ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL DN Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 21. Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený - OKEČ 36 21.1. Charakteristika odvětví V souladu s odvětvovou klasifikací ekonomických činností (OKEČ), která odpovídá mezinárodní klasifikaci NACE rev. 1.1, se odvětví dělí na obory: 36.1 - Výroba nábytku 36.2 - Výroba klenotů a příbuzných předmětů 36.3 - Výroba hudebních nástrojů 36.4 - Výroba sportovních potřeb 36.5 - Výroba her a hraček 36.6 - Ostatní zpracovatelský průmysl. Rozhodující podíl v odvětví zaujímá výroba nábytku. Většina oborů používá k výrobě jako hlavní surovinu předem zpracované (upravené) dříví nebo dřevařské výrobky, zejména aglomerované výrobky ze dřeva, překližky a dýhy, které dodává dřevařský průmysl. Obory odvětví jsou charakteristické vysokou materiálovou náročností, která představuje až 80 % z celkových nákladů. Používání nových technik a technologií a respektování požadované legislativy znamená, že výrobky jednotlivých oborů prakticky neobsahují nebezpečné nebo škodlivé látky ohrožující obyvatelstvo nebo životní prostředí. Výroba nábytku (36.1) zahrnuje produkci sedacího nábytku, nábytku do obývacích a dětských pokojů, ložnic a jiných obývacích prostorů, kuchyňského nábytku, nábytku pro vybavení kanceláří, bank, nemocnic, zdravotnických a jiných zařízení, obchodů, ale i ostatního nábytku, jako je kovový, soliterní a doplňkový nábytek. Výroba klenotů a příbuzných předmětů (36.2) je specifická ražením mincí a medailí, ale také výrobou zlatnických a šperkařských předmětů. Výroba hudebních nástrojů (36.3) obsahuje výrobu klávesových a strunných nástrojů, klávesových trubkových varhan, harmonií, výrobu akordeonů, foukacích harmonik, dechových a bicích hudebních nástrojů včetně elektronických, hracích skříní, signálních hudebních nástrojů a příslušenství k nim, ladiček, strun a dílů pro tyto hudební nástroje. Výroba sportovních potřeb (36.4) zajišťuje široké spektrum výrobků potřebných pro sport, provozovaný v tělocvičnách i v přírodě, jako jsou tělocvičné nářadí, hokejové hole, lyže, vázání, plachetnice, nafukovací míče, tenisové rakety, pálky, rybářské, horolezecké a lovecké potřeby, bazény, brusle (včetně kolečkových), luky. Výroba her a hraček (36.5) zahrnuje výrobu stolních nebo společenských her, hracích skříní, kulečníků, stolů pro kasinové hry a zařízení pro ně, stavebnic a skládaček, tříkolek, hračkových hudebních nástrojů, zboží pro lunaparky, kolových hraček, výrobu panenek a jejich oblečení, výrobu hracích karet, elektronických her, video her, šachů, modelů, elektrických vláčků aj. Ostatní zpracovatelský průmysl (36.6) se zabývá výrobou bižuterie z obecných kovů, skla, dřeva, kůže a jiných materiálů, výrobou košťat a kartáčů, mechanických smetáků, válečků, stěračů a štětců, knoflíků, patentek, zipů, deštníků, slunečníků, dětských kočárků, školních a kancelářských potřeb (kromě papírových), zapalovačů, zápalek, dýmek a hřebenů. 331
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Podíl jednotlivých oborů na celkových tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb (VVaS) odvětví OKEČ 36 je uveden v grafu 21.1. 36.3 Výroba hudebních nástrojů 2 % 36.2 Výroba klenotů a příbuzných předmětů 1 % 36.4 Výroba spotřebních potřeb 5 % 36.5 Výroba her a hraček 11 % 36.6 Ostatní zpracovatelský průmysl 11 % Pozn.: údaje v běžných cenách 36.1 Výroba nábytku 70 % Graf 21.1 Podíly oborů na tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb v roce 2005 Ze stavu podílů oborů na docílených tržbách za prodej VVaS v roce 2005 je zřejmé, že největší část připadá na OKEČ 36.1 Výroba nábytku. Pozice oboru se v rámci odvětví dlouhodobě posiluje. Jestliže jeho podíl činil v roce 1998 cca 60 %, dosáhl za sedm roků v roce 2005 již 70 %. Významný a narůstající je i podíl oboru výroba her a hraček (11 %). 