VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HLAVNÍHO MSTA PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HLAVNÍHO MSTA PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ ÁSTI C - F SVAZEK IV Duben 2009

ZÁKLADNÍ ÚDAJE NÁZEV: VYHODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPN SÚ HL. M. PRAHY NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBJEDNATEL: ÚTVAR ROZVOJE HLAVNÍHO MSTA PRAHY, PÍSPVKOVÁ ORGANIZACE zastoupený Ing. Bokem Votavou, editelem Vyšehradská 57/2077 128 00 Praha 2 - Nové Msto I:70883858 ZPRACOVATELÉ: ING. JAN DEVÍKOVSKÝ autorizace ke zpracování dokumentace a posudku: osvdení odborné zpsobilosti.j.2556/381/opv/93 Mstské sady 666 284 01 Kutná Hora Tel.: 322 320 541 e-mail: drevikovsky@seznam.cz Ing. arch Milan Körner RNDr. Milan Svoboda DATUM ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE: 28. DUBNA 2009 PODPIS ZPRACOVATELE 1

2

OBSAH SVAZKU IV Základní údaje...1 Obsah svazku IV...3 ást C: Vyhodnocení vliv na stav a vývoj území podle vybraných sledovaných jev obsažených v územn analytických podkladech...5 C.1 Východiska...5 C.2 Indikátory a zpsob hodnocení...5 C.3 Hodnocení zmn indikátory v oblasti environmentálního pilíe...7 C.4 Hodnocení zmn indikátory v oblasti ekonomického pilíe...8 C.5 Hodnocení zmn indikátory v oblasti sociálního pilíe...9 ást D: Pedpokládané vlivy na výsledky analýzy SWOT....11 D.1 Východiska...11 D.2 Zpsob vyhodnocení vlivu ZÚR na výsledky analýzy SWOT a na stav a vývoj hodnot území...11 D.3.Swot analýza a hodnocení vliv zmny 07 ÚPHMP...12 1. Role Prahy...12 2. Pírodní podmínky, krajina...13 3. Sídelní struktura a urbanismus...14 4. Kulturní hodnoty...17 5. Hospodáské podmínky...18 6. Sociodemografické podmínky...20 7. Využití území...21 8. Bydlení...23 9. Rekreace...24 10. Obanské vybavení...26 11. Produkní odvtví...27 12. Doprava...29 13. Technická infrastruktura...33 14. HYGIENA ŽP...35 15. Bezpenost...36 SILNÉ STRÁNKY...36 ást E: Vyhodnocení pínosu k naplnní priorit územního plánování...38 E.1 Východiska...38 E.2 Priority územního plánování...38 E.3 Pínos zmny 07 ÚPHMP k naplnní priorit...38 E.4 Vztah zmny 07 ÚPHMP a úkol územního plánování...39 ást F: souhrn...40 3

F.1 Souhrnné hodnocení zmn podle charektru...40 F.2 Vyhodnocení zmn podmiujícíh vymezení nových zastavitlených ploch...40 F.4 Souhrné hondocení a doporuení...41 Píloha. 1: Souhrnné hodnocení zmn 4

ÁST C ÁST C: VYHODNOCENÍ VLIV NA STAV A VÝVOJ ÚZEMÍ PODLE VYBRANÝCH SLEDOVANÝCH JEV OBSAŽENÝCH V ÚZEMN ANALYTICKÝCH PODKLADECH C.1 VÝCHODISKA Udržitelný rozvoj je v legislativ pro oblast územního plánování vnímán jako rozvoj spoívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro píznivé životní prostedí, pro hospodáský rozvoj a pro soudržnost spoleenství obyvatel v území 1. Tento pístup se promítl významn do praxe územního plánování a je uplatován pi zpracování územn analytických podklad, vlastní územn plánovací dokumentace a vyhodnocení vliv ÚPD nejen po stránce vcné, ale i formální. Pi porovnání 7. vlny zmn ÚPHMP a jev sledovaných v územn plánovacích podkladech dle pílohy. 1, ást A vyhlášky. 500/2006 Sb. bylo zjištno, že je velmi obtížné vybrat konkrétní referenní jevy. Zhotovitel proto pro vyhodnocení vliv vybral pro každý pilí ti integrované indikátory - skupiny jev. Jejich výbr byl podízen dvma základním principm: - indikátory musí mít vztah k obecn definovaným kritériím udržitelného rozvoje; - indikátory musí odpovídat píslušné úrovni územního plánování. Obecn definovaných kriterií udržitelného rozvoje existuje velké množství v rzných úelov sestavených souborech 2, bohužel žádný z nich není pímo orientovaný na územní plánování a územní rozvoj. Vtšina z nich má bu velmi obecnou povahu nebo se naopak zabývají již konkrétními innostmi na úrovni místní správy, ekonomických subjekt a komunity. Pi posouzení vliv 7. vlny zmn ÚPHMP udržitelný rozvoj je nutné respektovat fakt, že samotná zmna je legislativní proces a pouze vytváí podmínky pro innosti, které již udržitelnost rozvoje ovlivují jednoznan. Z toho vyplývá, že hodnocení vliv zmny ÚPHMP na udržitelný rozvoj území je do znané míry pouhým piblížením a uritým vodítkem pro budoucí rozhodovací procesy. C.2 INDIKÁTORY A ZPSOB HODNOCENÍ I. Environmentální pilí: a) zele, ochrana pírody, krajina hodnocení zahrnuje vliv na ekosystémy, na krajinné hodnoty, na krajinný ráz, na plochy zelen existující i plánované apod.; hodnocení ve stupnici -2 významný negativní vliv, -1 mírn negativní vliv, 0 žádný vliv, +1 mírn pozitivní vliv, +2 významný pozitivní vliv; b) hygienické aspekty životního prostedí (ovzduší, hluk, vody, horninové prostedí apod.); b.1) stávající zátž hodnocení zohleduje stávající negativní zátž prostedí a její vliv na uvažovanou funkci; hodnocení ve stupnici 0 zátž není významná nebo nemá na zmnu vliv, -1 zátž je mírná nebo má na zmnu pouze mírný vliv, -2 zátž prostedí významn ovlivující zmnu; b.2) pedpokládané vlivy vyvolané zmnou hodnocení zahrnuje potenciální vlivy zámru, pro který je zmna poizována, na ovzduší, vody, horninové 1 Politika územního rozvoje R 2006 2 pehled uvádí nap. dokument Píklady ukazatel pro sledování vlivu realizace koncepce na životní prostedí in Metodika posuzování vliv regionálních rozvojových koncepcí na životní prostedí, MŽP R 2002 5

