Vývoj cen ropy a zemního plynu

Vývoj cen ropy a zemního plynu světové zásoby, vzájemný vztah, ceny v EU Michal Mejstřík, EEIP, a.s. a IES FSV UK Spoluautorky: Dita Tesárková a Julie Chytilová Prezentace pro konferenci Očekávaný vývoj cen fosilních paliv 28.3.2007, Brno

Obsah: 1. Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu 2. Vztah ceny zemního plynu a ropy 3. Vývoj cen v Evropské unii 4. Výhled cen a bezpečnost dodávek

ROPA rychlé zvyšování světových zásob i spotřeby v čase 1400.0 1200.0 1000.0 800.0 600.0 400.0 200.0 0.0 1980 Světové zásoby ropy; 1980-2005; miliardy barelů 1982 1984 1986 Světové neobjevené zásoby ropy se odhadují na 940 mld. barelů (U.S. Geological Survey 2000) 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 Dlouhodobý růst světových zásob ropy Nová naleziště: - Září 2006, Mexický záliv, 15 mld. barelů - Srpen 2006, Baltské moře, 110 mil. bar. - Leden 2006, Kaspické moře, 600 mil. b. Nárůst zásob během roku 2006: - Irán, 6,7 mld. barelů - Saudská Arábie, 4,9 mld. barelů - Kuvajt, 2,5 mld. barelů Vs. výrazný růst světové spotřeby ropy Mezi lety 1965 a 2005 nárůst o 165%, tedy v průměru rychleji než zásob ale v posledních 6-7 letech se srovnalo. Největší růst-čína, Indie a další rychle rostoucí ekonomiky. Mezi lety 2003 a 2030 se očekává nárůst o 50% (International Energy Outlook 2006), tj. růst spotřeby o 1,4% ročně.

ZEMNÍ PLYN rychlé zvyšování zásob i spotřeby v čase 200.0 180.0 160.0 140.0 120.0 100.0 80.0 60.0 40.0 20.0 0.0 1980 Prokázané světové zásoby zemního plynu; 1980-2005; biliony kubických metrů (tcm) 1982 1984 1986 1988 Světové neobjevené zásoby zemního plynu se odhadují na 120 tcm (U.S. Geological Survey 2000) 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006 Dlouhodobý růst světových zásob zemního plynu Nová naleziště: - Červen 2005; Indie; 560 bcm - Říjen 2006; Čína; 150 bcm - Listopad 2006; Turkmenistán; 7 tcm Nárůst zásob během roku 2006: - Irán, 870 bcm - Norsko, 300 bcm - Nigérie, 250 bcm Vs. výrazný růst světové spotřeby zemního plynu Mezi lety 1965 a 2005 nárůst o 290%, růst geograficky rovnoměrnější. Mezi lety 2003 a 2030 se očekává nárůst o 90% (International Energy Outlook 2006), tj. růst spotřeby o 2,4% ročně.

ROPA prokázané zásoby výrazně soustředěny Prokázané zásoby ropy ke konci roku 2005; miliardy barelů Stř. Východ 742,7 Asie, Pacifik 40,2 Sev. Amerika 59,5 J. a Stř. Amerika 103,5 Afrika 114,3 Evropa a Eurasie 140,5 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006

ZEMNÍ PLYN prokázané zásoby soustředěny Prokázané zásoby zemního plynu ke konci roku 2005; biliony kubických metrů (tcm) Stř. Východ 72,13 Evropa a Eurasie 64,01 Rusko, Irán a Qatar = 56% rezerv zemního plynu Afrika 14,39 Asie, Pacifik 14,84 J. a Stř. Amerika 7,02 Sev. Amerika 7,46 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006

Zásoby/produkce ropy nerovnoměrné požadavky na přepravu 50.0 Podíl prokázaných zásob a produkce ropy; 1990-2005; Svět a země OECD 45.0 40.0 35.0 30.0 25.0 20.0 Svět OECD 15.0 10.0 5.0 0.0 120.0 100.0 Střední východ 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 80.0 Celosvětový podíl zásob a produkce ropy dlouhodobě fluktuuje lehce nad 40. V posledních letech však mírně klesá větší napětí na trhu, přestože celosvětové zásoby ropy se zvyšují. Největší nárůst zásob zaznamenaly Irán a Rusko. V zemích OECD indikátor klesl ze 17-násobku v roce 1990 na 11- násobek. Pro oblast Středního Východu dosahuje indikátor 80-násobku. 60.0 40.0 20.0 0.0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005