21.2. Pozice odvětví v rámci zpracovatelského průmyslu Odvětví se v roce 2005 podílelo na výsledcích zpracovatelského průmyslu v tržbách za VVaS 3 %, na účetní přidané hodnotě 3,7 % a na počtu pracovníků 5,3 %. Odvětví v běžných cenách nezaznamenalo v roce 2005 výraznou změnu proti předchozímu období. Výhodou pro producenty v odvětví je, že základní materiály pocházejí z tuzemské produkce (přířezy, desky, dýhy, hranoly aj.). Dovoz se omezuje na vybrané skupiny výrobků (barvy, laky, nábytkové kování, další doplňkové materiály a pomocné přípravky). Z hlediska výrobků jednotlivých oborů představuje špičkovou evropskou úroveň především ohýbaný nábytek a zejména v poslední době vyniká velmi dobrou úrovní kuchyňský nábytek. Mezi nedostatkový sortiment již nyní nepatří tzv. soliterní nábytek, který zajišťují hlavně menší výrobci prakticky v celé ČR (nábytek do předsíní, hal, obývacích pokojů aj.). Z ostatních oborů odvětví je úspěšná výroba hudebních nástrojů, zejména strunných klávesových a ostatních strunných nástrojů. Mimořádný vzestup zaznamenal v roce 2005 obor výroba her a hraček, což se ekonomicky projevilo i vysokým nárůstem tržeb za VVaS. Sportovním potřebám lze přisoudit zařazení ve střední kvalitě, s evropskou špičkou se zatím nemohou měřit. 21.3. Struktura odvětví podle počtu zaměstnanců v organizacích V odvětví měly z hlediska dosahovaných výsledků produkčních charakteristik v roce 2004 největší váhu střední podniky (50 až 249 zaměstnanců). Střední podniky, spolu s velkými podniky (50 a více zaměstnanců), zajistily v nábytkářském průmyslu přibližně 77 % výroby. 332
Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený V odvětví je evidováno v kategorii malých podniků (10 až 49 zaměstnanců) 623 organizací a v kategorii středních podniků 222 organizací. Organizace těchto velikostních kategorií vynikají značnou přizpůsobivostí a rychlou reakcí na případné změny ve výrobě. Dosahovanou produktivitou práce, kvalitou výrobků a nákladovostí se však nemohou měřit s organizacemi velkými nebo zvlášť velkými. Číselnou představu o výše uvedené problematice uvádí tabulka 21.1. Tabulka 21.1 Produkční charakteristiky v roce 2004 podle velikostních skupin - OKEČ 36 (mil. Kč, osob) 0 9 10 49 50 249 250 999 Více než 1000 Tržby za prodej VVaS v b.c. 8 272,2 10 704,7 21 390,8 16 653,8 17 394,7 Účetní přidaná hodnota v b.c. 3 204,8 3 850,3 6 741,3 5 743,4 3 768,5 Počet zaměstnaných osob 16 186 14 538 21 303 15 068 5 859 % 30 25 20 15 10 5 0 0-9 10-49 50-249 250-999 více než 1000 Tržby za prodej VV a S Účetní přidaná hodnota Počet zaměstnaných osob Pozn.: údaje v běžných cenách Graf 21.2 Podíly velikostních skupin organizací na produkčních charakteristikách v roce 2004 21.4. Regionální struktura odvětví V regionální struktuře má odvětví největší váhu v Libereckém kraji se silným zastoupením výroby bižuterie a v Jihomoravském kraji s převahou výroby nábytku. Na tržbách za prodej VVaS odvětví se organizace v Libereckém kraji podílely cca 18,6 % a v Jihomoravském kraji 9,4 %. Významné zastoupení má odvětví také v krajích Středočeském a Jihočeském. Základ odvětví představují významné podniky nábytkářského průmyslu, z dalších oborů pak hlavně výrobci hudebních nástrojů a bižuterie: JITONA, a.s., Soběslav: výroba rovného dýhovaného a laminovaného nábytku, výroba kuchyní TON, a.s., Bystřice pod Hostýnem: dřevěný ohýbaný sedací nábytek KORYNA, a.s., Koryčany: kuchyňský nábytek, lékařský nábytek PETROF, s.r.o., Hradec Králové: výroba strunných klávesových nástrojů (klavíry a pianina) AMATI - DENAK, s.r.o., Kraslice: dechové hudební nástroje (saxofony, klarinety aj.) STRUNAL, s.r.o., Luby u Chebu: strunné nástroje (housle, violy, kytary, mandolíny aj.) AG Plus, spol. s r.o., Jablonec nad Nisou: výroba bižuterie, povrchové úpravy a zušlechťování kovů. Obor hudebních nástrojů má výhodu domácích zdrojů základního materiálu (rezonanční smrk na Šumavě) a organizací s dlouholetou tradicí světově proslulé výroby. Umístění společností AMATI- 333