ÁST C II. prostedí a další složky životního prostedí hodnocení ve stupnici -2 významný negativní vliv, -1 mírn negativní vliv, 0 žádný vliv, +1 mírn pozitivní vliv, +2 významný pozitivní vliv; c) zábor ZPF hodnocení zohleduje zejména rozsah záboru zemdlského pdního fondu a kvalitu pdy; hodnocení ve stupnici -2 významný zábor, -1 prokazatelný negativní vliv, 0 žádný nebo minimální zábor. Pilí hospodáského rozvoje a) pracovní píležitosti a.1) dostupnost v míst vyhodnocení se týká dostupnosti pracovních píležitostí v míst u zmn zamených na rozvoj bydlení ve vtším rozsahu; hodnocení ve stupnici -2 pracovní píležitosti nejsou dostupné v míst ani okolí dostupná, zmna vyvolá významnou dojížku za prací; -1 pracovní píležitosti nejsou dostupné v míst; 0 vazba zmny na pracovní místa není relevantní, +1 v míst jsou dostupná pracovní píležitosti; +2 v míst je dostupný dostatek pracovních píležitostí. a.2) vytvoené zmnou vyhodnocení zohleduje potenciální vytvoení pracovních píležitostí; hodnocení ve stupnici 0 zmna nevytváí podmínky pro vznik pracovních píležitostí; +1 zmna vytváí podmínky pro vznik pracovních píležitostí; +2 zmna vytváí podmínky pro vznik významného potu pracovních píležitostí. b) bydlení b.1) doplnní stávající struktury vyhodnocení zohleduje doplnní stávající struktury bydlení v. návaznosti na technickou a dopravní infrastrukturu; hodnocení ve stupnici -2 zmna je zcela oddlená od stávající struktury, -1 zmna nenavazuje na stávající strukturu, 0 zmnu se netýká ploch bydlení, event. nejde o významný vztah ke stávající struktue z dvodu rozsahu zmny, +1 zmna dopluje stávající strukturu, +2 zmna vhodn dopluje stávající strukturu; b.2) nárst byt vyhodnocení zohleduje kapacitu nových byt; hodnocení ve stupnici 0 zmna se netýká ploch bydlení nebo nárst není nijak významný, +1 zmna vytváí podmínky pro významný nárst potu byt, +2 zmna vytváí podmínky pro velmi významný nárst potu byt; c) infrastruktura c.1) kapacita vyhodnocení se zamuje na kapacitní možnosti technické infrastruktury a poteby vyvolané zmnou; hodnocení ve stupnici -2 kapacita je nedostatená nebo zmna vyvolá kritické zatížení TI, -1 kapacita je limitovaná nebo zmna vyvolá významné zatížení TI, 0 kapacita je dostatená nebo zmna nemá nároky na TI, +1 kapacita je dostaující +2 zmna vhodn využívá volnou kapacitu TI; c.2) efektivnost investic vyhodnocení se zamuje na efektivní využívání veejných financí u zmn, které vytváejí pedpoklad pro realizaci investic do technické a dopravní infrastruktury; hodnocení ve stupnici -2 investice je výrazn neefektivní, -1 investice je neefektivní, 0 zmna není zamena na investice nebo efektivnost nelze posoudit, +1 investice je efektivní, +2 investice je velmi efektivní. 6

ÁST C III. Pilí soudržnosti obyvatel a) urbanistické dsledky a souvislosti hodnocení je zameno na vhodnost zámru podmínného zmnou z hlediska urbanistických vazeb, stávající struktury apod.; hodnocení ve stupnici -2 zmna je z urbanistického hlediska velmi nevhodná, -1 zmna je z urbanistického hlediska nevhodná, 0 urbanistické aspekty zmny jsou zanedbatelné, +1 zmna je z urbanistického hlediska pínosná, +2 zmna je z urbanistického hlediska velmi pínosná; b) dopravní dsledky a souvislosti b.1) úrove MHD vyhodnocení zohleduje dostupnost a kapacitu MHD v míst zmny a potebu MHD vyvolanou zmnou ; hodnocení ve stupnici -2 MHD je špatn dostupná a zmna vyvolává vysokou potebu, -1 MHD je dostupná, ale nedostauje poteb vyvolané zmnou, 0 zmna nevyvolává potebu MHD, +1 MHD je dostatená, +2 zmna je z hlediska MHD velmi dobe lokalizována; b.2) petížení dopravní sít vyhodnocení je zameno na dopravu vyvolanou zmnou a možnosti silniní sít; hodnocení ve stupnici -2 zmna vyvolá neúmrné zatížení silniní sít, která není dostatená, -1 zmna vyvolá významné zatížení dopravní sít, 0 zmna nevyvolává významné dopravní zatížení, +1 silniní sí je schopna bez problém pojmout dopravu vyvolanou zmnou, +2 silniní sí je kapacitní s ohledem na dopravu vyvolanou zmnou; c) základní vybavenost c.1) dostupná v míst hodnocení zohleduje dostupnost obanské vybavenosti v míst zmny ve vztahu k nárokm vyvolaným zmnou; hodnocení ve stupnici -2 vybavenost je v míst nedostupná pi vysokých nárocích vyvolaných zmnou, -1 vybavenost je v míst nedostupná, 0 zmna nevyvolává nároky na vybavenost, +1 vybavenost je v míst dostupná, +2 vybavenost je v míst dostupná a pokrývá nároky vyvolané zmnou; c.2) dostupná v blízkém okolí hodnocení zohleduje dostupnost obanské vybavenosti v blízkém okolí místa zmny ve vztahu k nárokm vyvolaným zmnou; hodnocení ve stupnici -2 vybavenost je v okolí nedostupná pi vysokých nárocích vyvolaných zmnou, -1 vybavenost je v okolí nedostupná, 0 zmna nevyvolává nároky na vybavenost, +1 vybavenost je v okolí dostupná, +2 vybavenost je v okolí dostupná a pokrývá nároky vyvolané zmnou. C.3 HODNOCENÍ ZMN INDIKÁTORY V OBLASTI ENVIRONMENTÁLNÍHO PILÍE Tabulka. 1 Hodnocení jednotlivých zmn indikátory environmentálního pilíe íslo zmny Mstská ást Zele, ochrana pírody, krajina Hygienické faktory ŽP stávající zátž prostedí ovlivnní zátže vyvolané zmnou Zábor ZPF Celkové hodnocení 0909 Praha 19 0 0 0-2 -0,50 0970 Praha Královice 0 0-1 -2-0,75 1009 Praha Královice -1 0-1 -2-1,00 1077 Praha 12 0-2 0 0-0,50 1211 Praha - Petrovice, Praha 15 0 0-1 -1-0,50 1407 Praha Petrovice 0 0-1 -1-0,50 7

ÁST C íslo zmny Mstská ást Zele, ochrana pírody, krajina Hygienické faktory ŽP stávající zátž prostedí ovlivnní zátže vyvolané zmnou Zábor ZPF Celkové hodnocení 1418 Praha 12 0 0 0-1 -0,25 1557 3 Praha 12 - - - - - 1637 Praha 22 0 0 0-1 -0,25 1686 Praha 12 0 0-1 -2-0,75 1713 Praha 22, Praha - Benice -1 0-1 -2-1,00 1868 Praha Nebušice 1 0 0 2 0,75 1891 Praha 9, Praha 14 0 0 0-1 -0,25 1918 Praha 8, Praha 9, Praha 14-1 0 0-1 -0,50 Komentá k tabulce: Do hodnocení zmn v oblasti environmentálního pilíe je zapracováno podrobné kvalitativní hodnocení ze SEA. Vzhledem k tomu, že v SEA se sleduje více individuálních ukazatel (viz ást A), je pro poteby celkového hodnocení zmn indikátory environmentálního pilíe proveden pevod hodnocení ze SEA do použité stupnice. Z hlediska vliv na krajinu, ochranu pírody a zele je negativní zmna. 1713. Jde o rozsáhlou lokalitu bydlení umístnou v hodnotných ástech pímstské krajiny. Naopak pízniv psobí zmna. 1868, kdy dochází k redukci zastavitelné ploch ve prospch zelen a úpravy ÚSES. Nejmén píznivé podmínky pro realizaci zmn z hlediska hygienických aspekt životního prostedí má zmna. 1077 Komoany, kde jde zejména o pedpokládanou budoucí zátž ze silniního pivade z mstského okruhu. Mírné negativní vlivy z hlediska zmnou vyvolané zátže lze pedpokládat u zmn. 1713, 970, 1009, 1407, 1211, 1686, 1891, 1418, 1557 a 1918. Z hlediska záboru ZPF je významný negativní vliv identifikován u zmn 1713, 970, 1009, 1686 a 909. Jde o rozsáhlé plochy pro bydlení v pímstských ástech (Královice, Pitkovice, Benice, Kbely a Cholupice). C.4 HODNOCENÍ ZMN INDIKÁTORY V OBLASTI EKONOMICKÉHO PILÍE Tabulka. 2 Hodnocení jednotlivých zmn indikátory ekonomického pilíe íslo zmny Mstská ást Pracovní píležitosti Bydlení Infrastruktura dostupnost vytvoené zmnou doplnní stávající struktury význ. nár st kapacita úelnost investic Celkové hodnocení 0909 Praha 19 1 1 2 2 0 0 1,00 0970 Praha - Královice -2 0-1 2-2 0-0,50 1009 Praha - Královice -2 0-1 1-2 0-0,67 1077 Praha 12 1 0 1 0 0 0 0,33 1211 Praha - Petrovice, Praha 15-1 0 1 2 1 1 0,67 1407 Praha - Petrovice -1 1 0 1 0 0 0,17 1418 Praha 12-2 0-1 1-1 0-0,50 1557 4 Praha 12 3 Zmna 1557 je posuzována jako souást zmny 1686 8

