VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA Nerovnovážné modely rhu úvěrů s aplikací na Českou republiku DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE 2009 Ing. Pavla Vodová
VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ - TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA Nerovnovážné modely rhu úvěrů s aplikací na Českou republiku DOKTORSKÁ DISERTAČNÍ PRÁCE Sudijní program: Hospodářská poliika a správa Sudijní obor: Finance Školiel: prof. PhDr. RNDr. Sanislav Polouček, CSc. 2009 Ing. Pavla Vodová
Vysoká škola báňská Technická univerzia Osrava Ekonomická fakula P r o h l á š e n í Mísopřísežně prohlašuji, že jsem celou uo dokorskou diserační práci včeně příloh vypracovala samosaně, resp. převzala v práci uvedené čási v souladu s prezenovanými ciacemi. V Osravě dne 10. srpna 2009 Podpis - iii -
Anoace Cílem éo diserační práce je pomocí aplikace nerovnovážného modelu zkouma vývoj na českém rhu úvěrů v období 1994 2007. Za účelem splnění cíle je diserační práce rozdělena následujícím způsobem. Po úvodu následuje druhá kapiola, v níž je popsán proces resrukuralizace českého bankovního sekoru, specifikována legislaiva ýkající se rhu úvěrů a deailně analyzována úvěrová akivia českých bank. Třeí a čvrá kapiola předsavují eoreický a meodologický rámec empirické čási diserační práce. Definují rovnováhu a nerovnováhu na rhu úvěrů, příčiny nerovnováhy a podsau nerovnovážných modelů. Páá kapiola zkoumá český rh úvěrů pomocí nerovnovážného modelu a koinegrační analýzy. V závěru jsou sumarizovány dílčí poznaky a společně s ím jsou předsaveny náměy pro budoucí směřování výzkumu v dané oblasi. Výsledky nerovnovážného modelu naznačují, že popávka po úvěrech je v České republice funkcí HDP, zpožděného o jedno čvrleí, invesic, indexu PX 50 a úrokové sazby z úvěrů. Nabídka úvěrů poom v České republice rose při růsu depozi, průmyslové výroby a úrokových sazeb z úvěrů a při poklesu klasifikovaných úvěrů. Nabídka rovněž klesla po vyvedení španých úvěrů do ČKA. Analýza koinegrace prokázala, že v dlouhodobém horizonu je objem poskyovaných úvěrů poziivně ovlivňován úvěrovou kapaciou a úrokovou marží. V posledních desei leech je pro český rh úvěrů ypická poměrně značná nerovnováha. Někerá období jsou charakerisická převisem popávky, jiná převisem nabídky. Zaměřili jsme se zejména na období od počáku roku 1998 do poloviny roku 2002. V omo období panoval na rhu úvěrů vysoký převis popávky po úvěrech. Příčinou byla klesající nabídka úvěrů. V první polovině roku 2001 převis popávky výrazně přesáhl hraniční hodnou dvojnásobku směrodané odchylky, v é době byla navíc nabídka úvěrů nejhlouběji pod svou dlouhodobě rovnovážnou úrovní. V éo době edy český bankovní sekor čelil problému zadření úvěrů. - iv -
Annoaion Disequilibrium Models of Credi Marke Applied o he Czech Republic This PhD final hesis aims o apply disequilibrium model on credi marke in he Czech republic in period 1994 2007. Wih he purpose o fulfill he aim he hesis is srucured as follows. Afer he inroducion, he second chaper provides a review of resrucuring process in Czech banking secor, specificaion of he legislaion and deail analysis of lending aciviies of Czech banks. The hird and fourh chapers presen heoreical and mehodological framework for he empirical par of he hesis. The equilibrium and disequilibrium on he credi marke, causes of disequilibrium and he essence of disequilibrium model are defined. The fifh chaper is devoed o analysis of Czech credi marke wih disequilibrium model and coinegraion analysis. The sixh chaper concludes he PhD hesis wih some general commens and highlighs some proposals for furher research. The resuls of applicaions of disequilibrium model sugges ha he credi demand in he Czech republic is a funcion of gross domesic produc one quarer lagged, invesmens, capial marke index PX50 and ineres rae on loans. Credi supply rises wih increase of deposis, indusrial producion and ineres rae on loans and wih decrease of classified loans and afer ransfer of nonperforming loans o CKA. The resuls of coinegraion analysis exhibi ha he volume of loans provided is posiively relaed o lending capaciy and ineres rae margin in long run. The relaively considerable disequilibrium is ypical for Czech credi marke in las en years. Some periods are disinguished by excess demand, oher by excess supply. We focus mainly on he period from he beginning of 1998 o he half of 2002. There was a huge excess demand on he marke in his period which could be a sign of credi crunch. The huge excess demand was a consequence of falling credi supply. In he firs half of 2001, he excess demand subsanially exceeded double amoun of sandard deviaion. Moreover, he credi supply was deeply bellow is long erm equilibrium level a he same ime. One can conclude ha Czech credi marke suffered from credi crunch in 2001. - v -
Obsah diserační práce 1. ÚVOD... 1 2. TRH ÚVĚRŮ V ČESKÉ REPUBLICE... 3 2.1 Resrukuralizace bankovního sekoru v České republice... 3 2.1.1 Vývoj poču bank... 3 2.1.2 Konsolidace a privaizace bankovního sekoru... 5 2.2 Vývoj legislaivního rámce úvěrových obchodů v České republice... 9 2.2.1 Regulace úvěrové angažovanosi bank... 10 2.2.2 Zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a vorby rezerv a opravných položek 12 2.2.3 Pravidla kapiálové přiměřenosi bank... 14 2.2.4 Řízení úvěrového rizika v bankách... 18 2.3 Úvěrová akivia bank v České republice... 19 2.3.1 Vývoj srukury akiv bank... 21 2.3.2 Vývoj srukury úvěrového porfolia bank... 23 2.3.2.1 Klasifikované úvěry... 23 2.3.2.2 Srukura úvěrů podle ekonomických sekorů... 25 2.3.2.3 Srukura úvěrů podle ekonomických odvěví... 28 2.3.2.4 Srukura úvěrů podle doby splanosi... 29 3. ROVNOVÁHA A NEROVNOVÁHA NA TRHU ÚVĚRŮ... 31 3.1 Charakerisika credi raioning a credi crunch... 31 3.2 Příčiny credi raioning... 33 3.2.1 Credi raioning a eorie dosupnosi... 33 3.2.2 Credi raioning jako důsledek nepříznivého výběru... 34 3.2.2.1 Nepříznivý výběr a úroková sazba... 34 3.2.2.2 Nepříznivý výběr a požadavky banky na zajišění úvěru... 38 3.2.3 Credi raioning jako důsledek morálního hazardu... 43 3.2.3.1 Morální hazard a úroková sazba... 43 3.2.3.2 Morální hazard a požadavky banky na zajišění úvěru... 49 3.2.4 Credi raioning jako důsledek příliš vysokých nákladů na vymáhání a moniorování úvěrů... 50 3.2.4.1 Credi raioning a náklady na vymáhání úvěrů... 50 - vi -