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU DENAK, s.r.o. a STRUNAL, s.r.o. v blízkosti hranic se SRN a Rakouskem vytváří dobré předpoklady pro přeshraniční spolupráci. Podíly jednotlivých krajů na vybraných produkčních ukazatelích znázorňuje graf 21.3. Tržby za VV a S Účetní přidaná hodnota Zaměstnanci Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Olomoucký kraj Jihomoravský kraj Kraj Vysočina Pardubický kraj Královéhradecký kraj Liberecký kraj Ústecký kraj Karlovarský kraj Plzeňský kraj Jihočeský kraj Středočeský kraj Hlavní město Praha Pozn.: údaje v běžných cenách 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 0 5 10 15 20 % % % Graf 21.3 Podíly krajů na produkčních charakteristikách v roce 2004 21.5. Hlavní ekonomické ukazatele 21.5.1. Cenový vývoj V první polovině sledovaného období 2000 až 2005 měly cenové indexy klesající tendenci, v její druhé části (2004 a 2005) zaznamenaly mírný nárůst. U hlavního sortimentu odvětví nábytku činil cenový index 102 %, stejně jako u hudebních nástrojů (viz tabulka 21.2). Tabulka 21.2 Vývoj cenových indexů výrobků v letech 2000-2005 meziroční index (%) 01/00 02/01 03/02 04/03 05/04 SKP 36.1 102,2 101,3 100,1 101,2 102,0 SKP 36.2 104,7 101,0 102,3 101,2 100,4 SKP 36.3 102,4 101,0 101,7 100,1 102,0 SKP 36.4 101,2 99,8 99,4 97,8 100,2 SKP 36.5 103,0 101,6 101,7 100,4 101,8 SKP 36.6 103,6 101,5 99,8 100,3 101,1 SKP 36 102,5 101,3 100,2 100,9 101,7 334
Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený 21.5.2. Základní produkční charakteristiky Tržby za prodej VVaS v odvětví dosáhly v roce 2005 téměř 81,4 mld. Kč v běžných cenách, což je o cca 7 mld. Kč více než v roce 2004. Přírůstek byl dosažen především zvýšenou výrobou nábytku, her a hraček. Prodej nábytku se zvyšoval v závislosti na rozvoji stavebních činností v ČR prakticky ve všech kategoriích. Zvýšený zájem o prodej hraček souvisí s příznivým populačním vývojem v posledním období. Tržby se naopak snížily v oboru výroby hudebních nástrojů. Dá se předpokládat, že s rostoucí životní úrovní občanů v ČR a za provádění dostatečné osvěty, především u mladé populace, vzroste zájem o tuto skupinu výrobků. K nárůstu tržeb o cca 1 mld. Kč došlo u sportovních potřeb. Z vývoje účetní přidané hodnoty ve sledovaném období lze posoudit produkční schopnosti odvětví a jeho jednotlivých oborů. Přírůstek účetní přidané hodnoty za období 2000-2005 o 39,4 % odpovídá růstu přidané hodnoty ve zpracovatelském průmyslu. V období mezi roky 2005 a 2004 byl přírůstek v odvětví 7,9 % a zůstal za průměrem zpracovatelského průmyslu (9,1 %). Největší podíl na nárůstu přidané hodnoty odvětví měla výroba nábytku s meziročním přírůstkem o 11,8 % oproti roku 2004. Výroba her a hraček dosáhla meziročně o 38,7 % vyšší přidané hodnoty, avšak váha tohoto oboru v odvětví je poměrně nízká (11 %). Vývoj tržeb za prodej VVaS a účetní přidané hodnoty v letech 2000 až 2005 uvádějí tabulky 21.3 a 21.4. Tabulka 21.3 Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 36.1 41 472,4 46 575,3 50 124,0 48 100,7 52 397,3 56 594,7 OKEČ 36.2 2 106,3 2 019,4 1 943,1 1 854,3 1 391,6 1 185,7 OKEČ 36.3 2 768,4 2 684,1 2 409,7 2 219,3 1 850,4 1 804,2 OKEČ 36.4 2 473,7 2 500,4 2 420,9 3 241,3 3 193,7 4 231,6 OKEČ 36.5 1 870,6 3 286,0 4 425,1 4 246,3 5 553,9 8 897,4 OKEČ 36.6 11 925,4 11 234,3 10 797,1 9 796,7 10 029,3 8 645,2 OKEČ 36 62 616,8 68 299,5 72 119,9 69 458,6 74 416,2 81 358,8 meziroční index (b.c.) x 109,1 105,6 96,3 107,1 109,3 kumulovaný index (b.c.) 100,0 109,1 115,2 110,9 118,8 129,9 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 36.1 41 472,4 46 180,4 51 621,9 48 843,5 53 070,2 57 754,5 OKEČ 36.2 2 106,3 1 993,2 1 989,6 1 