ÁST C íslo zmny Mstská ást Pracovní píležitosti Bydlení Infrastruktura dostupnost vytvoené zmnou doplnní stávající struktury význ. nár st kapacita úelnost investic Celkové hodnocení 1637 Praha 22 0 0 1 0 0 0 0,17 1686 Praha 12-2 -1-1 2-1 0-0,50 1713 Praha 22, Praha - Benice -1-1 -2 2-1 0-0,50 1868 Praha - Nebušice 0 0 0 0 0 1 0,17 1891 Praha 9, Praha 14 0 2 0 0 0 0 0,33 1918 Praha 8, Praha 9, Praha 14 0 0 0 0 0 2 0,33 Komentá k tabulce: Z hlediska dostupnosti pracovních píležitostí je nejhorší situace u zmn 970, 1009, 1418 a 1686, což jsou rozsáhlé plochy rodinných dom bez návaznosti na pracovní píležitosti. Nejvíce potenciálních pracovních píležitostí pináší zmna 1891. Podmínky pro realizaci nejvyššího potu byt pedstavují zmny 970, 1009, 1713, 1686, 1211 a 909. Zmny 970, 1009, 1713, 1686 a 1418 jsou však zárove negativn hodnoceny z hlediska vazeb na stávající strukturu zástavby z ekonomického pohledu. Zmny 970, 1009, 1713, 1686 a 1418 jsou problematické z hlediska dostupnosti a zatížení stávajících kapacit technické infrastruktury. Zmny, které vyvolávají investice z veejných prostedku jsou hodnoceny pozitivn. C.5 HODNOCENÍ ZMN INDIKÁTORY V OBLASTI SOCIÁLNÍHO PILÍE Tabulka. 3 Hodnocení jednotlivých zmn indikátory sociálního pilíe íslo zmny Mstská ást Urbanistické d sledky a souvislosti Dopravní d sledky a souvislosti úrove MHD pitížení dopravní sít Základní vybavenost v míst v blízkém okolí Celkové hodnocení 0909 Praha 19 0 0 0 0 0 0,00 0970 Praha - Královice -2-2 -1-2 -2-1,80 1009 Praha - Královice -2-2 -1-2 -2-1,80 1077 Praha 12 1 1-1 1 1 0,60 1211 Praha - Petrovice, Praha 15 0 1 0 1 1 0,60 1407 Praha - Petrovice 0 1 0 0 1 0,40 1418 Praha 12-1 -1 0-2 -2-1,20 1557 5 Praha 12-2 -1 0-2 -2-1,40 1637 Praha 22 0 0 0 1 1 0,40 1686 Praha 12-2 -1-2 -2-2 -1,80 1713 Praha 22, Praha - Benice -2-2 -2-2 -2-2,00 1868 Praha - Nebušice 2 0 0 0 0 0,40 1891 Praha 9, Praha 14 1 0 0 0 0 0,20 1918 Praha 8, Praha 9, Praha 14-2 0-1 0 0 0,00 4 Zmna 1557 je posuzována jako souást zmny 1686 5 Zmna 1557 je posuzována jako souást zmny 1686 9

ÁST C Komentá k tabulce: Významná ást navrhovaných zmn nevykazuje z hlediska sledovaných kritérií: - urbanistické dsledky a souvislosti - dopravní dsledky a souvislosti - dostupnost základního vybavení Významnjší vlivy na své okolí tzn., že nevyžaduje významnjší nároky na hromadnou dopravu ani na základní obanské vybavení. Zárove tyto zmny neznamenají závažnjší zásah do stávajícího nebo územním plánem sledovaného charakteru zástavby a též nevykazují významnjší dsledky (vlivy) na krajinu. Z hlediska tohoto pilíe jsou problematické zejména tyto zámry: 970 Královice - v periferním území; 1009 Královice - v periferním území; 1418 Cholupice - v periferním území; 1557 Cholupice v periferním území (souást zmny 1686); 1686 Cholupice - v periferním území; 1713 Benice Pitkovice - nedoešená problematika dopravní obsluhy, likvidace odpadních vod a veejného vybavení; 1918 Vysoanská radiála - velice složitá problematika ovlivující rozsáhlé území, riziko dsledk v prostoru Libn, ešit v novém ÚP. Lokality v periferním území nemají vazby na pátení systémy MHD ani neposkytují základní obslužné funkce. Jejich rozvoj by neml pedcházet rozvoji lokalit pestavbových a lokalit s existující kvalitní dopravní obsluhou a odpovídajícím vybavením. 10

: PEDPOKLÁDANÉ VLIVY NA VÝSLEDKY ANALÝZY SWOT. D.1 VÝCHODISKA Pro tuto ást vyhodnocení vliv 7. vlny zmn ÚPHMP na udržitelný rozvoj byla v souladu s pílohou 5 vyhlášky. 500/2006 Sb. použita jako referenní SWOT analýza, která je souástí územn analytických podklad Hlavního msta Prahy (Útvar rozvoje hlavního msta Prahy, 2008). SWOT je rozdlena do následujících patnácti tématických oblastí: 1. Role Prahy 2. Pírodní podmínky, krajina 3. Sídelní struktura a urbanismus 4. Kulturní hodnoty. 5. Hospodáské podmínky. 6. Sociodemografické podmínky. 7. Využití území. 8. Bydlení. 9. Rekreace. 10. Obanské vybavení. 11. Produkní odvtví 12. Doprava 13. Technická infrastruktura 14. Hygiena ŽP 15. Bezpenost. Píloha. 5 k uvedené vyhlášce vyžaduje zpracovat v ásti D též vyhodnocení vliv ZÚR na stav a vývoj hodnot území. Vzhledem k tomu, že SWOT analýza se významn vnuje i hodnotám území, je provedeno pouze vyhodnocení pedpokládaných vliv na výsledky analýzy SWOT a vyhodnocení vliv na hodnoty území je jeji nedílnou souástí.. D.2 ZPSOB VYHODNOCENÍ VLIVU ZÚR NA VÝSLEDKY ANALÝZY SWOT A NA STAV A VÝVOJ HODNOT ÚZEMÍ Vyhodnocení pedpokládaných vliv na výsledky analýzy SWOT je komplikované ze dvou dvod: 1. Vyhodnocení se týká velkého potu zmn, které jsou jak geograficky tak obsahov velmi rznorodé. 2. SWOT analýza je pojata velmi široce a dotýká se všech rozvojových aspekt v jednotlivých tématických oblastech. To znamená, že pro vtšinu tvrzení nelze nalézt zjevnou (pímou i nepímou) souvislost s územním plánování nebo konkrétn se zmnami územního plánu. Výše zmínné dvody prakticky vyluují provedení hodnocení vliv všech zmn na jednotlivá tvrzení SWOT. Vyhodnocení je provedeno formou komentá ke skupinám tvrzení (slabí stránky, silné stránky, píležitosti, ohrožení) pro každou tématickou oblast. Jsou komentovány vztahy tvrzení a zmn ÚP z pohledu, jak zmny pispívají k: 11

