TERMOMECHANICKÉ VLASTNOSTI



Podobné dokumenty
Teorie a praxe výroby a zpracování oceli 2011

Bezcementové žárobetony s vazbou sol gel, jejich výhody a nevýhody

7.7. Netvarové žáromateriály

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.9 Plasticita a creep

Anorganická pojiva, cementy, malty

Nauka o materiálu. Přednáška č.12 Keramické materiály a anorganická nekovová skla

Experimentální zjišťování charakteristik kompozitových materiálů a dílů

Keramika. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. K. Daďourek 2008

Porovnání chování nízkoteplotních asfaltových směsí typu SMA

ZÁKLADNÍ PŘÍPADY NAMÁHÁNÍ

ŽÁROHMOTY Z TŘEMOŠNÉ. Bohuslav Korsa, Luboš Rybák, Pavel Fajfr, Jiří Pešek ŽÁROHMOTY, spol. s r.o. Třemošná. Abstract:

VLIV VSTUPNÍCH SUROVIN NA KVALITU VYSOKOTEPLOTNÍ KERAMIKY

Nauka o materiálu. Přednáška č.14 Kompozity

VLIV KOROZNÍHO PŮSOBENÍ OCELÍ S VYSOKÝM OBSAHEM MANGANU A CHROMU NA ŽÁRUVZDORNOU KERAMIKU. Libor BRAVANSKÝ, Kateřina KADLÍKOVÁ

Zkoušení kompozitních materiálů

KONSTITUČNÍ VZTAHY. 1. Tahová zkouška

Učební pomůcka Prof.Ing. Vladimír Křístek, DrSc. Ing. Alena Kohoutková, CSc. Ing. Helena Včelová. Katedra betonových konstrukcí a mostů

Zkoušení kompozitních materiálů

1. Úvod. 2. Rotační pece na spalování odpadů Provozní režim pecí

BIOMECHANIKA BIOMECHANIKA KOSTERNÍHO SUBSYSTÉMU

A mez úměrnosti B mez pružnosti C mez kluzu (plasticity) P vznik krčku na zkušebním vzorku, smluvní mez pevnosti σ p D přetržení zkušebního vzorku

110 C 1000 C 1200 C 1400 C 1600 C 1700 C

CEMENTOVÉ SMĚSI S TiO 2 PRO GRC KOMPOZIT

12. Struktura a vlastnosti pevných látek

3.2 Základy pevnosti materiálu. Ing. Pavel Bělov

Vlastnosti a zkoušení materiálů. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Experimentální metody

Co by mohl (budoucí) lékař vědět o materiálech tkáňových výztuží či náhrad. 20. března 2012

Zkouška rázem v ohybu. Autor cvičení: prof. RNDr. B. Vlach, CSc; Ing. Petr Langer. Jméno: St. skupina: Datum cvičení:

Střední průmyslová škola strojírenská a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Kolín IV, Heverova 191

Struktura a vlastnosti kovů I.

Test A 100 [%] 1. Čím je charakteristická plastická deformace? - Je to deformace nevratná.

2 MECHANICKÉ VLASTNOSTI SKLA

ZKOUŠKY MECHANICKÝCH. Mechanické zkoušky statické a dynamické

Pevnost kompozitů obecné zatížení

PROTOKOL číslo: / 2014

REGIONÁLNÍ TECHNOLOGICKÝ INSTITUT. Západočeská univerzita v Plzni Fakulta strojní

Části a mechanismy strojů 1 KKS/CMS1

Tepelná technika. Teorie tepelného zpracování Doc. Ing. Karel Daďourek, CSc Technická univerzita v Liberci 2007

Reologické modely technických materiálů při prostém tahu a tlaku

Příloha č. 3 Technická specifikace

Úprava vlastností zemin vápnem a volné vápno obsahujícími produkty

LOGO. Struktura a vlastnosti pevných látek

ŽÁROBETONY SE ZVÝŠENOU ODOLNOSTÍ VŮČI ALKÁLIÍM CASTABLES WITH INCREASED ALKALI RESISTANCE

Tepelně aktivovaná deformace

III/2-1 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT

Experimentální výzkum vlivu zesílení konstrukce valené klenby lepenou uhlíkovou výztuží

Navrhování betonových konstrukcí na účinky požáru. Ing. Jaroslav Langer, PhD Prof. Ing. Jaroslav Procházka, CSc.

