VZVA K PEDKLÁDÁNÍ VTVARNCH NÁVRH Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL) oslovuje vtvarné umlce s poadavkem na zhotovení návrhu nového sochaského díla s konkrétním místem urení ( dále jen Památník svobody ), které bude umístno v daném prostoru nového multimediálního sídla stanice v Praze (eská republika). TERMÍN PRO DORUENÍ MATERIÁL: TVRTEK 29. ERVNA 2007 ZASÍLEJTE NA ADRESU: Nick Kavelakis vedoucí projektu RFE/RL, Inc. Vinohradská 1 110 00 Praha 1 eská republika
2 1. LOKALITA A POPIS BUDOVY Obecné souvislosti Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda je soukromá mezinárodní rozhlasová stanice, která vysílá v 28 jazycích do stední, vchodní a jihovchodní Evropy, do Ruska, na Kavkaz, do stední Asie, do Iráku, Íránu a Afghánistánu. Osmnáct vysílacích jazyk RFE/RL je zameno na zem nebo regiony, kde vtinu tvoí muslimské obyvatelstvo. RFE/RL je financována Kongresem USA prostednictvím Rady guvernér pro vysílání. Po více ne pl století vysílání do problematickch region, RFE/RL propaguje a podporuje demokratické hodnoty a instituce íením vasnch, pesnch a objektivních zpráv, informací a analz. Prostednictvím rádia, internetu, televize a dalích informaních produkt RFE/RL vznamn podporuje úsilí o svobodu v represivních spolenostech. Úlohou stanice je zamovat se na místní a regionální vvoj tam, kde sdlovací prostedky nejsou svobodné a potkají se s obtínm pechodem od totalitní kontroly a kde petrvává zastraování ze strany státu, cenzura, hospodásk chaos, etnická a náboenská nesnáenlivost, násiln extrémismus a jiné hrozby, které jsou v rozporu s demokracií. Poteba nového sídla vysílání RFE/RL se stala naléhavou v dsledku teroristickch útok z 11. záí 2001 na New York a Washington DC, kdy se se vlády eské republiky a USA dohodly na pesthování RFE/RL ze stávající budovy na Václavském námstí v centru Prahy. Pesthování RFE/RL z nynjí lokality v praském centru zajistí bezpené prostedí pro její zamstnance a souasn poskytne monost pro vytvoení jedné z technicky nejmodernjích a nejvysplejích vysílacích stedisek na svt. Tato nová budova se také stane zázemím pro posílení ivotn dleité úlohy RFE/RL pi íení svobody a demokracie ve svt. Spolenost ORCO Property Group zahájila v prosinci 2006 stavbu, její dokonení je plánováno na srpen 2008. Nová lokalita v Praze Lokalita pro nové sídlo vysílání RFE/RL na Hagiboru v Praze leí piblin 5 kilometr jihovchodn od centra Prahy a asi 20 kilometr jihovchodn od praského mezinárodního letit. Poloha této lokality umouje snadn pístup, ale její umístní je bezpenjí, ne jak je tomu v souasnosti, jeliko je vzdálenjí od mstského centra a stranou hlavních ulic, místního pího provozu a turist. Hranice lokality vymezují ulice Vinohradská, runá dopravní tepna lemovaná obytnmi domy a víceúelovmi obchodními budovami, a Izraelská na severním okraji parcely, která je po celé délce lemována historickm idovskm hbitovem s hustou vegetací. Poloha budovy na parcele je navrena v souladu s písnmi bezpenostními poadavky RFE/RL. Nepedpokládá se, e by se na parcele kdykoliv vyskytoval vtí poet neoekávanch návtvník; pozemek a budova budou vak denn vyuívány piblin 600 zamstnanci a píleitostn té VIP urnalisty, pípadn návtvami vládních delegací z USA a z region, do nich se vysílá. Dále je poítáno s konferencemi, poádanmi RFE/RL (1 2 ron), externími tiskovmi sdrueními a skupinami student a nevládních organizací pi oficiálních prohlídkách.