D.3. a) eliminaci hrozeb; b) posílení slabých stránek; c) využití silných stránek a píležitostí. 1. Role Prahy SWOT ANALÝZA A HODNOCENÍ VLIV 7. VLNY ZMN ÚPHMP SILNÉ STRÁNKY poloha Prahy ve stedu Evropy, trvající atraktivita a rst všeobecné prestiže msta, tradiní postavení Prahy jako stediska eské státnosti a správy státu, vzdlanosti a kultury, unikátní kulturn-historické ddictví svtového významu, mimoádná turistická pitažlivost Prahy, kontakty s velkými msty a regiony evropského kontinentu, napojení na innost komunitárních struktur EU, zásadní pínos pražské ekonomické základny pro hospodáství CR. SLABÉ STRÁNKY napojení na evropské dopravní sít (vyjma letecké dopravy) pod úrovní nejvýznamnjších konkurenních mst západní Evropy, málo rozvinutá koordinace aktivit a spolupráce mezi veejným a soukromým sektorem pi prosazování zájmu msta v zahranií, malá vzájemná informovanost Prahy a mstských ástí o zahraniních aktivitách, nevyužitý potenciál pro podporu rozvoje spolenosti znalostí, pasivita pi naplování role Prahy jako inovaního centra, nepíznivá povst nkterých pražských služeb, organizan i vcn málo fungující koordinaní vazby Prahy se Stedoeským krajem. PÍLEŽITOSTI upevování pozice Prahy na trhu metropolí Evropy jako dynamického, dlouhodob stabilního, bezpeného a inovaního msta - prezentace Prahy jako spokojeného msta, pedsednictví eské republiky v EU v 1. polovin roku 2009, využití polohy msta v Evrop k umístní sídla nkterého úadu (agentury) EU a dalších mezinárodních organizací v Praze a pro mezinárodn významné aktivity, optimální využití finanních prostedk ze zdroj EU, investorský zájem. OHROŽENÍ rychlý rst konkurence jiných evropských mst, nekoncepní pístup a komerní tlaky mnící Prahu na bžné velkomsto s internacionální unifikací, vliv extrémního zvýšení turismu na památkov unikátní celek Historického jádra msta a genius loci msta, nevyvážená podpora Prahy z úrovn vlády a Parlamentu R, nedostatenost legislativy dávající možnost územn správním orgánm úinn ovlivovat rozvoj sveného území, nárst cizích vlivu nepízniv ovlivující život msta a pekraujících míru tolerance oban. 12

VYHODNOCENÍ VLIV Vliv 7. vlny zmn ÚPHMP na SWOT analýzu v oblasti Role Prahy není prokazatelný. Zmny nejsou tak významné, že by mohly ovlivnit konkurenceschopnost msta v evropském mítku. 2. Pírodní podmínky, krajina SILNÉ STRÁNKY pestrá geologická skladba a bohatá terénní morfologie, píznivé klima mírného klimatického pásu, správní území kraje je identické s územím obce, což mže být výhodou pi zajišování územní ochrany (ÚSES, ZCHÚ apod.). pítomnost obtížnji zastavitelných svahu se zelení, a to i v rámci kompaktního msta, nadprmrná kvalita zemdlské pdy ve vnjším pásmu msta, pedevším v severovýchodní a jihovýchodní ásti, pítomnost nkolika rozsáhlejších lesních komplexu a parkových ploch uvnit msta, zachovalá rozsáhlá území s pírodními a pírod blízkými ekosystémy na okraji msta, relativn vysoký podíl lesu s pírod blízkou druhovou skladbou, potenciál pro vznik nové veejné zelen na plochách charakteru "brownfields", zejména v hust zastavných územích. SLABÉ STRÁNKY rozsáhlé zpevnné plochy s omezeným vsakem srážek a zrychleným odtokem vody z prostedí msta mají za následek ubývání vody v krajin a zhoršování mikroklimatických podmínek, nevhodné technické úpravy mnoha koryt vodních toku i v místech, kde to není nezbytné (nap. v extravilánu), vysoký stupen zornní zemdlské pdy a stále malý podíl les na celkové rozloze msta, s tím související nízký koeficient ekologické stability v podstatné ásti mstské krajiny, zvýšená rekreaní zátž les i jiných pírod blízkých prvku v dsledku jejich nedostatené rozlohy a nerovnomrného rozložení na území msta, ruderalizace vegetace, rozšiování invazních druhu, fragmentace krajiny pedevším v dsledku zahušování komunikaní sít a místy i výstavby protihlukových opatení. riziko sesuvu na svazích podél okraj kídových plošin a sesuvu vyvolaných antropogenními vlivy, nedostatek zelen a vodních prvku v nkterých hust zastavných ástech msta, zejména v historickém jádru a ve tvrtích z konce 19. a poátku 20. století, likvidace zelen na rostlém terénu v nkterých vnitroblocích. PÍLEŽITOSTI možnost snadnjšího získání potebných pozemku pro realizaci veejné prospšných opatení (nap. prvku ÚSES) na základe nového stavebního zákona, 13

využití dotaních programu ze strukturálních fondu EU i zdroj tuzemských pro revitalizace vodních toku, rzná krajinotvorná opatení i pro vlastní realizaci prvku ÚSES apod. existence ploch zelen ve Stedoeském kraji, které by bylo možné dále rozvíjet a propojit s pražskými. OHROŽENÍ OBECNÁ vysoká míra poškození lesních porost v dsledku nadmrného a asto i nedostaten ohleduplného rekreaního využívání pražských les, tlaky na zahušování obytné zástavby na úkor stávající vegetace spolu se zábory rezerv pro monofunkní plochy zelen, postupující suburbanizace pražského okolí, s tím související narušení rázu krajiny, zhoršení prostupnosti a astá ztráta vazeb (ÚSES, systém zelen atd.) do Stedoeského kraje. SPECIFICKÁ výrazný rozdíl mezi cenami zemdlských pozemku a stavebních pozemku vyvolávající enormní tlaky vlastník pozemk na pemnu na cenov výhodnjší charakter pozemku a vytváející prostor pro spekulativní nákupy pozemku, riziko nevhodných "technicistních" behových úprav Vltavy a Berounky v úsecích s dosud pírodním charakterem v souvislosti se zámrem splavnní obou ek. VYHODNOCENÍ VLIV V této oblasti lze pedpokládat: - mírn pozitivní velmi pozitivní vliv zmny. 1868, která navrhuje upesnní a rozšíení ploch zelen a úpravu ÚSES; - mírný negativní vliv u zmn 1918, 1637, 1891 a 1211, které do urité míry narušují plochy zelen; - významný negativní vliv u zmn 1009, 1713, 970, 1407, 1418 a 1557, kde dochází rozšiování zástavby do volné krajiny asto bez návazností na stávající struktury. 3. Sídelní struktura a urbanismus SILNÉ STRÁNKY výrazná prostorová scéna msta ovlivnná zejména pírodními danostmi, morfologií terénu a dlouhodobým utváením zástavby, uchované doklady historického vývoje a architektonicky cenné stavby a soubory, rozmanitá struktura zástavby, typologická a slohová pestrost, prolínající se dobová založení, souvislé stávající plochy zelen, které na území Prahy vytváejí relativn ucelený, na sebe navazující systém, krajinné a pírodní hodnoty, zetelné pírodní osy, atraktivní veduty msta z etných vyhlídkových míst, zetelné lenní prostoru msta zelení uplatující se v panoramatických pohledech, volné plochy spojující msto s okolní krajinou, které jsou potenciálem pro posílení rekreaního zázemí msta, 14

