Finanční deriváty v podmínkách České republiky

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra Finančních obchodů Finanční deriváty v podmínkách České republiky Bakalářská práce Autor: Vedoucí práce: Jana Pražáková, DiS, Bankovnictví, Bankovní management Ing. Martin Kohel Praha červen, 2010

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Finanční deriváty v podmínkách České republiky, vypracovala samostatně pod vedením Ing. Martina Kohela. Domažlice, 10.6.2010 Jana Pražáková, DiS.

Poděkování: Ráda bych poděkovala Ing. Martinovi Korhelovi za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce.

Anotace: Předmětem bakalářské práce Finanční deriváty v podmínkách České republiky bylo analyzovat význam finančních derivátů v podmínkách České republiky. Práce je zaměřena na finanční deriváty obecně, na finanční deriváty v Českých účetních standardech, na obchodování s finančními deriváty a zhodnocení významu z hlediska podnikových financí. Annotation: Subject of this thesis financial derivatives in the Czech Republic was to analyze the importance of financial derivatives in the Czech Republic. Work is focused on financial derivatives in general, the financial derivatives in the Czech accounting standards, the trading of financial derivatives and evaluation of significance in terms of corporate finance

OBSAH ÚVOD... 6 CÍL PRÁCE... 7 1. CHARAKTERISTIKA FINANČNÍCH DERIVÁTŮ... 8 1.1. Členění derivátů.....11 1.2. Forwardy....13 1.3. Futures....16 1.3.1. Hlavní rozdíly mezi futures a forvawdy....18 1.4. Swapy....20 1.4.1. Zvláštní druhy swapy....20 1.4.2. Oceňování slapů....22 1.5. Opce....23 1.5.1. Americká opce....24 1.5.2. Evropská opce....24 1.5.3. Long pozice....25 1.5.4. Short pozice....25 1.5.5. Faktory ovlivňující cenu opce....28 1.5.6. Vývoj zisku či ztráty kupujícího opce....29 1.5.7. Vývoj zisku či ztráty prodávající opce....29 1.5.8. Vývoj zisku či ztráty kupujícího prodejní opce....31 1.5.9. Vývoj zisku či ztráty prodávajícího prodejní opce....31 1.5.10. Rozlišení opcí na základě podkladového aktiva....32 1.5.11. Realizace zisku z opce....33 1.6. Význam derivátů....34 2. FINANČNÍ DERIVÁTY V PODMÍNKÁCH ČSÚ....35 2.1. Vývoj právní úpravy....37 2.2. Vykazování derivátů....38 2.3. Základní účetní aspekty derivátů....38 3. OBCHODOVÁNÍ S FINANČNÍMI DERIVÁTY....40 3.1. Odborné výrazy při obchodování s deriváty....40 3.2. Kde se obchoduje s finančními deriváty....40 3.3. Rozdělení derivátů....41

4. ZHODNOCENÍ VÝZNAMU Z HLEDISKA FIREMNÍCH FINANCÍ....43 4.1. Zajištění proti měnovému riziku....46 4.2. Využití speciálních finančních instrumentů....47 4.3. Příklad zajištění se proti měnovému riziku....48 4.4. Příklad zajištění se proti kurzovému riziku....48 4.5. Způsoby použití derivátů....50 ZÁVĚR... 51 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 52

ÚVOD Ačkoli počátky derivátů sahají až do 19. století, pravý rozmach, doprovázený vznikem derivátového trhu byl zaznamenám v 70. - 80. letech 20. století. Jedná se tedy o poměrně mladý, avšak dynamicky se rozvíjející trh. Trh s deriváty proto, aby se zajistil proti tržnímu riziku kolísání cen komodit, akcií, měnových kurzů nebo úrokových měr. Brzy se na trhu objevily kromě zajišťovatelů i spekulanti, kteří naopak, ve snaze profitovat, riziko na sebe přebírají. Derivátový trh každým rokem roste. Problematika derivátů je velmi rozsáhlá. Bylo napsáno mnoho knih na téma funkce derivátů při zajišťování, obecný vývoj a charakteristiky jednotlivých derivátů, legislativa derivátů, účtování o derivátech, spekulace s deriváty apod.