3 Lokalita je obehnána bezpenou obvodovou zdí s kontrolními body pro pístup vozidel a pích do objektu s vnitní zásobovací komunikací, úrovovm VIP parkovitm, chodníky, zasteenmi chodníky, osvtlením, bezpenostními systémy a terénními úpravami. Krom toho se vn zabezpeeného rozhraní nachází úrovové parkovit pro zamstnance a návtvníky. Hlavní pístup kontrolním vstupem do komplexu bude z Vinohradské, sluební vjezd a vstup do komplexu pro pí z vnjího parkovit bude z Izraelské. Budova Komplex o rozloze 23 500 metr tvereních tvoí propojené kanceláe se spolenm centrálním atriem, jeho fasádu tvoí pravidelné míoví. Kanceláe jsou umístny jak po obvodu budovy, tak uvnit atria v pti nadzemních patrech. Terénní úpravy Bude usilováno nejen o zachování vzrostlch strom na pozemku, ale navíc budou za úelem vytvoení vertikálního rozmru vysazeny dalí stromy. K vytvoení estetické hodnoty a dojmu spojení s pírodou budou pouity kee, zatravnné plochy a vodní prvky. Socha / Památník svobody V pední ásti pozemku je navren velk vodní prvek, aby se zajistila symetrie s lokalitou na protjí stran Vinohradské ulice. Památník svobody bude umístn uvnit vodního prvku (viz pesn plán lokality, píloha II). Terén pod ním nesmí pesáhnout urené umístní, co je kruh o prmru piblin 9 metr (29,5 stopy). Památník svobody dále nesmí pekroit 14 metr (46 stop) na vku. Pedpokládá se, e zainteresovaní umlci peliv zváí volbu materiálu (vhodnmi materiály mohou bt napíklad neelezné nekorodující kovy, sklo, nepórovité kameny). Samotn vodní prvek nese velké mnoství vodních trysek, za nimi bude neformální prostor pro setkávání zamstnanc a návtvník. Plot v pozadí, kter lze vidt v plánu (píloha II), je vyroben z nerezavjící oceli. Dalí podrobné informace o prvcích/materiálech v blízkosti Památníku svobody nebo odpovdi na jiné dotazy lze získat na základ písemné ádosti na freedommonument@rferl.org. 2. POPIS A CÍLE PROJEKTU Cílem projektu je navrhnout, zpracovat, vytvoit a vztyit Památník svobody v prostoru nového sídla RFE/RL. Návrh bude posuzován podle tchto kritérií: 1. Reprezentace základních hodnot a poslání RFE/RL v podob neokázalé plastiky/konstrukce vyjadující vlastnosti jako svoboda, svoboda slova, otevenost, pospolitost, srozumitelnost zámru, dstojnost, síla a dobrá vle.
4 2. Stylové souznní s designem struktury a interiéru nové budovy, je odráí souasnou novou éru moderního multimediálního stediska, tj. ani pehnan avantgardní nebo okázale módní, ani pehnan tradiní. 3. Esteticky píjemn a srozumiteln irokému spektru kultur a referenních bod. 4. Respektující místní identity, ale aspirující na globální vizi spojnice rznch identit. 5. Uznává historii stanice RFE/RL, její vznam a nadasovost. 6. Respektuje prostedí tohoto konkrétního místa a jeho boulivou minulost. 7. Zviditeluje a utváí smysl místa a zárove mu dodává strukturu a charakter. 8. Je vyroben z trvanlivch materiál, které odolají pírodním ivlm a psobí stabiln. 3. ROZPOET Celkov rozpoet na tento projekt nepesáhne se vím vudy 200 000 USD. Tato ástka zahrnuje przkum, vvoj, návrh, materiály, vrobu, instalaci, technické osvdení, cestovné, ubytování, pojitní, dan a jakékoliv dalí vdaje spojené s projektem. 