SYSTÉMOVÉ RIZIKO A KRIZE STÁTNÍCH FINANCÍ: MODELOVÁNÍ VZÁJEMNÝCH ZÁVISLOSTÍ VE FINANČNÍM SYSTÉMU TOMÁŠ KLINGER (IES FSV UK, ČSOB) EVROPSKÁ EKONOMIKA A JEJÍ PERSPEKTIVY 22. LISTOPADU 2013
KONTEXT PŘÍSTUP KALIBRACE VÝSLEDKY
Fáze 3 Fáze 2 Fáze 1 KONTEXT Úzké spojení mezi bankami a státy: tři fáze Klesající marže Zdroj síly: Zvyšování objemu aktiv Akumulace rizika BANKY Deregulace STÁTY Zdroj slabosti: Kolaps systému Credit crunch Státní pomoc BANKY STÁTY NADNÁRODNÍ INSTITUCE Přenos rizika na státy Slabé státy Krize Eurozóny Státní bankroty BANKY STÁTY NADNÁRODNÍ INSTITUCE Přenos rizika zpět na banky Úzké Zdroj: spojení Autor mezi bankami a státy: tři fáze OTÁZKY: a. Byl by na tom systém lépe bez státní pomoci? Nebo by byl náhlý kolaps nebezpečnější než pomalé přizpůsobení za pomoci států? b. Mají všechny typy státní podpory stejný efekt? Které jsou efektivnější?
KONTEXT PŘÍSTUP KALIBRACE VÝSLEDKY
PŘÍSTUP TEORIE SÍTÍ Popisuje propojené struktury Síť je graf, definovaný jako G = (N,E,f): o N množina uzlů o E množina hran o f zobrazení, mapující hrany na jednotlivé páry uzlů Vhodné pro studium přenosu impulzů (nákaza, úvěrové šoky)
PŘÍSTUP TEORIE SÍTÍ Popisuje propojené struktury Síť je graf, definovaný jako G = (N,E,f): o N množina uzlů o E množina hran o f zobrazení, mapující hrany na jednotlivé páry uzlů Vhodné pro studium přenosu impulzů (nákaza, úvěrové šoky)
PŘÍSTUP TEORIE SÍTÍ Popisuje propojené struktury Síť je graf, definovaný jako G = (N,E,f): o N množina uzlů o E množina hran o f zobrazení, mapující hrany na jednotlivé páry uzlů Vhodné pro studium přenosu impulzů (nákaza, úvěrové šoky)
PŘÍSTUP TEORIE SÍTÍ Popisuje propojené struktury Síť je graf, definovaný jako G = (N,E,f): o N množina uzlů o E množina hran o f zobrazení, mapující hrany na jednotlivé páry uzlů Vhodné pro studium přenosu impulzů (nákaza, úvěrové šoky)
PŘÍSTUP MULTIAGENTNÍ MODELOVÁNÍ Bottom-up přístup, zkoumající chování množství subjektů, které na sebe vzájemně působí ve virtuálním prostředí o agenti jednotlivé finanční instituce nebo státy, o data jejich rozvahy, případně další informace o vzorce chování o o o kdy banka není schopná splatit úvěr, kdy a jak spustí odprodávání určitého množství aktiv, kdy a jaké stát využije možnosti pomoci bankám A B
PŘÍSTUP ROZVAHA MODELOVÉ BANKY Státní dluh Externí pasiva Mezibankovní aktiva Externí aktiva Mezibankovní pasiva Kapitál MULTIAGENTNÍ MODELOVÁNÍ Aktiva Pasiva Bottom-up přístup, zkoumající chování množství subjektů, které na sebe vzájemně působí ve virtuálním prostředí A Aktiva Pasiva o agenti jednotlivé finanční instituce nebo státy, o data jejich rozvahy, případně další informace o vzorce chování o o o kdy banka není schopná splatit úvěr, kdy a jak spustí odprodávání určitého množství aktiv, kdy a jaké stát využije možnosti pomoci bankám B
NEGATIVNÍ ŠOKY Přenos přes kreditní kanál Jednotlivé banky Když je systém inicializován, aktiva jedné nebo více bank mohou být úplně nebo částečně odepsány v důsledku negativního šoku Další události závisí na velikosti primárního šoku 1. Nejprve jsou ztráty odepsány z kapitálu banky 2. Zbytek ztrát je kryt z mezibankovních pasiv, přičemž banky předávají šoky dále do systému Jednotlivá kola simulací 3. Zbytek ztrát je kryt externími pasivy (depozity)
NEGATIVNÍ ŠOKY Přenos přes kanál tržní likvidity o Krachující banka musí na trhu zlikvidovat veškerá svá aktiva o Malá tržní likvidita omezuje kapacitu trhu absorbovat aktiva příliš mnoho aktiv na prodej vede k výraznému poklesu jejich ceny o Ceny aktiv jsou v každém kole simulace sníženy podle inverzní poptávkové funkce: o Při předpokladu úplného účtování o ztrátách každá banka obdrží ztrátu o velikosti objemu svých aktiv krát změna ceny na trhu
ROLE STÁTŮ Uzly, reprezentující státy, mohou banky podpořit dvěma základními typy státní pomoci: Přímá rekapitalizace Odkup aktiv Státní pomoc se odrazí ve finanční stabilitě jednotlivých států: 1. Státní deficit vzroste o objem poskytnuté pomoci 2. Vzroste CDS spread dluhu daného státu 3. Zvýší se pravděpodobnost platební neschopnosti státu Při krachu státu je na všechny banky, které jsou exponované vůči jeho dluhu, vyslán kreditní šok Nakonec může v důsledku státní pomoci zkrachovat více bank
KONTEXT PŘÍSTUP KALIBRACE VÝSLEDKY
KALIBRACE MODELU Základní problém: Data pro vzájemné propojení jednotlivých bank nejsou dostupná Řešení: Agregovaná data vzájemných propojení bankovních systémů CELKOVÁ AKTIVA (EBA Database, databáze centrálních bank) Státní dluh Externí pasiva (Arslanalp & Tsuda (2012), IMF IFS (Dopočítáno) Database)! Mezibankovní aktiva (BIS International Statistics) Externí aktiva (Dopočítáno) Mezibankovní pasiva (BIS International Statistics) Kapitál (Bankscope) + CDS spready (Bloomberg) + HDP (IMF IFS Database)
KALIBRACE MODELU Vzájemné expozice bankovních systémů (Q4 2011) Panel A: Panel B: Zdroj: Autor na základě dat z BIS International Financial Statistics Poznámka: V Panelu A jsou hrany obarveny podle barvy uzlu věřitele, v Panelu B pak podle barvy uzlu dlužníka.