3.2.4.2 Credi raioning a náklady na moniorování úvěrů... 52 3.3 Credi raioning a charaker konkurence v bankovním sekoru... 54 3.3.1 Credi raioning a monopol na rhu úvěrů... 54 3.3.2 Credi raioning a dokonalá konkurence na rhu úvěrů... 55 4. METODY MĚŘENÍ NEROVNOVÁHY NA TRHU ÚVĚRŮ... 58 4.1 Nerovnovážné modely... 58 4.1.1 Podsaa nerovnovážných modelů... 58 4.1.2 Meody saisického odhadu modelů popávky a nabídky v podmínkách nerovnovážného modelu... 60 4.1.2.1 Konzisenní meoda odhadu... 60 4.1.2.2 Směrová meoda I... 61 4.1.2.3 Směrová meoda II... 62 4.1.2.4 Kvaniaivní meoda... 62 4.1.2.5 Meoda maximální věrohodnosi... 63 4.2 Empirické analýzy rhů úvěrů s využiím nerovnovážných modelů... 64 4.2.1 Sudie analyzující rh úvěrů jako celek... 65 4.2.2 Sudie analyzující vybraný segmen rhu úvěrů... 70 4.2.3 Proměnné používané při odhadech popávky a nabídky na rhu úvěrů pomocí nerovnovážných modelů... 73 5. EMPIRICKÁ ANALÝZA ČESKÉHO TRHU ÚVĚRŮ... 75 5.1 Použiá daa a esování jejich sacionariy... 75 5.1.1 Použiá daa... 75 5.1.2 Tesování sacionariy časových řad... 77 5.2 Tesování dlouhodobých vazeb na rhu úvěrů... 79 5.2.1 Dlouhodobé vazby v popávce po úvěrech... 80 5.2.2 Dlouhodobé vazby v nabídce úvěrů... 83 5.3 Odhad nerovnovážného modelu na rhu úvěrů... 87 5.3.1 Odhad popávky po úvěrech... 89 5.3.2 Odhad nabídky úvěrů... 93 5.3.3 Zhodnocení vývoje na rhu úvěrů... 96 6. ZÁVĚR... 102 SEZNAM POUŽITÝCH PRAMENŮ A LITERATURY... 106 - vii -
SEZNAM TABULEK... 113 SEZNAM GRAFŮ... 114 SEZNAM SCHÉMAT... 115 SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK... 116 SEZNAM PŘÍLOH... 117 - viii -
1. Úvod Od konce 80. le 20. soleí prošly nové členské země Evropské unie pozoruhodným procesem ransformace z cenrálně plánované ekonomiky na ekonomiku ržní. Naproso zásadní podmínkou akuálního i poenciálního ekonomického růsu je mimo jiné modernizace finančního sekoru země. Analogicky jako v osaních ranziivních ekonomikách, aké v České republice byl počáek ransformace bankovního sekoru spojen s vyvořením dvousupňového bankovního sysému. Od 1. ledna 1990 je úkolem cenrální banky udržova sabiliu měny a úkolem komerčních bank přijíma vklady a poskyova úvěry, případně mohou vykonáva i další služby, pokud je mají povoleny v jim udělené licenci. Počáek ransformace byl spojen s rapidním nárůsem úvěrové akiviy. Enormní popávka po úvěrech, kerou banky uspokojovaly, byla způsobena zejména pořebou financova privaizační projeky. Efekivnos alokace úvěrů však byla negaivně ovlivněna řadou fakorů, jako nedosaek znalosí a zkušenosí s ohodnocováním úvěrového rizika a boniy dlužníků, kráká úvěrová hisorie dlužníků, velká nejisoa ohledně výsledků podnikaelských projeků a nedosaečná legislaiva, zejména co se ýče ochrany práv věřielů, vymahaelnosi zásav apod. Následně ak došlo k výraznému nárůsu klasifikovaných úvěrů. V důsledku nunosi vyváře rezervy a opravné položky ke klasifikovaným úvěrům a aké v důsledku věší obezřenosi bank při poskyování nových úvěrů došlo v druhé polovině 90. le nejprve k poklesu empa růsu a posléze i objemu poskyovaných úvěrů. Pokles úvěrové akiviy české banky zdůvodňovaly nedosakem úvěrovaelných projeků a zhoršenou finanční siuací dlužníků v důsledku ekonomické recese, zároveň však musely čeli kriice za neochou poskyova úvěry a preferování invesic do bezpečných sáních cenných papírů. V posledních leech dochází opě k nárůsu významu úvěrů. Celé období je proo velice zajímavé pro výzkum popávky po úvěrech, nabídky úvěrů a případné nerovnováhy na rhu úvěrů. Nerovnováha se na rhu úvěrů objevuje relaivně časo. Nesoulad mezi popávaným a nabízeným množsvím úvěrů může nasa buď díky nedosaečné popávce po úvěrech nebo v důsledku nedosaečné nabídky úvěrů. Pro empirickou analýzu nerovnováhy na rhu úvěrů lze využí nerovnovážný model. - 1 -
Cílem diserační práce je pomocí aplikace nerovnovážného modelu zkouma vývoj popávky po úvěrech, nabídky úvěrů a odhadnou, do jaké míry panuje na českém úvěrovém rhu rovnováha. Analýza je provedena pro období 1994 2007. V diserační práci budou, mimo jiné s využiím ekonomerického aparáu, hledány odpovědi na následující oázky: keré fakory nejvíce deerminují popávku po úvěrech; kerými fakory je nejvíce deerminována nabídka úvěrů; jak se ve sledovaném období vyvíjela popávka a nabídka na českém úvěrovém rhu; zda se na českém rhu úvěrů vyskyuje nerovnováha a zda je způsobena převisem popávky či nabídky; zda byl pokles empa růsu bankovních úvěrů v České republice způsoben nabídkovými či popávkovými fakory a zda edy český bankovní sekor čelil problému zadření úvěrů či nikoliv. Za účelem splnění cíle je diserační práce rozdělena do šesi čásí. Po úvodu, jakožo první čási, následuje druhá kapiola věnovaná charakerisice rhu úvěrů v České republice. Ve řeí kapiole je eoreicky vymezena rovnováha a nerovnováha na rhu úvěrů, popsány jsou nejvýznamnější příčiny přidělování úvěrů a vliv charakeru konkurence v bankovním sekoru. Náplní čvré kapioly je charakerisika meod měření nerovnováhy na rhu úvěrů. Podrobněji je specifikován nerovnovážný model a meody odhadu popávky a nabídky, součásí je i přehled relevanní lieraury. V navazující páé kapiole je zkoumán rh úvěrů v České republice, a o z několika pohledů. Nejprve je pomocí koinegrační analýzy provedeno odhad dlouhodobého popávkového i nabídkového rovnovážného vzahu, poé na rh úvěrů aplikujeme nerovnovážný model a odhadujeme popávku po úvěrech a nabídku úvěrů. V závěru jsou pak sumarizovány dílčí poznaky a zodpovězeny výše sanovené oázky. Společně s ím jsou předsaveny určié náměy pro budoucí směřování výzkumu v dané oblasi. - 2 -