dostatek rezerv pro další vývoj území a pro zajištní nezbytných podmínek fungování msta - v historické i novjší zástavb, na transformaních a ásten také na volných plochách. nezastavené vrcholy a svahy terénních útvaru podílející se na osobitém rázu msta, postupný nárst realizací a projektu na revitalizaci veejných prostoru, parkových ploch a rekreaního zázemí, postupné odlehení historického centra výstavbou na transformaních plochách v Karlín a na Smíchov, prostorové rezervy pro umístní potebných celomstských funkcí nebo atraktivních projektu v centrální oblasti msta na transformaních a rozvojových plochách, zájem mstských ástí na rozvoji lokálních center, která identifikují jednotlivé mstské tvrti, rozvojové rezervy vtšiny lokálních center, realizace dopravní a technické infrastruktury a zahájení transformace na Rohanském ostrov, Maninách, realizace dopravní a technické infrastruktury v rozvojové oblasti Letany - Kbely, dobré podmínky pro rozvoj na území Dolní Poernice - Bchovice (vetn pozemku ve vlastnictví msta), dobré pedpoklady pro rozvoj v prostoru Západního msta a další možnosti v prostoru Drnovské, rozvojová rezerva v prostoru Štrboholy - Malešice. SLABÉ STRÁNKY radiální uspoádání msta ovlivující spolu s terénní morfologií nepízniv možnosti trasování a realizace dopravní infrastruktury v tangenciálních smrech, nekoncepní pístup k umisování výškových a objemových dominant, nežádoucí srstání msta s píhraniními oblastmi, narstající suburbanizace ve vnjším pásmu msta, petrvávající nevyváženost funkní skladby, existence velkých monofunkních ploch, generujících zvýšené nároky na dopravní obsluhu, ustupování zvyšujícímu se tlaku na zábory dosud nezastavných ploch a pírodního prostedí obecné pro novou výstavbu zmnami Územního plánu hl. m. Prahy, výstavba na volných plochách s problémy dostupnosti, zajištní potebné vybavenosti i s problémy zapojení do stávající struktury a úbytku potenciálních rekreaních ploch a krajiny, pomalá revitalizace stavebního fondu, veejných prostoru a obnova územních vazeb. soustední vtšiny obanské vybavenosti, pracovních píležitostí a správy do centra Prahy, omezování vazeb msta a vytváení nežádoucích bariér mezi mstem a volnou krajinou vlivem výstavby super- a hypermarket, logistických center, sklad a dopravní infrastruktury ve vnjším pásmu msta, zakládání nkterých nových vtších obytných souboru bez vlastní vybavenosti, závislých na obanské vybavenosti pvodního osídlení, pro které je tento rozvoj neúmrný, poteba revitalizace rozsáhlých ploch naplnných skládek komunálního odpadu, 15

ztráta kontinuity rozvoje mstské struktury do východních prostoru msta existencí rozsáhlé Malešicko - Hostivaské prmyslové oblasti, existence brownfields Bchovické výzkumné základny v okraji pírodního parku Klánovice íhadla, petrvávající monofunknost sídlištní zástavby 2. poloviny 20. století asto s nefunkními i nekvalitn založenými centry, ale s tendencí dalších bytových dostaveb a zahušování, nízká úrove tvorby a údržby mstského parteru, dlouhodob nedokonené projekty, nap. vysokoškolský kampus na Pelc Tyrolce, plavecké centrum na Šutce, novodobý projekt Zelený ostrov ve Vysoanech, neukonená koncepce a organizace prostoru Pankráce, Strahova a prostoru Trója - Bubene, deficity zelen a omezené rekreaní píležitosti pedevším na severovýchode území. PÍLEŽITOSTI využití dotaních titul EU a státu, pedevším pro revitalizace území, objektu a veejných prostranství, zájem investor o investice do transformaních území. existence pírodních os, pásu a ploch zelen ve Stedoeském kraji, které by bylo možné propojit s pražskými, celoevropský trend orientovat zájem o rozvoj do intravilánu mst. OHROŽENÍ OBECNÁ pokraující nároky na provedení zmn volných ploch na zastavitelné území s rizikem omezení pístupnosti a ztráty rekreaních ploch a zelen, tlak na využití území bez ohledu na poteby vyváženosti, limity a podmínky území a s vyššími nároky na dopravní i technickou infrastrukturu, zvyšující se hustoty, výšky a objemy nové výstavby oproti pedpokladm Územního plánu hl. m. Prahy a z toho vyplývající nároky na dopravní obsluhu a obanské vybavení, zvýšený tlak na dostavby a nástavby ve stabilizovaných ástech zástavby na úkor veejného parteru a zelen a koncepce založení, pokraující suburbanizace v okolí Prahy, srstání zástavby pres hranici Prahy, pokraující nárst rozvojových ploch v okolí Prahy s nároky na vybavenost i infrastrukturu msta, majetková nedostupnost ploch pro realizaci mstské infrastruktury a výsadby Zelen. SPECIFICKÁ tendence realizovat skladové a obchodní haly v zastavitelných plochách tsn za hranicí Prahy zpsobující ztrátu kontaktu msta do volné krajiny, tlak na rozšiování a výstavbu dalších nákupních center ve vnjším pásmu msta, zásahy do mítka stávající zástavby i do jejího výškového lenní a navazující ohrožení panoramat msta, kompozice a charakteru stávající zástavby, tlak na využití oblasti související s ekou zpsobující petžování nábežních poloh v centru, malý zájem investor o participaci na naplování pvodn vymezených hlavních center velkých obytných celk erného Mostu, Jižního Msta a Jihozápadního Msta, pesouvání center do poloh urbanisticky mén výhodných. VYHODNOCENÍ VLIV 16

V oblasti sídlení struktury a urbanismu lze pedpokládat: - významný pozitivní vliv u zmny. 1868; - pozitivní vliv u zmny. 1891; - mírn negativní vliv u zmny. 1407 a 1418 a významn negativní vliv u zmn 970, 1009, 1557, 1686 a 1713, kde jde o nevhodné vymezení využití s ohledem na okolí a zejména o podporu suburbánního rozvoje msta. 4. Kulturní hodnoty SILNÉ STRÁNKY v podstat neporušené historické jádro msta - Památková rezervace v hlavním mst Praze (PPR) - zapsané na seznamu svtového kulturního ddictví UNESCO, relativn vysoká míra zachování historické urbánní struktury msta, velká míra zachování historických objektu vysoké kulturní a architektonické hodnoty, vetn umleckých objektu vhodn dotváejících autentické prostedí msta, etné zachování historických objektu kulturního a vzdlávacího charakteru, tradiní existence vysokoškolských zaízení v historickém jádru msta podporující pestrost a diverzitu mstského prostedí. vysoká míra diverzity zachovaných objektu v historickém jádru Prahy, které dokumentují širokou škálu umleckých slohu v plynulé asové kontinuit od románského období po souasnost, cenná rznorodost dosud zachovaných prvku historického mstského mobiliáre a nkterých ostatních detailních prvku mstského interiéru, vysoký standard projekt a realizací rekonstrukcí památkových objekt, písné posuzování orgány státní památkové pée jak rekonstrukcí, tak i navrhovaných demolic památkových objektu a také novostaveb uvnit památkových ochranných pásem, vysoká úrove archeologických przkumu na území historického jádra Prahy, nárst získávaných informací díky zlepšování technické a metodické stránky záchranných výzkumu. SLABÉ STRÁNKY absence regulativ pro umisování výškových staveb a objemových dominant v celém mst, narušování stešní krajiny nástavbami objektu a pdními vestavbami, které znehodnocuje vizuální scénu msta, dosavadní pístup k archeologickému ddictví na území Prahy se omezuje pevážn na provádní záchranných archeologických výzkumu, není respektována priorita zachování archeologických památek na míst výskytu v netknutém stavu, znehodnocování památek v dsledku kriminality a vandalství. vysoká koncentrace pracovních píležitostí v historické ásti msta vyvolávající vysoké nároky na dopravní obsluhu, úbytek trvale bydlících v centru msta, který snižuje autenticitu prostedí, etné dvorní vestavby v historickém jádru msta, které zvyšují míru využití území a znehodnocují urbanistické hodnoty msta, nevyvážená kvalita pée o mstské parky a veejné prostory, 17