Zásoby/produkce zemního plynu požadavky na přepravu 80.0 Podíl prokázaných zásob a produkce zemního plynu; 1990-2005; Svět a EU-25 70.0 60.0 50.0 40.0 30.0 20.0 10.0 0.0 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 Zatímco celosvětový podíl zásob a produkce zemního plynu dlouhodobě fluktuuje okolo 65-násobku v posledních letech však mírně klesá, přestože celosvětové zásoby rostou. V zemích EU- 25 dokonce klesl od roku 1990 z 22-násobku na 13-násobek. Pro oblast Středního Východu dosahuje indikátor 250-násobku. Díky zvyšující se produkci klesl ze 400-násobku v roce 1990. 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Svět EU-25 450.0 400.0 350.0 300.0 250.0 200.0 150.0 100.0 50.0 0.0 Střední východ 1990 1991 1992 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006

Produkce a spotřeba ropy v zemích OECD 1970-2005; miliardy barelů za rok 20.0 18.0 16.0 14.0 12.0 10.0 8.0 Spotřeba Produkce Zatímco v roce 2003 dovážely země OECD v průměru 32,4 milionu barelů denně, v roce 2030 budou podle předpovědí dovážet 40,1 milionu barelů denně. 6.0 4.0 2.0 0.0 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006

Produkce a spotřeba ropy v České republice (výhled) 2003-2010; tisíce barelů za den 250 200 Do roku 2010 se očekává, že produkce ropy klesle o 16,7%. Poptávka by ve stejném období měla vzrůst o 10,4%. 150 100 Spotřeba Produkce 50 0 2003 2004 2005 2006e 2007f 2008f 2009f 2010f Zdroj: Business Monitor International, Czech Republic Oil and Gas Report 4Q 2006

Produkce a spotřeba zemního plynu v EU-25 1970-2005; miliardy kubických metrů (bcm) za rok 500,0 450,0 400,0 350,0 300,0 250,0 200,0 150,0 100,0 50,0 0,0 Produkce Spotřeba Podle předpovědí vzroste dovozní závislost EU-25 z nynějších téměř 50% na: 61 % v roce 2010 75 % v roce 2020 80 % v roce 2030 1970 1972 1974 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006

Produkce a spotřeba zemního plynu v České republice (výhled) 2003-2010; miliardy kubických metrů (bcm) za rok 12 10 8 Do roku 2010 se očekává, že produkce zemního plynu vzroste o 15,4%, přesto jeho podíl na spotřebě bude zanedbatelný. 6 Spotřeba Produkce 4 2 0 2003 2004 2005 2006e 2007f 2008f 2009f 2010f Zdroj: Business Monitor International, Czech Republic Oil and Gas Report 4Q 2006

Mizející převis nabídky na klíčových trzích USA růst cen Stále vyhrocenější a křehčí rovnováha produkce a spotřeby vede k růstu cen a vyšší cenové volatilitě tato situace bude pokračovat Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?

Cena ropy - výhled USD/barel 2003 2004 2005 2006e 2007f 2008f 2009f 2010f Koš OPEC 28,1 35,7 51,3 61,1 50,0 45,0 45,0 45,0 WTI* 31,1 41,5 56,7 66,4 55,4 48,9 48,9 48,9 Brent 28,8 38,2 54,9 65,4 53,4 48,1 48,1 48,1 Urals 27,0 33,3 50,2 61,6 49,5 45,3 45,3 45,3 Růst poptávky (%) 1,7 3,6 1,3 1,5 2,0 2,0 2,2 2,2 Růst nabídky (%) 1,8 4,0 1,5 1,6 2,5 1,5 2,0 1,3 Růst nabídky (%) OPEC 8,7 4,9 4,0 0,1 2,3 1,6 2,6 2,5 * West Texas Intermediate, US benchmark Zdroj: Business Monitor International, Czech Republic Oil and Gas Report 4Q 2006, leden 2007 Výhled: - V období 206-2010 růst produkce o 1,8% ročně - Růst poptávky ve stejném období o 2% ročně - Očekává se také nárůst zásob v zemích OPEC, což sníží tlak poptávky na ceny