4. ZPSOBILOST Tato nabídka je urena innm umlcm se zvlátním zetelem na umlce z eské republiky a USA pracující s trvanlivmi materiály. 5. VBROVÉ ÍZENÍ A KRITÉRIA Návrhy budou posouzeny Vborem RFE/RL pro Památník svobody. V souasné dob se pedpokládá, e bude sloen z pti manaer RFE/RL, jednoho zástupce Rady guvernér pro vysílání a jednoho externího odborníka v oblasti umní se zkuenostmi nebo rozsáhlmi znalostmi se zadáváním, vrobou a instalací venkovních plastik. Vbor pízniv posoudí návrhy, které prokáí, e umlec je dobe obeznámen s lokalitou a povahou projektu. Vbr z obdrench návrh bude vycházet z kriterií umlecké kvality a kreativity, vhodnosti pro tuto lokalitu a z hlediska cíl projektu uvedench ve. Dalím faktorem bude také doloená praxe umlc. Uí seznam úastník soute bude pedloen ke schválení Rad guvernér pro vysílání ke konenému vbru a vyhodnocení. 6. ASOV ROZVRH PROJEKTU Termín pro odevzdání úplnch soutních návrh pro tuto konkrétní lokalitu je nejpozdji do 29. ervna 2007. Z pvodní skupiny pihláench postoupí v lét 2007 do uího vbru a est finalist. Ti budou pedstaveni Rad guvernér pro vysílání za úelem závreného vyhodnocení a ocenní, je probhne do poloviny záí 2007. Datem dokonení a instalace projektu je kvten 2008. 7. DALÍ INFORMACE O PROJEKTU V píloze zainteresované strany naleznou:
5 Poítaovou vizualizaci architektonického ztvárnní budovy a pilehlého prostoru pro umístní díla Mapu souasné lokality s vyznaením oblasti pro instalaci díla Krátkou historii lokality 8. POKYNY KE ZPUSOBU A TERMÍNU PODÁNÍ Zalete prosím následující podklady: 1. Motivaní dopis 2. Popis navrhovaného projektu v rozsahu 1 2 strany A4. Uvete popis komponent a materiál, které budou pouity (vetn informací o jejich trvanlivosti, jsou-li neobvyklé) a pilote skicy a umlecké vyobrazení. Pro podrobnosti o lokalit a o tom, co se od projektu oekává, viz oddíly 1 2 tohoto dokumentu. 3. Navrhovaná cena 4. 10 20 zeteln oznaench diapozitiv nebo digitálních fotografií (pouze jpg. formát) pedchozích prací na jednom CD (pípadn pilote snímky dl vytvoench pro veejné prostory). 5. Seznam snímk by ml obsahovat název, rozmry, materiály a rok návrhu/realizace jednotlivch dl 6. Resumé 7. Seznam 3 referencí 8. Ofrankovaná obálka se zpátení adresou na vrácení snímk/cd (nepovinné). Zasílejte na adresu: RFE/RL, Inc. K rukám: Nick Kavelakis, vedoucí projektu Vinohradská 1 110 00 Praha 1 eská republika TERMÍN NA DORUENÍ VECH MATERIÁL: 29. ERVEN 2007. 9. SVOLENÍ K UITÍ AUTORSKHO DÍLA Umlci neztratí práva na ádné z pedloench materiál chránnch autorskm právem s vjimkou omezení uvedench v tomto oddíle. Pihláením svch návrh umlci zárove souhlasí s tím, e se vzdají ásti autorskch práv k omezenému pouití pedloench materiál za úelem jejich rozíení ve Vboru a k osvtovm a propaganím úelm. RFE/RL ani ORCO nejsou zodpovdni za poruení autorskch práv umlc ádnou tetí stranou. 10. NÁKLADY NA PEDLOENÍ NÁVRHU/NABÍDKA SMLOUVY Zodpovdnost za vekeré náklady spojené s vytvoením a pedloením návrhu spoívá na umlci. RFE/RL ani Orco tyto náklady nehradí. Vybran umlec uzave smlouvu s ORCO (developer objektu), nikoliv s RFE/RL. 11. VYLOUENÍ ODPOVDNOSTI RFE/RL nebo ORCO si vyhrazují právo uzavít smlouvu s jedním nebo více umlci i odmítnout uzavít smlouvu s jakmkoliv umlcem.
