní ásti bývalého vrchnostenského domu p. 1. 4 ty hranná prostora ve st ední ásti bývalého vrchnostenského domu p. 1. 5 malý valen klenutý sklípek. 6 vnit ní hrana zaniklého elního p íkopu p i p. 59. 7 jižní obvodová ze, údajn st edov ká hradba. 8 vodní nádrž, p vodní rybník mezi tvrzí a kostelem. se stali p ívrženci husitství. Josef Peka p ipomíná v dob markrabských válek další leny tamní bojové družiny, a to bratry Artliba, Bohunka a Jana Tlu sv ta, kte í byli nejspíše Smilovi blízcí p íbuzní, bratranci i strýcové, v poprav ích knihách vedení jako lenové tovaryštstva. Za Smilova p íbuzného pak lze bezpe n považovat také Mat je z Heraltic, který byl v blízkém, snad p íbuzenském vztahu práv k Janu Sokolovi z Lamberka. Podle historika Josefa Peka e je snad totožný s Mat jem v dcem, hlavou lapkovského tovaryšstva, pod kterým p sobil mladý Jan Žižka z Trocnova.8) Za husitských válek byla tvrz nejspíše poškozena. Roku 1447 došlo na díle Hecht k její p estavb, kterou ovšem podnikl Old ich z Heraltic. Ješt v roce 1464 došlo k další stavební innosti. Za esko-uherských válek byly Heraltice v roce 1468 zcela zni eny uherským vojskem a jako m ste ko p estaly vlastn existovat.9) Ovšem není jisté, do jaké míry se to dotklo vlastní tvrze. Na konci 15. století jsou doloženy majetkové spory držitel tvrze, ukonené zcela až v roce 1505. Old ich Mládenec z Milí ína sv j díl tvrze prodal brtnickým Valdštejn m. Již roku 1522 získali druhý díl, nejspíše jako odúmr po Janovi III. z Heraltic. Byl posledním žijícím lenem tohoto rodu. Tvrz potom ztratila význam šlechtického sídla, stala se sou ástí panského dvora a po t icetileté válce se po ala m nit ve z íceninu. Na její západní stran byl vystav n barokní vrchnostenský d m. Až v roce 1790 došlo k rozbo en stojících Heraltice. Jedna z valen klenutých prostor p i p. 55. Heraltice. Vstup do druhého valen klenutého prostoru p i p. 55. 13
Heraltice. elní ze na západní stran tvrze. Na východní stran bývalé tvrze prochází obecní ulice, ohraniená na venkovní stran zmiovanou vodní nádrží. Pvodní rybníek v dob existence tvrze ml bezpochyby charakter vodního píkopu. Na této stran areálu se tyí tarasová ze zcela viditeln rozdílného stáí. Podle místní tradice jde o pvodní obvodovou hradbu tvrze. Výška této kamenné zdi dosahuje kolem tí metr. Jižní strana areálu je itelná pouze ve své východnjší polovin s pokraující zdí od východní strany, zalamující se jako její pokraování. Východní a jihovýchodní ze sousedící s domem p. 55 ohraniuje prostor se dvma posud zachovalými sklepními prostorami s valenými klenbami. Menší prostora je pístupná od jihu, valená klenba se zatáí od západu k východu. Vtší západnjší sklep je pístupný od západní strany s klenebními nábhy na severní a jižní stran. Klenby jsou evidentn gotické, bez výseí. Zde se má nacházet ukrytá podzemní studna, tvoící nkdejší zdroj vody tvrze. Tetí nejvtší sklep je situován severnji pímo pod stavením p. 55, má být rovnž valen klenutý, avšak je dnes jako soukromý majetek nepístupný. Tyto prostory naznaují, že zde stávala hlavní obytná stavba celé tvrze. Druhé obytné jádro lze hledat patrn severovýchodním smrem. Západní strana tvrze dnes tvoí ást základ stavení p. 1. Tato podélná budova situovaná od jihovýchodu k severozápadu nejspíše obsahuje zbytek pvodní obvodové hradby tvrze. K jejímu vzniku došlo v 18. století a tvoila severozápadní stranu panského hospodáského dvora. Uprosted jihovýchodní poloviny domu je zachován valen klenutý sklípek, patrn stedovkého stáí. Navíc v jeho pízemní ásti je na severozápad