REALIZACE ŽELEZNIČNÍHO SPODKU A PROTIHLUKOVÝCH STĚN NA IV. KORIDORU



Podobné dokumenty
III. Základní parametry zadávacích podmínek veřejné zakázky Optimalizace tratě Praha Bubeneč Praha Holešovice

MODERNIZACE TRATI VOTICE-BENEŠOV U PRAHY

Železnice v kontaktu s okolím Aplikace nízkých protihlukových clon u SŽDC

Zvyšování traťových rychlostí na síti SŽDC

TUNELÁŘSKÉ ODPOLEDNE 1/2011 IV. ŽELEZNIČNÍ KORIDOR

INTEROPERABILITA SUBSYSTÉMU INFRASTRUKTURA Z POHLEDU PROVOZOVATELE DRÁHY. Konference: Železniční dopravní cesta 2007

Modernizace trati České Budějovice - Plzeň

Příloha je nedílnou součástí osvědčení o akreditaci č.: 666/2017 ze dne:

GEOTECHNICKÝ PRŮZKUM TĚLESA ŽELEZNIČNÍHO SPODKU

Česká republika Národní strategie pro Fond soudržnosti - Sektor dopravy - SOUHRNNÝ ITINERÁŘ

PRŮZKUMNÉ PRÁCE, KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ A ŽIVOTNOST ŽELEZNIČNÍHO SPODKU

MODERNIZACE TRATĚ ČESKÉ BUDĚJOVICE - PLZEŇ Varianta kolem Blovic

Optimalizace trať. úseku Praha Hostivař Praha hl. n., I. část žst. Praha Hostivař

Optimalizace trati Lysá nad Labem Praha-Vysočany, 2. stavba Dokumentace k územnímu rozhodnutí

Příprava tratí Rychlých spojení v České republice

Ing. arch. Jakub Jakubec

SCHVALOVACÍ PROTOKOL

ČESKÝ ŽELEZNIČNÍ PRŮMYSL V RÁMCI EU, INTEROPERABILITA

Hlavní priority MD v železniční dopravě pro nadcházející období. Ing. Jindřich Kušnír ředitel Odbor drah, železniční a kombinované dopravy

Evropská železniční síť zajišťující konkurenceschopnost nákladní dopravy. Ing. Bohuslav Navrátil náměstek generálního ředitele SŽDC

Platné znění příslušných ustanovení vyhlášky č. 177/1995 Sb. s vyznačením navrhovaných změn a doplnění ČÁST DRUHÁ

Možnosti zvyšování traťových rychlostí u SŽDC

Vysokorychlostní tratě v ČR Ing. Tomáš Slavíček

Správa železniční dopravní cesty, státní organizace. Železniční svršek ZAŘAZENÍ KOLEJÍ A VÝHYBEK DO ŘÁDŮ

Katedra železničních staveb. Ing. Martin Lidmila, Ph.D. B 617

Vliv interoperability na českou dálkovou a regionální železniční dopravu. Konference Czech Raildays 2010 Ing. Pavel Kodym

Požadavky dopravce na dopravní cestu

Úloha SŽDC v přípravě Rychlých spojení

APLIKACE NÍZKÝCH PROTIHLUKOVÝCH STĚN U SŽDC

ZÁSADY REKONSTRUKCÍ NA REGIONÁLNÍCH TRATÍCH VE VLASTNICTVÍ STÁTU

KATALOG BETONOVÝCH VÝROBKŮ STAVEBNÍ SKUPINA EUROVIA CS ZÁVOD OSTRAVA

Koncepce modernizace železniční sítě v ČR

EXPERIMENTÁLNÍ OVĚŘOVÁNÍ TECHNICKÝCH ŘEŠENÍ ZAMĚŘENÝCH NA VYUŽÍVÁNÍ RS PETR KAVÁN VÝZKUMNÝ ÚSTAV ŽELEZNIČNÍ

OBYTNÁ ZÓNA LOKALITA ZAHRÁDKY

SŽDC Network Statement for Timetable Annex G. Infrastructure Development Plan. Name of investment project / reconstruction work