Výstavba nové infrastruktury ZP urychlena vyššími cenami Stále křehčí rovnováha na trhu zemního plynu růst cen a jejich volatility Očekávaný nárůst poptávky: rychle rostoucí ekonomiky rozvíjejících se zemí (Čína, Indie), Evropa,... Očekávaný nárůst produkce: Střední Východ, Kaspická oblast. Řada plynovodů s vysokou kapacitou spojující Střední Východ a Kaspickou oblast s Evropou a rostoucími asijskými zeměmi je buď plánována nebo je ve výstavbě jejich návratnost roste díky vyšším cenám. Rusko Yamal Evropa, druhá větev plynovodu ze Severního Ruska přes Bělorusko a Polsko do Německa (kapacita 33 mld. m 3 ) Severoevropský plynovod, výstavba plynovodu pod Baltským mořem, přes Německo do Velké Británie (kapacita 20 až 30 mld. m 3, dokončení 2007) Novopskov Užhorod, výstavba plynovodu z východu na západ Ukrajiny až po hranice Slovenska (kapacita 28 mld. m 3 ) Prodloužení plynovodu Blue Stream, možnosti prodloužení plynovodu (vedoucího pod Černým mořem z Ruska do Turecka) do Řecka a Itálie, a Maďarska Kaspická oblast Turkmenistán, Uzbekistán, Kazachstán Projekt Nabucco, výstavba plynovodu z Turecka do Rakouska přes Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko (kapacita 25-30 mld. m 3, z toho 8-10 mld. m 3 pro domácí spotřebu tranzitních zemí, zahájení provozu plánováno na rok 2011) Turecko-Řecko-Itálie, spojení Turecka a Řecka, příp. i Itálie (max. kap. 3 mld. m 3, v případě rozšíření do Itálie 11-12 mld. m 3, dokončení 2009) Plynovod Jižní Kavkaz, spojující Ázerbajdžán a Turecko přes Gruzii (kapacita 7 mld. m 3 s možným zdvojnásobením v budoucnu, dokončení 2006) Trans-kaspický plynovod, vedoucí z Turkmenistánu pod Kaspickým mořem, přes Ázerbajdžán a Gruzii do Turecka Turkmenistán Irán, část plynovodu z Iránu do Turecka byla dokončena, výstavba plynovodu přes Irán nezačala, společnost Shell se v roku 2003 stáhla ze země (kapacita 15 mld. m 3, možnost rozšíření na 28-30 mld. m 3 nepravděpodobná z důvodu politické nestability v Iránu) Vzhledem ke vzdálenostem nalezišť od spotřebitelů roste význam LNG: nejvýznamnějšími exportéry LNG jsou (a/či do LNG infrastruktury mohutně investují) Irán, Katar, Omán a Spojené arabské emiráty

Výstavba nové infrastruktury: Klesá nebo roste závislost na Rusku? 1. Yamal Evropa 2. Severoevropský plynovod 3. Novopskov Užhorod 4. Projekt Nabucco 5. Turecko-Řecko-Itálie 6. Plynovod Jižní Kavkaz 7. Trans-kaspický plynovod 8. Turkmenistán-Irán-Turecko 2 1 3 4 5 7 8 6

Kam půjde plyn z kaspické oblasti? Napojení plynovodů z Kazachstánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu

Obsah: 1. Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu 2. Vztah ceny zemního plynu a ropy 3. Vývoj cen v Evropské unii 4. Výhled cen a bezpečnost dodávek

Dlouhodobý vývoj ceny ropy ovlivněn událostmi 120.00 Pensylvánský ropný boom Počátek vývozu ropy z Ruska Objevení pole Spindletop v Texasu Objevení pole ve Východním Texasu Suezská krize Zavedení zpětného netto oceňování Invaze Iráku do Kuvajtu 100.00 80.00 USD/barel (ceny roku 2005) Počátek produkce na Sumatře Obavy z nedostatku v USA Nárůst produkce ve Venezuele Jomkipurská válka Iránská revoluce Asijská finanční krize Válka v Iráku 60.00 40.00 Cena ropy byla v posledních 25 letech velmi nestálá, což se dá očekávat i v budoucnu. Spíše než zdroje jsou důležité politické a ekonomické faktory. 20.00 0.00 1861 1871 1881 1891 1901 1911 1921 1931 1941 1951 1961 1971 1981 1991 2001 Zdroj: BP Statistical Review of World Energy 2006

Vztah ceny ropy a zemního plynu Vztah mezi ropou a zemním plynem - Spotřeba: substituty - Produkce: komplementy Cena ropy cenu plynu, nikoliv naopak - Důvod: relativní velikost trhů Efekty - Cena ropy určena na světovém trhu - Regionální segmentace trhů se zemním plynem - Efekt poptávky - Zdražení ropy substituce vyšší poptávka po plynu růst ceny - Efekt nabídky - Zvýšení poptávky po ropě růst ceny vyšší produkce ropy zvýšení nákladů na produkci (jak ropy tak zemního plynu) - Současně možný nárůst produkce zemního plynu snížení ceny plynu (při nezměněné poptávce po něm) - Volatilita - Napjatá rovnováha mezi poptávkou a nabídkou události silně ovlivňují cenu - Trh s LNG - Rozšiřující se trh s LNG sbližování cen na regionálních trzích se zemním plynem