KALIBRACE MODELU Vzájemné expozice bankovních systémů (Q4 2011) Panel A: Panel B: Zdroj: Autor na základě dat z BIS International Financial Statistics Poznámka: V Panelu A jsou hrany obarveny podle barvy uzlu věřitele, v Panelu B pak podle barvy uzlu dlužníka.
KALIBRACE MODELU Vzájemné expozice bankovních systémů (Q4 2011) Panel A: Panel B: Zdroj: Autor na základě dat z BIS International Financial Statistics Poznámka: V Panelu A jsou hrany obarveny podle barvy uzlu věřitele, v Panelu B pak podle barvy uzlu dlužníka.
Stát (dlužník) KALIBRACE MODELU Dluhy jednotlivých států vůči jednotlivým bankovním systémům (Q4 2011) Exposures of banking sectors as of Q3 2012: Bankovní systém (věřitel) Zdroj: Autor na základě dat z Arslanalp & Tsuda (2012), IMF International Statistics a BIS International Financial Statistics
Stát (dlužník) KALIBRACE MODELU Dluhy jednotlivých států vůči jednotlivým bankovním systémům (Q4 2011) Exposures of banking sectors as of Q3 2012: Bankovní systém (věřitel) Zdroj: Autor na základě dat z Arslanalp & Tsuda (2012), IMF International Statistics a BIS International Financial Statistics
Výše dluhu v USD (log10 měřítko) KALIBRACE MODELU Expozice finančního systému vůči státnímu dluhu Q3 2012: Exposures of banking sectors as of Q3 2012: Zdroj: Autor na základě dat z Arslanalp & Tsuda (2012), IMF International Statistics a BIS International Financial Statistics
KONTEXT PŘÍSTUP KALIBRACE VÝSLEDKY
Počet bankovních systémů v platební neschopnosti Počet bankovních systémů v platební neschopnosti VÝSLEDKY SIMULACÍ Výsledky státní pomoci na kalibrovaném modelu s vypnutými zpětnými smyčkami Panel A: Přímá rekapitalizace Panel B: Odkup aktiv Ilikvidita systému Intenzita státní pomoci Ilikvidita systému Intenzita státní pomoci Zdroj: Autor
Počet bankovních systémů v platební neschopnosti Počet bankovních systémů v platební neschopnosti Výsledky rekapitalizace v případě aktivních zpětných smyček Intenzita státní pomoci (rekapitalizace) Intenzita státní pomoci (rekapitalizace) CDS sensitivita:
Počet bankovních systémů v platební neschopnosti Počet bankovních systémů v platební neschopnosti Výsledky rekapitalizace v případě aktivních zpětných smyček Intenzita státní pomoci (rekapitalizace) Intenzita státní pomoci (rekapitalizace) CDS sensitivita:
Počet bankovních systémů v platební neschopnosti Výsledky odkupu aktiv v případě aktivních zpětných smyček Intenzita státní pomoci (odkup aktiv) Zdroj: Autor CDS sensitivita:
Počet bankovních systémů v platební neschopnosti Výsledky odkupu aktiv v případě aktivních zpětných smyček Intenzita státní pomoci (odkup aktiv) Zdroj: Autor CDS sensitivita:
DĚKUJI ZA POZORNOST. TOMÁŠ KLINGER tomas.klinger@seznam.cz
Procenta z HDP dané země v roce 2012 Procenta z HDP dané země v roce 2012 KONTEXT Státní podpora finančního sektoru ve vybraných vyspělých zemích (2008-červen 2012) Panel A: Celková přímá podpora Panel B: Podpora nezískaná zpět přírůstek k veřejnému dluhu Celková podpora: Nezískaná zpět Získaná zpět Zdroj: Autor podle IMF Fiscal Monitor (Duben 2013)
Aktiva (mil. USD) Pasiva (mil. USD) KALIBRACE MODELU Finální složení rozvah v kalibrovaném systému Panel A: Aktiva jednotlivých bankovních systémů Panel B: Pasiva jednotlivých bankovních systémů Celková aktiva: Mezibankovní a. Vládní dluh Celková pasiva: Kapitál Mezibankovní p. Externí aktiva Externí pasiva Zdroj: Autor