ČISTÁ MOBILITA. Železniční infrastruktura pro Prahu a Středočeský kraj. Ing. Pavel Surý generální ředitel

17. Konference ŽELEZNIČNÍ DOPRAVNÍ CESTA 2012

SUDOP BRNO spol.s r.o. KOUNICOVA BRNO

Využití georadaru pro diagnostiku železničního spodku v praxi u SŽDC

Výzkumný. Ústav. Železniční, a.s. Interoperabilita evropského železničního systému. Ing. Jaroslav GRIM

Příprava tratí Rychlých spojení a zvyšování rychlosti na konvenční síti. SŽDC, Odbor strategie Seminář RS Hospodářský výbor Parlamentu ČR

Nově přijatá a připravovaná TSI

Technické a legislativní aspekty rozvoje jednotlivých kategorií drah

Nové konstrukce a technologie používané u Českých drah při rekonstrukcích železničního spodku

Zvyšování rychlostí na stávajících tratích a koncepce Rychlých spojení

Příprava Rychlých železničních spojení

CESTI Workshop KOLEJCONSULT & servis, spol. s r.o., WP2. WT 2 Drážní svršek. 2_3 Pevná jízdní dráha

Národní implementační plán ERTMS

Akreditovaný subjekt podle ČSN EN ISO/IEC 17025:2005: VÚKV a.s. Zkušebna kolejových vozidel a kontejnerů Bucharova 1314/8, Praha 5

Ing. Jaroslav Grim, Ph.D.

nařízení vlády č. 163/2002 Sb., ve znění nařízení vlády č. 312/2005 Sb. a nařízení vlády č. 215/2016 Sb. (dále jen nařízení vlády )

Sylabus 19. Zlepšování zemin proctorova zkouška

Investice SŽDC Ing. Miroslav Konečný ( SŽDC)

se mění přílohy II, V a VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního

TISKOVÁ ZPRÁVA HLAVNÍ STAVEBNÍ PRÁCE NA TRATI LYSÁ NAD LABEM MILOVICE ÚSPĚŠNĚ POKRAČUJÍ

Nízké protihlukové clony BRENS BARRIER

Podklad pro seminář ACRI Praktická aplikace nařízení o společné bezpečnostní metodě (CSM) v českém železničním systému

DOPRAVNÍ STAVBY KAPITOLA 7 ŽELEZNIČNÍ SPODEK A ŽELEZNIČNÍ SVRŠEK

VYZTUŽENÉ ZEMNÍ KONSTRUKCE

Vyztužené zeminové konstrukce

Českosaský projekt vysokorychlostní tratě Praha Drážďany

Přednáška č. 13 KONSTRUKCE ŽELEZNIČNÍ TRATI. 1. Železniční spodek

- 1 - Proč modernizovat III. tranzitní železniční koridor? Evropská síť (TEN-T core network, AGC) Páteřní trasa v ČR (západ východ)

Vize dopravy ČR s akcentem na železniční dopravu. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Ředitel Odboru strategie Ministerstvo dopravy

Dlouhodobá vize SŽDC. Bc. Marek Binko. ředitel odboru strategie. Czech Raildays, Ostrava, 18. června 2013

silnice I/13 Komořany Most 11/2009 uvedeno do provozu

Správa železniční dopravní cesty,státní organizace, Dlážděná 1003/7, Praha 1 SŽDC S4. Železniční spodek

Studie proveditelnosti nového železničního spojení Praha Drážďany

Příprava a výstavba českých

Srovnávací měření modulů přetvárnosti podle metodiky ČD a DB informace o výsledcích grantu MD ČR

ZVÝŠENÍ KVALITY JÍZDNÍ DRÁHY VE VÝHYBKÁCH POMOCÍ ZPRUŽNĚNÍ

PŘÍLOHA 5 ODBORNÁ ZPŮSOBILOST, OVĚŘOVÁNÍ ZNALOSTÍ A SYSTÉM POVINNÉHO ŠKOLENÍ ZAMĚSTNANCŮ ÚSEKU VÝKONNÉHO ŘEDITELE PRO SPRÁVU MAJETKU