CÍL PRÁCE Analyzovat význam finančních derivátů v podmínkách České Republiky

1. CHARAKTERISTIKA FINANČNÍCH DERIVÁTŮ Finanční deriváty se staly celosvětově velmi oblíbenými a vyhledávanými investičními nástroji. V průběhu 70. a 80. let minulého století se vlivem nestability finančních trhů spočívajících v nárůstu úrokových sazeb, kurzů cenných papírů i měnových kurzů, se podstatně zvýšila rizika pro všechny subjekty finančního trhu. Podstatou finančních derivátů je určitá forma termínovaného obchodu, jehož základním rysem je časový nesoulad uzavřením obchodu a jeho plněním. To znamená, že v době uzavření obchodu jsou pevně sjednány veškeré podmínky obchodu a době splatnosti ke které je obchod sjednán. Velkou různorodost finančních derivátů lze považovat za hlavní příčinu toho, že nelze nalézt jedinou všeobecně platnou definici derivátů, která by tyto instrumenty jednoznačně vymezovala pro různé druhy oblastí využití. Jedna z definicí označuje deriváty nebo derivátní kontrakt obecně jako takový finanční produkt, jehož cena se odvíjí, kromě jiného, od cen podkladových aktiv na promptním trhu. Výraz finanční derivát popisuje finanční produkt nebo operaci, které umožňují nyní, v tomto okamžiku, zafixovat, resp. dohodnout kurs nebo cenu, za kterou může být aktivum, které se k tomuto kontraktu vztahuje, koupeno nebo prodáno k určitému budoucímu datu 1 1 Blaha Z. S, Jindřichovská I. (1997): Opce, swapy, futures-deriváty finančního trhu. 2. rozšířené vydání. Management Press, Praha, s.11

Deriváty jsou instrumenty, jejichž cena je odvozena od ceny tzv. podkladového aktiva. Podkladovým aktivem může být prakticky jakékoliv aktivum od akcie, akciového indexu, komodity až po měnu. Podstatou derivátů je jistá forma termínového obchodu. To znamená, že smluvní strany derivátního obchodu se předem dohodnou na podmínkách plnění dané smlouvy, tedy zejména na ceně transakce, která však proběhne až někdy v budoucnu. Deriváty se dělí na podmíněné a nepodmíněné. Základní dělení nepodmíněných derivátů je na futures, forwardy a swapy. Nepodmíněné se jim říká proto, že strany kontraktu se dohodnou na tom, že jedna strana má zároveň právo a povinnost koupit nebo prodat podkladové aktivum, zatímco druhá má právo a povinnost jej prodat nebo koupit. Převedení podkladového aktiva je tedy předem jasné, není podmíněné rozhodnutím nějakého subjektu. Podmíněné deriváty jsou opce a jiné opční instrumenty, jako jsou třeba warranty. Podmíněné se nazývají, protože strana, která drží opci, má právo, nikoliv však povinnost, koupit či prodat dohodnuté podkladové aktivum za předem sjednanou cenu. Strana, která opci emitovala, má naopak povinnost, nikoliv však právo, prodat či koupit dohodnuté podkladové aktivum za předem sjednanou cenu, pakliže strana držící opci jí uplatní. Mezi deriváty jsou řazeny např. i tzv. CFD (Contracts for Difference). Finanční deriváty zahrnují celou řadu různých instrumentů, které se na jedné straně určitým způsobem odlišují, na druhé straně se vzájemně prolínají a kombinují, navíc stále vznikají různé nové varianty, což činí jejich přesnou systematizaci obtížnou. Mnoho derivátů je v různých státech zakázáno, protože se s nimi dají obcházet různé finanční předpisy a jsou někdy velice obtížně ohodnotitelné, což znepřehledňuje situaci. Je pravděpodobné, že do budoucna budou v USA

zakázány nebo alespoň omezeny tzv. CDS (Credit Default Swaps), protože sehrály svou negativní úlohu během finanční krize. Deriváty se dají využít pro zajištění proti riziku (tzv. hedging), ke spekulaci nebo i k arbitráži, tedy k dosahování bezrizikových zisků díky různosti cen stejných derivátů na odlišných trzích či různosti cen podkladového aktiva a na něm postaveného derivátu.