6 12. INFORMACE O RFE/RL A KONTAKTNÍ INFORMACE Pro více informací doporuujeme umlcm navtívit následující internetové stránky: http://www.rferl.org http://www.rferl.org/about/jobs/ freedommonument@rferl.org
7 PÍLOHY I. Poítaová vizualizace architektonického ztvárnní budovy a pilehlého prostoru pro umístní památníku/plastiky a. elní pohled na budovu vyznaení lokality pro památník/plastiku
8 b. postranní pohled na budovu
9 c. pohled na ulici (Vinohradská) shora, vchod
10 d. pohled na ulici (Vinohradská) shora, západ vyznaení lokality pro památník/plastiku
11 II. Plán souasné lokality
12 III. Struná historie lokality Internaní stedisko Hagibor kvten 1945 íjen 1946 Reeri provedl a informace sepsal Rick Pinard z RFE/RL Soud dle polohy na map a poítaovch vizualizací architektonického návrhu, vystavench v souasném sídle RFE/RL, bude její nová budova urit pokrvat ást oblasti pouívané bhem 2. svtové války a po ní jako Internaní stedisko Hagibor (ISH). Dne 5. kvtna 1945, kdy Hitler leel mrtev ve svém bunkru, Berlín byl v rukou Rudé armády a Tetí íe se rychle rozpadala, vypuklo v okupované Praze povstání proti mnohm a zavedenm zbytkm nacistické nadvlády. Více ne est let teroru gestapa, pokoování a útlaku národa nyní konilo a picházel as odplaty pro nacistickou byrokracii, ale také pro vechny Nmce (zpoátku také vetn Rakuan), kteí v té dob byli v Praze pochytáni. V rznch praskch tvrtích probíhaly líté boje, podncované mnohdy i smrtící prací fanatickch a zoufalch nacistickch ostelova roztrouench v obytnch domech po celém mst 1. Vzhledem k této situaci bylo pijato rozhodnutí zatknout a zadret vechny místní Nmce a kohokoli, kdo by pípadn mohl ohrozit veejn poádek a ivoty obyvatel Prahy. Krom adovch voják wehrmachtu, Waffen-SS, agent gestapa a známch nebo podezelch eskch kolaborant 2 to ale také znamenalo obyejné nmecké civilisty. Z nich nkteí byli rodilí Praané, nkteí uprchlíci ze Slezska a jinch ástí dále na vchod, kteí utekli ped postupem Rudé armády. Opatení se ale vztahovalo také na echy ijící ve smíench manelstvích s Nmci a jejich dti nebo echy, kteí za okupace pijali nmecké obanství. Tito lidé byli shromádni v jednotlivch tvrtích a odvedeni do kol, na stadióny atd., obleení si nesli na zádech a s sebou mli jen nkolik osobních vcí. V prbhu následujících dn a tdn byli soustedni v nkolika vtích internaních a deportaních stediscích. Jedním takovm stediskem pouitm pro tyto úely bylo ISH, které se nacházelo v ulici, je byla spn pejmenována na Stalinovu. Kdy zaala deportace Nmc do toho, co zbylo z Tetí íe, byli nejprve obvykle peváeni z Hagiboru do jinch internaních stedisek napíklad do Modan. Ve vtin pípad se tedy Hagibor stal pedposlední zastávkou v Praze pro Nmce, Rakuany a jiné ped deportací/repatriací. V dob své likvidace v íjnu 1946 se ISH sestávalo z: 10 devnch kasáren 1 garáe s místností pro 20 automobil 1 devné klny/dílny vedle garáe 2 cihlovch sociálních zaízení 1 Napíklad zesnulá Vra Bechyová z ulice Belgická 21 v Praze Vinohradech, která v tomto dom ila od roku 1937, vyprávla autorovi této zprávy, jak fanatick zamstnanec ústedí gestapa (Pekárna, která dosud stojí ikmo pes Wilsonovu ulici od souasné budovy RFE/RL), jen za války okupoval autorv byt, prost zeílel a zahájil palbu na enu a její dít, které práv snídaly ve svém byt na protjí stran Belgické ulice, a ob zabil. Pak zaal terorizovat okolí náhodnmi vstely na kolemjdoucí, dokud ho nezabili povstalci. Paní Bechyová své svdectví uzavela slovy: Copak jste si nikdy neviml, e vá parapet je pln dr po kulkách? Po prozkoumání se ukázalo, e to platí pro parapet i okolní fasádu budovy. 2 Na Hagiboru byl napíklad internován Josef Oplutil ech a hlavní autor asto antisemitskch rozhlasovch her poniujících eskoslovenskou vládu v exilu, které za okupace vysílal esk rozhlas. Po válce jej Mimoádn lidov soud Praha odsoudil k 16 letm tkch prací. Viz: SOA, Fond MLS Praha, (Mimoádn lidov soud Praha XIV) LS125/48, karton 741, s. 9 a s. 217.