2. Trh úvěrů v České republice Sručné charakerisice resrukuralizačních procesů je věnována první podkapiola. V další podkapiole bude pozornos zaměřena na vývoj legislaivního rámce úvěrových obchodů. Proože pro další analýzu je nezbyné podrobně charakerizova vývoj na českém rhu úvěrů, v poslední podkapiole bude nejprve analyzován vývoj srukury bankovních akiv, aby bylo možno posoudi orienaci bank na úvěrové obchody, následova bude deailní analýza objemu a srukury poskyovaných úvěrů z hlediska sekorů, odvěví, doby splanosi či druhu úvěrů. 2.1 Resrukuralizace bankovního sekoru v České republice Proces resrukuralizace bankovního sekoru byl spojen se závažnými změnami, keré ovlivnily nejenom úvěrovou akiviu jednolivých bank. Jedním z důsledků je i omezená vypovídací schopnos časových řad někerých ukazaelů. Modely, úspěšně používané pro analýzy různých segmenů finančního sysému sandardních ekonomik, ak v někerých případech není možno aplikova vůbec, jindy je zapořebí srukuru modelu výrazným způsobem upravi (zahrnuím dalších vysvělujících proměnných či vypušěním ěch proměnných, keré v podmínkách konkréní ekonomiky nemají smysl). S ohledem na o lze sručnou charakerisiku resrukuralizace bankovního sekoru v České republice považova za vhodnou vsupní čás éo diserační práce. 2.1.1 Vývoj poču bank Počáek ransformace bankovního sekoru byl v České republice, analogicky jako v osaních ranziivních ekonomikách, spojen s vyvořením dvousupňového bankovního sysému. Již na sklonku exisence bývalé ČSSR byly připraveny a k 1. lednu 1990 vsoupily v účinnos zákony č. 130/1989 Sb. o Sání bance československé a č. 131/1989 Sb., o bankách a spořielnách. Znamenaly zásadní krok pro rozdělení funkcí cenrálního a komerčního bankovnicví. Komerční akiviy bývalé monobanky byly od roku 1990 převedeny na nově usanovenou Komerční banku, Invesiční banku a Všeobecnou úvěrovou banku. Na počáku roku 1990 bankovní sekor doplňovaly ješě Česká spořielna a Slovenská spořielna, jež provozovaly činnos již od roku 1969, a aké Československá obchodní banka - 3 -
s Živnosenskou bankou, keré si zachovaly svou specializaci na financování zahraničního obchodu, respekive velké korporání klieny. Všechny banky byly zcela vlasněny sáem. Zákon umožnil zakláda nové banky, avšak bez oho, aby dosaečně upravil podmínky pro jejich vznik a další činnos. K 1. únoru 1992 nabyly účinnosi nové zákony, a o zákon č. 22/1992 Sb., o Sání bance československé a č. 21/1992 Sb., o bankách. Bankovní dohled jako úvar Sání banky Československé vznikl k 1. červenci 1991. Regulaorní opaření se zpřísňovala posupně 1. Tlak na udělování licencí byl zdůvodňován především pořebou zajisi konkurenci velkým bankám. Český bankovní sekor ak v první polovině 90. le prošel eapou prudkého nárůsu poču akivních bank. Poče bankovních subjeků rosl zpočáku především ve skupině malých bank 2. Do konce roku 1994 vzrosl celkový poče bank na 55, čímž dosáhl svého maxima. Řada nově vzniklých, zejména malých bank, však byla nedosaečně kapiálově vybavena a vlasníci i managemen posrádali pořebné znalosi a zkušenosi. V důsledku krachů a fúzí a akvizic exisujících bank ak celkový poče bank v České republice posupně klesal. 18 licencí bylo odebráno z důvodu špané ekonomické siuace či neobezřeného podnikání, 10 licencí v důsledku fúzí a akvizicí, jedna banka se ransformovala na nebankovní subjek, jedna banka ukončila svou činnos a jedna banka nezahájila svou činnos v zákonem sanovené lhůě (Tabulka 2.1). 1 Např. požadovaná minimální výše základního kapiálu, pořebného pro založení banky, byla v roce 1990 sanovena na 50 mil. Kčs, v roce 1992 zvýšena na 300 mil. Kčs a v roce 1994 na 500 mil. Kč. Popis vývoje regulaorních opaření lze naléz např. v Blahová (2003); vývoj legislaivního rámce úvěrových obchodů v kap. 2.2. 2 Do skupiny malých bank jsou v ČR zařazovány banky s bilanční sumou do 50 mld. Kč. Za sřední banky byly považovány banky s bilanční sumou od 50 do 150 mld. Kč a do skupiny velkých bank pařily banky, jejichž bilanční suma převyšovala čásku 150 mld. Kč. Na počáku roku 2009 došlo ke zvýšení objemu bilanční sumy pořebné pro zařazení do skupiny velkých bank, a o na 200 mld. Kč. - 4 -
Tabulka 2.1 Poče bank v České republice (1989 2007) celkem velké banky sřední banky malé banky pobočky zahran. bank savební spořielny banky v nucené správě banky bez licence 1989 5 5 0 0 0 0 0 0 1990 9 5 0 4 0 0 0 0 1991 24 6 0 18 0 0 0 0 1992 37 6 0 27 3 1 0 0 1993 52 5 2 32 7 5 1 0 1994 55 5 5 30 8 6 1 1 1995 55 5 10 24 10 6 0 4 1996 53 5 9 19 9 6 5 6 1997 50 5 13 13 9 6 4 10 1998 45 5 12 12 10 6 0 18 1999 42 5 12 9 10 6 0 21 2000 40 4 11 8 10 6 1 23 2001 38 4 10 8 9 6 1 25 2002 37 4 9 9 9 6 0 27 2003 35 4 10 6 9 6 0 29 2004 35 4 10 6 9 6 0 30 2005 36 4 10 5 11 6 0 31 2006 37 4 9 5 13 6 0 31 2007 37 4 8 5 14 6 0 31 Pramen: ČNB Ke konci roku 2007 vořilo bankovní sekor České republiky 37 bank a poboček zahraničních bank, přibližně 98 % základního kapiálu bank je přímo či nepřímo konrolováno zahraničními subjeky 3. 2.1.2 Konsolidace a privaizace bankovního sekoru Porfolia úvěrů bank, vzniklých vydělením ze SBČS, byly zaížené španými úvěry z předchozího období. V rámci Konsolidačního programu I, kerý byl přija již v roce 1990, byly proo bilance České spořielny, Invesiční banky a Komerční banky očišěny od ěcho španých úvěrů (čásečně vyvedením úvěrů na Konsolidační banku (KoB), čásečně odepsáním úvěrů oproi fondům Fondu národního majeku (FNM)). Dále u ěcho bank a u Československé obchodní banky došlo k navýšení kapiálu a úvěry a záruky Československé obchodní banky byly převedeny na Českou inkasní. 3 Zpráva o výkonu dohledu nad finančním rhem 2007, s. 52. - 5 -
Ekonomická ransformace zásadním způsobem změnila úlohu a posavení bankovního sekoru. Komerční banky hrály klíčovou roli při zajišťování finančních zdrojů pořebných pro privaizaci, avšak ve velmi rizikových podmínkách, vyplývajících z rychlého průběhu ransformace a celkové nepřipravenosi bank 4 i legislaivního rámce. Proože velké banky se sousředily především na svůj okruh klienů a zahraniční banky především na podniky se zahraniční účasí ze zemí svého původu, nově vzniklé subjeky se saly klieny nových bank s převážně českým kapiálem. Tyo banky ak sice výrazně přispěly k rychlému průběhu ransformace, zároveň však na sebe převzaly značná rizika. To se projevilo již v leech 1994 a 1995, kdy se vázanos finančních zdrojů v nekvaliních akivech a současná sagnace ve vývoji vkladů promíla do výrazného laku na likvidiu, kerému malé banky nebyly schopny čeli. Česká národní banka (ČNB) proo na konci roku 1995 jako reakci na zhoršující se finanční siuaci v segmenu malých bank připravila Konsolidační program II. Z celkového poču 18 malých bank bylo v rámci Konsolidačního programu II řešeno 15 bank, jejichž kapiálová přiměřenos poklesla pod 8 % 5. S cílem předejí vzniku sysémové krize ČNB v jednolivých případech poskyla záruky na výplau vkladů a garanovala výplau vkladů nad rámec Fondu pojišění vkladů, a o do výše 4 mil. Kč 6. Ačkoliv segmen malých bank předsavoval pouze malou čás bankovního sekoru, výrazný pokles poču bank významně oslabil důvěru veřejnosi v bankovní sekor. Malé banky proo navíc musely čeli problému odlivu depozi. Vláda proo v říjnu 1996 přijala Sabilizační program 7. Cílem Sabilizačního programu, do něhož 4 Výrazným problémem byl zejména nedosaek kvalifikovaných pracovníků; věšina nových bank se navíc v počácích své činnosi sousředila zejména na rychlý rozvoj bankovních služeb pro klieny, proo odpovídajícímu sysému řízení a konroly v bance i dlouhodobé koncepci rozvoje banky nebyla věnována pařičná pozornos. 