1.1. Členění derivátů a) Podle podkladového instrumentu (komoditní budoucí nákup či prodej komodit, úrokové budoucí nákup či prodej úrokových instrumentů jako jsou depozita či úvěry, měnové budoucí nákup či prodej měny, akciové budoucí nákup či prodej akcií, indexové kontrakt na budoucí vývoj akciového indexu) b) Podle způsobu obchodování (mimoburzovní individuálně sjednávané v podobě futures, swaps a opcí OTC, burzovní striktně standardizované v podobě futures a burzovních opcí termínové burzy) c) Dle závaznosti (nepodmíněné s jednorázovým vypořádáním forwardy jako fyzické dodání a futures jako prodej kontraktu s možností se vyvázat zaujetím protipozice, nepodmíněné s postupným vypořádáním liability swaps a asset swaps představují vlastně sérii forwardů, podmíněné jako kupní a prodejní opce s volbou uskutečnění či propadnutí obchodu kupující opce je majitel dlouhé pozice a vypisovatel opce je v krátké pozici) Deriváty se dělí na burzovní a mimoburzovní OTC (over-the-counter) deriváty. První jmenované se obchodují na přesně vymezeném místě (burze), v přesně vymezené době (obchodní hodiny burzy) a podmínky obchodovaných kontraktů jsou standardizovány (doba splatnosti, velikost kontraktů, atd.). Naopak druhá skupina OTC derivátů se neobchoduje na konkrétním místě. Podmínky obchodování, stejně jako vlastnosti nejsou standardizovány. Mohou být tak ušity přímo na míru obchodním partnerům. Mezi nejznámější burzovní derivátů patří: futures, burzovní opce a opce na futures. Mezi nejznámější mimoburzovní deriváty patří: swapy, forwardy, FRA (forward rate agreement), mimoburzovní opce a CFD (contract for difference).

Ekonomové i finanční trhy rozlišují čtyři základní druhy derivátů a člení je následovně: Pevné (nepodmíněné) termínové operace, kam se řadí 1) forvardy 2) futures 3) swapy opční termínové operace sem patří opce

1.2 Forwardy Forwardy jsou mimoburzovní kontrakty uzavírané smluvně. Jsou to deriváty s vypořádáním dvou podkladových nástrojů v jednom okamžiku v budoucnosti. Forward je sjednán v jednom časovém okamžiku s tím, že vypořádání se uskuteční v určitém následujícím okamžiku. Ve forwardovém kontraktu vystupují kupující a prodávající, přičemž kupující zaujímá v kupovaném nástroji dlouhou pozici (long position) a prodávající zaujímá krátkou pozici (short position). Forwardová cena označuje za kolik se kupuje nebo prodává daný podkladový nástroj k určitému datu v budoucnosti. 2 Dle různých podkladových aktiv můžeme forvardy rozdělit na: 3 Úrokový forward Měnový forward Akciový forward Komoditní forward Úvěrový forvard Úrokový forward Je forward na výměnu pevné částky hotovosti jedné měny za dosud neznámou částku v hotovosti, případně za dluhový cenný papír, úvěr, vklad nebo půjčku. Měnový forward Je forward na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně k určitému datu v budoucnosti. Akciový forward 2 45 3 45 Jílek, J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1. vydání. Grada Publishing, Praha, s. Jílek, J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1. vydání. Grada Publishing, Praha, s.

Je forward na výměnu pevné částky hotovosti za akciový nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutá cena tohoto kontraktu se označuje jako forwardová cena. Komoditní forward Je forward na výměnu pevné částky hotovosti za komoditní nástroj k určitému datu v budoucnosti. I zde se dohodnutá cena označuje jako forwardová. Úvěrový forward Je podobný úrokovému forwardu. Liší se od něj tím, že proměnlivá platba závisí na rizikové úrokové míře určitého subjetku. Platba je odvozena od úvěrového rozpětí v určitém časovém okamžiku. Druh kontraktu Úrokový forvard Měnový forvard Komoditní forward Akciový forward Podkladová proměná Úroková míra Měnový kurz Cena komodity Cena akcie