zachována jako souást místního hasiského muzea hmota oválné bašty i drobné vže, nejspíše tvoící nároží obranného areálu. Severní strana tvrzišt je charakteristická venkovní zdí p. 59, vzbuzující dojem, že stojí na venkovní ohradní zdi tvrze a mírný svah tvoí jak již výše uvedeno náznak píkopu. Mírn zvedající se návrší k severu bezpen vyžadovalo na této stran vznik hlubokého píkopu a patrn venkovního valu, po emž jsou zetelné pouze skromné stopy. Severovýchodní roh tvrze, kde zaíná již uvedená ze v podob tarasu, tvoí malý valen klenutý pízemní sklípek, se vstupem od severní strany. Vstup do nj od píkopu hovoí o jeho novodobém vzniku, ale vlastní zdivo v návaznosti na ze je bezpen zbytkem nárožní vže i bašty 14) Otázkou zstává pípadné zapojení kostela sv. Jiljí do obranného systému tvrze. Kostel se nachází na východ od tvrze, od které jej dodnes oddlen pouze bývalým menším rybníkem. Kostel vznikl ve 14. století a poprvé je doložen v roce 1379. 15) Nelze vylouit, že tento kostel patil do ady tak zvaných opevnných kostel. 16) Poznámky: 1) Samek, B.: Umlecké památky Moravy a Slezska I. Praha 1994, s. 473-474. 2) Halada, J.: Lexikon eské šlechty 1. Praha 1992, s. 31-32; Pilnáek, J.: Staromoravští rodové. Víde 1930, s. 15. 3) Kua, K.: Msta a msteka v echách, na Morav a ve Slezsku II. Praha 2000, s. 62-63. 4) Hosák, L. a kol. 1981: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku I. jižní Morava. Praha 1981, s. 100. 5) Štpán, V.: Moravský markrabí Jošt (1354-1911). Brno 2002, s. 507. 6) Citace v pozn. 5, s. 472. 7) Ciešlak, L.: 750 let od první písemné zmínky o Heralticích. Tebí 2006, s. 8. 8) Peka, J.: Žižka a jeho doba. Praha 1992, s. II/217. 9) Kua, K.: Msta a msteka v echách, na Morava ve Slezsku II. Praha 2000. 10) Plaek, M.: Ilustrovaná encyklopedie moravských hrad, hrádk a tvrzí. Praha 2001, s. 217-218. 11) Nekuda, V. Unger, J.: Hrádky a tvrze na Morav. Brno 1981, s. 121. 12) Citace v pozn. 10. 13) Dvorský, F.: Tebíský okres. Vlastivda moravská. Brno 1906. s. 239-245. 14) Osobní archiv autora lánku. 15) Hosák, L. Šrámek, R.: Místní jména na Morav a ve Slezsku I. Praha 1970, s. 249. 16) Fišera, Z.: Rukopis o opevnných kostelech 2010-2013, osobní archív autora. Drobnosti, dodatky, opravy, informace, zajímavosti, ohlasy Další vyobrazení Ejpovického hrádku neboli Hrádku nad Klabavou Marcela Kalašová V posledním ísle Hlásky (. 4/2013) vyšel lánek Nejstarší vyobrazení Ejpovického hrádku z pera Petra Rožmberského, zabývající se ikonografickými prameny k djinám Ejpovického hrádku, v literatue též nazývaného Hrádek nad Klabavou. Autor zde mj. porovnává vyobrazení hrádku od Františka Alexandra Hebera z roku 1844 a Karla Liebschera z poátku 20. století s drobnou kresbikou téhož objektu, nacházející se na map rokycanského okolí z 18. století. Souhlasím s autorem, že tato kresba je nejstarším dochovaným a zárove známým vyobrazením Ejpovického hrádku. Ovšem druhá nejstarší známá kresba hrádku a zárove i první slovní popis (i když velmi skromný) nejsou od F. A. Hebera, ale od Karla Krameria. Karel Kramerius (1797-1874), syn nakladatele Václava Matje Krameria a budoucí gymnaziální profesor, se v roce 1814 vydal se svým pítelem Karlem Michelem do okolí Plzn s cílem navštívit a prozkoumat místní zíceniny hrad. O své cest si vedl deník, Hrádek podle K. Krameria (originál archiválie je uložen v Památníku národního písemnictví literární archiv). 14