Indikátory zůstanou ceny ropy a plynu svázané? Indikátor Přesun kapacit od plynu směrem k ropě Globalizace LNG Globalizace LNG Environmentální politika upřednostňující plyn Environmentální politika upřednostňující jiná paliva Počasí Počasí Podzemní zásobníky plynu Příklad události na trhu Snižování kapacity v důsledku stáří Politické události oddalují rozvoj zkapalňování Agresivní rozvoj LNG zkapalňování Nižší zpracování uhlí Jádro - dotace Hurikán Mírné teploty, vlhčí počasí než obvykle Agresivní rozvoj zásobníků Předpokládaný výsledek Růst cen plynu vzhledem k ceně ropy Nárůst cen plynu Pokles cen plynu vzhledem k ceně ropy Nárůst cen plynu Pokles cen plynu Nárůst cen plynu Pokles cen plynu Omezení vlivu počasí, vyšší korelace mezi cenami ropy a plynu Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?

Dlouhodobý vývoj ceny ropy a plynu Ceny ropy ceny plynu Alžírsko, Saudská Arábie společná ložiska ropy a plynu nutné odtěžit obojí za stejnou cenu Azerbajdžán společná ložiska v moři nejprve odtěžit ropu, pak zemní plyn Rusko pouze ložiska plynu diskuze Rusko - EU možné navázání ceny plynu na mix jiných paliv? Nový kartel? prospělo by ČR, SR, některým státům SVE, proti většina států EU 15 plyn = konkurence ropy Cenové změny ropy a plynu (%) příklad VB (rozvolněný vztah) Zemní plyn NBP Brent Zdroj: The European Gas Market. Eurogas Views On The Way Forward, www.eurogas.org Poznámka: NBP National Balancing Point, UK pomyslný vyrovnávací bod

Ceny ropy a zemního plynu USA (těsný vztah) West Texas Intermediate Erath - Louisiana Historicky stabilní vztah mezi cenami ropy a zemního plynu. Dynamická analýza: Dočasný šok v ceně ropy (20%, 1 měsíc) 5% dopad na cenu plynu Trvalý šok (20%) 16% dopad na cenu plynu Zdroj: Villar, J.A. and F.L. Joutz. 2006 The Relationship between Crude Oil and Natural Gas Prices. EIA

Ceny ropy a zemního plynu USA a svět Průměrné roční ceny v USD/MMBtu Širší pásmo pro ceny zemního plynu relativně slabá korelace mezi regionálními trhy Vs. rozvíjející se trh s LNG očekávaná konvergence cen Světové ceny plynu - rozpětí Cena plynu Henry Hub Světové ceny ropy - rozpětí Cena ropy - WTI Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?

Ceny ropy a zemního plynu USA a svět Průměrné roční ceny v USD/MMBtu - předpověď Napjatá rovnováha nabídky a poptávky relativně vysoké a volatilní ceny Současný vztah ovlivněn konkurencí na straně poptávky (změna paliva) Budoucí vztah mezi cenami ropy a plynu ovlivněn nabídkovou stranou (LNG vs. vývoj zásob ropy) Světové ceny plynu - rozpětí Cena plynu Henry Hub Světové ceny ropy - rozpětí Cena ropy - WTI Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?

Poptávka po plynu výrazná cenová volatilita a vliv počasí Výrazná cenová volatilita potřeba dodatečných zdrojů flexibility, zavedení peakload pricing Rozděleníčetností výskytu ceny plynu (Henry Hub): leden prosinec 2007 Zdroj: Petak, K.R. 2006. Oil and Gas Prices. Will They Stay Linked?

Vztah ceny ropy a zemního plynu významně ovlivněn kurzem CZK/USD Ropa CZK, plyn CZK Ropa USD, plyn CZK 1800.000 1600.000 1400.000 1200.000 1000.000 800.000 600.000 400.000 200.000 0.000 80.000 70.000 60.000 50.000 40.000 30.000 20.000 10.000 0.000 I.01 V.01 IX.01 I.02 V.02 IX.02 I.03 V.03 IX.03 Ropa Brent CZK/barel Ropa USD, plyn USD I.01 V.01 IX.01 I.02 V.02 IX.02 I.03 V.03 IX.03 I.04 Ropa Brent USD/barel I.04 V.04 IX.04 I.05 Zemní plyn CZK/kW V.04 IX.04 I.05 V.05 IX.05 I.06 V.06 IX.06 Zemní plyn USD/kW V.05 IX.05 I.06 V.06 IX.06 1.400 1.200 1.000 0.800 0.600 0.400 0.200 0.000 0.060 0.050 0.040 0.030 0.020 0.010 0.000 45.000 40.000 35.000 30.000 25.000 20.000 15.000 10.000 5.000 0.000 Směnný kurz CZK/USD I.01 IV.01 VII.01 X.01 I.02 IV.02 VII.02 X.02 I.03 IV.03 VII.03 X.03 Směnný kurz CZK/USD I.04 IV.04 VII.04 X.04 I.05 IV.05 VII.05 X.05 I.06 IV.06 VII.06 X.06 Ropa Brent Europe (Zdroj: EIA); Zemní plyn ČR; JČP, domácnost 0-1890 kw (Zdroj: ERÚ); Směnný kurz CZK/USD (Zdroj: ČNB) 80.000 70.000 60.000 50.000 40.000 30.000 20.000 10.000 0.000 I.01 V.01 IX.01 I.02 V.02 IX.02 Ropa Brent USD/barel I.03 V.03 IX.03 I.04 V.04 IX.04 I.05 V.05 IX.05 I.06 Zemní plyn CZK/kW V.06 IX.06 1.400 1.200 1.000 0.800 0.600 0.400 0.200 0.000