1. Měření hodnoty Youngova modulu pružnosti ocelového drátu v tahu a kovové tyče v ohybu

7. Žárovzdorné materiály

1. přednáška. Petr Konvalinka

NAUKA O MATERIÁLU I. Zkoušky mechanické. Přednáška č. 04: Zkoušení materiálových vlastností I

Pevnost v tahu vláknový kompozit

Kumulace poškození termoplastického laminátu C/PPS při cyklickém zatížení a jeho posuzování

VÝZKUM MECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ SVAROVÝCH SPOJŮ MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ T24 A P92. Ing. Petr Mohyla, Ph.D.

PROBLEMATICKÉ SVAROVÉ SPOJE MODIFIKOVANÝCH ŽÁROPEVNÝCH OCELÍ

TEREZ HT HT2 HTE PRO NEJVYŠŠÍ NÁROKY PŘI NÁHRADĚ KOVŮ ZA VYSOKÝCH PROVOZNÍCH TEPLOT.

Téma 2 Napětí a přetvoření

JEMNOZRNNÉ BETONY S ČÁSTEČNOU NÁHRADOU CEMENTU PŘÍRODNÍM ZEOLITEM

NAUKA O MATERIÁLU I. Přednáška č. 03: Vlastnosti materiálu II (vlastnosti mechanické a technologické, odolnost proti opotřebení)

Pružnost, pevnost, tvrdost, houževnatost. Jaký je v tom rozdíl?

Základní vlastnosti stavebních materiálů

Analýza zkušebních rychlostí podle EN ISO

5.0 ZJIŠŤOVÁNÍ FÁZOVÝCH PŘEMĚN

Využití vysokopecní strusky a přírodního anhydritu k přípravě struskosíranového pojiva

ČSN EN 206. Chemické korozní procesy betonu. ph čerstvého betonu cca 12,5

TEORIE TVÁŘENÍ. Lisování

VYUŽITÍ AKTIVÁTORŮ ABSORPCE MIKROVLNNÉHO ZÁŘENÍ PŘI TERMICKÉ DESORPCI

Využití teplárenské strusky pro výrobu betonového zboží

Struktura polymerů. Příprava (výroba).struktura vlastnosti. Materiálové inženýrství (Nauka o materiálu) Základní představy: přírodní vs.

ČSN EN ISO 472 ČSN EN ISO

18MTY 1. Ing. Jaroslav Valach, Ph.D.

Norma: ČSN EN Bezešvé ocelové trubky pro tlakové nádoby a zařízení Technické dodací podmínky. z nelegovaných ocelí se zaručenými vlastnostmi

Nauka o materiálu. Přednáška č.5 Základy lomové mechaniky

Sklářské a bižuterní materiály 2005/06

Pružnost a pevnost. zimní semestr 2013/14

Katedra textilních materiálů ENÍ TEXTILIÍ PŘEDNÁŠKA 7 MECHANICKÉ VLASTNOSTI

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie)

Houževnatost. i. Základní pojmy (tranzitní lomové chování ocelí, teplotní závislost pevnostních vlastností, fraktografie) ii.