který nazval prost Tagebuch s podtitulem Enthält die letzten Monate in der Syntax und die Beschreibung der Reise nach der Kreisstadt Pilsen, Radnic und Kaerov. 1) Na foliu 17v si v nmin poznamenal: Posíleni jsme kráeli dále a po plhodin jsme dorazili do vsi Klabava neboli Dolejší Hu s 41 ísly a kaplí Navštívení Panny Marie. K vidní tu byly njaké zdi, zdálo se, že je to pozstatek njaké staré vže. Zde je její vyobrazení od jihu: Následuje vyobrazení objektu (viz obr.). Akoliv Kramerius uvádí smr pohledu od jihu, jedná se, stejn jako v pípad Heberov i Liebscherov, spíše o pohled z jihozápadu. Kresba je to neumlá, zachycující opt v levé ásti vrch Vršíek s poutním kostelem Navštívení Panny Marie a v pravé pozstatky hrádku. Severní zdivo, které se mlo zítit o pibližn deset let pozdji, není na kresb bohužel patrné. Otvory po lešení, které zachytil Heber, jsou zobrazeny velmi nepesn. Taktéž zaoblené rohy vžového objektu jsou nepirozen zkosené. V souladu s Heberovým vyobrazením Kramerius zachycuje hlubokou prasklinu v západním zdivu. Prasklina v jižním zdivu není z kresby patrná. Pouze náznakov Kramerius zachytil severní údolí íky Klabavy, jenž bylo souástí opevnní hrádku. Na závr lze vyslovit domnnku, že vyobrazení z poátku 19. století, o nmž se zmiuje publikace o hradech nakladatelství Svoboda, 2) by mohlo být dílem Karla Krameria. Poznámky: 1) Uložen v Literárním archivu Památníku národního písemnictví, fond Kramerius Karel, bez inv.. Edice tohoto deníku a dvou dalších z let 1815 a 1818 viz Kalašová, M. (ed.): Karel Kramerius, Putování po eských hradech (1814-1818). Praha 2010. 2) Blohlávek, M. a kol.: Hrady, zámky a tvrze v echách, na Morav a ve Slezsku IV. Praha 1985, s. 71. Už jste etli...? Památky stedních ech. asopis Národního památkového ústavu územního odborného pracovišt stedních ech v Praze 27/2013,. 1. Formát A4, kída, barevné/ernobílé obrázky, 72 stran, doporuená cena 60 K. Distribuce: tel. 274008285, e-mail: martinkova@stc.npu.cz. Z obsahu: D. Primusová J. Žižka: Z oprav památek na Benešovsku, s. 12-22 (zámky v Libouni, v Tebešicích, v Jablonné n. Vlt.); L. Gottfried: Sto let hledání ducha Karlštejna, s. 23-24; N. Kub: Prvodce po hradních expozicích na Karlštejn. Pipomenutí památných exponát v hradních prostorách do roku 1945, s. 25-32; B. Štorm: Úpravy Císaského paláce na Karlštejn, s. 33-43; M. Jano: Píbh prezentace tzv. ložnice Karla IV na Karlštejn (1898-1960), s. 44-51; M. Jano: Zpráva o prohlídce hradu Karlštejna pracovníky památkové pée v roce 1959, s. 52-59; V. Dolínek: Lovecké pistole doklady ze sbírek zámku Mnichovo Hradišt, s. 68-70. P. Rožmberský V. Chmelí J. Anderle: Hrad Frumštejn a zámek Hunice. Edice Zapomenuté hrady, tvrze a místa. 45. Plze 2013. Brožura shrnuje poznatky o hradu Frumštejnu a informuje o nov zjištných podstatných zbytcích (pízemí) hunického zámku. Formát A5, 44 stran, barevná a ernobílá vyobrazení, cena nedosahuje ceny krabiky cigaret. Publikaci je možné objednat na adrese vydavatelství: Ing. Petr Mikota, U Bachmae 10, 326 00 Plze, e-mail pmikota@post.cz. Ve Vlastivdném sborníku tvrtletníku pro regionální djiny severního Plzeska XXIII/2013. 4 na s. 15-22 vychází píspvek P. Rožmberského: Zaniklá ves, tvrz, náprava, mlýn, rybárna, dvr, hájovna a rybník Janov. Vydává Muzeum a galerie severního Plzeska v Mariánské Týnici, 331 41 Kralovice, tel. 373396410, e-mail: info@marianskatynice.cz. Z. Fišera: Loupeživí rytíi a zemští škdci Království eského a jejich sídla. Vázaná kniha 16,8 x 24,5 cm, 248 stran, vydaná nakladatelstvím Agentura Pankrác roku 2013. Cena 399 K. Anotace a slevy na http://www.kosmas.cz/knihy/ 189295/ loupezivi-rytiria-zemsti-skudci-kralovstvi-ceskeho-a-jejich-sidla/#titul-info; http://www.kosmas.cz/nakladatelstvi/5243/agentura-pankrac/. Redakce Z hrad, zámk a tvrzí Hrad Prostibo/Kopec (okr. Tachov) byl mnoho desítek let beze stech a krov. Jeho návštva dne 11. záí 2013 pinesla zjištní, že všechna jeho kídla již mají novou stechu. V. Chmelí Zprávy z klubu Rada Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, 301 36 Plze. Tel. 604261000, e-mail: rozmber@kar.zcu.cz. Internetové stránky: http://www.klub_augusta_sedlacka.cz. Pokladníci nkterých poboek opt vas nezaslali seznamy se jmény len platících desátek za rok 2013, seznam pedplatitel Hlásky na rok 2014, natož píslušné peníze na íslo útu Rady 236531078/0300. Je nutné, aby to uinili co nejdíve; dokud nezaplatí, nebude jim moci být zaslána nepedplacená Hláska. Vyzýváme funkcionáe k vasnému zaslání, aby tyto zprávy mohly být otištny v jarním ísle Hlásky. Zprávy je možné zasílat na výše uvedenou el. adresu. Nejpozdji do 10. bezna je teba zaslat Rad Zprávy o innosti a Zprávy o hospodaení poboek za rok 2013. Seznamy i zprávy je možné zasílat na výše uvedenou el. adresu. Konference Djiny staveb 2014 se opt koná na zámku v Netinech ve dnech 21. - 23. 4. lenové KASu, kteí mli píspvek na minulé konferenci a kterým úast nehradí zamstnavatel, a též studenti denního studia, kteí zde pedstaví alespo poster, jsou osvobozeni od konferenního poplatku. Pihlášky na adrese pmikota@post.cz zasílejte na adresu P. Mikota, U Bachmae 10, 326 00 Plze. Podrobnosti na www.evida.cz/shp. Redakce Hlásky peje tenám a hlavn autorm Hlásky v novém roce pedevším hodn zdraví a inspirace. Dkuje tm, kteí svými píspvky drží Hlásku nad vodou. Každý ze len klubu, kdo pispje do Hlásky (lánek nebo informace v rubrikách Už jste etli a Z hrad, zámk a tvrzí), bude mít píští roník Hlásky zdarma nyní již ušetí 80 korun. Znovu vyzýváme, aby jste psali; bez Vašich píspvk by Hláska nemohla vycházet. Poboka Plze Kontaktní adresa: KAS, Kopeckého sady 2, 301 36 Plze. Tel. 604261000, e-mail: rozmber@kar.zcu.cz. Podzimní íjnová autovycházka, kterou pipravili O. Slabý a P. Rožmberský, míila na Kivoklátsko a Rakovnicko. Pi výjezdu z Plzn vládla mlha, ve vyšších polohách však byl nádherný slunený den. 14 lidí ve 4 autech navštívilo jako první lokalitu kostel a zaniklé proboštství na Velízi. Proradnými Vršovci tu byl kdysi dávno zneuctn Pemyslovec Jaromír, pozdji tu vzniklo proboštství benediktýn z kláštera na ostrov u Davle. Husitské války nepežilo (pozstatky), avšak pežíval kostel. Románské jsou dv vže v ele, dolní ásti lodi a závr. Vže byly pozdji stavebn propojeny a zastešeny jednou stechou, takže dnes psobí dojmem mohutného vysokého stavení. Vnitní prohlídku umožnil pan Král z Kublova, který nás v mrazivém interiéru obšastnil 15
Proboštství Kublov, spojené románské vže kostela. okolí v dobách jeho nejvtší slávy. Noví majitelé mají s objektem velké plány a již v listopadu jej chtjí otevít pro veejnost. Ješt jsme staili obhlédnout zámek v Kolešovicích (domov dchodc) a tvrzišt na ostrov v rybníce (pístupné šíjí) v Pšovlkách, s jakýmisi upravovanými pozstatky podsklepeného objektu, a zamíili k Plzni. V íjnu pedvedl M. Novobilský na klubové schzce virtuální rekonstruktivní model zaniklého nepomuckéého kláštera, vytvoeného podle stavebních pozstatk, archeologických nález zdiv a analogií. Na listopadové schzce mluvil P. Mikota o tyrolských klauzách. Pítomní se dozvdli podrobnosti o fortifikacích uzavírajících úzká alpská údolí za úelem placení cla. V prosinci se pítomní pouili i pobavili pi nkdy až fantastických návrzích stedovkých palných zbraních