13 Dále se vyuívala kuchy a dv místnosti v budov bvalého idovského starobince 3. ISH mlo odhadem maximální kapacitu 2 000 vz. Pi kontrole zaízení v únoru 1946 bylo zjitno, e se zde nacházelo 1 333 Nmc a 221 ech vetn dtí obou národností 4. Neexistují záznamy o potu internovanch osob v táboe ani o jejich ivotních podmínkách v období od kvtna do poátku ervna 1945, kdy ISH bez jakchkoliv formalit zabrali sovttí vojentí initelé, aby zde ubytovali osoby ekající na repatriaci do Sovtského svazu. Hagibor se tedy moná stal posledním místem pobytu v Praze pro místní exilové Rusy, z nich se mnozí ji dávno stali eskoslovenskmi obany, ped jejich násilnm návratem do Stalinova Sovtského svazu. V archivu eského ministerstva vnitra bohuel nejsou ádné informace o podmínkách v táboe ani jeho obyvatelích bhem msíce, kdy jej vyuívali Sovti. Nmetí a etí vzni na Hagiboru byli pravdpodobn v ervnu 1945 rozmístni do rznch jinch internaních a deportaních stedisek po celé Praze vetn velkého stediska v Modanech a neblaze proslulého tábora pod irm nebem na tribunách sportovního stadiónu na Strahov. V ervenci Sovti Hagibor beze slova opustili, vzali s sebou své repatrianty a tábor byl opt pouíván k ubytování Nmc a eskch kolaborant. Mezi novmi vzni bylo také nkolik nmeckch obyvatel ze sanatoria pro staré osoby v Praze XII (Vinohrady) a 14 thotnch en pevezench z internaního stediska Malá pevnost bvalého koncentraního tábora / ghetta Terezín 5. Jestlie se úady obtovaly peváet eny v tomto choulostivém stavu z Terezína na Hagibor, musely bt podmínky na Hagiboru oividn o nco lepí. Nejhorí zprávou z období ervenec 1945 a íjen 1946 je, e mezi vzni v ISH dolo k nkolika úmrtím. Na základ existujících spis, které bohuel pokrvají pouze období do února 1946 6, lze doloit 36 úmrtí na Hagiboru. tyi z nich byla nemluvata od tí tdn do necelch dvou let. Nejstarímu vzni, kter podle záznam na Hagiboru zemel, Josefu Seifertovi, bylo v té dob 84 let. Prmrn vk 32 dosplch osob v dob úmrtí inil 61 let. Je velmi pravdpodobné, e dolo k více úmrtím, která zejm nebyla zaznamenána, zvlá v prvních divokch a chaotickch dnech povstání v kvtnu 1945. Mezi pípady evidovanmi v archivech vak nejsou ádné zprávy o násilné smrti, tj. nic není uvedeno jako poprava, zastelení, úmrtí bhem vslechu apod. Jeliko k vtin úmrtí dolo u starích osob, lze pedpokládat, e smrt byla zapíinna z velké ásti okem z odvedení z domova, odebrání osobních vcí a internace ve skupinovch zaízeních s omezenmi pídly potravin. U dtí mohlo existovat nkolik dvod, vetn nedostatené vivy nebo hygienickch moností v chaotickém pováleném prostedí. Existují také zprávy o nkolika dtech narozench v ISH v letech 1945 a 1946, které peily bez potíí. Jídlo pidlované vzm nemlo bt od poátku patné jako takové, ale strava zaala bt nedostatená ásten kvli korupci mezi personálem tábora. 27letá nmecká vzenkyn z Hagiboru Marta Zieglerová popsala stravu v ISH pi vslechu v rámci etení provozu tábora takto: Vzni dostávají ráno ernou kávu, v poledne polévku a veer chleba. Strava v Internaním stedisku Hagibor je vrazn horí ne v Internaním stedisku Modany. Nkteí vzni dostávají zvlátní stravu, zejména ti, kteí pracují v kancelái 7. 3 AMV E6-87, s. 2 4 AMV E6-87, s. 13 5 AMV B1-105, s. 61 6 7 AMV B1-105, s. 27 39 a s. 47 52. AMV B1-105, s. 323, protokol z vslechu Marty Zieglerové, narozené dne 29. dubna 1918 v atci (západní echy), nmeckého pvodu, s nmeckm obanstvím, díve bytem v Praze II, Jungmannova 5, sepsan na editelství Státní bezpenosti dne 8. dubna 1946.