1. přednáška OCELOVÉ KONSTRUKCE VŠB. Technická univerzita Ostrava Fakulta stavební Podéš 1875, éště. Miloš Rieger

Wöhlerova křivka (uhlíkové oceli výrazná mez únavy)

Tepelně izolační styčník s čelní deskou. Zdeněk Sokol České vysoké učení technické v Praze

CENÍK KONTROLNÍCH A ZKUŠEBNÍCH PRACÍ ZL

Vliv nízkoviskózních přísad na charakteristiky asfaltové směsi

Vysoké učení technické v Brně Zkušební laboratoř při ÚTHD FAST VUT v Brně Veveří 95, Brno

Požadavky na technické materiály

Křehké materiály. Technická univerzita v Liberci Nekovové materiály, 5. MI Doc. Ing. Karel Daďourek, 2008

2 Materiály, krytí výztuže betonem

MECHANIKA PODZEMNÍCH KONSTRUKCÍ PODMÍNKY PLASTICITY A PORUŠENÍ

ROZDĚLENÍ, VLASTNOSTI A POUŽITÍ MATERIÁLŮ

133PSBZ Požární spolehlivost betonových a zděných konstrukcí. Přednáška A11. ČVUT v Praze, Fakulta stavební katedra betonových a zděných konstrukcí

Konstrukční materiály pro stavbu kotlů

Ing. Jan BRANDA PRUŽNOST A PEVNOST

OVMT Mechanické zkoušky

Příloha-výpočet motoru

Konstrukce optického mikroviskozimetru

Nauka o materiálu. Přednáška č.4 Úvod do pružnosti a pevnosti

Mechanika kontinua. Mechanika elastických těles Mechanika kapalin

Klopením rozumíme ztrátu stability při ohybu, při které dojde k vybočení prutu z roviny jeho prvotního ohybu (viz obr.). Obr.

Mechanické vlastnosti technických materiálů a jejich měření. Metody charakterizace nanomateriálů 1

Transkript:

TERMOMECHANICKÉ VLASTNOSTI ŽÁROBETONŮ (ŽB) Jiří Hamáček, Jaroslav Kutzendörfer VYSOKÁ ŠKOLA CHEMICKO-TECHNOLOGICKÁ V PRAZE Ústav skla a keramiky & ŽÁROHMOTY, spol. s r.o. Třemošná VŠCHT, Praha 2008

TERMOMECHANICKÉ VLASTNOSTI ŽÁROBETONŮ (ŽB) 1 Chování ŽM za vysokých teplot popisují vztahy veličin ŽM = žáromateriál NAPĚTÍ [σ] DEFORMACE [ε] TEPLOTA [T] ČAS [t] 21

TERMOMECHANICKÉ VLASTNOSTI ŽÁROBETONŮ (ŽB) 1 Chování ŽM za vysokých teplot popisují vztahy veličin ŽM = žáromateriál NAPĚTÍ [σ] DEFORMACE [ε] TEPLOTA [T] ČAS [t] 2 Závisí na vlivu struktury materiálu DEFORMACE vratná nevratná PŘECHODOVÁ TEPLOTA cca 0.4-0.5 T tání 21

TERMOMECHANICKÉ VLASTNOSTI ŽÁROBETONŮ (ŽB) 1 Chování ŽM za vysokých teplot popisují vztahy veličin ŽM = žáromateriál 3 Vysoké termomechanické vlastnosti NAPĚTÍ [σ] DEFORMACE [ε] TEPLOTA [T] ČAS [t] Co nejnižší obsah složek Použití surovin s minimem nečistot 2 Závisí na vlivu struktury materiálu DEFORMACE vratná nevratná PŘECHODOVÁ TEPLOTA cca 0.4-0.5 T tání 21

POUŽITÍ ŽÁROMATERIÁLŮ (ŽM) VE VYZDÍVKÁCH Nutné zajistit stabilitu = minimálně 2/3 z tloušťky vyzdívky nejsou vystaveny NEVRATNÝM DEFORMACÍM KLENBA (šamot) 250 mm A 265 0 C 1150 0 C 1400 0 C A nosná vrstva 20