5 Konsolidační program II zahrnoval ao opaření: snížení kapiálu a zavedení nucené správy (COOP banka, Velkomoravská banka, Podnikaelská banka, Ekoagrobanka, Realibanka); ukončení bankovní činnosi (První slezská banka, Krediní banka Plzeň); prodej banky s předpokladem budoucí fúze (Ekoagrobanka, Bankovní dům Skala, Evrobanka) a navýšení kapiálu sávajícím nebo novým invesorem (Banka Haná, Moravia banka, Universal banka). 6 V é době výplay v rámci pojišění vkladů činily max. 100 isíc Kč. 7 Podsaa Sabilizačního programu spočívala v prodeji neboniních pohledávek bank za jejich nominální hodnou nově vyvořené České finanční s.r.o., a o až do výše 110 % kapiálu banky. Banky - 6 -
se zapojilo 6 bank 8, bylo především pomoci bankám překlenou nepříznivé období v jejich vývoji a vyvoři ak vhodné podmínky pro vsup sraegického invesora či uskuečnění fúze s kapiálově silnější bankou. V důsledku poklesu ekonomiky v leech 1998 a 1999 však éměř všechny banky zařazené ve Sabilizačním programu posupně ukončily svou činnos. Ve skupině velkých bank se finanční problémy jako první projevily u Agrobanky Praha. Ta problémy ve svém hospodaření přiznala již v roce 1993 a následně pak až do konce roku 1995 plnila program zaměřený na zlepšení finanční siuace. Po ovládnuí banky skupinou sousředěnou kolem Mooinvesu však ozdravný program plni přesala, začala provádě rizikové obchody s cennými papíry a došlo i ke zhoršení kvaliy úvěrového porfolia. Po prudkém poklesu primárních vkladů byla dne 17. 9. 1996 vyhlášena nucená správa. Šlo o páou nejvěší komerční banku působící v České republice. Siuace byla nakonec vyřešena prodejem čási banky sraegickému invesoru (GE Capial Bank), kerý převzal všechny závazky banky vůči klienům a vybranou čás akiv. V roce 1998 nasaly problémy aké v České spořielně. Audior předepsal vyvoři poměrně velký objem opravných položek ke klasifikovaným úvěrům, banka se ocila ve velké zráě a navíc hrozilo, že nebude splňova požadavky kapiálové přiměřenosi (Tabulka 2.2). Spořielna získala pomoc ve čyřech formách: KoB odkupovala španá akiva, sá poskyl garanci na výplau vkladů AB banky Českou spořielnou, FNM se účasnil navyšování základního kapiálu a KoB banka návraně upsala v České spořielně dlouhodobý podřízený dluh. V roce 2000 pak 52,07 % akcií odkoupila za 19,381 mld. Kč rakouská Erse Bank. Další velkou bankou, kerá se dosala do problémů, byla Invesiční a pošovní banka. Na vklady banky byla v den uvalení nucené správy 16. června 2000 vysavena záruka ČNB. Po uvalení nucené správy povrdil exerní audior, že zráy banky byly povinny vysavi ve prospěch České finanční bankovní záruku za dobynos ěcho pohledávek a po ukončení sedmileého Sabilizačního programu uhradi České finanční u čás pohledávek, kerou se jí v průběhu rvání programu nepodařilo realizova. V rámci Sabilizačního programu nakoupila Česká finanční akiva v nominální hodnoě 10,633 mld. Kč, z čehož 7,538 mld. předsavovaly úvěry a 3,097 mld. majekové podíly. Na odkup pohledávek si Česká finanční půjčovala od KoB za ržní úrok; její zráy hradil FNM. 8 Banka Haná, Zemská banka (později Expandia banka, dnes ebanka), Pragobanka, Moravia banka, Universal banka, Foresbank. - 7 -
převyšují její kapiál, a ČNB proo zahájila správní řízení o odněí povolení působi jako banka. O ři dny později byla banka odprodána Československé obchodní bance a došlo k převedení akiv a závazků. Tabulka 2.2 Vybrané ukazaele velkých českých bank (v %, k 31.12.) 9 97 98 99 00 01 02 03 04 05 06 07 Česká spořielna Kap.přim. 8,9 9,2 13,6 16,0 16,5 16,8 14,6 13,3 11,1 11,1 9,4 ROAE 7,5 - - 0,2 7,6 21,4 23,7 21,8 22,3 23,0 23,8 ROAA 0,4 - - 0,1 0,1 1,1 1,4 1,4 1,5 1,5 1,5 Československá obchodní banka Kap.přim. 13,3 18,2 20,2 13,7 15,0 14,0 15,4 12,1 10,6 9,3 11,1 ROAE 11,2 12,1 9,6 14,3 16,5 16,7 14,3 14,9 20,9 18,4 19,5 ROAA 1,2 1,3 1,1 1,2 1,1 1,1 1,1 1,1 1,5 1,3 1,2 Komerční banka Kap.přim. 8,3 9,6 10,7 14,4 15,2 13,4 15,4 12,8 13,6 11,9 10,1 ROAE 1,7 - - - 11,6 30,6 25,0 22,1 19,5 17,9 22,2 ROAA 0,1 - - - 0,6 2,0 2,1 2,1 1,9 1,6 1,8 Pramen: Výroční zprávy jednolivých bank Údaje v Tabulce 2.2 dokumenují, že aké Komerční banka čelila závažným problémům. Sání pomoc zahrnovala odkup španých akiv Konsolidační bankou a navýšení základního kapiálu Fondem národního majeku. V roce 2001 francouzská Sociee Generale odkoupila za 40,179 mld. Kč 60 % akcií KB. Jedinou velkou bankou, kerá byla prodána sraegickému invesorovi bez vyvedení španých akiv i bez kapiálového navýšení, je Československá obchodní banka. Majoriním vlasníkem se po odkupu 65,69 % akcií za 40,047 mld. Kč již v roce 1999 sala belgická KBC. Tabulka 2.3 uvádí kvanifikaci ransformačních nákladů, keré vznikaly v leech 1991 2005. Náklady sanace bankovního sekoru byly hrazeny z více zdrojů. Podsanou čás záěže zejména na počáku ransformace nesla ČNB, čás nákladů byla hrazena z veřejných zdrojů, významný podíl na vynaložených zdrojích měl FNM (v souladu s filozofií, že ransformační náklady by měly bý přednosně hrazeny z privaizačních příjmů, nikoliv z běžných příjmů sáního rozpoču). 9 Ukazael ROAE vyčísluje renabiliu průměrného kapiálu, ukazael ROAA renabiliu průměrných akiv. - 8 -