neúmrná komercionalizace veejných prostoru, vysoká koncentrace turistu na malé, úzce vymezené ásti historického jádra msta, která je tak vystavena neúmrnému zatížení, špatný stav infrastruktury a technických zaízení nkterých historických budov, které vede k rychlé degradaci objekt, ale mže vést i k jejich vážnému ohrožení po stránce konstrukní, problém tzv. fasádismu, kdy dochází k faktické demolici celého objektu a ponechání pouze uliní fasády. PÍLEŽITOSTI umisování nkterých centrálních funkcí (nap. banky, sídla velkých firem) mimo historické jádro msta, širší nabídka turistických cílu a tras - a to i ve Stedoeském kraji - jako pedpoklad pro rozptýlení toku turistu na širší území. rozvoj nedestruktivních metod archeologického zkoumání a jejich využití v praxi. OHROŽENÍ OBECNÁ enormní zájem investor vedoucí k razantním zásahm do stavební struktury zejména v historickém jádru Prahy (PPR), ale i v pilehlých památkových zónách, tlak na zvyšování automobilového provozu s negativními dsledky na památky, tlak investor na využití archeologicky cenného podzemí zejména v historickém jádru Prahy pro stavební aktivity a funkce, které se nedají prosadit nad zemí, nepíznivé pírodní vlivy (zejména povodn), které mohou narušovat stavební památkový fond. SPECIFICKÁ tlak na další zahušování zástavby na území historického jádra Prahy zastavováním historických nádvoí a vnitroblok, pesunutí tradiních vysokoškolských zaízení do vnjšího pásma msta v dsledku komercionalizace historického jádra Prahy, asté nerespektování autentické podoby historických budov pi nové úprav fasád, použití nevhodných a netradiních materiálu. VYHODNOCENÍ VLIV Vliv 7. vlny zmn ÚPHMP na SWOT analýzu v oblasti Kulturní hodnoty není prokazatelný. SWOT analýza je soustedna zejména na ochranu PPR, které se zmny tém nedotýkají. 5. Hospodáské podmínky SILNÉ STRÁNKY otevené podnikatelské prostedí, realizovaná zásadní odvtvová pestavba s omezením oboru zatžujících msto, vysoké hodnocení investorské stability Prahy, 18

dobrá dostupnost Prahy pro vtšinu regionálního zázemí, dostatek prostoru na území msta i v regionálním zázemí pro možnost zajištní funkcí a rozvoje Prahy, vysoká ekonomická výkonnost, zhruba tvrtinový podíl na tvorb hrubého domácího produktu R, vysoká míra zhodnocení vloženého kapitálu ze soukromých zdroj, dobré hospodaení s mstskými financemi potvrzené dlouhodob vysokým hodnocením od ratingových agentur, rychlý rozvoj odvtví služeb. píznivé podmínky pro zemdlství (kvalita zemdlské pdy, vodní zdroje pro závlahy, klima) ve vnjším pásmu msta, významný podíl msta na vlastnictví pozemku v nkterých rozvojových lokalitách. SLABÉ STRÁNKY ásten rozvinuté vazby správy msta a podnikatelských struktur, absence rozvojové agentury, málo využívaná forma Public Private Partnership, nedostatená podpora malého a stedního podnikání, nedostatené toky informací uvnit podnikatelské sféry, malá úast podnikatelských asociací pi píprav programových dokumentu rozvoje msta, nedostatený draz na dodržování principu udržitelnosti ve všech jeho aspektech jako jednoho ze základních pedpoklad dlouhodobého rozvoje ekonomické základny i celého msta, nerovnováha nabídky a poptávky na trhu práce, nedostatek nkterých nadprmrn kvalifikovaných a emeslných profesí, míra zadluženosti msta omezující další výraznjší využití cizích zdroj financování, nap. úvry, pjky. územn roztíštné a fyzicky nevyhovující produkní kapacity, bývalé výrobní a provozní areály, nesoulad mezi nkterými strategickými zámry a reálným rozvojem, velmi rozdrobené vlastnické vztahy bránící rozvoji nkterých území. PÍLEŽITOSTI existence rozsáhlého ekonomického prostoru integrované Evropy, zlepšení makroekonomického prostedí v rámci celého státu, stabilizace dvry podnikatel (investor) pro alokaci jejich aktivit na území Prahy, zajištní podmínek pro naplování zámru rozvoje znalostní spolenosti v souladu s Lisabonskou strategií, využití získaných finanních prostedk ze zdroj EU k posílení konkurenceschopnosti Prahy. zájem investor o pemnu bývalých industriálních území na nové smíšené mstské struktury, využívání komparativních výhod nižších nákladu na živou práci v nkterých odborných profesích v rámci EU. OHROŽENÍ 19

OBECNÁ nedostatené zohlednní celostátního významu Prahy pi perozdlování veejných zdroj, konkurence rozvojových zámr realizovaných na území Stedoeského kraje, mezinárodn vnímané aspekty ohrožující renomé Prahy, mj. korupce, kriminalita, nadbytená byrokracie, neúplná informovanost investor pi vstupu na pražský trh, problematický stav a právní rámec pro konsolidaci vlastnických vztahu a vymahatelnost vlastnických práv, netransparentnost vlastnictví a nakládání s nemovitostmi, nedostatek strategických surovin, paliv a energií na svtových trzích provázený jejich rostoucími cenami. SPECIFICKÁ -- VYHODNOCENÍ VLIV Nelze prokázat pímý vliv jednotlivých zmn ÚPHMP na SWOT analýzu v oblasti Hospodáské podmínky v pojetí ÚAP. Obecn lze konstatovat, že negativní vliv zmny, u nichž dochází k záboru ZPF I. a II. tídy ochrany, nebo tak dochází k omezování podmínek pro zemdlskou innost. Naopak pozitivní vliv mají zmny vytváející pedpoklady pro umístní investic v oblasti podnikání, kterých je však minimum. Pozitivn nelze hodnotit zmnu. 1891 zamenou na rozvoj logistiky, nebo logistiku nelze obecn považovat za odvtví pínosné pro udržitelný rozvoj hospodáské základny msta. 6. Sociodemografické podmínky SILNÉ STRÁNKY rst potu trvale bydlících obyvatel, nadprmrná životní úrove a vyvážená sociální stabilita, kvalitní zdravotní pée, hustá sít zdravotnických zaízení, nejvyšší úrove nadje dožití a píznivé ukazatele pracovní neschopnosti, kontinuita tradice a kultivovanosti msta, nadprmrná vzdlanostní úrove populace a kvalifikace pracovní síly, stabilní, profesn pestrá nabídka na trhu práce, celkov nízká nezamstnanost. relativn nižší vkový prmr ve vnjším pásmu msta. SLABÉ STRÁNKY stárnutí populace a zvyšující se poet osob v poproduktivním vku, nadprmrné výdaje domácností, pedevším na bydlení, fyzické bariéry pro pohyb ve mst omezující starší obany, obany se sníženou pohyblivostí, rodiny s dtmi a další, zpetrhání tradiních sociálních vazeb uvnit lokálních obanských komunit, rostoucí deficit potu pracovníku s nadprmrnou kvalifikací nebo v emeslných profesích, který ohrožuje píznivé hodnocení atraktivity celkového podnikatelského prostedí v Praze, 20