Vztah ceny ropy a zemního plynu, vliv směnného kurzu Korelace: Ropa Brent (Europe; cena za barel) zemní plyn (domácnosti v ČR; cena za kw) Ropa CZK - Plyn CZK p-value Ropa USD - Plyn CZK p-value Ropa USD - Plyn USD p-value Bez zpoždění 0.620157311 0.0000001 0.726971758 0.0000000 0.088783131 0.4999436 1Q zpoždění 0.693572109 0.0000000 0.796939136 0.0000000 0.204576285 0.1268869 2Q zpoždění 0.724850024 0.0000000 0.8467861 0.0000000 0.305547985 0.0246527 3Q zpoždění 0.527865555 0.0000687 0.846171578 0.0000000 0.43677692 0.0013530 4Q zpoždění 0.25365016 0.0819306 0.796530074 0.0000000 0.49351147 0.0003648 Poznámka: p-value hladina významnosti statisticky významná korelace pro p < 0,05

Obsah: 1. Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu 2. Vztah ceny zemního plynu a ropy 3. Vývoj cen v Evropské unii 4. Výhled cen a bezpečnost dodávek

Vývoj cen pohonných hmot 800 700 600 500 400 300 200 100 0 Bezolovnatý benzin (EUR/1000 litrů, bez daně) 1991s01 1992s01 1993s01 1994s01 1995s01 1996s01 1997s01 1998s01 1999s01 2000s01 2001s01 2002s01 2003s01 2004s01 2005s01 2006s01 BE CZ DK DE EE IE GR ES FR IT CY LV LT LU HU MT NL AT PL PT SI Zdroj: EUROSTAT

Výsledky liberalizace plynárenských trhů Svázanost cen ropy a plynu Přesun marže k producentům (Gazprom) Liberalizace Nemalé náklady (unbundling změna organizace společností, přeceňování aktiv,...) vs. relativně malý přínos oproti očekávání Vývoj cen pro zákazníky ovlivněn především vývojem cen ropy - vstup nových dodavatelů nezpůsobil výrazný pokles cen Pozitivní přínos začala diskuze o smlouvách a kontraktačních podmínkách Výsledky stálá existence oddělených národních trhů změna dodavatele v omezené míře bývalé státní monopoly na většině trhů - udržení si monopolního postavení zájem nových subjektů o vstup na trh? (Vemex, Wingas) Porovnatelnost plynárenství s elektroenergetikou? producenti elektřiny možný výběr z celé řady primárních paliv, možnost ovlivnit své konkurenční prostředí plynárenské společnosti odkázány na importní kontrakty pro jediný druh paliva, jehož producentem několik státních monopolů 86% objemu plynu v Evropě obchodováno za ceny odvozené od cen ropy ceny určené trhem? (otázka tvorby nezávislého operátora trhu s plynem náklady (vyšší cena) vs. výnosy (vyšší transparentnost)) EK snaha, aby producenti soupeřili o zákazníka je to na trhu s plynem možné? (plyn Rusko, Norsko, Alžírsko, LNG vs. elektroenergetika mnoho zdrojů)

Dopady liberalizace trhů na spotřebitele ceny (1) Efekt na ceny plynu Obecně byly ceny v letech 2003 a 2004 nižší v zemích nejpokročilejších v otevírání trhů a v nových členských státech. Přetrvávají? výrazné rozdíly v cenách mezi starými a novými státy EU Mezinárodní diskriminace firem odporuje argumentu jednotného trhu EU Křížová dotace mezi spotřebiteli starých a nových členských států EU Očekávaná konvergence cen hlavně u velkých odběratelů, rozličné marže v různých státech budou těžko obhajitelné Nedošlo k žádnému výraznému poklesu cen v reakci na liberalizaci trhů. U cen plynu se dá očekávat spíše nárůst zdražování ropy růst nákladů na produkci z nově osvojovaných nalezišť růst nákladů na dopravu ze vzdálenějších nalezišť částečné zahrnutí nákladů na unbundling náklady na marketing (odlišit se od konkurence) nové služby pro zákazníky Možnost snižování cen u největších odběratelů Deregulace by měla přispět ke snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými státy.