Elektrizace trati Kadaň Karlovy Vary

Vysokorychlostní železnice v ČR


Předpisy SŽDC a ŘVC pro beton specifika

Rada Evropské unie Brusel 14. října 2016 (OR. en)

Jak pokračovat při zavádění ETCS v ČR

Připravenost DT na dodávky výhybek pro VRT

PROJEKTY PRO IV. KORIDOR

Mgr. Michal Roubík. Ústav hospodářských a sociálních dějin, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Institut pro památky a kulturu, o.p.s.

ZÁKLADNÍ PRÁVNÍ PROSTŘEDÍ PRO VYTVÁŘENÍ PODMÍNEK PRO SAMOSTATNÝ A BEZPEČNÝ POHYB ZRAKOVĚ POSTIŽENÝCH NA KOMUNIKACÍCH A PLOCHÁCH.

DOPORUČENÍ (2014/881/EU)

Aktuální otázky problematiky řešení hluku na železnici

silnice I/57 Hladké Životice obchvat 11/2009 uvedeno do provozu

Infrastruktura kolejové dopravy

Aktuální projekty v železniční dopravě. Ing. Luděk Sosna, Ph.D. Odbor strategie Ministerstvo dopravy

A Průvodní zpráva. Zvýšení traťové rychlosti Ústí n. L. Cheb projektová dokumentace, úsek Hájek Karlovy Vary. Stavba: Přípravná dokumentace

F. 1. zhotovitele (DVZ) Synthesia, a.s. Tractebel Engineering a.s. Pernerova 168, Pardubice. METROPROJEKT Praha a.s.

Vize železnice jako moderní, ekologické a bezpečné formy dopravy budoucnosti

INTEROPERABILITA Z POHLEDU TRAŤOVÉHO HOSPODÁŘSTVÍ

D R Á Ž N Í Ú Ř A D Sekce stavební, oblast Plzeň Škroupova PLZEŇ

Evropská a národní legislativa k registrům

4.ročník konference SMART CITY , Plzeň

Základové konstrukce (3)

Informace o aktuálním stavu změn v drážní legislativě

NÁPLŇ PŘEDMĚTŮ PŘÍPRAVNÝ KURZ K VYKONÁNÍ MATURITNÍ ZKOUŠKY V OBORU DOPRAVNÍ STAVITELSTVÍ. MOSTNÍ STAVBY ( 55 hodin )

ČESKÁ TECHNICKÁ NORMA

Zabezpečovací zařízení z pohledu strategie rozvoje infrastruktury ČR i EU

ZÁDLAŢBOVÉ PANELY TYP ÚRTŘ

Transkript:

17. KONFERENCE 2012 27. 29. března 2012 REALIZACE ŽELEZNIČNÍHO SPODKU A PROTIHLUKOVÝCH STĚN NA IV. KORIDORU Radomír Barták EUROVIA CS, a.s., Praha 1. ÚVOD K 1. 5. 2004 se Česká republika stala členem Evropské unie, jejíž Evropský parlament a Rada v zájmu zlepšení vzájemného propojení národních železničních sítí přijaly směrnice o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního a konvenčního železničního systému. Vybraná železniční síť České republiky tvořící součást evropského železničního systému musí splňovat požadavky na interoperabilitu podle Vyhlášky č. 352/2004 Sb. o provozní a technické propojenosti evropského železničního systému, Nařízení vlády o technických požadavcích na provozní technickou propojenost evropského železničního systému č. 133/2005 Sb. a příslušných technických specifikací interoperability. Pro stanovení jednotné koncepce a technického řešení železniční infrastruktury byly zpracovány Zásady modernizace a optimalizace vybrané železniční sítě České republiky následně novelizované Směrnicí generálního ředitele SŽDC č. 16/2005, ve které jsou zohledněny legislativní změny platné ke dni účinnosti této směrnice mající vliv na koncepci technického řešení železniční infrastruktury. 2. HLAVNÍ ZÁSADY MODERNIZACE A OPTIMALIZACE Zavedení vyšší traťové rychlost na dostatečně dlouhých úsecích, tak aby bylo možno zvýšenou rychlost efektivně využít. Dosažení traťové třídy zatížení D4 UIC pro úroveň traťové rychlosti 120kmh -1 (tj. 22,5 t/nápravu a 8 t/běžný metr délky vozidla). Zavedení prostorové průchodnosti pro ložnou míru UIC GC a širší vozidla dle ČSN 73 6320, tj. základní průřez Z-GC s vlivem širších vozidel. Zajištění požadované kapacity dráhy při současném stanovení optimalizovaného rozsahu železniční infrastruktury. Vybavení tratě takovým technologickým zařízením, které zajišťuje plnou bezpečnost provozu při traťové rychlosti do 160 kmhod.. Vybavení železničních stanic nástupišti v souladu s vyhláškami č. 177/1995 Sb. a č. 369/2001 Sb. v platném znění. Dosažení dostatečné užitné délky dopravních kolejí v železničních stanicích. Zlepšení stavu úrovňových křížení tratí s pozemními komunikacemi. 79

17. KONFERENCE 27. 29. března 2012 2012 3. REALIZACE ZÁSAD NA KORIDOROVÝCH STAVBÁCH Výše uvedené zásady jsou zapracovány do jednotlivých předpisů SŽDC, TNŽ, TKP a řady směrnic a nařízení, která jsou závazná pro projektanty i zhotovitele. Zkušenosti naší společnosti na koridorových stavbách nám umožnily nabízet erudovaná technická řešení všech vzniklých situací. I když se zabýváme celou škálou dopravního stavebnictví, zmíním se o provádění objektů železničního spodku a výstavbě protihlukových stěn, jejichž kvalitní provedení naplňuje zásady modernizace spodek u zatížitelnosti tratí a protihlukové stěny u ochrany zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací podle zákona č. 258/2000 Sb. O ochraně veřejného zdraví v platném znění. 4. ŽELEZNIČ NÍ SPODEK NA IV. KORIDORU Naše společnost realizovala a realizuje na IV. koridoru od roku 2005 stavby ramene Praha České Budějovice: optimalizace trati Strančice Praha Hostivař-ukončeno; optimalizace trati Benešov u Prahy- Strančice- ukončeno; modernizace trati Votice Benešov u Prahy-v realizaci; modernizace trati České Budějovice Nemanice I v realizaci. Na všech těchto stavbách užíváme při provádění objektů železničního spodku odzkoušené a již zavedené moderní technologické postupy, na jejichž vývoji nebo i renesanci (CaO, kšandovka ) jsme se podíleli. 4.1 Zemní práce: Při úpravách nehomogenního, nestabilního a i neúnosného tělesa železničního spodku se nám osvědčilo zlepšování zemin v souladu s předpisem S4, příl. 13, kdy používáme pojiva dle druhu zemin CaO-při překročené vlhkosti, směsné pojivo Dorosol (cement + CaO) možno použít i při výskytu chemicky příznivých škvár, a rovněž, zejména v intravilánu obcí a měst a ve vyjmenovaných chráněných oblastech a biotopech používáme Proviacal (bezprašné vápno). K zapracování pojiv používáme zemních fréz Wirtgen 2500 s vlastním pohonem a v posledních cca 3 letech se nám osvědčilo i pro nepřístupné úseky využít frézu Wirtgen 2500 zavěšenou za traktorem. U tohoto způsobu je třeba více se soustředit na promísení pojiva se zeminou větší výskyt hrudkovitosti, nutnost více pojezdů kontrolami spolehlivě prokázána hloubka účinnosti do 50 cm. Po promísení na vyrovnání pláně s úspěchem používáme grejdr vedený GPS NEW Holland F 156-S. Pro zdárné hutnění i vrstev s max. mocností 0,5 m se nám osvědčilo použití válců VV 1500 vybavených kompaktometrem a v zastavěném území válce Hamm 3414 s oscilací, která minimalizuje škodlivý vliv vibrací z hutnění na okolí stavby (praskliny na budovách). 80