862,9 1 365,5 1 173,2 OKEČ 36.3 2 768,4 2 680,5 2 535,1 2 293,4 1 920,3 1 915,7 OKEČ 36.4 2 473,7 2 476,7 2 500,3 3 292,4 3 251,9 4 411,5 OKEČ 36.5 1 870,6 3 284,7 4 672,9 4 399,4 5 788,7 9 528,2 OKEČ 36.6 11 925,4 11 115,1 11 135,7 10 008,4 10 238,7 8 994,8 OKEČ 36 62 616,8 67 730,6 74 455,5 70 700,0 75 635,3 83 777,9 meziroční index (s.c.) x 108,2 109,9 95,0 107,0 110,8 kumulovaný index (s.c.) 100,0 108,2 118,9 112,9 120,8 133,8 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 V odvětví dochází od roku 2001 ke snižování počtu zaměstnaných osob, jako důsledku zvyšujících se konkurenčních tlaků a zvyšování produktivity práce. V roce 2005 se oproti roku 2004 snížil počet zaměstnanců o 1,5 %. Přesto je modernizační proces spojený s inovací výroby v odvětví nedostatečný. Příčinou jsou ve většině případů omezené finanční zdroje organizací. Se zvyšováním produktivity se i nadále počítá s uvolňováním nadbytečných zaměstnanců, pro které bude třeba vytvářet nová pracovní místa. Počet zaměstnaných osob v odvětví v období 2000-2005 je uveden v tabulce 21.5. 335
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 21.4 Účetní přidaná hodnota v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 36.1 10 009,2 12 346,1 13 706,8 13 067,3 14 771,4 16 508,9 OKEČ 36.2 789,6 738,5 819,8 699,6 775,7 467,3 OKEČ 36.3 1 223,1 1 250,6 1 080,2 1 011,5 795,6 761,7 OKEČ 36.4 847,1 821,2 897,8 992,6 1 190,1 1 485,4 OKEČ 36.5 780,2 1 145,1 1 576,7 1 661,7 2 064,0 2 862,5 OKEČ 36.6 4 381,3 3 821,6 4 247,1 3 973,1 3 711,5 3 053,9 OKEČ 36 18 030,5 20 123,1 22 328,4 21 405,8 23 308,3 25 139,7 meziroční index (b.c.) x 111,6 111,0 95,9 108,9 107,9 kumulovaný index (b.c.) 100,0 111,6 123,8 118,7 129,3 139,4 (mil. Kč) s. c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 36.1 10 009,2 12 322,8 14 640,9 13 065,3 15 307,5 16 380,2 OKEČ 36.2 789,6 703,0 783,7 594,6 715,8 442,3 OKEČ 36.3 1 223,1 1 230,4 1 129,6 1 011,6 818,7 794,3 OKEČ 36.4 847,1 803,7 957,4 1 006,6 1 246,1 1 419,3 OKEČ 36.5 780,2 1 125,1 1 652,6 1 645,2 2 099,4 3 087,5 OKEČ 36.6 4 381,3 3 740,6 4 441,9 4 035,6 3 862,9 3 183,0 OKEČ 36 18 030,5 19 925,6 23 606,1 21 358,9 24 050,4 25 306,6 meziroční index (s.c.) x 110,5 118,5 90,5 112,6 105,2 kumulovaný index (s.c.) 100,0 110,5 130,9 118,5 133,4 140,4 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Tabulka 21.5 Počet pracovníků v letech 2000-2005 (osoby) 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 36.1 42 616 45 370 43 938 43 912 42 868 42 479 OKEČ 36.2 4 415 4 712 4 457 3 475 3 108 3 027 OKEČ 36.3 3 965 4 644 4 188 3 923 3 327 3 032 OKEČ 36.4 3 769 3 506 3 502 3 264 3 611 4 538 OKEČ 36.5 3 594 3 893 5 354 4 414 4 484 5 430 OKEČ 36.6 20 583 21 404 17 229 16 979 15 557 13 345 OKEČ 36 78 942 83 529 78 668 75 967 72 955 71 851 meziroční index x 105,8 94,2 96,6 96,0 98,5 kumulovaný index 100,0 105,8 99,7 96,2 92,4 91,0 * předběžná hodnota Pro odvětví je podstatné, že efektivnost se jak v tržbách za prodej VVaS, tak i v účetní přidané hodnotě, vztažená na počet pracovníků, v roce 2005 ve srovnání s rokem 2004, zlepšila (viz graf 21.4). Tabulka 21.6 s přehledem celkových nákladů v odvětví ve sledovaném období dokládá zvýšení nákladů v roce 2005 oproti roku 2000 o více jak 30 %, které je v souladu s růstem tržeb za prodej VVaS ve stejném období. Ve zpracovatelském průmyslu došlo ve sledovaném období k nárůstu celkových nákladů o 42,4 % při nárůstu tržeb o 52,9 %. Na růst celkových nákladů mělo vliv především zvýšení cen paliv a energií v období 2004 až 2005. Mzdové náklady (průměrné mzdy) se na zvýšení nákladů celkem podílejí v odvětví jen v malé míře, protože za roky 2005/2004 byl jejich nárůst pouze 4,2 %. Podíl osobních nákladů na celkových nákladech v odvětví v roce 2005 činil 15,6 %. Ve srovnání s rokem 2004 se snížil o 0,6 procentního bodu. Výdaje na výzkum a vývoj na zaměstnance v roce 2005 představovaly cca 1 200 Kč a řadí odvětví k odvětvím zpracovatelského průmyslu s nízkou úrovní financování výzkumu a vývoje. 336
Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený % 110 105 % 160 140 100 95 120 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 100 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Počet zaměstnaných osob OKEČ 36 Tržby za VV a S OKEČ 36 Počet zaměstnaných osob ZP Tržby za VV a S ZP 150 % 130 110 90 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Účetní přidaná hodnota OKEČ 36 Účetní přidaná hodnota ZP * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Graf 21.4 Vývoj základních produkčních charakteristik v letech 2000-2005 Tabulka 21.6 Náklady celkem v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 36.1 47 459,9 54 145,2 58 136,3 54 666,5 59 998,2 64 511,0 OKEČ 36.2 3 207,0 2 802,7 2 887,7 2 575,6 2 056,8 1 769,7 OKEČ 36.3 2 956,0 3 106,6 2 963,2 2 890,2 3 022,6 1 917,4 OKEČ 36.4 2 668,2 2 770,4 2 691,9 3 349,0 3 295,3 4 454,8 OKEČ 36.5 2 027,2 3 939,1 4 670,8 4 299,1 5 437,5 9 191,5 OKEČ 36.6 13 249,6 13 400,0 12 303,1 10 851,8 10 967,9 11 315,6 OKEČ 36 71 567,9 80 164,0 83 653,0 78 632,2 84 778,3 93 160,0 meziroční index (b.c.) x 112,0 104,4 94,0 107,8 109,9 kumulovaný index (b.c.) 100,0 112,0 116,9 109,9 118,5 130,2 * předběžná hodnota 337
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 21.7 Osobní náklady v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 36.1 6 774,7 7 833,1 7 961,1 8 136,9 8 746,3 9 086,4 OKEČ 36.2 454,7 490,6 459,2 392,9 428,3 408,9 OKEČ 36.3 726,3 799,9 792,2 740,7 652,0 617,0 OKEČ 36.4 558,6 565,4 599,3 589,0 684,8 960,9 OKEČ 36.5 521,4 561,4 747,4 650,0 795,4 1 164,2 OKEČ 36.6 2 683,4 2 716,5 2 566,0 2 460,5 2 451,5 2 287,5 OKEČ 36 11 719,1 12 966,9 13 125,2 12 970,0 13 758,3 14 524,9 meziroční index (b.c.) x 110,6 101,2 98,8 106,1 105,6 kumulovaný index (b.c.) 100,0 110,6 112,0 110,7 117,4 123,9 * předběžná hodnota 21.5.3. Produktivita práce a osobní náklady Vývoj produktivity práce z účetní přidané hodnoty má ve sledovaném období 2000 až 2005 vzestupnou tendenci. Je to dáno stále se zvyšujícím podílem kvalitních výrobků s vyšší přidanou hodnotou při poklesu počtu pracovníků. Zvyšuje se i produktivita práce z tržeb za prodej VVaS. Dynamika růstu však není dostatečná. V tomto směru by odvětví pomohla výstavba velkého nábytkářského závodu s vysoce produktivní výrobou a moderním strojním zařízením za případné účasti zahraničního kapitálu (tabulky 21.8, 21.9 a graf 21.5). Tabulka 21.8 Produktivita práce z účetní přidané hodnoty v b.c. a ve s.c. v letech 2000-2005 (tis. Kč/zam.) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 36.1 234,9 272,1 312,0 297,6 344,6 388,6 OKEČ 36.2 178,8 156,7 183,9 201,3 249,6 154,4 OKEČ 36.3 308,5 269,3 257,9 257,8 239,1 251,2 OKEČ 36.4 224,8 234,2 256,4 304,1 329,6 327,3 OKEČ 36.5 217,1 294,1 294,5 376,5 460,3 527,1 OKEČ 36.6 212,9 178,5 246,5 234,0 238,6 228,8 OKEČ 36 228,4 240,9 283,8 281,8 319,5 349,9 meziroční index (b.c.) x 105,5 117,8 99,3 113,4 109,5 kumulovaný index (b.c.) 100,0 1 05,5 124,3 123,4 139,9 153,2 (tis. Kč/zam.) s.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 36.1 234,9 271,6 333,2 297,5 357,1 385,6 OKEČ 36.2 178,8 149,2 175,8 171,1 230,3 146,1 OKEČ 36.3 308,5 264,9 269,7 257,8 246,1 261,9 OKEČ 36.4 224,8 229,2 273,4 308,4 345,1 312,7 OKEČ 36.5 217,1 289,0 308,7 372,7 468,2 568,6 OKEČ 36.6 212,9 174,8 257,8 237,7 248,3 238,5 OKEČ 36 228,4 238,5 300,1 281,2 329,7 352,2 meziroční index (s.c.) x 104,4 125,8 93,7 117,3 106,8 kumulovaný index (s.c.) 100,0 104,4 131,4 123,1 144,3 154,2 * předběžná hodnota, stálé ceny roku 2000 Zesílení konkurenčního prostředí v posledních letech mělo dopad na zvyšující se počet konkursů a likvidací. V období let 2000 až 2005 bylo konkursem zasaženo 292 subjektů, které se týkaly 8 771 pracovníků. Podíl konkursů a likvidací v odvětví na zpracovatelském průmyslu činí necelých 7 %. 338