STATICKÉ TERMOMECHANICKÉ (TM) ZKOUŠKY EXPERIMENTÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ program program program program měření měření měření měření I. Pevnost a modul pružnosti! rovnoměrné zvyšování síly působící na vzorek popř. za současné registrace deformace, při konst. teplotě II. Únosnost v žáru! rovnoměrné zvyšování teploty při konst.napětí ve vzorku, registrace závislosti deformace na teplotě III. Tečení! měření deformace v závislosti na čase, při konstantním napětí IV. Relaxace napětí I. II. III. IV.! měření deformace v závislosti na čase, při konstantním deformace a teplotě 19

STATICKÉ TERMOMECHANICKÉ (TM) ZKOUŠKY EXPERIMENTÁLNÍ USPOŘÁDÁNÍ program program program program měření měření měření NAPĚTÍ PŘI měření ZKOUŠKÁCH I. II. III. IV. I. Pevnost a modul pružnosti! rovnoměrné zvyšování síly působící na vzorek popř. za současné registrace deformace, při konst. teplotě II. Únosnost v žáru! rovnoměrné zvyšování teploty při konst.napětí ve vzorku, registrace závislosti deformace na teplotě III. Tečení! měření deformace v závislosti na čase, při konstantním napětí IV. Relaxace napětí! měření deformace v závislosti na čase, při konstantním deformace a teplotě tlakové tahové smykové torzní kombinované 19

STANOVENÍ TERMOMECHANICKÝCH VLASTNOSTÍ ŽM NORMOVÉ ZKOUŠKY A Pevnost v ohybu při zvýšených teplotách (EN 993-7) Schéma zkoušky tříbodového ohybu σ = 1.5 F l / h b 2 Rychlost ohřevu: 5 0 C/min Rychlost zatěžování: 0.15 MPa/s PEVNOST V OHYBU Z KONSTRUKČNÍHO HLEDISKA SE POVAŽUJE ZA NEJDŮLEŽITĚJŠÍ 18

STANOVENÍ TM VLASTNOSTÍ ŽM MATERIÁLŮ 1 Zkušební těleso válec s otvorem v ose B Stanovení únosnosti v žáru (EN 993-8) C Stanovení tečení v tlaku (EN 993-9) ε 5-25 = ε 25 - ε 5 /20 (% h -1 ) Rychlost ohřevu: 5 0 C/min Zatížení: 0.05-0.2 MPa 17

STANOVENÍ TM VLASTNOSTÍ ŽM MATERIÁLŮ 1 Zkušební těleso válec s otvorem v ose B Stanovení únosnosti v žáru (EN 993-8) C Stanovení tečení v tlaku (EN 993-9) Měří se deformace vzorku v závislosti na čase, při konst. σ, T Stanovuje se rychlost tečení mezi 5-25 h výdrže ε 5-25 = ε 25 - ε 5 /20 (% h -1 ) ε 5-25 = ε 25 - ε 5 /20 (% h -1 ) Rychlost ohřevu: 5 0 C/min Zatížení: 0.05-0.2 MPa 17

OBECNÝ PRŮBĚH VYSOKOTEPLOTNÍHO TEČENÍ TĚLES v tahu (ohybu) nebo smyku 3 fáze PRIMÁRNÍ SEKUNDÁRNÍ TERCIÁLNÍ T = konst. σ = konst. v tlaku a) rychlost deformace s časem klesá b) během zk. se zvětšuje průřez tělesa c) odpadá terciální tečení a lom (destrukce) 16

OBECNÝ PRŮBĚH VYSOKOTEPLOTNÍHO TEČENÍ TĚLES v tahu (ohybu) nebo smyku 3 fáze PRIMÁRNÍ SEKUNDÁRNÍ TERCIÁLNÍ T = konst. σ = konst. v tlaku MATEMATICKÝ POPIS a) ε rychlost = k t n [T] deformace s časem klesá k, n konstanty časově nezávislé (n<1) Podle b) během následujícího zk. vztahu se zvětšuje lze odhadnout průřez deformaci tělesapři delším tlakovém namáhání při dlouhodobém použití _ c) destrukce (odpadá terciální tečení a lom) střední rychlost tečení ε = ε/ t = ε 2 - ε 1 /t 2 -t 1 16