Příklad 1. - pěstitel: Pěstitel pšenice se bojí, že při sklizni její cena klesne, a tak s panem B uzavře forward (nejjednodušší typ derivátu) na prodej určitého množství pšenice (kterou vypěstuje) za určitou cenu (která je nyní) v určitý čas (při sklizni). Až ten čas nastane, pěstitel panu B prodá sjednané množství za předem sjednanou cenu, ať už cena pšenice aktuálně na trhu je jakákoli. Pokud cena skutečně klesla, udělal pěstitel dobře. Pokud stoupla, připravil se o zisk. Pěstitel pšenice však dal přednost jistotě před spekulací (je totiž pěstitel, nikoli ekonom) a zajistil si tak předem prodejní cenu. Příklad 2. exporter: Drobný podnikatel jednorázově vyvezl do Německa zakázku za 100 000 EUR, faktura je splatná za 3 měsíce. Současný kurz je 30 Kč/EUR, tedy současná hodnota pohledávky je 3 000 000 Kč. Bojí se však, že za 3 měsíce kurz klesne např. na 28 Kč/EUR a on dostane jen 2 800 000 Kč - tj. 200 000 Kč účetní ztráta. Řešením této situace je zajít do banky a uzavřít měnový forward, kterým si exportér zajistí, že za 3 měsíce odnese do banky obdržených 100 000 EUR a banka mu vyplatí 3 000 000 Kč, ať už kurz v tu dobu bude jakýkoliv. Pokud kurz mezi tím skutečně klesl, udělal dobře, pokud vzrostl, připravil se o zisk - nicméně obchodník chtěl dostat zaplaceno za to, co vyrobil, a ne spekulovat, jestli kurz klesne nebo vzroste.

1.3. Futures Futures je standardizovaný forward obchodovaný na derivátové burze. Jedná se o kontrakt na vypořádání podkladových nástrojů k určitému datu v budoucnosti, přičemž vypořádání je delší než zvyklost na spotovém trhu. Hlavní rozdíl mezi forwardy a futures je v tom, že k vypořádání futures dochází postupně a ne jednorázově jako u forwardů. Dalším rozdílem je to, že se s nimi obchoduje pouze na specializovaných burzách. Cena futures pokladového nástoje může být vyšší nebo nižší než je spotová cena podkladového nástroje a to v závislosti na nákladech a očekávání jaký bude vývoj na spotovém trhu. Futures můžeme dělit na: 4 Úrokový futures Měnový futures Akciový futures Komoditní futures Úvěrový futures Úrokový futures Je futures na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za dosud neznámou částku hotovosti či dluhový cenný papír v téže měně. Měnový futures Je futures na výměnu pevné částky hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně. Akciový futures 4 Jílek J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1. vydání. Grada Publishing, Praha, s. 46-47

Je futures na výměnu pevné částky hotovosti za akciový nástroj k určitému datu v budoucnosti.. Komoditní futures Je futures na výměnu pevné částky hotovosti za komoditní nástroj k určitému datu v budoucnosti. Druh kontraktu Futures na státní dluhopisy Měnový futures Komoditní futures Podkladová proměnná Cena komodit Měnový kurz Cena komodity

1.3.1. Hlavní rozdíly mezi futures a forwardy Futures se obchodují výhradně na burze Futures jsou standardizovány pro potřeby burzy Mají odlišné oceňování a vypořádání K tomu, aby se s futures dalo obchodovat na burze, musejí být standartizovýny. Např. na Burze LIFFE (London International Financial Futures and Options Exchange) se obchoduje futures na obilí s těmito podmínkami: jednotkou kontraktu je 50 tun obilí, dále jsou tam specifikovány podmínky kvality, které musí zrno splňovat, měsíce splatnosti, hodnota kroku apod. 5 Na rozdíl od forwardů, kdy se partneři navzájem znají a důvěřují si, je derivátová burza veřejná a kontrakty jsou zabezpečeny jiným způsobem zálohami u Clearingového centra. Cena futures kontraktu je stanovena na základě nabídky a poptávky po daném podkladovém aktivu. Jsou utvářeny zejména očekáváním o budoucí spotové ceně v době dodávky daného aktiva. Hodnota futures kontraktu a spotové ceny může být odlišná, rozdíl mezi nimi se nazývá báze. S blížícím se dnem splatnosti kontraktu se snižuje báze a v den splatnosti je báze rovna nule, neboť vypořádací cena futures se rovná spotové ceně. Futures kontrakty, které jsou nepříliš často v češtině označována také jako futurita, patří mezi tzv. termínové obchody. Jsou zároveň druhem finančního derivátu. Futures jsou přesněji řečeno smlouvy, na základě 5 http://www.euronext.com/trader/contractspecifications/derivative/wide/0,4860,1732_6 635209,00.html?euronextCode=EMA-PAR-FUT