Dopady lib.trhů na spotřebitele - ceny (2) konvergence Ceny plynu zůstávají pod silným vlivem mezinárodních cen ropy, které jsou často zabudovány ve smlouvách mezi dovozci plynu a produkujícími zeměmi viz první část. Deregulace by měla přispět ke snížení cenových rozdílů mezi jednotlivými státy. Ačkoliv jsou si velkoobchodní ceny ve většině členských států velmi blízké, ceny pro konečné zákazníky vykazují podle informací Eurostatu významné rozdíly. Ceny pro velkoodběratele se pohybují v rozmezí od 10 EUR/MWh v Estonsku do 25 EUR/MWh ve Švédsku. Ceny pro domácnosti se pohybují v rozmezí od 15 EUR/MWh v Estonsku do více než 45 EUR/MWh v Portugalsku. Domácnosti EUR/GJ 20.00 10.00 0.00 Porovnání cen plynu pro konečné spotřebitele, 02/2006 (kategorie D3 vs. I4-1, ceny jsou uvedeny bez daní) EE BG LT LV DK PT ES FR BE IT LU SL CZ PL SK RO HU 2.00 7.00 12.00 Velkoodběratelé EUR/GJ Zdroj: EUROSTAT Poznámka: D3 - Roční spotřeba: 83.70 GJ I4-1 - Roční spotřeba: 418 600 GJ; load factor: 250 dní, 4 000 hodin UK GE

2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 Ceny plynu (3) 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 14,00 12,00 10,00 Zdroj: EUROSTAT DK SE PT EU 12 EU 15 EU 25 GE ES 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 2004s02 2004s02 2004s01 2004s01 2003s02 2003s02 Domácnosti - D3 (Roční spotřeba: 83.70 GJ) Vysoké ceny Průměrné ceny 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 Nízké ceny 8,00 6,00 4,00 2,00 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 FR NL BE IE IT AT SL LU UK CZ SK PL BG HR EU 15 0,00 LT RO LV EU 12 EU 15 EU 25 HU EE 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 2003s02 2004s01 2004s02 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02

Ceny plynu (4) 12,00 Průmysl - I1 (Roční spotřeba: 418.6 GJ; žádný požadavek na load faktor) Průměrné ceny 18,00 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 Vysoké ceny PT UK GE SE DK EU 25 EU 15 EU 12 4,00 10,00 8,00 6,00 HR HU PL SK CZ IT AT LU 2,00 0,00 12,00 2001s02 2002s01 2002s02 Nízké ceny 2003s01 2003s02 2004s01 2004s02 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 FR 4,00 BE ES 10,00 2,00 0,00 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 2003s02 2004s01 2004s02 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 IE EU 15 8,00 6,00 4,00 EE BG LV LT RO EU 25 EU 15 EU 12 2,00 Zdroj: EUROSTAT Poznámka: Load faktor poměr průměrného vytížení ku špičkovému během určitého časového intervalu 0,00 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 2003s02 2004s01 2004s02 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02

2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 Ceny plynu (5) 16,00 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 Zdroj: EUROSTAT DK SE GE UK PT EU 25 EU 15 EU 12 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 2004s02 2004s02 2004s01 2004s01 2003s02 2003s02 I2 (Roční spotřeba: 4 186 GJ; load faktor: 200 dní) Vysoké ceny Průměrné ceny 12,00 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 LU IT FR IE BE AT CZ SI SK HU ES PL HR EU 15 Nízké ceny 0,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 0,00 EE LV LT BG RO EU 25 EU 15 EU 12 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 2003s02 2004s01 2004s02 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02

2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 Ceny plynu (6) 14,00 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 Zdroj: EUROSTAT EU 25 EU 15 EU 12 IE NL SE GE UK 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 2004s02 2004s02 2004s01 2004s01 2003s02 2003s02 I3-1 (Roční spotřeba: 41 860 GJ; load faktor: 200 dní, 1 600 hodin) Vysoké ceny Průměrné ceny 10,00 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 LU FR IT HU AT CZ PT FI BE SI SK DK ES PL HR EU 15 Nízké ceny 0,00 3,00 2,00 1,00 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 0,00 EU 25 EU 15 EU 12 RO LT BG LV EE 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 2003s02 2004s01 2004s02 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02