14 Bhem státního vyetování podmínek v táboe byly pídly urené pro nmecké vzn na prmrn den v období 2.10.1945 a 9.2.1946 skuten shledány jako dosti nízké 8 : Pro dosplé Pro dti Chléb 268 gram 142 gram Kávoviny 11 gram 11 gram (7,1 gramu) (7,1 gramu) Umlé tuky 8,9 gramu 8,9 gramu (pravdpodobn margarín) Máslo 5 gram 17,8 gramu Cukr 43 gram 43 gram Uml med 11 gram Brambory 30 gram 30 gram Sl 0,14 gramu 0,14 gramu Vejce 5,35 gramu 5,35 gramu Plnotuné mléko 0,25 litru Jiné potraviny 10,7 gramu 10,7 gramu Bylo zjitno, e z dvod, které v té dob nebyly zcela objasnny, vedení tábora nevydalo vzm v období íjen 1945 a únor 1946 znané mnoství následujících hodnotnjích potravin 9 : Kávoviny 216,58 kg Máslo 336,14 kg ivoiné tuky 34,02 kg Cukr 368,55 kg Uml med 255,44 kg Dem 355,60 kg Maso 339,77 kg Suenky atd. 177,11 kg Vzhledem k veobecnému nedostatku potravin v Evrop a vzkvétajícímu ernému trhu v té dob se meme pouze domnívat, e nkdo z vedení tábora ml s ve uvedenmi potravinami jiné zámry. 8 AMV E6-87, s. 16 9 AMV E6-87, s. 13
15 Nicmén vzni mli také jiné monosti jak získat dalí jídlo, a to prací mimo tábor. Hagibor zapjoval stovky vz na práci obvykle manuální v místních podnicích, továrnách a zemdlskch zaízeních, co jim dávalo píleitost získat pro sebe a své píbuzné pídly potravin navíc. Typická smlouva o zemdlské práci v Pivovaru a sladovn Tich & Zeman v Uhínvsi stanovila hodinovou sazbu 4 Ks na hodinu s pracovními dny o délce osm a 10 hodin. V nkterch pípadech byli vzni zapjováni, a dokonce ubytováni mimo ISH a mohli si s sebou vzít své nezletilé nebo píli staré píbuzné. Píkladem takovéto situace byla Správa státního statku v Unhoti. V tomto pípad ISH pidlilo 10 Ks na den na úhradu náklad na stravu nepracujících len rodiny nepíli mnoho penz, ale pravdpodobn postaovaly k zajitní prosté stravy 10. Smluvní spolenosti vak neodmovaly vzn pímo, ale dvakrát msín uskuteovaly platby na úet Úadu státní bezpenosti 11. V beznu 1946 dolo zejm k boulivm protestm soused ISH, kteí si stovali na píli nedbalá bezpenostní opatení. Podrobnosti z dopisu Obvodní rady pro tehdejí Prahu XIII na editelství SNB: V tomto táboe jsou soustedni Nmci a nkteí zadrení ei. Tito vzni se po táboe pohybují zcela voln bez ohledu na národnost; svobodn chodí do restaurace Pension pes ulici na pivo Navíc bylo zjitno, e vzni si pi cest v tramvaji pohodln sedí, zatímco nae eny musí stát Následné kontroly na míst u vjezdu do tábora zjistily rozíené a snadné paování potravin, padlanch doklad, dopis a podobnch vcí do ISH. V nkterch obdobích byly navíc zaznamenány v prmru dva a ti útky denn 12. Stínosti soused tedy byly pravdpodobn odvodnné. Zdá se, e u nkolika stránch zejm mu byla vánm problémem korupce; nkteí si toti libovali v poskytování privilegií vzenkyním za urité sluby a zejm vem vzm za poplatek piblin 200 Ks 13, co by byla pro prmrného eského továrního dlníka v té dob znaná ástka a pro vtinu vz mimoádná suma. Existují také obvykle udavaské vpovdi vz popisující veírky hraniící s orgiemi, kde se konzumoval paovan alkohol, napíklad v kasárnách. 