Tabulka 21.9 Podíl osobních nákladů na účetní přidané hodnotě v b.c. v letech 2000-2005 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený (-) 2000 2001 2002 2003 2004 2005* OKEČ 36.1 0,677 0,634 0,581 0,623 0,592 0,550 OKEČ 36.2 0,576 0,664 0,560 0,562 0,552 0,875 OKEČ 36.3 0,594 0,640 0,733 0,732 0,820 0,810 OKEČ 36.4 0,659 0,689 0,668 0,593 0,575 0,647 OKEČ 36.5 0,668 0,490 0,474 0,391 0,385 0,407 OKEČ 36.6 0,612 0,711 0,604 0,619 0,661 0,749 OKEČ 36 0,650 0,644 0,588 0,606 0,590 0,578 * předběžná hodnota 160 % % 140 105 100 95 120 90 100 2000 2001 2002 2003 2004 2005* 85 2000 2001 2002 2003 2004 2005* Produktivita práce z účetní PH OKEČ 36 Produktivita práce z účetní PH ZP Podíl osobních nákladů na účetní PH OKEČ 36 Podíl osobních nákladů na účetní PH ZP Pozn.: produktivita práce z účetní PH ve s.c. roku 2000, podíl osobních nákladů na účetní PH v b.c. * předběžná hodnota Graf 21.5 Vývoj podílových a poměrových ukazatelů v letech 2000-2005 21.6. Zahraniční obchod 21.6.1. Vývoj zahraničního obchodu Vývoj zahraničního obchodu s výrobky SKP 36 v letech 2000-2005 je uveden v tabulce 21.10. Dodávky výrobků na vývoz z odvětví OKEČ 36 byly v roce 2005 z 83 % určeny pro vnitřní trh EU. Celkový vývoz vzrostl oproti roku 2004 o téměř 8 mld. Kč. Hlavní vývozní položkou nadále zůstává export nábytku. V posledním období se zvyšuje podíl her a hraček na vývozu. Jednotkové vývozní ceny zaznamenaly proti roku 2004 podstatně vyšší růst než ceny dovozní. V sortimentu nábytek, položka sedadla a lavice a jejich díly, se zvýšila kilogramová cena za období 2005/2004 o 12,8 %, v sortimentu ostatní nábytek (ne kancelářský, kuchyňský) bylo zvýšení kilogramové ceny o 16,3 %. Dosavadní kladné saldo zahraničního obchodu v roce 2005 vzrostlo oproti roku 2004 o 3,1 mld. Kč a dosáhlo téměř 28,4 mld. Kč. Údaje o vývoji zahraničního obchodu ukazuje tabulka 21.10. 339
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU Tabulka 20.10 Vývoj zahraničního obchodu s výrobky v b.c. v letech 2000-2005 Vývoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 36.1 29 594,7 33 965,2 34 381,9 34 968,5 40 202,1 45 569,5 SKP 36.2 544,1 585,9 507,9 686,5 695,6 616,1 SKP 36.3 2 360,6 2 287,3 1 934,9 1 784,8 1 615,5 1 482,7 SKP 36.4 2 667,1 2 877,1 2 860,4 3 570,0 4 644,6 4 581,7 SKP 36.5 2 971,1 3 959,1 4 478,1 5 033,5 7 009,1 9 490,8 SKP 36.6 7 963,5 7 966,8 7 032,5 6 822,0 7 390,4 7 658,1 SKP 36 46 101,1 51 641,4 51 195,7 52 865,3 61 557,3 69 398,9 meziroční index x 112,0 99,1 103,3 116,4 112,7 Dovoz celkem (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 2005 SKP 36.1 12 631,0 13 065,6 12 986,1 14 475,3 18 427,5 20 696,3 SKP 36.2 1 451,9 1 400,0 1 310,9 1 388,8 1 513,2 1 687,4 SKP 36.3 597,1 590,2 536,4 487,2 558,1 528,4 SKP 36.4 2 695,6 2 657,7 2 628,2 2 860,5 3 721,9 4 008,8 SKP 36.5 3 139,1 3 437,8 4 108,7 4 909,5 6 811,1 8 344,1 SKP 36.6 4 374,1 4 369,8 4 675,2 4 418,3 5 323,7 5 760,8 SKP 36 24 888,8 25 521,1 26 245,5 28 539,6 36 355,5 41 025,8 meziroční index x 102,5 102,8 108,7 127,4 112,8 Saldo (mil. Kč) SKP 2000 2001 2002 2003 2004 SKP 36.1 16 963,7 20 899,6 21 395,8 20 493,2 21 774,6 24 873,2 SKP 36.2-907,8-814,1-803,0-702,3-817,6-1 071,3 SKP 36.3 1 763,5 1 697,1 1 398,5 1 297,6 1 057,4 954,3 SKP 36.4-28,5 219,4 232,2 709,5 922,7 572,9 SKP 36.5-168,0 521,3 369,4 124,0 198,0 1 146,7 SKP 36.6 3 589,4 3 597,0 2 357,3 2 403,7 2 066,7 1 897,3 SKP 36 21 212,3 26 120,3 24 950,2 24 325,7 25 201,8 28 373,1 Údaje k 9.3.2006 Pramen: ČSÚ 21.6.2. Teritoriální struktura zahraničního obchodu Z teritoriálního hlediska směřuje vývoz výrobků odvětví především do členských zemí EU, zejména do SRN, Velké Británie a Rakouska. Skutečnost, že kategorie nejmenovaných ostatních zemí představuje 18 % dokládá, že teritoriální umístění výrobků odvětví je poměrně široké. Obdobně je tomu i v oblasti dovozu, kde jsou rozhodujícími zeměmi dovozu do ČR SRN, Čína, Polsko a Rakousko a skupina ostatních zemí zaujímá podíl 22 %. Z konkrétních výrobků odvětví je třeba uvést dodávky (vývozy) nábytku především do států EU a export hudebních nástrojů, her a hraček nejen do Evropy, ale i do USA a Kanady. 340