Tabulka 2.3 Transformační náklady českého bankovního sekoru (mld. Kč) 10 Celkem 1991-2005 2006 odhad Transformační náklady na řešení problémů - 61,7 1,1 z období cenrálně plánované ekonomiky Předprivaizační náklady - 200,9 7,9 Náklady osaních operací - 78,7 0,3 Celkem - 341,4 9,3 Pramen: ČNB Jelikož proces vypořádání a realizace akiv není zcela ukončen, konečná výše ransformačních nákladů dosud není přesně známa. 2.2 Vývoj legislaivního rámce úvěrových obchodů v České republice Bankovní sekor je ve srovnání s obecnými podmínkami podnikání regulovanější. Bankovní podnikání je proo deerminováno nejen obecnými legislaivními normami pro podnikání, ale i normami specifickými pro oblas bankovnicví. Regulace úvěrového rizika přiom významně ovlivňuje nabídkovou sranu rhu úvěrů, edy dosupnos úvěrů podnikům, obyvaelsvu i osaním poenciálním dlužníkům. Náhlé zpřísnění požadavků orgánů bankovní regulace a dohledu může mí za následek i zadření úvěrů (kap. 3.1). Tao podkapiola proo přináší sručný přehled vývoje legislaivního rámce úvěrových obchodů. Úvěrové obchody jsou upraveny především následujícími právními normami: zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách 11, zákonem č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníkem 12, zákonem č. 40/1964 Sb., občanským zákoníkem 13, 10 Jde o ransformační náklady, redukované o inkasa z realizace akiv (náklady -, výnosy +). 11 Zákon o bankách definuje pojem úvěrové obchody ( 19b) a pojem úvěr ( 1). Upravuje možnos poskyování úvěrů osobám, keré mají k bance zvlášní vzah ( 18), a možnos vzájemně se informova o záležiosech vypovídajících o boniě a důvěryhodnosi klienů ( 38a). Zároveň je bankám uložena povinnos dodržova kapiálovou přiměřenos ( 12) a pravidla úvěrové angažovanosi ( 13). 12 Obchodní zákoník obsahuje zejména právní úpravu smlouvy o úvěru ( 497 507), zajišění úvěrů formou ručení ( 303-312), zajišění úvěrů bankovní zárukou ( 313 322) a někerá usanovení o smluvní pokuě ( 300 302) a o zásavním právu ( 299). 13 Občanský zákoník upravuje zejména někeré formy zajišění úvěrů, např.: zásavu ( 151), převzeí dluhu ( 531 532) a přisoupení k závazku ( 533 534), smluvní pokuu ( 544 545), dohodu - 9 -
planými opařeními a vyhláškami ČNB, někerými dalšími právními normami 14. V dalším exu bude posupně charakerizován vývoj ěch pravidel, kerá nejvíce ovlivňují úvěrovou akiviu bank, edy regulace úvěrové angažovanosi bank, zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a vorby rezerv a opravných položek, požadavky na řízení úvěrového rizika v bankách a aké pravidla kapiálové přiměřenosi bank. 2.2.1 Regulace úvěrové angažovanosi bank Limiy úvěrové angažovanosi nebyly závazně sanoveny až do kvěna 1992. Sání banka Československá (SBČS) pouze doporučovala, aby celková úvěrová angažovanos vůči jednomu klienovi nebo ekonomickému sepěí klienů nepřekročila 50 % vlasního kapiálu banky. Teprve počínaje 21. kvěnem 1992 byly všem bankám uloženy následující povinnosi: sanovi vlasním předpisem limiy čisé úvěrové angažovanosi, měsíčně podáva bankovnímu dohledu SBČS hlášení o čisé úvěrové angažovanosi vůči dlužníkům, u kerých čisá úvěrová angažovanos činí více než 10 % kapiálu banky, a upravi čisou úvěrovou angažovanos ak, aby: vůči jednomu klienovi nebo ekonomicky spjaé skupině klienů nejpozději k 31.12.1993 nepřesahovala 40 % kapiálu banky a nejpozději k 31.12.1995 nepřesahovala 25 % kapiálu banky; vůči bance v ČSFR a zemích OECD nebo vůči ekonomicky spjaé skupině dlužníků složené pouze z ěcho bank nejpozději k 31.12.1995 nepřesahovala 80 % kapiálu banky; vůči osobě, kerá má k bance zvlášní vzah, a vůči právnickým osobám, ve kerých má banka majekovou účas 10 % a více základního jmění nebo keré má pod svou konrolou, nejpozději k 31.12.1992 nepřesahovala 30 % kapiálu banky a nejpozději k 31.12.1993 nepřesahovala 20 % kapiálu banky; o srážkách ze mzdy a jiných příjmů ( 551) či posoupení pohledávek ( 524-530) a zajišťovací převod práva ( 553). 14 Zajišění úvěru formou zásavy cenných papírů se řídí speciální úpravou v zákonu č. 591/1992 Sb., o cenných papírech ( 39 44), pro šeky a směnky plaí usanovení zákona č. 191/1950 Sb., zákona směnečného a šekového. Při poskyování spořebielských úvěrů se banky musí řídi usanoveními zákona č. 321/2001 Sb., o někerých podmínkách sjednávání spořebielského úvěru. - 10 -
úhrn čisých úvěrových angažovanosí vůči desei nejvěším dlužníkům nebo ekonomicky spjaým skupinám dlužníků nejpozději k 31.12.1995 nepřesahoval 230 % kapiálu banky. K dílčím změnám v oblasi úvěrové angažovanosi došlo v leech 1996 15 a 1997 16, ke skuečně významné změně však došlo až od 1.4.2000: limiy úvěrové angažovanosi byly sanoveny zvlášť pro obchodní porfolio (do něj banka zařazuje násroje držené s cílem obchodova s nimi) a zvlášť pro bankovní (dnes invesiční) porfolio (do něj paří násroje nezařazené do obchodního porfolia). V případě bankovního (invesičního) porfolia, jehož ypickou složkou jsou v České republice úvěry poskyované klienům, plaí, že: vůči jednomu dlužníkovi nebo ekonomicky spjaé skupině dlužníků nesmí čisá úvěrová angažovanos přesáhnou 25 % kapiálu banky; vůči osobě, kerá má k bance zvlášní vzah, vůči právnickým osobám, ve kerých má banka kvalifikovanou účas apod., nesmí čisá úvěrová angažovanos překroči 20 % kapiálu banky; úhrn velkých úvěrových angažovanosí (j. angažovanosí dosahujících 10 a více % kapiálu banky) nesmí přesáhnou 800 % kapiálu banky. Pro obchodní porfolia poom plaí yo limiy: suma dlouhých a krákých úvěrových pozic obchodního porfolia vůči dlužníkovi mínus zbyková úvěrová angažovanos vůči dlužníkovi v den vykazování musí bý menší než 500 % kapiálu banky; pokud alespoň v jednom z 9 dnů předcházejících dni vykazování uvedený rozdíl nenabyl kladné hodnoy, rozdíl nesmí přesáhnou 600 % kapiálu banky. V současnosi limiy úvěrové angažovanosi upravuje Vyhláška ČNB č. 123 ze dne 15. kvěna 2007 o pravidlech obezřeného podnikání bank, spořielních a úvěrních družsev a obchodníků s cennými papíry ( 180-189). Jejími usanoveními jsou banky povinny řídi se od července 2007. Smyslem limiů je zabráni nadměrné koncenraci úvěrového porfolia bank. Hodnoy limiů jsou však 15 Bylo sanoveno, že limiy čisé úvěrové angažovanosi se nevzahují na úvěrovou angažovanos vůči vládě ČR, cenrální vládě sáů OECD, ČNB, cenrální bance sáů OECD, EGAP v mezích záruky za pohledávky, České Exporní bance v mezích záruky za pohledávky, FNM v mezích záruky sáu za pohledávky zaručené sáem a vůči KoB. 16 Vůči bance v ČR a zemích OECD byl limi čisé úvěrové angažovanosi zmírněn z 80 % kapiálu banky až na 125 % kapiálu banky. Osaní limiy zůsaly zachovány. - 11 -