ZÁVISLOST RYCHLOSTI DEFORMACE NA T, σ ε = dε/dt = A σ n exp[-e*/rt] ln ε = -E*/RT+n ln σ +lna A konstanta zahrnující vliv struktury materiálu n napěťový koeficient E* zdánlivá aktivační energie procesu tečení TEORETICKY STAČÍ min. 3 izotermní zkoušky tečení provedené při různých T, σ nebo min. 3 zkoušky provedené při různých rychlostech vzestupu T ε = dε/dt = dε/dt dt/dt = A σ n exp[-e*/rt] 15

MECHANISMUS CREEPU ŽB! rozhodující je chování MATRIX (<45 µm)! ε MĚŘENÁ = Σε i změřená rychlost deformace je součtem simultánně probíhajících dějů ε MĚŘENÁ = Σ A i σn e (-Ei/RT) i! řídící děj = NEJRYCHLEJŠÍ (v tomto případě) SKLUZ PO HRANICÍCH ZRN ε = α σ/η (δ/l) 3 α bezrozměrnná konstanta σ napětí η viskozita taveniny 2δ tloušťka vrstvy mezi zrny 2L rozměr zrna 14

EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST Obr. 3 Zkušební trámečky ŽB (rozměr 30x30x150 mm). 13

ZÁKLADNÍ SCHÉMA ŽB DCC Použité zkratky: RC (ramming castable) - žárobeton dusací VC (vibrating castable) - žárobeton vibrolicí SFC (self-flowing castable) - žárobeton samotekoucí DCC Obr. 2 Reklasifikační schéma žárobetonů s důrazem na SFC, VC, RC (otevřené schéma) [2, 3, 4]. 12

MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ TM PARAMETRŮ ŽB 1300-1350 0 C tvorba Al 2 O 3 -CaO-SiO 2 (5 ternárních eutektik pod 1350 0 C) anortitu CAS 2 t.t. 1553 0 C gehlenitu C 2 AS t.t. 1593 0 C redukce obsahu cementu Al 2 O 3 -SiO 2 náhrada SiO 2 Al 2 O 3 -CaO-MgO (výše tající eutektika) SPINELOVÉ ŽB snížení obsahu MS Al 2 O 3 -CaO (1-složkový systém) Al 2 O 3 TM vlastnosti ŽB převážně závisí na složení jemných podílů = MATRIX (<45 µm) 11

ZÁVISLOST PEVNOSTI V OHYBU (HMOR) LCC Pevnost v ohybu [MPa] 20 15 10 5 0 ŽB se spinel-korundovou vazbou dσ/dt = 0.15 MPa/s ŽB1 (v žáru) ŽB2 (v žáru) ŽB1 (za studena) 1000 1100 1200 1300 1400 1500 Teplota [ 0 C] odlišný průběh pro měření pevností v ohybu v žáru (HMOR) a za studena (MOR) 10

ZÁVISLOST DEFORMACE VZORKU NA T deformace [1] 0,04 0,03 0,02 0,01 ŽB se spinel-korundovou vazbou dt/dt = 5 0 C/min. σ = 0.1 MPa ŽB 1 T v = 1250 0 C 0 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 teplota [ 0 C] VYSVĚTLENÍ POKLESU PEVNOSTÍ ŽB S TEPLOTOU (T): 1. Vznik taveniny v systému Al 2 O 3 -SiO 2 -CaO (nad 1200 0 C). 2. Růst množství taveniny. 3. Pokles viskozity taveniny s T (η = A e -Ei/RT ). 9

ZÁVISLOST PEVNOSTI V OHYBU (HMOR) LCC V ZÁVISLOSTI NA OBSAHU MIKROSILIKY (MS) Pevnost v ohybu [MPa] 4 3 2 1 0 ŽB se spinel-korundovou vazbou T = 1400 0 C 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 1,4 ZÁVISLOST DEFORMACE VZORKŮ NA T σ = 0.1 MPa MS [hm.%] 0 0,1 0,5 T v [ 0 C] 1400 1380 1350 Obsah MS [hm.%] 1 1325 8