2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 Ceny plynu (7) I3-2 (Roční spotřeba: 41 860 GJ; load faktor: 250 dní, 4 000 hodin) 12,00 10,00 8,00 6,00 4,00 2,00 0,00 9,00 8,00 7,00 6,00 Zdroj: EUROSTAT SE GE UK LU FR EU 25 EU 15 EU 12 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 2004s02 2004s02 2004s01 2004s01 2003s02 2003s02 Vysoké ceny Průměrné ceny 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 Nízké ceny 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 IT AT CZ PT BE SI ES HR HU PL EU 15 0,00 FI RO BG LT LV EU 25 EU 15 EU 12 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 2003s02 2004s01 2004s02 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02

2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 Ceny plynu (8) I4-1(Roční spotřeba: 418 600 GJ; load factor: 250 dní, 4 000 hodin) 10,00 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 8,00 7,00 6,00 5,00 Zdroj: EUROSTAT GE UK IT CZ FR EU 25 EU 15 EU 12 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 2004s02 2004s02 2004s01 2004s01 2003s02 2003s02 Vysoké ceny Průměrné ceny 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 Nízké ceny 4,00 3,00 2,00 1,00 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 0,00 SK SI BE HU ES DK FI PT LU PL AT EU 15 0,00 EU 12 EU 15 EU 25 EE BG LT LV RO 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 2003s02 2004s01 2004s02 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02

Ceny plynu (9) I5 (Roční spotřeba : 4 186 000 GJ; load faktor: 330 dní, 8 000 hodin) 9,00 8,00 7,00 6,00 5,00 4,00 3,00 2,00 1,00 CZ GE EE ES IT LV LT HU AT PL SK FI UK BG RO 0,00 2001s02 2002s01 2002s02 2003s01 2003s02 2004s01 2004s02 2005s01 2005s02 2006s01 2006s02 Zdroj: EUROSTAT

CR ceny dle ENA? Otázka vývoje cen a trhu po 1.4. 2007 konec regulace, přechod na vzorec Zdroj: ENA, konference PlynárenstvíČR a SR 2006, Brno, 14. - 15. 11. 2006

Obsah: 1. Vývoj světových zásob a spotřeby ropy a zemního plynu 2. Vztah ceny zemního plynu a ropy 3. Vývoj cen po liberalizaci 4. Výhled cen a bezpečnost dodávek

EUROGAS výhled trhu a bezpečnost dodávek The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward Dopady liberalizace důsledky pro investiční rozhodnutí společností Nutná větší transparence a více koherentní přístup k regulaci s cílem dosažení většího stupně integrace evropského plynárenského trhu prioritou správná implementace existující legislativy Důraz na možnou diverzifikaci pro zajištění odběratelskými, tranzitními a produkčními zeměmi bezpečnosti dodávek a dialog mezi Ohodnocení významu dlouhodobých take or pay kontraktů pro většinu společností tvoří základ bezpečnosti dodávek a komplementárních krátkodobých vztahů podporovaných likvidními trhy = rozšíření dodavatelských možností, lepší možnost optimalizace portfolia

EUROGAS struktura a bezpečnost dodávek EU 25 Struktura dodávek Mezera v dodávkách Projekty Ostatní dovoz mimo EU Alžírsko Rusko Norsko Ostatní vnitroevropský trh Nizozemí Domácí produkce pro domácí účely Zdroj: The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward, 2006

EUROGAS pokles domácí produkce a bezpečnost dodávek EU 25 Domácí produkce zemního plynu VB Nizozemí Německo Itálie Polsko Zdroj: The European Gas Market; Eurogas Views On The Way Forward, 2006

Zdroje flexibility pro dodávky zemního plynu Obecné nástroje flexibility Technicky možné, ale většinou s vyššími náklady než alternativy Typy potřebné flexibility Linepack Zásobník LNG PZP Kaverny Vytěžené ložisko Flexibilní smlouvy o dodávce Přerušitelné smlouvy s odběrateli Smlouvy s odběrateli s cenami pro špičku Využití globálního portfolia plynárenských kontraktů a PZP V RÁMCI DNE 1 2 Vyrovnávání v soustavě (v rámci dne) Toleranční služby (v rámci dne) MEZI DNY 3 Služby flexibility (v rámci měsíce) SEZÓNNÍ 4 5 Dodávka v zimní špičce Sezónní uskladnění Doba vyrovnávání Zdroj:McKinsey/EEIP Report 2006