kterých se smluvní strany zavazují koupit (resp. prodat) určitý objem aktiva k určitému budoucímu okamžiku za cenu stanovenou předem při uzavření kontraktu. Oproti opcím z futures kontraktů tedy vyplývají pro obě strany jak práva, tak povinnosti. Tato definice však sedí také na obdobné finanční deriváty se jménem forwardy. Rozdíly ale mezi futures a forwardy jsou. První odlišnost spočívá v tom, že zatímco futures kontrakty jsou vysoce standardizovány a obchodují se na přímo k tomu určených burzách, tak forwardy nejsou standardizovány a obchodují se na OTC (over the counter) trzích, tedy trzích neburzovních. Druhým rozdílem je to, že futures se vypořádávají každý den pomocí tzv. maržových účtů, avšak deriváty jmenované později se vypořádávají až v době splatnosti smlouvy. Každý futures kontrakt má tzv. podkladové aktivum neboli bazický instrument. To je aktivum, na jehož koupi (prodeji) se smluvní strany dohodly. Cena futures kontraktu je odvozena od tzv. spotové ceny podkladového aktiva. To je cena, za kterou se dané aktivum obchoduje na klasickém spotovém trhu, kde okamžiky uzavření smlouvy a jejího vypořádání spadají v jeden. Podkladovým aktivem může být celá řada věcí, od komodit jako jsou ropa nebo zlato, až po např. cizí měny, akcie či akciové indexy. V ČR se obchodují futures na akcie společnosti ČEZ a Erste Bank, ale i na akciový index PX, tedy hlavní index Burzy cenných papírů Praha, kde se právě s těmito futures obchoduje.

1.4. Swapy Swap je derivát s vypořádáním podkladových nástrojů ve více okamžicích. Je to termínovaná smlouva, kterou se dva ekonomické subjekty vzájemně zavazují vyměnit si mezi sebou buď dohodnutá předmětná aktiva nebo finanční toky za předem stanovených podmínek. Prakticky představuje několik forwardů s postupnou výměnou podkladových nástrojů. Vypořádání může být čisté (po započtení úrokových plateb a jistin), poločisté (bez započtení úrokových plateb, ale se započtením jistin) a hrubé (bez započtení úrokových plateb i jistin). 1.4.1. Zvláštní druhy swaps Cocktail SWAP (kombinace úrokového a měnového SWAP) Revolving SWAP facilities (právo uzavřít SWAP během sjednané doby) Swaption (kombinace SWAP a OPTION) Forward SWAP (začátek SWAPu posunut do budoucnosti) Zero bond SWAP (kombinace SWAP a zero bond) Amortising SWAP (v průběhu doby splatnosti dochází ke směňování nominální výše kapitálu) Swapy lze dělit 6 : Úrokový swap 6 Jílek J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1. vydání. Grada Publishing, Praha, s. 46-47

Měnový swap Akciový swap Komoditní swap Úvěrový swap Úrokový swap Je swap na výměnu pevných částek hotovosti, případně neznámých částek hotovosti, v jedné měně za dosud neznámé částky hotovosti v téže měně. Měnový swap Je swap na výměnu pevných částek hotovosti v jedné měně za pevné částky v hotovosti v jiné měně k určitému datu v budoucnosti. V případě výměny pevných částek hotovosti za pevné částky hotovosti se jedná o klasický měnový swap. Když jde o výměnu pevných částek hotovosti za neznámé částky hotovosti, tak se jedná o křížový měnový swap. V případě výměny neznámých částek hotovosti za neznámé částky hotovosti se jedná o bazický měnový swap. Akciový swap Je swap na výměnu pevných částek hotovosti za akciové nástroje, včetně dividend k určitým datům v budoucnosti. Akciový plátce platí akciovému příjemci dividendy a zvýšení cen akcií nad pevnou částku. Akciový příjemce platí akciovému plátci snížení cen akcií pod pevnou částku. Komoditní swap