vcelku volné, proo pouze skuečně velké podniky by mohly pocíi určié omezení při žádosi o úvěr. 2.2.2 Zásady klasifikace pohledávek z úvěrů a vorby rezerv a opravných položek Zaímco povinnos dodržova limiy čisé úvěrové angažovanosi byla upravena už v roce 1992, kriéria pro klasifikaci pohledávek byla sanovena až od 4. července 1994. Banky i pobočky zahraničních bank byly povinny každou pohledávku zařadi do jedné z pěi definovaných kaegorií (sandardní, sledované, nesandardní, pochybné a zráové pohledávky), a o podle následujících kriérií: prodlení ve splákách, prodlení v poskyování informací dlužníkem bance, resrukuralizace pohledávky (charakerisika jednolivých kaegorií pohledávek je uvedena dále v exu). Ke sejnému dni byla bankám sanovena i povinnos vyváře rezervy a opravné položky ke klasifikovaným úvěrům, přičemž byly sanoveny koeficieny 5 % z nominální hodnoy pro sledované pohledávky, 20 % pro nesandardní, 50 % pro pochybné pohledávky a 100 % pro zráové pohledávky 17. Jak uvádí Blahová (2003), ke konci roku 1994 činil objem klasifikovaných pohledávek 302 mld. Kč, což předsavovalo poenciální zráy v hodnoě cca 191 mld. Kč. Tyo zráy byly kryy z čási opravnými položkami a rezervami, z čási zajišťovacími prosředky. Jak se ukázalo později, kvalia a vymahaelnos vykazovaného zajišění byla diskuabilní. Také proo byly Českou národní bankou zásady klasifikace pohledávek a vorby opravných položek v červenci 1998 upřesněny. U zráových pohledávek, keré byly plně nebo z čási kryy nemoviosmi, bylo nuné dovoři opravné položky i na u čás pohledávky, kerá byla zajišěna nemoviosí. Od konce roku 2000 edy byly banky povinny mí ke každé zráové pohledávce kryé nemoviosí vyvořeny 100 % opravné položky. Šlo o opaření, keré mělo velký vliv na schopnos a ochou bank k úvěrování. Od 1.1.2003 došlo k úpravě koeficienu pro sledované pohledávky: z 5 % byl snížen na 1 %. Významnou změnou je poom skuečnos, že banky mají od éo chvíle na výběr, zda budou posuzova jednolivé pohledávky (v rozdělení do 17 Too vymezení kaegorií i koeficienů pro opravné položky prakicky plailo až do konce roku 2002 a měnila se pouze výše daňově uznaelných rezerv a opravných položek. - 12 -
5 skupin) nebo zda budou posuzova snížení rozvahové hodnoy porfolií jednolivě nevýznamných sejnorodých úvěrových pohledávek s využiím saisických modelů. V současnosi klasifikaci pohledávek z úvěrů upravuje Vyhláška ČNB č. 123, kerá v 190 205 ukládá bankám povinnos zařadi každou z pohledávek do příslušné kaegorie a podkaegorie (Schéma 2.1). Schéma 2.1 Kaegorie pohledávek z úvěrů dle Vyhlášky ČNB č. 123 Pohledávky banky Pohledávky bez selhání dlužníka Pohledávky se selháním dlužníka Sandardní Sledované Nesandardní Pochybné Zráové Pramen: Zpracování auora Kriéria pro zařazování pohledávek do příslušných podkaegorií zůsala prakicky nezměněna: jde o dobu prodlení ve splákách a v případě pohledávek bez selhání dlužníka i o dobu, kdy proběhla resrukuralizace pohledávky za dlužníkem: sandardní pohledávky jsou edy akové, kdy spláky jisiny a příslušensví jsou řádně hrazeny, žádná z nich není po splanosi déle než 30 dnů a žádná z pohledávek za dlužníkem nebyla v posledních 2 leech z důvodu zhoršení finanční siuace dlužníka resrukuralizována; u sledovaných pohledávek žádná ze spláek není po splanosi déle než 90 dní nebo žádná z pohledávek nebyla resrukuralizována v posledních 6 měsících; jesliže žádná ze spláek není po splanosi déle než 180 dní, pohledávka je zařazena do kaegorie nesandardních pohledávek; pochybné pohledávky jsou akové pohledávky, kde žádná ze spláek není po splanosi déle než 360 dní; do zráových pohledávek se zařazují pohledávky v případě, že spláky jisiny nebo příslušensví jsou po splanosi déle než 360 dní, a aké pohledávky za dlužníkem v konkurzu a vyrovnání. - 13 -
Při splnění určiých podmínek 18 mají banky i nadále možnos posuzova porfolia jednolivě nevýznamných pohledávek pomocí saisických modelů. Vyhláška ČNB č. 123 nově umožňuje bankám zvoli si, jakou meodu použijí při sanovení zrá ze znehodnocení expozic invesičního porfolia při výpoču opravných položek: meoda diskonování očekávaných budoucích peněžních oků je založena na om, že zráa ze znehodnocení pohledávky je sanovena jako rozdíl mezi účení hodnoou pohledávky a současnou hodnoou očekávaných budoucích peněžních oků z pohledávky, diskonovaných původní efekivní úrokovou mírou 19 ; meoda koeficienů sanovuje zráu ze znehodnocení pohledávky ak, že rozdíl mezi jisinou pohledávky zvýšenou o naběhlé příslušensví a bankou zohledněným zajišěním dané pohledávky je násoben příslušným koeficienem 20 ; případně pokud banka posuzuje porfolia jednolivě nevýznamných pohledávek, může využí saisické modely (hodnoa zráy ze znehodnocení pak odpovídá saisickému odhadu zrá z ěcho porfolií). Novinkou v legislaivě je právě nabídka ří možných meod. Nicméně lze očekáva, že nové způsoby výpoču opravných položek neovlivní úvěrovou akiviu bank. 2.2.3 Pravidla kapiálové přiměřenosi bank Jedním ze základních násrojů regulace bank jsou i pravidla kapiálové přiměřenosi. Také změny v pravidlech zpravidla mají výrazný dopad na úvěrovou akiviu bank. 18 Klasifikova porfolia jednolivě nevýznamných pohledávek lze ehdy, pokud ocenění každé pohledávky zařazené do porfolia k okamžiku uskuečnění účeního případu nepřevýšilo menší z ěcho dvou hodno: 5 milionů Kč nebo 1 promile celkové čisé čásky rozvahové hodnoy akiv banky. Při zahájení éo formy klasifikace pohledávek musí mí banka vyvořena dosaečně velká porfolia sejnorodých pohledávek pro zajišění saisické významnosi zrá (např. porfolio pohledávek z úvěrových kare), musí mí k dispozici dosaečně dlouhé časové řady, ýkající se daných pohledávek a aké saisický model zohledňující časovou hodnou peněz, všechny očekávané budoucí peněžní oky spojené s porfoliem pohledávek a splanos pohledávek v porfoliu. 19 Původní efekivní úroková míra je efekivní úrokovou mírou zjišěnou v okamžiku vzniku pohledávky. 20 Hodnoa koeficienu činí 0,01 pro sledované pohledávky, 0,2 pro nesandardní pohledávky, 0,5 pro pochybné pohledávky a 1,0 pro zráové pohledávky. - 14 -