nedostatené provázání vzdlávání s trhem práce, nedostatek pracovních píležitostí pro handicapované osoby a nkteré skupiny osob s obtížným uplatnním na trhu práce. úbytek obyvatel v centru msta. PÍLEŽITOSTI migrace cizinc - nové pracovní síly, pitažlivost msta pro osoby v produktivním veku, zvyšování kvality a standardu života obyvatel. pracovní píležitosti v nových kanceláských areálech nebo obchodn-spoleenských centrech, které jsou blíže hlavním lokalitám bydlení. OHROŽENÍ OBECNÁ vysthovávání trvale bydlících obyvatel za hranice msta pi pokraujícím využívání obslužné infrastruktury Prahy, nedostatený zájem oban o veejné záležitosti a nízká identifikace s místním spoleenstvím, nedostatený postih erného pracovního trhu, rst poctu ilegálních pracovník a pisthovalc bez ádného zdravotního a sociálního pojištní, pracujících naerno, neplatících dan, ale erpajících služby z nich hrazené. SPECIFICKÁ sousteování jednotlivých národností a sociáln problémových skupin do uritých lokalit ve mst. VYHODNOCENÍ VLIV V souvislosti s hodnocení vlivu na SWOT analýzu v oblasti Sociodemografické podmínky je nutné upozornit na negativní vliv zmn podporujících suburbánní rozvoj msta (zejména 970 a 1009 Královice, 1557 a 1686 Cholupice a 1713 Pitkovice), které povedou ke vzniku spoleensky nedefinovatelných zón bydlení bez píznivé vnitní struktury ovlivující rozvoj místních spoleenství. 7. Využití území SILNÉ STRÁNKY široké spektrum druhu a typu území z hlediska možností jejich funkního využití, nabídka atraktivních transformaních ploch pro rozvoj polyfunkních mstských struktur v zastavných ástech msta, velká pitažlivost msta pro investorskou innost a rozvoj všech mstských funkcí vetn turistického ruchu, zelené klíny pronikající z volné krajiny do centra msta. 21

existence pirozeného i plánovitého soustední mstotvorných funkcí ve stávajících subcentrech obvodového a lokálního významu s nabídkou správních, obslužných a kulturn spoleenských aktivit, vetší množství veejn pístupných historických zahrad v celomstském centru na levém behu Vltavy, existence rozsáhlých parkových ploch v kontaktu s centrem Prahy - Stromovka, Petín, Letná. SLABÉ STRÁNKY úbytek polyfunkní mstské struktury v dsledku výstavby monofunkních obytných celk a monofunkních obchodních a kanceláských ploch, nedostatená nabídka atraktivních lokalit mimo celomstské centrum k využívání pro turistický ruch, malá podpora veejného sektoru pi naplování komern mén atraktivních funkcí, zejména veejného vybavení, zelen, rekreace aj. charakter služeb a funkcí v celomstském centru pevážn zamený na turisty a zamstnance prestižních institucí a firem, které zde mají sídlo, existence velkých monofunkních areálu pro bydlení ve vnjším pásmu msta bez dostatené obanské vybavenosti a pracovních píležitostí, nedostatená obanská vybavenost ve vnjším pásmu msta, dále prohlubovaná v souvislosti s využíváním obanského vybavení mimopražskými obyvateli, nedostatený management území ve smyslu pípravy území pro lokalizaci areálu veejné vybavenosti a vysokého školství, nedostatek ploch pro výstavbu a rozvoj vysokých škol odpovídající všem jejich rozvojovým potebám a možnostem, nedostatené uvolnní vltavských nábeží od automobilové dopravy ve prospch peších, cyklist a rekreace, výrazný deficit zelen v celomstském centru na pravém behu Vltavy bez možnosti doplnní nových ploch zelen, deficit zelen na severním, severovýchodním a jihovýchodním okraji Prahy. PÍLEŽITOSTI využití dotací z EU a projektu PPP pro posílení trvale udržitelného rozvoje v oblasti revitalizace msta, nap. sídliš, zelen a rekreaních území, zájem investor o využití brownfields a devastovaných ploch s možností posílení polyfunkní mstské struktury. návrat bytové funkce do centra msta. OHROŽENÍ OBECNÁ lokalizace kapacitních obchodních, skladovacích a distribuních ploch i kapacitních obytných celk v kontaktním území Prahy a ve vnjším pásmu msta zpsobující nadmrné zatížení komunikaní sít Prahy a v nkterých pípadech zhoršení podmínek pro revitalizaci a transformaci velkých monofunkních obytných celk, tlak na preferenci ekonomické výhodnosti funkního využití území na úkor urbanistických hledisek a hledisek ochrany životního prostedí, nezájem investor o realizaci plnohodnotných polyfunkních území, 22

tlak na neúmrné vysoké využití stavebních ploch s hrozbou nepíznivé a nevratné zátže lokalit a jejich širšího okolí. SPECIFICKÁ ztráta polyfunkního charakteru celomstského centra z hlediska historického i funkního využití, elícího zvyšujícímu se tlaku komerních aktivit a turistického ruchu, provázeného úbytkem bytu a obyvatel, tlak na využití objektu a ploch veejného vybavení pro komerní funkce, zejména v celomstském centru, tlak na kapacitní bytovou výstavbu na okraji msta a v jeho zázemí, bez návaznosti na dopravní a technickou infrastrukturu, potebné obanské vybavení zajištující celkovou kvalitu bydlení. VYHODNOCENÍ VLIV V této oblasti SWOT analýzy lze oznait za pozitivní zmny vedoucí k žádoucí diverzifikaci využití území msta a k upesnní využití dle stavu. Negativní vliv mají zmny, které podporují vytváení pevážn monofunkních ploch bydlení v okrajových ástech msta (zejména 970 a 1009 Královice, 1557 a 1686 Cholupice, 1294 a 1713 Benice Pitkovice). 8. Bydlení SILNÉ STRÁNKY nadprmrná úrove bytového fondu a jeho napojení na veejné sít, zvyšující se kvalita vtšiny bytového fondu, vysoký poet rozestavených bytu na území msta i jeho zázemí jako pedpoklad stabilizace souasného vysokého tempa výstavby, široká nabídka bydlení a volných bytu na trhu s byty z hledisek ekonomických, architektonických i uživatelských forem, dostatené územní rezervy pro bytovou výstavbu v rámci platné územn-plánovací dokumentace. neexistence sociáln problémových lokalit. SLABÉ STRÁNKY nikteré trvající negativní faktory fungování trhu s byty, nap. spekulace a neoprávnné užívání bytu, existence dvojího nájemného, nedostatek kvalitních stavebních kapacit pro modernizaci a výstavbu bytového fondu, který má dopad na finanní i asovou náronost, podprmrná obytná plocha pražských bytu a nižší prmrný poet místností. zanedbaná údržba a opravy ásti bytového fondu, vysoká energetická náronost, nedostatená estetická úrove bytových domu a obytného prostedí, chybjící vybavenost, hlavn v pípad panelových sídliš, které v Praze pedstavují významnou ást bytového fondu. PÍLEŽITOSTI zájem o bydlení v Praze a jeho okolí, 23