6, kterch se rovn úastnili strání 14. Dále existují etné zprávy o privilegovanch vzních, kteí mli vlastní pokoje, je pronajímali za poplatek párm. Bez ohledu na nechutnost tchto vpovdí pouhá skutenost, e k tmto excesm docházelo spolu se zapjováním zadrench na náronou fyzickou práci asto na nkolik msíc a koncentrací úmrtí mezi velmi starmi lidmi a nkolika velmi malmi dtmi nicmén svdí o tom, e mnoho nebo vtina vz bylo v pomrn dobrém fyzickém stavu. V prbhu roku 1946 byla vtina internovanch Nmc deportována. V dob zahájení likvidace 9. íjna 1946 bylo na Hagiboru 322 vz 15. Zbvající Nmci mli bt okamit posláni do jinch internaních stedisek k deportaci. Rakoutí a poltí zadrení, kterch bylo jen nkolik, mli bt pedáni pedstavitelm svch zemí v Praze. ei ze smíench manelství mli bt proputni za pedpokladu, e nechají svou potovní adresu. ei vyetovaní za kolaboraci s nacisty podle prezidentského dekretu o potrestání nacistickch zloinc mli bt pevezeni do nápravnch zaízení Mimoádného lidového soudu 10 AMV B1-105, s. 87 11 AMV B1, s. 255-256 12 AMV B1-105, s. 275 13 AMV - B1-105, s. 275, v ervenci 1941 inila prmrná msíní mzda prmyslového dlníka v Protektorátu echy a Morava 1 147,92 K za 48hodinov pracovní tden. I kdy do roku 1945 v dsledku inflaních tlak urit trochu vzrostla, bylo 200 Ks pesto hodn penz. Viz Statistickou roenku Protektorátu echy a Morava 1942, s. 140. 14 AMV-B105, s. 366, policejní protokol z vslechu Frantika Mana ze dne 5. záí 1946, narozeného dne 21. kvtna 1884, eského pvodu, s nmeckm obanstvím, zadrovaného v IS Hagibor od 9. záí 1945. 15 AMV E6-87, s. 2
16 Praha 16. Zaízení bylo uzaveno a nemovitosti byly vráceny pvodním vlastníkm idovské obci v Praze i kdy obsah budov byl rozdán rznm státním a mstskm úadm a jinm 17. ISH bylo povaováno za zlikvidované od konce íjna / zaátku listopadu 1946. Zdroje: AMV(Archiv ministerstva vnitra) Státní oblastní archiv v Praze Fond MLS Praha (Mimoádn lidov soud Praha XIV) Statistisches Jahrbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren, herausgegeben vom Statistischen Zentralamt in Prag, II. Jahrgang 1942, Verlag des Statistischen Zentralamtes in Prag, Buchdruckerei Melantrich in Prag, 1942 / Statistická roenka protektorátu echy a Morava, vydavatel Ústední statistick úad v Praze, II. roník 1942, nákladem Ústedního statistického úadu v Praze, tiskárna Melantrich v Praze, 1942. 16 AMV Dopis ministerstva vnitra na editelství Státní bezpenosti ze dne 24. íjna 1946 o likvidaci IS Hagibor v Praze. 17 AMV E6-87, s. 2-14