Je swap na výměnu pevných částek v hotovosti za komoditní nástroje k určitým datům v budoucnosti. Komoditní plátce platí komoditnímu příjemci zvýšení cen komodit nad pevnou částku a ten platí komoditnímu plátci snížení cen komodit pod pevnou částku. Úvěrový swap Ten se liší od úrokového swapu tím, že proměnlivá platba závisí na rizikové úrokové míře určitého subjetku. Druh kontraktu Úrokový swap Měnový swap Komoditní swap Akciový swap Úvěrový swap Podkladová proměnná Úroková míra Měnový kurz Cena komodity Cena akcií Úvěrové hodnoceí, úvěrový index či cena úvěru 1.4.2. Oceňování swapů Vyjdeme-li z předpokladu, že swap je vlastně souhrn několika forwardů, pak i ocenění swapu můžeme vyjádřit jakou součet reálných hodnot jednotlivých forwardů. Reálná hodnota swapu = n * S 0 Σ (F -ti / 1 + r i * (t i / 360)) N = udává počet jednotlivých forwardovýchů kontraktů S 0 = momentální spotová cena F -ti = původní forwardová cena

t i = splatnost forvardu ve dnech r i = bezriziková spotová úroková míra na období splatnosti forvardu Stejně jako u forwardového kontraktu i zde platí zásada, že reálná hodnota slapového kontraktu je při vzniku téměř nulová. S postupem času se její hodnota mění a může nabývat jak kladných tak i záporných hodnot. 1.5. Opce Opce jsou burzovní nebo OTC derivát s právem jednoho partnera, kupujícího opce, na vypořádání obou podkladových nástrojů v jednom okamžiku v budoucnu, tzv. evropská opce, nebo během určitého období, tzv. americká opce. 7 Druhý partner je prodávajícím opce a obdrží od kupujícího opční prémii. Opční prémie je obvykle splatná v okamžiku sjednání opce, ale existují opce, které jsou splatné později, nejčastěji v okamžiku splatnosti opce. Taková opční prémie je vyšší než hodnota opce v okamžiku jejího sjednání a to o naběhlý úrok odvozený od rizikové úrokové míry v období mezi sjednáním opce a úhradou opční prémie. Každý opční kontrakt obsahuje cenu, za kterou má vlastník právo daný podkladový nástroj koupit a ta se nazývá realizační cena. Na rozdíl od forwardů, futures a swapů, opce poskytují vlastníkovi nikoli povinnost, ale právo ke koupi (kupní opce) nebo prodeji (prodejní 7 Rejnuš O. (2006): Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 2. vydání. Vysoké účení technické v Brně, Brno, s. 210

opce) podkladového nástroje k určitému dni nebo po určitou dobu v budoucnosti. 8 Kupní opce jsou tzv. opcemi na svolání neboli na koupi podkladového aktiva, kdy držitel opce je v dlouhé pozici a má právo ve stanoveném termínu nebo ve stanovené lhůtě si vyžádat za předem dohodnutou cenu podkladový nástroj od prodejce. Prodejní opce jsou opcemi s právem na prodej předmětných podkladových nástrojů. Držitel opce je opět v dlouhé pozici a má právo ve stanoveném termínu nebo ve stanovené lhůtě prodat, ta předem stanovenou cenu, podkladový nástroj prodejci, který je v krátké pozici. 9 1.5.1. Americká opce: Opce, která může být uplatněna kdykoli během stanovené časové lhůty až do dne splatnosti opce 1.5.2. Evropská opce: Opce, která může být uplatněna pouze v den její splatnosti. Tabulka č. 1: Práva a povinnosti vyplývající z opcí T a Typ opce Druh pozice b Kupní opce - call Prodejní opce - put u Právo koupit bazický Právo prodat bazický lmajitel opce instrument za instrument za realizační k realizační cenu. cenu. Povinnost zaplatit along pozice Povinnost zaplatit opční prémii. opční prémii. čvypisovatel Povinnost prodat Povinnost koupit opce bazický instrument za bazický instrument za 8 realizační cenu. Právo realizační cenu. Právo Jílek J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1. vydání. Grada Publishing, Praha, s. 51 Short pozice na inkaso opční prémie. na inkaso opční prémie 9 Rejnuš O. (2006): Peněžní ekonomie (Finanční trhy). 2. vydání. Vysoké učení technické v brně, Brno, s. 210