Ceny a strukturální změna role klíčového dodavatele - Gazpromu Očekávaná diverzifikace importu zemního plynu otupena aktivizací Gazpromu (očekávalo se omezení závislosti na Rusku, Norsku a Alžírsku díky novým jižním trasám ale i projektům LNG, které aktivovaly vysoké ceny ropy a plynu ) Gazprom projekty k posilování významu společnosti dohoda s MOL prodloužení Blue Streamu do Maďarska (přímá konkurence Nabucca) Koordinační komise Nabucca - vyjádření zájmu o účast Gazpromu na projektu (výstavba či dodávky plynu) Vídeň, 10/2006 na jednání byli pozváni zástupci Gazpromu Kazachstán dohoda o dodávkách plynu = zajištění, že kazašský plyn nebude dodáván via Nabucco do Evropy, ale do Ruska Turkmenistán jednání o navýšení exportu nad rámec dlouhodobé smlouvy Írán Pakistán - Indie zájem Gazpromu o účast na projektu íránský plyn do Asie, ne do Evropy Severoevropský plynovod Čína zájem o dodávky, výstavba plynovodu Čína ale zatím není ochotná platit stejné ceny jako Evropa Projekty v oblasti LNG (Stockman výstavba nové kondenzační jednotky) Přesun marže k dodavatelům Schválení vlastnického unbundlingu EK další kroky Gazpromu?

Nový zdroj diverzifikace dodávek - rostoucí úloha LNG LNG projekty alternativní cesta Trh s LNG (Liquefied natural gas, zkapalněný zemní plyn) bude hrát stále významnější roli Flexibilita dodávek zemního plynu do celého světa Evropa, Asie, Japonsko... Právě Japonsko bylo průkopníkem v oblasti LNG zabezpečení dodávek plynu bez plynovodů Alžírsko také exportuje plyn do Evropy přes LNG terminály V roce 2002 představoval trh s LNG jenom 6 % světové spotřeby zemního plynu, LNG se však jeví jako východisko dopravy plynu na velké vzdálenosti Střední východ Írán, Katar, Omán, Spojené arabské emiráty Přeprava plynu ze středního východu do Evropy ve formě LNG může v budoucnu hrát významnou roli, v roce 2002 se země středního východu podílely jednou čtvrtinou na světovém exportu LNG Írán - export na evropské trhy a do Indie; druhé světové největší zásoby vysoký exportní potenciál Katar - vývoz LNG do Španělska, Turecka, Itálie, Japonska, USA, Francie, Jižní Koreje a do Velké Británie Omán - produkce je určena pro Japonsko a Španělsko Spojené Arabské Emiráty 97% exportu do Japonska Barentsovo moře sever Ruska, export LNG do Evropy a USA Srovnání ceny dodávek ve formě LNG a plynovodem Vyšší fixní náklady (výstavba terminálů) Nižší variabilní náklady na každý kilometr (náklady naopak vysoké při výstavbě plynovodů)

Bezpečnost dodávek - Zelená kniha EU Bezpečnost dodávek - vedle liberalizace více na program jednání otevírání trhu v protikladu bezpečnosti a spolehlivosti dodávek Zelená kniha EU z března 2006 Energetická strategie pro Evropu: rovnováha mezi udržitelným rozvojem, konkurenceschopností a zabezpečením dodávek nutné urychleně investovat Evropa během příštích 20 let nutné investovat přibližně 1 bn EUR - infrastruktura růst závislosti na dovozech - v příštích 20 až 30 letech přibližně 70 % energetických požadavků EU, v porovnání s 50 % v současné době, uspokojováno dováženými produkty částečně z regionů ohrožených nestabilitou zásoby koncentrovány v několika málo zemích - Rusko, Norsko a Alžírsko - podle současných tendencí by se závislost na dovozu zemního plynu během příštích 25 let zvýšila na 80 %. růst celosvětové poptávky po energii - do roku 2030 růst přibližně o 60 %, růst poptávky po ropě o 1,6 % za rok růst ceny ropy a zemního plynu oteplování klimatu dosud nerozvinuté plně konkurenční vnitřní trhy s energií - pouze v případě, že takovéto trhy budou existovat, budou občané a podniky v EU moci využívat všech výhod zabezpečených dodávek i nižších cen

Energetická politika EU: bezpečnost dodávek Návrh evropské energetické politiky z ledna 2007 ucelený balíček opatření pro boj se změnou klimatu a posílení bezpečnosti dodávek a konkurenceschopnosti Snížení emisí skleníkových plynů o 20% do roku 2020 Zvýšit podíl obnovitelných zdrojů v energetickém koši na 20% do roku 2020 Opravdu konkurenční trh s energiemi Vlastnický unbundling (?) Bezpečnost dodávek Rozvoj projektů pro přivedení dodávek z nových regionů Lepší využití možností strategického uskladnění

Energetická politika EU: očekávané ceny Předpokládaný vývoj cen Zdroj: Evropská Komise; Renewable Energy Road Map, Impact Assessment; 2007 PRIMES scenario