RYCHLOST TEČENÍ V USTÁLENÉ OBLASTI Relativní rychlost tečení [%] 120 100 80 60 40 20 0 100 V ZÁVISLOSTI NA OBSAHU MIKROSILIKY (MS) 58 42 38 1 0,5 0,1 0 Obsah MS [hm.%] ŽB se spinel-korundovou vazbou T = 1400 0 C σ = 0.1 MPa VYSVĚTLENÍ ZHORŠENÍ TM PARAMETRŮ ŽB S ROSTOUCÍM OBSAHEM MS: 1. I při min. obsahu SiO 2 v cementových ŽB se tvoří tavenina (cca 1300 0 C). 2. Pevnost klesá v důsledku značné plastické deformace vzorku. 7

ZÁVISLOST HMOR NA OBSAHU CEMENTU (CaO) Žárobetony na bázi lupku a páleného kaolínu LCC (5 % cementu) ULCC (3 % cementu) NCC (0 % cementu) Tab.II Závislost pevnosti ŽB na obsahu cementu (CaO). Typ ŽB LCC Obsah cementu 5 % Obsah CaO 1.5 % Obsah SiO 2 /CaO 3.3/1 1400 0 C 1.9 MPa 1500 0 C 1.1 MPa ULCC 3 % 0.9 % 5.5/1 3.3 MPa 1.9 MPa NCC 0 % 0 % 50/1 6.5 MPa 3.0 MPa 6

ZÁVISLOST DEFORMACE VZORKŮ NA T 0,04 0,035 0,03 dt/dt = 5 0 C/min. σ = 0.1 MPa NCC ULCC LCC deformace [1] 0,025 0,02 0,015 Typ ŽB LCC ULCC T v 1310 0 C 1440 0 C 0,01 NCC 1460 0 C 0,005 0 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 1600 teplota [ 0 C] 5

SROVNÁNÍ STŘEDNÍ RYCHLOSTI DEFORMACE VZORKŮ PRO T=1500 0 C Relativní rychlost tečení [%] 120 100 80 60 40 20 0 Vysvětlení poklesu TM parametrů s rostoucím množstvím cementu (CaO): 100 1. Cement obsahuje CaO a vzniká tavenina, jejíž množství je úměrné obsaženému cementu. 2. S rostoucím množstvím CaO se zmenšuje poměr SiO 2 /CaO a výrazně klesá viskozita taveniny v systému Al 2 O 3 -SiO 2 -CaO. 53 34 LCC ULCC NCC Typ žárobetonu (ŽB) T = 1500 0 C σ = 0.1 MPa 4

TERMICKÁ ANALÝZA (TA) DIFERENČNÍ DTA 10 DTA teplota [ 0 C] VÁŽKOVÁ VTA 5 tepelný tok [mw] 0-5 -10-15 -20-25 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 LCC ULCC NCC VTA 0 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 m [%] -2-4 NCC ULCC LCC -6 teplota [ 0 C] 3

TERMICKÁ ANALÝZA (TA) DIFERENČNÍ DTA 10 DTA teplota [ 0 C] VÁŽKOVÁ VTA 5 tepelný tok [mw] 0-5 -10-15 -20-25 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 LCC, ULCC LCC ULCC NCC ~ 100 0 C únik fyzikálně vázané -2 vody m [%] ~ 220 0 C rozklad gibbsitu AH3 AH A 250 0-4.5 H C rozklad C 3 AH 6 C 3 AH 1.5 300-700 0-1.5 H C C 3 AH 1.5 C 12 A 7 ; CA; CA 2 ; CA 7 ; A 0 0 200 400 600 800 1000 1200 1400-4 -2 H - H relativně rychlý m do 300 0 C, teplota [ 0 C] -6poté do 700 0 C pomalejší úbytek m NCC ULCC LCC VTA 3