Hisoricky byly kapiálové požadavky založeny na poměru kapiálu a celkových akiv banky. Banky v České republice musely nejpozději k 31.12.1991 dosáhnou kapiálové přiměřenosi min. 8 % 21. S růsem podrozvahových akivi bank celková akiva zraila vypovídací charaker o riziku banky. Poměr kapiálu a celkových akiv banky byl proo nahrazen poměrem kapiálu a rizikově vážených akiv 22. V kvěnu 1992 bylo bankám sanoveno, že do konce roku 1993 musí dosáhnou kapiálové přiměřenosi 6,25 % a do konce roku 1996 musí kapiálová přiměřenos čini minimálně 8 % 23. Banky, kerým se podařilo cílového limiu dosáhnou před sanoveným daem, jej již nemohly snižova. Šlo o relaivně velmi vrdé opaření. Požadované výše kapiálové přiměřenosi bylo možno dosáhnou zejména resrukuralizací akiv (j. omezením úvěrové akiviy). Pravidla plaila až do konce března 2000, od 1. 4. 2000 byla nahrazena kapiálovou přiměřenosí zahrnující úvěrové a ržní riziko 24. Kapiálová přiměřenos banky byla vymezena jako součin 8 % a podílu, v jehož čiaeli je kapiál banky a ve jmenovaeli souče kapiálových požadavků A a B. Kapiálový požadavek A měl pokrý úvěrové riziko bankovního porfolia, kapiálový požadavek B ržní riziko (šlo o souče kapiálových požadavků k úvěrovému riziku obchodního porfolia, k riziku angažovanosi obchodního porfolia, k obecnému úrokovému riziku, k obecnému akciovému riziku, k měnovému a komodinímu riziku). 21 Kapiálová přiměřenos spořielen musela čini min. 1 %, kapiálová přiměřenos bank založených před 1.1.1990 pak min. 2 %. 22 Rizikově vážená akiva jsou součem rizikově vážených rozvahových akiv (každé akivum je násobeno příslušnou rizikovou váhou) a rizikově vážených podrozvahových akiv (každé akivum je nejprve pomocí příslušného konverzního fakoru převedeno na úvěrový ekvivalen, en je poé vynásoben příslušnou rizikovou váhou). 23 Změna legislaivy byla v souladu s direkivami Evropské unie: s direkivou o vlasních zdrojích (89/299/ECC), kerá vymezovala vlasní zdroje, zn. kapiál banky, a s direkivou o solvenním poměru (89/647/ECC), jež definovala rizikové váhy jednolivých akiv. Solvenním poměrem je nazýván poměr vlasních zdrojů a rizikově vážených akiv a bankám v zemích Evropské unie bylo uloženo dosáhnou do konce roku 1992 solvenního poměru minimálně 8 %. 24 Změna v pravidlech byla opě v souladu s regulací v zemích Evropské Unie s direkivou o kapiálové přiměřenosi invesičních podniků a bank z roku 1993 (93/6/EEC), kerá sanovila rámcovou kosru měření a moniorování ržních rizik a režim úvěrových angažovanosí u ržních rizik. V direkivě je rozlišováno bankovní a obchodní porfolio. V roce 1998 novela direkivy zavedla možnos používa vlasní modely bank pro sanovování kapiálového požadavku k ržnímu riziku. - 15 -
Basilejský výbor pro bankovní dohled vydal Basel II - nová pravidla kapiálové přiměřenosi. Ta obsahují ři pilíře: první pilíř sanovuje minimální kapiálové požadavky, a o k úvěrovému, ržnímu a operačnímu riziku. Druhý pilíř upravuje proces dohledu a dává reguláorovi právo sanovi bance dodaečný kapiál nad rámec kapiálu sanoveného podle prvního pilíře. Třeí pilíř pak upravuje ržní disciplínu a zveřejňování informací bankami. Basel II pravidla se promíla do direkiv Evropské unie 25 i do nové Vyhlášky ČNB č. 123 ( 37-179). Vyhláška sanoví kapiálovou přiměřenos banky jako součin 8 % a podílu, v jehož čiaeli je kapiál banky a ve jmenovaeli souče kapiálových požadavků, edy ako: Kap. př. = 0,08 ier 1 + ier 2 odč. pol. + ier 3 kap. požadavek k úv., rž. a operač. riziku Při výpoču kapiálového požadavku k úvěrovému riziku má banka na výběr ze dvou meod: může použí buď sandardizovaný přísup nebo přísup IRB. Při použií sandardizovaného přísupu banka musí zařadi každou expozici invesičního porfolia do jedné z 16 kaegorií (např. expozice vůči cenrálním vládám a cenrálním bankám, expozice vůči regionálním vládám a mísním orgánům, expozice vůči insiucím, podnikové expozice, reailové expozice aj.). Kapiálový požadavek se pak rovná 8 % ze souču hodno rizikově vážených expozic (rozvahových i podrozvahových). Vyhláška sanovuje jednolivé rizikové váhy. U ěch expozic, kde je k dispozici exerní raing zapsané raingové agenury, se přiřadí riziková váha podle supně úvěrové kvaliy. Rozlišuje se přiom zpravidla 6 supňů úvěrové kvaliy. Těm podnikovým expozicím, u nichž exerní raing není k dispozici, se přiřadí riziková váha, kerá je vyšší z ěcho dvou rizikových vah: 100 % nebo riziková váha expozice vůči cenrální vládě sáu sídla podnikaele. Vzhledem k raingovému hodnocení České republiky 26 ak pro české podniky připadají v úvahu pouze 3 rizikové váhy: 50 % pro podniky s dobrou finanční siuací, 100 % pro průměrné podniky či podniky bez raingového hodnocení a 150 % pro podniky se 25 Směrnice Evropského parlamenu a Rady 2006/48/ES ze dne 14. června 2006 o přísupu k činnosi úvěrových insiucí a o jejím výkonu; Směrnice Evropského parlamenu a Rady 2006/49/ES ze dne 14. června 2006 o kapiálové přiměřenosi invesičních podniků a úvěrových insiucí. 26 Např. raingová agenura Moody s přiřadila České republice v roce 2007 raingové hodnocení A1. - 16 -
španým finančním zdravím. Tabulka 2.4 zachycuje jako příklad hodnou rizikových vah pro podnikové expozice při využií raingových kaegorií agenury Moody s. Tabulka 2.4 Sandardizovaný přísup a rizikové váhy pro podnikové expozice Raing Riziková váha Aaa až A1 až Baa1 až Ba1 až B1 až Horší Bez Aa3 A3 Baa3 Ba3 B3 než B3 raingu 20 % 50 % 100 % 100 % 150 % 150 % 100 % Pramen: Zpracování auora na základě Deusche Bundesbank Monhly Repor, Sepember 2004, s. 75. Legislaiva planá do konce června 2007 přiom přiřazovala podnikům jednonou rizikovou váhu 100 %. Změna legislaivy by ak mohla bý výhodná pro podniky s dobrou finanční siuací. Naopak podniky se španým finančním zdravím musejí počía s vyšší rizikovou váhou a poenciálně ak i s horším přísupem k úvěrům. Každopádně je nuné si uvědomi, že pouze malá čás českých firem disponuje raingovým hodnocením a dopady změny legislaivy edy nebudou velké. Expozice vůči malým a sředním podnikaelům jsou součásí kaegorie reailových expozic. Těm je sanovena jednoná riziková váha 75 %, což znamená podsaně nižší kapiálový požadavek a ím poenciálně lepší dosupnos úvěrů malým a sředním firmám. Pokud banka splní požadavky ČNB, může pro výpoče kapiálového požadavku k úvěrovému riziku používa IRB přísup. V rámci IRB přísupu banka zařadí každou expozici invesičního porfolia do jedné ze 7 kaegorií, jimiž jsou: expozice vůči cenrálním vládám a cenrálním bankám, expozice vůči insiucím, podnikové expozice, reailové expozice, akciové expozice, sekuriizované expozice a osaní expozice. Kapiálový požadavek je pak roven 8 % ze souču hodno rizikově vážených expozic (rozvahových i podrozvahových). Výpoče hodnoy rizikově vážené expozice je založen na relevanních paramerech, keré zahrnují: PD (probabiliy of defaul) pravděpodobnos selhání proisrany během 1 roku; LGD (loss given defaul) zráovos ze selhání; M (mauriy) splanos; E (exposure) hodnou expozice. Uvedené paramery se sanovují podle posupů definovaných ve Vyhlášce ČNB č. 123, při odhadech banka využívá inerních raingů klienů. Při sanovování inerního raingu banka bere v úvahu jak hisorii dlužníka, ak i očekávaný budoucí - 17 -