Vývozní teritoria v roce 2005 Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený Rakousko 9 % V. Británie 10 % Slovensko Belgie 5 % 6 % Francie 4 % USA 3 % Polsko 3 % Ostatní 18 % Německo 42 % Dovozní teritoria v roce 2005 Polsko 14 % Rakousko 9 % Itálie 6 % Dánsko 4 % Slovensko 4 % V. Británie 2 % Čína 16 % Ostatní 22 % Německo 23 % Graf 21.6 Teritoriální rozdělení zahraničního obchodu 2005 - SKP 36 21.6.3. Tuzemská spotřeba 21.6.3.1. Tuzemská spotřeba výrobků Krytí tuzemské spotřeby výrobky odvětví se dlouhodobě pohybuje mezi 22 až 24 %, přičemž výraznější tendence ke zvýšení se ze strany tuzemských spotřebitelů neprojevuje. To neplatí v oboru výroby nábytku, kde se v průběhu sledovaného období let 2000 až 2005 dosahovalo cca 50% krytí spotřeby. Číselně představuje vývoj tuzemské spotřeby tabulka 21.11. Tabulka 21.11 Tuzemská spotřeba v b.c. v letech 2000-2005 (mil. Kč) b.c. 2000 2001 2002 2003 2004 2005* SKP 36.1 15 086,0 15 249,4 16 528,8 18 906,1 20 436,8 22 546,0 SKP 36.2 4 224,9 4 756,3 2 674,7 2 488,6 2 731,4 3 221,2 SKP 36.3 232,6 41,9 277,8 571,4 945,0 1 295,1 SKP 36.4 2 643,5 2 544,1 3 073,8 2 515,2 2 532,2 3 308,2 SKP 36.5 3 601,6 2 647,4 3 652,0 4 462,4 4 715,7 4 373,2 SKP 36.6 6 768,6 5 227,2 5 724,6 4 719,5 5 564,9 6 675,9 SKP 36 32 557,2 30 466,4 31 931,6 33 663,2 36 926,1 41 419,7 meziroční index (b.c.) x 93,6 104,8 105,4 109,7 112,2 kumulovaný index (b.c.) 100,0 93,6 98,1 103,4 113,4 127,2 * předběžná hodnota 341
PANORAMA ČESKÉHO PRŮMYSLU 21.7. Investice Investiční pobídky v odvětví prakticky neexistují. V nábytkářském průmyslu nebyla ve sledovaném období uplatněna žádost o investiční pobídku. V tomto oboru je 15 podniků se zahraniční účastí bez podpory investiční pobídkou. V rámci OKEČ 36 byla udělena pouze jedna investiční pobídka, a to firmě Schwan-STABILO Cosmetics GmbH & Co (SRN) v Českém Krumlově na výrobu a prodej kosmetických tužek. Objem hmotných investic v odvětví je nízký a patří v porovnání s ostatními odvětvími zpracovatelského průmyslu k nejmenším. V roce 2005 činily hmotné investice do odvětví OKEČ 36 cca 3,4 mld. Kč, z toho stavební cca 1,1 mld. Kč. Podíl na investicích ve zpracovatelském průmyslu je pouze 2 %. Kromě nábytkářského průmyslu jsou ostatní obory investičně nenáročné (hudební nástroje, sportovní výrobky, hry a hračky). Jedná se spíše o pořizování speciálních jednoúčelových strojů či strojního vybavení inovačního typu. Vzhledem k poměrně nízké investiční náročnosti je možno zřizovat i malé výrobní jednotky pro řešení problémů s nezaměstnaností v ohrožených regionech. 21.7.1. Přímé zahraniční investice Tabulka 21.12 Přímé zahraniční investice OKEČ 36 (v mil. CZK) k 31.12.2000 k 31. 12. 2001 k 31. 12. 2002 k 31. 12. 2003 k 31. 12. 2005 Zahr. investice v ČR 4 710,2 3 362,6 8 839,0 3 318,0 4 053,5 Tuzem. investice v zahraničí 146,5 15,8 50,1 111,3 nevykázáno Pramen: ČNB 220 % % 180 140 100 300 200 100 60 2000 2001 2002 2003 2004 0 2000 2001 2002 2003 2004 Přímé zahraniční investice OKEČ 36 Přímé zahraniční investice ZP Tuzemské investice v zahraničí OKEČ 36 Tuzemské investice v zahraničí ZP Pramen: ČNB Graf 21.7 Tuzemské a zahraniční investice 21.8. Mezinárodní srovnání a konkurenceschopnost Mezinárodní srovnání a výsledky zahraničního obchodu prokazují, že za uplynulé období bylo v odvětví dosaženo výrazného pokroku v posílení jeho konkurenceschopnosti. V porovnání se sousedním Rakouskem nebo SRN došlo ke zlepšení v produktivitě práce z přidané hodnoty, přičemž odvětví OKEČ 36 v ČR dosahuje nyní asi 70 až 75% úrovně produktivity v těchto zemích. U vybraných výrobců nábytkářské výroby v ČR (výroba ohýbaného nábytku nebo kuchyňských sestav) se současná úroveň produktivity z přidané hodnoty uváděným zemím přibližuje. Pro představu lze uvést, že ČR ročně vyrábí více nábytku než Rakousko, Portugalsko nebo Finsko. Porovnání relací vývozů nábytku k dovozům v ČR se SRN nebo Rakouskem ukazuje, že tento poměr 342