TERMICKÁ ANALÝZA (TA) DIFERENČNÍ DTA 10 DTA teplota [ 0 C] VÁŽKOVÁ VTA 5 tepelný tok [mw] 0-5 -10-15 -20-25 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 LCC, ULCC LCC ~ 100 0 C únik fyzikálně vázané -2 vody m [%] 250 0-4.5 H C rozklad C 3 AH 6 C 3 AH 1.5 0-4 ULCC ~ 220 0 C rozklad gibbsitu AH3 AH A 300-700 0-1.5 H C C 3 AH 1.5 C 12 A 7 ; CA; CA 2 ; CA 7 ; A NCC 0 200 400 600 800 1000 1200 1400-2 H - H NCC relativně rychlý m do 300 0 C, teplota [ 0 C] -6poté do 700 0 C pomalejší úbytek m ~ 100 0 C únik volné vody (rychlé) VTA od 100 0 C do 700 0 C pomalý úbytek způsobený tvorbou kontinuální sítě křemičitého hydrogelu NCC ULCC LCC 3

TERMICKÁ ANALÝZA (TA) DIFERENČNÍ DTA 10 DTA teplota [ 0 C] VÁŽKOVÁ VTA 5 tepelný tok [mw] 0-5 -10-15 -20-25 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 LCC Schéma polykondenzace solu SiO 2 m [%] 0-2 -4 ULCC NCC NCC VTA 0 200 400 600 800 1000 1200 1400 Si OH + HO Si Si O Si + H 2 O ~ 100 0 C únik volné vody (rychlé) od 100 0 C do 700 0 C pomalý úbytek způsobený tvorbou kontinuální sítě křemičitého hydrogelu NCC ULCC LCC -6 vznik siloxanových vazeb teplota [ 0 C] 3

Shrnutí výsledků TA:! u NCC téměř veškerá H 2 O odchází při nízkých T (do 120 0 C), poté jen pomalý úbytek,! zkrácení doby temperování při uvádění vyzdívky pece do provozu,! u LCC, ULCC pomalý vzrůst T při 1. ohřevu, někdy nutné přidávat PP-vlákna do směsi kvůli zvýšení permeability ŽB. 2

ZÁVĚR MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ TERMOMECHANICKÝCH PARAMETRŮ ŽB 6 základních kroků 1. Snížení obsahu mikrosiliky (MS), popř. její vyloučení (vypuštěním MS se zhorší odolnost proti korozi struskou a zpracovatelnost). 2. Snížení obsahu cementu, resp. CaO = přechod k NCC. 3. Udržovat vysoký poměr SiO 2 /CaO v matrix. 4. Použití surovin s nízkým obsahem ostatních nečistot (Fe 2 O 3, TiO 2, alkálie). 5. Zajištění dostatečného teplotního spádu v pracovní vrstvě vyzdívky. 6. Při použití NCC nižší citlivost k tvorbě trhlin při vysoušení ŽB vyzdívky. 1

ZÁVĚR MOŽNOSTI ZVÝŠENÍ TERMOMECHANICKÝCH PARAMETRŮ ŽB 6 základních kroků 1. Snížení obsahu mikrosiliky (MS), popř. její vyloučení (vypuštěním MS se zhorší odolnost proti korozi struskou a zpracovatelnost). 2. Snížení obsahu cementu, resp. CaO = přechod k NCC. 3. Udržovat vysoký poměr SiO 2 /CaO v matrix. 4. Použití surovin s nízkým obsahem ostatních nečistot (Fe 2 O 3, TiO 2, alkálie). 5. Zajištění dostatečného teplotního spádu v pracovní vrstvě vyzdívky. 6. Při použití NCC nižší citlivost k tvorbě trhlin při vysoušení ŽB vyzdívky. Děkuji za pozornost. 1