. 1: Pramen: Dvořák P., Finanční deriváty. 1998 1.5.3. Long pozice: Stav, kdy investor vlastní určitý investiční nástroj, např. dluhový, akciový, komoditní nebo cizí měnu, nebo spotově nakoupil nástroj a dosud nedošlo k vypořádání, nebo nakoupil tento nástroj prostřednictvím pevného termínového nebo opčního kontraktu s tím, že vypořádání se uskuteční v budoucnosti 10 1.5.4. Short pozice: Stav kdy subjekt má závazek dodat určitý nástroj, např. dluhový, akciový, 10 http://www.miras.cz/akcie/slovnik-inestorsky.php#-l-

komoditní nástroj nebo cizí měnu, nebo spotově prodal určitý nástroj a nedošlo dosud k vypořádání, nebo prodal tento nástroj prostřednictvím pevného termínového nebo opčnímu kontraktu s tím, že vypořádání se uskuteční v budoucnosti 11 Opce lze dělit na: 12 Úrokové opce Měnové opce Akciové opce Komoditní opce Úvěrové opce Úvěrové opce Je opce na výměnu pevné částky hotovosti v jedné méně za dosud neznámou částku hotovosti, dluhový cenný papír, úvěr, vklad nebo půjčka v téže měně. Měnové opce 11 12 http://www.miras.cz/akcie/slovnik-investorsky.php#-l- Jílej J. (2002): Finanční a komoditní deriváty. 1. vydání. Grada Publishing, Praha, s. 338-340

Je opce na výměnu pevné částky v hotovosti v jedné měně za pevnou částku hotovosti v jiné měně k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutý měnový kuzr se ozačuje jako realizační měnový kurz. Akciová opce Je opce na výměnu pevné částky hotovosti za akciový nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutá cena se zde označuje jako realizační cena. Komoditní cena Je opce na výměnu pevné částky hotovosti za komoditní nástroj k určitému datu v budoucnosti. Dohodnutá cena se označuje jako realizační cena. Úvěrová opce Se od úrokové opce liší tím, že proměnlivá platba závisí na rizikové míře určitého subjektu. Součástí úvěrových opcí je opce úvěrového rozpětí, což je úvěrová opce u níž platba závisí na velikosti úvěrového rozpětí dvou finančních aktiv. Druh kontraktu Opce na státní dluhopisy Měnová opce Komoditní opce Akciová opce Podkladová proměnná Úroková míra Měnový kurz Cena komodity Cena akcie

1.5.5. Faktory ovlivňující cenu opce Faktorů ovlivňujících tržní cenu opce je několik, ty nejdůležitější jsou: Cena podléhajícího aktiva s rostoucí cenou podkladového aktiva roste tržní cena kupní opce (neboť se zvětšuje rozdíl mezi spotovou a realizační cenou) Realizační cena s rostoucí realizační cenou klesá tržní cena opce (neboť se snižuje rozdíl mezi spotovou a realizační cenou) Zbývající čas splatnosti čím delší je splatnost ( doba do splatnosti), tím vyšší je tržní cena opce (vyšší šance, že spotová cena vzroste vůči realizační) Volatilita ceny podléhajícího aktiva čím vyšší bude volatilita daného aktiva, tím vyšší je hodnota kupní opce (kdyby byla volatilita daného aktiva nulová, nemohla by nikdy tržní cena

přesáhnout realizační a proto by byla nulová hodnota i kupní opce. Naopak to platí, je-li volatilita vysoká) Bezriziková úroková míra čím je vyšší, tím je kupní opce hodnotnější Výplata dividend či úroku z podkladového aktiva čím vyšší jsou výplaty dividend tím nižší je hodnota kupní opce. (Celkový výnos z aktiva = kapitálový výnos + dividendový výnos, vzroste-li dividendový výnos, sníží se kapitálový výnos, tzn. tržní cena podkladového aktiva a tím cena kupní cena) Další likvidita trhu (nízká likvidita snižuje cenu), či tržní očekávání 1.5.6. Vývoj zisku či ztráty kupujícího kupní opce (long call) můžeme pozorovat na následujícím grafu. 13 1.5.7. Vývoj zisku či ztráty prodávajícího kupní opce (short call) můžeme pozorovat na následujícím grafu. 14 13 javascript:openmmedia( repository/cz/media/20070910_derivatives_images/09.jpg )