píliv zahraniního kapitálu do bydlení v Praze, akumulace zdroj pro další rozvoj obytné funkce, nabídka ekologicky píznivých technologií, konstrukcí a typu nové bytové výstavby a jejího technického vybavení, nová legislativa smující k odstranní negativních dsledku deformace trhu s byty, nástroje na podporu nájemního bydlení. zvýšený investorský zájem na využití vhodných volných a transformaních ploch pro bytovou výstavbu v centru Prahy a kompaktním mst, vetn doplnní sídliš, návrat bytové funkce do centra msta, zlepšování stavebn technické úrovn privatizovaných bytu. OHROŽENÍ OBECNÁ problémy splácení hypoték a pjek, neplacení nájemného, dlouhodob nedokonené bytové projekty v dsledku poklesu kupní síly obyvatel, tlak investor na výstavbu bytu mimo plochy urené pro bydlení územním plánem msta a na neúmrné využití stavebních ploch s hrozbou nepíznivé a nevratné zátže lokalit, nárst migrace sociáln problémových skupin obyvatel, nízká státní podpora pro opravy bytového fondu. SPECIFICKÁ nekoordinovaná bytová výstavba na okraji msta a v jeho zázemí bez návaznosti na odpovídající dopravní a technickou infrastrukturu, neprovázanost realizace bytu a kapacit obslužné sféry zajištujících celkovou kvalitu bydlení, nadmrná vlastnická roztíštnost bytového fondu vytváející pedevším na sídlištích bariéru pro koordinaci a koncentraci zdroj pro opravy bytových objektu, úpravy okolního prostoru, realizaci energetické úspory, ekologická opatení apod. VYHODNOCENÍ VLIV SWOT analýza v oblasti bydlení je zamena zejména na nkteré ekonomické a právní aspekty bydlení. Z hlediska rozvoje problematiky bydlení je nutné konstatovat dv odlišné skupiny vliv. 1. Z hlediska rozvoje bydlení, tedy potu nových byt, mají velmi pozitivní vliv zmny. 909, 970, 1211, 1686 a 1713 a pozitivní vliv zmny 1009, 1407 a 1418. 2. Z hlediska kvalitativního mají nkteré z uvedených zmn negativní vliv díky lokalizaci velkého množství byt v okrajových ástech msta bez vazeb na vybavenost, pracovní píležitosti a bez vnitní struktury veejných prostranství. Jde o vytváení nového typu nocleháren. Týká se zejména zmn 970, 1009, 1557, 1686 a 1713. 9. Rekreace SILNÉ STRÁNKY atraktivita Prahy jako turistické destinace, 24

široká nabídka ubytovacích zaízení sloužících cestovnímu ruchu všech kategorií, mimoádné kulturní ddictví, Historické jádro Prahy, povst Prahy jako bezpené turistické destinace, dobrá dostupnost Prahy leteckou dopravou, ke které pispívá zvýšení kapacity letišt v Ruzyni a nízkonákladové lety, tradice sportovních zájmových organizací, jako je Sokol nebo Skaut, rozsáhlý pirozený rekreaní potenciál území Prahy. dostatená kapacita služeb v centru Prahy pro návštvníky msta, existence multifunkního zaízení ve Vysoanech na souasné špikové mezinárodní úrovni, územní podmínky pro vznikající velké rekreaní areály pro krátkodobou rekreaci, nap. na soutoku Vltavy a Berounky, tradice sportovních akcí pro jednotlivce i širokou veejnost, asto i mezinárodního charakteru, rozšiování nabídky sportovn rekreaních píležitostí pro netradiní sportovní disciplíny. SLABÉ STRÁNKY nedostatená spolupráce veejného a soukromého sektoru v oblasti cestovního ruchu, dlouhodob velmi malý podíl domácích návštvník oproti srovnatelným zahraniním turistickým destinacím, vysoká sezónnost, nedostatek píležitostí pro pohybovou rekreaci neorganizované vtšinové populace, omezená druhovost a nevyvážená skladba sportovních zaízení, zejména nedostatek plaveckých bazénu a absence komplexních center pohybové aktivity. velmi rozdílné dopady cestovního ruchu na mstské ásti jako dsledek nerovnomrného rozložení turistických atrakcí na území msta, velké zatížení Historického jádra Prahy a centra msta cestovním ruchem, úrove nkterých vstupních bodu neodpovídá souasným požadavkm a pedstavám (autobusové nádraží Florenc, železniní stanice Holešovice a další), pouliní kriminalita zamená na turisty, která ovlivuje renomé Prahy jako turistické destinace, nerovnomrné rozložení ubytovacích a stravovacích zaízení na území msta, nedostatené využívání transformaních lokalit pro pemnu také na území pro volnoasové, sportovní a rekreaní aktivity oban, nerovnomrné rozložení sportovních a rekreaních píležitostí na území Prahy, nedostaten vybavené rekreaní zázemí centra msta a sídliš, stárnoucí vybavení velké ásti tradiních sportovních areálu, nedostatek cyklistických stezek oddlených od automobilové dopravy. PÍLEŽITOSTI zvyšování kvality služeb v cestovním ruchu, rozvoj doprovodné infrastruktury cestovního ruchu, zájem o ubytování v Praze, možnost potenciálního nárstu déletrvajících pobytu s jiným než ist turistickým cílem, zpsobený zvýšenou mobilitou osob v rámci EU, 25

nárst cestování senior, rozšiování druhého bydlení vedoucí k žádoucím opakovaným návštvám, rostoucí obliba kondiního sportování u mladé a stední generace. zájem investor o výstavbu ubytovacích kapacit a dalších zaízení cestovního ruchu na atraktivních lokalitách. OHROŽENÍ OBECNÁ silná konkurence jiných mst v cestovním ruchu, zmna zpsobu cestování mže vést k zániku nkterých pracovních míst nebo celých profesí nap. prvodci, pracovníci cestovních kanceláí, zmna struktury návštvník s nárstem píjmov nižších skupin a možný pohyb finann nezajištných návštvník, finanní efekty z cestovního ruchu pro vlastní rozpoet Prahy neodpovídají výnosm získaným v tomto odvtví, rozšiující se neadresnost subjektu poskytující služby cestovního ruchu, píklady pompézních staveb pro vrcholový sport v zahranií jako riziko pro neuváženou výstavbu naddimenzovaných diváckých arén bez perspektivy trvalé návštvnosti. SPECIFICKÁ chátrání ady tradiních sportoviš z dvodu chybjící údržby a nedostatku finanních prostedk. VYHODNOCENÍ VLIV - V oblasti rekreace nebyly nalezeny relace mezi hodnocenými zmnami a tvrzeními SWOT analýzy. 10. Obanské vybavení SILNÉ STRÁNKY široká nabídka odborných, všeobecných a umleckých stedních i vyšších škol, rozsáhlé spektrum nestátních neziskových organizací psobících v oblasti sociálních služeb, velká nabídka zdravotnických zaízení, vetn zaízení nadmstského významu poskytujících specializované a superspecializované zdravotní služby, kulturní zázemí msta na evropské úrovni, dobrá dostupnost objekt mstské veejné správy mstskou hromadnou dopravou. dostatená a rovnomrn rozložená sít základních a stedních škol v centru Prahy a v kompaktním mst, rovnomrná dislokace objektu mstské veejné správy, hustá sít ubytovacích a stravovacích zaízení všech kategorií v centru msta. SLABÉ STRÁNKY nedostatené možnosti pro mimoškolní a zájmovou innost dtí a mládeže, zejména pro spontánní trávení volného asu, 26