a obléhacích zaízeních, které pedvedl M. Novobilský. Dkujeme. Podzimní velká pednáška F. Prekopa na pd univerzity podala podrobné informace jak o starších, tak o posledním archeologickém výzkumu (vyvolaném stavbou kanalizace) hradu v Libé (Liebstein) na Chebsku. Mimo jiné bylo zjištno zdivo probíhající pod hradním bergfritem a objeven kamenný most. Pednášky se úastnilo pouhých 21 lidí. Další, již tém jarní pednáška na univerzitní pd (v zasedace FF ZU v Sedlákov ul. 15, 2. patro, od 17. hodin) se bude konat ve stedu 19. února 2014. Dr. František Gabriel bude pednášet na téma Lipí a Lipá, hrad a msto. Další informace od poboek redakce do uzávrky tohoto ísla neobdržela. Kontakty na ostatní poboky: Valy a píkopy hradu Hlavaova. dlouhou pednáškou. Na ad byl hrad/zámek Nižbor. Je celý nov stavebn upravený a úastníky vycházky moc neoslovil. Ze zámku Deví jsme zpoza plotu na konci aleje zahlédli jen nároží. Cedule s upozornním, že jde o nepístupný soukromý majetek, nás odradily od setkání s panem knížetem. Alespo zde vzniklo hromadné foto. Kivoklát byl reprezentativním hradem eských panovník a je opravdu na co se dívat. ást z nás si prohlédla jen nádvoí a vž Huderku, ást zaplatila vstupné do vnitních prostor hradu. Z Huderky byly patrné pozstatky Manského domu, kde zvnlý dr. Durdík uinil závažné objevy. Z vyhlídek v okolí hradu byly na Kivoklát nádherné pohledy. Rakovník je krásné msto s mnoha historickými památkami mstskými branami, kostelem, a lapidáriem ped muzeem. Také došlo na oberstvení v restauraci. Tajemný hrad Hlavaov vyžadoval výstup do kopce, ale stál za to. Rozlehlý hradní areál, o nmž se nedochovaly žádné písemné zprávy, je obehnán mohutnými píkopy a náspy. Barokní zámek v Olešné, skrývající v jednom kídle pozstatky renesanní tvrze, se nalézá v zanedbané zahrad, kde se prohánly dti, které nás pozvaly na prohlídku. Objekt ped nkolika týdny koupili jejich rodie a pustili se do oprav. V zámku díve sídlila Strojní a traktorová stanice, ale byl patrn delší as opuštn, nebo na nkterých místech patra se ve stropech objevily propadliny. V jedné místnosti se vzácn dochovaly malby na stnách, znázorující zámek a jeho Poboka Brno Kontaktní adresa: Ing. Pavel Švehla, Ondrákova 3, 628 00 Brno-Líše, e-mail: svehla.pavel@volny.cz.; Mgr. Bc. Josef Jan Ková, e-mail: josef.kovar@seznam.cz. Poboka Praha Kontaktní adresa: KAS Poboka Praha, PhDr. Jií Úlovec, T. Milady Horákové 133, 166 21 Praha 6 Dejvice, e-mail: julovec@mvcr.cz. Poboka Hradec Králové Kontaktní adresa: Ing. Jií Slavík, Nerudova 1210, 517 41 Kostelec n. Orlicí, e-mail: slavik@josefov.npu.cz, jaroslav_cerny@centrum.cz. Poboka Zlín Kontaktní adresa: KAS poboka Zlín, MUDr. Jií Hoza, eská 4760, 760 05 Zlín. Tel. 737177346. E-mail: jihoz@post. cz. Internetové stránky poboky: http://www.kaszlin.estranky.cz/. Poboka Humpolec Kontaktní adresa: KAS, poboka Humpolec, Hradská 818, 396 01 Humpolec, E-mail: kocmani.hu@seznam.cz, frantisek.kocman@mesto-humpolec.cz, tel: 777347511. Internetové stránky poboky: http://www.hrad-orlik.cz. Uzávrka dalšího ísla: 10. 3. 2014 (vyjde v první dubnové dekád 2014) HLÁSKA, zpravodaj Klubu Augusta Sedláka. ISSN 1212-4974. Vychází tvrtletn. Toto íslo vyšlo v 1. lednové dekád 2014. Šéfredaktor Petr Rožmberský (rozmber@kar.zcu.cz.), technický redaktor ing. Petr Mikota (pmikota@post.cz), redaktor pro internet Milan Novobilský (klub_augusta_sedlacka@centrum.cz.). Adresa redakce: Klub Augusta Sedláka, Kopeckého sady 2, 301 56 Plze. Vydává Klub Augusta Sedláka Registrováno pod znakou OK UmP 23/1991. 360 výtisk. 16