vývoj dlužníka. Posuzují se nejen kvaniaivní kriéria (hodnoy poměrových ukazaelů finanční analýzy, vycházející z hisorických i plánovaných účeních výkazů; velikos podniku; charaker odvěví apod.), ale i kvaliaivní kriéria (popisují poenciál, příležiosi a očekávaná rizika, kerá by mohla ovlivni finanční sránku podniku, jako jsou kvalia managemenu, účenicví, produků a dále pak charaker rhu a jeho očekávaný vývoj). Banky se přiom řídí zpravidla ímo principem: čím věší firma, ím věší význam je přikládán kvaniaivním kriériím, čím menší firma, ím víc se v úvahu berou kvaliaivní kriéria, zejména osobnos podnikaele. V rámci IRB přísupu jsou brány v úvahu i efeky diverzifikace porfolia a vliv korelace. Za velice významné je považováno i zajišění úvěru, keré předsavuje snížení základu pro výpoče kapiálové přiměřenosi. 2.2.4 Řízení úvěrového rizika v bankách Dnem 1.1.2003 nabylo účinnosi Opaření ČNB č. 3 ze dne 30. července 2002, keré sanovovalo bankám následující povinnosi: Banka musí mí vhodnou sraegii řízení úvěrového rizika, v níž sanoví zejména přijaelnou míru úvěrového rizika; meody pro řízení úvěrového rizika; sousavu limiů, keré bude používa; zásady pro vymezení povolených produků, zemí, regionů, segmenů rhů a dále pak základní požadavky na organizační srukuru banky z hlediska řízení úvěrového rizika včeně sanovení pravomocí a odpovědnosi. Banka musí zajisi, aby při sanovení pravomocí a odpovědnosí úvarů, pracovníků nebo výborů bylo v nejvyšší možné míře zabráněno možnému konfliku zájmů. Banka musí mí akový sysém měření a sledování úvěrového rizika, kerý odpovídá rozsahu akivi banky a kerý podchyí všechny významné zdroje úvěrového rizika a vyhodnoí jejich dopad na výnosy a náklady a hodnou akiv a pasiv ak, aby poskyl nezkreslený obraz o míře podsupovaného úvěrového rizika. V podsaě sejné povinnosi ukládalo bankám jak následující Opaření ČNB č. 2 ze dne 3. února 2004 k vniřnímu řídicímu a konrolnímu sysému banky, ak i 7 36 Vyhlášky ČNB č. 123. Pravidla zůsávají v posledních leech prakicky - 18 -
sejná, navíc jsou plně promínua v posupech bank. Jejich vliv na dosupnos úvěrů pro podniky by edy měl bý spíše zanedbaelný. 2.3 Úvěrová akivia bank v České republice Období počáku ransformace bylo spojeno s rapidním nárůsem úvěrové akiviy. Ten byl umožněn zejména masivním přílivem krákodobého zahraničního kapiálu. České banky zvyšovaly své zdroje půjčkami ze zahraničí a profiovaly z nižších zahraničních úrokových sazeb ve srovnání s domácími. Na konci roku 1995 ak zahraniční půjčky českých bank dosahovaly 6 % HDP 27. Rapidní růs úvěrové akiviy byl způsoben zejména kupónovou privaizací, kdy banky uspokojovaly enormní popávku po úvěrech, pořebných k financování privaizačních projeků. Hampl a Maoušek (2000) uvádí, že ačkoliv samoný objem úvěrů na privaizaci činil jen 20 mld. Kč, díky nedosaečné kapiálové vybavenosi nových vlasníků docházelo k posupnému nabalování dalších úvěrů nuných k rozběhu výrobní činnosi. Poskynué úvěry nebyly v mnoha případech použiy primárně na resrukuralizaci výroby, ale časo na další expanzi firem formou fúzí a akvizic. Pouhými akvizicemi však nedocházelo k zefekivnění výroby a firmy se dosávaly do problémů se splácením úvěrů. Rychlý nárůs peněžní zásoby v důsledku přílivu zahraničního kapiálu, spolu s rychlým růsem mezd a spořeby, vyvolal obrovský nárůs agregání popávky. Přehřáí ekonomiky se v roce 1996 projevilo deficiem běžného úču. V kvěnu 1997 následovala měnová krize, během níž došlo k výraznému zvýšení úrokových sazeb. Měnová krize a následující recese měly negaivní dopad na finanční siuaci bank, avšak spíše nepřímo: recese negaivně ovlivnila výkonnos českých firem a banky byly vysaveny vyššímu úvěrovému riziku. Nárůs úvěrové akiviy v podmínkách nedosaečné právní ochrany věřiele, nedosaečných znalosí a zkušenosí, kráké úvěrové hisorie dlužníků, problémů v segmenu malých a sředních bank a recese následující po měnové krizi se projevily výrazným nárůsem klasifikovaných úvěrů (kap. 2.3.2.1). Ačkoliv díky předprivaizační pomoci sáu velkým bankám se podíl klasifikovaných úvěrů na celkových úvěrech posupně snižoval a zlepšovala se i jejich srukura, v důsledku vysokého podílu klasifikovaných úvěrů, nunosi vyváře rezervy a opravné položky 27 Tůma (2002), s. 4. - 19 -
a aké v důsledku věší obezřenosi bank při poskyování nových úvěrů empo růsu úvěrů začalo od počáku roku 1998 klesa a v období od roku 1999 až do poloviny roku 2003 bylo empo růsu úvěrů v České republice dokonce záporné (Graf 2.1). Graf 2.1 Meziroční empo růsu úvěrů poskynuých soukromému sekoru v ČR 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% -10,00% -20,00% 1994/07 1994/01 1995/01 1995/07 1996/01 1996/07 1997/01 1997/07 1998/01 1998/07 1999/01 1999/07 2000/01 2000/07 2001/01 2001/07 2002/01 2002/07 2003/01 2003/07 2004/01 2004/07 2005/01 2005/07 2006/01 2006/07 2007/01-30,00% -40,00% Pramen: ČNB, výpočy auora Údaje v Grafu 2.2 dokládají, že růs objemu úvěrů byl plynulý až do kvěna 1997 28. Od kvěna 1997 dochází ke sagnaci, ke konci roku 1999 dokonce objem poskyovaných úvěrů začíná klesa. Příčiny ohoo vývoje byly popsány výše (měnová krize, recese, nárůs klasifikovaných úvěrů). K ješě hlubšímu poklesu dochází v průběhu roku 2003. Teprve na počáku roku 2004 se siuace obrací a celkový objem poskynuých úvěrů začíná mírně narůsa, a o především proo, že se banky začaly inenzivně zaměřova zejména na sekor obyvaelsva. Graf 2.2 Úvěry poskynué soukromému a veřejnému sekoru v ČR (mil. Kč) 1 600 000,0 1 400 000,0 1 200 000,0 1 000 000,0 800 000,0 600 000,0 400 000,0 200 000,0 0,0 1993/01 1994/07 1994/01 1993/07 1996/01 1995/07 1995/01 1997/01 1996/07 1998/07 1998/01 1997/07 2000/01 1999/07 1999/01 2001/07 2001/01 2000/07 2003/01 2002/07 2002/01 2004/07 2004/01 2003/07 2006/01 2005/07 2005/01 2007/01 2006/07 Úvěry soukromému sekoru Úvěry celkem Pramen: ČNB 28 Skok v úvěrech od začáku roku 1997 je způsoben zavedením evidence úvěrů v cizích měnách, keré do é doby nebyly sledovány na měsíční bázi. Toéž plaí i pro graf 2.1. - 20 -