17. KONFERENCE 2012 Obr. 1 27. 29. března 2012 Zvyšování únosnosti pláně tělesa železničního spodku Vzhledem k našemu strojovému vybavení, zkušenostem získaným na koridorových stavbách a v neposlední řadě i ekonomické výhodnosti, se snažíme technologii zlepšování, popř. stabilizace (v podstatě rozdíl pouze ve zkušebnictví a technologických prodlevách, způsobu použití, výsledné únosnosti, posuzování mrazuvzdornosti a dovoleného promrzání apod.) s úspěchem používat i v oblasti zvyšování únosnosti tělesa železničního spodku. Pro tyto činnosti máme ve společnosti zpracována technologická pravidla Tpr č. 120 Zemní práce, Tpr č. 134 Železniční spodek 4.2 Zdi Další z činností na železničním spodku, kterou naše společnost realizuje, je výstavba zdí. V rámci IV. koridoru zmíním opěrnou zeď z armovaných zemin-systém Armovia podél 103. koleje v žst. Praha Uhříněves, kterou jsme realizovali společně s naší vývojovou skupinou v letech 2005-2006 na stavbě optimalizace tratí Strančice Praha Hostivař. 81

27. 29. března 2012 Obr. 2 17. KONFERENCE 2012 Stavba protihlukové stěny Postavili jsme velké množství protihlukových stěn (dále jen PHS), u nichž stojí za zmínku vývoj v jejich zakládání. Všechny firmy zabývající se touto činností se vyvinuly prefabrikovaný systém od patek přes sloupky až po soklové a vlastní stěnové panely odrazivé, jedno i oboustranně pohltivé. Se zvyšující se výškou PHS bylo nutno vyvinout rozšířenou patku, která bez problémů zajišťuje stabilitu stěny i 6 m vysoké. V současné době jsou téměř výlučně realizovány vrtané základy. Prvotně jsme používali specielní vrtné stroje, které se nám nyní s úspěchem podařilo nahradit nástavcem na bagr, který má podstatně menší problémy s nájezdem do místa práce a dá se použít i pro následující činnosti stavění sloupků i zasouvání panelů při nižších stavebních výškách. Jako poslední zmíním gabiony, a to ve dvou konstrukcích. První je gabion jako konstrukce pro rozšíření koruny náspu zajištění volného schůdného prostoru (stezky). Druhou jsou gabionové stěny zárubní i opěrné. Po počátečních problémech s izolovanými poli a oddělením potenciálů v prostoru podpěr trakčního vedení jsou v poslední době řešeny poměrně elegantně monolitickými kamennými zídkami. 82

17. KONFERENCE 2012 27. 29. března 2012 Obr. 3 a 4 Zárubí gabionové zdi s kamenými zídkami u podpěr trakčního vedení 83

17. KONFERENCE 27. 29. března 2012 2012 Pro tyto činnosti máme ve společnosti zpracována technologická pravidla Tpr č. 145 Opěrná zeď z armovaných zemin, systém ARMOVIA, Tpr č. 162 Gabiony, Tpr - č. 110 Montáž protihlukových stěn 4.3 Zkušebnictví Všechna normativní i předpisová ustanovení určují a stanovují různý rozsah provádění zkoušek a měření. Naše společnost má v rámci jednotlivých oblastí akreditovaná laboratorní pracoviště plně zaštítěná Centrální laboratoří. Věřím, že naše zkušenosti a mechanizační prostředky budeme i nadále využívat na nově otevíraných koridorových stavbách. LITERATURA: Oficielní webové stránky SŽDC Předpis SŽDC S4 Tpr120,145,162,110,134 Eurovia CS,a.s. Foto: Ing. Doboš, Ing. Pustějovský, Ing. Filip Lektoroval: Ing. Jiří Šídlo, SŽDC, Praha 84