Potenciální zisk kupujícího kupní opce je neomezený, jeho ztráta je omezena výší opční prémie. Zisk prodávajícího kupní opce je omezen výší opční prémie, jeho potenciální ztráta není omezena. Druhým typem opce je prodejní opce (put option). Kupující prodejní opce má právo nikoliv však povinnost v termínu splatnosti opce prodat podkladové aktivum za předem stanovenou cenu. Za zakoupení opčního práva platí kupující prodávajícímu (vypisovateli) opce opční prémii. Prodávající opce má závazek opční obchod v době splatnosti zrealizovat, pokud si to bude majitel (kupující) opce přát. Kupující prodejní opce je v dlouhé pozici (long put) a spekuluje na pokles ceny podkladového aktiva. Prodávající prodejní opce je v krátké pozici (short put) a spekuluje na růst ceny podkladového aktiva. 14 javascript:openmmedia( repository/cz/media/20070910_derivatives_images/10.jpg )

Potenciální zisk kupujícího prodejní opce je omezen tím, že cena podkladového aktiva může klesnout až na nulu. Nicméně toto je málo pravděpodobné, proto můžeme tvrdit, že pro kupujícího prodejní opce existuje velký prostor pro potenciální zisk. Potenciální zisk prodávajícího prodejní opce je omezen výší opční prémie. Jeho potenciální ztráta je omezena tím, že cena podkladového aktiva může klesnout až na nulu. Nicméně tato situace je málo pravděpodobná a proto můžeme tvrdit, že pro prodávajícího prodejní opce existuje velký prostor pro potenciální ztrátu. 1.5.8. Vývoj zisku či ztráty kupujícího prodejní opce (long put) můžeme pozorovat na následujícím grafu. 15 15 javascript:openmmedia( repository/cz/media/20070910_derivatives_images/11.jpg )

1.5.9. Vývoj zisku či ztráty prodávajícího prodejní opce (short put) můžeme pozorovat na následujícím grafu. 16 1.4.10. Rozlišení opcí na základě podkladového aktiva ATM at-the-money...v překladu znamená opce na penězích, kdy je realizační cena opce stejná jako aktuální cena podkladového aktiva na spotovém trhu. ITM in-the-money...v překladu znamená opce v penězích, kdy je realizační nižší než aktuální cena podkladového aktiva v případě kupní opce, a kdy je realizační cena vyšší než aktuální cena podkladového aktiva v případě prodejní opce. OTM out-of-the-money...v překladu znamená opce mimo peníze, kdy je realizační cena opce 16 javascript:openmmedia( repository/cz/media/20070910_derivatives_images/11.jpg )

vyšší než aktuální cena podkladového aktiva v případě kupní opce, a kdy je realizační cena opce nižší než aktuální cena podkladového aktiva na spotovém trhu v případě prodejní opce. 1.5.11. Realizace zisku z opce Máme-li posoudit, zda je daná opce zisková, vycházíme ze 4 možností a k tomu přiřazených, poměrně jednoduchých vzorečků. 1) Zisk prodejní opce v dlouhé pozici: Z= (-P + RC) OP 2) Zisk kupní opce v dlouhé pozici: Z = (-RC + P) OP 3) Zisk prodejní opce v krátké pozici: Z = (P RC) + OP 4) Zisk kupní opce v krátké pozici: Z = (RC P) + OP Z = zisk opce P = tržní cena podkladového aktiva RC = realizační cena OP = opční prémie

Příklad 1: Určete zisk nakoupené prodejní opce, je-li spotová cena daného aktiva na trhu 98Kč, realizační cena je 130Kč a opční prémie 10kč. Dosazením do vzorce č. 1, rychle a snadno zjistíme, že zisk na jednotku podkladového aktiva činí (-98 + 130) 10 = 22 kč. 1.6. Význam derivátů Deriváty nalézají využití ve třech oblastech: při zajištění rizika, při spekulaci a při cenové arbitráži. Zajištění rizika (tzv. hedging ) se provádí sjednáním opačně se vyvíjejícího obchodu, například termínovaným nákupem domácí meny, do níž bychom v budoucnu směňovali platbu za námi vyvezené zboží. Je zde riziko, že pokud by v budoucnu došlo ke znehodnocení zahraniční měny vůči měně domácí (nebo-li zhodnocení domácí měny), pak by budoucí platba v zahraniční měně při přepočtu na domácí měnu obnášela méně. Další oblastí využití derivátů je spekulace. Při ní se neuzavírá opačně se nevyvíjející obchod, ale naopak se otevírá jediná pozice na termínovaném trhu. Subjekt, který tento obchod uzavře, předpokládá určitý vývoj ceny