Výroba nábytku; zpracovatelský průmysl jinde neuvedený vychází příznivěji pro Českou republiku. Zatímco SRN i Rakousko více dováží než vyváží, v ČR převyšuje vývoz nad dovozem. V uplynulých letech bylo v ČR dosaženo značného pokroku i v dosahovaných průměrných kilogramových cenách vývozu. Vzhledem k progresivnímu nárůstu výroby v odvětví OKEČ 36 v zemích CEFTA se pozice ČR v exportu výrobků SKP 36 do EU v rámci CEFTA snižuje. Zatímco v roce 2001 činil podíl českého exportu na zemích CEFTA 21,6 %, v roce 2004, před vstupem ČR do EU, představoval 19,8 %. Podíl ČR na dodávkách nově přistoupivších zemí na vnitřní trh EU po vstupu ČR do EU v roce 2004 činil 18,9 %. Vývoj exportu ze zemí CEFTA do EU uvádí tabulka 21.13. Tabulka 21.13 Vývoj exportu výrobků SKP 36 do zemí EU od roku 2000 před vstupem do EU (tis. ECU, EUR, %) 2000 2001 2002 2003 1. - 4. 2004 z CEFTA 4 340 011 5 554 878 6 389 531 6 749 734 2 568 065 meziroční index x 128,0 115,0 105,6 114,7 z toho z ČR 930 199 1 198 207 1 337 599 1 380 854 508 986 meziroční index x 128,8 111,6 103,2 110,3 Pramen: EUROSTAT Tabulka 21.14 Vývoj exportu výrobků SKP 36 na vnitřní trh EU z vybraných uskupení po vstupu do EU (tis. EUR) 5.- 12. 2004 z ČR 796 995 z nově přistoupivších zemí 4 210 714 z vyspělých zemí EU (15) 22 899 510 ze zemí OECD (mimo členy EU) 4 795 072 Pramen: EUROSTAT 21.9. Shrnutí a perspektivy odvětví Dlouhodobě dosahované výsledky, podložené dostatečným zázemím domácích surovin, svědčí o předpokladech dalšího růstu odvětví. Podporuje to i stav legislativy, který je v českém zákonodárství plně kompatibilní s právem ES. Možnostem rozvoje odvětví nebrání ani problémy s ochranou životního prostředí, neboť výroba v jednotlivých oborech splňuje požadavky dané příslušnými zákony a směrnicemi EU, a to včetně problematiky odpadů a jejich zpracování. Pro odvětví je trvale aktuální zavádění techniky a technologie BAT, stejně tak i nutnost do budoucna postupovat v souladu se zásadami nové chemické politiky REACH. Neopomenutelný faktor je také lidský činitel, a proto další růst odvětví ovlivní i kvalita vedení a řízení organizací, což je trvalý a náročný úkol vlastníků a manažerů v organizacích. V odvětví budou základem investice do strojů a zařízení, v menším rozsahu se bude jednat o výstavbu nových kapacit. Proto je méně aktuální např. problematika Green-field nebo Brown-field projektů. Odvětví by potřebovalo masivnější vstupy zahraničních investorů, jakož i zahraniční kontakty a spolupráci vůbec. V tomto směru proto je a bude důležitá úspěšná účast českých podniků na příslušných veletrzích a výstavách, zejména v zahraničí. Velký význam je přikládán vzniku a činnosti tzv. klastrů, jejichž rozvoj MPO všestranně podporuje. V červnu roku 2006 byl vyhlášen nábytkářský klastr, který sdružuje 35 organizací z krajů Jihomoravského, Vysočina, Pardubického a Královéhradeckého. Pro perspektivu odvětví je důležité rozšiřování obchodních i kooperačních vztahů nejen na vnitřním trhu EU, ale i ve vztahu k třetím zemím, zejména se zaměřením na Ruskou federaci. Průměrný výdaj obyvatele Ruské federace za nábytek je asi šestkrát nižší než je průměr jinde v Evropě. Zvyšováním ekonomické síly tohoto státu a růstem životní úrovně jeho obyvatel se naskytnou našim vývozcům zvýšené možnosti. Odvětví by se mělo úspěšně vyrovnat i s výzvami, jaké představuje globalizace světového trhu. 343